EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52005AG0003
Common Position (EC) No 3/2005 of 7 October 2004 adopted by the Council, acting in accordance with the procedure referred to in Article 251 of the Treaty establishing the European Community, with a view to the adoption of a Directive of the European Parliament and of the Council on ship-source pollution and on the introduction of sanctions for infringements
Společný postoj (ES) č. 3/2005 ze dne 7. října 2004 přijatý Radou v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy o založení Evropského společenství, s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání
Společný postoj (ES) č. 3/2005 ze dne 7. října 2004 přijatý Radou v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy o založení Evropského společenství, s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání
OJ C 25E, 1.2.2005, p. 29–40
(ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)
1.2.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
CE 25/29 |
SPOLEČNÝ POSTOJ (ES) č. 3/2005
přijatý Radou dne 7. října 2004
s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/.../ES ze dne … o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání
(Text s významem pro EHP)
(2005/C 25E/03)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Politika Společenství pro námořní bezpečnost je zaměřena na vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany životního prostředí a je založena na porozumění, že všechny strany zúčastněné na námořní přepravě zboží odpovídají za to, že lodě používané ve vodách Společenství splňují platná pravidla a normy. |
(2) |
Příslušné normy pro vypouštění znečišťujících látek z lodí jsou ve všech členských státech založeny na úmluvě Marpol 73/78; tato pravidla jsou však denně ignorována velkým množstvím lodí plujících ve vodách Společenství, aniž by byla činěna nápravná opatření. |
(3) |
Provádění úmluvy Marpol 73/78 se mezi členskými státy liší, a je proto třeba je harmonizovat na úrovni Společenství; značné rozdíly vykazuje zejména postup členských států při ukládání sankcí za vypouštění znečišťujících látek z lodí. |
(4) |
Odrazující opatření tvoří nedílnou součást politiky Společenství pro námořní bezpečnost, neboť zajišťují vazbu mezi odpovědností každé ze stran zúčastněné na námořní přepravě znečišťujícího zboží a jejich vystavením sankcím; je proto třeba účinných, odrazujících a přiměřených sankcí, aby bylo dosaženo účinné ochrany životního prostředí. |
(5) |
Za tímto účelem je nezbytné sblížit stávající právní předpisy, zejména na jedné straně přesné vymezení daného protiprávního jednání a případů vynětí, což je předmětem této směrnice, a na straně druhé minimální pravidla pro tresty, odpovědnost a jurisdikci, což je předmětem rámcového rozhodnutí Rady 2005/.../SVV ze dne... k posílení rámce trestního práva pro prosazování právních předpisů proti znečištění z lodí. |
(6) |
Účelem této směrnice je mimo jiné stanovit definici vypouštění a následně účinněji provádět rámcové rozhodnutí 2005/…/SVV k předcházení takovému protiprávnímu jednání. |
(7) |
Ani mezinárodní režim občanskoprávní odpovědnosti a náhrady škody za znečištění ropnými látkami, ani režim týkající se znečištění jinými nebezpečnými nebo jedovatými látkami nezajišťuje dostatečný odrazující účinek, aby odradil strany zúčastněné na námořní přepravě nebezpečných nákladů od využívání postupů, které nesplňují normy; požadovaných odrazujících účinků lze dosáhnout pouze zavedením sankcí použitelných na každou osobu, která způsobí znečištění moře nebo k němu přispěje; sankce by měly být použitelné nejen na majitele nebo velitele lodě, ale také na majitele nákladu, klasifikační společnost nebo jakoukoli jinou zúčastněnou osobu. |
(8) |
Vypouštění znečišťujících látek z lodí by mělo být považováno za protiprávní jednání, pokud bylo spácháno úmyslně, následkem vědomé nedbalosti nebo hrubé nedbalosti. |
(9) |
Sankce za vypouštění znečišťujících látek z lodí nesouvisejí s občanskoprávní odpovědností dotyčných stran a nepodléhají tak žádným pravidlům pro omezení nebo přenos občanskoprávní odpovědnosti, ani neomezují účinnou náhradu obětem případů znečištění. |
(10) |
Je třeba další účinné spolupráce mezi členskými státy pro včasné zjišťování případů vypouštění znečišťujících látek z lodí a určování pachatelů. |
(11) |
Existují-li jasné objektivní důkazy vypouštění, které způsobuje nebo hrozí způsobit značnou škodu, měly by členské státy předložit věc svým příslušným orgánům za účelem zahájení řízení podle článku 220 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982. |
(12) |
Tato směrnice je v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality stanovenými v článku 5 Smlouvy. Zahrnutí mezinárodních norem, které se týkají znečištění z lodí, do práva Společenství a stanovení sankcí za jejich porušení, které mohou zahrnovat trestní nebo správní sankce, je nezbytným opatřením pro dosažení vysoké úrovně bezpečnosti a ochrany životního prostředí při námořní dopravě. Toho může být Společenstvím účinně dosaženo pouze prostřednictvím harmonizovaných pravidel. Tato směrnice se omezuje na minimální opatření k dosažení tohoto cíle a nejde nad rámec toho, co je pro tento účel nezbytné. Nebrání členským státům v přijetí přísnějších opatření proti znečištění z lodí v souladu s mezinárodním právem. |
(13) |
Tato směrnice plně respektuje Listinu základních práv Evropské unie, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Účel
1. Účelem této směrnice je zajistit, aby osoby odpovědné za znečištění z lodí podléhaly odpovídajícím sankcím, aby byla zlepšena námořní bezpečnost a zvýšena ochrana mořského prostředí před znečištěním z lodí.
2. Tato směrnice nebrání členským státům v přijetí přísnějších opatření proti znečištění z lodí v souladu s mezinárodním právem.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se:
1. |
„úmluvou Marpol 73/78“ rozumí Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 a protokol k této úmluvě z roku 1978, v platném znění; |
2. |
„znečišťujícími látkami“ rozumějí látky zahrnuté v přílohách I (ropné látky) a II (jedovaté kapalné látky volně ložené) úmluvy Marpol 73/78; |
3. |
„vypouštěním“ rozumí jakékoli vypuštění z lodi podle článku 2 úmluvy Marpol 73/78; |
4. |
„lodí“ rozumí námořní plavidlo bez ohledu na to, pod jakou vlajkou pluje, jakéhokoli typu, provozované v mořském prostředí a zahrnuje křídlové čluny, vznášedla, ponorky a plovoucí zařízení; |
Článek 3
Oblast působnosti
1. Tato směrnice se v souladu s mezinárodním právem vztahuje na vypouštění znečišťujících látek
a) |
ve vnitřních vodách členského státu, včetně přístavů, a to v míře, v jaké je použitelný režim úmluvy Marpol; |
b) |
v teritoriálních vodách členského státu; |
c) |
v průlivech používaných pro mezinárodní plavbu podle tranzitního režimu, jak je stanoveno v části III oddílu 2 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982, a to v rozsahu, v jakém členský stát vykonává jurisdikci nad takovými průlivy; |
d) |
ve výlučné hospodářské zóně nebo rovnocenné zóně členského státu, zřízené v souladu s mezinárodním právem; a |
e) |
na volném moři. |
2. Tato směrnice se vztahuje na vypouštění znečišťujících látek z jakékoli lodi bez ohledu na to, pod jakou vlajkou pluje, s výjimkou válečných lodí, pomocných válečných plavidel nebo jiných lodí v majetku státu nebo jím provozovaných a v současné době vyžívaných pouze pro vládní neobchodní účely.
Článek 4
Protiprávní jednání
Členské státy zajistí, aby vypouštění znečišťujících látek z lodí v jakékoli z oblastí uvedených v čl. 3 odst. 1 bylo považováno za protiprávní jednání, je-li spácháno úmyslně, následkem vědomé nedbalosti nebo hrubé nedbalosti.
Článek 5
Výjimky
1. Vypouštění znečišťujících látek v jakékoli z oblastí uvedených v čl. 3 odst. 1 se nepovažuje za protiprávní jednání, pokud splňuje podmínky stanovené v příloze I pravidle 11 písm. a) nebo c) nebo v příloze II pravidle 6 písm. a) nebo c) úmluvy Marpol 73/78.
2. Vypouštění znečišťujících látek v jakékoli z oblastí uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. c), d) a e) se nepovažuje za protiprávní jednání majitele, velitele nebo posádky jednající na rozkaz velitele, pokud splňuje podmínky stanovené v příloze I pravidle 11 písm. b) nebo v příloze II pravidle 6 písm. b) úmluvy Marpol 73/78.
3. Vypouštění znečišťujících látek v jakékoli z oblastí uvedených v čl. 3 odst. 1 se nepovažuje za protiprávní jednání, pokud splňuje podmínky stanovené v příloze I pravidle 9 nebo 10 nebo v příloze II pravidle 5 úmluvy Marpol 73/78.
Článek 6
Donucovací opatření ve vztahu k lodím v přístavu členského státu
1. Pokud na základě nesrovnalostí nebo informací vznikne podezření, že loď kotvící dobrovolně v přístavu nebo pobřežním terminálu členského státu vypouštěla nebo vypouští znečišťující látky v jakékoli z oblastí uvedených v čl. 3 odst. 1, zajistí daný členský stát provedení příslušné inspekce v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy, přičemž zohlední příslušné obecné zásady přijaté Mezinárodní námořní organizací (IMO).
2. Pokud inspekce podle odstavce 1 odhalí skutečnosti, které by mohly naznačovat protiprávní jednání ve smyslu článku 4, jsou informovány příslušné orgány daného členského státu a státu vlajky.
Článek 7
Donucovací opatření pobřežních států ve vztahu k proplouvajícím lodím
1. Pokud existuje podezření na vypouštění znečišťujících látek v oblastech uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. b), c), d) nebo e) a pokud loď, která je podezřelá z vypouštění nepřipluje do přístavu členského státu, který má informace o tomto vypouštění, použije se tento postup:
a) |
je-li další přístav, kam loď připluje, v jiném členském státě, daný členský stát úzce spolupracuje při inspekci podle čl. 6 odst. 1 a při rozhodování o vhodných správních opatřeních ve vztahu k jakémukoli takovému vypouštění; |
b) |
je-li další přístav, kam loď připluje, ve státě mimo Společenství, členský stát přijme nezbytná opatření k zajištění toho, aby další přístav, kam loď připluje, byl informován o podezření z vypouštění, a požádá stát dalšího přístavu, aby přijal vhodná opatření ve vztahu k jakémukoli takovému vypouštění. |
2. Pokud existují jasné objektivní důkazy, že se loď plující v oblastech uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. b) nebo d) dopustila v oblasti uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. d) protiprávního jednání, jehož následkem bylo vypouštění, které způsobilo nebo hrozilo způsobit významné poškození pobřeží nebo souvisejících zájmů daného členského státu, nebo jakéhokoli jiného zdroje v oblastech uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. b) nebo d), uvedený stát s výhradou části XII oddílu 7 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982, je-li to odůvodněno důkazy, předloží věc svým příslušným orgánům s cílem zahájit v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy řízení, včetně zadržení lodi.
3. V každém případě jsou informovány orgány státu vlajky.
Článek 8
Sankce
1. Členské státy přijmou nezbytná opatření pro zajištění toho, aby protiprávní jednání podle článku 4 podléhala účinným, přiměřeným a odrazujícím sankcím, které mohou zahrnovat trestní nebo správní sankce.
2. Každý členský stát přijme nezbytná opatření pro zajištění toho, aby byly sankce uvedené v odstavci 1 uplatněny na jakoukoli osobu, která je shledána odpovědnou za protiprávní jednání podle článku 4.
Článek 9
Soulad s mezinárodním právem
Členské státy uplatňují ustanovení této směrnice bez jakékoli formálního nebo skutečného rozlišování mezi cizími loděmi a v souladu s platným mezinárodním právem, včetně části XII oddílu 7 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982, a bez odkladu oznamují státu vlajky daného plavidla a jakémukoli jinému dotčenému státu opatření přijatá v souladu s touto směrnicí.
Článek 10
Doplňující opatření
Pro účely této směrnice členské státy a Komise případně úzce spolupracují s Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost, a to případně v rámci akčního programu reakce na havarijní nebo záměrné znečištění moře stanoveného rozhodnutím č. 2850/2000/ES (3), za účelem
a) |
vývoje nezbytných informačních systémů požadovaných pro účinné provádění této směrnice; |
b) |
stanovení společných postupů a obecných zásad těch, které existují na mezinárodní úrovni, zejména pro
|
Článek11
Podávání zpráv
Členské státy podávají Komisi každé tři roky zprávu o uplatňování této směrnice příslušnými orgány. Na základě těchto zpráv Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu Společenství.
Článek 12
Výbor
1. Komisi je nápomocen Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) zřízený článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) (4).
2. Komise pravidelně informuje výbor zřízený rozhodnutím č. 2850/2000/ES o všech navrhovaných opatřeních nebo jiných vhodných činnostech týkajících se reakce na znečištění moří.
Článek 13
Postup pro přijímání změn
Změny úmluvy Marpol 73/78 podle čl. 2 bodu 1 mohou být vyjmuty z oblasti působnosti této směrnice na základě článku 5 nařízení (ES) č. 2099/2002.
Článek 14
Provádění
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do ... (5) a neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Článek 15
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 16
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C 220, 16.9.2003, s. 72.
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 13.1.2004 (Úř. věst. C 92 E, 21.4.2004, s. 77).
(3) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2850/2000/ES ze dne 20. prosince 2000 o stanovení rámce Společenství pro spolupráci v oblasti havarijního nebo záměrného znečišťování moře (Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 1). Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 787/2004/ES (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 12).
(4) Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 415/2004 (Úř. věst. L 68, 6.3.2004, s. 10).
(5) 18 měsíců po jejím vstupu v platnost.
PŘÍLOHA
Shrnutí pravidel úmluvy Marpol 73/78 o vypouštění, která se vztahují na vypouštění ropných látek a jedovatých kapalných látek podle čl. 2 odst. 2, pro informativní účely
ČÁST I: ROPNÉ LÁTKY (MARPOL 73/78, PŘÍLOHA I)
Pro účely přílohy I úmluvy Marpol 73/78 se „ropnými látkami“ rozumí ropa v jakékoli formě, včetně surové ropy, palivové ropy, kalů, ropného odpadu a rafinovaných produktů (jiných než petrochemických produktů, které jsou předmětem přílohy II úmluvy Marpol 73/78) a „ropnou směsí“ se rozumí směs s jakýmkoliv obsahem ropy.
Výňatek z příslušných ustanovení přílohy I úmluvy Marpol 73/78:
Pravidlo 9: Kontrola vypouštění ropných látek
1. |
S výhradou pravidel 10 a 11 této přílohy a odstavce 2 tohoto pravidla je zakázáno jakékoli vypouštění ropných látek nebo ropných směsí z lodí, na které se vztahuje tato příloha, do moře, kromě případů, kdy jsou splněny všechny tyto podmínky:
|
2. |
V případě lodi o hrubé prostornosti méně než 400 tun, jiné než ropný tanker, a mimo zvláštní oblast, správa [státu vlajky] zajistí, aby byla vybavena, v praktické a odůvodněné míře, zařízením k zajištění uložení zbytků ropných látek na palubě a jejich vypuštění do přístavních zařízení pro příjem odpadu nebo do moře v souladu s požadavky odst. 1 písm. b) tohoto pravidla. […] |
3. |
Ustanovení odstavce 1 tohoto pravidla se nevztahují na vypouštění čistého nebo segregovaného balastu nebo nezpracovaných ropných směsí, které bez ředění mají obsah ropných látek nejvýše 15/1 000 000 a které nepocházejí ze stok nákladových čerpacích stanic a nejsou smíchány se zbytky ropných látek z nákladu. |
4. |
Nic, co se vypouští do moře, nesmí obsahovat chemické nebo jiné látky v množstvích nebo koncentracích, které jsou nebezpečné pro mořské prostředí, nebo chemické nebo jiné látky použité k obcházení podmínek vypouštění stanovených tímto pravidlem. |
5. |
Zbytky ropných látek, které nelze vypouštět do moře v souladu s odstavci 1, 2 a 4 tohoto pravidla, jsou ponechány na palubě nebo vypouštěny do přístavních zařízení pro příjem odpadu. […] |
Pravidlo 10: Způsoby zabránění znečištění ropnými látkami z lodí plujících ve zvláštních oblastech
1. |
Pro účely této přílohy se zvláštními oblastmi rozumí oblast Středozemního moře, oblast Baltského moře, oblast Černého moře, oblast Rudého moře, „oblast Perského zálivu“, oblast Adenského zálivu, oblast Antarktidy a severozápadní evropské vody, [jak je dále vymezeno a specifikováno]. |
2. |
S výhradou ustanovení pravidla 11 této přílohy:
|
3. |
|
4. |
|
5. |
Nic v tomto pravidle nebrání lodi na cestě, jejíž pouze část je ve zvláštní oblasti, aby vypouštěla mimo zvláštní oblast v souladu s pravidlem 9 této přílohy. […] |
Pravidlo 11: Výjimky
Pravidla 9 a 10 této přílohy se nevztahují na:
a) |
vypouštění ropných látek nebo ropné směsi do moře v případě nutnosti zajištění bezpečnosti lodi nebo záchrany života na moři; nebo |
b) |
vypouštění ropných látek nebo ropné směsi do moře následkem poškození lodi nebo jejího vybavení:
|
c) |
vypouštění látek obsahujících ropné látky do moře, schválené správou [státu vlajky], při použití v boji proti zvláštním havarijním znečištěním za účelem minimalizace škod způsobených znečištěním. Jakékoli takové vypouštění podléhá schválení vlády, v jejíž jurisdikci se zamýšlené vypouštění uskuteční. |
ČÁST II: JEDOVATÉ KAPALNÉ LÁTKY (ÚMLUVA MARPOL 73/78, PŘÍLOHA II)
Výňatky z příslušných ustanovení přílohy II úmluvy Marpol 73/78:
Pravidlo 3: Kategorizace a seznam jedovatých kapalných látek
1. |
Pro účely pravidel této přílohy se jedovaté kapalné látky dělí do těchto čtyř kategorií:
[…] [Další obecné zásady kategorizace látek, včetně seznamu kategorizovaných látek, jsou stanoveny v pravidle 3 odst. 2 až 4 a pravidle 4 a v dodatcích přílohy II úmluvy Marpol 73/78.] […] |
Pravidlo 5: Vypouštění jedovatých kapalných látek
Látky kategorie A, B a C mimo zvláštních oblastí a látky kategorie D ve všech oblastech
S výhradou ustanovení […] pravidla 6 této přílohy:
1. |
Vypouštění látek kategorie A definovaných v pravidle 3 odst. 1 písm. a) této přílohy nebo látek, které jsou prozatímně určeny jako takové, nebo balastové vody, splašků z nádrží nebo jiných zbytků nebo směsí obsahujících tyto látky do moře je zakázáno. Pokud nádrže obsahující tyto látky nebo směsi mají být vymyty, musí se výsledné zbytky vypouštět do zařízení pro příjem odpadu, dokud koncentrace látek ve výtoku do tohoto zařízení není nejvýše 0,1 % hmotnostního a dokud není nádrž prázdná, kromě fosforu, bílého nebo žlutého, pro který je zbytková koncentrace 0,01 % hmotnostního. Veškerá voda následně přidaná do nádrže může být vypuštěna do moře při splnění všech těchto podmínek:
|
2. |
Vypouštění látek kategorie B definovaných v pravidle 3 odst. 1 písm. b) této přílohy nebo látek, které jsou prozatímně určeny jako takové, nebo balastové vody, splašků z nádrží nebo jiných zbytků nebo směsí obsahujících tyto látky do moře je zakázáno, kromě případů, kdy jsou splněny všechny tyto podmínky:
|
3. |
Vypouštění látek kategorie C definovaných v pravidle 3 odst. 1 písm. c) této přílohy nebo látek, které jsou prozatímně určeny jako takové, nebo balastové vody, splašků z nádrží nebo jiných zbytků nebo směsí obsahujících tyto látky do moře je zakázáno, kromě případů, kdy jsou splněny všechny tyto podmínky:
|
4. |
Vypouštění látek kategorie D definovaných v pravidle 3 odst. 1 písm. d) této přílohy nebo látek, které jsou prozatímně určeny jako takové, nebo balastové vody, splašků z nádrží nebo jiných zbytků nebo směsí obsahujících tyto látky do moře je zakázáno, kromě případů, kdy jsou splněny všechny tyto podmínky:
|
5. |
Pro odstranění zbytků nákladu z nádrží mohou být použity ventilační postupy schválené správou [státu vlajky]. Tyto postupy se zakládají na normách [IMO]. Veškerá voda následně přidaná do nádrže se považuje za čistou a nepodléhá odstavci 1, 2, 3 nebo 4 tohoto pravidla. |
6. |
Vypouštění látek, které nebyly kategorizovány, prozatímně určeny nebo vyhodnoceny podle pravidla 4 odst. 1 této přílohy, nebo balastové vody, splašků z nádrží nebo jiných zbytků nebo směsí obsahujících tyto látky do moře je zakázáno. |
Látky kategorie A, B a C ve zvláštních oblastech [podle pravidla 1 přílohy II úmluvy Marpol 73/78, včetně Baltského moře]
S výhradou ustanovení odstavce 14 tohoto pravidla a pravidla 6 této přílohy,
7. |
Vypouštění látek kategorie A definovaných v pravidle 3 odst. 1 písm. a) této přílohy nebo látek, které jsou prozatímně určeny jako takové, nebo balastové vody, splašků z nádrží nebo jiných zbytků nebo směsí obsahujících tyto látky do moře je zakázáno. Pokud nádrže obsahující tyto látky nebo směsi mají být vymyty, musí se výsledné zbytky vypouštět do zařízení pro příjem odpadu, které v souladu s pravidlem 7 této přílohy zajistí stát sousedící se zvláštní oblastí, dokud koncentrace látek ve výtoku do tohoto zařízení není nejvýše 0,05 % hmotnostního a dokud není nádrž prázdná, kromě fosforu, žlutého nebo bílého, pro který je zbytková koncentrace 0,005 % hmotnostního. Veškerá voda následně přidaná do nádrže může být vypuštěna do moře při splnění všech těchto podmínek:
|
8. |
Vypouštění látek kategorie B definovaných v pravidle 3 odst. 1 písm. b) této přílohy nebo látek, které jsou prozatímně určeny jako takové, nebo balastové vody, splašků z nádrží nebo jiných zbytků nebo směsí obsahujících tyto látky do moře je zakázáno, kromě případů, kdy jsou splněny všechny tyto podmínky:
|
9. |
Vypouštění látek kategorie C definovaných v pravidle 3 odst. 1 písm. c) této přílohy nebo látek, které jsou prozatímně určeny jako takové, nebo balastové vody, splašků z nádrží nebo jiných zbytků nebo směsí obsahujících tyto látky do moře je zakázáno, kromě případů, kdy jsou splněny všechny tyto podmínky:
|
10. |
Pro odstranění zbytků nákladu z nádrží mohou být použity ventilační postupy schválené správou [státu vlajky]. Tyto postupy se zakládají na normách [IMO]. Veškerá voda následně přidaná do nádrže se považuje za čistou a nepodléhá odstavci 7, 8 nebo 9 tohoto pravidla. |
11. |
Vypouštění látek, které nebyly kategorizovány, prozatímně určeny nebo vyhodnoceny podle pravidla 4 odst. 1 této přílohy, nebo balastové vody, splašků z nádrží nebo jiných zbytků nebo směsí obsahujících tyto látky do moře je zakázáno. |
12. |
Žádné ustanovení tohoto pravidla nebrání lodi ponechat na palubě zbytky nákladu kategorie B nebo C a vypustit tyto zbytky do moře mimo zvláštní oblasti v souladu v odstavcem 2 nebo 3 tohoto pravidla. |
Pravidlo 6: Výjimky
Pravidlo 5 této přílohy se nevztahuje na:
a) |
vypouštění jedovatých kapalných látek nebo směsí obsahujících takové látky do moře nezbytné pro zajištění bezpečnosti lodi nebo záchranu života na moři; nebo |
b) |
vypouštění jedovatých kapalných látek nebo směsí obsahujících takové látky do moře následkem poškození lodi nebo jejího vybavení:
|
c) |
vypouštění jedovatých kapalných látek nebo směsí obsahujících takové látky do moře, schválené správou [státu vlajky], při použití za účelem boje proti zvláštním havarijním znečištěním k minimalizaci škod způsobených znečištěním. Jakékoli takové vypouštění podléhá schválení vlády, v jejíž jurisdikci se zamýšlené vypouštění uskuteční. |
ODŮVODNĚNÍ RADY
I. ÚVOD
V rámci spolurozhodování (článek 251/Smlouvy o ES) dosáhla Rada dne 11. června 2004 politické dohody o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání (1) Po právní a jazykové revizi přijala Rada svůj společný postoj dne 7. října 2004.
Při stanovení svého postoje vzala Rada na vědomí stanovisko Evropského parlamentu při jeho prvním čtení dne 13. ledna 2004 (2) a stanovisko Hospodářského a sociálního výboru (3) (4).
Účelem této směrnice je zavést do právního řádu Společenství mezinárodní pravidla o znečištění z lodí obsažená v Mezinárodní úmluvě o zabránění znečištění z lodí (MARPOL) stanovením, že porušení pravidel o vypouštění je protiprávním jednáním, a zavedením harmonizovaných pravidel k jejich prosazování. Účelem směrnice je rovněž na jedné straně rozšířit tato pravidla tak, aby se vztahovala na vypouštění ropy následkem poškození, pokud bylo spácháno úmyslně, následkem opomenutí nebo hrubé nedbalosti, a na druhé straně zajistit co nejširší možné prosazování těchto pravidel na základě Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS).
II. ANALÝZA SPOLEČNÉHO POSTOJE
Po havárii ropného tankeru Prestige Rada nejenže vyzdvihla důležitost politiky pro námořní bezpečnost, ale i nutnost zajistit uložení odpovídajících sankcí komukoli, kdo způsobí nebo přispěje k havarijnímu znečištění svou hrubou nedbalostí. Přístup zaujatý Radou k tomuto návrhu Komise, který byl předložen v březnu 2003 a kterému se dostalo téhož měsíce podpory v jednom ze závěrů Evropské rady, jenž zdůraznil výběr vhodného právního základu, vychází ze zásady plného využití práv Společenství podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) a plnění závazků členských států podle Mezinárodní úmluvy o zabránění znečištění z lodí (MARPOL).
Rada se domnívá, že zavedením režimu MARPOL proti znečištění z lodí do právního řádu Společenství se zajistí přísnější a jednotnější používání a prosazování tohoto režimu v členských státech. Sdílí názor, že je nutno stanovit, že veškeré vypouštění znečišťujících látek se považuje za protiprávní jednání, pokud bylo spácháno úmyslně, následkem opomenutí nebo hrubé nedbalosti.
Podle zásady o dodržování úmluvy MARPOL jsou stanoveny výjimky v případě, že k vypouštění dochází za účelem záchrany životů nebo samotné lodi. Výjimka podle úmluvy MARPOL, týkající se majitele nebo velitele v případech vypouštění následkem nehody, se použije v mezinárodních mořských oblastech a ve výlučné hospodářské nebo rovnocenné zóně členských států. V takových případech z ustanovení úmluvy MARPOL logicky vyplývá, že posádka je chráněna, jedná-li na rozkaz velitele. Ve vnitřních vodách a v teritoriálních vodách členských států však ke zvýšení ochrany pobřeží považuje Rada za vhodné uplatňovat práva Společenství v souladu s čl. 211 odst. 4 úmluvy UNCLOS a zrušit výjimku stanovenou pro případ vypouštění následkem nehody.
Rada je toho názoru, že sankce za porušení pravidel o znečištění z lodí musejí být účinné, přiměřené a odrazující a mohou zahrnovat trestní nebo správní sankce. Souhlasí také s tím, že tyto sankce musejí být uplatněny na jakoukoliv osobu, která je shledána odpovědnou za znečištění moře, tj. musejí pokrývat celý řetězec odpovědností. I přesto, že směrnice definuje protiprávní jednání, je Rada toho názoru, že minimální závazná pravidla pro trestní sankce, odpovědnost a jurisdikci by měla být stanovena v souběžném rámcovém rozhodnutí navrženém Komisí a přezkoumaném Radou ve složení pro „spravedlnost a vnitřní věci“.
Rada vítá zjednodušení přísných donucovacích opatření proti lodím připlouvajícím do kteréhokoli přístavu některého ze členských států, v souladu s příslušnými mezinárodními pokyny. Za účelem snadnějšího prosazování odpovídajících opatření podporuje zvýšené sdílení informací o podezřelých vypouštěních mezi členskými státy a třetími zeměmi, buď jako státy přístavu, nebo státy vlajky.
Závěrem je Rada toho názoru, že na ochranu pobřeží a zdrojů v této oblasti je nutno využívat veškerých možností stanovených v úmluvě UNCLOS, včetně donucovacích opatření ze strany pobřežních států vůči proplouvajícím lodím, plujícím v teritoriálních vodách anebo ve výlučné hospodářské nebo rovnocenné zóně v souladu s čl. 220 odst. 6 úmluvy UNCLOS, pokud jsou jasné objektivní důkazy o vypouštění, které způsobuje nebo hrozí způsobit významné poškození pobřeží nebo jakéhokoli jiného zdroje v teritoriálních vodách anebo ve výlučné hospodářské zóně nebo rovnocenné zóně. V tomto případě by měly dotčené členské státy předložit věc svým příslušným orgánům za účelem zahájení řízení, včetně zadržení lodi, v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy.
III. ZMĚNY
Vezmeme-li v úvahu, že, jak je uvedeno výše, Rada zaujala k tomuto návrhu směrnice ve srovnání s původně navrhovaným zněním velmi odlišný přístup, nebylo v tomto společném postoji možné zohlednit velkou část změn navržených Evropským parlamentem při prvním čtení.
— |
Myšlenka, podle níž by byla zřízena evropská pobřežní stráž (změny 6 a 22), nebyla součástí původního návrhu Komise. I když Rada považuje za důležité hledat způsoby zvýšení ochrany evropského pobřeží, nechce se nijak dotýkat jakékoli iniciativy Komise v tomto směru, která případně povede ke zvláštnímu právnímu aktu, jež Rada se zájmem posoudí. |
— |
Přestože Rada sdílí znepokojení EP, pokud jde o provádění právních předpisů Společenství o námořní bezpečnosti (změny 3, 19, 20 a 31), domnívá se, že prosazování stávajících právních aktů, například směrnice 2000/59/ES o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu, spadá do působnosti členských států a jeho sledování je podle Smlouvy jedním z úkolů Komise. |
— |
Vzhledem k tomu, že předmětem této směrnice je jasně definovat vypouštění znečišťujících látek z lodí jako protiprávní jednání podle právního řádu Společenství, je Rada toho názoru, že jiná ustanovení technického rázu jako monitorovací zařízení na palubě nebo měřič ropy (změny 30 a 32) se vymykají z oblasti působnosti tohoto návrhu. |
— |
Podle hlavní zásady výše uvedeného přístupu Rady se ustanovení MARPOL o vypouštění, včetně výjimky týkající se majitele a velitele v případech vypouštění následkem nehody (změna 10), použijí v mezinárodních mořských oblastech a v hospodářské zóně nebo rovnocenné zóně členských států. V těchto případech je posádka rovněž výslovně vyloučena, pokud jedná na rozkaz velitele. Naopak ve vnitřních vodách a v teritoriálních vodách členských států se v souladu s možnostmi podle čl. 211 odst. 4 UNCLOS tato výjimka neuděluje. |
— |
Co se týče oblasti působnosti směrnice, Rada považuje za vhodné zacházet se všemi loďmi v určité mořské oblasti na stejném základě, nezávisle na jejich vlajce, za účelem zabránit nevýhodnému postavení lodí plujících pod vlajkou některého z členských států (změny 11 a 13). |
— |
I když společný postoj neobsahuje podrobné ustanovení o povaze trestních sankcí (viz zrušení čl. 8 odst. 4 až 6 / změny 17 a 18) vzhledem k tomu, že minimální pravidla pro harmonizaci trestních sankcí jsou předmětem souběžného rámcového rozhodnutí, čl. 7 odst. 2 uvádí donucovací opatření ze strany pobřežních států v souladu s čl. 220 odst. 6 úmluvy UNCLOS, včetně zadržení lodi v konkrétních případech uvedených v tomto článku. |
Společný postoj zahrnuje některé další menší změny a vyjasnění návrhu Komise. V několika bodech byly zčásti nebo zcela začleněny změny navržené Evropským parlamentem za účelem zajištění konzistentního právního znění.
(1) Komise přednesla svůj návrh dne 7. března 2003 (Úř. věst. C 76, 25.3.2004, s. 5) pod názvem „Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o znečišťování z lodí a o zavedení sankcí, včetně trestních sankcí, za trestné činy znečištění“.
(2) Dok. 5181/04 CODEC 24 MAR 2 ENV 8 DROIPEN 1 (dosud nezveřejněn v Úředním věstníku).
(3) Úř. věst. C 220, 16.9.2003, s. 72.
(4) Výbor regionů se rozhodl nezaujmout stanovisko.