EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 7.3.2019

COM(2019) 125 final

2019/0070(COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie

(Text s významem pro EHP)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Důvody a cíle návrhu

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci) 

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Tento návrh je technické povahy, neboť jeho cílem je sladit rozpočtová ustanovení rozhodnutí s návrhem víceletého finančního rámce na období 2021–2027 přijatým Komisí dne 2. května 2018. Jeho podstata je založena na navrhované revizi rozhodnutí č. 1313/2013/EU ze dne 23. listopadu 2017 (návrh rescEU). Nebylo proto provedeno žádné posouzení dopadů.

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

·posílit společnou kapacitu členských států a EU reagovat na katastrofy vytvořením vyhrazené rezervy kapacit pro odezvu (rescEU),

·vyšší (nebo nové) spolufinancování z prostředků EU za účelem úprav, oprav, dopravy a/nebo provozu kapacit, které jsou určeny na Evropskou rezervu v oblasti civilní ochrany,

·větší důraz na prevenci a na zlepšení soudržnosti s dalšími klíčovými politikami EU,

·vytvoření sítě znalostí v oblasti civilní ochrany a

·posílení spolupráce se sousedními zeměmi.

Legislativní a finanční výkaz, který je přiložen k tomuto návrhu, obsahuje další podrobnosti o rozpočtových důsledcích a o potřebných lidských a administrativních zdrojích.

5.    OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Informativní dokumenty (v případě směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2019/0070 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 196 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 7 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 8 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Komise přijala návrh 9 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie, ze dne 23. listopadu 2017 10 .

(2)Cílem návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU, přijatého Komisí je posílit kolektivní schopnost připravit se a reagovat na katastrofy posílením možností, které nabízí Evropská rezerva v oblasti civilní ochrany. To zahrnuje vytvoření rezervy kapacit civilní ochrany pro použití v operacích Unie („rescEU“) a posílení opatření platných v oblasti prevence.

(3)Zvýšené financování ze strany Unie je nezbytné k tomu, aby bylo možné dále rozvíjet Evropskou rezervu v oblasti civilní ochrany a pokrýt dodatečné náklady vyplývající z grantů na přizpůsobení a z provozu kapacit přidělených do Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany.

(4)Na vytvoření, nasazení a provoz kapacit rescEU je třeba vyčlenit odpovídající finanční prostředky.

(5)Rozhodnutí č. 1313/2013/EU stanoví finanční krytí mechanismu Unie, které představuje hlavní referenční částku určenou k pokrytí výdajů programu do konce rozpočtového období 2014–2020.

(6)Finanční krytí stanovené v článku 19 rozhodnutí č. 1313/2013/EU je třeba aktualizovat a nahradit novými údaji uvedenými v návrhu víceletého finančního rámce na období 2021–2027 přijatém Komisí 11 .

(7)Podle víceletého finančního rámce na období 2021–2027 jsou finanční prostředky pro mechanismus civilní ochrany Unie v novém okruhu 5 „Bezpečnost a obrana“.

(8)Příloha I rozhodnutí č. 1313/2013/EU není dostatečně pružná, aby Unii umožnila řádně upravit investice do prevence, připravenosti a reakce. Úrovně investic, které mají být přiděleny na jednotlivé fáze cyklu zvládání rizik souvisejících s katastrofami, je třeba stanovit předem. Vzhledem k nepředvídatelné povaze zvládání katastrof to Unii brání v tom, aby byla schopna reagovat.

(9)Nové finanční ustanovení by mělo nahradit finanční ustanovení rozhodnutí č. 1313/2013/EU, která se týkají finančního krytí mechanismu civilní ochrany Unie v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem (2014–2020). Za účelem sladění finančního krytí mechanismu civilní ochrany Unie s údaji navrženými pro víceletý finanční rámec na období 2021–2027 by se čl. 1 odst. 1 písm. a) měl použít od 1. ledna 2021.

(10)Rozhodnutí č. 1313/2013/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU se mění takto:

1)Článek 19 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Finanční krytí pro provádění mechanismu Unie na období let 2021 až 2027 se stanoví na 1 400 000 000 EUR v běžných cenách.“

b) odstavce 4, 5 a 6 se zrušují.

2)Článek 20a 12 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci akcí a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti. Každá pomoc nebo finanční prostředky poskytnuté podle tohoto rozhodnutí rovněž vhodně zviditelní Unii, což zahrnuje i výrazné zobrazení emblému Unie u kapacit uvedených v článcích 11 a 12 a čl. 21 odst. 2 písm. c).

2. Komise provádí k tomuto rozhodnutí a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na toto rozhodnutí přispějí též k institucionální komunikaci o politických prioritách Unie, souvisejí-li s cíli uvedenými v čl. 3 odst. 1.

Komise vytvoří komunikační strategii s cílem přiblížit konkrétní výsledky opatření přijatých v rámci mechanismu Unie občanům.

3. Komise uděluje medaile za účelem uznání a vyznamenání dlouhodobých závazků a mimořádných příspěvků k civilní ochraně Unie.“

3)Článek 30 13 se mění takto:

a)odstavec 2 se zrušuje;

b)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 21 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.“;

c)odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 21 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

4)Příloha I se zrušuje.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 1 odst. 1 písm. a) tohoto rozhodnutí se však použije ode dne 1. ledna 2021.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Cíle

1.4.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.4.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.4.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.4.4Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5Doba trvání a finanční dopad

1.6Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systémy řízení a kontroly

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1Název návrhu/podnětu 

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie.

1.2Příslušné oblasti politik (skupina programů)

Tento návrh zajišťuje nezbytné rozpočtové prostředky na podporu opatření EU v oblasti civilní ochrany, zejména prostřednictvím posíleného mechanismu Unie. Uvedený mechanismus přispívá k obecnému cíli vybudovat „Evropu, která chrání“, jak je uvedeno ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě o „novém, moderním víceletém finančním rámci pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“ 14 .

Podle návrhu nového víceletého finančního rámce je financování týkající se civilní ochrany začleněno do jediného okruhu: Okruh 5 „Bezpečnost a obrana“. Konkrétní skupinou je „Reakce na krize“, hlava 14, kapitola 02. Tato skupina bude zahrnovat jak vnitřní, tak vnější rozměr civilní ochrany.

1.3Návrh/podnět se týká: 

◻ nová akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 15  

X prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.4.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Tímto rozhodnutím se mění finanční krytí stávající akce, aby se umožnilo pokračování této akce v období příštího víceletého finančního rámce. Celkovým cílem stávajících právních předpisů je pokračovat v posilování spolupráce mezi EU a členskými státy a usnadnit koordinaci v oblasti civilní ochrany při prevenci přírodních a člověkem způsobených katastrof a přípravě a reakci na ně.

Finanční pomoc v oblasti prevence a připravenosti v rámci mechanismu Unie je poskytována na základě ročního pracovního programu přijatého Výborem pro civilní ochranu. Tento výbor stanoví požadavky a kritéria pro vynakládání vyčleněných prostředků.

Tato iniciativa se týká finančního krytí dostupného pro mechanismus Unie ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027. Proto bude od roku 2021 prováděna každoročně.

Přijímá se rovněž samostatné finanční rozhodnutí týkající se reakce na katastrofy. Vzhledem k nepředvídatelné povaze katastrof neexistuje žádný konkrétní harmonogram provádění. Rozhodnutí se bude ve všech ohledech provádět rychle a kdykoli toho bude zapotřebí.

1.4.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Důvody pro akci na úrovni EU (ex ante):

Nedávné mimořádné události a zkušenosti ukázaly, že celá Evropa trpí určitými nedostatky v oblasti civilní ochrany. Tyto nedostatky se stále více projevují v důsledku změny klimatu a zvýšení četnosti a intenzity katastrof. To bylo zřejmé zejména v období lesních požárů v roce 2017. Navrhovaná revize rozhodnutí č. 1313/2013/EU ze dne 23. listopadu 2017 (návrh rescEU) 16 byla proto považována za nezbytnou pro posílení mechanismu Unie.

Navrhovaný příděl rozpočtových prostředků odráží ambice stanovené v návrhu Komise na změnu mechanismu civilní ochrany Unie. Dodatečný rozpočet umožní provádět následující činnosti:

·posílit společnou kapacitu členských států a Unie reagovat na katastrofy vytvořením vyhrazené rezervy kapacit pro odezvu (rescEU),

·vyšší (nebo nové) spolufinancování z prostředků EU za účelem úprav, oprav, dopravy a/nebo provozu kapacit, které jsou určeny na Evropskou rezervu v oblasti civilní ochrany,

·větší důraz na prevenci a na zlepšení soudržnosti s dalšími klíčovými politikami EU,

·vytvoření sítě znalostí v oblasti civilní ochrany a

·posílení spolupráce se sousedními zeměmi.

Očekávaná generovaná přidaná hodnota EU (ex post)

Financování stanovené v tomto návrhu by mělo vést k:

1)    vyrovnání rozdílů mezi potřebami obyvatel postižených katastrofami a dostupnou pomocí díky (pravděpodobnému) zahrnutí většího množství kapacit do Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany a rezervy kapacit na úrovni EU;

2)    úsporám z rozsahu vyplývajícím z „minimální“ rezervy kapacit na úrovni EU namísto investic do extrémní úrovně připravenosti ve všech členských státech;

3)    větší soudržnosti a pevnějším vazbám mezi různými oblastmi politik, a to s nejlepším využitím stávajících nástrojů EU;

4)    zvýšení účinnosti, zejména rychlosti podpory z mechanismu Unie v reakci na katastrofy, a to i díky zjednodušení administrativních postupů.

1.4.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Mechanismus Unie dosud přinesl povzbudivé výsledky, pokud jde o výkonnost v každém ze tří pilířů (prevence/připravenost/reakce). Obecně ho zúčastněné státy a hlavní zúčastněné strany vnímají pozitivně. To je celkový závěr z průběžného hodnocení mechanismu Unie (2014–2016), které provedl externí konzultant a které bylo zveřejněno v srpnu 2017.

Dalším poznatkem z průběžného hodnocení, jakož i ze zprávy Evropského účetního dvora 17 , byla potřeba zlepšit rámec pro monitorování výsledků mechanismu Unie. To zahrnuje lepší měřitelnost v podobě možných kvantitativních ukazatelů a základních hodnot, které by měly pomoci více se zaměřit na dopad v průběhu času. Komise zavedla pro všechny činnosti měřitelné ukazatele výstupů. Jedná se o první krok v dlouhodobějším procesu zajišťování finanční pomoci v rámci mechanismu, který vychází z přístupu více zaměřeného na výsledky.

Dalším relevantním zdrojem, na němž Komise založila svůj návrh na zlepšení stávajícího fungování mechanismu Unie, je přehled EU týkající se rizik 18 . K vypracování tohoto přehledu na základě stávajících právních předpisů byla využita vnitrostátní posouzení rizik předložená členskými státy.

Komise rovněž vychází ze zkušeností získaných:

·v mimořádných situacích řešených v rámci mechanismu Unie od jeho vytvoření v roce 2001,

·z projektů financovaných v rámci výzev k předkládání návrhů zahájených od roku 2013 v oblasti připravenosti a prevence a

·z pilotního projektu financovaného v rámci výzvy k předkládání návrhů zahájené v roce 2008 s cílem posílit spolupráci mezi členskými státy v boji proti lesním požárům.

1.4.4Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Soulad s těmito nařízeními:

–nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci,

–nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost,

–nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie,

–nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o zřízení nástroje stability,

–rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie,

–nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 375/2014 ze dne 3. dubna 2014 o zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci („iniciativa Humanitární dobrovolníci EU“),

–nařízení Rady (EU) 2016/369 ze dne 15. března 2016 o poskytování mimořádné podpory v rámci Unie,

–nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

1.5Doba trvání a finanční dopad 

X omezená doba trvání

–X    s účinností od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2027

–X    Finanční dopad od roku 2021 do roku 2027 pro prostředky na závazky a od roku 2020 do roku 2032 pro prostředky na platby.

◻ neomezená doba trvání

–provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.6Předpokládaný způsob řízení 19  

X Přímé řízení Komisí

–X prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

X Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–X mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Akce a opatření, které obdrží finanční podporu v rámci těchto rozhodnutí, jsou pravidelně monitorovány.

Komise musí hodnotit mechanismus Unie v souladu s článkem 34 rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

2.2Systémy řízení a kontroly 

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Finanční pomoc v oblasti prevence a připravenosti v rámci mechanismu Unie je poskytována na základě ročního pracovního programu přijatého Výborem pro civilní ochranu. Komise pravidelně informuje výbor o provádění pracovního programu. Přijímá se rovněž samostatné finanční rozhodnutí týkající se reakce.

Na základě zkušeností získaných při provádění mechanismu Unie v minulosti Komise nepředpokládá podstatné změny stávajících řídicích opatření.

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Použije se stávající vnitřní kontrolní systém Evropské komise, aby bylo zajištěno, že finanční prostředky dostupné v rámci mechanismu Unie jsou využívány řádně a v souladu s příslušnými právními předpisy.

Současný systém je uspořádán takto:

1. Interní kontrolní tým v rámci vedoucího útvaru (Generální ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci / GŘ ECHO) se zaměřuje na dodržování správních postupů a platných právních předpisů v oblasti civilní ochrany. Pro tento účel se používá rámec vnitřní kontroly Komise.

2. Do ročního plánu auditů GŘ ECHO je plně začleněn pravidelný audit grantů a zakázek, které jsou zadávány v rámci rozpočtu na civilní ochranu, prováděný externími auditory.

3. Hodnocení celkových činností externími hodnotiteli.

Prováděné činnosti mohou být kontrolovány Evropským úřadem pro boj proti podvodům a Účetním dvorem.

Pokud jde o dohled a sledování provádění mechanismu Unie v rámci nepřímého řízení, budou využity rozsáhlé zkušenosti získané při provádění nástroje humanitární pomoci s nezbytnými změnami.

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

Odhadované náklady na kontrolní strategii GŘ ECHO představují 1,1 % rozpočtu na rok 2017 na nepřímé řízení a 0,6 % rozpočtu na rok 2017 na přímé řízení. Tento ukazatel sestává hlavně z těchto složek:

–celkové osobní náklady vynaložené na odborníky na danou oblast z GŘ ECHO a náklady finančních a provozních útvarů vynásobené odhadovaným podílem doby věnované zajišťování kvality, kontrole a sledování (50 %),

–celkové zdroje v rámci oddělení externího auditu GŘ ECHO vyčleněné na audity a ověřování.

Vzhledem k tomu, že tyto kontroly s sebou nesou jen omezené náklady, a přitom mají kvantifikovatelné (opravy a zpětné získání vyplacených částek) i nekvantifikovatelné (odrazující účinek kontrol a jejich význam pro zajišťování kvality) přínosy, může Komise učinit závěr, že kvantifikovatelné a nekvantifikovatelné přínosy kontrol značně převažují nad jejich nevýznamnými náklady.

Pokud jde o pověřené subjekty, které využívají finanční prostředky EU v režimu nepřímého řízení, Komise přispívá až do výše 7 % jejich přímých způsobilých nákladů, aby zajistila dohled a řízení financování EU.

O tom svědčí víceletá míra zbytkových chyb ve výši 1,08 %, již Komise vykázala v roce 2017 u oddělení pro humanitární pomoc a civilní ochranu.

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Uplatní se strategie boje proti podvodům GŘ ECHO v souladu se strategií Komise pro boj proti podvodům, jejímž cílem mimo jiné je zajistit, aby:

–vnitřní kontroly GŘ ECHO zaměřené na boj proti podvodům byly plně v souladu se strategií Komise pro boj proti podvodům,

–přístup GŘ ECHO k řízení rizika podvodů byl nastaven tak, aby určoval oblasti rizika vzniku podvodů a adekvátní reakce.

Systémy používané pro vynakládání prostředků EU ve třetích zemích umožňují získávání relevantních údajů za účelem jejich využití při řízení rizika podvodů (např. zjištění dvojího financování).

V případě potřeby mohou být zřízeny skupiny pro vytváření sítí a odpovídající IT nástroje určené k analýze případů podvodu týkajících se daného odvětví.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky 

3.2Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 24  

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.1Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.3Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–◻    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran

–X    stanoví spolufinancování třetími stranami

Finanční příspěvky třetích stran 28 nelze v této fázi vypočítat vzhledem k tomu, že o částkách dosud nebylo rozhodnuto.

3.3Odhadovaný dopad na příjmy 

–X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–◻    na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

(1)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).

(2)    COM(2018)321 final.

(3)    COM(2017)772 final.

(4)    Sdělení se nazývá „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání“.

(5)    COM(2018)321 final, s. 29.

(6)    COM(2017)772 final.

(7)    Úř. věst. C , , s. .

(8)    Úř. věst. C , , s. .

(9)    Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie, ze dne 23. listopadu 2017 (COM(2017) 772 final).

(10)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).

(11)    COM(2018) 321 final.

(12)    V době pravděpodobného přijetí tohoto návrhu by měla být navrhovaná revize rozhodnutí č. 1313/2013/EU ze dne 23. listopadu 2017 (návrh rescEU), v níž byl vložen nový článek o viditelnosti (článek 20a), již v platnosti (předpokládaný vstup v platnost je 21. března 2019). Vzhledem k tomu, že je potřeba zjednodušit terminologii týkající se institucionální komunikace u všech nových návrhů víceletého finančního rámce v souladu s pokyny generálního sekretariátu (ARES (2018) 4555072), článek 20a se mění tak, aby byl v souladu s vnitřními předpisy v této oblasti.

(13)    V době pravděpodobného přijetí tohoto návrhu by měla být navrhovaná revize rozhodnutí č. 1313/2013/EU ze dne 23. listopadu 2017 (návrh rescEU) již v platnosti (předpokládaný vstup v platnost je 21. března 2019). Pozměňovací návrh předložený v tomto dokumentu tak odkazuje na článek 30 ve znění uvedeném v revidovaném rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

(14)    COM(2018) 98 final.

(15)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(16)    COM(2017) 772 final.

(17)    Evropský účetní dvůr, „Union Civil Protection Mechanism: the coordination of responses to disasters outside the EU has been broadly effective“, zvláštní zpráva č. 33, 2016.

(18)    Pracovní dokument útvarů Komise „Overview of Natural and Man-made Disaster Risks the European Union may face“, SWD (2017)176 final, 23.5.2017.

(19)    Internetové stránky BudgWeb obsahují podrobnosti o způsobech řízení a odkazy na finanční nařízení: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(20)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(21)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu. Země ESVO, které jsou členy EHP, se mohou k mechanismu civilní ochrany Unie připojit jako „zúčastněné státy“, jak je stanoveno v čl. 28 odst. 1 písm. a) rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

(22)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu. Tyto země se mohou k mechanismu civilní ochrany Unie připojit jako „zúčastněné státy“, jak je stanoveno v čl. 28 odst. 1 písm. b) rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

(23)    Pro účely této tabulky by odkaz na třetí země měl být chápán jako „ostatní evropské země“, které se dosud neúčastní mechanismu civilní ochrany Unie, ale které by se v budoucnu mohly připojit v souladu s čl. 28 odst. 1 písm. a) rozhodnutí č. 1313/2013/EU. Od třetích zemí se nepředpokládají jiné příspěvky než ty, které jsou uvedeny výše.

(24)    „Celkové částky se z důvodu zaokrouhlení nemusí shodovat.“

(25)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(26)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(27)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(28)    Příspěvky třetích stran odkazují na příspěvky „zúčastněných států“ v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, jak je uvedeno v tabulce 3.1 (výše) a v souladu s vysvětlivkami uvedenými v poznámkách pod čarou 21, 22 a 23.

(29)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.