9.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/43

1.1

EHSV je přesvědčen, že strukturu a nynější znění návrhu pokynů lze z větší části hodnotit pozitivně. Pozoruje však rozpor v podrobnostech mezi kapitolami o liniové dopravě a trampové dopravě (společných fondech). Část týkající se výměny informací v kapitole o liniové dopravě je celkem podrobná a zdá se relativně prospěšná co do popisu a výkladu příslušné judikatury a rozhodovacích postupů v rámci tohoto tématu. Z celkového pohledu se návrh pokynů pro liniovou dopravu zdá být jasný – je založený na stávající judikatuře a dlouhodobé, důkladné diskuzi s tímto odvětvím. Na druhou stranu jsou obecně méně podrobné oddíly o trampové dopravě, zvláště pak o společných fondech v trampové dopravě. EHSV se domnívá, že nedostatek podrobností je do značné míry způsoben absencí judikatury a tudíž i zkušenosti příslušných orgánů (pro hospodářskou soutěž), nevyjímaje Evropskou komisi, s trampovou dopravou a se společnými fondy v trampové dopravě, jelikož se zatím nevyskytly žádné formální stížnosti od nájemců lodí.

1.2

EHSV znovu zdůrazňuje své výzvy z předešlých stanovisek (2004, 2006, 2007), aby EU zahájila smysluplné konzultace s jinými jurisdikcemi s cílem určit slučitelnost stávajících režimů, jež upravují liniovou dopravu na celém světě. EHSV dále opakuje své doporučení Evropské komisi, vyjádřené v týchž stanoviscích, že při řešení pravidel hospodářské soutěže v souvislosti s námořní dopravou by kromě faktorů úzce spjatých s hospodářskou soutěží měla vzít v potaz také otázku lidských zdrojů (např. dopad na zaměstnanost evropských námořníků).

1.3

EHSV navrhuje použít názorné příklady ke konkretizaci obsahu (návrhu) pokynů k liniové dopravě zvláště tam, kde se informace hodnotí jako „historické“.

1.4

Vzhledem k tomu, že oddíly týkající se trampové dopravy a společných fondů v trampové dopravě jsou z výše nastíněných důvodů méně podrobné, si EHSV klade otázku, zda budou stačit na to, aby provozovatelům trampové dopravy (společných fondů) poskytly požadované vodítko k provedení vlastní posouzení dohod o spolupráci, jichž se účastní. Je možné, že některé oddíly návrhu pokynů týkajících se trampové dopravy (společných fondů) bude nutné projasnit. Stejně tak by možná stálo za to zvážit rozšíření působnosti nařízení vztahujícího se na konsorcia, které je v současnosti výslovně omezeno na kontejnerovou dopravu, aby byly pokryty ostatní související segmenty světového trhu lodní dopravy.

1.5

EHSV zdůrazňuje, že společné fondy netvoří většinu trhů trampové dopravy. Velkou většinu služeb trampové dopravy ve skutečnosti provozuje množství malých či středně velkých společností, které mezi sebou soupeří o vytížení. Z tohoto důvodu trvá EHSV na tom, že je nutné pokyny konkrétně vyjasnit tak, aby zohledňovaly tento bod. Evropská komise také navíc měla poskytnout lepší vodítko k použití pravidla de minimis na ty společné fondy, které jsou příliš malé na to, aby měly nějaký znatelnější vliv na své trhy.

1.6

Je zklamáním, že pokynům uvedeným ke společným fondům v trampové dopravě se nedaří odpovědět na otázky, jež v provozovatelích společných trampových fondů vyvolávají nejistotu a dokonce i obavy. EHSV souhlasí s názorem, jejž lze vyvozovat z návrhu pokynů, totiž že společné fondy trampové dopravy nejsou samy o sobě ve střetu se soutěžním právem ES, ale naléhá na Evropskou komisi, aby v konečné verzi pokynů poskytla konkrétní vodítko k použití čl. 81 odst. 3 na společné fondy v trampové dopravě, aby bylo možné zajistit nezbytné nástroje k provádění vlastních posouzení.

1.7

Je pozoruhodné, že návrh pokynů neobsahuje definici trampové dopravy, a proto není zřejmé, jestli platí také pro námořní osobní dopravu a/nebo specializovanou dopravu. Stálo by možná za to zvážit vyjasnění také tohoto bodu.

1.8

Navíc s ohledem na kapitolu o trampové dopravě EHSV navrhuje, aby pokyny dále upřesnily skutečnost, že činnost lodního zprostředkovatele se v souvislosti se stanovením cen v zásadě neliší od činnosti správce společného fondu. Trhy trampové dopravy, včetně těch, v rámci nichž jsou provozovány společné fondy trampové dopravy, jsou trhy nabídkové, čili ceny se stanovují licitací mezi stranami a jsou založeny na nabídce a poptávce. Jen pouhá skutečnost, že se správce společného fondu dohodne s nájemcem na ceně za používání lodi z fondu, proto neznamená, že „stanovování cen“ je v takovém případě tvrdým omezením hospodářské soutěže.

2.1

Dne 13. září 2007 zveřejnila Evropská komise svůj dlouho očekávaný návrh pokynů o použití pravidel hospodářské soutěže ES v námořní dopravě. Pokyny se týkají dohod o spolupráci v těch odvětvích námořní dopravy, jichž se přímo týkají změny zavedené nařízením č. 1419/2006 o kabotáži a liniové a trampové dopravě. Jejich cílem je poskytnout metodologické pokyny a pomoc lodním dopravcům při provádění vlastního posouzení dohod o spolupráci, jichž se sami účastní; tj. měly by příslušným firmám umožnit, aby určily, zda se tyto jejich dohody o spolupráci slučují s článkem 81 Smlouvy o ES. Tyto pokyny budou mít počáteční platnost pět let.

2.2

Návrh pokynů má především za cíl objasnit podmínky, za kterých si mohou provozovatelé liniové dopravy podle zákona vyměňovat informace a za kterých mohou provozovatelé trampové dopravy uzavírat dohody o společných fondech. K tomu účelu je stanoven komplexní soubor parametrů. Skutečnou přidanou hodnotu (návrhu) pokynů v praxi však bude nutné v budoucnu teprve posoudit. Otázkou je například, zda (navrhované) pokyny opravdu dají provozovatelům potřebné vodítko pro určení zákonnosti jejich zamýšleného chování na trhu.

3.1

Návrh pokynů k liniové dopravě – mimo potvrzení dobře známých skutečností, např. že liniové konference v námořní dopravě do EU a opačně budou od 18. října 2008 zrušeny – se zabývá povolenými způsoby výměny informací o trhu mezi provozovateli liniové dopravy. I když některé detaily možná potřebují doladit, tyto pokyny, tak jak jsou navrhované, asi poskytnou odvětví liniové dopravy právě ten druh výměny informací, který potřebuje pro náležité fungování.

3.2

Počínaje 18. říjnem 2008 musí všichni linioví dopravci provozující dopravu do a/nebo z přístavu Evropské unie ukončit veškerou činnost v oblasti liniových konferencí bez ohledu na to, zda ostatní jurisdikce na světě tuto činnost povolují. EHSV konstatuje, že bude pro globální dopravce obtížné zajistit, aby činnost v oblasti liniových konferencí, která je v EU nezákonná, neměla nepříznivý vliv na evropský trh.

3.3

Pokud jde o liniovou dopravu, hlavním centrem zájmu jsou systémy výměny informací. Linioví dopravci mají při výměně informací určitou svobodu. Důležitými prvky jsou struktura trhu, typ vyměňovaných údajů, jejich stáří a četnost výměny. Středem pozornosti je právem výměna výhledových údajů, konkrétně prognóz vytížení a cenových indexů. Zdá se, že prognózy vytížení budou zjevně vždycky asi nezákonné. EHSV uznává, že účinky výměny informací se musejí posuzovat případ od případu.

3.4

Pokud jde o cenové indexy, souhrnný cenový index asi nezákonný nebude, pokud údaje v něm obsažené nebude možné rozklíčovat a umožnit tak podnikům přímo či nepřímo rozpoznat konkurenční strategie ostatních soutěžitelů. Měla by se analyzovat úroveň agregace, četnost zveřejnění a zda mají údaje historický či aktuální charakter. Návrh pokynů však konkrétně neuvádí, jak velký význam by se těmto faktorům měl přiřadit.

3.5

Pokud jde o služby liniové dopravy, neobsahují pokyny žádné ryzí novinky; spíš se zdá, že přeformulovávají obecná kritéria stanovená již dříve Evropskou komisí a evropskými soudy.

3.6

ESHV znovu opakuje své požadavky z předchozích stanovisek (1) k tomuto tématu, totiž aby EU zahájila smysluplné konzultace s jinými jurisdikcemi s cílem určit slučitelnost stávajících režimů, jež upravují liniovou dopravu na celém světě. Navíc EHSV znovu zdůrazňuje své doporučení Evropské komisi, vyjádřené v týchž stanoviscích, že při řešení pravidel hospodářské soutěže v souvislosti s námořní dopravou by kromě faktorů úzce spjatých s hospodářskou soutěží měla vzít v potaz také otázku lidských zdrojů (např. dopad na zaměstnanost evropských námořníků).

3.7

Služby trampové dopravy se provozují na celém světě, jsou vysoce konkurenční a mají mnoho rysů modelu dokonalé hospodářské soutěže. Druh zboží je stejnorodý a vstupní náklady vesměs velmi nízké. O zakázky soutěží mnoho firem a mezi různými druhy plavidel o různé velikosti dochází k zastupitelnosti podle okolností na trhu. Také díky informačním tokům je tento trh velmi transparentní. Zakázky se uskutečňují především na základě smluv o nájmu lodi na cestu, návazných smluv o nájmu lodi na cestu, smluv o lodní dopravě či termínovaných nájmů lodi. Sazby za přepravu na těchto trzích velmi kolísají v závislosti na tržních podmínkách. A konečně trhy trampové dopravy jsou schopny rychle reagovat na situaci na trhu i na potřeby přepravců (2).

3.8

Společné fondy se provozují ve všech odvětvích trampové dopravy. Společný fond je skupina obdobných plavidel patřících různým vlastníkům a provozovaných v rámci jedné správy. Správce společného fondu tato plavidla spravuje jako jeden soudržný celek, vybírá jejich příjmy a rozděluje je podle předem dohodnutého systému zohledňujícího podíl jednotlivých účastníků, zatímco majitel plavidla je odpovědný pouze za jeho plavebně-technický provoz. Společné fondy vznikají obecně ze dvou důvodů. Zaprvé se zakládají proto, aby svým účastníkům umožnily poskytování služeb na úrovni, kterou jejich hlavní zákazníci stále více požadují. Zadruhé je jejich cílem zlepšení efektivity přepravy prostřednictvím zvláštních investic a zlepšením vytíženosti plavidel. Společné fondy se provozují v prostředí nabídky a poptávky, kde se zakázky uzavírají na základě výběrových řízení, sazby se do velké míry řídí promptním trhem, zákazníci jsou velcí a nároční a zprostředkovatelé nabízejí v kteroukoli danou chvíli neobyčejnou přehlednost lodního prostoru i podmínek.

3.9

EHSV zdůrazňuje, že společné fondy netvoří většinu trhů trampové dopravy. Velkou většinu služeb trampové dopravy ve skutečnosti provozuje množství malých či středně velkých společností, které mezi sebou soupeří o vytížení. Z tohoto důvodu trvá EHSV na tom, že je nutné pokyny konkrétně vyjasnit tak, aby zohledňovaly tento bod.

3.10

EHSV poznamenává, že trampová doprava i společné fondy v trampové dopravě vždy podléhaly soutěžnímu právu ES, tj. dlouho před přijetím nařízení č. 1419/2006, které Evropské komisi dalo v oblasti těchto služeb donucovací pravomoci. Během tohoto období však nedocházelo k žádným stížnostem nájemců lodí v souvislosti s tímto sektorem a není zde žádná judikatura. EHSV se domnívá, že je to právě absencí judikatury a tudíž i zkušenosti příslušných orgánů (pro hospodářskou soutěž), nevyjímaje Evropskou komisi, že oddíly návrhu pokynů pojednávající o trampové dopravě a společných fondech jsou méně podrobné, než oddíly o liniové dopravě. Je také pozoruhodné, že návrh pokynů nedefinuje trampovou dopravu, a proto není zřejmé, jestli platí také pro námořní osobní dopravu a/nebo specializovanou dopravu. Stálo by možná za to zvážit vyjasnění tohoto bodu.

3.11

Návrh pokynů nebere dostatečně v potaz specifické rysy odvětví trampové dopravy a zdá se, že kopíruje pokyny o horizontální spolupráci nevztahující se k určitému sektoru. Společné fondy budou muset dodržovat stejné pokyny, které platí pro ostatní průmyslová odvětví, aby se zajistilo, že nebrání volné hospodářské soutěži a nechovají se jako kartely.

3.12

Návrh pokynů je celkem obecný a neposkytuje přesnou právní jistotu. Pokyny výslovně neuvádějí, že společné fondy jsou neslučitelné se soutěžním právem ES, avšak neposkytují návod ohledně toho, kdy jsou.

3.13

Nejklíčovější část návrhu pokynů se věnuje hodnocení a klasifikaci společných fondů. Začíná zjištěním, že ve společných fondech vesměs dochází ke společnému marketingu a v různé míře vykazují rysy společné výroby.

3.14

S ohledem na příslušný trh EHSV tvrdí, že pokyny by měly lépe zohlednit skutečnost, že v trampové dopravě existuje na straně poptávky i nabídky podstatný faktor nahraditelnosti či vzájemné zaměnitelnosti (např. s ohledem na typ, velikost plavidla, druhy přepravních smluv a zeměpisný trh). Pokud chce navíc společný fond provést vlastní posouzení, nelze tržní podíly stanovovat pro jednotlivé zakázky, ale musí se posuzovat za dané období.

3.15

EHSV se domnívá, že bude nutné návrh vylepšit s ohledem na příslušnost a stanovení tržního podílu společných fondů a zastupitelnost mezi druhy námořní dopravy i druhy plavidel. Je si vědom toho, že co se týče definice příslušného trhu, nejsou poskytnuty žádné metodické pokyny. Podle použité metodologie by však tržní podíly mohly být naprosto odlišné.

3.16

Při posuzování dohod o společných fondech v trampové dopravě v kontextu článku 81 by se mělo zdůraznit, že správce společného fondu řídí flotilu v rámci fondu po stránce provozní i ekonomické, a tudíž nabízí společný produkt prostřednictvím jediného subjektu (fondu). Předkládání nabídek v rámci nabídkových řízení na trhu je de facto podružné ve vztahu k úkolu správce fondu nabízenou službu spravovat a řídit. Na straně jednotlivých vlastníků zůstane odpovědnost za čistě plavebně-technický provoz plavidel. Společné fondy poskytují společně „vyprodukovanou“ službu, která je výsledkem vysoké míry integrace činností jednotlivých účastníků (3). Proto by se měly dohody o společných fondech posuzovat stejně jako ostatní formy společné výroby či specializační dohody.

3.17

EHSV zastává názor, že jakýkoli poukaz na „stanovování cen“, jako jeden z rysů fungování společného fondu (a tudíž jako tvrdé omezení hospodářské soutěže), je v pokynech neudržitelný na základě toho, že cenová dohoda mezi správcem společného fondu a zákazníkem je neodmyslitelnou součástí nabízené služby a je výsledkem jednání o ceně za použití lodi z fondu v rámci nabídkového řízení.

3.18

EHSV se domnívá, že vzhledem k účelu dohod o společných fondech a jejich základním charakteristickým znakům jsou splněny všechny čtyři podmínky z čl. 81 odst. 3 Smlouvy o ES tak, aby mohly být společné fondy vyňaty. Tento názor podporuje skutečnost, že k zakládání společných fondů docházelo v reakci na požadavky a potřeby nájemců lodí a že tyto fondy fungují bez stížností po celá desetiletí.

3.19

EHSV doufá, že tyto pokyny bude Evropská komise podrobovat neustálému přezkumu na základě zkušeností a, bude-li to třeba, přijde s doplňujícími či objasňujícími radami, hned jak budou k dispozici, aniž by čekala na vypršení pětiletého období.

3.20

Komise by při nejbližší možné příležitosti měla začít přezkoumávat rozsah blokové výjimky pro liniová konsorcia a při té příležitosti přezkoumat potřebu zahrnout také ostatní segmenty celosvětového trhu lodní dopravy, zvláště druhy pravidelné trampové námořní dopravy, které jsou provozovány na pravidelných linkách a některé specializované druhy námořní dopravy (např. tradiční mrazírenská plavidla, plavidla přepravující dříví, specializované lodě pro přepravu automobilů a plavidla Ro-Ro).