18.8.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 195/64

1.

EHSV v prvé řadě vítá záměr předsednictví Rady neomezovat se na pouhé zhodnocení iniciativ uskutečněných během období pro úvahu, ale vytyčit také další fáze probíhajícího procesu.

2.

EHSV v této souvislosti znovu potvrzuje svůj postoj vyjádřený ve stanoviscích ze dne 24. září 2003 (1) a 28. října 2004 (2), podle kterého je Ústavní smlouva základním nástrojem, jenž napomáhá Unii čelit výzvám, se kterými se potýká. Zejména znovu zdůrazňuje, že je důležité připojit k ní Listinu základních práv, jež zakládá politiky Unie na právech občanů, ustanovení o uspořádání institucí a opatření v oblasti správy Unie, jež jí zajišťují lepší zviditelnění a účinnost.

3.

EHSV také bere ohled na usnesení Evropského parlamentu na téma „Období reflexe: struktura, témata a rámec pro hodnocení diskuse o Evropské unii“ ze dne 19. ledna 2006.

4.

ESHV je toho názoru, že:

5.

EHSV předložil Evropské radě, jejíž zasedání se bude konat ve dnech 15. a 16. června 2006, následující doporučení:

5.1.1

Nalézt rychlé řešení krize identity, kterou v současné době prochází Evropská unie, představuje velkou odpovědnost, jež je v zásadě v rukou členských států, a tedy v rukou Evropské rady. Červnový summit proto musí představit jasnou vizi o budoucnosti Evropy a nalézt cestu, jak vyvést Unii z dnešní bezvýchodné politické situace. EHSV se v tomto ohledu domnívá, že řešení pro „překlenutí krizové situace“ musí zachovat přínos a rovnováhu, jež představuje Ústavní smlouva, a zohlednit, že Smlouva byla do dnešního dne ratifikována 15 členskými státy.

5.1.2

V souladu s článkem IV-443 (4) této Ústavní smlouvy oba neúspěchy při procesu ratifikace, jejichž důvody samozřejmě nelze ignorovat, nevedou nutně ke zrušení tohoto textu.

5.2.1

Evropské instituce, Komise, Evropský parlament a Rada, by měly zavést nejvíce inovující prvky v oblasti evropské správy obsažené v Ústavní smlouvě. EHSV se proto vyslovuje pro bezodkladné rozšíření a posílení procesu konzultací s organizacemi občanské společnosti před každým důležitým legislativním návrhem. Stejně tak vyzývá Komisi, aby prostudovala podmínky pro zavedení práva občanů předkládat legislativní návrhy.

5.2.2

V těchto souvislostech a také v rámci analýz dopadu by instituce měly častěji využívat schopností EHSV, jenž přispívá k obsahové stránce politik Unie svými průzkumnými stanovisky a informačními zprávami.

5.2.3

Výbor tedy bude ve svých aktivitách pokračovat, zejména ve spolupráci s národními hospodářskými a sociálními radami a obdobnými institucemi, aby tak mohl rozhodujícím způsobem přispět k podpoře a vytváření strukturovanějšího dialogu a spolupráce mezi institucemi Unie a organizovanou občanskou společností.

5.2.4

Bylo by též třeba rozpracovat zásadu „funkční subsidiarity“, aby se tak čím dál větší díl odpovědnosti Unie přiděloval územním samosprávám a organizacím občanské společnosti, aby se občané rychleji sžili s evropskou realitou. Kontrolu subsidiarity by bylo třeba rozšířit nejen na územní samosprávy, ale i na organizace občanské společnosti.

5.3.1

Jedním z úkolů institucí Unie je obohatit evropské politiky, a prokázat tak jejich účinnost a kladný dopad na každodenní život občanů: zaměstnanost, mobilitu, životní prostředí, společenský pokrok, politiku mládeže, podnikatelský rozvoj, boj proti diskriminaci a sociálnímu vyloučení atd. Měly by také pokračovat v realizaci velkých evropských projektů, jež napomohou k ztotožnění se s Unií (transevropské sítě, vesmírný program atd.), a zahájit projekty nové (evropské občanské služby a evropský systém prevence a zvládání následků katastrof).

5.3.2

Evropské komisi náleží, v souladu s její úlohou a pravomocemi, které jí svěřují Smlouvy, aby vytvářela a navrhovala skutečné společné politiky v oblastech, ve kterých se přidaná hodnota evropského rozměru již nemusí dokazovat (zejména v oblastech energetiky, životního prostředí, výzkumu). Z tohoto důvodu je tedy třeba zvolit v závislosti na jednotlivých odvětvích nejpragmatičtější řešení, ať už se jedná o spolufinancování Evropskou unií a členskými státy, nebo o posílenou spolupráci.

5.3.3

V oblasti vnější politiky a v souladu se závazkem přijatým na zasedání Evropské rady v roce 1998 ve Vídni, je třeba podstatně posílit soudržnost a solidaritu EU, aby nedocházelo k tříštění iniciativ a názorů, jež vyvolává pochybnosti o skutečné ochotě členských států podporovat Unii. Souvislá a přesvědčivá prezentace oprávněných zájmů EU po celém světě by také mohla napomoci ke skutečnému vylepšení postavení Unie v očích evropských občanů a zabezpečit její lepší zviditelnění.

5.3.4

Komise s Radou dodají revidované Lisabonské strategii důvěryhodnost, jen pokud zásadně obohatí politiky Unie a po roce 2010 přijdou s evropskou myšlenkou, která by splňovala očekávání občanů a jejich činnost bude provázet finanční podpora odpovídající svou výší hlásaným cílům. Občané totiž mohou Ústavní smlouvu pochopit lépe, pokud jim bude nabídnuta souhrnná celospolečenská perspektiva, která v současné době chybí.

5.4.1

Komise a Rada by neměly čekat novou Smlouvu a již nyní zavést do praxe některá ustanovení Niceské smlouvy, která umožňují přechod k rozhodování kvalifikovanou většinou v některých oblastech sociální politiky a v oblasti spravedlnosti a vnitřních záležitostí.

5.4.2

EHSV doporučuje, aby se Komise a členské státy chopily nové iniciativy ve věci hospodářské správy Unie a posílily proces koordinace hospodářské a rozpočtové politiky členských států, jež by vedl k oživení investic zaměřených na plnění cílů Lisabonské strategie. V tomto ohledu by též bylo užitečné posílit již nyní pravomoci euroskupiny.

5.4.3

Kromě toho také přísluší Radě, aby již nyní napravila zpoždění, nedostatky či dokonce vážné mezery, které přetrvávají v četných oblastech, jimiž jsou zavedení statutů evropského sdružení, evropské vzájemné pojišťovny (mutuelle) a malých podniků a zavedení patentu Společenství. Rychle by také měly být odstraněny překážky týkající se volného pohybu osob, zboží a služeb. Tato zpoždění a nedostatky ohrožují důvěryhodnost institucí Unie a podporují projevy národního egoismu a soutěživosti mezi členskými státy.

5.4.4

Pokud neuspěje návrh evropské legislativy předložený Komisí, která má pravomoc zákonodárné iniciativy a je strážkyní veřejného zájmu, měla by Rada občanům vysvětlit důvody zablokování návrhu, ba dokonce je před nimi obhájit.

5.5.1

EHSV žádá členské státy, aby zahájily cílené a soustavné informační kampaně o pozitivních dopadech a přínosu evropské integrace a zavedly „evropskou občanskou nauku“ již na základních školách. Pokud má být toto informování důvěryhodné a nepůsobit jako propaganda, musí se opírat o sítě organizací občanské společnosti a jeho cílem musí být konkrétní diskuse o náplni jednotlivých politik. Úloha Evropské komise je zásadní také pro zajištění koherence komunikačních aktivit na evropské úrovni. Komise by se tedy měla více zapojit do obrany unijních politik a mechanizmů a nespokojovat se s nestranným postojem.

6.1

Všechny členské státy se podepsáním a ratifikací evropských Smluv dobrovolně začlenily do procesu integrace, jenž se zakládá na vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy.

6.2

Období pro úvahu musí vyřešit nejen současné zablokování institucí, ale musí jej být též využito, a to je to nejdůležitější, k nalezení nového konsensu o účelnosti evropské integrace a o novém politickém projektu, jenž bude realistický, ale zároveň ambiciózní a povzbudí touhu občanů po Evropě, která jim zajistí jak mír, tak i více demokracie a prosperity. Nezbytnou podmínkou pro překonání současné krize evropské identity, která vládne v EU, je obnovit věrohodnost evropské myšlenky a zajistit novou legitimitu integračnímu procesu.