17.6.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 151/16

1.1

Výbor vítá rozhodnutí Komise upravit přístup k povolání provozovatele silniční dopravy prostřednictvím nařízení, a tak předejít nejednotnému uplatňování předpisů při provádění jednotlivými státy. Přijetí nařízení bude znamenat zrušení směrnice 96/26/ES.

1.2

EHSV návrh hodnotí příznivě, jelikož harmonizuje pravidla pro přístup k tomuto povolání a pro přístup na trh silniční dopravy, jak v oblasti přepravy osob, tak v oblasti přepravy zboží, a tím, že pravidla zjednoduší, ujasní a učiní je lépe kontrolovatelnými, přispěje k narovnání podmínek hospodářské soutěže, a tedy k plnění cílů Lisabonské strategie.

1.3

Nové nařízení, které zavedením elektronických registrů modernizuje pravidla pro přístup k povolání silničního dopravce, je součástí Akčního programu pro snižování administrativní zátěže v Evropské unii.

1.4

Vzniká funkce „správce dopravy“, který skutečně a nepřetržitě řídí podnik, musí mít vyšší stupeň vzdělání a jehož rámec vztahů s podnikem je přesněji vymezen. EHSV si přeje zrušení praxe půjčování osvědčení v případě podniků vlastněných fyzickou osobou, která nemá kvalifikační oprávnění.

1.5

Výbor se domnívá, že je nutné, aby nařízení obsahovalo seznam s uvedením kategorií, druhů a úrovně závažnosti porušení předpisů a rovněž četnosti výskytu, při jejímž překročení povedou opakovaná méně závažná porušení předpisů ke ztrátě požadované bezúhonnosti správce dopravy, pokud k nim dojde při výkonu dopravních činností, které správce řídí.

1.6

Výbor žádá o vyjasnění toho, jakou podobu by v případě malých a středních podniků mělo mít provozní středisko vyžadované v čl. 5 písm. c) návrhu nařízení.

1.7

Výbor poukazuje na požadavek mít k dispozici dostatečný počet parkovacích míst pro stání vozidel, čímž podnik prokáže své trvalé usazení ve státě – může se totiž jednat o velmi vysoký požadavek, zejména pro malé a střední podniky; a vyzývá orgány místní samosprávy k tomu, aby zajistily dostatečný počet míst nebo aby podniky spolupracovaly při řízení společných parkovacích prostor.

1.8

EHSV se domnívá, že je zapotřebí navrhnout způsob, kterým by samostatně výdělečně činné osoby mohly dokládat svou finanční způsobilost, a tak nemusely využívat možnosti finanční záruky, jelikož tato možnost by přinesla vysoké náklady pro podniky, které v příslušných státech nemají povinnost vést zjednodušené účetnictví.

1.9

Výbor kladně hodnotí stanovení povinnosti absolvovat před zkouškou k osvědčení odborné způsobilosti 140 hodin odborné přípravy, a rovněž to, že státy budou akreditovat vzdělávací střediska, což přinese zlepšení kvalifikace správců.

1.10

EHSV vyzývá Komisi, aby vytvořila společný systém sankcí pro všechny členské státy pro případy porušování ustanovení nařízení.

1.11

EHSV vítá vytvoření vzájemně propojených vnitrostátních elektronických registrů dopravních společností za účelem zlepšení správní spolupráce a účinnosti dohledu nad podniky působícími v několika členských státech.

2.1

Záměrem nařízení je modernizovat stávající pravidla pro přístup k povolání provozovatele silniční dopravy tak, aby bylo zajištěno jejich jednotnější a účinnější uplatňování při udílení povolení přístupu k povolání; za tím účelem stanoví minimální podmínky bezúhonnosti, finanční způsobilosti a odborné způsobilosti.

2.2

V současnosti je přístup k povolání provozovatele silniční dopravy upraven směrnicí 96/26/ES ze dne 29. dubna 1996, která stanoví minimální podmínky bezúhonnosti, finanční způsobilosti a odborné způsobilosti, jež podniky musí splňovat, aby získaly povolení k výkonu povolání provozovatele silniční dopravy, tj. přepravovat zboží či osoby na vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni. Tyto podmínky jsou jediné společné požadavky, které podniky musí splňovat pro získání povolení k výkonu činnosti, zejména na trhu silniční dopravy v rámci Společenství. Směrnice kromě jiného zavádí vzájemné uznávání některých dokladů, jež jsou vyžadovány pro získání povolení.

2.3

Směrnice je však v různých členských státech prováděna různými způsoby; tyto rozdíly v jejím provádění narušují fungování vnitřního trhu silniční dopravy a spravedlivou hospodářskou soutěž, proto byly změny navrženy formou nařízení.

2.4

Hlavní novinky zaváděné nařízením:

2.4.1

Pro osoby, jež podnikům vydávají oprávnění, je to pojem „správců dopravy“, tedy osob, které skutečně a nepřetržitě řídí dopravní činnosti podniků silniční dopravy a které musí být jasně určeny a jejichž jména musí být oznámena příslušným orgánům. Rámec vztahů správce dopravy s podnikem je tedy přesněji vymezen. Pro doložení odborné způsobilosti bude nutné absolvovat minimální povinnou odbornou přípravu v rozsahu 140 hodin před zkouškou k osvědčení odborné způsobilosti, kterou musí složit všichni uchazeči; rovněž se stanoví povinná akreditace vzdělávacích středisek a zkušebních středisek.

2.4.2

Předpokládá se, že náleží členskému státu, v němž je podnik usazen, dohlížet na to, aby podnik nepřetržitě plnil podmínky stanovené tímto nařízením; to vyžaduje, aby měl podnik v tomto státě trvalé a skutečné sídlo.

2.4.3

Zavádějí se nové srovnatelné finanční ukazatele pro měření finanční způsobilosti podniku – počítají se na základě způsobilosti podniku uhradit své krátkodobé pohledávky, stanovené podle roční účetní závěrky – a ruší se stávající způsob výpočtu na základě výše kapitálu a rezerv; navíc budou mít podniky v případě zájmu možnost doložit svou finanční způsobilost bankovní zárukou.

2.4.4

Co se týče podmínek bezúhonnosti a finanční nebo odborné způsobilosti, orgány budou povinny tyto podmínky prověřovat a v případě, že zjistí, že je dopravce nesplňuje, upozornit jej na tuto skutečnost; a pokud dopravce ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, uložit mu správní sankce v rozsahu od odejmutí povolení k provozování přepravy až po odejmutí funkce správce dopravy.

2.4.5

V zájmu svobody usazování bude členský stát, v němž je podnik usazen, povinen uznat jako dostačující doklad jednotný vzor osvědčení vydaného v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

2.4.6

Zavádí se organizovanější správní spolupráce mezi členskými státy s cílem zlepšit účinnost dohledu nad podniky působícími v několika členských státech; za tím účelem budou vytvořeny vzájemně propojené elektronické registry, které usnadní výměnu informací mezi členskými státy. V zájmu účinné výměny informací mezi členskými státy se stanoví, že budou určeny vnitrostátní kontaktní místa a upřesněny některé společné postupy, týkající se lhůt a povahy minimálních poskytovaných informací.

2.4.7

Komise bude pověřena, aby vypracovala seznam kategorií, druhů a úrovně závažnosti porušení předpisů, v jejichž důsledku by provozovatelé silniční dopravy mohli pozbýt požadované bezúhonnosti, aby přizpůsobila technickému pokroku přílohu týkající se posuzovaných znalostí pro uznání odborné způsobilosti ze strany členských států, jakož i přílohu uvádějící vzor osvědčení o odborné způsobilosti, a aby vypracovala seznam maximálních porušení předpisů vedoucích k pozastavení nebo odnětí povolení k výkonu povolání nebo k prohlášení o nezpůsobilosti. Tato opatření by měla být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

3.1

Navrhované nařízení přispěje k plnění cílů Lisabonské strategie, v rámci daného odvětví totiž vytvoří rovnější podmínky pro hospodářskou soutěž a učiní je transparentnější pro zákazníky silniční dopravy. Vzhledem k převažující úloze silniční dopravy ve výrobních a distribučních systémech v průmyslovém odvětví a v mobilitě osob posílí konkurenceschopnost Unie.

3.2

EHSV vítá, že Komise plní svůj závazek stanovený v rámci programu na zdokonalení právních předpisů, jež má za cíl aktualizovat a zjednodušit acquis communautaire; uplatňování právních předpisů tak bude více harmonizované, jednodušší, lépe kontrolovatelné a účinnější.

3.3

Nové nařízení se zavedením elektronických registrů hlásí k principům Akčního programu pro snižování administrativní zátěže v Evropské unii.

3.4

Výbor bere se zájmem na vědomí, že Komise přistoupila k úpravě přístupu k povolání provozovatele silniční dopravy formou nařízení namísto směrnice, což přinese přímé uplatňování obsahu předpisu státy, a tedy omezení možnosti volného rozhodování států.

3.5

V novém nařízení se zavádí jediný obecný pojem „povolání provozovatele silniční dopravy“, jímž se rozumí jak povolání provozovatele silniční přepravy osob, tak povolání provozovatele silniční přepravy zboží.

3.6

Ústředním bodem přístupu bude funkce „správce dopravy“, která pod tímto názvem zastoupí osobu, jež do současné doby byla způsobilou osobou a poskytovala podniku svoje oprávnění; tímto se přesněji vymezí rámec vztahů správce dopravy s podnikem.

3.7

Považuje za nutné vyjasnit některé rozporné body ve funkci správce dopravy týkající se předmětu jeho činnosti a možnosti poskytnout svou odbornou způsobilost zároveň více než jednomu podniku, a to s cílem zamezit půjčování osvědčení, ke kterému v současné době dochází. Do budoucnosti by bylo vhodné zajistit pro samostatně výdělečně činné osoby lepší možnosti vzdělávání za účelem přístupu k povolání, což by vedlo ke zlepšení kvalifikace a k samostatnosti v řízení.

3.8

EHSV má za to, že seznam s uvedením kategorií, druhů a úrovně závažnosti porušení předpisů a rovněž četnosti výskytu, při jejímž překročení povedou opakovaná méně závažná porušení předpisů ke ztrátě požadované bezúhonnosti na straně správce dopravy a v důsledku rovněž na straně samotných podniků, by Komise měla sladit a vyjasnit v samotném nařízení.

3.9

EHSV se domnívá, že by bylo vhodné stanovit povinnou docházku na kurzy jako podmínku možnosti skládat zkoušku, čímž by se zaručila vyšší úroveň odborného vzdělání uchazečů a potřebná akreditace vzdělávacích středisek.

4.1

EHSV kladně hodnotí vytvoření funkce „správce dopravy“, který nahradí osoby, které poskytovaly a v současnosti poskytují své oprávnění o způsobilosti podnikům s oprávněním pro výkon činnosti provozovatele dopravy.

4.2

Výbor žádá Komisi, aby upřesnila, zda bude existovat jediné „povolení k výkonu povolání provozovatele silniční dopravy“, či zda je tento výraz použit pouze jako upřesnění pro účely nařízení a existují dvě různá oprávnění, jedno pro přepravu osob a druhé pro přepravu zboží.

4.3

Domnívá se, že by bylo vhodné, aby se nařízení vztahovalo jak na všechny podniky usazené ve Společenství, které vykonávají povolání provozovatele silniční dopravy, tak na všechny, které mají zájem je vykonávat.

4.4

Výbor poukazuje na to, že z oblasti působnosti nařízení jsou vyňaty podniky, které vykonávají výlučně určité služby silniční přepravy osob pro neobchodní účely, které mají jiný hlavní předmět činnosti než provozování silniční přepravy osob (dříve v pravomoci státu) a jejichž používaná vozidla řídí jejich vlastní zaměstnanci; znalost předpisů z oblasti silniční dopravy a organizace služeb jsou totiž potřebné pro dobrý rozvoj činnosti.

4.5

Jako novou, další podmínku pro výkon povolání provozovatele silniční dopravy, vedle těch již známých, by nařízení mělo stanovit, že podniky by měly být skutečně a trvale usazeny v členském státě, aby se bránilo vzniku fiktivních společností.

4.6

Fakt, že nařízení nebrání členským státům, aby mohly podnikům, které se ucházejí o povolení k výkonu povolání provozovatele silniční dopravy, uložit další závazné podmínky týkající se požadavku bezúhonnosti regulovaného v článku 6 návrhu nařízení, se nezdá být v přílišném souladu s harmonizačním záměrem.

4.7

EHSV vybízí Komisi, aby vyjasnila, jak bude správce dopravy moci skutečně a nepřetržitě řídit dopravní činnosti podniku, když je mu povoleno, aby zároveň řídil až čtyři podniky s celkovým vozovým parkem maximálně dvanácti vozidel. S takovým opatřením se jen těžko podaří odstranit současná praxe půjčování osvědčení.

4.8

EHSV považuje za nanejvýš vhodné, aby součástí nařízení byl také seznam s uvedením kategorií, druhů a úrovně závažnosti porušení předpisů a rovněž četnosti výskytu, při jejímž překročení povedou opakovaná méně závažná porušení předpisů ke ztrátě požadované bezúhonnosti správce dopravy, a aby se úprava tohoto aspektu neodkládala na později.

4.9

Výbor podporuje požadavek, aby byl podnik skutečně a trvale usazen na území členského státu, který mu vydává povolení, jak stanoví čl. 5 písm. a), v němž stojí, že podnik bude povinen mít v tomto členském státě sídlo s prostorami, v nichž uchovává svou podnikovou dokumentaci; Výbor však poukazuje na požadavek mít k dispozici provozní středisko vybavené dostatečným počtem parkovacích míst pro stání vozidel – tato parkovací místa jsou obzvláště nákladným požadavkem pro malé a střední podniky. Problém parkovacích míst by se mohl vyřešit tím, že by orgány místní samosprávy poskytly dostatečný počet takových míst nebo prostřednictvím spolupráce těchto podniků při řízení společných parkovacích prostor.

4.10

EHSV spatřuje jistý rozpor v tom, že nařízení stanoví, že státy určí podnikům podmínky bezúhonnosti, a zároveň hovoří o tom, že státy určí, že podnik splňuje podmínky, pokud bude splňovat požadavky dané nařízením.

4.11

EHSV plně nerozumí tomu, proč se v nařízení stanoví, že požadavek finanční způsobilosti je splněn, je-li podnik v průběhu ročního účetního období trvale schopen plnit své skutečné i potenciální závazky; předchozí požadavek na výši kapitálu a rezerv považuje Výbor za vhodnější. Nyní by se měl požadavek týkat krátkodobých aktiv a pohotová likvidita (quick ratio) by k 31. prosinci měla být rovna či vyšší 80 %.

4.12

EHSV se domnívá, že je zapotřebí navrhnout způsob, kterým by samostatně výdělečně činné osoby mohly dokládat svou finanční způsobilost, a tak nemusely využívat možnosti finanční záruky, jelikož tato možnost by přinesla vysoké náklady pro podniky, které v příslušných státech nemají povinnost vést zjednodušené účetnictví.

4.13

V každém případě má požadavek finanční způsobilosti sloužit k tomu, aby podniky s oprávněním k výkonu povolání poskytly jistou záruku pro trh, nemá však být míněn jako záruka platby dodavatelům a věřitelům, jelikož by se jednalo o pokřivení konceptu rizika, vlastního všem podnikatelským činnostem.

4.14

Výbor souhlasí se zavedením povinnosti absolvovat před zkouškou k osvědčení odborné způsobilosti 140 hodin odborné přípravy a rovněž s tím, aby státy akreditovaly vzdělávací střediska – odvětví to přinese zvýšení úrovně znalostí v oblasti obchodu a podnikání.

4.15

EHSV zastává názor, že pět let, po jejichž uplynutí mají příslušné orgány ověřit, zda podniky splňují všechny podmínky přístupu (dříve nejpozději po pěti letech), je příliš dlouhé období. Nicméně souhlasí s tím, aby byly běžné kontroly doplněny o kontroly prováděné v podnicích označených jako rizikové.

4.16

Považuje za vhodné, že pokud se zjistí, že některému podniku hrozí, že přestane splňovat některou z podmínek přístupu, bude mu poskytnuta lhůta nepřesahující šest měsíců (dříve jeden rok), aby mohl zjednat nápravu situace.

4.17

Výbor vítá vytvoření vnitrostátních elektronických registrů silničních dopravních společností ve všech členských státech i to, že členské státy přijmou nezbytná opatření pro jejich vzájemné propojení na úrovni Společenství nejpozději do 31. prosince 2010, a rovněž právní úpravu správní spolupráce mezi členskými státy. Souhlasí též se zavedením právní úpravy ochrany osobních údajů uložených v registru, které se týkají nějaké osoby, nebo mají-li být tyto údaje zpřístupněny třetí osobě.

4.18

Považuje za vhodné zavedení systému uznávání diplomů a osvědčení osobám, jež se staly jejich držiteli před vstupem tohoto nařízení v platnost.

4.19

Je zapotřebí zavést systém sankcí za porušení ustanovení tohoto nařízení společný pro všechny státy a zajistit, aby tyto sankce byly účinné, přiměřené a odrazující.

4.20

Výbor považuje za vhodné, že na základě vnitrostátních zpráv vypracuje Komise jednou za dva roky zprávu o výkonu povolání provozovatelů silniční dopravy určenou Evropskému parlamentu a Radě.