27.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 267/9

1.1

Evropská komise v současné době vytváří průmyslovou politiku „nového stylu“. Tato politika vychází ze tří pilířů: lepší právní úprava, specifický přístup k jednotlivým odvětvím a jednotný přístup na evropské úrovni. Přímo souvisí s Lisabonskou strategií a se současným přehodnocením příspěvku výrobního průmyslu evropské ekonomice.

1.2

Většina průmyslových odvětví toto oživení průmyslové politiky na úrovni EU příznivě vítá. EHSV zcela podporuje zásady politiky „nového stylu“ (1), jejíž úspěch bude především záviset na vhodné kombinaci akcí jak na horizontální, tak na úrovni sektoru, a to z následujících důvodů:

1.3

Existuje obecná politická dohoda o tom, že Evropa musí splnit výzvy budoucnosti a stát se silným vůdcem v globalizovaném světě. Realizace Lisabonské agendy je dnes, více než kdy jindy, velmi důležitá. Evropa by proto neměla bojovat pouze se svými vlastními slabostmi (ve srovnání s jejími obchodními partnery), ale měla by také podporovat a rozvíjet své silné stránky. Odvětví strojírenských výrobků poskytuje základní technologické zdroje, protože disponuje technologiemi, které jsou přítomny nejen ve výrobcích, ale také v postupech odběratelů, což zahrnuje zbytek výrobního odvětví a základní veřejně prospěšné služby, jako je energie, voda, doprava a komunikace.

1.4

V souladu s oživením Lisabonské agendy a se současným zaměřením na růst a pracovní místa Komise správně zdůrazňuje ústřední roli výrobního průmyslu, a zejména MSP. Jakákoli evropská politika průmyslu by měla také považovat strojírenství za strategické odvětví, které v současnosti navíc prosperuje. Pozornost by se ve skutečnosti neměla soustředit pouze na odvětví, která čelí bezprostředním úkolům, ale měli bychom věnovat stejnou pozornost také úspěšným odvětvím.

1.4.1

Strojírenství není pouze odvětvím samo pro sebe, ale jako dodavatel výrobních statků a společných technologií, které využívají různá průmyslová odvětví, obohacuje také ostatní sektory, a tak ovlivňuje mnohem větší počet průmyslových odvětví v Evropě.

1.4.2

Odvětví strojírenství, jako poskytovatel tzv. umožňujících technologií všem dalším odvětvím ekonomiky, poskytuje základní průmyslovou infrastrukturu, která je oporou evropské ekonomiky.

1.4.3

Strojírenství je nadto jedním z hlavních exportních odvětví, které tvoří 15 % exportu vyrobeného zboží v EU.

1.5

Strojírenství těží z výhod vnitřního trhu, který poskytuje evropským výrobcům významnou domácí základnu. I když strojírenství potřebuje určitou úroveň koherentních mezinárodních standardů a evropskou právní úpravu, je velmi důležité udržet rovnováhu, a vyhnout se tak nadměrné regulaci, která by mohla bránit hospodářské soutěži. Současně je nutné zaměřit pozornost na implementaci a vynucování právních předpisů.

1.6

To vyžaduje jak horizontální politiky, tak politiky specifické pro jednotlivá odvětví, a rovněž přiměřenou kombinaci obou typů.

2.1

Odvětví strojírenství hraje z mnoha důvodů klíčovou roli v evropské ekonomice:

2.1.1

Strojírenství je strategický průmysl: je to odvětví s přidanou hodnotou a mnoha znalostmi, dodává dalším odvětvím ekonomiky stroje, systémy výroby, součásti a přidružené služby, a rovněž technologie a znalosti, které potřebují. Je také považováno za významný příspěvek k trvale udržitelnému rozvoji, protože může vyústit v efektivnější výrobu, a tak oddělit využívání zdrojů od hospodářského růstu. Strojírenství není homogenní, nýbrž velmi různorodé odvětví, pokrývající celou řadu pododvětví, včetně zvedací a manipulační techniky; obráběcích strojů; dřevařské techniky; firemní chladící a ventilační techniky; čerpadla a kompresory; důlní technika, zařízení kamenolomů a stavební technika; ložiska, pohony, poháněcí a hnací prvky; uzávěry a ventily, motory a turbíny; zemědělská a lesní technika; zařízení pro textilní, oděvnickou a kožedělnou výrobu; zařízení pro potravinářskou výrobu a výrobu nápojů a tabákových výrobků; zemědělské stroje; stroje na výrobu papíru a kartonu; průmyslové pece a topidla; hutnická zařízení, atd. Kromě toho existují společné technologie, jako například mechatronika, která spojuje mechanické a elektronické prvky.

2.1.2

Strojírenství neposkytuje pouze zařízení, nýbrž také znalosti a dovednosti pro zlepšování stávajících postupů a výrobků a pro vývoj nových výrobků ve všech pododvětvích strojírenství. Je to zejména důležité v kontextu hospodářského vývoje rozšířené Evropy a dalšího rozšiřování.

2.1.3

Evropské strojírenství stojí se svými 41 % celkové výroby v popředí světové produkce, Evropa je největším světovým výrobcem a vývozcem strojních zařízení (261 707 milionů EUR v roce 2002), včetně exportu celých továren. Bude velmi důležité zachovat si tuto vedoucí pozici, má-li se Evropa stát nejkonkurenceschopnější znalostní ekonomikou světa.

2.1.4

Strojírenství je hlavní průmyslové odvětví: není pouze jedním z největších průmyslových odvětví, jehož výroba činí 8 % z celkového objemu výroby, nýbrž také jedním z největších zaměstnavatelů, který se svými 140 000 společnostmi (z nichž má 21 600 společností více než 20 zaměstnanců) poskytuje vysoce kvalifikovaná pracovní místa asi 2,49 milionům lidí. Silný domácí evropský trh v odvětví strojírenství (2003: EU 15, 285 mld EUR; EU 25, 305 mld EUR) představuje 70 % výroby na vnitřním trhu a posiluje jak stránku konkurenceschopnosti odvětví, tak stabilitu zaměstnanosti v odvětví. Toto průmyslové odvětví je tudíž velmi důležité pro dosažení cílů Lisabonské strategie.

2.1.5

Strojírenství je klíčovým inovačním odvětvím: v Evropě je silné zejména v oblasti strojního zařízení na zakázku a vedlejších trhů, což je velmi důležité pro inovační výkonnost všech ostatních odvětví ekonomiky. Všechna průmyslová odvětví musí také z hlediska své výkonnosti poskytovat přidanou hodnotu, a získat tak konkurenční výhody, které vynahradí všechny nevýhody, kterým může Evropa čelit, například v oblasti mzdových nákladů. Strojírenství je hnacím kolem inovací a průkopnickým odvětvím, které používá a zapojuje inovace do svých vlastních výrobků a postupů. Neměli bychom zapomenout na to, že strojírenství je článkem – velmi často prvním článkem – v procesu vytváření hodnot: přestane-li fungovat jedna část tohoto řetězu, nebude dobře fungovat jako celek.

2.1.6

Strojírenství je podnikatelské odvětví, kterému dominují MSP (2), které jsou většinou rodinné podniky, se všemi předpokládanými problémy, kterým tyto podniky čelí, z nichž většina operuje po celém světě podniky. Strojírenství proto ztělesňuje podnikatelského ducha, který je zapotřebí ke splnění Lisabonských cílů.

2.1.7

Mezi další charakteristiky strojírenského odvětví patří:

2.2

Strojírenské společnosti mají velmi silné odběratelské vztahy, protože výroba zboží strojem je obecně složitý proces vyžadující vyspělé inženýrské dovednosti a nepřetržitou technickou pomoc a údržbu ze strany výrobce zařízení. Je důležitou součástí průmyslové struktury a základem pro úspěšná seskupení tam, kde existuje geografická blízkost výroby a koncových uživatelů, jako je tomu v Badensku-Württembergsku, Porýní-Falcku, Piemonte, Lombardii, Rhonských Alpách, v britských Midlands a Eindhovenu-Aachenu. Tyto příklady zdůrazňují často úspěšnou a nezanedbatelnou pomoc regionálních a místních orgánů.

2.3

Strojírenství hraje důležitou úlohu při zlepšování životního prostředí, protože vyrábí zařízení pro čištění a úpravu vody, půdy, vzduchu, odpadu a hnojiv. Přispívá také k usnadnění používání obnovitelných zdrojů energie.

2.4

Odvětví strojírenství stojí v popředí světové produkce, je základem evropské výroby a exportu, a tudíž i jednou ze silných stránek Evropy.

Zavedení opatření k rozvoji strojírenství by měla tomuto odvětví pomoci, aby vyniklo nejen v Evropě, ale také na celém světě.

2.5

Velmi dobrý argument pro větší podporu tohoto odvětví poskytla americká administrativa, která v poslední době na strojírenství klade zvýšený důraz. Země jako USA jsou si obecně vědomy významu, který má výroba, a zejména výroba v odvětví strojírenství, v souvislosti s ekonomikou a národní bezpečností. (3)

3.1.1

V první řadě je nutná průmyslová změna a inovace ve výrobě a zpracování. Jednodušší výroba, která vyžaduje méně kvalifikovanou pracovní sílu, se stále více přesouvá do jiných částí světa. Abychom udrželi a posílili postavení strojírenství na domácím a zahraničním trhu, je nutná neustálá adaptace a inovace v daném odvětví. Mělo by to být v zájmu všech zainteresovaných stran na regionální, národní a evropské úrovni.

3.1.2

Strojírenské odvětví na sebe upoutalo pozornost evropských regulátorů už v roce 1994, když přijali sdělení (4), po němž následovalo usnesení Rady (5). Ani Evropská komise ani členské státy neměly chuť implementovat navržená následná opatření sdělení a usnesení Rady. Na takovou zdrženlivost můžeme jen stěží pohlížet jako na pozitivní implementaci politiky. Tento obecně váhavý postoj se změnil za minulé Komise, která kladla své priority na konkurenceschopnost výroby v rámci Lisabonské strategie. To by mohlo vést k příznivému klimatu pro opravdová partnerství na úrovni, což by, doufejme, podpořilo pozitivní interakci mezi příslušnými aktéry na národní nebo místní úrovni. Bohužel, Komise se dnes soustředí na omezený počet vlajkových odvětví, mezi něž strojírenství není v současné době zahrnuto.

3.1.3

„Nový styl“ průmyslové politiky má za cíl odstranit překážky, které byly tak dlouho charakteristické pro vztah mezi veřejnými a soukromými aktéry. Tito aktéři si musí uvědomit, že všichni sledují stejné cíle. Cílem této průmyslové politiky je spojit lidi a organizace a překlenout tak rozdíly, které dříve často znemožňovaly dostatečnou inovaci.

3.1.4

Široká rozmanitost specializovaných a často technicky vysoce vyspělých MSP v odvětví klade vysoké požadavky na organizaci a řízení výrobních procesů. Na rozdíl od určitých odvětví s relativně malým počtem velkých společností je nutné předvídat specifické nástroje a přístupy. Jedním z takových specifických přístupů by například mohlo být vytvoření technologické platformy pro výrobní průmysl, nebo zavedení zvláštního programu, který by v tomto ohledu hrál významnou roli (6). Je nutné provést významnou investici do V&V.

3.1.5

Technologická platforma, nebo specifický program by měl čerpat ze studnice dovedností, které se vyvinuly v důsledku dlouholeté tradice strojírenství v Evropě, a vytvořit svazek podpory evropských vědeckých programů, průmyslových vědomostí strojírenských seskupení a síly specializovaných evropských výzkumných institutů.

3.1.6

Programy pro strojírenství musí zohlednit rozmanitost pododvětví a interakci mezi nimi, což se týká především společných inovací, spojení technologií a následně potřeby rozvinout efektivní oběh znalostí ve výrobě a obchodních službách.

3.1.7

Rozdíly mezi výzkumnými centry a univerzitami na jedné straně a trhem na druhé straně musí být odstraněny. Evropské programy pro V&V by určitě neměly být pouze vědecky orientované a fungovat dlouhodobě, nýbrž by měly usilovat o dosažení rovnováhy tak, aby byly vyhrazeny finanční prostředky na aplikovaný výzkum, který povede k inovačním výrobkům.

3.1.8

Technologické platformy by měly značnou měrou přispět k lepšímu porozumění mezi výzkumnými centry a odvětvím strojírenské výroby, které bude mít pro změnu dobrý vliv na podobná fóra v členských zemích.

3.1.9

Existence tolika MSP a středně velkých společností v tomto odvětví zdůrazňuje potřebu menšího tlaku a méně administrativy a lepšího přístupu k programům EU.

3.1.10

Realizace velkých průmyslových projektů vyžaduje programy V&V, které by se zaměřily na nové technologie. To bude mít dominový efekt na hodnotu celého řetězce. Je však důležité dosáhnout správné rovnováhy finančních prostředků mezi takovými velkými projekty a MSP.

3.1.11

Realizace výše uvedených návrhů bude mít také pozitivní vliv na národní programy. V prostředí, kterému dominuje interakce a benchmarking, musí být zohledněny osvědčené postupy. Kvůli obrovskému množství MSP v této oblasti musí hrát aktivní roli národní pobočky organizací.

3.2.1

Mezi průmyslovými politikami „nového stylu“, inovacemi, tvořivostí, produktivitou a dovednostmi existuje úzké propojení.

3.2.2

Dnes nejsou mladí lidé příliš nakloněni studiu a práci v technických oborech, což je fenomén, který částečně souvisí se zastaralou představou o průmyslu. Vyžaduje si to akci od průmyslu samotného, která se zaměří na nové technologie a kterou kulturně podpoří média na vnitrostátní úrovni i úrovni Společenství s cílem změnit vnímání veřejnosti. Dobrá komunikace mezi společnostmi a veřejností, zejména mládeží, je velmi důležitá. Je zapotřebí změnit mentalitu a přístup, aby došlo ke zvrácení nynějších trendů. Je zapotřebí lépe si uvědomit realitu strojírenství. Týká se to celkového procesu technologie, obchodních služeb, řetězů vzájemně propojených technologií, zpracování, marketingu, internacionalizace, atd. Čím lépe budou tyto vzájemné vztahy a povzbuzující procesy prezentovány, tím více podnítí zájem mezi všeobecnou veřejností, a zejména mladými lidmi.

3.2.3

Veškerá zlepšení začínají u inovačních a náročných systémů vzdělávání. Musí být vytvořeny moderní moduly, a to také v samotných společnostech. Podpora průmyslu musí být zaměřena na úzkou spolupráci se vzdělávacími institucemi, s institucemi vyššího vzdělávání a učňovskými středisky. Dále musí být podpora zaměřena na přímou účast manažerů v příslušných vzdělávacích programech a naopak pro učitele musí být vytvářeny příležitosti pro interakci s průmyslem. Podpora škol musí být zaměřena na to, aby se účastnily (mezinárodních) obchodních veletrhů.

3.2.4

Je třeba zakládat a aktivně rozvíjet obchodní a technologické parky u technických univerzit. Jako úspěšný příklad zde můžeme vyzdvihnout Cambridge University, Eindhoven, Aachen a další.

3.2.5

Kvůli rychle se rozvíjejícímu cyklu výrobků a služeb celoživotní učení, a následně flexibilita zaměstnanců vůči změně, se musí stát běžnou praxí ve společnostech.

3.2.6

Účinná koordinace mezi průmyslem (management, odbory, zaměstnanci) a vzdělávacími institucemi na všech úrovních posílí regionální zvláštnosti a následně podpoří tvorbu a rozvoj silných regionálních seskupení. Tato koordinace by měla být z velké části regionální, a to nejen kvůli obrovskému počtu zainteresovaných společností, nýbrž také kvůli vlivu regionálních zvláštností a rozmanitostí kultur.

3.2.7

Dialog mezi sociálními partnery o důsledcích v průmyslu na úrovni EU může vést k příznivým výsledkům. Názorné příklady, srovnání a benchmarking na úrovni EU mohou poskytnout vítaný rámec a mohou určit či posílit tendence národních a regionálních programů. Velmi dobrým, názorným příkladem dialogu, který vytvořil takový rámec, je dialog, který vedla pracovní skupina ad-hoc WEM-EMF v roce 2003 (7). Bylo by užitečné posoudit výsledky široké škály iniciativ a zhodnotit osvědčené postupy, což by mohlo podpořit dynamiku v ostatních regionech.

3.2.8

Tento proces lze prohloubit, zejména účastí nových členských států, a rozšířit tak, aby zahrnoval i vzdělávací instituce.

3.2.9

I když mobilita inženýrů a strojních techniků zdaleka není dokonalá, Boloňský proces a rostoucí konvergence mezi učebními osnovami strojních univerzit v Evropě, učňovskými středisky a odbornými inženýrskými organizacemi směřuje k evropskému trhu práce s inženýrskými dovednostmi.

—

Lepší zákonodárství je nezbytnou podmínkou pro všechny společnosti, zejména pro MSP.

—

Právní předpisy by se měly používat pouze pokud to bude skutečně nutné, tj. na základě podrobného posouzení vlivů, včetně kompletní konzultace se zainteresovanými stranami.

—

Právní předpisy by měly být jednoduché, s co možná nejmenším množstvím administrativních překážek. Týká se to zejména MSP, které tvoří převážnou většinu evropských strojírenských společností (8). Bohužel, evropští regulátoři velice často, a to navzdory jejich dobrým úmyslům, přehlíží vysokou a zbytečnou administrativní zátěž vyplývající z právních úprav.

—

Je třeba provést regulatorní posouzení vlivů: všechny evropské i vnitrostátní instituce by měly posuzování vlivů využívat, a to nejen v souvislosti s původním návrhem, ale v průběhu celého legislativního procesu a poté, v rámci určitého období, které následuje po přijetí právního předpisu. Umožní to posoudit, jak úspěšný byl daný právní předpis při dosahování politických cílů.

—

Stávající evropská legislativa by měla být řádně implementována a vynucována: Komise by měla zlepšit monitorovací fázi a zajistit harmonizovanou implementaci. Všechny příslušné strany by měly být podporovány, aby se zapojily do monitorování implementace a řádného vynucování.

—

Všechny právní úpravy různých nařízení musí být zharmonizovány a všechny výrobní definice, v nich obsažené, musí být jednotné.

—

Měli bychom se také vyhnout přijímání doplňujících právních úprav vnitrostátního charakteru. Existuje mnohem větší divergence mezi členskými státy, co se týká požadavků na výrobky, což je dále ještě posíleno divergencí v transpozicích. Takové „zlacení“, jak se běžně nazývá, vede pouze k fragmentaci vnitřního trhu, a tudíž oslabuje konkurenceschopnost.

4.1

EHSV se domnívá, že při vytváření průmyslové politiky musí být slova následována činy. Cena za to, že strojírenství nebude posuzováno z hlediska celé Evropy, by mohla být obzvlášť vysoká, jestliže se domníváme, že toto odvětví, navzdory svému vedoucímu postavení a důležitým klíčovým kompetencím, čelí mnoha výzvám, které nejsou pouze cyklické, nýbrž také strukturální. To se musí vyřešit a v této souvislosti je důležité zvážit následující skutečnosti:

4.2

Odvětví přesně zapadá do konkrétního programu stanovených cílů na regionální, národní a evropské úrovni, jejichž cílem je implementace Lisabonské agendy.

4.3

Vzhledem k významu EHSV má EU dvojí závazek:

4.3.1

Odpovědnost v této oblasti ponese Komise spolu s Radou pro konkurenceschopnost v úzké spolupráci se zástupci odvětví. Pravidelná mezisektorová setkání, včetně příslušných sociálních partnerů, jsou nutností. Za tímto účelem by měla organizace infrastruktury podpory politiky EU, zejména Generální ředitelství pro podnikání a průmysl, řádně zohlednit požadavky odvětví strojírenství.

4.3.2

EHSV se také zasazuje o to, aby Komise měla dostatečné praktické a odborné znalosti v odvětví strojírenství.

4.4

EHSV se domnívá, že by se tomuto odvětví měla věnovat zvláštní pozornost na úrovni EU, protože v rámci tohoto odvětví se nachází drtivá většina MSP. V tomto ohledu si zaslouží zvláštní důraz následující aspekty:

4.4.1

Co se týká výzkumu a inovací, měly by být vyřešeny rostoucí nesrovnalosti mezi V&V, který je financován ze zdrojů EU, a potřebami strojírenského průmyslu a měla by se usnadnit účast společností na financování, aby se přizpůsobil ambiciózní cíl rostoucí konkurenceschopnosti stejně ambiciózním finančním prostředkům v odpovídajících položkách rozpočtu EU. Většina společností jsou MSP a středně velké podniky a v současnosti se na ně evropské projekty průmyslového výzkumu zaměřují nedostatečným způsobem a ztěžují jejich účast.

4.4.2

Regulační rámcové podmínky v EU se musí zlepšit v rámci konzultací s daným průmyslem, protože nadměrná regulace a rostoucí byrokratická zátěž ohrožují místo toho, aby stimulovaly dynamické podnikání.

4.4.3

Tržní kontrola by měla být zvýšena vzhledem k zajištění rovných podmínek pro evropské společnosti a také pro evropské výrobce a dovoz ze třetích zemí.

4.4.4

Musí se zlepšit také přístup evropských společností k finančním trhům.

4.4.5

Obchodní vztahy se třetími zeměmi musí zaručit svobodu přístupu na trhy třetích zemí a svobodné investování na nich.

4.4.6

Politika hospodářské soutěže by měla upřednostňovat vývoj, inovace a technologie v MSP.

4.4.7

Diskuse mezi sociálními partnery a Komisí ohledně zlepšování výsledků, dovedností a systémů odborného vzdělávání na úrovni EU může vytvořit užitečný rámec pro konkrétní realizaci podobného dialogu v členských státech, zejména na regionální úrovni.

4.5

Jako průmysl v přechodné fázi se strojírenství rychle vyvíjí od průmyslu zaměřeného na výrobky k „poskytovateli hodnoty/přístupu“, který integruje stále rostoucí obsah služeb a poskytuje úplná řešení svým odběratelům. Tento důležitý úkol, který je klíčem k udržení trvale udržitelného růstu a silného postavení na světových trzích, musí být splněn za pomoci příslušných politik EU.

EHSV doufá, že Komise zohlední jeho doporučení a že přijme i všechna příslušná opatření, která povedou Evropu, podle pana předsedy Barrosa, k tomu, co je jednou z hlavních priorit Komise – splnění Lisabonské strategie.