Back to EUR-Lex homepage

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search
You are here

Document 52009IE1459

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Podpora politik a programů v oblasti energetické účinnosti u konečných uživatelů (stanovisko z vlastní iniciativy)

OJ C 318, 23.12.2009, p. 39–42 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

23.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 318/39

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Podpora politik a programů v oblasti energetické účinnosti u konečných uživatelů (stanovisko z vlastní iniciativy)

2009/C 318/08

Zpravodaj: pan CAPPELLINI

Dne 10. července 2008 se Evropský hospodářský a sociální výbor, v souladu s čl. 29 odst. 2 Jednacího řádu, rozhodl vypracovat stanovisko z vlastní iniciativy k tématu

„Podpora politik a programů v oblasti energetické účinnosti u konečných uživatelů“ (stanovisko z vlastní iniciativy).

Specializovaná sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 8. září 2009. Zpravodajem byl pan CAPPELLINI.

Na 456. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 30. září a 1. října 2009 (jednání dne 1. října 2009), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 126 hlasy pro, 2 členové se zdrželi hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) se v posledním funkčním období zabýval různými tématy evropských politik energetické účinnosti ze všech různých hledisek (vnější rozměr, krátkodobé i dlouhodobé energetické výzvy, politiky dodávek a zabezpečení), a to v rámci energetické politiky vyznačující se úsporností a udržitelností, a zdůrazňuje význam podpory a využití výsledků získaných během dnů energetické účinnosti, které propaguje EHSV ve spolupráci se všemi zainteresovanými stranami, konečnými uživateli a členskými státy. Na tomto základě doporučuje Evropské komisi a novému Parlamentu, aby se odhodlaně zabývaly náměty, které již vyplynuly z předcházejících stanovisek (1).

1.2

EHSV se dále domnívá, že provádění energetické politiky zaměřené na podporu účinnosti a nových „čistých“ technologií by mohlo být řešením nejen problému životního prostředí, ale i zmírnění závislosti na dodávkách energie a snížení vysokých nákladů surovin a souvisejícího dopadu na konečné uživatele.

EHSV doporučuje zintenzivnit úsilí zaměřené na systematické zapojení konečných uživatelů (zejména spotřebitelů a malých podniků) v souvislosti s novými závazky vytyčenými na zasedání Evropské rady v březnu 2007 a na boj proti probíhající hospodářské krizi.

1.3

Výbor se domnívá, že evropské a národní sociální partnerství by mohlo podpořit větší zapojení konečných spotřebitelů energie, především malých podniků, jejich organizací, soukromých a veřejných sdružení na místní úrovni a družstev, což významně přispěje k dosažení evropských cílů v oblasti energetické účinnosti a ekologického hospodářství. Bude-li toto úsilí integrováno do nejvhodnějšího rámce, například do agendy evropského sociálního dialogu (i odvětvového typu), může aktivně přispět k růstu zaměstnanosti, k tvorbě nových kvalifikovaných pracovních míst v energetickém průmyslu a k šíření nových služeb.

1.4

EHSV se domnívá, že rozhodnutí posílit evropský rozměr energetických politik by mělo povzbudit i posílení strategie udržitelného rozvoje na vnitřním trhu i na domácích trzích a širší vědeckotechnickou spolupráci schopnou podnítit veřejné a soukromé investice včetně forem „posílené spolupráce“ mezi členskými státy EU.

1.5

EHSV vyjadřuje svou nespokojenost a znepokojení nad nedostatkem jednotných a podrobných informací a údajů o energetické účinnosti u konečných uživatelů, který způsobuje obtíže při vypracovávání statisticky „průkazných“ a harmonizovaných ukazatelů, mj. nedostatečných informací z minulosti na evropské úrovni dostupných konečným uživatelům.

EHSV opakuje své znepokojení nad tím, že národní akční plány energetické účinnosti, jejichž vypracování je stanoveno ve zkoumané směrnici, nebyly členskými státy připraveny včas.

1.6

V zájmu podpory plného, jednotného a důslednějšího uplatňování evropských politik energetické účinnosti na národní úrovni považuje EHSV za nezbytné a naléhavé zavést ve spolupráci s Evropskou komisí, členskými státy a za předchozích systematických konzultací se zástupci konečných uživatelů společný evropský systém monitorování, který by umožnil sloučit nestrannost, transparentnost a srovnatelnost faktur za energii.

1.7

Výbor se navíc domnívá, že v zájmu lepšího uskutečňování evropských politik energetické účinnosti by měl být posílen jejich odvětvový aspekt, aby byla větší možnost provádět monitorování a hodnotit dopad. Energetické politiky mají totiž různý dopad na jednotlivé druhy ekonomických aktivit, a to jak v podnicích spotřebovávajících energii, které se potýkají s nejrůznějšími problémy v závislosti na povaze spotřeby či typu výrobních postupů, tak v podnicích činných v různých sektorech energetiky (např. v podnicích zabývajících se výrobou a montáží energetických zařízení, u poskytovatelů energetických služeb, ve stavebních podnicích atd.), které skýtají nesmírný potenciál dosud nevyčíslených úspor energie.

1.8

EHSV je kromě toho přesvědčen, že evropské programy (rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), Inteligentní energie pro Evropu (IEE) a další) vyžadují neodkladné a naléhavé zjednodušení, větší zapojení konečných uživatelů a ucelenější a integrovanější rámec opatření (jako je tomu například u programu ECAP). Proto se navrhuje vypracovat nový integrovaný program, který by umožnil lepší koordinaci těchto činností ve prospěch konečných uživatelů.

EHSV vyzývá EU, členské státy a podniky, aby nasměrovaly dostatečné zdroje do aplikovaného výzkumu a jeho přenosu ke konečným uživatelům, do úspor plynoucích z využívání nových informačních a komunikačních technologií (IKT) v technických a moderních profesích a do a vývoje a inovací v oblasti energetiky, a doporučuje, aby více spolupracovaly v celosvětovém výzkumu a vývoji v této oblasti.

1.9

EHSV se domnívá, že by EU měla neodkladně připravit nástroje a politiky v oblasti daní a přístupu k úvěrům, které by nejlépe podpořily úspory energie a ulehčily tak všem konečným uživatelům, zejména malým a středním podnikům a partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, které budou buď samostatně nebo společně uplatňovat nejúčinnější a nejudržitelnější modely výroby.

EHSV si je vědom klíčového významu vzdělávání a odborné přípravy pro šíření kultury energetické účinnosti na evropské úrovni a navrhuje zahájit zvláštní konzultace se sociálními partnery a všemi zainteresovanými stranami na evropské i národní úrovni, aby bylo možné přerozdělit stávající finanční zdroje EU pomocí sjednocení profilů a kvalifikací souvisejících s energetickou účinností a zvýšit informovanost a povědomí široké veřejnosti.

2.   Cíle směrnice 2006/32/ES

2.1

Účelem směrnice 2006/32/ES je:

—

podpořit „zvyšování energetické účinnosti u konečného uživatele“ s cílem přispět k lepšímu zabezpečení dodávek energie;

—

snížit emise CO2 a dalších skleníkových plynů v zájmu boje proti změně klimatu a využít potenciálu nákladově efektivních úspor energie ekonomicky efektivním způsobem, což bude rovněž stimulovat inovace a konkurenceschopnost.

Za tímto účelem je ve směrnici vytyčeno několik obecných cílů, mj.:

—

poskytnout členským státům orientační cíle úspor a odpovídající mechanismy k jejich dosažení;

—

určit institucionální, finanční a právní rámec, jenž umožní odstranit stávající překážky a nedostatky na trhu zabraňující účinnému konečnému použití energie;

—

vytvořit předpoklady pro rozvoj trhu energetických služeb, především pro malé a střední podniky;

—

přijmout pro devátý rok uplatňování směrnice celkový národní orientační cíl úspor energie ve výši 9 %, dosažitelný díky energetickým službám a jiným opatřením ke zvýšení energetické účinnosti.

3.   Obecné připomínky

3.1   Ukázalo se, že fáze uplatňování směrnice 2006/32/ES nedostála počátečním ambiciózním cílům vytyčeným Komisí, neboť:

—

opatření jsou v některých případech málo účinná a při přejímání na národní úrovni je lze snadno obejít;

—

národní akční plány a národní opatření na přejímání jsou vzhledem k ustanovením směrnice málo soudržné a efektivní;

—

doprovodné programy a opatření nejsou dostatečně koordinované a vykazují mezery;

—

kvůli nedostatku jednotných údajů a informací nezbytných k provádění monitoringu a analýz dopadu této směrnice na konečné uživatele je tato iniciativa neúměrná a neschopná poskytnout účelnou podporu pro soudržný a trvalý rozvoj energetické účinnosti v EU.

Současné zkušenosti ukazují, že pouze některé z 27 členských států EU přijaly důkladné a strukturované politiky podpory energetické účinnosti a rozvoje obnovitelných zdrojů a zahájily proces rozvoje nových sektorů souvisejících s těmito technologiemi a zároveň přispěly ke snížení nákladů malých podniků a rodin na energii.

Komise v zelené knize Na cestě k zabezpečené, udržitelné a konkurenceschopné evropské energetické síti (2) vyjádřila podporu myšlence vytvořit provozovatele evropské přepravní soustavy.

Ve třech svých nedávno přijatých stanoviscích (3) EHSV vyjádřil názor, že by měly být vypracovány studie proveditelnosti evropské energetické služby obecného zájmu, kterou by mohla využívat společná energetická politika. EHSV v těchto stanoviscích v zásadě uvádí, že je nutné pokračovat v této reflexi, neboť tyto služby budou výrazem evropské solidarity a úsilí řešit výzvy, jimž Evropská unie čelí v důležitých a mezinárodních či nadnárodních oblastech, jako jsou bezpečnost dodávek energie, řízení vodních zdrojů, ochrana biologické rozmanitosti, zachování čistoty ovzduší, vnitřní a vnější bezpečnost atd. Existence takových služeb na úrovni Společenství by vedla k přijetí vědomí vlastní odpovědnosti u všech koncových uživatelů.

3.2   Koneční uživatelé a evropská vize energetických politik

Značné zpoždění některých členských států při uskutečňování cílů energetické účinnosti a přetrvávající závažná hospodářská krize jsou důvodem pro nezbytné a naléhavé přijetí koordinovanějších, plánovanějších a strukturovanějších opatření na vynakládání zdrojů ze strany Evropského společenství a členských států a na podporu toho, aby veřejné i soukromé subjekty opět začaly investovat. Strategie a vize udržitelného rozvoje, která bude vycházet ze zásady účinnosti, distribuované výroby a nových „čistých“ zdrojů energie (včetně zdrojů energie z biomasy), a sdílení výsledků dosažených na evropské úrovni mezi členskými státy a zastupování konečných uživatelů by mohly přispět k zamezení roztříštěnosti výzkumných aktivit, které jsou nezbytné spolu se značným úsilím na mezinárodní úrovni.

Důležitým aspektem uskutečňování politik energetické účinnosti a souvisejících investičních politik a boje proti hospodářské krizi je přehodnotit i evropské daňové a úvěrové politiky podle potřeb konečných uživatelů, úvěrových institucí, poskytovatelů energie a příslušných veřejných orgánů na místní úrovni prostřednictvím podpory rozvoje systému poskytovatelů energetických služeb na evropské úrovni.

3.3   Kultura a nové znalosti v oblasti energetické účinnosti u konečných uživatelů

Existuje očividný nedostatek všeobecných a odvětvových informací, studií o společném dopadu politik energetické účinnosti Evropské unie pro koncové uživatele (zejména malé a střední podniky a další zainteresované subjekty), chybí metodika pro ověřování souladu mezi mezinárodními a evropskými cíli a nemonitorují se výsledky získané od zmíněných uživatelů.

Na základě první kontroly provedené v některých členských státech lze konstatovat, že dostupnost údajů o průmyslové výrobě a spotřebě energie je značně omezena z důvodu neexistence podrobných informací.

Z toho plyne nutnost zahájit vzorový průzkum sběru a zpracování údajů a ukazatelů nezbytných pro monitorování a hodnocení energetické účinnosti u konečných uživatelů a ve službách, aby bylo možné odhadnout dopad směrnice na intervenční strategie a opatření jednotlivých členských států.

3.4   Ukazatele energetické účinnosti a potřeby konečných uživatelů

Evropská komise a členské státy by rovněž díky vytvoření nezávislé pracovní skupiny expertů mohly podpořit vypracování harmonizovaných a spolehlivých ukazatelů pro účely měření a vyhodnocení úspor energie, což může zahrnovat i využívání nových informačních a komunikačních technologií. Vypracování těchto snadno pochopitelných ukazatelů by mohlo být zárukou pro konečné uživatele, kteří by je mohli odpovídajícím způsobem využívat. Tento přístup by taktéž přispěl ke snížení narůstajícího podvodného či zavádějícího používání konceptů „zelené“ či „čisté“ energie jako čistě marketingové strategie bez skutečného opodstatnění, které by bylo prokazatelné a měřitelné formou úspory energie a snížení emisí, což rovněž umožní zamezit nekalým obchodním praktikám.

3.5   Integrovaný systém monitorování a pozorovatelů sdílený všemi členskými státy by především Evropské unii a členským státům umožnil:

—

vytvořit evropskou pracovní skupinu expertů a síť nezávislých subjektů pro energetickou účinnost určenou konečným uživatelům a zejména podnikům, konkrétně malým a středním podnikům a řemeslníkům;

—

vypracovávat pravidelné zprávy o politikách EU a jejich dopadu na konečné uživatele (zejména malé a střední podniky);

—

mít k dispozici snadno využitelnou a přístupnou vícejazyčnou informační platformu, upevnit a zlepšit vztahy mezi zastupujícími organizacemi na evropské i národní úrovni a hlavními zainteresovanými stranami.

3.6   Odstranit prodlevy a nedostatky spojené s přípravou národních akčních plánů energetické účinnosti

Z národních akčních plánů není zřejmé usilovné a seriózní úsilí členských států o uskutečnění cílů vyžadovaných směrnicí, zejména co se týče omezení spotřeby v nejvýznamnějších odvětvích, tj. v dopravě a bydlení, neboť tyto plány jsou často velmi obecné, chybí v nich vědecké údaje a ukazatele nezbytné ke správnému posouzení potenciálního dopadu stanovených opatření a nejsou vhodné k dosažení cílů směrnice. Z toho plyne potřeba konkrétnějších a uskutečnitelných iniciativ v oblasti energetické účinnosti a nutnost zpřísnit po zjištění odchylek mezi národními plány a konkrétními výsledky alespoň některá opatření, jako tomu bylo u emisí z vozidel v zájmu celkového snížení CO2, emisí skleníkových plynů a obnovitelných zdrojů energie.

Nedávná veřejná internetová konzultace týkající se hodnocení a přezkumu akčního plánu pro energetickou účinnost (KOM(2006) 545) provedená Evropskou komisí ukázala nedostatečně kvalitní konzultace konečných uživatelů k tématu předmětné směrnice. Výroční zpráva s vhodnou metodikou konzultací všech konečných uživatelů, k jejímuž vypracování by mohl přispět i EHSV, může být nástrojem schopným vyřešit některé nedostatky zaznamenané při přípravě národních akčních plánů energetické účinnosti.

3.7   „Nová generace“ evropských programů, které budou konečným uživatelům více vyhovovat

Proto je třeba zjednodušit postupy pro přístup k programům (k rámcovému programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) a programu Inteligentní energie pro Evropu (IEE)), aby k nim měly lepší přístup i nejmenší podniky, jejich zastupující organizace a veřejné orgány v nejvíce znevýhodněných oblastech (horských a okrajových). Kromě toho souhlasí s podporováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytovatelů energetických služeb (Energy Service Company, ESCO), zejména na evropské, národní a místní úrovni, neboť tak bude usnadněno zapojení malých a středních podniků do skutečného provádění evropské politiky ekologických veřejných zakázek. Navíc je v rámci procesu zjednodušování a lepší tvorby právních předpisů Evropská komise vyzývána, aby v souvislosti s uskutečňováním politik energetické účinnosti spolu se zástupci evropských a národních organizací konečných uživatelů prozkoumala nejúčinnější postupy a metody podporování konečných uživatelů a zainteresovaných stran, na něž se směrnice vztahuje.

4.   Konkrétní připomínky

4.1   Směrnice uznává úlohu poskytovatelů energie v sektoru energetických služeb (článek 6). Toto ustanovení je mimořádně kritické, neboť na mnoha národních trzích došlo k případům, že velcí poskytovatelé energie byli činní i v sektorech navazujících na výrobu energie, např. v energetických službách a aktivitách prováděných tzv. „za elektroměrem“, čímž byli díky svému dominantnímu postavení v dalších článcích řetězce (výroba, distribuce a prodej) ve výhodě, což malým podnikům položilo zásadní překážky pro rozvoj sektoru energetických služeb.

4.1.1

Pokud jde o konečné uživatele, přetrvávají ve fázi přejímání směrnice závažné problémy a kritické aspekty:

—

dostupnost a transparentnost informací důležitých pro poskytování energetických služeb (často určených pouze poskytovatelům energie a jejich nadřízeným orgánům) – článek 7;

—

správné měření a informativní vyúčtování spotřeby energie.

Proto by měl být posílen dohled, kontrola a sankce uvalované příslušnými orgány členských států a EU a poskytovatelé energie by měli být účinněji a důsledněji monitorováni (viz články 11 a 13 směrnice).

4.1.2

Efektivitu při přístupu k „finančním nástrojům pro úspory energie“ a fungování příslušných „mechanismů“ by bylo třeba z technického a politického hlediska posílit a prohloubit ve prospěch konečných uživatelů a se zvláštním zřetelem na zdanění energií. Tyto nástroje a jejich výsledky by měly podléhat zvláštnímu monitorování v úzké spolupráci s evropskými a národními organizacemi konečných uživatelů. Při tom by měl být brán zřetel zejména na způsoby zmírnění zpětného účinku (tzv. rebound effect). Zpětný účinek (rebound effect), jak vyplynulo ze slyšení EHSV u italské Národní rady pro ekonomiku a práci (CNEL) k tématu Politiky a programy v oblasti energetické účinnosti u konečných uživatelů, které proběhlo dne 9. července 2009, souvisí se skutečností, že opatření na zlepšení energetické účinnosti mohou občas místo snížení spotřeby energie způsobit její zvýšení.

4.1.3

I energetické audity a bílé certifikáty (článek 12) se zdají mimořádně důležité pro rozvoj energetických služeb, a členské státy by je tedy měly více podporovat.

V tomto ohledu je žádoucí, aby také evropský sociální dialog (včetně dialogu odvětvového) mohl účelně přispět k uskutečňování politik energetické účinnosti, aby byla podpořena nová zaměstnanost a větší konkurenceschopnost výrobního systému.

4.1.4

Stanovení výpočetních metod pro měření úspor energie. Tyto metody se zatím zdají málo rozvinuté a harmonizované. Proto je třeba lépe definovat a určit metodu výpočtu, která by pro konečné uživatele byla společná a byla používána harmonizovaně mezi členskými státy.

Závěrem lze konstatovat, že Evropská komise vytvořila postup pro případy porušení z důvodu neprovedení nebo částečného provedení směrnice, jehož příslušné finanční a administrativní důsledky nakonec ponesou koneční uživatelé.

V Bruselu dne 1. října 2009.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Mario SEPI

(1)  Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 54, Úř. věst. C 175, 28.7.2009, s. 87, Úř. věst. C 228, 22.9.2009, s. 84 a Úř. věst. C 182, 4.8.2009, s. 8.

(2)  KOM(2008) 782 v konečném znění/2.

(3)  Úř. věst. C 175, 28.7.2009, s. 43, stanovisko EHSV k tématu Zelená kniha – Na cestě k zabezpečené, udržitelné a konkurenceschopné evropské energetické síti – CESE 1029/2009 (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku a připravované stanovisko EHSV k tématu Služby obecného hospodářského zájmu – způsob rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy – CESE 966/2009 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

Top