9.10.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/76

—

vyzývá Evropskou komisi, aby připravila rámcový program, který by usnadnil spolupráci a vzájemné propojení všech zainteresovaných správních subjektů, a aby stanovila hlavní směry pro vytváření klastrů a jejich vzájemné propojování i jejich nadnárodní rozměr. Spolupráce mezi klastry je vnímána jako slibný prostředek pro upevnění schopnosti Evropy inovovat a pro přilákání pozornosti světových investorů a inovujících subjektů. Z tohoto důvodu nemá nadnárodní spolupráce organizací klastrů fungovat jen na evropské úrovni, nýbrž i na světové, a jejím konečným cílem má být vytvoření „world level clusters“ (klastrů na světové úrovni);

—

je toho názoru, že chybí celkový strategický rámec, který by spojil představy různých zúčastněných subjektů – veřejných správ, univerzit, výzkumných středisek a podniků – a který by umožnil koordinovaně postupovat ve třech výše popsaných oblastech:

—

v tomto smyslu navrhuje jako první krok rozvoje strategického rámce vytvořit skupinu odborníků na vysoké úrovni, která by se danou otázkou zabývala a vytvořila směry integrace a harmonizace kritérií pro Radu a Komisi.

Zpravodaj

:

pan Antonio González TEROL (ES/ELS), generální ředitel pro evropské záležitosti autonomní oblasti Madrid

1.

vyzývá nadcházející francouzské předsednictví, aby pokračovalo v podpoře zpráv a studií na téma klastrů i v podpoře politických diskusí a aby se zabývalo tím, jaká nová opatření vypracovat v rámci strategie pro politiku klastrů, kterou připravuje Komise;

2.

pod označením klastr chápe geografické soustředění specializovaných podniků jednoho odvětví, které jsou napojeny na specifické dodavatele a ostatní související průmyslové podniky, jsou spolu v konkurenčním vztahu, ale rovněž spolupracují. Toto odvětví zahrnuje několik oborů, vzájemné obohacení odborného zaměření a činností. Klastry tak dosahují maximálního rozvoje, pokud jsou schopny využít potenciálu vzájemné závislosti k soutěži o doplňkové zakázky, čímž vzniká synergie, jež se proměňuje na růst odvětví, z něhož mají prospěch všichni účastníci klastru. Podniková strategie, která leží na pomezí spolupráce a konkurence, jež je vlastní klastrům a vede k nejvyšší míře hospodářské soutěže, se proto nazývá „coopetition“. Ve vztahu mezi účastníky klastru musí panovat vzájemná důvěra, pro dosažení úplné koordinace v pestrém kontextu sestávajícím z různých úrovní musí členové klastru sdílet stejné cíle a priority;

3.

uznává, že Unie není v přeměně myšlenek na nové výrobky a služby efektivní, a že je proto nutné vypracovat nové veřejné politiky, které usnadní propojení různých sociálních činitelů, kteří se podílejí na vytváření, předávání a uplatňování poznatků; Rozhodně je třeba přijít s novými modely pro vztahy mezi veřejnými správami, univerzitami, výzkumnými středisky a podniky;

4.

domnívá se, že investice výhradně do výzkumu a vývoje jsou nezbytné, avšak dosud nedostačující. K posílení inovací v Evropě je třeba spojit síly a zaměřit zvláště investice do výzkumu na strategické oblasti;

5.

z toho plyne, že pouhé soustředění podniků na určitém území nezaručuje vznik klastru, a ani následný vznik síťového hospodářství, součinnosti a posílení konkurenceschopnosti. Aby bylo možné hovořit o klastrech, je třeba přesáhnout hranici minimálního nezbytného množství prostředků a objemu výroby. K provádění úspěšného a udržitelného společného postupu je též třeba věnovat pozornost otázkám kvality a vnějším podmínkám, zejména vzájemné důvěře a pevnému vztahu mezi podniky;

6.

je toho názoru, že statistické údaje k posouzení těchto dvou stránek nestačí, a navrhuje, aby Evropské středisko pro sledování klastrů (European Cluster Observatory) vypracovalo studii, která by se zabývala plněním podmínek nezbytných pro zohlednění těchto dvou otázek, jimiž se vyznačuje existence klastru; Výbor nabízí svou pomoc a své zkušenosti a úzký vztah s regiony;

7.

souhlasí s tím, že klastry jsou významnou hnací a vodící silou pro inovace, přispívají k posílení konkurenceschopnosti a udržitelnému rozvoji průmyslu a služeb a zvyšují potenciál hospodářského rozvoje regionů prostřednictvím vytváření bohatství a pracovních příležitosti, čímž rovněž přispívají k územní soudržnosti, jednomu z cílů Unie obsažených v Lisabonské smlouvě;

8.

je toho názoru, že v mnoha případech je pro iniciování vzniku klastrů a podporu usilující o jejich udržení na špici odvětví nutná účast veřejných orgánů a soukromých subjektů;

9.

Významnou úlohu při řešení úkolů, které stojí před klastrovými iniciativami, může sehrát rovněž veřejný sektor, a to tím, že:

10.

taktéž se domnívá, že úlohou veřejného sektoru musí být vytváření rámcových podmínek nezbytných pro rozvoj klastrů, jakými jsou:

nicméně Výbor zdůrazňuje, že veřejné správy se musí vyhnout dvěma závažným chybám:

11.

potvrzuje, že klastry potřebují k tomu, aby byly na globálním trhu konkurenceschopné, vznik silného propojení mezi podniky, univerzitami, veřejnými orgány a též neustálý proud inovací, který by jim umožňoval stále dosahovat nových součinností. Pouze takto lze zabezpečit budoucí životaschopnost klastru. Je však třeba předem si uvědomit, že navzdory skutečnosti, že klastry se vyznačují excelencí, musíme pamatovat na to, že ne všechny budou moci dosáhnout stejné úrovně rozvoje či stejného mezinárodního rozsahu. Ke vzniku excelence dochází v této oblasti trpělivým dlouhodobým vývojem, za pomoci specifických finančních zdrojů, díky kvalitnímu řízení a strukturálním reformám trhu vedeným tak, aby umožnily nezbytnou mobilitu výrobních faktorů (rizikový kapitál a výzkumní pracovníci);

12.

při nynější existenci globalizovaného trhu se odhaduje, že pro zlepšení koordinace mezi podniky a v důsledku toho též celkové úrovně konkurenceschopnosti je vznik globálních hodnotových řetězců (global value chains) prostřednictvím klastrů nezbytný. Ačkoli inovace je základním rysem všech klastrů, je třeba zdůraznit, že klastry vznikají nejen v intenzivně se rozvíjejících technologických odvětvích, ale mohou vznikat též v odvětvích se střední či nízkou technologickou úrovní;

13.

zdůrazňuje, že klastry jsou obzvláště zajímavé pro malé a střední podniky, které v nich nacházejí prostředí příznivé pro navázání styků s univerzitou i s velkými podniky, přičemž klastry jim též umožňují přístup k sítím mezinárodního obchodu;

14.

nicméně upozorňuje, že v některých zemích či regionech se vytvářejí příliš často mezi MSP a zapomíná se na to, že nízké zastoupení velkých podniků může omezit hospodářský účinek klastrů;

15.

domnívá se, že nynější volný pohyb výrobních faktorů a vysoké náklady rozvinutých ekonomik hrají ve prospěch relokací, čemuž je třeba čelit zaměřením výrobních systémů na činnosti s větší přidanou hodnotou, zejména na činnosti, které se intenzívně zabývají oblastí výzkumu, vývoje a inovací;

16.

je toho názoru, že lisabonská agenda, jejímiž cíli je zhodnotit stávající lidský kapitál Unie, dosáhnout koherence v oblasti inovační politiky a vytvořit právní rámec, který lisabonskou agendu podpoří, posílit zakládání a růst inovujících podniků a zkvalitnit styčné body uvnitř systému inovací, vznikla kvůli úkolům, jež s sebou přináší globalizace; dovršení lisabonské agendy by mělo umožnit pokrok na cestě ke společnosti otevřené inovaci a poznatkům, která bude konkurenceschopná, když ne z hlediska nákladů, tak z hlediska vytváření přidané hodnoty;

17.

zdůrazňuje, že pokud chtějí být regiony konkurenceschopnější, musí posílit kapitálově náročná odvětví s vysoce specializovanými lidskými zdroji, která vykazují silné inovační rysy;

18.

připomíná, že Evropa silně zaostává, pokud jde o výdaje na soukromý výzkum a vývoj. V tomto směru se domnívá, že posílení pouze veřejných výdajů na výzkum a vývoj by ničemu neposloužilo, pokud uvedené cíle nevezmou za své podniky samy a pokud podniky nepřistoupí k nezbytným krokům. Je však důležité, aby na vnitrostátní úrovni byly stanoveny tak vysoké veřejné výdaje na výzkum a vývoj, aby měly patřičný efekt. To je jediný způsob, jak dostat tyto výdaje skrze výzkum a inovaci na trh. Výdaje na veřejný výzkum a vývoj musí být pákou, jež posílí soukromý výzkum, vývoj a inovace tak, aby došlo k výraznému zvýšení podílu činností výzkumu, vývoje a inovací na HDP evropských regionů. Proto je nutné kombinovat čtyři hlavní směry působení:

19.

vyjadřuje potěšení nad pokrokem dosaženým díky Evropské komisi a jejím četným programům a sítím, jež umožnily velký pokrok při vytváření a definování klastrů a jež současně umožnily výměnu zkušeností;

20.

nepochybuje o tom, že Evropská komise náležitě podpoří vznik nových a úspěšnějších klastrů na státní či regionální úrovni, avšak jsou zde třeba informace ohledně určení a vývoje osvědčených postupů a též středisek pro hledání těchto nástrojů, které by bylo možné systematicky shromažďovat či konzultovat. Ty je třeba představit zainteresovaným subjektům jednoduchou a přístupnou formou. Výbor zdůrazňuje, že v této souvislosti v současné době zahajuje studii „Klastry a politika klastrů – průvodce pro tvůrce politik na regionální a místní úrovni“;

21.

navzdory tomu žádá, aby Evropská komise připravila rámcový program, který by usnadnil spolupráci a vzájemné propojení všech zainteresovaných správních subjektů, a aby stanovila hlavní směry pro vytváření klastrů a jejich vzájemné propojování i jejich nadnárodní rozměr. Spolupráce mezi klastry je vnímána jako slibný prostředek pro upevnění schopnosti Evropy inovovat a pro přilákání pozornosti světových investorů a inovujících subjektů. Z tohoto důvodu nemá nadnárodní spolupráce organizací klastrů fungovat jen na evropské úrovni, nýbrž i na světové, a jejím konečným cílem má být vytvoření „world level clusters“ (klastry na světové úrovni);

22.

domnívá se, že spolupráce mezi klastry je výsledkem prvořadého zájmu malých a středních podniků, protože usnadňuje životně důležitou informovanost, vzájemnou výměnu technologií a možnost sdílet výzkumnou infrastrukturu a výrobní prostředky;

23.

pozoruje, že mezi snahou mnoha klastrů uzavřít vlastní obchody uvnitř vlastního regionu či země a rozsáhlými možnostmi, jež nabízí výměna informací a osvědčených postupů s ostatními sousedními klastry či klastry v jiných zemích, se ukazuje jasný nesoulad;

24.

žádá Evropskou komisi, aby odstranila všechny překážky pro obchod a investice, které v rámci Evropy existují. Zavedení vnitřního trhu je základním nástrojem pro otevření trhů konkurenci;

25.

připomíná stávající překážky v oblasti obchodu související s rozdíly v legislativě, systémech sociální ochrany a ve správních a finančních systémech, které mohou silně brzdit mezinárodní spolupráci. I jazyková bariéra přispívá k tomu, že řízení a plnění cílů stanovených pro klastry nepřekračuje hranice jedné země a omezuje jejich možnosti na úrovni mezinárodních vztahů;

26.

doporučuje Evropské komisi, aby činnost Evropské unie na podporu klastrů, která je rozdrobena na různé směry působení, sjednotila; domnívá se, že je nezbytné spojit do jednoho specifického směru činnosti podporu klastrů a podporu spolupráce mezi klastry;

27.

vzhledem k rostoucí úloze, kterou Komise regionálním orgánům svěřuje v podpoře, koordinaci a využívání iniciativ na vytváření klastrů (Konkurenceschopnost evropských regionů na základě výzkumu a inovací, KOM(2007) 474 v konečném znění), se domnívá, že by sama Komise měla regionům zaručit větší zviditelnění iniciativ v oblasti výzkumu a inovací (především 7RP a CIP), které přímo řídí. To se týká jednak účinnější interakce ve fázi zavádění ročních programů, jednak většího a včasnějšího zviditelnění financovaných iniciativ. Zvláštní pozornost je rovněž třeba věnovat na zaručení správné interakce s nezávislými agenturami, které Komise zřídila v oblasti výzkumu a inovací, a se společnými technologickými iniciativami (JTI);

28.

žádá integraci a harmonizaci kritérií pro podporu klastrů na evropské úrovni, která by podle jeho názoru byla zásadním doplněním politiky pro spolupráci, jež existuje na všech úrovních, což tedy znamená vytvořit jednotnou vizi pro působení, která by byla v kontrastu s fragmentární vizí různých evropských iniciativ, jež v současnosti existují pro klastry v mnoha oblastech (VaV, politiky pro meziregionální spolupráci, sledování hospodářské soutěže na poli technologií, pomoc pro financování projektů atd.);

29.

zdůrazňuje, že soubor opatření podpořených touto integrační vizí musí být zaměřen na cíle, jakými jsou růst a konkurenceschopnost, a na prioritní oblasti působení, jež musí přesahovat pouhou výměnu zkušeností a informací, a jeho součástí musí být rovněž společné projekty a aktivity, výměnné pobyty pracovníků a zainteresovaných osob v rámci projektů, zakládání sítí a institutů Společenství atp.;

Proto navrhuje