EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52012IE0597
Opinion of the European Economic and Social Committee on ‘Issues with defining social housing as a service of general economic interest’ (own-initiative opinion)
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Problematika definice sociálního bydlení jako služby obecného hospodářského zájmu (stanovisko z vlastní iniciativy)
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Problematika definice sociálního bydlení jako služby obecného hospodářského zájmu (stanovisko z vlastní iniciativy)
OJ C 44, 15.2.2013, p. 53–58
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
15.2.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 44/53 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Problematika definice sociálního bydlení jako služby obecného hospodářského zájmu (stanovisko z vlastní iniciativy)
2013/C 44/09
Zpravodaj: pan HENCKS
Dne 19. ledna 2012 se Evropský hospodářský a sociální výbor rozhodl, v souladu s čl. 29 odst. 2 jednacího řádu, vypracovat stanovisko z vlastní iniciativy k tématu
Problematika definice sociálního bydlení jako služby obecného hospodářského zájmu.
Dne 21. února 2012 předsednictvo Evropského hospodářského a sociálního výboru pověřilo specializovanou sekci Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost přípravou podkladů Výboru na toto téma. Sekce přijala stanovisko dne 26. listopadu 2012.
Na 485. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 12. a 13. prosince 2012 (jednání dne 13. prosince 2012), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 67 hlasy pro, 5 hlasů bylo proti a 4 členové se zdrželi hlasování.
1. Právo na bydlení – obecné zásady
1.1 |
Právo na bydlení je mezinárodní povinností členských států, kterou musí Evropská unie zohledňovat. Toto právo je uznáno ve Všeobecné deklaraci lidských práv OSN, v níž se uvádí: „Každý má právo na takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny, počítajíc v to zejména výživu, šatstvo, byt a lékařskou péči, jakož i nezbytná sociální opatření.“ Revidovaná Evropská sociální charta Rady Evropy stanoví: „S cílem zajistit účinné uplatnění práva na bydlení se smluvní strany zavazují přijímat opatření s cílem podporovat dostupnost bydlení přiměřené úrovně; předcházet a omezovat bezdomovectví s cílem jeho postupného odstranění; stanovit ceny bydlení tak, aby byly přístupné těm, kteří nemají dostatek prostředků.“ Právo na bydlení je zakotveno v řadě ústav členských států nebo ve specifických zákonech, jejichž cílem je jeho účinné uplatňování. |
1.2 |
Listina základních práv Evropské unie stanoví: „Za účelem boje proti sociálnímu vyloučení a chudobě Unie uznává a respektuje právo na sociální pomoc a pomoc v oblasti bydlení, jejichž cílem je zajistit, v souladu s pravidly stanovenými právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi, důstojnou existenci pro všechny, kdo nemají dostatečné prostředky.“ |
1.3 |
K uplatňování těchto práv dochází ve většině členských států prostřednictvím služby obecného hospodářského zájmu v souladu s článkem 36 Listiny základních práv, podle něhož „Unie v souladu se Smlouvami a s cílem podpořit sociální a územní soudržnost Unie uznává a respektuje přístup ke službám obecného hospodářského zájmu tak, jak je stanoven vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi.“ |
1.4 |
V souladu s čl. 106 odst. 2 SFEU a pokud je všeobecný přístup k bydlení klasifikován jako služba obecného hospodářského zájmu, podléhají podniky, které tuto službu poskytují, unijním pravidlům hospodářské soutěže a zákazu a kontrole státní podpory pouze v případě, kdy použití těchto pravidel právně ani fakticky nebrání plnění úkolů, které jim svěřily celostátní, regionální nebo místní orgány. Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 (rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu) omezuje poskytování dotovaného sociálního bydlení pouze na znevýhodněné občany nebo příslušníky sociálně méně zvýhodněných skupin, kteří nejsou z důvodů omezené solventnosti schopni získat bydlení za tržních podmínek. |
1.5 |
Podle protokolu 26 připojeného k Lisabonské smlouvě mají prvotní odpovědnost za poskytování, pořizování, financování a organizování služeb obecného hospodářského zájmu členské státy a jejich celostátní, regionální a místní orgány, které mají široké rozhodovací pravomoci v této oblasti a svobodu demokratické volby. |
1.6 |
Tento protokol mj. členským státům ukládá, aby zajistily vysokou úroveň dostupnosti služeb obecného hospodářského zájmu a podporu univerzálního přístupu k nim. |
1.7 |
Uplatňování práva na bydlení podmiňuje uplatňování dalších základních práv: práva na lidskou důstojnost, na ochranu soukromého života a obydlí, rodiny, práva na vodu, na zdraví, na energii atd. Důstojné bydlení je zásadní proto, aby se jednotlivec mohl ve společnosti rozvíjet a zapojit se do ní. |
1.8 |
Účinnost práva na bydlení nejčastěji a především závisí na existenci vhodné nabídky. Právo na bydlení je nejčastěji chápáno jako právo na přístup k důstojnému a dostupnému bydlení. |
1.9 |
Zaručit přístup k bydlení pro veřejné orgány často neznamená, že musejí poskytnout bydlení každé osobě, která o ně požádá. Stát nebo pověřený veřejný orgán má politickou povinnost zlepšit svými politikami a programy přístup všech obyvatel k bydlení. |
1.10 |
V rámci uplatňování tohoto základního práva zasahují členské státy zcela různými způsoby a v odlišné míře do fungování svých trhů bydlení s cílem umožnit všem občanům získat důstojné bydlení za dostupnou cenu. Přiměřené zapojení budoucích obyvatel do výstavby sociálního bydlení je ku prospěchu dostupnosti tohoto bydlení, stejně jako jejich uplatnění na trhu práce. |
1.11 |
Bydlení je z tohoto hlediska statkem (veřejným či svěřeným), pro který členské státy v závislosti na vlastních politických volbách a společných prioritách stanovují minimální normy obytnosti a pohodlí, zvláštní pravidla urbanistiky a výstavby, maximální míry výdajů na bydlení, některé určují vývoj cen za bydlení jako v Německu či dokonce stanovují mechanismy poskytované sociální pomoci či daňových úlev s cílem ovlivnit tuto hlavní položku povinných výdajů domácností. |
2. Sociální bydlení
2.1 |
Je zjevné, že navzdory těmto ustanovením již není pro mnoho občanů Unie přístup k důstojnému bydlení finančně dostupný. V roce 2010 bylo 5,7 % evropských obyvatel bez bydliště (zdroj: Europe Information Service S.A.), ačkoliv revidovaná Evropská sociální charta Rady Evropy má snížit bezdomovectví s cílem postupně ho vymýtit, 17,86 % obývalo nedostatečně velký či nedůstojný prostor a 10,1 % domácností mělo nadměrné náklady na bydlení přesahující 40 % jejich příjmu. |
2.2 |
Řada členských států rovněž zvolila možnost stanovit a uspořádat souběžnou nabídku bydlení, tzv. sociální bydlení, jako doplněk přirozené nabídky na soukromém trhu. Toto sociální bydlení je poskytováno za specifických podmínek, především neziskovými subjekty specificky vytvořenými k tomuto účelu, ale také soukromými investory, právnickými a fyzickými osobami k tomu pověřenými a dotovanými vnitrostátními, regionálními či místními veřejnými orgány. |
2.3 |
Všechny členské státy kromě Řecka mají sociální bytový fond a 25 milionů evropských domácností tedy bydlí v sociálních bytech, jejichž podmínky regionálního a místního plánování, přístupu a cen jsou přímo stanoveny veřejnými orgány členských států. |
2.4 |
Tato souběžná nabídka bydlení přispívá zejména ke zmírnění cyklického vývoje cen nemovitostí a fenoménu bublin na trhu s nemovitostmi, a to z důvodu její stability a kontroly cen. Členské státy, které mají široký sociální bytový fond, se vyhnuly bublinám na trhu s nemovitostmi a jejich dalekosáhlým dopadům. |
2.5 |
Sociální bydlení je jednou z možností, jak mohou veřejné orgány řešit selhání trhu bydlení, uspokojit všechny potřeby v oblasti bydlení a zaručit přístup k důstojnému bydlení za dostupnou cenu (nájem). Přiměřené zapojení budoucích uživatelů do výstavby sociálního bydlení zvyšuje jeho cenovou dostupnost, zlepšuje vztah obyvatel k poskytnutému bydlení a umožňuje jim získat anebo posilnit pracovní návyky a zručnosti, což zvyšuje jejich šance na trhu práce. |
2.6 |
Neschopnost trhu uspokojit všechny požadavky v oblasti bydlení se netýká pouze osob, které nemají naprosto žádný přístup k bydlení, ale také osob, které bydlí ve špatných podmínkách, v nevhodných podmínkách či v příliš malém prostoru, i těch, které vydají většinu svého příjmu na placení nájmu či na měsíční splácení půjčky. |
2.7 |
Tyto potřeby bydlení jsou v jednotlivých členských státech různé a liší se i v rámci jednoho členského státu, mezi západoevropskými a východoevropskými zeměmi, mezi městskými a venkovskými oblastmi, v rámci samých městských oblastí a mezi centry měst a okrajovými čtvrtěmi. |
2.8 |
V členských státech Unie se uplatňují tři odlišné koncepce:
|
3. Sociální bydlení a unijní právo
3.1 |
Vzhledem k selhání tržních sil zajistit samy o sobě všem občanům důstojné bydlení může spadat sociální bydlení pod unijní právo a jeho pojem služby obecného hospodářského zájmu, jakmile je takto označeno dotyčným členským státem, a může v takovém případě získat veřejné dotace nebo vyrovnání. |
3.2 |
Protokol 26 připojený k Lisabonské smlouvě potvrzuje zásadní úlohu a široké rozhodovací pravomoci celostátních, regionálních a místních orgánů při poskytování, pořizování a organizování služeb obecného hospodářského zájmu, aby tyto služby co nejlépe odpovídaly potřebám uživatelů. Sociální bydlení podléhá závazkům veřejné služby stanoveným vnitrostátními, regionálními či místními veřejnými orgány, zejména co se týče plánování, cen, podmínek přidělování a obývání. Tento protokol rovněž členským státům ukládá, aby zajistily mj. vysokou úroveň dostupnosti služeb obecného hospodářského zájmu, rovné zacházení a podporu univerzálního přístupu a práv uživatelů. |
3.3 |
Pokud je sociální bydlení označeno jako služba obecného hospodářského zájmu, vztahují se na ně ustanovení článku 14 a čl. 106 odst. 2 SFEU a jejího protokolu č. 26, který stanoví zejména zásadu kolektivních preferencí sociální a kulturní povahy a uspokojování potřeb vyjádřených na místní úrovni, co se týče definice služeb obecného hospodářského zájmu členskými státy. Tato ustanovení upřednostňují plnění úkolů uložených sociálnímu bydlení před pravidly hospodářské soutěže a vnitřního trhu v rámci rozsahu některých podmínek stanovených v rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu, jak je uvedeno v odstavci 3.6. |
3.4 |
Uplatnění těchto opatření SFEU vedlo Komisi k tomu, že subjekty působící v oblasti sociálního bydlení zprostila oznamovacích povinností týkajících se státních podpor. |
3.5 |
Označení sociálního bydlení za službu obecného hospodářského zájmu členskými státy podléhá pouze kontrole zjevných chyb prováděné Evropskou komisí pod dohledem Soudního dvora Evropské unie. |
3.6 |
Evropská komise soudí, že jelikož „veřejná služba má sociální povahu“, musí být sociální bydlení v této souvislosti definováno v „přímé vazbě se znevýhodněnými osobami nebo slabšími sociálními skupinami“, a nikoli podle rozmanitosti potřeb v oblasti bydlení, jak se odrážejí na místním trhu bydlení. To je neustálým zdrojem sporů mezi Komisí a některými členskými státy, subjekty působícími v oblasti sociálního bydlení a zástupci nájemníků sociálních bytů, kteří nesouhlasí s tímto názorem Komise, přičemž jiní jej schvalují. |
4. Destabilizující právní rámec politik sociálního bydlení členských států
4.1 |
Rozhodovací postup Evropské komise ve věci kontroly zjevné chyby definování sociálního bydlení jako služby veřejného zájmu vedl k určitým změnám politických rozhodnutí některých členských států, co se týče organizace a financování sociálního bydlení, a vyvolal spory. |
4.2 |
V Nizozemsku vedlo použití tohoto rozhodovacího postupu k tomu, že více než 400 000 domácností byl znemožněn přístup k sociálnímu bydlení, jelikož byly považovány za příliš bohaté na to, aby na něj podle Evropské komise měly nárok. Avšak ve skutečnosti neměly dostatek finančních prostředků na to, aby získaly přístup k bydlení v tržních podmínkách. |
4.3 |
Ve Švédsku vedlo odmítnutí uplatnit tento rozhodovací postup veřejné orgány k tomu, že sociální bydlení vyloučily z oblasti služeb obecného hospodářského zájmu, a tak zpochybnily jeho způsob financování prostřednictvím vyrovnávacích plateb za závazek veřejné služby, které jsou jako jediné v souladu se zásadou zákazu státní podpory ve Smlouvě. |
4.4 |
Ve Francii podalo sdružení Národní unie vlastnictví nemovitostí (Union nationale de la propriété immobilière) Evropské komisi stížnost na francouzský stát s tím, že výše stropu příjmů umožňující získat sociální byt je prý příliš vysoká a neumožňuje vyhovět rozhodovací praxi Komise. |
4.5 |
Návrhy směrnic o veřejných zakázkách a o koncesích vedou k tomu, že spolupráce subjektů působících v oblasti sociálního bydlení v souladu s pojmem sociálního podniku a veřejnoprávního subjektu podléhá ustanovením těchto směrnic a nabídkovým řízením. Tím, že Komise rozšíří na všechny zadavatele judikaturu týkající se spolupráce mezi veřejnými orgány, zpochybní postupy spolupráce a sdílení prostředků nezbytných pro modernizaci sociálního bydlení, jeho řádnou správu a posílení jeho místního charakteru. |
4.6 |
Tyto konkrétní příklady svědčí o přímých dopadech právních předpisů Evropské unie na podmínky definování, organizace a financování sociálního bydlení členskými státy a vyzývají ke stanovení právního rámce, který by byl příznivý rozvoji sociálního bydlení v Evropské unii. |
4.7 |
Vzhledem ke svým mnoha rozměrům a širokému zastoupení v Evropské unii má sociální bydlení klíčovou úlohu při provádění strategie Evropa 2020. Aktivně napomáhá tomu, aby se Unie stala inteligentní a udržitelnou ekonomiku podporující začlenění, a to tím, že přispívá k zajištění vysoké míry zaměstnanosti, produktivity a sociálního začlenění a sociální soudržnosti a aktivně podporuje boj proti chudobě a změnám klimatu, přičemž zároveň bojuje proti energetické chudobě. |
4.8 |
Pokud má každý členský stát přijmout vlastní národní cíle ve všech těchto oblastech, včetně oblasti vytváření nabídky sociálního bydlení, konkrétní kroky provádění na evropské úrovni musí zapadat do strategie Evropa 2020, a to i v oblasti sociálního bydlení. |
5. Politiky sociálního bydlení, které plně odpovídají cílům strategie Evropa 2020 a lepší správě ekonomických záležitostí
5.1 |
Sociální bydlení aktivně napomáhá plnění několika cílů strategie Evropa 2020, a to tím, že podporuje strategii růstu a atraktivnost územních celků, vzniklé investice a pracovní místa, která nelze relokovat, boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a zapojení do boje proti změně klimatu a energetické chudobě. |
5.2 |
Evropská unie je tak druhá na světě ve výstavbě sociálního bydlení hned po Číně, pro niž je sociální bydlení doprovodnou politikou hospodářského a městského růstu a zmírňování bublin na trhu s nemovitostmi v oblasti soukromého investorství. |
5.3 |
Sociální bydlení je plně způsobilé pro strukturální fondy na období 2014–2020 v souladu s návrhy Evropské komise, zejména v oblasti zateplování bytů a podpory energie z obnovitelných zdrojů, integrovaných opatření udržitelného městského rozvoje a boje proti vyloučení zpřístupněním bydlení a dostupných a kvalitních sociálních služeb marginalizovaným společenstvím. |
5.4 |
Sociální bydlení představuje konkrétní a účinnou reakci na snahu Komise a Rady posílit správu ekonomických záležitostí eurozóny a zvláště dohled nad bublinami na trhu s nemovitostmi a jejich ničivý dopad na makroekonomickou a sociální rovnováhu. Rozvíjení souběžné nabídky sociálních bytů přispívá ke snížení rozsahu jevů, jako jsou bubliny a cykly na trhu s bydlením. |
5.5 |
Pokud by z rozpočtových důvodů nebo kvůli příliš restriktivnímu výkladu definice znevýhodněných osob nebo slabších sociálních skupin některý členský stát již nemohl v souladu se svými mezinárodními závazky v oblasti práva na bydlení přizpůsobit nabídku sociálního bydlení skutečným potřebám svých obyvatel, bude možné realizovat všeobecný přístup k důstojnému a cenově dostupnému bydlení, pouze pokud bude veřejná moc důrazně zasahovat na soukromém trhu. |
6. Řešení nových energetických a sociálních výzev
6.1 |
Sociální bydlení musí čelit nové klimatické situaci a nezbytnosti zlepšit energetickou účinnost svého fondu a své nové nabídky. Politiky investování do energetiky prováděné subjekty působícími v oblasti sociálního bydlení musí mít veřejnou podporu, jelikož umožňují bojovat jak proti změně klimatu, tak proti energetické chudobě domácností s nízkými příjmy i podporovat místní zaměstnanost a hospodářský rozvoj územních celků. Politika soudržnosti může aktivně přispět k této dynamice a zajistit pákový efekt získání dalších doplňujících finančních prostředků. |
6.2 |
Stárnutí obyvatelstva rovněž představuje velkou výzvu z důvodu nezbytného přizpůsobení sociálního bytového fondu potřebám starších a závislých osob a vzhledem k rozvoji nových integrovaných služeb umožňujících závislým osobám nadále bydlet v jejich domovech a také umožňujících přístup k sociálnímu bydlení. |
6.3 |
Nejistá situace domácností příjemců nebo žadatelů o sociální byty posiluje požadavek smíšené společnosti a kvalitní nabídky sociálního bydlení v územních celcích a rozvoj integrovaných přístupů udržitelného městského rozvoje pokrývajících sociální, hospodářský, městský a environmentální rozměr, který podpořilo nařízení o EFRR Evropské komise. |
7. Úloha, kterou má plnit Evropská unie
7.1 |
Evropská unie musí nejprve zajistit právní rámec, který by byl příznivý pro rozvoj sociálního bydlení v členských státech, a to jak z hlediska financování této nabídky, tak z hlediska způsobů definice a fungování. Tento příznivý právní rámec zahrnuje kontrolu zjevné chyby označení sociálního bydlení za službu obecného hospodářského zájmu, slučitelnost státních podpor přidělených subjektům působícím v oblasti sociálního bydlení, uplatňování ustanovení o veřejných zakázkách a spolupráci mezi subjekty působícími v oblasti sociálního bydlení, ale také uplatňování snížených sazeb DPH z důvodu základní životní potřeby. |
7.2 |
Evropská komise by měla znovu zvážit svou rozhodovací praxi ve věci kontroly zjevné chyby označení sociálního bydlení za službu obecného hospodářského zájmu, jelikož nemusí vždy odrážet specifikace tohoto odvětví. Musí nechat na odpovědnosti členských států, aby stanovily podmínky přístupu a cen sociálního bydlení v souvislosti s místními potřebami, místními prioritami a také se skutečnými potřebami znevýhodněných občanů či sociálně méně zvýhodněných skupin v souladu s ustanoveními protokolu č. 26 o službách obecného zájmu. |
7.3 |
EHSV vítá rozhodnutí Evropské komise prodloužit výjimku týkající se oznamování státní podpory v podobě vyrovnávacích plateb za závazek veřejné služby udělených subjektům působícím v oblasti sociálního bydlení a také to, že zohlednila jistá specifika, zejména v oblasti délky pověření a dlouhodobého investování. |
7.4 |
EHSV pozitivně hodnotí, že Evropská komise ve sdělení o sociálním podnikání uvedla, že si přeje podporovat ekosystém příznivý pro rozvoj sociálních podniků v Evropské unii včetně přístupu k bydlení a usnadnit zřízení solidárních investičních fondů. Zdůrazňuje nezbytnost zachovat úlohu sociálních partnerů v členských státech, v nichž se v souladu s místními zvyklostmi podílejí na správě sociálního bydlení. |
7.5 |
Komise, Parlament a Rada by do návrhů směrnic o veřejných zakázkách a koncesích měly zahrnout spolupráci mezi subjekty působícími v oblasti sociálního bydlení jako veřejnoprávními subjekty a sociálními podniky tím, že je zařadí do oblasti spolupráce v rámci veřejného sektoru vzhledem k účelu veřejného zájmu těchto subjektů a jejich účasti ve veřejném či soukromém sektoru. |
7.6 |
Evropská komise by měla znovu posoudit své návrhy na budoucí společný systém DPH a zachovat pro členské státy možnost uplatnit sníženou sazbu na výstavbu a renovaci sociálních bytů státními, sociálními a stejně tak soukromými poskytovateli jako na základní životní potřebu místní povahy, která neovlivňuje obchod mezi členskými státy a správné fungování vnitřního trhu. |
7.7 |
Evropská unie musí rovněž podpořit členské státy v tom, aby rozvíjely nabídku sociálního bydlení a modernizovaly ji s cílem řešit nové demografické, sociální a klimatické problémy, a tak aktivně přispět k plnění cílů strategie Evropa 2020. |
7.8 |
EHSV z tohoto důvodu vítá návrh Komise týkající se nařízení o EFRR a o EFS, podle nichž mají být způsobilé pro strukturální fondy v období 2014–2020 prioritní investice v oblasti zateplování sociálních bytů, integrovaných činností udržitelného městského rozvoje, přístupu ke kvalitnímu sociálnímu bydlení, jež by bylo dostupné pro marginalizované skupiny, a podpory sociálních podniků. EHS připomíná, že cílem je umožnit poskytování kvalitního sociálního bydlení všem, kteří ho potřebují. |
7.9 |
EHSV soudí, že tato opatření jsou nezbytná a musí doprovázet ustanovení návrhu směrnice o energetické účinnosti Evropské komise, která ukládá subjektům působícím v oblasti sociálního bydlení, aby každý rok zateplily 4 % sociálního bytového fondu. Tuto povinnost musí doprovázet specifická opatření na financování souvisejících investic zejména prostřednictvím EFRR, ale také vytvořením investičního fondu na evropské úrovni. |
7.10 |
Parlament a Rada by měly přijmout návrhy Komise týkající se nařízení o EFRR a o EFS, jež spadají do rámce provádění strategie Evropa 2020 a poprvé uznávají prioritní úlohu bydlení v oblasti investičních politik členských států v souvislosti s politikou soudržnosti na období 2014–2020 prostřednictvím nařízení o strukturálních fondech. |
7.11 |
Regulace trhu s bydlením v členských státech je důležitou problematikou pro stabilitu eurozóny vzhledem k makroekonomickému a sociálnímu dopadu bublin na trhu s nemovitostmi. Sociální bydlení přispívá ke stabilizaci trhů s bydlením a k regulaci cyklického vývoje cen nemovitostí. |
7.12 |
EHSV vítá návrh Komise zavést posílený makroekonomický dohled nad eurozónou a zahrnout do něj prvek týkající se makroekonomických důsledků bublin na trhu s nemovitostmi. EHSV je toho názoru, že tento mechanismus posíleného dohledu musí doprovázet opatření na podporu nástrojů inteligentní regulace trhů s bydlením v členských státech a rozvoje nabídky sociálního a soukromého bydlení stabilizující a regulující cyklický vývoj cen nemovitostí, jež by byla v souladu s udržitelným rozvojem měst. |
7.13 |
EHSV považuje za nezbytné zahájit úvahy o evropských rezervách stabilizace financování sociálního bydlení, které spadá do evropského sociálního modelu. Bylo by třeba prozkoumat možnost evropské vkladní knížky s omezenou výší vkladu určené pro osoby s nízkými příjmy a zaměřené na sociální bydlení. Tuto vkladní knížku by bylo možné založit on-line u EIB, která by tyto finanční prostředky spravovala. Tento postup by jednak stabilizoval investice do sociálního bydlení a jednak vytvořil silný pocit občanské identity vkladatelů. |
V Bruselu dne 13. prosince 2012.
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
Staffan NILSSON