3.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 27/1

1.1

EHSV schvaluje obsah návrhu nařízení KOM(2007) 593 v konečném znění a hodnotí kladně vydání norem o schvalování typu vodíkových vozidel harmonizovaných na úrovni Společenství. Souhlasí s volbou jediného postupu na evropské úrovni, který bude platný ve všech členských státech, neboť se zdá být nejjednodušším a mnohem méně nákladným, než 27 různých schvalování, která by navíc způsobila jasné narušení hospodářské soutěže a roztříštění vnitřního trhu.

1.2

Význam tohoto opatření je zřejmý: předpokládá se, že v oblasti uvádění vodíkových vozidel na trh dojde ke značnému vývoji, avšak ani na vnitrostátní, ani na evropské úrovni neexistuje pro tato vozidla jednotný postup schvalování typu. Prozatímní předpisy, které jednotlivé členské státy vydaly, se navzájem výrazně liší.

1.3

EHSV se domnívá, že je nezbytné urychleně schválit nařízení, které by mohlo poskytnout jasný referenční rámec pro podniky v daném odvětví, a mohlo by tedy podpořit mohutné investice potřebné pro vývoj technologií spojených s využitím vodíku. Ke strategické volbě tohoto využití se již EHSV kladně vyjádřil v nedávných stanoviscích k tomuto tématu, v nichž podpořil „využití vodíku (…), i když v současnosti s očividnými omezeními, představuje výzvu pro budoucnost“.

1.4

Vydání těchto norem Společenství usilujících o harmonizaci navíc významně přispěje k zaručení bezpečnosti pro uživatele. Vzhledem k předvídatelnému vývoji těchto motorových vozidel, jejichž počet by měl podle odhadů Komise do roku 2020 dosáhnout cíle 1 milionu vozidel na vodíkový pohon, je upevnění důvěry uživatelů zásadním předpokladem.

1.5

Významným příkladem, který potvrzuje opodstatněnost a konkrétní možnost dosažení tohoto cíle, je trvalý a nepřetržitý růst počtu taxíků na hybridní pohon, které jezdí v New Yorku. Tamní příznivá městská politika umožňuje spojit respektování a ochranu životního prostředí s pravidly trhu a konkrétním způsobem ukazuje, že se za pokusy vytvořit umělé překážky rozvoje této technologie často pouze skrývá ochrana společných zájmů.

1.6

Dosažení tohoto cíle se zdá nutné, neboť zřejmě pouze odhodlanými kroky směrem k nahrazení fosilních paliv lze splnit úkol, který je v souladu s unijními politikami trvale udržitelného rozvoje a boje proti změně klimatu. Tento cíl lze uskutečnit prostřednictvím postupného využívání vodíku, biopaliv druhé generace a dalších obnovitelných pohonných hmot.

1.7

Hlavní podpoření této dlouhodobé strategie spočívá v konkrétním úsilí v oblasti výzkumu technologií. EHSV proto vybízí k provádění cílených výzkumných programů, počínaje rychlým schválením návrhu nařízení KOM(2007) 571, které stanoví zahájení společné technologické iniciativy založením „společného podniku pro palivové články a vodík“ (1). Podporuje a přeje si výzkumné programy zaměřené na nové způsoby výroby a využití vodíku a připojuje se k požadavku vznesenému subjekty z řad podniků a výzkumu činných v oblasti využití vodíku, aby Rada a Parlament urychlily proces schválení nezbytných návrhů.

1.8

EHSV vyzývá Komisi, aby již nyní začala zkoumat problematiku rozšíření distribuční sítě, neboť dostupnost bezpečných a účinných technologií skladování a dostatečná distribuce jsou nezbytnou podmínkou šíření vozidel poháněných plynnými směsmi.

1.9

V první fázi by tato opatření měla podporovat šíření zkapalněného ropného plynu a metanu na celém území Společenství, což představuje nejbližší a nejreálnější cíl alespoň částečné dekarbonizace pohonných hmot. Tato paliva jsou však v současnosti v mnohých členských státech Unie rozšířena velmi málo nebo vůbec. Od této první fáze výzkumu nových, stále bezpečnějších a účinnějších technologií skladování a distribuce by se pak v blízké budoucnosti mělo přejít k fázi distribuce směsí plynu a vodíku, až po konečnou fázi distribuce vodíku.

1.10

EHSV považuje za nezbytné zabývat se konkrétně tématem získávání důvěry budoucích uživatelů, aby se zamezilo nejasnostem, které dosud v souvislosti s využitím vodíku přetrvávají. Proto je nutné vypracovat detailní informační programy obsahující jasnou a zdůvodněnou informaci potvrzující, že tyto technologie dosahují již v současné době stejnou úroveň bezpečnosti jako u tradičních vozidel.

1.11

EHSV souhlasí s volbou nařízení jako navrhovaného právního nástroje, protože díky současnému uplatňování obsažených norem ve všech členských státech zaručuje výrobcům automobilů rovné podmínky.

1.12

Mimoto schvaluje návrh vypracovat a provádět základní normy prostřednictvím projednávání ve výborech a souhlasí s určením přechodného období pro uplatňování veškerých norem, neboť toto uplatňování bude pro příslušné podniky v tomto odvětví složité.

1.13

EHSV podporuje účast Evropy v koordinační skupině pro otázky plynu (GCG – Gas Coordination Group) v zájmu stanovení norem pro schvalování na celosvětové úrovni (GTR – Global Technological regulation) a považuje ji na důležitou, avšak zdůrazňuje také, že hledání takovéto dohody nesmí být překážkou tohoto legislativního postupu. Existence vlastního právního nástroje a zkušeností s uplatňováním předpisů Společenství musí posílit účast Evropy ve všech orgánech na celosvětové úrovni i proto, aby se zamezilo tomu, že by celosvětové předpisy o vozidlech na vodíkový pohon měly na zřeteli pouze zkušenosti, které jsou k dispozici v současné době (Japonsko).

1.14

Existence zkušeností čerpajících z právní úpravy na úrovni Společenství a významné výsledky, které mohou vyplynout z trvalého a nepřetržitého úsilí v oblasti výzkumu technologií, mohou být velmi důležité pro podporu konkurenceschopnosti podniků, které jsou již dnes činné v automobilovém průmyslu, neboť se v případě nových technologií a nových pohonných hmot jedná o vysoké podíly na trhu budoucnosti.

1.15

To vše podle mínění EHSV vyžaduje odvážná a včasná rozhodnutí a zároveň prozíravou strategickou vizi, která bude součástí budoucího scénáře, v němž bude vodík jednou hrát důležitou a rozhodující roli.

1.16

EHSV vyzývá Komisi, aby přehodnotila návrh na označování (labelling) vozidel na vodíkový pohon, neboť by mohlo být považováno za určitý druh kriminalizace, jelikož by tato vozidla byla označena za „nebezpečná“, přestože testy prokázaly, že jsou stejně bezpečná jako vozidla na jiný pohon. Namísto tohoto označení EHSV považuje za vhodnější označovat paliva u všech vozidel, což umožní jejich jasné rozpoznání.

1.17

V zájmu snazšího šíření vozidel na vodíkový pohon za situace, kdy neexistuje distribuční síť, EHSV Komisi doporučuje, aby schválila rovněž malé konvertory pro samovýrobu vodíku z metanu (např. home energy station či jiné). To by mohlo být prvním konkrétním krokem k počátečnímu uspokojení nové poptávky po vodíku, s tím, že cílem bude i nadále výroba vodíku z obnovitelných zdrojů, počínaje bioplynem, přes fotolýzu, až po elektrolýzu, s využitím elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů.

2.1

Zkoumaný návrh nařízení (KOM(2007) 593 v konečném znění) vychází z konstatování, že přestože se očekává, že v oblasti uvádění vodíkových vozidel na trh dojde ke značnému vývoji, neexistuje v Evropě žádná norma, která by upravovala systém schvalování typu motorových vozidel na vodíkový pohon.

2.2

Ani v jednotlivých členských státech EU se v současnosti na oblast upravovanou tímto návrhem nevztahují žádné platné předpisy.

V platných předpisech o schvalování typu vozidel jako celku totiž nejsou stanoveny obecné normy týkající se vozidel na vodíkový pohon, a to i z důvodu jejich vlastností, které jsou odlišné od tradičních paliv užívaných k pohonu vozidel.

2.3

V některých členských státech byly vydány prozatímní předpisy, které se navzájem výrazně liší. Prodlužování tohoto stavu způsobí, že se postupy schvalování v jednotlivých členských státech budou lišit, což bude mít za následek roztříštěnost vnitřního trhu, narušení norem o hospodářské soutěži a oddálení konkrétní možnosti, že by tato technologie mohla rozhodujícím způsobem přispět ke zlepšení životního prostředí.

2.4

Toto nařízení je tedy navrhováno proto, aby zaručilo řádné fungování vnitřního trhu a zamezilo tomu, že budou v jednotlivých členských státech jezdit vozidla schválená na základě různých norem, což by způsobilo nerovnováhu mezi jednotlivými výrobci a podpořilo možnost vzniku umělých překážek obchodu v Evropě.

2.5

Takováto perspektiva by byla spíše překážkou rozvoje technologií spojených s využitím vodíku v Evropě, než aby urychlila nezbytná opatření a konkrétní pokrok této technologie, která je jednou z nejvýznamnějších alternativ k využívání fosilních paliv. Fosilní paliva stále ještě zajišťují 98 % soukromé a veřejné dopravy a 50 % primárních zdrojů energie, avšak bez pevného rozhodnutí o diversifikaci zdrojů tento podíl vystoupá až na 73 %.

2.6

Toto nařízení je spolu s významnými výzkumnými programy pro toto odvětví, které jsou součástí sedmého rámcového programu, důležitým krokem k využívání vodíku na stejné úrovni bezpečnosti jako tradiční technologie a navíc může přispět k získání souhlasu potenciálních uživatelů.

2.7

Vydání norem o schvalování typu vodíkových vozidel harmonizovaných na úrovni Společenství je bezpochyby rozhodujícím krokem k získání nezbytného souhlasu uživatelů. Zvýšení důvěry uživatelů ve využívání vodíku je nepostradatelným faktorem, který urychlí uvádění vozidel využívajících alternativní paliva s velmi nízkými emisemi skleníkových plynů na trh, což je nezbytné pro řádnou a skutečnou ochranu životního prostředí.

3.1

Cílem zkoumaného návrhu nařízení o vozidlech na vodíkový pohon je stanovit účinná pravidla schvalování vozidel na vodíkový pohon pro celou EU.

3.2

Návrh předpokládá změnu rámcové směrnice 2007/46/ES spočívající v zahrnutí vodíkových vozidel kategorií M1, M2, M3 a N1, N2, N3 (2) do celkového rámce schvalování typů vozidel EU a zahrnutí vozidel na vodíkový pohon do všech směrnic a nařízení upravujících tematiku schvalování.

3.3

Právním základem návrhu je odstavec 95 Smlouvy.

Návrh je v naprostém souladu se zásadou subsidiarity, neboť cílů politiky nelze dosáhnout na úrovni jednotlivých členských států a lze jich lépe dosáhnout na úrovni Společenství a stejným postupem se zabrání vzniku překážek na jednotném trhu.

Návrh je kromě toho i v souladu se zásadou proporcionality, jelikož si klade za cíl pouze řádné fungování vnitřního trhu spolu s vysokou úrovní bezpečnosti obyvatel a ochrany životního prostředí.

3.4

Komise navrhuje zvolit formu nařízení, neboť je vzhledem k současnému dodržení ustanovení tohoto návrhu důležité nečekat na jejich provedení do právních předpisů členských států, které by vyžadovalo přizpůsobení norem o schvalování v nejednotných lhůtách a často i významné změny v právních předpisech o převádění.

3.5

Tento návrh byl přezkoumán v rámci rozsáhlých konzultací, do nichž byly zapojeny všechny zainteresované strany. V rámci „pracovní skupiny pro vodík“ se průzkumu zúčastnily vnitrostátní orgány, výrobci automobilů, dodavatelé součástí a průmyslové svazy.

3.6

Mezi čtyřmi zkoumanými možnostmi byly následující:

3.7

Následně byl určen konzultant, který systematizoval odpovědi týkající se bezpečnosti, technologie a souvisejících nákladů jednotlivých možností. Výsledky byly zhodnoceny hlavními automobilovými společnostmi, které se zabývají vodíkovou technologií.

3.8

Z tohoto zevrubného procesu konzultací jasně vyplynulo, že nejvhodnější cestou jsou právní předpisy na úrovni Společenství, které by stanovily schvalování typu pro všechna vozidla na vozíkový pohon.

3.9

Na podporu této volby Komise předložila studii (3), která prokazuje, že zavedení povinného evropského schvalování typu je nejsnazším a nejméně nákladným způsobem, porovná-li se s teoretickými náklady na 27 různých schvalování na úrovni jednotlivých členských států.

3.10

Hodnocení konzultanta bylo tedy předáno Komisi, která na základě předchozích konzultací vypracovala tento návrh, jenž otevřel institucionální proces.

3.11

Podle Komise mohou normy stanovené v tomto nařízení dát uživatelům dopravních prostředků na vodíkový pohon nezbytnou záruku bezpečnosti a rozhodujícím způsobem přispět k ochraně životního prostředí.

3.12

Konečným cílem je, že 36 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost budou muset vodíkové systémy, konstrukční části a příslušné užité materiály plně splňovat normy stanovené tímto nařízením.

4.1

V průběhu slyšení, kterého se zúčastnila Komise, zástupci akademické obce, výrobců automobilů podílejících se na vývoji vodíkových vozidel, evropských sdružení, spotřebitelů a výrobců palivových článků, byly předloženy důležité podněty k úvahám a informacím šíření poznatků o nejnovějším technologickém vývoji.

4.2

Byl vyzdvihnut význam informování široké veřejnosti a iniciativ jako H2 Roma, která již několik let probíhá v Římě, neboť tyto iniciativy podporují setkávání výrobců s občany, představují nejnovější technologie a šíří kulturu bližšího poznávání technologie, která je zatím stále považována za nebezpečnou. Účastníci slyšení označili úlohu EHSV jakožto možného kulturního zprostředkovatele za velmi zajímavou.

4.3

Podniky a spotřebitelé zdůraznili potřebu možnosti spolehnout se na bezpečnost vozidel a systémy distribuce a skladování, ale i na dostupnost vodíku. Výzkum musí pokračovat a musí být dále podporován. Byly oceněny nedávné evropské iniciativy zaměřené na palivové články a bylo přijato rozhodnutí financovat společnou technologickou iniciativu.

4.4

Testy spotřeby ukázaly, že již dnes může vozidlo na vodíkový pohon ujet až 600 km. Připravují se i další zkoušky.

4.5

Ze slyšení vyplynulo, že vozidla na vodíkový pohon jsou již dnes technologickou skutečností, avšak chybí nezbytné ekonomické a společenské předpoklady pro jejich uvedení na trh. První překážka bude překonána přijetím nařízení o schválení typu.

5.1

EHSV schvaluje obsah tohoto návrhu nařízení a hodnotí kladně vydání harmonizovaných norem o schvalování typu vodíkových vozidel, neboť je krokem vpřed oproti stávající situaci, za níž by neexistence jakéhokoliv právního nástroje způsobila jasné narušení hospodářské soutěže a roztříštění vnitřního trhu. Je nezbytné nařízení urychleně schválit, i ze zřejmých důvodů bezpečnosti a ochrany životního prostředí.

5.2

Podle mínění EHSV by neexistence jasného referenčního rámce nevyhnutelně odradila od potřebných a rozsáhlých investic nezbytných pro vývoj technologií spojených s využitím vodíku jakožto zdroje energie pro vozidla budoucnosti.

5.3

Zkoumané nařízení se zdá být v souladu s unijními politikami trvale udržitelného rozvoje a boje proti změně klimatu, které jsou základem iniciativ Společenství a nezadatelným přínosem k uskutečnění celkových cílů Lisabonské strategie.

5.4

EHSV je pevně přesvědčen, že bez rychlého a intenzivního rozvoje vozidel na vodíkový pohon a bez postupného nahrazování fosilních paliv by pozitiva pro životní prostředí byla dosti omezená a z kvantitativního hlediska v každém případě nepatrná. Naopak se domnívá, že je třeba podporovat udržitelnost životního prostředí a odhodlaně bojovat proti změně klimatu, a toho lze potenciálně dosáhnout využíváním vodíku, biopaliv druhé generace a dalších obnovitelných pohonných hmot.

5.5

Fascinující cesta ke zvrácení stávající tendence spočívající v pokrývání poptávky po energii převážně z fosilních zdrojů, které dnes představují 85 % až 90 % celosvětové nabídky energií, začíná podle EHSV u využívání vodíku a výzkumu v oblasti palivových článků a vodíkových technologií. Při hodnocení budoucího vývoje se musí zohlednit, že využívání fosilních paliv bude spojené s nedostatkem zdrojů a s pravděpodobně neustále rostoucími cenami.

5.6

V nedávno přijatém stanovisku EHSV (4) plně podporuje iniciativu Komise (KOM(2007) 571 v konečném znění), na jejímž základě bylo rozhodnuto o vyčlenění téměř 470 milionů eur na společnou technologickou iniciativu prostřednictvím „společného podniku pro palivové články a vodík“, což průmyslu, členským státům a Komisi umožní spojit díky obsáhlým výzkumným programům své zdroje na podporu programů diversifikace a budoucí dostupnosti energie zaměřených na strategické sektory.

5.7

V následném stanovisku k tématu Skladba zdrojů energie v dopravě (5) EHSV „považuje za nezbytné zásadním způsobem urychlit financování výzkumu výroby a využití vodíku“ a „připojuje se k požadavku vznesenému subjekty z řad podniků a výzkumu činných v oblasti rozvoje využití vodíku, aby Rada a Parlament urychlily proces schválení návrhu“.

5.8

Palivové články jsou měniče energie, jejichž pomocí je možné dosáhnout podstatného snížení emisí skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek. V souvislosti se zpracováním biomasy EHSV v témže výše zmíněném stanovisku uvádí, že pozorně sleduje nejnovější pokroky v oblasti nových katalyzátorů pro palivové články, které představují velmi slibnou technologii dodávek čisté energie pro vozidla.

5.9

EHSV znovu potvrzuje, že využití vodíku pro postupné nahrazování fosilních paliv je povinný a žádoucí postup, a zdůrazňuje, že cíl uvedení vodíkových vozidel do provozu lze uskutečnit pouze s pomocí rozsáhlých investic do všech oblastí výzkumu spojených s tímto procesem. Z tohoto důvodu EHSV doufá, že výzkumné programy budou zaměřeny na upevnění této strategie, a podporuje to.

5.10

Domnívá se, že se ani tato podstatná obtíž, tedy značné náklady na tento proces, nesmějí stát brzdou rozvoje této technologie, a velmi pozorně sleduje všechny programy zaměřené na výzkum nových způsobů ekologické výroby vodíku, jelikož současný postup, který spočívá ve výrobě vodíku z více než 90 % z metanu, je založen na zdroji energie, který je sice vydatný, ale není nevyčerpatelný.

5.11

EHSV zdůrazňuje, že při posuzování nákladů spojených s technologickým vývojem se aspekt nesmírných potřebných zdrojů nesmí hodnotit pouze ve vztahu k oblasti osobních automobilů, ačkoli je z hlediska kvantitativního významná. Z hlediska strategie a perspektivy musí toto posouzení zohledňovat budoucí přínosy, které mohou vyplynout z rozšíření využití vodíku na vyšší cíle, počínaje veřejnou a soukromou dopravou přes přepravu nákladů a pohon vlaků a lodních motorů, až po možné využívání vodíku (i když ve vzdálenější budoucnosti) v elektrárnách.

5.12

EHSV je pevně přesvědčen, že pokud se významné výzkumné programy budou vyvíjet žádoucím směrem a dostane se jim nezbytné politické a hospodářské podpory od všech zainteresovaných stran, možnost dočkat se toho, že budou jezdit auta částečně nebo plně využívající vodík, se v relativně krátké době může stát skutečností.

5.13

Konkrétním příkladem tohoto pozitivního trendu je trvalý a nepřetržitý růst počtu taxíků na hybridní pohon v New Yorku. Tamní příznivá městská politika umožňuje spojit respektování a ochranu životního prostředí s pravidly trhu a konkrétním způsobem ukazuje, že se za pokusy vytvořit překážky rozvoje této technologie často pouze skrývá ochrana společných zájmů.

5.14

EHSV ve všech stanoviscích k tomuto tématu podporoval rozhodnutí pro využívání vodíku, které – i když v současnosti s očividnými omezeními – představuje výzvu pro budoucnost. Pozorně sleduje nedávné návrhy iniciativ, jež s pomocí různých technologií výroby a zásobování připravují pole pro budoucí využívání vodíku k pohonu tradičních motorových vozidlech.

5.15

Za těchto vyhlídek vývoje EHSV opět vybízí Komisi, aby přezkoumala problematiku rozšíření distribuční sítě v oblasti alternativních pohonných hmot, počínaje distribucí CNG (stlačeného zemního plynu), jenž je v některých členských státech rozšířen jen poskrovnu a v jiných dokonce není vůbec, kromě několika kladných výjimek, jako je Polsko.

5.16

Oblast uchovávání a distribuce je konkrétním příkladem zaměření výzkumného úsilí v tomto sektoru. Potřeba dostupnosti inovačních technologií v oblasti distribuce plynu je hlavním a rozhodujícím problémem šíření nových vozidel, a to jak v mezifázi možných plynných směsí, tak při uskutečňování konečné fáze, tedy vodíkového pohonu.

5.17

V této oblasti je třeba pro určitý okamžik připravit stále účinnější a bezpečnější distribuční soustavy, na základě zkušeností získaných ve dvou v současnosti fungujících infrastrukturách – v Mantově (Itálie) a v Mnichově (Německo), a soustředit vývoj na technologicky stále pokročilejší systémy, jež by se řídily vysokými standardy v oblasti bezpečnosti a ochrany životního prostředí.

5.18

EHSV se proto domnívá, že dosažení vysokých standardů bezpečnosti a účinnosti v oblasti uchovávání a distribuce plynných paliv je rozhodující ve stávající fázi, která vyžaduje pevný program rozšíření infrastruktur na LPG a metan po celém území Evropy, což je bezprostředním a realistickým krokem k alespoň částečné dekarbonizaci pohonných hmot a krokem směrem ke konečné fázi, distribuci vodíku. Technologie nezbytné pro skladování a distribuci plynu a vodíku jsou si velmi podobné, a proto rozvoj technologií pro plyn podpoří i rozvoj vodíku.

5.19

EHSV si je vědom, že využití vodíku je zatím ještě spojeno s určitými problémy nákladů a bezpečnostními otázkami souvisejícími s překážkami vytvořenými v minulosti, které musí být nyní na základě důkladných testů provedených v různých zemích zcela odstraněny, aby se využívání vodíku přiblížilo úrovni bezpečnosti dosahované u tradičních technologií. Dosažení tohoto cíle bude podpořeno důslednými specifickými informačními programy a umožní získat důvěru budoucích uživatelů, což je nezbytné k tomu, aby se tato technologie konečně mohla začít využívat.

5.20

EHSV proto považuje za nezbytné podpořit tuto strategii využívání vodíku pevným informačním programem, jenž bude zaměřen na řešení a překonání stávající nedůvěry budoucích spotřebitelů, kteří vodík považují za mimořádně nebezpečný produkt.

5.21

Tento velmi podrobný informační program musí obsahovat jasnou informaci: ve využívání vodíku byla již dnes dosažena stejná vysoká úroveň bezpečnosti jako u tradičních vozidel, a to i v případě eventuálních havárií. To má zásadní význam pro to, aby se odhad Komise, že do roku 2020 bude dosaženo cíle alespoň 1 milionu vozidel na vodíkový pohon na území Společenství, stal hodnověrným (str. 34 Posouzení dopadu).

5.22

Toto nařízení o vydání norem o schvalování typu vodíkových vozidel harmonizovaných na úrovni Společenství je prvním krokem k získání a udržení tohoto souhlasu a je třeba ho podporovat, opíraje se o základní úvahu, že toto využití rozhodujícím způsobem přispěje k ochraně životního prostředí, neboť – jak známo – tato forma pohonu neprodukuje emise skleníkových plynů a neuvolňuje uhlíkaté znečišťující látky.

5.23

EHSV souhlasí s volbou nařízení jako navrhovaného právního nástroje, protože díky okamžitému uplatňování obsažených norem ve všech členských státech zaručuje výrobcům automobilů rovné podmínky.

5.24

Mimoto schvaluje návrh vypracovat a provádět základní normy prostřednictvím projednávání ve výborech a souhlasí s určením přechodného období, které se vůči výrobcům zdá být nezbytné, neboť se toto rozhodnutí jeví přiměřené ke složitosti této technologie vyžadující dlouhé lhůty pro její uplatňování.

5.25

EHSV podporuje účast Evropy spolu s Japonskem a Spojenými státy v koordinační skupině pro otázky plynu (GCG – Gas Coordination Group) a považuje ji za důležitou, jelikož tato struktura usiluje o docílení celosvětového postupu pro schvalování typů vozidel na vodíkový pohon.

5.26

Hledání dohody nicméně nesmí být překážkou zlepšování legislativního postupu Společenství, neboť lhůty pro dosažení celosvětové dohody jsou delší, než u tohoto nařízení. Existence takového subjektu v Evropě, který má k dispozici konkrétní právní nástroj a vlastní zkušenosti s uplatňováním, naopak kromě posílení svojí účasti zamezí pokusům o schválení nařízení spočívajícího pouze na jediném zdroji dnešních zkušeností, tj. Japonska.

5.27

Silné zastoupení Evropy v orgánech s rozhodovací pravomocí na celosvětové úrovni je také směrodatné pro ochranu konkurenceschopnosti významných podniků činných v automobilovém průmyslu v celé Evropě, které nesměji ztratit kontakt s vývojem na trhu, kde má silná, včasná a technologicky pokročilá účast zásadní význam pro získání vysokých podílů na trhu budoucnosti.

5.28

Přestože je téma schvalování pouze jedním aspektem celého procesu, představuje významný krok k dostupnosti alternativních pohonných hmot, který může uchránit Evropu před pastí fosilních paliv a přinést environmentální výhody, což nás připraví na (více či méně vzdálené) časy, kdy tyto zdroje začnou postupně docházet.

5.29

To vše vyžaduje odvážná rozhodnutí a prozíravou strategickou vizi, která bude mít na zřeteli současnost a bude součástí budoucího scénáře, v němž bude využívání vodíku zřejmě hrát hlavní roli.