EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52012AE1399
Opinion of the European Economic and Social Committee on ‘Developing a macro-regional strategy in the Mediterranean — the benefits for island Member States’ (exploratory opinion for the Cyprus Presidency)
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Vývoj makroregionální strategie ve Středomoří – přínosy pro ostrovní členské státy (průzkumné stanovisko na žádost kyperského předsednictví)
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Vývoj makroregionální strategie ve Středomoří – přínosy pro ostrovní členské státy (průzkumné stanovisko na žádost kyperského předsednictví)
OJ C 44, 15.2.2013, p. 1–8
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
15.2.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 44/1 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Vývoj makroregionální strategie ve Středomoří – přínosy pro ostrovní členské státy (průzkumné stanovisko na žádost kyperského předsednictví)
2013/C 44/01
Zpravodaj: pan DIMITRIADIS
Pan Andreas D. MAVROYIANNIS, náměstek ministra pro evropské záležitosti Kyperské republiky, dne 22. května 2012 požádal jménem kyperského předsednictví Rady Evropské unie Evropský hospodářský a sociální výbor o stanovisko k tématu:
Vývoj makroregionální strategie ve Středomoří – přínosy pro ostrovní členské státy.
Specializovaná sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 21. listopadu 2012.
Na 485. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 12. a 13. prosince 2012 (jednání dne 12. prosince), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 147 hlasy pro, 1 hlas byl proti a 5 členů se zdrželo hlasování.
1. Závěry
1.1 |
EHSV soudí, že přes mimořádně citlivou a prozatím neurčitou situaci převládající ve středomořském regionu se nyní spojují všechny podmínky (1) pro zahájení dialogu na několika úrovních mezi Komisí, členskými státy, zeměmi podílejícími se na evropsko-středomořské spolupráci, místními a regionálními orgány a občanskou společností, jenž by směřoval k vyvinutí makroregionální strategie ve Středomoří složené ze dvou částí, která by vyhovovala stávajícím potřebám tohoto regionu při posilování jeho mezinárodní konkurenceschopnosti. |
1.2 |
EHSV si je vědom, že středomořský region představuje velmi rozsáhlou oblast, jež vykazuje různé charakteristiky z hlediska hospodářského, sociálního, politického a kulturního. Skládá se ze zemí, jejichž struktury a infrastruktury jsou rovněž různorodé (členské státy EU, státy, jež nejsou členy EU, ale mají status kandidátské země, a další státy, jež nejsou členy EU, ale podílejí se na evropsko-středomořském partnerství). EHSV proto navrhuje založit dvě subregionální politiky, a to pro východní a západní Středomoří, jež by se ve spolupráci koordinovaly navzájem i ve vztahu k makroregionální strategii pro Jónské a Jaderské moře. |
1.3 |
EHSV bere v úvahu rozhodnutí Rady a souhlasné stanovisko Evropského parlamentu a zastává mínění, že makroregionální strategie nesmí vyžadovat dodatečné finanční zdroje, právní předpisy ani další řídící orgán (zásada „tří ne“). EHSV však soudí, že je nezbytné financovat technickou pomoc při sběru dat a podporu nutných strukturálních projektů. |
1.4 |
EHSV zastává mínění, že využití významných zdrojů, které EU již nasadila k financování činností a programů z titulu strukturálních fondů, a využití finančních nástrojů EIB představuje dostatečné prostředky, které je třeba využívat transparentním, ale také co nejpružnějším způsobem. Vyslovuje se rovněž pro vytvoření evropsko-středomořské investiční banky prostřednictvím EIB a pro otevřenou politiku vůči prostředkům pocházejícím od různých finančních institucí, jako je Kreditanstalt für Wiederaufbau, EBRD, Světová banka, Africká banka pro rozvoj a Islámská banka pro rozvoj. |
1.5 |
EHSV zastává mínění, že prioritou je posílení spolupráce na úrovni nižší než regionální a to cestou zintenzivnění vzájemných obchodních a průmyslových vztahů a vztahů v oblasti cestovního ruchu mezi zeměmi jižního Středomoří. |
1.6 |
EHSV považuje za nezbytné, aby Rada přijala politická rozhodnutí nutná k bezodkladnému řešení přetrvávajících problémů, aby se Unie pro Středomoří mohla stát institucí pro plánování a uskutečňování nové makroregionální politiky. |
1.7 |
EHSV zastává mínění, že okamžité přijetí strategie pro region Jaderského a Jónského moře Radou (v závěrech jejího jednání z 24. června 2011) otevře cestu k provádění makroregionální strategie pro Středomoří. |
1.8 |
EHSV zastává názor, že Kypr a Malta budou mít stejně jako všechny ostrovy Středomoří zvláště důležitou úlohu v každé nové strategii vypracované Evropskou unií. Tyto ostrovy se skutečně nacházejí ve zvláště obtížné situaci vzhledem k omezeným možnostem dopravního a komunikačního spojení s kontinentálními členskými státy Unie. |
1.9 |
EHSV zdůrazňuje, že značný význam pro celou středomořskou oblast obecně má stimulace zemědělské výroby. |
1.10 |
EHSV připomíná, že je nezbytné zlepšit námořní a letecké spojení mezi středomořskými zeměmi navzájem i obecně s ostatními zeměmi EU. |
1.11 |
EHSV podporuje tímto stanoviskem započetí diskuse o nové makroregionální strategii pro Středomoří a zahájení jednání o jejích hlavních tématech. Prohlašuje, že bude nadále pracovat na tomto mimořádně významném tématu formou nových stanovisek, jež se budou podrobněji a hlouběji zabývat záležitostmi popsanými v tomto dokumentu. |
2. Úvod
2.1 |
Kyperské předsednictví Rady EU ve druhém pololetí 2012 si vytyčilo jako prioritu tohoto období vypracování stanoviska „Makroregionální strategie pro Středomoří“ se specifickým zaměřením „Jaké výhody přináší malým ostrovním státům?“. |
2.2 |
Rozhodnutí svěřit tuto studii EHSV vyplývá z úlohy, kterou Výbor sehrál při vypracování konzultativních stanovisek vysvětlujících a zastupujících názory organizací občanské společnosti v členských státech, přičemž prosazoval participativní demokracii v EU. |
2.3 |
Zvolené téma navazuje na úspěch, jímž bylo definování makroregionálních přístupů pro region Baltského moře (2) a vypracování makroregionálních rozvojových strategií pro regiony Podunají, Jaderského a Jónského moře a Atlantského oceánu. Vychází ze skutečnosti, že Středomoří vykazuje svébytné charakteristiky a související nároky. |
2.4 |
Záměrem této strategie bude vytvořit koordinované politiky napomáhající zemím v této oblasti, aby utužily své hospodářské a sociální vztahy a spolupracovaly při řešení společných problémů, a umožňující tomuto regionu dosáhnout konkurenceschopnosti v mezinárodním měřítku, prosperity, bezpečnosti a udržitelného životní prostředí. Tato makroregionální strategie umožní v rámci středomořského regionu koordinovat veškeré politiky, cíle a činnosti evropských institucí s politikami, cíli a činnostmi členských států, regionů, místních hospodářských a sociálních rad a všech zainteresovaných stran ve středomořském regionu se zvláštním zaměřením na malé a izolované ostrovní středomořské státy. |
2.5 |
Očekává se rovněž, že tato strategie vyřeší problémy související s mezinárodní hospodářskou krizí a urychlí tempo růstu, vytváření pracovních příležitostí a snižování nezaměstnanosti. |
2.6 |
K tomuto účelu stanovisko přijímá definici makroregionální strategie formulovanou Komisí (3), podle níž je strategie makroregionální, pokud se týká regionu, skládajícího se z území různých zemí nebo regionů sdílejících společné prvky – například společnou mořskou nebo jinou oblast – nebo čelících společným výzvám, například problémům rozvoje, změně klimatu, omezené hospodářské a kulturní výměně atd. Makroregionální strategie představují takové přístupy, jež za využití již existujících nástrojů, politik, programů a financování vedou k dosažení specifických cílů makroregionu a zaměřují se ve svém plánování na zapojení veřejných a soukromých zdrojů, aby bylo možné koordinovat rozsáhlejší politiky za disponibilního financování (evropského, státního, regionálního). Kromě toho umožňují souběh zdrojů regionů a různých členských států v rámci provádění koordinované společné správy a vytváření vzájemně výhodné situace pro všechny zúčastněné strany. |
2.7 |
EU si je vědoma proměnlivého a mimořádně nejistého politického a sociálního prostředí, jež vzniklo v zemích jižního Středomoří v důsledku revolucí, a zavádí vůči těmto státům nový přístup nazvaný „partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu“, který odměňuje země, jež pokročily v zavádění nezbytných reforem dosažením přesných a měřitelných cílů (4). |
3. Výzvy, jimž čelí středomořský region
3.1 |
Existuje velké množství programů a iniciativ, které již byly vypracovány jak pro Středomoří v širším slova smyslu (evropsko-středomořský vztah, známý jako „barcelonský proces“), tak pro konkrétní regiony Středomoří, jako je region oblasti Jónského a Jaderského moře (územní spolupráce ve Středomoří prostřednictvím jadersko-jónského makroregionu). Je třeba poznamenat, že nová makroregionální strategie musí zahrnout všechny země středomořského prostoru, tedy členské státy (Portugalsko, Španělsko, Francii, Itálii, Řecko, Kypr, Slovinsko a Maltu) i třetí země (Chorvatsko, Černou Horu, Albánii, Turecko, Libanon, Sýrii, Palestinská území, Jordánsko, Izrael, Egypt, Alžír, Tunisko a Maroko). |
3.2 |
Před definováním rámce činností a politik je však nutné upřesnit výzvy, s nimiž se tento region potýká: |
3.2.1 |
Především má Středomoří, zejména jeho východní část, velký historický význam a nalézají se zde členské státy EU i třetí země v různých stadiích rozvoje. Historicky se jedná o oblast osídlenou člověkem, hospodářsky využívanou, s intenzivním pohybem zboží, osob a námořních plavidel. Středomořský region se proto vyznačuje intenzivními proudy obchodní a osobní přepravy. Hospodářské vztahy mezi zeměmi tohoto regionu nicméně zůstávají mimořádně omezené; neexistuje například přímé letecké spojení mezi zeměmi východního Středomoří. Nejsou zcela bez opodstatnění názory, že „evropsko-středomořská spolupráce“ se naneštěstí omezuje na spolupráci zemí jižního Středomoří s EU nebo spolupráci s určitými členskými státy na bilaterální úrovni. |
3.2.2 |
Za druhé v regionu převažují hospodářské nerovnováhy a je zde rozmanitá úroveň rozvoje a prosperity. Napětí, které v těchto zemích často nastává, vede zejména v současnosti k tomu, že pohyb lidí svým rozsahem představuje neustálou hospodářskou migraci (legální i nelegální) (5), což má své negativní důsledky jak pro země původu, tak pro cílové země. Pohyb lidí hledajících politický azyl je mimořádně závažným prvkem této problematiky. |
3.2.3 |
Za třetí středomořský region zůstává prostorem politické nestability a ozbrojených konfliktů, což má nežádoucí účinky v podobě ztrát lidských životů, materiálních škod, narušení hospodářské a obchodní výměny a životního prostředí. Kromě toho po rozpoutání arabských revolucí začala být citelná potřeba vypracovat v praxi strategii zaměřenou na posílení hospodářských a sociálních vztahů mezi zeměmi tohoto regionu, která by byla iniciativou Evropské unie a byla by strukturovaná demokratickým dialogem s těmito státy, ale i s občanskou společností (6), a ukázala by, že EU zůstává pevně po boku národů jižního Středomoří (7). |
3.2.4 |
Za čtvrté je region zdrojem četných cenných surovin, v první řadě zásob energetických zdrojů širšího Blízkého východu a severní Afriky. Nedávný objev nových nalezišť zemního plynu představuje významný mezník, jenž by měl být z hlediska EU provázen dodatečnými dodávkami energetických zdrojů na stabilnějších základech. Je však nutné zajistit bezpečnostní podmínky a zlepšení námořních, leteckých a dalších komunikačních cest mezi Středomořím a zbytkem světa, a to s důrazem na obchodní námořní dopravu, jež představuje v tomto regionu hospodářskou aktivitu velkého významu. |
3.2.5 |
Za páté došlo v tomto regionu v důsledku jeho dlouhodobého osídlení, zemědělského využívání, nedávných opakovaných období sucha, nadměrného rybolovu i husté námořní dopravy ke znečištění s negativními účinky na mořské a pobřežní životní prostředí, což má škodlivé dopady na aktivity cestovního ruchu. Zemědělské využívání produkuje stále se tenčící objemy potravin, jejichž hodnota neustále klesá (8), mořské zdroje se postupně vyčerpávají a bylo zaznamenáno snížení výnosů rybolovu. |
3.2.6 |
Za šesté je společnou charakteristikou všech středomořských zemí význam služeb cestovního ruchu jako zdroje pracovních příležitostí a hospodářského růstu. To je jeden z důvodů, proč by spolupráce v oblasti turistického ruchu mezi zeměmi tohoto regionu měla být klíčovým prvkem strategie pro rozvoj, což by řešilo problémy spojené s rozsahem a zejména sezónností. |
3.2.7 |
Za sedmé se především v zemích na jižním pobřeží Středozemního moře omezeně využívá technologických a komunikačních prostředků, jež nabízí internet, a neexistuje tu vývojové ani inovační úsilí, přestože se jedná o nepostradatelné oblasti moderního hospodářství. Vzájemné propojení středomořských zemí je jen velmi omezené. |
3.3 |
Je třeba říci, že hospodářské, politické a sociální vztahy mezi zeměmi severní Afriky se nalézají na mimořádně nízké úrovni rozvoje, takže zamýšlená evropsko-středomořská spolupráce se nakonec omezuje pouze na spolupráci EU s určitými zeměmi. Politiky a programy, jež EU zavedla v tomto regionu, dosáhly jen nevelkého úspěchu, a to v důsledku absence efektivních místních partnerů, korupce (9), ale také nedostatečného pochopení místních mravů, zvyků, tradic a sociální reprezentace. Barcelonský proces, jenž probíhá od roku 1995, dosáhl nevalných výsledků; co se týče programu MEDA a Unie pro Středomoří, nepřinesly dosud očekávané účinky z hlediska potřebné spolupráce mezi EU a zeměmi ve středomořské oblasti. |
4. Cíle makroregionální strategie ve Středomoří
4.1 |
Vzhledem k uvedenému výčtu výzev je možné navrhnout tyto základní cíle makroregionální strategie: |
4.1.1 |
dosáhnout udržitelného rozvoje tím, že se posílí konkurenceschopnost ekonomik zemí v této oblasti, aby mohly čelit současné mezinárodní hospodářské krizi, vytvářet pracovní příležitosti a snižovat nezaměstnanost; |
4.1.2 |
upevnit vazby mezi středomořskými zeměmi a vytvořit z těchto států komunikační most spojující EU, Blízký východ a Afriku, aby se konsolidovaly podmínky příznivé pro mír, prosperitu a regionální soudržnost; |
4.1.3 |
navrhnout obrysy velkorysé energetické politiky, jež by zajistila zásobování zemí v této oblasti i Evropské unie. EU potřebuje diverzifikovat své dodavatele energie a snížit svou závislost ve vztahu k Rusku; |
4.1.4 |
posílit volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob mezi středomořskými zeměmi, jež nejsou členskými státy EU; |
4.1.5 |
zlepšit síť propojení, aby se umožnil rychlý a bezproblémový přístup pro přepravu zboží a osob i poskytování služeb. Zvláštní důraz je přitom třeba klást na naprosto bezpečnou dopravu energetických zdrojů; |
4.1.6 |
posílit roli malých ostrovních členských států EU ve středomořském regionu, tedy Kypru a Malty, zahájením iniciativ ke zlepšení vztahů se středomořskými partnery, zejména rozšířením elektronického propojení zemí tohoto regionu se zbytkem světa; |
4.1.7 |
podpořit programy zaměřené na vytváření dodatečných pracovních příležitostí ve prospěch skupin vyžadujících zvláštní pozornost (10) (ženy, mládež, osoby se zdravotním postižením atd.). |
4.2 |
Makroregionální strategie pro Středomoří, složená ze subregionálních strategií pro východní Středomoří a pro západní Středomoří, se musí zaměřit tak, aby došlo k přeměně regionu na skutečně novátorský prostor v oblasti obchodu, cestovního ruchu, kultury, myšlenek, inovací, výzkumu a vzdělávacích činností. Musí to být mírový region, aby mohl dosáhnout udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje a prosperity. |
5. Strategický přístup k makroregionu ve Středomoří
5.1 |
Výše provedený rozbor může napomoci identifikovat hlavní prvky strategie pro tento region, setříděné do následujících šesti pilířů kompatibilních s evropskou strategií Evropa 2020 (11): |
5.1.1 |
První pilíř se týká spolupráce a hospodářského rozvoje v návaznosti na cíle udržitelnosti s významnými zásahy v záležitostech hospodářství, např. v těchto složkách:
|
5.1.2 |
Druhý pilíř se týká ochrany životního prostředí a boje proti změně klimatu:
|
5.1.3 |
Třetí pilíř se týká zlepšení dopravy, přičemž záměrem je zajistit spoje a bezpečnost nákladní i osobní dopravy po moři i ve vzduchu. V tomto ohledu se jedná o tyto cíle:
|
5.1.4 |
Čtvrtý pilíř se týká energetické spolupráce (12) pro uhlovodíková paliva, zemní plyn, energie z obnovitelných zdrojů a bezpečnou přepravu z produkujících zemí do Evropské unie i jinam. Dlouhodobým cílem je vytvoření „energetického společenství EU-jižní Středomoří“. Jedná se o ambiciózní, ale nutný projekt. Za tímto účelem je třeba vypracovat víceúrovňovou energetickou politiku pro Středomoří s těmito cíli:
|
5.1.5 |
Pátý pilíř se týká inovací a konkurenceschopnosti. Strategie bude muset využít příležitosti, jež nabízejí již zavedené iniciativy EU v oblasti výzkumu a inovací, z hlediska posílení konkurenceschopnosti a přispět tak k prosperitě obyvatel zemí středomořského regionu v širším smyslu. K tomu je třeba:
|
5.1.6 |
Šestý pilíř se týká imigrace a mobility (13). Do jeho působnosti náleží podpora legální a řízené migrace, respektování mezinárodního práva v azylovém řízení, omezování nelegální migrace, boj proti kriminálním sítím obchodujících s lidmi a ochrana lidských práv v rámci kontroly hranic:
|
6. Podmínky nutné k dosažení cílů makroregionální strategie rozvoje Středomoří
6.1 |
Nová makroregionální strategie pro Středomoří, rozdělená do dvou subregionálních částí, musí být v souladu se strategií Evropa 2020, s existujícími programy a finančními opatřeními EU (14). Dále musí využívat evropské iniciativy, jako je program Interact, za účelem technické asistence a odborné přípravy (15). Bude nicméně nutné vytvořit novou infrastrukturu řízení a posílení fungování institucí. Makroregionální strategie bude muset sledovat nové přístupy ku prospěchu zúčastněných zemí. Měla by upravovat praktické kroky a politiky, které by bylo možné úspěšně realizovat. |
6.2 |
Při koncipování strategie pro Středomoří (východní Středomoří a západní Středomoří) bude třeba využívat všechny dostupné prostředky a postupovat v souladu se všemi aspekty středomořského přístupu, jež vycházejí z vnějších vztahů. Strategie se zaměří na účinnější koordinaci činností a politik uplatňovaných Evropskou komisí, členskými státy, regiony, místními orgány a dalšími zúčastněnými subjekty. |
6.3 |
Evropská unie uznává mimořádně významnou úlohu Středomoří a rozhodla se během pařížského summitu věnovanému Středomoří v roce 2008 neprodleně zlepšit svou politiku spolupráce vytvořením stálého mechanismu nazvaného Unie pro Středomoří (16). Tento mechanismus spuštěný v Barceloně, do nějž byly vkládány velké naděje, měl zahrnovat konkrétní projekty týkající se mořského znečištění, bezpečnosti na moři, energetiky a rozvoje hospodářských vztahů mezi všemi zeměmi podílejícími se na evropsko-středomořském partnerství. Unie pro Středomoří naneštěstí až do současnosti přinášela jen velmi nepovzbudivé výsledky. |
6.4 |
Makroregiony nemají přesně definované hranice. To znamená, že zvolené náměty, jež mají být podporovány, musejí být zaměřeny na výzvy vybrané na základě společné dohody a na společné prvky umožňující jejich řešení. Musejí být rovněž v souladu s dalšími mikroregionálními strategiemi definovanými Evropskou unií. Realizuje se přitom omezená sada politik a činností vybraných účastnícími se zeměmi. |
7. Opatření nezbytná k provádění nové strategie
7.1 |
Ve výše definovaném rámci by měla makroregionální strategie pro Středomoří zahrnovat následující konkrétní záměry: |
7.1.1 |
vytvořit vhodný mechanismus pro koordinaci a správu provádění makroregionální strategie, jenž by umožnil koordinovat značný počet evropských orgánů i zúčastněných místních subjektů. K tomu účelu se navrhují následující prvky:
|
7.1.2 |
Provádět politiku dobrých sousedských vztahů EU. Až do tohoto stadia se přístup makroregionálních strategií omezuje na provedení vnitřních politik EU. Nicméně k úspěšnému uskutečnění takové strategie ve Středomoří, jež zahrnuje řadu zemí mimo Evropskou unii, je třeba uplatnit také hlediska vnější politiky a přirozeně přitom klást důraz na politiku dobrých sousedských vztahů EU. |
7.1.3 |
Realizovat nové politiky: |
7.1.3.1 |
pro vzdělávání a odbornou přípravu pracovníků; |
7.1.3.2 |
pro zlepšení komunikace po internetu a komunikace elektronickými prostředky, rovněž pro zdokonalování internetových služeb v elektronické správě; |
7.1.3.3 |
pro vypracování společného programu pro výzkum a inovace zaměřeného na udržitelný rozvoj a odbornou přípravu; |
7.1.3.4 |
pro zajištění volného námořního tranzitu a pohybu zboží, osob a energie, tedy realizace politiky bezpečných a finančně dostupných dopravních služeb, vytvoření nových námořních cest a zlepšení obchodní plavby; |
7.1.3.5 |
pro zajištění účinných spojů na moři a ve vzduchu mezi všemi regiony Středomoří vzájemně i ve vztahu k ostatnímu světu; |
7.1.3.6 |
pro rozvinutí obchodních a politických vztahů, a to vytvářením zón volného obchodu na základě existujících evropsko-středomořských dohod a odstraňováním překážek při dovozu cestou koordinovaných činností, např. sbližováním právních předpisů; |
7.1.3.7 |
pro přijímání opatření v oblasti hospodářské soutěže, veřejných zakázek, ochrany investic a zdravotních a fytosanitárních otázek. |
7.1.4 |
Projekty přeshraniční a meziregionální spolupráce mohou být financovány z existujících finančních zdrojů (17), tedy ze strukturálních fondů EU, z příspěvků členských států, z příspěvků dalších dárcovských států (např. Norska a Švýcarska), ze zdrojů Evropské investiční banky (EIB) (18) prostřednictvím FEMIP (19) (Facilita pro evropsko-středomořské investice a partnerství), s využitím Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) na základě mezinárodní dohody a konečně z rozpočtových prostředků poskytnutých Unii pro Středomoří s případnou účastí místních orgánů, soukromých subjektů a nevládních organizací. |
7.1.5 |
Nová makroregionální strategie se bude muset funkčně sladit s dalšími politikami EU, jako je například strategie Evropa 2020, politika soudržnosti, nová společná politika zemědělství a rybolovu, mechanismus pro propojení Evropy a transevropské dopravní, telekomunikační a energetické sítě, program Horizont 2020, digitální agenda, program pro konkurenceschopnost podniků a MSP a zejména integrovaná námořní politika a politika společného evropského azylového systému (20). |
8. Úloha ostrovů v nové makroregionální strategii
8.1 |
Je nespornou skutečností, že až do současnosti nebyla na úrovni EU přijata žádná globální a trvalá strategie, jež by přihlížela ke specifickým potřebám ostrovních členských států EU, Kypru a Malty, jež čelí problémům v oblasti dopravy a energetiky. Jejich obtížná dostupnost je překážkou uskutečnění jednotného trhu. |
8.2 |
Nová makroregionální strategie pro Středomoří bude přesně definovat způsoby spojení pro Kypr a Maltu a umožní vytvořit podmínky potřebné pro využívání evropských zdrojů. |
8.3 |
Kypr (ve východním Středomoří) a Malta (v západním Středomoří) mají také konkrétní úlohu při provádění a řízení nové makroregionální strategie jako sídla správních orgánů, jež budou v regionu vytvořeny nebo do něj přesunuty. |
9. Možná úloha EHSV v nové strategii pro region Středomoří
9.1 |
EHSV se rozhodl ve spolupráci s hospodářskými a sociálními radami členských států ve Středomoří a obdobnými institucemi zemí severní Afriky (tam, kde existují) a s reprezentativními organizacemi občanské společnosti uspořádat evropsko-středomořské shromáždění hospodářských a sociálních rad, jež by mělo být zanedlouho svoláno. |
9.2 |
EHSV disponuje zkušenostmi a znalostmi nutnými k tomu, aby působil ve fórech pro Středomoří, jakmile budou založena. |
9.3 |
EHSV hodlá nadále vypracovávat specifická stanoviska, aby prohloubil a analyzoval makroregionální strategii pro Středomoří. |
V Bruselu dne 12. prosince 2012.
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
Staffan NILSSON
(1) Zpráva Evropského parlamentu o vývoji makroregionálních strategií EU: současné postupy a budoucí perspektivy, zejména ve Středomoří. Výbor pro regionální rozvoj. Zpravodaj: F. Alfonsi (A7-0219/2012).
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. července 2012 o vývoji makroregionálních strategií EU – současné postupy a budoucí perspektivy, zejména ve Středomoří. (2011/2179/INI).
(2) Stanovisko EHSV Spolupráce makroregionů – Rozšíření strategie pro oblast Baltského moře na další makroregiony v Evropě, Úř. věst. C 318, 23.12.2009, s. 6.
Stanovisko EHSV ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii Evropské unie pro region Baltského moře (COM(2009) 248 final), Úř. věst. C 339, 14.12.2010, s. 29.
(3) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii Evropské unie pro region Baltského moře (COM(2009) 248 final, 10.6.2009).
(4) Společné sdělení Evropské radě, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím, COM(2011) 200 final, 8.3.2011.
(5) Stanovisko EHSV ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Sdělení o migraci, COM(2011) 248 final,. Úř. věst. C 248, 25.8.2011, s. 135.
(6) Stanovisko k tématu Podpora zastupitelských občanských společností v evropsko-středomořském regionu Úř. věst. C 376, 22.12.2011, s. 32.
Stanovisko EHSV k tématu Oblast Baltského moře – úloha organizované občanské společnosti při zlepšování regionální spolupráce a stanovování regionální strategie, Úř. věst. C 277, 17.11.2009, s. 42.
(7) Stanovisko EHSV ke společnému sdělení Evropské radě, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami, COM (2011) 303 final, Úř. věst. C 43, 15.2.2012, s. 89.
Stanovisko EHSV Úloha EU při budování míru ve vnějších vztazích: osvědčené postupy a perspektivy, Úř. věst. C 68, 6.3.2012, s. 21.
(8) Stanovisko EHSV Zemědělství v partnerských zemích Středomoří (včetně významu práce žen v zemědělství a úlohy družstev) Úř. věst. C 347, 18.12.2010, s. 41.
(9) Stanovisko EHSV Úloha občanské společnosti v boji proti korupci v zemích jižního Středomoří, Úř. věst. C 351, 15.11.2012, s. 27.
(10) Stanovisko EHSV k tématu Podpora podnikání žen v evropsko-středomořském regionu Úř. věst. C 256, 27.10.2007, s. 144.
(11) http://ec.europa.eu/europe2020/index_cs.htm
(12) Stanovisko EHSV Podpora energie z obnovitelných zdrojů a evropská politika sousedství: případ evropsko-středomořského regionu Úř. věst. C 376, 22.12.2011, s. 1.
Stanovisko EHSV k tématu Vnější rozměr energetické politiky Evropské unie, Úř. věst. C 182, 4.8.2009, s. 8.
(13) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Globální přístup k migraci a mobilitě, COM(2011) 743 final, Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 134, dále stanovisko EHSV k následujícím návrhům: návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz, COM(2011) 750 final – 2011/0365 (COD), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Azylový a migrační fond, COM(2011) 751 final – 2011/0366 (COD), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o obecných ustanoveních ohledně Azylového a migračního fondu a ohledně nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí, COM(2011) 752 final – 2011/0367 (COD), návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí, COM(2011) 753 final – 2011/0368 (COD) Úř. věst. C 299, 4.10.2012, s. 108.
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 ze dne 24. října 2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství Úř. věst. L 310, 9.11.2006.
— |
http://www.interact-eu.net/about_us/about_interact/22/2911 |
— |
http://www.interact-eu.net/ipvalencia/ipvalencia/117/619 (pobočka INTERACT pro Středomoří ve Valencii). |
(16) http://www.eeas.europa.eu/euromed/index_en.htm
(17) Pro období do konce roku 2013 budou k dispozici prostředky ve výši zhruba 4 miliardy eur pro poskytování pomoci jižním sousedům v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství.
(18) http://www.eib.europa.eu/projects/regions/med/index.htm?lang=fr&lang.en
(19) http://www.eib.europa.eu/infocentre/publications/all/femip-2011-annual-report.htm?lang=en
(20) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Plán politiky pro azyl. Integrovaný přístup k ochraně v celé EU, COM(2008) 360 final.