30.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/42

1.1

Z důvodu vysokých cen, které musí spotřebitelé platit za „mezinárodní roaming“ při hovorech z mobilních telefonů, předložila Komise návrh nařízení a v něm stanovila řadu kriterií, s kterými Výbor souhlasí. Návrh Komise slouží k vytvoření jednotného právního základu pro takové harmonizované opatření, které by usnadnilo dotvoření vnitřního trhu pro elektronické komunikace a postavilo občana do středu politiky Společenství.

1.2

Návrh je nezbytný a přiměřený a zajišťuje vysokou ochranu spotřebitele, přičemž zlepšuje především právo spotřebitelů na informace díky opatřením pro větší transparentnost a ochranu hospodářských zájmů tím, že budou předepsány cenové limity pro poskytování roamingových služeb pro hovory mezi členskými státy na maloobchodní a velkoobchodní úrovni.

1.3

Komise by měla podle názoru Výboru při přezkoumání fungování nařízení ve svých návrzích dávat přednost principu „Calling-Party-Pays“ (hovor platí volající stana) a postarat se o to, aby ceny, které zákazníci platí za mezinárodní roaming, více méně odpovídaly cenám za domácí hovory (zásada domácích cen).

2.1

S přibývající mobilitou občanů Unie přes hranice svých zemí a především uvnitř EU roste zároveň nutnost umožnit telefonní hovory ze stále více rozšířených mobilních telefonů. Možnost, že uživatelé mobilních telefonů mohou na základě dohod mezi provozovateli sítí v jednotlivých zemích telefonovat i při svých cestách do zahraničí, se v této souvislosti označuje jako „roaming“.

2.1.1

Jedná se o služby, které provozovatel mobilní sítě v jednom členském státě (navštívená síť) poskytuje provozovateli mobilní sítě v jiném členském státě (domovská síť). Tento trh zahrnuje hlavně tyto služby:

2.1.2

Odhaduje se, že téměř 150 mil. evropských občanů již tyto služby využívá na cestách o dovolené a především pro služební účely (tři čtvrtiny celkového objemu).

2.2

Roaming přináší občanům bezpochyby sociální a hospodářské výhody, vyvolává ale z důvodu cen, které vysoko překračují poplatky za domácí hovory, kritiku uživatelů, spotřebitelských organizací, regulačních orgánů a zodpovědných politiků. Kritika je orientována na to, že u roamingu neexistuje téměř žádná transparentnost cen pro konečného spotřebitele, cena není oprávněná z hlediska skutečných nákladů na její poskytnutí a navíc existují velké cenové rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a provozovateli sítí. V celku se cena pohybuje od 0,20 EUR, které zaplatí Fin volající domů ze Švédska, do 13,05 EUR, které zaplatí Malťan při volání z Lotyšska domů. Podle odvětvových šetření v EU pro tyto služby mají telefonní společnosti ročně příjem 8,5 mld. EUR za roamingové služby v EU, což představuje tři až sedm procent jejich celkového ročního obratu, přičemž toto číslo ještě stoupá.

2.3

Od konce devadesátých let vyjadřovala Komise své obavy ohledně vysokých cen roamingu pro uživatele mobilních sítí při cestování po Evropě prostřednictvím několika iniciativ:

2.4

Přes jednoznačná zjištění uvedené kritiky, přes iniciativy evropských institucí, přes opatření přijatá některými členskými státy a přes snížení poplatků provedená určitými provozovateli nemohla být dosud provedena žádná opatření k dosažení podstatného snížení poplatků za mobilní roaming ve Společenství dohodnutým způsobem.

2.5

Konečně dne 12. července 2006 po přezkoumání různých regulačních možností a jejich důsledků předložila Komise návrh nařízení o roamingu ve veřejných mobilních sítích ve Společenství, kterým je omezena jak cena, kterou mohou provozovatelé sítí vzájemně od sebe požadovat za provádění telefonních hovorů v mobilní síti, tak maloobchodní cena za odeslané i přijaté hovory v mobilní síti v zahraničí (avšak pouze uvnitř EU). Tímto nařízením má být změněna směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací.

3.1

Návrhem nařízení usiluje Komise o vytvoření jednotného, objektivního, souvislého a přiměřeného právního základu, pomocí kterého má být usnadněno dotvoření vnitřního trhu pro elektronické komunikace, které je v souladu s obnovenou Lisabonskou strategií na podporu růstu a zaměstnanosti pomocí zvyšování konkurenceschopnosti a které odpovídá iniciativě Komise i2010, která s tím souvisí.

3.2

Na tomto právním základě by mohly být provozovatelům pozemních mobilních sítí ve Společenství předepsány nejvyšší poplatky za minutu za poskytování roamingových služeb pro hlasová volání mezi členskými státy na maloobchodní i velkoobchodní úrovni. Maximální cenové limity by měly zohledňovat různé nákladové prvky související s uskutečněním mezinárodního roamingového volání (včetně režijních nákladů, signalizace, původu (originace) volání, tranzitu a ukončení (terminace) volání), jakož i rozdíly ve skutečných nákladech na poskytování těchto služeb.

3.3

Prostřednictvím „koncepce evropského domácího trhu“ má být dosaženo vysoké úrovně ochrany spotřebitele pro uživatele veřejných mobilních telefonních sítí při cestování uvnitř Společenství i účinné hospodářské soutěže mezi různými mobilními operátory, kteří své nabídky utvářejí rozdílně a mohou přizpůsobit svoji cenovou strukturu podmínkám na trhu a přáním zákazníků.

3.4

S ohledem na související poplatky jsou stanovena tato cenová omezení:

3.5

Předmětem návrhu je také transparentnost cen, proto mobilním poskytovatelům ukládá povinnost poskytovat svým roamingovým zákazníkům na vyžádání personalizované informace o maloobchodních poplatcích za roaming. Zákazníci si mohou vybrat, zda tyto bezplatné informace chtějí dostávat prostřednictvím SMS nebo telefonicky na svůj mobilní telefon. Kromě toho jsou mobilní poskytovatelé povinni poskytovat svým zákazníkům informace o poplatcích za roaming již při uzavírání smluv, v pravidelných intervalech a pokaždé, když se poplatky za roaming výrazně změní.

3.6

Cenové požadavky stanovené tímto nařízením by se měly použít bez ohledu na to, zda roamingový zákazník využívá předplacené nebo následně placené služby svého domovského poskytovatele, aby z tohoto ustanovení měli prospěch všichni uživatelé mobilních telefonů.

3.7

Návrh rovněž dává vnitrostátním regulačním orgánům pravomoc prosazovat dodržování těchto ustanovení v souladu s jejich stávající úlohou podle předpisového rámce Společenství pro elektronické komunikace. Jsou odpovědní nejen za zprostředkování průměrných sazeb za uskutečnění volání v mobilní síti pravidelně zveřejňovaných Komisí, ale jsou také pověřeni úkolem sledovat vývoj maloobchodních a velkoobchodních cen za poskytování služeb hlasových a datových komunikací roamingovým zákazníkům, včetně zasílání krátkých textových zpráv (SMS) a multimediálních zpráv (MMS), především i v okrajových oblastech Společenství. To slouží jak pro posouzení hospodárnosti a pokrytí nákladů pro operátory sítí, tak pro udělování sankcí při porušení tohoto nařízení.

3.8

Opatření nezbytná pro provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6). Lhůta stanovená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES činí tři měsíce. Komisi je nápomocen Komunikační výbor zřízený článkem 22 směrnice 2002/21/ES.

3.9

Návrh stanoví přezkum nařízení po dvou letech. To znamená, že pokud se ukáže, že nařízení již z důvodu vývoje na trhu není potřebné, zváží Komise jeho zrušení v souladu se zásadami lepší tvorby právních předpisů.

4.1

Výbor vítá úsilí Komise o vytvoření právního základu pro účinná opatření, kterými by se dosáhlo snížení poplatků za mobilní roaming ve Společenství. Přitom je třeba vzít v úvahu, že Komise počítá dokonce až se 70 % snížením roamingových poplatků, což přinese spotřebitelům úspory ve výši 5 mld. EUR.

4.1.1

Výbor zastává názor, že navrhovaná opatření přispívají k vysoké ochraně spotřebitele, a sice jak z hlediska hospodářských zájmů spotřebitelů – snížení roamingových poplatků, tak z hlediska lepší transparentnosti cen – posílení práva spotřebitele na informace. Výbor tak souhlasí s důvody, které přiměly Komisi k předložení tohoto návrhu, který podporuje.

4.2

Co se týče výhrad určitých regulačních orgánů a také mobilních operátorů, je si Výbor zcela vědom toho, jak je těžké stanovit souhlasně opatření na zlevnění roamingu. V podstatě bylo zúčastněnými vytýkáno, že iniciativa Komise zachází v předpisové části příliš daleko; že zúčastněné subjekty nebyly dostatečně konzultovány; že předpisy mají vstoupit v platnost velmi rychle, takže podniky se jim nebudou moci přizpůsobit; že podnikům v tomto odvětví je třeba dát příležitost k samoregulaci; že předmětem regulace by měly být pouze maloobchodní ceny a ne velkoobchodní ceny; že tato iniciativa může eventuálně přinést nevýhody zvláště pro mobilní operátory v nejvíce navštěvovaných zemích, příp. by mohla mít ten nežádoucí účinek, že stoupnou ceny ostatních telekomunikačních služeb; a že jsou ohroženy budoucí investice do rozvoje elektronické komunikace (mobilní komunikace třetí generace – 3G, širokopásmové připojení atd.)

4.3

Proti tomu je možno postavit vysoké příjmy mobilních operátorů, jejichž hospodářská životaschopnost je zajištěna i po snížení cen roamingu, jak sami operátoři uznávají v oborových studiích.

4.3.1

Co se týče vhodné formy regulace, je nutno konstatovat, že někteří mobilní operátoři vyvinuli úsilí o snížení cen roamingu, zkušenost však ukazuje, že tyto iniciativy nezaručí řešení problému potřebným tempem a nezbytným odpovídajícím jednotným způsobem.

4.3.2

Výbor zastává názor, že musí být vydáno nařízení, protože to pak bude v členských státech platné přímo. Je třeba dát v tomto případě přednost nařízení před pouhou samoregulací trhu a případnými regulačními opatřeními členských států, protože se jedná o problém přesahující hranice a zde mají regulační orgány svázané ruce.

4.4

Možnost zřizovat v budoucnosti virtuální mobilní operátory ukazuje na nebezpečí, že v případě odlišných rozhodnutí v některých oblastech EU by tyto rozdíly mohly později ohrozit celkový vývoj elektronické komunikace v celé Evropě.

4.5

Vedle dosavadních připomínek EHSV lituje, že opatření Komise proti předraženým cenám roamingu přesto zůstávají daleko pozadu za očekáváním spotřebitelů a také nedosahují účinnosti opatření, o která Komise původně usilovala.

4.6

Podle názoru Výboru by cílem mělo být úplné odstranění cenových rozdílů mezi členskými státy účastnícími se roamingu, aniž by byla porušena hospodářská soutěž mezi nabídkami jednotlivých operátorů. To znamená, že zákazníci budou platit stejnou cenu jako doma nezávisle na místě svého pobytu („koncepce evropského domácího trhu“). Návrhem tohoto nařízení každopádně nebude přes snížení poplatků dosaženo cíle vyrovnání vnitrostátních a roamingových cen.

4.7

V nařízení jsou sice stanoveny horní hranice poplatků, které platí roamingoví zákazníci za přijaté hovory, tyto poplatky však nejsou odstraněny úplně, jak velkoodběratelé i maloodběratelé již dlouho požadují a jak také původně plánovala Komise. Podle názoru Výboru by bylo účelnější v budoucnu usilovat o zavedení principu „calling-party-pays“ (hovor platí volající stana), protože lépe odpovídá zásadě spravedlnosti.

4.8

EHSV lituje, že Komise nevzala v úvahu možné sociální důsledky tohoto opatření pro zaměstnanost, a doufá, že jeho uskutečnění nebude spojeno ani se ztrátami pracovních míst, ani se zhoršením pracovních podmínek v sektoru, ale naopak bude možno dodržet očekávání vyjádřená v evropské sociální agendě (7).

4.8.1

Období šesti měsíců, o které je posunut vstup v platnost maloobchodních cenových limitů, to znamená pro spotřebitele, je podle názoru Výboru příliš dlouhé. Mobilní operátoři se mohou přizpůsobit nové situaci bez problémů, a proto by mělo být posunutí zrušeno.

4.8.2

Bylo by však dobré, kdyby v návrhu nařízení byla pro toto šestiměsíční období stanovena přechodná ustanovení s odpovídajícími nápravnými opatřeními pro mobilní operátory hlavně v nových členských státech, kde dojde k jednostrannému zatížení poté, co nařízení vstoupí v platnost. Samozřejmě za předpokladu, že spotřebitelé v těchto členských státech nebudou těmito přechodnými ustanoveními diskriminováni.

4.9

Výbor doufá, že provádění nařízení nepovede k úpravě poplatků za mobilní hovory, v jejímž rámci by se někteří operátoři s odvoláním na zvláštní okolnosti mohli snažit pokrýt náklady zvýšením příjmů za jiné služby. Z tohoto důvodu je třeba dbát na to, aby mechanizmy stanovování cen na velkoobchodní a maloobchodní úrovni zajistily plné pokrytí veškerých nákladů na služby.

4.9.1

S ohledem na skutečnost, že se v případě elektronických komunikací jedná o velmi dynamický trh, připojuje se Výbor k návrhu Komise, aby bylo provádění tohoto nařízení nejpozději po dvou letech od jeho vstupu v platnost přezkoumáno, přičemž v příslušné zprávě musí být odůvodněna nutnost další regulace nebo možnost jejího zrušení podle vývoje trhu a situace v hospodářské soutěži.

4.9.2

Při přezkoumání provádění nařízení je třeba prozkoumat jeho dopad na zaměstnanost, pracovní podmínky a investice operátorů a vyvodit z toho odpovídající závěry.

4.10

Výbor zastává navíc názor, že stanovení tohoto nového regulačního rámce poskytuje příležitost vyřešit kromě předražených cen roamingu i jiné problémy související s roamingem, jako například zneužívání aktivace roamingových služeb v pohraničních oblastech mezi dvěma členskými státy.