EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52006AE1370

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské centrální bance – Třetí zpráva o praktických přípravách na budoucí rozšíření eurozóny KOM(2006) 322 v konečném znění

OJ C 324, 30.12.2006, p. 57–58 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

30.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/57


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské centrální bance – Třetí zpráva o praktických přípravách na budoucí rozšíření eurozóny

KOM(2006) 322 v konečném znění

(2006/C 324/22)

Dne 13. července 2006 se Evropská komise, v souladu s článkem 262 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský sociální a hospodářský výbor ve věci výše uvedené.

Dne 4. července 2006 předsednictvo Výboru pověřilo specializovanou sekci Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost, aby připravila podklady na toto téma.

Vzhledem k neodkladné povaze prací Evropský hospodářský a sociální výbor jmenoval paní Roksandić hlavní zpravodajkou na svém 430. plenárním zasedání, které se konalo dne 26. října 2006 a přijal následující stanovisko 102 hlasy pro, 1 hlas proti a 4 členové se zdrželi hlasování.

1.   Shrnutí

1.1

EHSV se domnívá, že sdělení Komise přesně a vyčerpávajícím způsobem popisuje současný proces příprav na zavedení eura ve Slovinsku i pokrok, který udělalo ostatních deset členských států, které mají zavést euro, jakmile splní nezbytné podmínky. Proto sdělení Komise schvaluje.

1.2

EHSV doporučuje, aby Komise o této problematice důkladně přemýšlela, a tam, kde to bude možné, přihlédla k doporučením Výboru ve svých budoucích zprávách a doporučeních.

2.   Sdělení Komise

2.1

Dokument Komise je pravidelnou výroční zprávou o pokroku dosaženém jedenácti členskými státy (1), které mají zavést euro a stát se členy eurozóny, jakmile splní nezbytné podmínky. Je to už třetí dokument svého druhu od roku 2004. Současná zpráva byla vypracována před obvyklým listopadovým termínem kvůli očekávanému rozšíření eurozóny vstupem Slovinska dne 1. ledna 2007 (2) a obsahuje detailní přehled současných příprav v tomto členském státě. Ve zprávě jsou rovněž obsaženy probíhající praktické přípravy na vnitrostátní úrovni v ostatních deseti členských státech.

2.2

Pokud jde o proces rozšíření eurozóny, za který mají politickou a hospodářskou zodpovědnost členské státy, Komise zdůrazňuje důležitost pečlivého výhledového plánování a hloubkové komplexní přípravy, jež by měla zahrnovat jak veřejný a soukromý sektor, tak i širší veřejnost. Ve svém závěru zpráva uvádí další kroky, které je ve Slovinsku třeba podniknout. Zároveň zdůrazňuje potřebu zintenzivnění příprav v ostatních členských státech a sjednocení většiny vnitrostátních plánů přechodu na euro.

3.   Obecné závěry

3.1

Jedná se o první zprávu Komise o praktických přípravách budoucího rozšíření eurozóny, kterou má přezkoumat EHSV, ačkoliv je to od vytvoření eurozóny v roce 2002 v pořadí již třetí zpráva, která bude vydána. Nicméně je třeba zdůraznit, že zavedení eura nesmí být považováno jen za technický problém, ale spíše za obrovskou změnu, která bude mít významný hospodářský, peněžní a sociální dopad.

3.2

Členské státy jsou bezpochyby těmi, kdo nesou zodpovědnost za to, aby byl proces přijetí úspěšný. Nicméně je třeba zdůraznit, že se musí zapojit všechny organizace občanské společnosti, protože zastupují individuální zájmové skupiny a zajišťují aktivní zapojení těchto skupin do procesu ve všech členských státech, které mají zavést euro. Současné rozšíření se bude konat v jednotlivých členských státech postupně a ne ve dvanácti najednou, jak tomu bylo v roce 2002 při zavedení eura. V roce 2001 EHSV zaznamenal, že kvůli tomuto procesu byl zmobilizován nejen velký počet zdrojů, ale že v procesu výměny byly aktivní i všechny zainteresované skupiny, a že veřejnost byla dobře připravená a plně zapojená (3). Je obzvlášť důležité a skutečně naléhavé, aby byly zajištěny stejné podmínky ve Slovinsku, protože tato země zavede euro za méně než tři měsíce.

3.3

Průzkumy veřejného mínění (4) ukazují, že slovinská veřejnost je ze všech členských států, které mají vstoupit do eurozóny, o euru informovaná nejlépe. Značně k tomu přispěla informační kampaň prováděná z národních a evropských fondů. Nicméně je alarmující, že slovinská veřejnost má podle posledního průzkumu veřejného mínění Eurobarometru z dubna 2006 také nejvíc pochyb o dopadu zavedení eura na inflaci, dokonce víc, než veřejnost v členských státech, které jsou považovány za nejskeptičtější vůči euru (5).

3.4

Sledování cen jak u výrobků, tak služeb, zejména služeb veřejného sektoru, před zavedením eura a po určitou dobu poté může výrazně pomoci snížit pochyby veřejnosti o negativních účincích přijetí eura. Také to snižuje možnost neodůvodněného zvyšování cen a „zaokrouhlování“ při převodu měny. Usnesení Evropského parlamentu o rozšíření eurozóny (6) upozorňuje na podobné problémy.

3.5

Dobrovolná spolupráce mezi organizacemi zastupujícími zájmy spotřebitelů a obchodníky je vhodná, ale ne dostatečná. Vydávání přehledu cen výrobků každé tři měsíce před konečným přijetím eura se nezdá být dostatečným důvodem ke zmírnění negativního veřejného vnímání účinků zavedení eura.

4.   Specifická doporučení

4.1

Výbor navrhuje, aby Komise doporučila, aby členské státy v přípravách na přijetí eura dbaly kromě nezbytných informačních kampaní zejména na zajištění toho, aby byly do procesu zapojeny všechny zájmové skupiny za podpory organizací občanské společnosti. Za tímto účelem by měly členské státy a EU poskytnout finanční zdroje pro školení a přípravu různých zájmových skupin na práci a život s novou měnou euro.

4.2

Zvláštní pozornost by měla být věnována zavedení opatření pro sledování cen služeb veřejného sektoru a také měsíčních cenových změn výrobků a služeb obecně v období šesti měsíců před zavedením eura a nejméně rok poté. Členské státy by se mohly takto v budoucnu vyhnout nedostatkům zjištěným během roku 2002 při zavádění eura a znovu během dalšího rozšíření eurozóny.

V Bruselu dne 26. října 2006

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Dimitris DIMITRIADIS


(1)  Všem novým členským státům, které k Evropské unii přistoupily dne 1. května 2004, byl přiznán status členských států, na které se vztahuje výjimka ve smyslu článku 4 smlouvy o přistoupení. Švédsko se členským státem, na který se vztahuje výjimka, stalo v květnu 1998.

(2)  Rozhodnutí Rady 2006/495/ES a nařízení Rady (ES) č. 1082/2006, obě ze dne 11. července 2006.

(3)  Úř. věst. C 155, 29.5.2001.

(4)  Příloha ke třetí zprávě Komise, pracovní dokument, SEK(2006) 785, s. 25.

(5)  Tamtéž, s. 31.

(6)  Usnesení Evropského parlamentu o rozšíření eurozóny ze dne 1. června 2006, bod 12.


Top