EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52008IE1217
Opinion of the European Economic and Social Committee on The role of civil society in EU pre-accession aid programmes in the Republic of Albania
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Úloha občanské společnosti v programech předvstupní pomoci EU v Albánii
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Úloha občanské společnosti v programech předvstupní pomoci EU v Albánii
OJ C 27, 3.2.2009, p. 140–143
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
3.2.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 27/140 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Úloha občanské společnosti v programech předvstupní pomoci EU v Albánii
(2009/C 27/28)
Dne 16. února 2007 se Evropský hospodářský a sociální výbor, v souladu s čl. 29 odst. 2 Jednacího řádu, rozhodl vypracovat stanovisko z vlastní iniciativy k tématu
Úloha občanské společnosti v programech předvstupní pomoci EU v Albánii.
Specializovaná sekce Vnější vztahy, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 12. června 2008. Zpravodajkou byla paní FLORIO.
Na 446. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 9. a 10. července 2008 (jednání dne 9. července 2008), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 122 hlasy pro, žádný hlas nebyl proti a 1 člen se zdržel hlasování.
1. Úvod
1.1 |
Stabilita, mír, rozvoj a integrace celého západního Balkánu mají velký význam pro současnost i budoucnost Evropy. V průběhu let se však potřeba posílit politiku Evropské unie vůči zemím z této oblasti stává stále zřejmější. |
1.2 |
Albánie si díky své zeměpisné poloze ve Středomoří a díky svému významu pro mnohdy křehkou rovnováhu v regionu zaslouží mimořádnou pozornost evropských institucí. Evropsko-středomořské partnerství bylo více než deset let hlavním rámcem vztahů mezi Evropskou unií a jejími partnery z jižního Středomoří a jeho cílem bylo zajistit dlouhodobou stabilitu v tomto regionu. Albánie do Evropsko-středomořského partnerství přistoupila na začátku listopadu 2007. |
1.3 |
Evropská unie plánuje řadu opatření na podporu hospodářského, demokratického a sociálního rozvoje albánských institucí. Ve středu pozornosti programů pro stimulování účasti a zapojení občanů do procesu vedoucího k integraci do EU jsou i místní orgány a občanská společnost. |
1.4 |
Tímto stanoviskem z vlastní iniciativy chce EHSV zdůraznit úlohu občanské společnosti a potřebu monitorovat dosažený pokrok a překážky, které Albánii dosud brání v posílení demokratických institucí a v jejich lepší integraci s evropskými politikami. |
1.5 |
Delegace EHSV složená ze členů zastupujících všechny tři skupiny Výboru byla na služební cestě v Tiraně (Albánie) ve dnech 31. března až 1. dubna 2008. Při té příležitosti se setkala s mnoha zástupci různých sdružení a organizací albánské občanské společnosti; dialog s nimi byl velmi konstruktivní a při vypracování tohoto stanoviska k němu bylo přihlédnuto. |
2. Závěry a doporučení
2.1 |
Úloha občanské společnosti ve všech jejích formách má mimořádný význam pro rozvoj demokracie a občanství ve všech zemích (1). To platí ještě více pro zemi jako Albánie, která má velmi důležitou geopolitickou polohu a v posledních letech zažila značný pokrok v upevňování demokratických institucí a integraci do evropských institucí a západních organizací (NATO). |
2.2 |
Monitorování politik přijatých vládou a aktivní příspěvek občanů k těmto politikám jsou nezbytnými aspekty společenského pokroku na cestě k začlenění a demokracii. |
2.3 |
EHSV tedy konstatuje, že zastoupení Evropské komise v Albánii by mělo věnovat větší pozornost a více prostředků na aktivity celé občanské společnosti a mělo by to představovat jednu z priorit její činnosti. Tato činnost musí být zintenzivněna ve venkovských a méně rozvinutých oblastech této země. |
2.4 |
Vzhledem k přítomnosti různých mezinárodních subjektů, které svými různými projekty podporují činnost občanské společnosti v Albánii, a vzhledem k některým objektivním obtížím a zvláštnostem, kterými se vyznačuje společenská struktura v této zemi, je velmi důležitý způsob, jakým EU k těmto skutečnostem přistupuje. Přístup k finančním zdrojům by měl být konkrétně podmíněn požadavky, které upřednostňují organizace s časově jasně stanovenými cíli a sdružení, jež zastupují občany a v nichž jsou občané také zastoupeni. |
2.5 |
V transformující se společnosti má zásadní význam tripartitní sociální dialog. Pokrok učiněný od roku 1996, k němuž došlo díky zřízení Národní rady práce, je považován za pozitivní, přesto jsou však v současnosti patrné obtíže ve fungování tohoto orgánu. Byla by zapotřebí transparentnost, účast a zapojení subjektů, které jsou v ní organizovány a které by zároveň měly být reprezentativní a nést odpovědnost. Setkání rady by měla být pravidelná a program jednání by měl zahrnovat všechna prioritní témata politik hospodářského rozvoje země, jakož i diskuse rady, které budou mít skutečný dopad na činnost vlády. |
2.6 |
Zároveň bude muset být v rámci posilování demokratické účasti albánských občanů podporována úloha občanského dialogu. Evropská unie proto může hrát důležitou roli při odborném vzdělávání subjektů celé občanské společnosti a upřednostňovat v něm organizace, které jsou konkrétně činné v albánské společnosti. |
2.7 |
EHSV se snaží neustávat ve svém monitorování a podporování organizací občanské společnosti v Albánii, neboť si uvědomuje, že vývoj je velmi rychlý, a zdůrazňuje význam země pro stabilitu celého regionu. |
2.8 |
V závěrech Druhého fóra občanské společnosti západního Balkánu, které se konalo v Lublani ve dnech 4. a 5. června 2008, se uvádí, že vytvoření smíšeného poradního výboru by i pro Albánii mohlo být výrazem potřeb občanské společnosti a mohlo by přispět k navázání pevného vztahu mezi těmito organizacemi a evropskými institucemi. Kromě toho by EHSV mohl svojí činností v balkánském regionu podpořit posílení spolupráce mezi organizovanou občanskou společností zemí v této oblasti a Albánii do této spolupráce plně zapojit. |
2.9 |
Evropské organizace občanské společnosti mají zásadní úlohu při zapojení a podpoře informování albánských organizací o politikách a programech Společenství. |
3. Nástroje činnosti Evropské unie v Albánii
3.1 |
Obecným rámcem politik EU vůči zemím západního Balkánu je proces stabilizace a přidružení, kterého se účastní i Albánie. |
3.2 |
V lednu 2006 Evropská rada schválila vytvoření evropského partnerství pro Albánii, v jehož rámci je vytyčena celá řada krátkodobých a dlouhodobých priorit, které je třeba sledovat. V návaznosti na to přijaly albánské instituce v červenci 2006 národní akční plán na provedení doporučení obsažených v evropském partnerství. Albánská vláda v současné době přezkoumává akční plán z roku 2006 za účelem uskutečňování evropského partnerství v roce 2008. Albánie podepsala 12. června 2006 dohodu o stabilizaci a přidružení (DSP), čímž si zajistila rámec společného úsilí v ekonomických, obchodních a politických otázkách a zároveň podpořila regionální spolupráci. |
3.3 |
V období let 2001 až 2007 byl základním finančním nástrojem Evropské komise pro spolupráci s Albánií program CARDS (Community Assistance for Reconstruction, Development and Stabilisation – Pomoc Společenství na rekonstrukci, rozvoj a stabilizaci), který určoval 5 hlavních oblastí činnosti:
Program CARDS se v první fázi více soustředil na fyzickou obnovu a poté přešel ke zlepšování fungování státní správy, aby splnil priority evropského partnerství a požadavky na provedení dohody o stabilizaci a přidružení. V období 2001–2006 bylo Albánii v rámci projektu CARDS celkově poskytnuto 282,1 milionů eur (2). |
3.4 |
Od ledna 2007, v důsledku reformy pravidel přidělování podpory Společenství a provedených změn, byl program CARDS nahrazen novým nástrojem předvstupní pomoci (NPP), jehož úkolem je především spojit do jediného programu nástroje pomoci jak pro kandidátské země, tak pro potenciální kandidátské země. V rámci NPP byl v květnu 2007 přijat víceletý orientační plánovací dokument 2007–2009 pro Albánii, na jehož základě země obdrží celkově 212,9 milionů eur. |
3.5 |
EU a Albánie podepsaly dohodu o usnadnění vízového režimu, která by měla vstoupit v platnost v první polovině roku 2008, kdy budou splněny všechny stanovené podmínky: to by mělo albánským občanům usnadnit cesty do Unie. |
3.6 |
Účast Albánie na Středoevropské dohodě o volném obchodu (CEFTA) a na Paktu stability pro jihovýchodní Evropu přispívá spolu se zapojením Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Evropské investiční banky (EIB) k vytvoření sítě opatření různého významu zaměřených na přiblížení Albánie evropštějším standardům. |
4. Poznámky k politické a ekonomické situaci v Albánii
4.1 |
V hospodářském růstu Albánie došlo nedávno k lehkému propadu v důsledku energetické krize, která zemi postihla. Hlavním faktorem podpory albánské ekonomice je i nadále zasílaná pomoc emigrantů ze zahraničí, zejména z Itálie a Řecka. Zemědělství se podílí na tvorbě HDP jednou třetinou a oficiální míra nezaměstnanosti činí 13,46 %. Šedá ekonomika však zůstává velmi významným faktorem. |
4.2 |
Rozdíly mezi chudšími a zaostalejšími venkovskými oblastmi na severu a městskými oblastmi na jihu přetrvávají a hrají klíčovou roli při vykreslení situace v zemi. Tento nesoulad pramení i z nedávných událostí souvisejících převážně s konflikty, jimiž Balkán prošel, a negativními ekonomickými, sociálními a politickými důsledky (včetně embarga) v zemích, které tyto konflikty přímo či nepřímo zasáhly. |
4.3 |
Je třeba podniknout rozhodné kroky v boji proti korupci, neboť ta představuje velmi rozšířený problém v mnoha odvětvích hospodářství i mnoha oblastech správy. |
4.4 |
Místní politické síly souhlasí, že je třeba vyvinout úsilí k urychlení procesu integrace do EU, nicméně skutečnost je taková, že neexistuje účinná spolupráce mezi většinou a opozicí při provádění nezbytných reforem. |
4.5 |
V rámci předběžné dohody o uzavření dohody o stabilizaci a přidružení bylo v nedávné době dosaženo mírného pokroku v soudním systému (konstatované i v nedávném sdělení Evropské komise o západním Balkánu (3)), avšak je nutné jednat i v oblasti právních předpisů týkajících se médií, boje proti nehlášené práci, korupci, organizovanému zločinu a chudobě. Je třeba monitorovat mezery, které často zejí mezi reformou právních předpisů a jejím prováděním. |
4.6 |
V roce 2009 se budou konat volby do parlamentu. Doufá se, že do té doby bude upevněn volební systém a budou posíleny infrastruktury nezbytné pro demokratické volby, jako je registr oprávněných voličů. |
4.7 |
Oficiální pozvánka ke vstupu do NATO, která byla Albánii předána na summitu v Bukurešti ve dnech 2. až 4. dubna, je faktorem, na nějž musí být při dokreslení geopolitické situace a dokončení procesu integrace této země do západních institucí brán zřetel. |
5. Úloha občanské společnosti na cestě k integraci do EU
5.1 |
EU zahájila strategii, která se má zakládat na participativním procesu, do kterého by byla zapojena občanská společnost, místní správa a státy-dárci. Z tohoto důvodu byl sestaven participativní akční plán, který stanoví zapojení občanské společnosti do vypracování střednědobého plánu výdajů, prostřednictvím něhož se rozhoduje o přidělování zdrojů do různých sektorů. |
5.2 |
Dále byly vytvořeny poradní skupiny občanské společnosti ve čtyřech klíčových oblastech: zemědělství, vzdělávání, zdravotnictví a práce a sociální věci. Byla také vytvořena vnitrostátní poradní skupina a technický sekretariát při ministerstvu financí. Je zdůrazňován význam projektů na institucionální posílení místní správy na podporu její účasti v procesu. |
5.3 |
Zapojení místních orgánů a subjektů, které jsou nejrůznějšími způsoby činné na daném území, má mimořádný význam pro upevnění demokracie a kontrolu občanů nad činností veřejné správy. To je přesně případ země jako Albánie, která se snaží splnit evropská kritéria, aby se v budoucnosti mohla stát plnohodnotným členem Unie. |
5.4 |
Občanská společnost v Albánii se ve své činnosti potýká s problémem omezené participativní demokracie. Mezinárodní organizace a příslušné programy rozvojové pomoci hrají klíčovou roli při financování činností organizované občanské společnosti: je to první aspekt, který musí být zohledňován při jednání se společností, která krok za krokem buduje a upevňuje demokratické instituce. Je třeba zdůraznit, že v albánské společnosti jsou díky programům rozvojové pomoci přítomné i Spojené státy, a to konkrétně prostřednictvím agentury USAID. |
5.5 |
Z politického hlediska musí pomoc Evropské unie a dalších mezinárodních organizací při dosažení standardů nezbytných pro úplnou integraci jít ruku v ruce s jasnou a svobodnou politickou vůlí albánského lidu a jeho zástupců k reformám, které jsou zaměřené na zlepšení ekonomické a sociální situace v zemi. V této souvislosti EHSV s uspokojením vítá rozhodnutí albánské vlády učiněné v posledním zákonu o rozpočtu, a to vyčlenit ve prospěch občanské společnosti přibližně 1 milión eur. EHSV doufá, že způsob správy a přidělování těchto prostředků (o nichž nebylo v současnosti ještě rozhodnuto) bude skutečně transparentní a bude účinně monitorován. |
5.6 |
Za účelem vývoje úlohy občanské společnosti je nezbytné posílit dialog mezi ní a vládou, který se zatím jeví příliš málo intenzivní a neplodný. Zapojení organizací občanské společnosti do zákonodárného procesu jak ve fázi vypracovávání, tak i monitorování, je účelné nejen z hlediska účinnosti reforem, ale i souhlasu s těmito reformami. |
5.7 |
V Albánii existuje mnoho nevládních organizací, které jsou činné v různých oblastech: počínaje právy žen, přes ochranu demokracie, transparentnosti a meritokracie v institucích, až po výzkumné ústavy, sdružení na ochranu spotřebitelů atd. Obecnými překážkami, na něž lze narazit, je například to, že většina organizací má sídlo v Tiraně a nemá zastoupení jinde v zemi, že spektrum činnosti je někdy příliš široké, než aby činnost mohla být skutečně účinná, a že pojetí činností je příliš „profesionální“. |
5.8 |
Během své cesty do Albánie si přítomní členové EHSV všimli, že se v albánské občanské společnosti vyskytují jevy, které je bohužel možné pozorovat i v dalších zemích podobných Albánii, jako například organizace zakládané často jen malým počtem členů a nadměrná „profesionalizace“ subjektů občanské společnosti, které z ní činí až téměř tržní prostředí. |
5.9 |
Zemědělství, které stále ještě vytváří velkou část albánského HDP a pracuje v něm mnoho lidí, pořád platí vysokou daň za privatizace z 90. let minulého století (uskutečněné podle programu navrženého Světovou bankou). V jejich důsledku bylo vytvořeno mnoho zemědělských mikropodniků, pro něž je velmi obtížné organizovaně prosazovat společné zájmy. Svazy zemědělců proto EHSV potvrdily, že usilují o modernizující reformu ekonomického a výrobního systému albánského zemědělství. |
6. Situace v sociálním dialogu
6.1 |
Vývoj sociálního dialogu a reprezentativnosti sociálních partnerů v Albánii neprobíhal tak, jako v jiných zemích Evropské unie. Hospodářská, sociální a politická situace posledních let neumožňovala vytvoření konsolidovaného sociálního dialogu. |
6.2 |
Překážky urovnání vztahů mezi vládou a sociálními partnery (zejména odbory) jsou stále ještě značné a v srpnu 2007 vyvrcholily do situace, kdy soudní vykonavatelé za policejního doprovodu přikázali dvěma odborovým organizacím, aby opustily své pronajaté kanceláře. Odbory viní z tohoto rozhodnutí vládu. EHSV se v souvislosti s tímto problémem domnívá, že by mělo být nalezeno společné řešení, které by co nejdříve zlepšilo vztahy mezi odbory a vládou a zajistilo, aby se mohli všichni více věnovat svým úkolům. |
6.3 |
Albánské odbory (4) požadují, aby byly více zapojovány zejména do ožehavých otázek jako jsou opatření, která mají být přijata v důsledku růstu cen, boj proti korupci a šedé ekonomice, reforma energetiky a ropného průmyslu a její dopad na zaměstnanost. |
6.4 |
Organizace zaměstnavatelů, přestože jsou navzájem roztříštěné a dosud neochotné spolupracovat, si všechny stěžují na nedostatek transparentnosti, účasti a zapojení do zákonodárného procesu, především v souvislosti s opatřeními týkajícími se hospodářské činnosti. Od všech partnerů tripartitního dialogu se požaduje dodržování pravidel a skutečná reprezentativnost. |
6.5 |
Nejvyšším orgánem tripartitního dialogu v Albánii je Národní rada práce zřízená v roce 1996. Je to instituce, která v zájmu omezení konfliktů a zajištění sociálního smíru usiluje o harmonizaci zájmů různých hospodářských subjektů (5). |
6.6 |
V posledních letech rada uznala legitimitu sociálních partnerů a měla určitý vliv na některá důležitá rozhodnutí, zejména v oblasti mzdové politiky. Při hodnocení činnosti Národní rady práce musí být brána v úvahu i politická nestabilita Albánie především na konci 90. let minulého století, která vedla k častému střídání ministrů práce. |
6.7 |
Zástupci zaměstnanců i zaměstnavatelů jsou s činností Národní rady práce nespokojeni, neboť podle nich nepracuje nepřetržitě a není konzultována v zásadních politických otázkách, jako např. v otázkách privatizací a finančních zákonů. |
6.8 |
EHSV považuje Národní radu práce za orgán, který hraje mimořádně důležitou roli v rozvoji sociálního dialogu v Albánii. Měla by být místem pro skutečnou diskusi a zprostředkování, kde se bude jednat o tématech celostátního významu. Reprezentativnost subjektů, které jsou v ní zapojeny, a četnost a pravidelnost schůzí má zásadní význam pro dobré fungování této instituce. |
6.9 |
V Albánii byl schválen zákon, kterým se zřizuje inspektorát práce. Kapacity a funkčnost tohoto úřadu jsou však zatím omezené a přetrvávají problémy spojené s neúčinnými právními předpisy a prováděním předpisů o zdraví a bezpečnosti při práci. |
V Bruselu dne 9. července 2008
předseda
Evropského hospodářského a sociálního výboru
Dimitris DIMITRIADIS
(1) Význam a obtíže občanské společnosti v zemích západního Balkánu byly zdůrazněny i ve sdělení Evropské komise Strategie rozšíření a hlavní výzvy 2007–2008, KOM(2007) 663 v konečném znění.
(2) Evropská komise,
http://ec.europa.eu/enlargement/albania/eu_albania_relations_en.htm.
(3) Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Západní Balkán: posilování evropské perspektivy, KOM(2008) 127 v konečném znění.
(4) Hlavními albánskými odbory jsou BSPSH (Asociace nezávislých albánských odborů) a KSSH (Konfederace albánských odborů). Oboje vznikly v roce 1992.
(5) Stanovy Národní rady práce jsou obsaženy v článku 200 albánského Zákoníku práce (zákon č. 7961 ze dne 12. července 1995, ve znění pozdějších předpisů).