EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52018AR2906

Stanovisko Evropského výboru regionů – Nekalé obchodní praktiky v rámci potravinového řetězce

COR 2018/02906

OJ C 387, 25.10.2018, p. 48–52 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

25.10.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 387/48


Stanovisko Evropského výboru regionů – Nekalé obchodní praktiky v rámci potravinového řetězce

(2018/C 387/09)

Hlavní zpravodaj:

Jacques BLANC (FR/ELS), starosta obce La Canourgue

Odkaz:

návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v potravinovém řetězci

COM(2018) 173 final

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

Článek 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Předmět a oblast působnosti

Předmět a oblast působnosti

1.   Tato směrnice stanoví minimální seznam zakázaných nekalých obchodních praktik mezi kupujícími a dodavateli v potravinovém řetězci, minimální pravidla pro jejich prosazování a opatření týkající se koordinace mezi donucovacími orgány.

1.   Tato směrnice stanoví minimální seznam zakázaných nekalých obchodních praktik mezi kupujícími a dodavateli v potravinovém řetězci, minimální pravidla pro jejich prosazování a opatření týkající se koordinace mezi donucovacími orgány.

2.   Tato směrnice se vztahuje na některé nekalé obchodní praktiky, k nimž dochází v souvislosti s prodejem potravinářských produktů dodavatelem , který je malým nebo středním podnikem, kupujícímu, který není malým ani středním podnikem.

2.   Tato směrnice se vztahuje na nekalé obchodní praktiky, k nimž dochází v souvislosti s prodejem potravinářských produktů dodavatelem kupujícímu, který není malým ani středním podnikem.

3.   Tato směrnice se použije na smlouvy o dodávkách uzavřené po dni zahájení použitelnosti ustanovení, jimiž se provádí tato směrnice, uvedených v čl. 12 odst. 1 druhém pododstavci.

3.   Tato směrnice se použije na smlouvy o dodávkách uzavřené po dni zahájení použitelnosti ustanovení, jimiž se provádí tato směrnice, uvedených v čl. 12 odst. 1 druhém pododstavci.

Odůvodnění

Omezení oblasti působnosti směrnice by mělo negativní dopad na velká družstva a organizace producentů, které nesplňují kritéria malých a středních podniků, což by je nechránilo před nekalými obchodními praktikami. Vzhledem ke koncentraci subjektů v navazujících článcích dodavatelského řetězce tyto organizace producentů a družstva rozhodně nemají stejné vyjednávací síly jako kupující. Tato možnost by navíc výrazně protiřečila dlouhodobému úsilí Komise koncentrovat nabídku prostřednictvím uplatňování společné organizace trhů, což nepřímo znevýhodňuje organizace producentů, jež neodpovídají definici malých a středních podniků. Zákaz nekalých obchodních praktik by se koneckonců netýkal ani nekalých obchodních praktik, jimž by byl ze strany distributora vystaven průmyslový dodavatel, například podnik střední velikosti prodávající výrobky s výraznou zemědělskou složkou. Nemá to tedy z ekonomického hlediska význam, pokud jde o nezbytnou ochranu těch nejzranitelnějších článků řetězce.

Pozměňovací návrh 2

Článek 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Definice

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

Pro účely této směrnice se rozumí:

„kupujícím“ každá fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii , která kupuje potravinářské produkty pro obchodní účely. Pojem „kupující“ může zahrnovat skupinu takových fyzických a právnických osob; […]

a)

„kupujícím“ každá fyzická nebo právnická osoba bez ohledu na její místo usazení , která kupuje potravinářské produkty pro obchodní účely. Pojem „kupující“ může zahrnovat skupinu takových fyzických a právnických osob;

b)

„nekalou obchodní praktikou“ jednání, které po obchodním partnerovi vyžaduje nebo se snaží vyžadovat plnění povinností, jež vytvářejí nerovnováhu mezi právy a povinnostmi smluvních stran; […]

Odůvodnění

a)

Cílem této směrnice je rovněž zabránit přemísťování nákupů bez uplatnění jakéhokoli pravidla. Je tedy logické zahrnout kupující v Evropské unii i mimo EU.

b)

Zdá se tedy důležité, aby směrnice dostatečně otevřeným způsobem definovala, co to nekalá obchodní praktika je.

Pozměňovací návrh 3

Čl. 3 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Zákaz nekalých obchodních praktik

1.   Členské státy zajistí, aby byly zakázány tyto obchodní praktiky:

Zákaz nekalých obchodních praktik

1)   Členské státy zajistí, aby byly zakázány alespoň tyto obchodní praktiky:

a)

kupující zaplatí dodavateli za potravinářské produkty podléhající rychlé zkáze později než za 30 kalendářních dnů po doručení faktury dodavatele nebo později než za 30 kalendářních dnů po datu dodání potravinářských produktů podléhajících rychlé zkáze podle toho, co nastane později. Tímto zákazem nejsou dotčeny:

a)

kupující zaplatí dodavateli za potravinářské produkty později než za 30 kalendářních dnů po doručení faktury dodavatele nebo později než za 30 kalendářních dnů po datu dodání potravinářských produktů podle toho, co nastane později. Tímto zákazem nejsou dotčeny:

 

důsledky opožděných plateb a prostředky nápravy stanovené ve směrnici 2011/7/EU;

 

důsledky opožděných plateb a prostředky nápravy stanovené ve směrnici 2011/7/EU;

 

možnost kupujícího a dodavatele dohodnout se na ustanovení o sdílení hodnoty ve smyslu čl. 172 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013;

 

možnost kupujícího a dodavatele dohodnout se na ustanovení o sdílení hodnoty ve smyslu čl. 172 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013;

 

 

dohody uzavřené mezioborovými organizacemi uznanými podle článku 157 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013;

b)

kupující zruší objednávky na potravinářské produkty podléhající rychlé zkáze v tak krátké lhůtě, že od dodavatele nelze odůvodněně očekávat, že nalezne alternativu, jak tyto produkty uvést na trh nebo využít;

b)

kupující zruší objednávky na potravinářské produkty podléhající rychlé zkáze v tak krátké lhůtě, že od dodavatele nelze odůvodněně očekávat, že nalezne alternativu, jak tyto produkty uvést na trh nebo využít;

c)

kupující jednostranně a se zpětnou působností změní podmínky smlouvy o dodávkách týkající se četnosti, načasování nebo objemu zásobování či dodávek, norem jakosti nebo cen potravinářských produktů;

c)

kupující jednostranně a se zpětnou působností změní podmínky smlouvy o dodávkách týkající se četnosti, načasování nebo objemu zásobování či dodávek, norem jakosti nebo cen potravinářských produktů;

d)

dodavatel platí za plýtvání potravinářskými produkty, ke kterému dochází v prostorách kupujícího a jež není způsobeno nedbalostí ani pochybením dodavatele.

d)

dodavatel platí za plýtvání potravinářskými produkty, ke kterému dochází v prostorách kupujícího a jež není způsobeno nedbalostí ani pochybením dodavatele.

 

e)

kupující dále prodává produkt za cenu nižší než je jeho skutečná nákupní cena, včetně daní a nákladů na dopravu;

 

f)

kupující uplatňuje nepřiměřeně nízké kupní ceny potravinových produktů vzhledem k výrobním nákladům dodavatele;

 

g)

kupující fakturuje plnění, které neodpovídá žádné ze skutečně poskytovaných služeb nebo jehož cena je vzhledem k hodnotě poskytované služby zjevně neúměrná;

 

h)

jedna ze smluvních stran stanoví cenová kritéria a postupy tak, že ceny nejsou ani určené, ani určitelné.

Odůvodnění

Nekalé praktiky se týkají jak dodavatelů produktů podléhajících rychlé zkáze, tak i dodavatelů produktů, jež rychlé zkáze nepodléhají, a všechny postihují stejně. Oblast působnosti směrnice musí být proto rozšířena.

Mezioborové dohody, které členové jednomyslně přijali, mohou případně zahrnovat jiná pravidla, než ta obsažená v návrhu směrnice, zejména pokud jde o lhůty pro platby.

e)

Je vhodné zakázat další prodej se ztrátou, a zabránit tak snižování hodnoty každého článku potravinového řetězce. Jde totiž zejména o to, aby se zabránilo cenové válce, při níž velcí distributoři na některé produkty, zejména ty zemědělské, uplatňují přílišné marže, aby tím kompenzovaly ztráty u některých hlavních produktů.

f)

Stejně tak by cena, jež se platí výrobcům, neměla být vzhledem k výrobním nákladům nepřiměřeně nízká. Je nepřijatelné, aby se zemědělci nebyli schopni uživit vlastním povoláním a byli nuceni prodávat se ztrátou. Je proto důležité postihovat kupující, kteří kupují za nepřiměřeně nízké ceny nebo kteří nutí své dodavatele nakupovat za nepřiměřeně nízké ceny zemědělskou surovinu. Přesná definice nepřiměřeně nízké převodní ceny musí být stanovena podle odvětví a regionů.

g)

Cílem je postihovat veškeré platby, které neodpovídají službě poskytované dodavateli nebo nejsou s ohledem na poskytnutou službu přiměřené. Jedná se zejména o to, aby byly platby evropským centrálním zadavatelům nutně odůvodněné.

h)

Cena uvedená ve smlouvě musí být určitelná nebo určená, tzn. že smluvní strany musejí po celou dobu trvání smlouvy znát cenu, která bude vyplácena.

Pozměňovací návrh 4

Čl. 3 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Požaduje-li kupující platbu za situace popsané v odst. 2 písm. b), c) a d), musí kupující na vyžádání dodavatele poskytnout dodavateli odhad jednotkové, případně celkové platby, a pokud jde o situace popsané v odst. 2 písm. b) a d), rovněž odhad nákladů a základ tohoto odhadu.

Požaduje-li kupující v přímé souvislosti s poskytovanou službou platbu za situace popsané v odst. 2 písm. b), c) a d), musí kupující poskytnout dodavateli odhad jednotkové, případně celkové platby, a pokud jde o situace popsané v odst. 2 písm. b) a d), rovněž odhad nákladů a základ tohoto odhadu.

Odůvodnění

Platby požadované po dodavatelích musí být striktně vymezeny a musí být systematicky odůvodňovány.

II.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

1.

se domnívá, že tržní mechanismy zabezpečení příjmu zemědělců musí být zásadním způsobem posíleny, aby se zmírnily negativní dopady způsobené značným kolísáním zemědělských cen, a zemědělství se tak zachovalo ve všech regionech, zvýšila se jeho konkurenceschopnost a udržely se venkovské komunity;

2.

konstatuje, že regulace kolísání cen zemědělských produktů a boj proti nekalým obchodním praktikám v rámci potravinářského dodavatelského řetězce jsou úzce propojeny, protože kolísání trhů zostřuje mocenské vztahy při rozdělování přidané hodnoty v jednotlivých odvětvích a rozhodnutí, která z toho vyplývají, jsou většinou nevýhodná pro výrobce, jejichž vyjednávací síla je omezena zejména v důsledku rostoucí koncentrace zemědělsko-potravinářských odvětví, a především velkých maloobchodních řetězců;

3.

vítá tuto iniciativu Komise, jejímž cílem je zavedení evropských právních předpisů zaměřených na boj proti nekalým obchodním praktikám, jak požadoval ve svém stanovisku k tématu regulace kolísání cen, v němž doporučuje vytvořit zvláštní evropské právní předpisy zaměřené na boj proti nekalým obchodním praktikám v potravinářském dodavatelském řetězci, jak to navrhuje usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. června 2016 (2015/2065 (INI)), jelikož: smlouvy umožňují určité sdílení rizik, ale v zásadě nenapravují nevyvážené postavení jednotlivých subjektů; antimonopolní předpisy nejsou dostatečné pro řešení nekalých obchodních praktik a nerovností v mocenském postavení, kterými se vyznačují zemědělsko-potravinářská odvětví; mechanismy samoregulace subjektů jednotlivých odvětví nejsou vždy natolik účinné, aby zaručily etické chování na trhu, zejména z toho důvodu, že zemědělci a zpracovatelé se často obávají podat stížnost, aby nebyli vyloučeni z trhu; je tudíž nutná regulace na úrovni Evropské unie, která by harmonizovala podmínky hospodářské soutěže tak, aby měli evropští zemědělci a spotřebitelé možnost využívat spravedlivých podmínek prodeje a nákupu;

4.

domnívá se tedy, že tento návrh je dobrým pracovním základem, avšak v zájmu ochrany zemědělců je třeba jít ještě dál. Příjmy zemědělců jsou v současnosti o 40 % nižší, než je průměrná mzda. Hodnota zemědělského produktu je v současnosti rozdělena následujícím způsobem: zemědělec dostává průměrně 21 %, zpracovatel 28 % a distributor 51 %. K zajištění lepší rovnováhy obchodních vztahů a zvýšení podílu zemědělství na výdajích domácností za potraviny, jak doporučuje VR ve svém stanovisku k SZP po roce 2020, jsou nezbytná určitá opatření;

5.

domnívá se, že je zapotřebí, aby do tohoto návrhu směrnice byl zahrnut zásadní zákaz nekalých obchodních praktik, jak je navrženo v posouzení dopadů, což by mohlo řešit případné nekalé praktiky v budoucnu;

6.

přestože souhlasí s Evropskou komisí, že nekalými obchodními praktikami jsou nejvíce ohroženy malé a střední podniky, považuje za nezbytné, aby byla rozšířena oblast působnosti tak, aby nezahrnovala pouze malé a střední podniky a zemědělce dodávající zemědělské produkty, ale všechny subjekty potravinového řetězce bez ohledu na jejich místo usazení;

7.

domnívá se, že je zapotřebí rozšířit zákaz opožděných plateb na produkty, jež nepodléhají rychlé zkáze;

8.

považuje za nezbytné, aby byl seznam nekalých praktik rozšířen o další prodej se ztrátou a aby byl postihován nákup pod hodnotou výrobních nákladů;

9.

domnívá se, že je zapotřebí zakázat diskriminační nebo netransparentní elektronické dražby;

10.

považuje za nezbytné stanovit kritéria a postupy pro určení ceny, které budou muset být uváděny u smluv uzavřených se zemědělci, aby si zemědělci mohli kdykoli vypočítat cenu, na níž mají nárok;

11.

domnívá se, že je nezbytné nejen vytvořit vnitrostátní kontrolní systém a zohlednit kontext, opatření a osvědčené postupy, ale zavést i evropský mechanismus s cílem zabránit tomu, že nebudou zahrnuty i nekalé obchodní praktiky nadnárodního dosahu;

12.

doporučuje, aby vzhledem k procesu internacionalizace podniků, zejména v odvětví zemědělství, byly zahrnuty transakce týkající se dodavatelů/kupujících, kteří mají své sídlo ve třetích zemích, a nemotivovat tak malé a střední podniky k nákupům mimo EU a zajistit ochranu podniků v EU, které prodávají zahraničním kupujícím;

13.

dále se domnívá, že tato směrnice ke zlepšení situace zemědělců stačit nebude, jestliže nezměníme celkové podmínky, v nichž vykonávají svou činnost;

14.

kromě doplnění této směrnice považuje za nezbytné, aby:

a.

se zatraktivnilo uzavírání smluv s výrobci tím, že smlouvy budou muset určit ceny s ohledem na výrobní náklady v zemědělství;

b.

se zavedla doplňující opatření, co se týče transparentnosti cen;

c.

se bojovalo proti obrovské koncentraci distribuce, zemědělsko-potravinářského průmyslu a dodávek výrobků a služeb do zemědělské výroby;

d.

se v oblasti zemědělství rozvíjely spravedlivější mezinárodní obchodní vztahy, jak se doporučuje ve stanovisku k SZP po roce 2020.

V Bruselu dne 4. července 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ


Top