22.12.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 376/1

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru Podpora energie z obnovitelných zdrojů a evropská politika sousedství: případ evropsko-středomořského regionu (průzkumné stanovisko)

2011/C 376/01

Zpravodaj: pan COULON

Spoluzpravodaj: pan BUFFETAUT

Dne 28. ledna 2011 se Evropská komise v souladu s článkem 262 Smlouvy o fungování Evropské unie rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

Podpora energie z obnovitelných zdrojů a evropská politika sousedství: případ evropsko-středomořského regionu

(průzkumné stanovisko).

Specializovaná sekce Vnější vztahy, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 8. září 2011.

Na 474. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 21. a 22. září 2011 (jednání dne 21. září), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 164 hlasy pro, 2 hlasy byly proti a 9 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení: od kakofonie k harmonii

1.1   Evropský hospodářský a sociální výbor naléhavě volá po návratu k míru ve středomořských zemích a po budoucnosti evropsko-středomořského regionu ve znamení stability.

1.2   Nedávné události v zemích severní Afriky a Středního východu potvrzují, že již není možné nechávat věcem volný průběh a že je třeba začít budovat udržitelnější budoucnost, jejímž středobodem bude prosperita jednotlivců a sociální rozvoj.

1.3   V této souvislosti je nutné, aby podpora obnovitelných zdrojů energie, zejména sluneční, vycházela z regionální spolupráce založené na společném rozvoji.

1.4   EHSV vítá regionální iniciativy orientované na rozvoj energií z obnovitelných zdrojů ve Středomoří ve velkém měřítku (středomořský solární program, Dii, Medgrid atd.) a vyzývá k rychlému, účinnému a koordinovanému zavádění těchto iniciativ.

1.5   Vedle těchto iniciativ se EHSV vyslovuje pro zřízení „zeleného nového údělu“ v celém regionu, orientovaného na energetickou úspornost a vedoucího k radikální změně našich způsobů spotřeby a výroby.

1.6   V oblasti energetiky a emisí oxidu uhličitého má Středomoří značný potenciál úspor. Jeho využití závisí zčásti na prosazování určitých technologií a zčásti na podporování nového chování. Zlepšení energetické účinnosti je nepostradatelným doplňkem rozvoje obnovitelných energií.

1.7   Vybudování energetického systému s nízkou spotřebou uhlíku nespočívá jen na odvětví energetiky v každé jednotlivé zemi. Vyžaduje silnou solidaritu v regionu a velký objem finančních prostředků v rámci přístupu přínosného pro severní i jižní pobřeží.

1.8   Vzhledem k tomu, že se situace v jednotlivých středomořských zemích se značně liší, pokud jde o dostupné zdroje, potřeby a množství emisí skleníkových plynů, mají třetí středomořské země společnou odpovědnost, která však nabývá různých podob. Potřebujeme tedy pro celý region vizi založenou na stabilních národních strategiích uzpůsobených potřebám jednotlivých zemí.

1.9   Na úrovni států je zapotřebí zavést programy pro vytvoření příznivých podmínek k podpoře obnovitelných energií (legislativní programy, daňové pobídky, normy). Jejich součástí by měl být dlouhodobý program mající za cíl trvalé zrušení nezdravých podpor pro energii z fosilních zdrojů.

1.10   Vítáme iniciativu Evropské komise, která na svůj přístup ke Středomoří pohlíží z nového úhlu a vyjadřuje se pozitivně o strukturované a posílené spolupráci se zeměmi tohoto regionu, v níž hrají klíčovou úlohu energie z obnovitelných zdrojů (1). Tento přístup by měl být založen na prosazování „zeleného nového údělu“ (Green New Deal) v celém regionu.

1.11   Máme však zato, že tato ochota ke spolupráci by se měla rychle konkretizovat formou akcí a programů. EHSV trvá na tom, že součástí každého započatého dialogu by od počátku měly být sociální aspekty.

1.12   Potvrzujeme výzvu, která zazněla ve stanovisku EHSV z března 2011 Dodávky energie – jaký druh politiky sousedství potřebujeme k zabezpečení dodávek pro EU  (2), týkající se požadavku na rozšíření energetického společenství (Energetického společenství pro jihovýchodní Evropu – balkánské země) o země na jižním pobřeží Středozemního moře, jehož specifickým úkolem by bylo napomáhat rozvoji energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů, vzájemného propojení sítí a jejich interoperability.

1.13   Počínaje zeměmi severní Afriky, toto společenství by mělo obsahovat některé vhodné prvky unijních právních předpisů. Kromě toho by cílem nového společenství mělo být prosazení nové energetické charty a nového protokolu o energetické účinnosti a rozvoji energie z obnovitelných zdrojů.

1.14   V této souvislosti Výbor rovněž připomíná význam vytvoření sociálního fóra podobného fóru, jež bylo zřízeno pro energetické společenství pro jihovýchodní Evropu. Rozvoj obnovitelných energií by se neměl omezovat pouze na projekty čistě průmyslového charakteru.

1.15   EHSV se domnívá, že je nutností technická pomoc vedoucí k vytváření místních odborných zdrojů na téma obnovitelných energií a energetické účinnosti, jež budou schopny přispívat k rozvoji energie z obnovitelných zdrojů, stejně jako spolupráce na linii jih-jih. Je třeba nejprve zjistit, jaké potřeby existují v oblasti vzdělávání o technologiích týkajících se obnovitelných energií, a vytvořit na míru šitý evropsko-středomořský akční plán.

1.16   Důrazně doporučujeme posílit podporu činností v oblasti výzkumu a vývoje s cílem zlepšit ekonomickou návratnost projektů orientovaných na energie z obnovitelných zdrojů. Přenos technologií by mohl probíhat formou společné regionální platformy pro výzkum a vývoj, jejíž součástí budou vysoké školy a výzkumná střediska.

1.17   V této souvislosti EHSV doporučuje vytvořit středomořský ERASMUS v oblasti energetiky, jenž studentům z celého regionu (ze severu, jihu, východu, západu) umožní obeznámit se s technickými aspekty obnovitelných a udržitelných energií.

1.18   Je třeba vytvořit nové podpůrné prostředky a pobídky pro obnovitelné energie. Ty by měly umožnit zajištění finanční vyváženosti projektů, mj. projektů podle článku 9 evropské směrnice o obnovitelných energiích. (3)

1.19   EHSV podporuje návrh na založení evropsko-středomořské investiční banky a nedávná sdělení Evropského parlamentu a Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění k této problematice.

1.20   EHSV považuje za nutné vytvoření inovačních a přizpůsobených podpůrných mechanismů na podporu obnovitelných energií. Nalezení těchto mechanismů by mělo probíhat v evropsko-středomořském rámci a mělo by vést k zahájení pilotních projektů s podporou evropsko-středomořské investiční banky, s cílem postoupit směrem k „zelenému novému údělu“.

1.21   Zásadní význam má též v rámci obchodních jednání podpora liberalizace obchodu se zbožím a službami příznivými pro obnovitelné energie.

1.22   Klíčovým nástrojem pro podporu státních a regionálních energetických cílů ve dvoustranných vztazích jsou akční plány evropské politiky sousedství.

1.23   EHSV rovněž zdůrazňuje, že nová směrnice o systému pro obchodování s povolenkami na emise (ETS, Emissions Trading System) (4) by v oblasti financování emisí uhlíku mohla znamenat ztrátu určitého počtu finančních příspěvků na projekty započaté v jižním Středomoří, nepřistoupí-li Komise k zahájení jednání se třetími státy, jak bylo ve směrnici uvedeno.

1.24   Je na místě konstatovat, že zahájení středomořského solárního programu mělo katalyzační účinek na několik iniciativ orientovaných na rozvoj obnovitelných energií v tomto regionu, čehož si ceníme. Avšak bez dobré koordinace mezi jednotlivými iniciativami a mezi institucemi, jež je řídí a podporují (Evropskou komisí, Unií pro Středomoří atd.) výsledky nemusí splnit očekávání. Prostřednictvím programů technické pomoci pro země na jihu a podporou různých iniciativ může EU přispět k efektivnímu a koordinovanému využívání obnovitelné energie v tomto regionu a nynější nesoulad přeměnit v harmonii.

1.25   Z hlediska energetických sítí by decentralizovaná produkce sluneční energie znamenala účinné a hospodářsky udržitelné řešení v odlehlých oblastech, jež nejsou napojeny na síť. Je zvláště užitečná v rozsáhlých územích s nízkou hustotou obyvatelstva.

1.26   Na úrovni Unie by bylo vhodné vytvořit nástroj poskytující záruku pro případ politického rizika v zemích jižního Středomoří (např. formou obligací garantovaných EU). Bude rovněž třeba zajistit, aby se v budoucnu členské státy zavázaly k odkoupení minimálního objemu elektrické energie od jižních zemí.

1.27   Zásadní význam nabývá informování všech stran, včetně občanské společnosti, a to o všech iniciativách. Součástí národních programů podpory obnovitelných energií by měly být informační kampaně o energetické účinnosti a obnovitelných energiích. Významnou oporou této mobilizace se mohou stát sociální sítě a nové informační a komunikační technologie.

2.   Úvod

2.1   V posledních desetiletích region Středomoří zaznamenává velký socioekonomický růst a rychlou urbanizaci, a to především podél pobřeží. Tento trend bude nepochybně pokračovat. Společným působením těchto faktorů se ze Středomoří stává křehký ekosystém, jehož stav se stále zhoršuje (5).

2.2   Pro Středomoří je v oblasti energetiky charakteristická zjevná a zásadní nerovnost dvojího druhu: nerovnost mezi severními zeměmi, které jsou bohatší a spotřebovávají více energie, a zeměmi jižními, a dále nerovnost v rozložení energetických zdrojů.

2.3   I když v regionu došlo k určitému pokroku, současné tendence v energetice nejsou udržitelné. Je třeba je společně koordinovaným způsobem změnit, aby rozvoj nevedl k příliš vysokým emisím uhlíku a k plýtvání energií. V nových odvětvích vyplňujících mezery na trhu, jako jsou energetická účinnost, ekologické stavebnictví, přístup k základním službám nebo odvětví a technologie spojené s obnovitelnými zdroji, mohou vznikat nová pracovní místa.

2.4   I když je možné uvést některé příklady osvědčených postupů, jako je např. přijetí specifického zákona o obnovitelných energiích v Alžírsku nebo realizace několika projektů, zaměřených převážně na sluneční a větrnou energii, zejména v Egyptě, Maroku a Tunisku, bohužel se většinou nevěnuje dost úsilí tomu, aby tyto postupy byly dlouhodobě rozvíjeny a rozšiřoval se jejich rozsah.

2.5   Je však třeba říci, že po dlouhém období skepse či nezájmu začíná rozvoj obnovitelné energie ve Středomoří v různé míře ovlivňovat postupy podniků, místních orgánů a států i postupy v rámci spolupráce.

3.   Energetické výhledy Středomoří: potenciál a přínos obnovitelných energií a zvýšené energetické účinnosti

3.1   Mohlo by dojít k výraznému nárůstu energetické závislosti ve Středomoří a v EU. V roce 2007 dosahovala energetická závislost regionu 42 %. Podle výzkumu, který provedlo Středomořské monitorovací středisko pro energetiku, by se tento podíl měl do roku 2030 stabilizovat a dokonce poklesnout na 40 % (40 % u ropy, 30 % u zemního plynu a 70 % u uhlí), přičemž v severních zemích bude vyšší: 97 %. Z alternativního scénáře vypracovaného monitorovacím střediskem však vyplývá, že by bylo možné napětí uvolnit a míru závislosti regionu do roku 2030 snížit na 18 %. I v takovém případě nicméně mezi jednotlivými zeměmi zůstanou značné rozdíly. V důsledku toho se zřejmě prudce zvýší sociální a hospodářská rizika spojená se zvýšením ceny dodávek a s dopadem tohoto zvýšení na státy, domácnosti i podniky.

3.2   Bez ohledu na to, jaký scénář se naplní, emise CO2 vznikající spotřebou energie z fosilních zdrojů v regionu se oproti roku 1990 zvýší alespoň o 30 %. Kromě toho by emise na obyvatele v zemích jižního a východního Středomoří, i když budou o 40 % nižší než emise zemí severního Středomoří, mohly v roce 2030 celkově představovat okolo 55 % emisí středomořské oblasti, v porovnání s 36 % v roce 2007.

3.3   Dalším nebezpečím, jež nabývá na významu, je stále větší nedostatek vody v regionu. Odsolování, které se již v několika zemích používá, je takřka nevyhnutelné, což jen zvyšuje napětí způsobené vzájemnou závislostí mezi vodou a energií.

3.4   Snaha o hospodářský a sociální rozvoj je legitimní a neobejde se bez energie. Čistě z energetického hlediska je hospodářský a sociální rozvoj vážně ohrožen, což se netýká pouze těch „nejzranitelnějších“ zemí.

3.5   V novém energetickém paradigmatu tak „energetický systém“ bude zahrnovat nejen energetiku (nabídku), ale také spotřebu energie (poptávku), a rozvoj se bude zajišťovat tak, aby energetické služby byly získávány za optimálních podmínek z hlediska zdrojů, ekonomických i sociálních nákladů a ochrany životního prostředí na místní i celosvětové úrovni. To staví do popředí nové aktéry: podniky, orgány místní samosprávy, domácnosti, zástupce stavebního odvětví, dopravy, průmyslové nebo zemědělské výroby i odvětví služeb.

3.6   V oblasti energetiky a emisí CO2 má Středomoří značný potenciál úspor. Podle několika spolehlivých odhadů je v příštích dvaceti letech možné 20 % snížení spotřeby (i více, pokud budou ceny energie nadále růst).

3.7   Nepostradatelným doplňkem rozvoje obnovitelných energií je zlepšení energetické účinnosti. Je třeba poznamenat, že energetická účinnost a úspory energie závisejí především na činnosti občanů, podniků a pracovníků a na změně jejich chování (6).

3.8   Rozvoji tohoto potenciálu však brání řada překážek. Jedná se o překážky povahy institucionální a regulatorní, technické, finanční, vzdělávací, informační apod. Je třeba říci, že energie z obnovitelných zdrojů je ve většině případů méně konkurenceschopná než energie konvenční, tím spíše v současné situaci, kdy nejsou internalizovány externí náklady.

3.9   K odstranění tohoto rozdílu je na úrovni států zapotřebí zavést programy k vytvoření příznivých podmínek pro podporu obnovitelných energií, jež by měly zahrnovat státní legislativní předpisy podporující rozvoj obnovitelných energií, daňové pobídky a normy. Ze stejného důvodu je vhodné zavést dlouhodobé národní plány s cílem snížit či trvale zrušit nezdravé dotace energií z fosilních paliv, což je součástí rozvoje obnovitelných energií. Tyto plány by měly zohlednit situaci nejzranitelnějších skupin obyvatelstva.

3.10   Také je třeba vytvořit jasný regulační rámec a rovněž nové podpůrné prostředky a pobídky pro obnovitelné energie umožňující zajistit finanční vyváženost projektů, v souladu s článkem 9 evropské směrnice o obnovitelných energiích.

3.11   Klíčovým aspektem rozvoje obnovitelných energií je podpora decentralizované výroby elektřiny, zejména solární, a to právními předpisy, financováním a vhodnou odbornou přípravou.

3.12   Podstatnou překážku představuje také vnímání obnovitelné energie jednotlivými aktéry. Zásadního významu nabývá úsilí informovat všechny strany, včetně občanské společnosti. Součástí státních programů podpory obnovitelných energií by mohly být informační kampaně zaměřené jak na energetickou účinnost, tak na obnovitelné energie.

4.   Problematika energetiky, životního prostředí a spolupráce ve Středomoří: regionální rozměr

4.1   Vzhledem k tomu, že se situace v jednotlivých středomořských zemích značně liší, mají tyto země společnou odpovědnost, která však nabývá různých podob. Společnou odpovědnost mají za plánování udržitelné energetické budoucnosti, vytyčení hlavních směrů a vytvoření společných základů (zdrojů, mechanismů financování, sdílení osvědčených postupů, vzdělávání, budování kapacit, přenos technologií apod.). Různit se v jednotlivých zemích bude realizace, při níž bude třeba zohlednit zvláštnosti každé země (nejen ty v oblasti technologií). Potřebujeme tedy pro celý region vizi založenou na stabilních národních strategiích uzpůsobených potřebám jednotlivých zemí.

4.2   Trendy naznačující prudký nárůst poptávky po energii v regionu, rozsah otázek spojených s udržitelným socioekonomickým rozvojem, otázky energetické bezpečnosti a nutnost přechodu na hospodářství s nízkými emisemi CO2 v kontextu adaptace na změnu klimatu v těchto souvislostech jasně ukazují, že je nutné začít v regionu urychleně v mnohem větší míře provádět vzájemně se doplňující politiky úspor energie.

4.3   Této výzvě lze dostát jedině evropsko-středomořskou spoluprací založenou na novém modelu energetických systémů slučitelných s udržitelným rozvojem – jen tak můžeme uspokojit své dnešní potřeby, aniž bychom znemožnili uspokojování potřeb budoucím generacím. Pro vytvoření konkurenceschopného trhu se zelenou energií na regionální úrovni má zásadní význam harmonizace právních předpisů a přijetí flexibilních nástrojů.

4.4   EHSV oceňuje, že Evropská komise v kontextu evropské politiky sousedství klade důraz na potenciál spolupráce v oblasti výroby a řízení obnovitelných energií. Rovněž kladně hodnotí přání Komise posílit spolupráci v oblasti energetiky intenzivnějším dialogem se zeměmi Středomoří.

4.5   EHSV se nicméně domnívá, že tato ochota ke spolupráci by se měla rychle konkretizovat formou akcí a programů. Zdůrazňuje, že součástí každého započatého dialogu by od počátku měly být sociální aspekty, aby bylo zajištěno, že rozvoj obnovitelných energií je v souladu s širším plánem hospodářského a sociálního rozvoje. K plnému zhodnocení tohoto procesu bude nutné věnovat zvýšenou pozornost sociálním partnerům. Podobně je žádoucí zapojit širokou občanskou společnost a média k dosažení toho, aby se s úsilím vynakládaným na plnění „specifických společných zájmů“ mezi zeměmi na jihu a na severu ztotožnilo obyvatelstvo.

4.6   Výbor potvrzuje výzvu, která zazněla ve stanovisku EHSV z března 2011 k tématu Dodávky energie – jaký druh politiky sousedství potřebujeme k zabezpečení dodávek pro EU (7), a souhlasí s návrhem Komise, aby byly zemím jižního Středomoří nabídnuty spolehlivé perspektivy postupné a diferencované integrace do vnitřního trhu s energií EU, či dokonce vytvoření určitého „energetického společenství“ mezi EU a jižním Středomořím, nebo rozšíření smlouvy o Energetickém společenství o sousedy, kteří k němu doposud nepřistoupili.

4.7   EHSV se domnívá, že cílem nového společenství by mělo být prosazení nové energetické charty a nového protokolu o energetické účinnosti a rozvoji energie z obnovitelných zdrojů. V této souvislosti Výbor rovněž připomíná význam vytvoření sociálního fóra podobného fóru, jež bylo zřízeno v rámci Energetického společenství pro jihovýchodní Evropu (balkánské země).

4.8   EHSV vyzývá ke zřízení „zeleného nového údělu“ v regionu, orientovaného na energetickou úspornost a vedoucího k radikální změně našich způsobů spotřeby a výroby.

4.9   Obzvláště velkého významu nabývá otázka financování. K usnadnění soukromého financování je zejména třeba vyřešit otázku politického rizika. Např. v souvislosti se středomořským solárním programem II by na úrovni Unie bylo vhodné vytvořit nástroj poskytující záruku pro případ politického rizika (např. formou obligací garantovaných EU).

4.10   Výbor podporuje návrh na založení evropsko-středomořské investiční banky a podporuje nedávná sdělení Evropského parlamentu (8) a Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění k této problematice (9). Výbor věří, že Evropská investiční banka se ujme iniciativy při zakládání této evropsko-středomořské banky, zejména v partnerství s finančními institucemi na jihu středomořského regionu.

5.   Aspekty výzkumu, přenosu technologií, budování kapacit, vzdělávání, obchodu a zapojení občanské společnosti

5.1   Zásadní změna energetického paradigmatu, kdy se prioritou namísto nabídky stává poptávka, od základu mění vztahy občanů k energetickým systémům. V této souvislosti Výbor vyzývá k tomu, aby vysoké školy na obou březích Středozemního moře spolupracovaly formou sítě, a k podpoře iniciativ, jež umožňují sdílení zkušeností a osvědčených postupů mezi všemi zúčastněnými stranami po vzoru letní středomořské univerzity o udržitelné energetice ve Středomoří.

5.2   Důrazně doporučujeme zintenzivnit podporu činností v oblasti výzkumu a vývoje, jež podněcují technologické inovace, a mohou tak vést k dosažení významného zlepšení produktivity, což by mohlo zlepšit ekonomickou návratnost projektů obnovitelné energie na úroveň, jež by byla zajímavá pro investory. Je třeba usnadnit přenos technologií mezi oběma břehy Středozemního moře, což by mohlo probíhat formou společné regionální platformy pro výzkum a vývoj, jejíž součástí budou vysoké školy a výzkumná střediska, a která bude slučovat různé aspekty související s realizací a využíváním instalací.

5.3   V této souvislosti EHSV doporučuje vytvořit středomořský ERASMUS v oblasti energetiky, jenž studentům z celého regionu (ze severu, jihu, východu, západu) umožní obeznámit se s technickými aspekty obnovitelných a udržitelných energií.

5.4   Existuje celá řada vzájemně souvisejících důvodů, proč pracovat na alternativních scénářích a proč v rámci budoucích strategií udržitelného rozvoje Středomoří v oblasti energetiky klást stále větší důraz na partnerství mezi podniky, územními celky a vzdělávacími institucemi.

5.5   EHSV zastává názor, že nutností je technická pomoc vedoucí k vytváření místních odborných zdrojů, jež budou schopny přispívat k rozvoji energie z obnovitelných zdrojů, stejně jako spolupráce na linii jih-jih. Je třeba nejprve zjistit, jaké potřeby existují v oblasti vzdělávání, a vytvořit na míru šitý evropsko-středomořský akční plán.

5.6   S rozvojem energií z obnovitelných zdrojů by měla vznikat důstojná pracovní místa, jež budou nicméně vyžadovat regionální a meziregionální úsilí formou počáteční odborné přípravy a jejího průběžného doplňování. To lze účinně zajistit pouze v rámci organizované sociální spolupráce.

5.7   K podpoře obnovitelných energií v rámci probíhajících a budoucích obchodních jednání bude vhodné liberalizovat obchod se zbožím a službami podporujícími obnovitelné energie.

5.8   Klíčovým nástrojem pro podporu státních a regionálních energetických cílů ve dvoustranných vztazích jsou mimo jiné akční plány evropské politiky sousedství. EHSV vyzývá Komisi, aby tyto akční plány aktualizovala a dbala na to, aby rozvoj obnovitelných energií byl prezentován v příznivějším světle. Proto je třeba zajistit, aby akční plány byly z hlediska obnovitelných energií vzájemně koherentní.

5.9   Důležitým aspektem je zapojení občanské společnosti (nevládních organizací, sdružení, občanských organizací, odborů atd.) do programů podporujících obnovitelné energie. Pro úspěch těchto programů má zásadní význam kolektivní uvědomění občanů, ale také co nejširší informování k co nejlepší mobilizaci veřejného mínění a všech zainteresovaných stran.

6.   Regionální iniciativy podporující rozvoj obnovitelné energie

6.1   Středomořský solární program: katalyzátor udržitelného rozvoje v regionu

6.1.1   Hlavním cílem středomořského solárního programu je uspokojit energetické potřeby jihu a vést část vyrobené elektřiny do evropských zemí, což má značný význam pro ekonomickou a finanční návratnost projektů. Vývoz zelené elektřiny do Evropy umožňuje článek 9 evropské směrnice o energii z obnovitelných zdrojů. Takový vývoz je však podmíněn existencí vzájemně propojených sítí a předpokládá zavedení zvláštní regulace, aby se předešlo spekulacím a narušení trhu.

6.1.2   Z kvantitativního hlediska počítá středomořský solární program do roku 2020 s instalací 20 GW nových kapacit z obnovitelných zdrojů (především slunečních a větrných) a s rozvojem elektrických sítí a vzájemného propojení sever/jih a jih/jih. Energetická účinnost a přenos technologií jsou prozatím považovány za doplňková opatření, což je vzhledem k výše zmiňovanému potenciálu a problémům regionu škoda. Vezmeme-li v úvahu prognózy Středomořského monitorovacího střediska pro energetiku pro rok 2020, lze cíl středomořského solárního programu přiblížit tak, že pokud by se věcem nechal volný průběh, bylo by nutné instalovat navíc 11 GW kapacit z obnovitelných zdrojů, zatímco v případě alternativního scénáře pouze 1 GW. V rámci podpory tohoto projektu bude rovněž vhodné, aby se členské státy zavázaly k odkoupení minimálního objemu elektrické energie od zemí na jihu.

6.1.3   Problémy, na které středomořský solární program naráží, jsou dvojího druhu: jde jednak o to, zlepšit návratnost projektů využíváním domácích i vývozních nákupních cen elektřiny a využíváním slev, dotací nebo emisních povolenek, a jednak o to, zajistit financování jak z vlastních prostředků, které by při dostatečné ziskovosti a kontrole rizik mělo být zaručeno, tak z půjček nejprve od rozvojových finančních institucí (EIB, AFD, KfW, EBRD, Světové banky, Africké rozvojové banky a Islámské rozvojové banky) a poté od bank komerčních.

6.1.4   Iniciativa, kterou středomořský solární program představuje, přesahuje rámec spolupráce, jak jsme ji doposud znali. Zapojí se do něj společně státy Unie pro Středomoří, Evropská komise, podniky, výzkumné instituce i neziskové organizace z tohoto odvětví a řada veřejných i soukromých investorů a finančních institucí.

6.1.5   EHSV vyzývá Evropskou komisi k intenzivní spolupráci se sekretariátem Unie pro Středomoří, jenž je pověřen realizací středomořského solárního programu, především jeho hlavního plánu. Pro usnadnění provádění hlavního plánu je zapotřebí vytvořit sdílený referenční rámec, jenž bude zejména prosazovat společný přístup ke klíčovým otázkám, jako jsou nástroje financování nebo přenos technologií.

6.2   Medgrid, projekt společného rozvoje zaměřený na obchod s elektřinou ve Středomoří

6.2.1   Jak již bylo zmíněno, k největším výzvám patří dokončení a posílení vzájemně propojených elektrických sítí mezi zeměmi na obou březích Středozemního moře. V současnosti existuje jediné propojení mezi Španělskem a Marokem s přenosovou kapacitou 1 400 MW. Podle asociace MEDELEC (sdružující ve Středomoří všechna odvětví související s elektřinou) je na základě již existujících investičních plánů možné dosáhnout v síti maximální přenosové kapacity 5 GW. K naplnění cílů středomořského solárního programu je tedy zapotřebí značně posílit propojení sítí mezi jižními zeměmi navzájem i mezi jižními a severními zeměmi.

6.2.2   Cílem projektu Medgrid je vytvoření plánu středomořské sítě pro rok 2020, prosazování institucionálních a regulačních rámců pro obchod s elektřinou, posuzování přínosu investic do síťové infrastruktury, rozvoj technické a technologické spolupráce se středomořskými zeměmi na jihu i na východě a podpora pokročilých přenosových technologií.

6.3   Dii GmbH – Obnovitelná energie spojující kontinenty

6.3.1   Dii se zaměřuje na vzdálenější horizont než středomořský solární program. Vychází z toho, že do roku 2050 by 15 % poptávky evropských zemí po elektřině mohly uspokojovat solární elektrárny postavené v poušti v zemích jižního Středomoří. Od svého zahájení v roce 2009 však projekt Dii přešel k cíli společného rozvoje založeného na rozvoji všech obnovitelných zdrojů energie, nejen energie sluneční, a nesoustředí se již jen na vývoz z jihu na sever. Projekt nyní v podstatě sdílí vizi středomořského solárního programu, jen v delším časovém horizontu a bez kvantitativních cílů.

6.4   Další iniciativy

6.4.1   Je třeba připomenout i další iniciativy, například projekt EU zaměřený na technickou pomoc „Paving the Way for the Mediterranean Solar Plan“ (Příprava podmínek pro středomořský solární program), určený na rozvoj obnovitelných energií v tomto regionu, jakož i evropské financování pro země jižního Středomoří: investiční facilitu sousedství a nástroj pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP), z nichž by mohly být financovány projekty obnovitelné energie, a také zprávu Komise Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období – návrh na integrovanou evropskou energetickou síť (KOM(2010) 677 v konečném znění), která se týká obchodu s elektřinou mezi severem a jihem a nutného posílení vzájemných propojení, které tento obchod usnadní. Některé země také spustily vlastní národní programy, jako je například marocký solární program nebo tuniský solární program, jejichž součástí jsou různé národní projekty rozvoje obnovitelné energie.

---

(1)  KOM(2011) 200 v konečném znění a KOM(2011) 303 v konečném znění.

(2)  Úř. věst. C 132, 3.5.2011, s. 15.

(3)  Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16–62.

(4)  Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 63–87 (čl. 11 a, odst. 5).

(5)  Informační zpráva EHSV: Klimatická změna a Středomoří – environmentální a energetické výzvy, CESE 682/2009 ze dne 30. září 2009.

(6)  Stanovisko EHSV Plán energetické účinnosti 2011, CESE Úř. věst. C 318, 29.10.2011, s. 155.

(7)  Úř. věst. C 132, 3.5.2011.

(8)  Usnesení EP ze dne 17. února 2011, P7_TC1-COD(2010) 0101.

(9)  Doporučení výboru pro politické záležitosti, bezpečnost a lidská práva Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění, Řím, 4. března 2011.

---