3.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 27/144

1.1

Černomořská synergie má za cíl soustředění politické pozornosti na tuto oblast a využití nových příležitostí vyplývajících z členství Rumunska a Bulharska v EU. Černomořská synergie se zaměřuje na pět hlavních témat: řádnou správu, dopravu, energetiku, životní prostředí a boj proti přeshraniční kriminalitě.

1.2

Černomořská synergie by rovněž měla přispět k podpoře evropského sociálního modelu a zásadě sociálního a občanského dialogu. Dále by se měla věnovat snížení chudoby v oblasti Černého moře, a to ve spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi.

1.3

EHSV vyzývá vlády v oblasti Černého moře a regionální a mezinárodní organizace, aby zapojily občanskou společnost do regionálního dialogu a spolupráce, a získaly tak nový pohled na hlavní témata, jako jsou zajištění politické stability, demokracie, právního státu, lidských práv a základních svobod; podpora hospodářských reforem, rozvoje a obchodu; spolupráce v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí a kontakty mezi národy.

1.4

Podle názoru EHSV se v oblasti Černého moře nabízí významné příležitosti a výzvy, jež vyžadují koordinovanou činnost na regionální úrovni a za účasti občanské společnosti, zvláště v klíčových odvětvích, jako jsou energetika, doprava, životní prostředí, pohyb a bezpečnost.

1.5

EHSV vítá skutečnost, že vznikají různé soukromé a veřejné iniciativy na podporu aktivní účasti občanské společnosti a sociálních organizací do utváření budoucnosti této oblasti. EHSV zvláště podporuje zapojení stávajících sítí spolupráce občanské společnosti a sociálních organizací do Černomořského fóra pro partnerství a dialog (BS Forum) a do Organizace pro černomořskou hospodářskou spolupráci (BSEC).

1.6

EHSV podporuje zřízení a posílení úlohy vnitrostátních HSR a tripartitních komisí v zemích černomořské oblasti i rozvoj regionální spolupráce tamějších tripartitních struktur. V zemích bez vlastní HSR by měli být k účasti na konzultačním procesu a k vytvoření vnitrostátní HSR vyzváni sociální partneři.

1.7

EHSV vyzývá k vypracování rozsáhlého výzkumu stavu občanské společnosti a sociálních partnerů v zemích černomořské oblasti.

1.8

EHSV a MOP uspořádají v listopadu 2008 společnou konferenci na téma Úloha organizací občanské společnosti v zemích černomořské oblasti: Vytváření regionálních sítí a podpora sociálního dialogu. Konference, jež naváže na toto průzkumné stanovisko, se zúčastní regionální zainteresované strany.

2.1

Výbor s uspokojením vyhovuje žádosti evropské komisařky pro vnější vztahy a evropskou politiku sousedství paní Benity Ferrero-Waldnerové o vypracování průzkumného stanoviska k černomořské synergii. Komise se zajímá zejména o to, jak lépe zapojit organizace občanské společnosti (OOS) do provádění sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu Černomořská synergie – nová iniciativa pro regionální spolupráci, KOM(2007) 160 v konečném znění.

2.2

EHSV vítá první společnou schůzku ministrů zahraničních věcí 27 členských států EU s jejich protějšky v zemích černomořské oblasti dne 14. února 2008 v Kyjevě. Účast EHSV v roli pozorovatele na této schůzce byla důležitým krokem pro provádění černomořské strategie regionální spolupráce.

2.3.1

Černomořská oblast (1) je zeměpisnou oblastí bohatou na přírodní zdroje a nachází se na strategické spojnici Evropy, střední Asie a Blízkého východu. Více než kdy předtím je prosperita, stabilita a bezpečnost sousedů EU v černomořském regionu (2) pro Evropskou unii záležitostí bezprostředního zájmu a strategického významu. Černomořský region je trhem s velkým potenciálem rozvoje, který se blíží 200 milionům obyvatel, důležitou energetickou a dopravní spojnicí a oblastí vzájemného ovlivňování kultur i neurovnaných konfliktů.

2.3.2

V tomto ohledu jsou relevantní tři politiky EU: předvstupní proces v případě Turecka, evropská politika sousedství s pěti východními partnery EPS (Ukrajina, Moldavská republika, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán), jež se také podílejí na spolupráci v oblasti Černého moře, a strategické partnerství s Ruskou federací založené na čtyřech společných prostorách.

2.3.3

EHSV podporuje příspěvek Komise k celé řadě odvětvových iniciativ celoregionálního významu, jako jsou: lidská práva a osobní svobody, právní stát, spolupráce v oblasti svobody, bezpečnosti a práva, obchod a ekonomická integrace a sbližování právních předpisů, doprava, námořní politika, energetika, životní prostředí, informační společnost, zaměstnanost, sociální politika a rovné příležitosti, lidský kapitál, vzdělávání a veřejné zdraví.

2.3.4

Podle názoru EHSV se v oblasti Černého moře nabízí významné příležitosti a výzvy, jež vyžadují koordinovanou činnost na regionální úrovni, zvláště v klíčových odvětvích, jako jsou energetika, doprava, životní prostředí, pohyb a bezpečnost.

2.3.5

EHSV se domnívá, že existence různých formátů, přístupů a politik černomořských regionálních organizací a iniciativ spolupráce akcentují rozsah, v němž lze definovat spolupráci na rozvoji a řízení synergií v černomořské oblasti. V přílohách je zařazen přehled stávajících regionálních organizací, iniciativ spolupráce, programů a středisek pro analýzu politik.

2.4.1

V posledních 15 letech vynaložila Evropská unie velké úsilí na podnícení demokratického vývoje v černomořské oblasti a podporu ekonomických reforem a sociálního rozvoje s cílem chránit stabilitu a posílit regionální spolupráci.

2.4.2

EHSV navrhuje, aby větší zapojení EU doplnilo bilaterální činnost, stimulovalo regionální spolupráci, zajistilo vyšší koherenci a politické vedení a zaměřilo politickou pozornost na regionální úroveň, jež bude podporovat tento žádoucí prostor stability, prosperity a spolupráce sdílený se všemi novými sousedy.

2.4.3

EHSV se domnívá, že regionální přístup k černomořské oblasti by měl být cílený a jeho smyslem by nemělo být poskytnout alternativu k členství v EU ani definovat konečné hranice EU.

3.1

Historická, politická a socioekonomická situace v deseti zemích černomořské oblasti a z ní vyplývající podmínky pro občanskou společnost se značně liší. V dobách Sovětského svazu byly „sociální subjekty“ a „profesionální spolupráce“ vládnoucí stranou zredukovány na pouhé „nástroje moci“. Platí to podle všeho pro celou oblast Černého moře s výjimkou Turecka a Řecka. Od počátku devadesátých let 20. století se datuje rychlý nástup politické a hospodářské transformace v zemích střední a východní Evropy s významnými důsledky také pro občanskou společnost.

3.2

EHSV je zastáncem podpory posílené spolupráce mezi EU a zeměmi černomořské oblasti založené na sdíleném chápání společných hodnot, základních svobod, úsilí o budování otevřené společnosti a dialogu založeném na nezávislosti partnerů z řad občanské společnosti.

3.3

EHSV spatřuje následující příčiny pomalého rozvoje OOS v černomořské oblasti: slabá justice a její závislost na vládách – ve většině případů soudní systém chrání zájmy úřadů proti zájmům občanů; skutečnost, že neexistuje vyrovnaná dělba pravomocí a odpovědnosti mezi ústředními a místními orgány veřejné moci; svazující trestní a daňové funkce vlád; zkorumpovanost úředníků; přeměna občanských práv a svobod na prázdné pojmy; omezení přístupu veřejnosti k informacím; předstíraný dialog vlád s vybranými zástupci takzvané občanské společnosti; skutečnost, že neexistují právní a ekonomické podmínky příznivé pro organizace skutečně svobodné občanské společnosti; OOS jsou založeny na mezinárodním nebo podnikovém sponzorství; chabý rozvoj demokratické kultury.

3.4

Je zapotřebí vypracovat komplexní srovnávací studii situace organizací občanské společnosti v černomořské oblasti. Tato studie musí pokrýt výzvy vyplývající ze současné situace regionu, zaměřit se na dnešní příležitosti pro organizace občanské společnosti včetně úlohy regionální sítě a analyzovat nově vznikající iniciativy organizované občanské společnosti na regionální a evropské úrovni. Studie by měla rovněž analyzovat svobodu sdružování, registraci a daňové předpisy a postupy, svobodu vyjadřování a fungování tripartitních konzultací.

4.1

EHSV upozorňuje na skutečnost, že je na rozhodnutí organizací občanské společnosti a sociálních organizací, jak se budou organizovat na národní, regionální a mezinárodní úrovni.

4.2

EHSV podporuje přístup Komise spočívající v rozhodnutí nevytvářet novou regionální strukturu pro organizace občanské společnosti a vybízí k rozvíjení rozměru občanské společnosti ve stávajících sítích a k účasti organizací občanské společnosti v regionálních a nadnárodních sítích.

4.3

EHSV doporučuje, aby sítě organizací občanské společnosti a sociálních organizací vytvářené na regionální úrovni rozvíjely těsnější vztahy s Organizací pro černomořskou hospodářskou spolupráci (BSEC), která je platformou pro hospodářskou spolupráci v regionu a nejrozvinutější mezivládní organizací v černomořské oblasti. EHSV se domnívá, že by bylo prospěšné zahrnout efektivní partnerství s organizacemi občanské společnosti mezi hlavní prvky politických hlavních směrů a činnosti BSEC.

4.4

EHSV se domnívá, že Černomořské fórum by se mohlo stát platformou pro otevřený dialog mezi vládami a organizovanou občanskou společností na základě jeho zkušeností se sdružováním nevládních organizací působících v regionu a zprostředkovávání interakce mezi vládním a nevládním sektorem. Fórum založilo několik hlav států a vlád různých černomořských zemí v roce 2006. Jeho cílem není vytvářet stálou strukturu ani duplikovat činnost stávajících mechanismů spolupráce v oblasti.

4.5

EHSV navrhuje, aby se sítě občanské společnosti věnovaly následujícím prioritním oblastem spolupráce: definice společných zájmů, formulace střednědobých a dlouhodobých strategií pro budování kapacit občanské společnosti, posilování synergií mezi organizacemi občanské společnosti při vytváření předpokladů pro úspěšnou realizaci projektů regionální spolupráce, hodnocení současných nástrojů, hodnocení národních a regionálních kapacit, stanovení minimálních požadavků a proaktivní příprava do budoucna.

4.6

Etablované sítě organizované občanské společnosti a sociálních organizací by měly zůstat otevřeny účasti jakékoli organizaci občanské společnosti v černomořské oblasti, která projeví zájem.

5.1

EHSV spolupracuje se třemi národními hospodářskými a sociálními radami a dvěma obdobnými institucemi z černomořské oblasti (viz Příloha II s podrobnějším popisem), které jsou rovněž organizovány v Mezinárodní asociaci hospodářských a sociálních rad a obdobných institucí (AICESIS):

5.2

EHSV podepsal Memorandum o porozumění s ruskou Veřejnou komorou. Plánuje se také posílení spolupráce s ukrajinskou Národní tripartitní sociální a hospodářskou radou. Rusko má navíc tripartitní komisi, již by EHSV měl zapojit do dialogu.

5.3

EHSV spolupracuje s Tureckem prostřednictvím smíšeného poradního výboru. EHSV podporuje reformu současné Hospodářské a sociální rady v Turecku, aby země měla jasně definovaný institucionální orgán a mohla se zařadit do mezinárodních sítí HSR.

5.4

V Moldavské republice existuje Národní komise pro konzultace a kolektivní vyjednávání, jež je tripartitním orgánem založeným na základě zákona o kolektivním vyjednávání. Komisi předsedá první místopředseda vlády a administrativní podporu jí poskytuje ministerstvo hospodářství a obchodu, které se zabývá též problematikou práce. Nově vzniká hospodářská a sociální rada v Gruzii, s těmito orgány však EHSV v současné době nespolupracuje.

5.5

V zemích bez vlastní HSR by měli být k účasti na konzultačním procesu a k vytvoření vnitrostátní HSR vyzváni sociální partneři.

5.6

Mělo by být podpořeno posílení spolupráce na regionální úrovni a mezinárodní spolupráce mezi EHSV a jednotlivými HSR černomořské oblasti. Z dlouhodobého hlediska by EHSV mohl přispět k vytvoření sítě existujících a vznikajících hospodářských a sociálních rad a dalších tripartitních struktur v tomto regionu.

6.1

Rozvoj občanské společnosti nabízí nový pohled na hlavní témata; EHSV proto vyzývá vlády zemí v černomořské oblasti a regionální a mezinárodní organizace, aby zajistily účinnější zapojení občanské společnosti do regionálního dialogu. Podle mínění EHSV by hlavní pozornost dialogu a spolupráce měla být věnována následujícím čtyřem oblastem:

6.2.1

EHSV svým přístupem vybízí Komisi k tomu, aby plně využila černomořskou synergii a evropský nástroj pro demokracii a lidská práva k podpoře přeshraniční a regionální spolupráce mezi organizacemi občanské společnosti. EHSV podtrhuje význam mezikulturního dialogu zaměřeného na urovnávání konfliktů, budování prostoru udržitelné demokracie, právní stát a řádnou správu věcí veřejných na místní a regionální úrovni.

6.2.2

Ústředními tématy vnější politiky EU v bilaterálních vztazích a v regionálním přístupu by mělo být dodržování lidských práv a základních svobod, a to včetně respektování nezávislosti sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, stejně jako svoboda tisku.

6.2.3

Černomořská synergie by rovněž měla přispět k podpoře evropského sociálního modelu a zásadě sociálního a občanského dialogu. Dále by se měla věnovat snížení chudoby v oblasti Černého moře, a to ve spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi, především Světovou bankou a MOP.

6.3.1

Černomořská oblast prodělala v posledních deseti letech významné politické, institucionální, makroekonomické a legislativní reformy. Panují značné rozdíly mezi ekonomikami jednotlivých zemí regionu z hlediska dostupnosti výrobních faktorů, přírodních zdrojů, výrobních kapacit a velikosti trhů. Země černomořské oblasti se nacházejí na různých stupních rozvoje, provádění reforem, hospodářské a sociální rovnováhy a schopnosti plnit základní potřeby svých obyvatel. Země v tomto regionu musí čelit neformální ekonomice, korupci, migraci a chudobě.

6.3.2

Země černomořské oblasti zažívají vyšší dynamiku soukromého sektoru. Jde o velmi významný faktor konkurenceschopnosti ekonomiky a jejího dlouhodobého potenciálu růstu. Měly by se podporovat malé a střední podniky, jež budou moci přispět k rozvoji hospodářské a sociální rovnováhy.

6.3.3

Podle názoru EHSV je dlouhodobá hospodářská udržitelnost v černomořské oblasti přímo závislá na stavu životního prostředí, růstu negativní externalit, problematice sociální odpovědnosti, dodržování společných sociálních standardů a rostoucí ekologické odpovědnosti. Pokud jde o boj s chudobou a nerovností, zdůrazňuje EHSV význam posílení sociálních, vzdělávacích a kulturních služeb dostupných všem občanům.

6.3.4

EHSV zdůrazňuje potřebu zlepšit investiční prostředí, podporovat reformy tržního hospodářství, podpořit liberalizaci opatření a podpor v souladu se zásadami WTO a vytvořit v černomořské oblasti zónu volného obchodu. Dopad technologických inovací by mohl otevřít nová působiště pro mezinárodní spolupráci, vnější investice a rozvoj služeb.

6.4.1

EHSV se domnívá, že černomořský region je geopoliticky a strategicky významnou oblastí coby oblast výroby a distribuce přispívající k rozmanitosti dodávek energie pro EU. EHSV podporuje rozmanitost dodávek tím, že dále podporuje definici a vytváření nových, životaschopných a zabezpečených infrastruktur a dopravních koridorů, dodavatelů a cest.

6.4.2

Rostoucí ceny ropy a plynu, rostoucí závislost EU na několika vnějších dodavatelích a globální oteplování znepokojují také země černomořské oblasti. EU iniciovala diskusi o potřebě evropské energetické politiky, jež by zajistila udržitelný růst, konkurenceschopnost a zabezpečení dodávek (3). EHSV si je vědom skutečnosti, že hospodářská sociální rovnováha v zemích regionu může být citelně postižena růstem cen energie.

6.4.3

Nové dodavatelské cesty, jako jsou trans-kaspický/trans-černomořský energetický koridor (4) a plynovod Nabucco (5) (plynovod v délce 3 400 kilometrů, kterým projde 31 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně) či projekty INOGATE a TRACECA by měly představovat adekvátní rámec pro vytvoření konkurenceschopného energetického trhu. Rusko iniciovalo vytvoření plynovodu South Stream vedoucího z Ruska pod Černým mořem přes Balkán a střední Evropu, a plynovodu Nord Stream v Baltském moři.

6.4.4

EHSV zdůrazňuje, že účinné provádění zahraniční politiky v oblasti potenciálních nových energetických koridorů pro ropu a zemní plyn z regionu Černého a Kaspického moře by mělo být založeno na podpoře získání skutečné nezávislosti pro Ázerbájdžán jako dodavatele energie a na pomoci s rozvojem jeho průmyslu v odvětví ropy a zemního plynu, a dále též na podpoře Gruzie, Moldavské republiky, Rumunska a Ukrajiny jako hlavních faktorů vybudování nových tranzitních energetických koridorů do evropského prostoru. Měli bychom mít na paměti, že svůj zájem na tomto procesu má i Rusko. EHSV navrhuje, aby byla udělena plná podpora těm evropským podnikům, které jsou zapojeny do rozvoje odvětví ropy a zemního plynu a budování ropovodů a plynovodů ve východní Evropě a střední Asii. EU by také měla usilovat o posílení úlohy Turecka jako faktoru stability v regionu.

6.4.5

EHSV se domnívá, že mezi klíčové priority programů EU v oblasti spolupráce a technické pomoci by mělo být zahrnuto rozvíjení politik zaměřených na úspory energie v černomořské oblasti. Energetické programy by měly přispět k úsporám energie, snížení nákladů a omezení znečištění.

6.5.1

EHSV vítá nadcházející program přeshraniční spolupráce pro Černomořskou pánev v rámci finančního nástroje evropské politiky sousedství (ENPI 2007–2013) a zdůrazňuje význam podpory kontaktů mezi národy a zvláště mezi mladými generacemi v zemích černomořské oblasti.

6.5.2

EHSV je pro další posílení spolupráce, jež napomůže vzájemné informovanosti a bude motivací k navázání hospodářských, sociálních a kulturních kontaktů a výměn mezi národy jako prostředek nastolení udržitelného růstu, prosperity, stability a bezpečnosti v černomořském regionu.

6.5.3

EHSV zdůrazňuje nutnost účinného provádění opatření zaměřených na usnadnění vydávání víz a dohod o zpětném přebírání, jež by usnadnily výměny studentů a mládeže, obchodní kontakty, mobilitu výzkumných pracovníků jako součást rostoucí spolupráce v oblasti výzkumu i kontakty mezi regionálními a místními orgány, nevládními organizacemi a kulturními kruhy.

6.5.4

Kontakty mezi národy mohou posílit spolupráci na poli vzdělávání, odborné přípravy a výzkumu a poukázat na význam rozvíjení mezikulturního dialogu díky dostupným programům EU (6). Měly by též být aktivněji podporovány obchodní kontakty a spolupráce mezi organizacemi zaměstnavatelů, aby došlo k navázání užších vazeb a předávání zkušeností a norem.