Energetická náročnost budov
PŘEHLED DOKUMENTU:
Směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov
CO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?
- Cílem je zlepšit energetickou náročnost budov v Evropské unii (EU) a brát přitom v úvahu různé klimatické a místní podmínky.
- Stanovuje minimální požadavky a společný rámec pro výpočet energetické náročnosti.
- Směrnice byla po přezkumu jejího provádění 2010/31/EU v roce 2018 pozměněna směrnicí (EU) 2018/844. Základním cílem je zrychlit nákladově efektivní renovaci stávajících budov a podpořit používání inteligentních technologií v budovách. Pozměňující směrnice, která je součástí balíčku opatření týkajících se čisté energie, doplňuje právní předpisy týkající se energetické účinnosti.
KLÍČOVÉ BODY
- Země EU musí stanovit optimální minimální požadavky na energetickou náročnost. Ty se každých 5 let přezkoumávají. Musí se vztahovat na budovu, její součásti a energii využívanou pro:
- vytápění budov,
- chlazení budov,
- teplou užitkovou vodu,
- větrání,
- zabudované osvětlení,
- jiné technické systémy budovy*.
- Evropská komise stanovila srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost.
- Nové budovy musí splňovat minimální normy. Budovy, jež jsou využívány orgány veřejné moci, by měly dosáhnout statutu budov s téměř nulovou spotřebou energie* do 31.prosince 2018 a jiné nové budovy do 31. prosince 2020.
- U stávajících budov, u kterých probíhá větší renovace, je nutné snížit energetickou náročnost s cílem splnit příslušné požadavky.
- Země EU musí provozovat systém certifikace energetické náročnosti. Certifikáty:
- poskytují informace potenciálním kupcům či nájemníkům o energetické třídě,
- zahrnují doporučení pro nákladově efektivní zlepšení,
- musí být uvedeny ve všech reklamách komerčních médií v případě prodeje či pronájmu prostor.
- Vnitrostátní orgány zemí EU musí zajistit zavedení režimů inspekcí otopných soustav a klimatizačních systémů.
Změny původní směrnice
- Pozměňující směrnice (EU) 2018/844 požaduje, aby země EU vypracovaly dlouhodobé strategie renovací pro podporu zrenovování obytných i jiných než obytných budov na vysoce energeticky účinný a dekarbonizovaný fond budov do roku 2050. Tyto strategie stanoví plán s opatřeními a měřitelnými ukazateli pokroku s ohledem na dlouhodobý cíl EU snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 80–95 % v porovnání s rokem 1990. Tento plán musí obsahovat orientační dílčí cíle pro roky 2030, 2040 a 2050 a specifikovat, jak tyto cíle přispívají k dosažení cílů Unie v oblasti energetické účinnosti v souladu se směrnicí 2012/27/EU o energetické účinnosti (viz shrnutí).
- Navíc revidovaná směrnice:
- rozšiřuje rozsah současného režimu inspekcí otopných soustav a klimatizačních systémů tak, aby zahrnoval současné systémy (s větráním) a zohledňoval výkon těchto systémů při typických provozních podmínkách,
- podporuje použití informačních a komunikačních technologií a inteligentních automatizačních a kontrolních technologií v budovách,
- podporuje zavedení infrastruktury pro dobíjení elektrických vozů na parkovištích budov tím, že vyžaduje instalaci infrastruktury potrubí a dobíjecích stanic,
- zavádí „ukazatel připravenosti pro chytrá řešení“ pro hodnocení schopnosti budov přizpůsobit se potřebám uživatele, optimalizovat svůj provoz a interagovat se sítí.
Nepovinný společný systém EU pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení
V roce 2020 Komise přijala akt v přenesené pravomoci a prováděcí akt:
- Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2155 doplňuje směrnici (EU) 2010/31/EU stanovením nepovinného společného systému EU pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení, tj. definuje ukazatel připravenosti pro chytrá řešení a společnou metodiku, podle které se vypočítává. Metodika spočívá ve výpočtu bodového ohodnocení připravenosti budov nebo ucelených částí budov pro chytrá řešení a odvození hodnocení připravenosti budov nebo jejich ucelených částí pro chytrá řešení.
- Prováděcí nařízení (EU) 2020/2156, kterým se stanoví technické podrobnosti pro provádění nepovinného společného systému EU pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení. Věnuje se mimo jiné těmto aspektům:
- akreditace a kvalifikace odborníků na ukazatel připravenosti pro chytrá řešení,
- vydávání certifikátu k ukazateli připravenosti pro chytrá řešení a podmínky jeho používání a
- testování systému ukazatele připravenosti pro chytrá řešení.
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2155 a prováděcí nařízení (EU) 2020/2156 se použijí ode dne 10. ledna 2021.
ODKDY SMĚRNICE PLATÍ?
- Směrnice 2010/31/ES je v platnosti od 8. července 2010 a měla nabýt podoby zákona v zemích EU nejpozději do 9. července 2012.
- Pozměňující směrnice (EU) 2018/844 je v platnosti od 9. července 2018 a měla nabýt podoby zákona v zemích EU nejpozději do 10. března 2020.
KONTEXT
Sektor budov EU největším spotřebitelem energie v Evropě, spotřebovává zhruba 40 % energie a zhruba 75 % budov je energeticky neúčinných. Vzhledem k této špatné úrovni energetické účinnosti je jedním z dlouhodobých cílů EU dekarbonizace fondu budov. Tato směrnice je důležitým prvkem zefektivňování budov.
Více informací je k dispozici zde:
KLÍČOVÉ POJMY
Technický systém budovy: technické zařízení určené k vytápění, chlazení, větrání budovy či ucelené části budovy, pro teplou vodu, osvětlení, automatizaci nebo ovládání budovy či ucelené části budovy, k výrobě elektřiny na místě, či pro kombinaci těchto účelů; mezi technické systémy budov patří i ty systémy, které využívají energii z obnovitelných zdrojů.
Budova s téměř nulovou spotřebou energie: budova, jejíž energetická náročnost je velmi nízká. Nízká spotřeba požadované energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě či v jeho okolí.
HLAVNÍ DOKUMENT
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (přepracování) (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13–35)
Následné změny směrnice 2010/31/EU byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.
SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2155 ze dne 14. října 2020, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2010/31/EU stanovením nepovinného společného systému Evropské unie pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení (Úř. věst. L 431, 21.12.2020, s. 9–24)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2156 ze dne 14. října 2020, kterým se podrobně stanoví technické parametry pro účinné provádění nepovinného společného systému Unie pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení (Úř. věst. L 431, 21.12.2020, s. 25–29)
Doporučení Komise (EU) 2016/1318 ze dne 29. července 2016 o pokynech na podporu budov s téměř nulovou spotřebou energie a osvědčených postupů k zajištění, aby do roku 2020 byly všechny nové budovy budovami s téměř nulovou spotřebou energie (Úř. věst. L 208, 2.8.2016, s. 46–57)
Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě: Pokrok členských států na cestě k budovám s téměř nulovou spotřebou energie (COM(2013) 483 final/2, 7.10.2013)
Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě: Finanční podpora energetické účinnosti budov (COM(2013) 225 final, 18.4.2013)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1–56)
Viz konsolidované znění.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 244/2012 ze dne 16. ledna 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov stanovením srovnávacího metodického rámce pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 18–36)
Viz konsolidované znění.
Poslední aktualizace 26.02.2021