1.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 192/4

—

vítá, že Komise považuje malé a střední podniky za páteř ekonomiky EU, a je toho názoru, že dobrý přístup MSP k výběrovým řízením má zásadní význam pro zachování pracovních míst. Proto je důležité, aby prahové hodnoty, s nimiž se malé a střední podniky při přihlášení se do výběrového řízení setkávají, byly co možná nejvíce odbourány;

—

doporučuje Komisi podpořit, aby uchazeči na vnitrostátní úrovni mohli požádat o tzv. „zakázkový pas“ (pokud možno ve formě elektronického registračního systému) a aby byl sjednocen jeho obsah a používání. Pas je důkazem toho, že podnikatel vlastní prohlášení a doklady, které veřejní zadavatelé často při zadávání veřejných zakázek vyžadují. Pokud podnikatel jednou o pas požádal, nemusí neustále předkládat stejná prohlášení a doklady. To ušetří spoustu času a zdrojů, když se podnikatel často účastní výběrových řízení;

—

přikládá vysokou hodnotu možnosti dosahovat cílů v oblasti inovací, sociálních otázek, udržitelnosti a životního prostředí prostřednictvím zadávání veřejných zakázek. Dosažení těchto cílů je omezeno kritériem, že požadavky a přání kladená na uchazeče musí souviset s předmětem zakázky. Proto nesmí souvislost s předmětem zakázky být kladena jako požadavek.

Zpravodaj

pan Henk KOOL (NL/SES), člen výkonné rady města Haag

Odkaz

Zelená kniha o modernizaci politiky EU v oblasti zadávání veřejných zakázek: Směrem k efektivnějšímu evropskému trhu veřejných zakázek

KOM(2011) 15 v konečném znění

1.

vítá, že Evropská komise předložila Zelenou knihu o modernizaci politiky EU v oblasti zadávání veřejných zakázek: Směrem k efektivnějšímu evropskému trhu veřejných zakázek, v níž věnuje pozornost názorům místních a regionálních orgánů a jiných veřejných zadavatelů na úspory nákladů, modernizaci, vyjasnění a zjednodušení směrnic pro zadávání veřejných zakázek;

2.

se na jedné straně domnívá, že směrnice 2004/18/ES, dále směrnice, je v jednotlivých částech příliš podrobná, a doporučuje Komisi, aby tuto směrnici zjednodušila tam, kde je to možné;

3.

doporučuje dále, aby směrnice byla vyjasněna tam, kde je to nutné. Směrnice byla v podstatných bodech upřesněna Evropským soudním dvorem. Výbor považuje za velmi žádoucí kodifikaci nejdůležitějších právních předpisů z judikatury bez dalších změn. Výbor zdůrazňuje, že na služby podle přílohy B, podpory, pozemkové transakce, zakázky mezi veřejnými zadavateli a zakázky pod prahovou hodnotou se nevztahuje povinnost vypsat výběrové řízení ani povinnost transparentnosti, neboť tyto zakázky nemají přeshraniční význam;

4.

považuje podporu profesionality jak veřejných zadavatelů, tak aktérů trhu za důležitou pro dosažení optimálně fungujícího vnitřního trhu. Výbor doporučuje Komisi, aby zřídila či nechala zřídit národní znalostní centra a zastřešující evropské znalostní centrum. Tato centra by měla být vytvořena v rámci již stávajících národních rámců. Taková centra mohou zároveň pomoci veřejným zadavatelům při provádění cílů v oblasti inovací, zohlednění sociálních kritérií, udržitelnosti a životního prostředí. Využívání těchto center by nemělo být povinné. Místní orgány mají mít možnost volby v této oblasti;

5.

vítá, že Komise považuje malé a střední podniky za páteř ekonomiky EU, a je toho názoru, že dobrý přístup MSP k výběrovým řízením má zásadní význam pro zachování pracovních míst. Proto je důležité, aby prahové hodnoty, s nimiž se malé a střední podniky při přihlášení se do výběrového řízení setkávají, byly co možná nejvíce odbourány;

6.

je důležité snížit v maximální možné míře náklady, které jsou pro podniky spojeny s účastí na výběrovém řízení. Výbor proto souhlasí s návrhem Komise, aby bylo co nejvíce umožněno předložit vlastní prohlášení a originální dokumenty požadovat pouze od předběžně vybraných uchazečů nebo vítězného uchazeče;

7.

doporučuje Komisi podpořit, aby uchazeči na vnitrostátní úrovni mohli požádat o tzv. „zakázkový pas“ (pokud možno ve formě elektronického registračního systému) a aby byl sjednocen jeho obsah a používání. Pas je důkazem toho, že podnikatel vlastní prohlášení a doklady, které veřejní zadavatelé často při zadávání veřejných zakázek vyžadují. Pokud podnikatel jednou o pas požádal, nemusí neustále předkládat stejná prohlášení a doklady. To ušetří spoustu času a zdrojů, když se podnikatel často účastní výběrových řízení. Tento zakázkový pas platí pro určité časové období, neboť příslušná potvrzení mají omezenou platnost, což podpoří důvěryhodnost pasu. Takový systém se již na místní a regionální úrovni občas vyskytuje a jsou s ním dobré zkušenosti. Zakázkový pas svou povahou nezpůsobí žádné vysoké náklady;

8.

zbytečné slučování zakázek mezi veřejnými zadavateli a slučování zakázek rozdílného druhu není žádoucí, neboť u větších zakázek je možná třeba splnit přísnější kritéria. Výbor proto doporučuje, aby Evropská komise zvýšila povědomí tohoto problému týkajícího se malých a středních podniků a v odůvodnění nebo v příslušném orientačním dokumentu zdůraznila význam regulace rozdělení do jednotlivých částí;

9.

pro malé a střední podniky je prospěšné rozšíření možností využívat vyjednávací řízení. Toto řízení nabízí jak veřejným zadavatelům, tak uchazečům určitou míru flexibility. Malé a střední podniky se zaměřují na znalosti svého výrobku, příp. služeb, a ne na zadávání zakázky. Výbor vyzývá Komisi, aby připustila použití vyjednávacího řízení jako standardního řízení. To by mělo být upraveno stejným způsobem jako ve směrnici 2004/17/ES (směrnice o veřejných službách), podle níž se veřejní zadavatelé rozhodnou pro druh veřejné zakázky, který pro příslušné výběrové řízení považují za nejvhodnější. Výbor doporučuje zjednodušení všech paralelních procedur;

10.

stávající omezené řízení může být pro malé a střední podniky nevýhodné. V první fázi, ve fázi výběru, lze v současné době v omezeném řízení klást požadavky a přání pouze v souvislosti s podnikem. Přání při výběru se většinou týkají otázky zjišťující dřívější realizace a zkušenosti v dodávkách projektů. Obecně realizovaly větší podniky více projektů než malé a střední podniky. Proto mohou větší podniky prokázat více relevantních referenčních projektů a mají proto větší šanci být vybráni. Výbor proto doporučuje, aby v první fázi omezeného řízení bylo umožněno posouzení (určitých) kritérií pro zadání zakázky;

11.

doporučuje umožnit v zadávacích řízeních více flexibility:

12.

právní předpisy o veřejných zakázkách jsou komplexní a možnosti uchazeče napravit opomenutí v nabídkách jsou omezené. To je způsobeno mimo jiné (vnitrostátní) judikaturou a výběrem veřejných zadavatelů v rámci příslušných podkladů k výběrovému řízení. Výbor proto doporučuje, aby v nové směrnici nebo v odůvodnění bylo podrobněji stanoveno, jaká opomenutí ze strany uchazečů mohou být dodána později a jaká doplnění, příp. úpravy se povolují;

13.

pro veřejného zadavatele může nastat situace, kdy musí během zadávacího řízení na základě otázek uchazečů provést změnu, příp. úpravu v zakázce. Při podstatné změně zakázky musí být v současné době výběrové řízení zastaveno a musí se opakovat. Výbor proto doporučuje vytvoření jednoduchého postupu, jakým mohou veřejní zadavatelé svou zakázku změnit, např. oficiální opravu s krátkým prodloužením lhůty pro podání;

14.

během realizace se může ukázat, že veřejný zadavatel přehlédl nějaký aspekt, který by chtěl upravit, ale který nelze klasifikovat jako nepředvídatelný a naléhavý. Výbor považuje za vhodné, aby platné ustanovení týkající se úprav bylo zmírněno. Zde si lze představit, že původnímu dodavateli budou zadány úpravy jako určitý procentuální podíl ze zakázky, aniž by musely být splněny podmínky uvedené v článku 31 směrnice;

15.

Výbor vyzývá Komisi, aby v nové směrnici definovala rámcové dohody mnohem pružněji. Rámcové dohody by měly být upraveny stejným způsobem jako ve směrnici o veřejných službách. Doba platnosti dohod a určení, že v rámcové dohodě mohou být stanoveni dva dodavatelé pouze ve výjimečném případě, jsou zbytečné podmínky, které by měly být vyškrtnuty;

16.

je potěšen pozorností, kterou Komise v zelené knize věnuje dosažení cílů v oblasti ochrany životního prostředí, podpory sociálního začleňování, zlepšení přístupu pro zdravotně postižené osoby a posílení inovací;

17.

zdůrazňuje, že úspěch strategie Evropa 2020 v rozhodující míře závisí na tom, jak dobře dokáže místní a regionální úroveň provádět nová inovativní řešení, jež jsou cíli stěžejních iniciativ. Nové inovativní postupy nevznikají samy od sebe. Modernizace pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek musí zvýšit strategické schopnosti a činnost obcí a jiných veřejných subjektů jako tvůrců nových řešení;

18.

zdůrazňuje, že modernizace pravidel pro zadávání veřejných zakázek musí posílit roli veřejného sektoru při podpoře inovací. Musí být stanoveny podmínky zohledňující též velké projekty rozvoje ve výši několika milionů EUR, které řeší komplexní sociální výzvy a mají formu konsorcia přebírajícího rizika. Obce nebo jiné veřejné subjekty musí mít možnost vytvářet na vlastní náklady tato seskupení shromažďující potřebné schopnosti od podniků a jiných organizací. Obvyklé nabídkové řízení je složité či dokonce nemožné. V případě, že je vytvořeno něco zcela nového, musí být možné navzdory pravidlům nabídkového řízení a na základě jednání shromáždit různé dovednosti a především umožnit účast malých společností;

19.

přikládá vysokou hodnotu možnosti dosahovat cílů v oblasti inovací, sociálních otázek, udržitelnosti a životního prostředí prostřednictvím zadávání veřejných zakázek. Dosažení těchto cílů je omezeno kritériem, že požadavky a přání kladená na uchazeče musí souviset s předmětem zakázky. Proto nesmí souvislost s předmětem zakázky být kladena jako požadavek. Veřejní zadavatelé mohou pak sami určit, zda od souvislosti s předmětem zakázek s ohledem na tyto aspekty upustí a jaká kritéria stanoví, neboť okolnosti jsou v jednotlivých členských státech příliš různorodé. Výbor doporučuje, aby toto bylo zahrnuto do nové směrnice;

20.

souhlasí s Evropskou komisí, že veřejné orgány mohou významně přispět k dosažení cílů strategie Evropa 2020, když využijí svou kupní sílu k veřejným zakázkám na pořízení zboží a služeb s vysokou „společenskou hodnotou“, například v oblasti povzbuzení inovace, šetrnosti k životnímu prostředí a boji proti změně klimatu, snižování spotřeby energie, zvyšování zaměstnanosti, zlepšování zdravotních a sociálních podmínek nebo podpory rovnosti při lepším začleňování znevýhodněných skupin. Je třeba dosáhnout rovnováhy mezi uvedenými cíli, objektivitou a nediskriminací se zaměřením na rovnou hospodářskou soutěž a umožnit rovné podmínky pro účast MSP. Místní a regionální orgány musí mít kromě toho možnost požadovat vyšší kritéria, než jsou minimální pravidla EU, aniž by to ohrozilo volnou hospodářskou soutěž. Vyzývá nicméně Komisi, aby při vypracování nových směrnic o zadávání veřejných zakázek ponechala veřejným zadavatelům určitou možnost volby. Toho lze dosáhnout tím, že se po veřejných orgánech bude při zadávání veřejných zakázek požadovat podpora určitých služeb s vysokou „společenskou hodnotou“; musí jim však být ponechán prostor, aby vybraly jednu nebo více ze seznamu možností;

21.

doporučuje Komisi zvýšit informovanost a rozvíjet nové možnosti, jak podporovat na úrovni EU uplatnění dlouhodobě nezaměstnaných, osob se zdravotním postižením a praktikantů. Veřejní zadavatelé, pokud si to přejí, mohou v podkladech k výběrovému řízení uvést jako kritérium pro zadání zakázky či jako prováděcí podmínku, že podnik, který zakázku získá, bude věnovat určitou procentní část hodnoty zakázky na zapojení těchto cílových skupin během provedení zakázky či na jiném místě v daném podniku. Takové požadavky musí zůstat na úrovni EU dobrovolné a místní a regionální orgány si musí zachovat co největší pružnost při specifikování různých politických záměrů, jichž chtějí veřejnou zakázkou dosáhnout, za současného úsilí o dosažení nejefektivnějšího řešení;

22.

považuje kritérium ekonomicky nejvýhodnější nabídky pro zadání zakázky za velmi vhodný nástroj pro dosažení cílů v oblasti inovací, sociálních otázek, udržitelnosti a životního prostředí. Výbor dává Komisi zápornou odpověď na otázku, zda musí být kritérium „nejnižší ceny“ pro některé kategorie zrušeno. I při kritériu pro zadání zakázky „nejnižší cena“ mohou mít uvedené cíle svou úlohu, a sice ve formě minimálních požadavků. Veřejní zadavatelé musí mít možnost volby v závislosti na zakázce. Veřejní zadavatelé musí také často dosáhnout cílů úspor, což musí být také zohledněno při volbě kritéria pro zadání zakázky;

23.

veřejní zadavatelé nemohou vždy dohlížet v rámci celého dodavatelského řetězce na dodržování požadavků zakázky. Například lze obtížně kontrolovat, zda ve výrobním procesu v třetí zemi bylo využito dětské práce. Výbor vyzývá Komisi, aby se tímto problémem zabývala;

24.

doporučuje, aby do nové směrnice bylo zahrnuto několik nových postupů. To se týká tzv. tržišť pro služby podle přílohy A, model pro volbu občanů a postup pro zakázky s rychlou fluktuací cen;

25.

Tržiště služeb podle přílohy A. Systém nyní v některých členských státech funguje pro služby podle přílohy B následujícím způsobem: nevypisuje se žádná obecná rámcová dohoda, ale každá jednotlivá zakázka se nabízí na tzv. (digitálním) tržišti. Na tomto tržišti se tedy nabízí mnoho různých jednotlivých zakázek. Zájemci mohou reagovat na každou jednotlivou zakázku. Pro každou zakázku se vytvoří seznam cenových nabídek. U pěti cenově nejvýhodnějších uchazečů jsou následně posouzeny a zhodnoceny aspekty kvality. Uchazeč, který z těchto pěti uchazečů předložil ekonomicky nejvýhodnější nabídku, zakázku získá. Výhoda tržnice pro služby podle přílohy A spočívá v tom, že zvyšuje šance pro osoby samostatně výdělečně činné bez zaměstnanců. Navrhuje se vyvinout podobný systém také pro služby přílohy A;

26.

Model pro volbu občanů. Tzv. model pro volbu občanů je postup, který nabízí řešení pro zakázky, u nichž je důležité, aby si občané zvolili určitý podnik. To má význam mj. u zakázek, u nichž se jedná o osobní služby. U tohoto postupu mohou všichni uchazeči, kteří splňují požadavky kvality a souhlasí s (maximální) stanovenou cenou nabízenou veřejným zadavatelem, získat rámcovou smlouvu. Poté zvolí občané tu organizaci, která jim má osobní služby poskytovat;

27.

Postup pro rychlou fluktuaci cen. Některé trhy, např. trh s energií, se vyznačují rychlou fluktuací cen. Při zakázkách tohoto druhu je žádoucí, aby byla lhůta na odvolání co možná nejkratší. Nabídky uchazečů se totiž zakládají na tržní ceně energií v den podání nabídky. Navrhujeme zahrnout do nové směrnice, že pro podobné trhy platí upravená lhůta na odvolání;

28.

je potěšen, že se Komise zabývá přezkumem výšky prahových hodnot. Výbor doporučuje před stanovením nových prahových hodnot přezkoumat, u kterých prahových hodnot existuje zájem ze zahraničí. To by znamenalo stanovit prahové hodnoty pro dodávky a služby na úrovni významně vyšší, než jsou stávající užívané hodnoty. Pokud lze vycházet z toho, že neexistuje žádný zahraniční zájem, může zůstat veřejným zadavatelům zátěž s evropským zadáváním veřejných zakázek ušetřena. Výbor se domnívá, že potřeba významně vyšších prahových hodnot musí být předmětem jakéhokoliv nového jednání o dohodě o zadávání veřejných zakázek (GPA) Světové obchodní organizace;

29.

Obecně: není vždy jasné, zda se jedná o přeshraniční zájem. V mnoha případech to vyžaduje průzkum trhu, což pro veřejné zadavatele znamená další výdaje. Je žádoucí vyjasnit, co znamená přeshraniční, veřejní zadavatelé tak získají větší jistotu. Výbor proto doporučuje Komisi připravit seznam předmětů, příp. trhů, v nichž je přeshraniční prvek důležitý. Je třeba také rozlišovat, zda to platí pro celý členský stát nebo pouze pro přeshraniční oblasti;

30.

Výbor dává Komisi zápornou odpověď na otázku, zda musí být veřejní zadavatelé povinni vypracovávat zadávací dokumentaci u zakázek vysoké hodnoty i ve druhém jazyce nebo přijímat nabídky v cizích jazycích. To by značně zvýšilo administrativní zátěž a mělo by pravděpodobně velmi omezený vliv na podporu nabídek ze zahraničí;

31.

Zakázky pod evropskou prahovou hodnotou: Výbor se domnívá, že zakázky pod evropskou prahovou hodnotou by neměly spadat pod pojem „přeshraniční“. Z dnešní praxe je zřejmé, že pouze u velmi omezeného počtu zakázek nad evropskou prahovou hodnotou se do výběrového řízení zapojují zahraniční uchazeči. Výbor doporučuje Komisi provést studii, o jaká čísla se přesně jedná. V závislosti na tom lze určit, zda je vůbec vhodné, aby zakázky pod evropskou prahovou hodnotou spadaly pod pojem „přeshraniční“;

32.

Zakázky, jež jsou z působnosti směrnice vyňaty: není jasné, jakou roli má zásada transparentnosti u vyňatých zakázek. U určitých výjimek je to jasnější, např. u dohod o koncesích na služby. U jiných výjimek, jako např. u pracovních smluv a pozemkových transakcí, by zásada transparentnosti platit neměla. Výbor žádá Komisi o vyjasnění, pro které zakázky, které jsou ze směrnice vyňaty, zásada transparentnosti platí;

33.

Služby podle přílohy B: Výbor doporučuje, aby na služby podle přílohy B, které byly po přezkoumání příloh A a B umístěny do přílohy B, nebyla uplatňována zásada transparentnosti, a navrhuje Komisi, aby toto zahrnula do nové směrnice;

34.

žádá, aby bylo zachováno stávající rozlišení mezi službami podle příloh A a B. Seznam B služeb je vyhrazen oblastem, jež nevedou k přeshraniční hospodářské soutěži, příp. těm, jež obsahují takovou osobní složku, která je pro evropské zadávací řízení nežádoucí, zejména pro zdravotnické a sociální služby.V posledním uvedeném případě je mimořádně důležité, aby zadavatel a uživatel/pacient měl k osobě provádějící zakázku důvěru. Toto jsou často subjektivní kritéria, která jsou pro zadávací řízení nevhodná. Výbor žádá Komisi, aby služby podle přílohy A, které nejsou vhodné pro přeshraniční obchod, zařadila do přílohy B. Výbor Komisi dále vyzývá, aby vytvořila nástroje, které umožní místním a regionálním orgánům vyjasnit, zda konkrétní zakázky spadají do služeb podle přílohy A nebo B;

35.

naléhavě žádá Komisi, aby přehodnotila společný slovník pro veřejné zakázky (CPV). Kódy CPV a související služby jsou jen obtížně srozumitelné a vyvolávají otázky. Výbor požaduje, aby kódy CPV byly jasně vysvětleny, nebo aby k nim byla vydána příručka;

36.

doporučuje věnovat pozornost ustanovení týkající se zakázek vyňatých z působnosti směrnic. Je nutné zvážit jak vyjasnění, tak doplnění ustanovení. Není například jasné, jaké finanční služby spadají do výjimek uvedených v čl. 16 písm. d) a kdy se jedná o službu podle přílohy A v oblasti finančních služeb (kategorie 6);

37.

žádá v nové směrnici dodatečné vynětí pro zakázky mezi veřejnými zadavateli. Jelikož mají samosprávy povinnost zodpovědně zacházet s penězi daňových poplatníků, je žádoucí, aby mohly za poplatek vzájemně využít znalosti a schopnosti, aniž by pro to musela existovat povinnost vypsat zadání veřejné zakázky. Takové vynětí by představovalo podstatné zlepšení koherence právního rámce EU a bylo by řešením jednoho z nejtíživějších problémů v oblasti veřejných zakázek, již místní a regionální orgány čelí;

38.

veřejní zadavatelé mají velké problémy se zadáváním zakázek pro systémy IKT. Oblast IKT se pro veřejného zadavatele skládá z různých spolu souvisejících systémů. Další zakázky, jako např. dodatečné licence a vhodné nové moduly proto nemohou být jen tak zadány, aniž by neznamenaly podstatné nevýhody, jak z technického tak z nákladového hlediska. Výbor proto Komisi doporučuje, aby přezkoumala, zda by příslušné možnosti vynětí v nové směrnici mohly být rozšířeny a/nebo zda lze zavést nový postup pro systémy IKT, při němž by se hospodářská soutěž nekonala na úrovni produktů, nýbrž na úrovni dodavatelů, přičemž bude požadována konkrétní značka;

39.

sdílí názor Komise, že je nutné podporovat inovace. Podle právních předpisů o veřejných zakázkách nemohou veřejní zadavatelé získávat nové inovační produkty. Výbor navrhuje, aby Komise prozkoumala možnosti zavést výjimku, např. výjimku platnou po období dvou let poté, co bude vynálezu udělen patent;

40.

domnívá se, že veřejní zadavatelé by měli při zadávání veřejné zakázky v budoucnu mít možnost využít zkušeností, které již určitý veřejný zadavatel učinil s jinými dodavateli. Mělo by být možné zohlednit negativní zkušenosti, při nichž byl konečný výsledek nedostatečný. V současné době se může uchazeč, který podá (záměrně) neuspokojující výkon, v zásadě opět ucházet o další zakázku, i když je tato zakázka v určitých případech nutná pouze z toho důvodu, že provádění zakázky tímto podnikem bylo zastaveno. To často z důvodu narušených vztahů, narušené důvěry a vykonané činnosti není žádoucí. Výbor doporučuje systém, který umožní sdělovat vlastní zkušenosti s určitým podnikem. Systém musí samozřejmě zaručovat objektivitu. To lze zajistit použitím oficiální hodnotící zprávy o předchozích zakázkách a časově omezeným vyloučením;

41.

naléhavě žádá, aby byla oblast působnosti nové směrnice omezena na nákupy samotného veřejného zadavatele. Tento postoj je podporován judikaturou Evropského soudního dvora. V té se uvádí, že pro omezení oblasti působnosti směrnice musí existovat bezprostřední hospodářský prospěch. Obecné dohody týkající se např. územního rozvoje a poskytování podpor by neměly spadat do této definice. Stanovení požadavků na např. stavební práce ještě neznamená žádné právo na odměnu a povinnost vypsat veřejnou zakázku. Veřejní zadavatelé by se totiž měli při provedení veřejné zakázky svobodně rozhodnout, jaké požadavky zahrnou, aby tím určili jistý směr. Výbor doporučuje vyjasnění definice zakázek podléhajících povinnosti vypsání veřejné zakázky prostřednictvím kodifikace příslušné judikatury;

42.

veřejní zadavatelé mají obtíže s definicí veřejných stavebních prací. Výbor se domnívá, že kritérium „provedení stavby, která odpovídá požadavkům stanoveným veřejným zadavatelem, jakýmikoli prostředky“, je důvodem k otázkám. Výbor doporučuje úpravu a zjednodušení této definice;

43.

žádá o pozornost pro situaci malých veřejnoprávních subjektů. Povinnost vypsat zadávací řízení pro ně znamená nepřiměřenou zátěž;

44.

definice veřejnoprávního subjektu vyžaduje úpravu. Pro podniky je obtížné přezkoumávat, zda se jedná o veřejnoprávní subjekt či nikoliv. Definice totiž obsahuje kritéria týkající se financování a dohledu, jež nemohou být kontrolována jinými subjekty. Kromě toho Evropský soudní dvůr upřesnil kritéria pro veřejnoprávní subjekty. Výbor doporučuje Komisi nově definovat pojem veřejnoprávních subjektů.