52010PC0073

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 3.3.2010

KOM(2010) 73 v konečném znění

Návrh

Interinstitucionální dohoda

mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech

OBSAH

Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech 3

ČÁST I – FINANČNÍ RÁMEC a ZVLÁŠTNÍ NÁSTROJE 4

A. Ustanovení o finančním rámci 4

B. Ustanovení o zvláštních nástrojích, jež nejsou do finančního rámce zahrnuty 4

B.1. Rezerva na pomoc při mimořádných událostech 4

B.2. Fond solidarity Evropské unie 5

B.3. Nástroj pružnosti 5

B.4. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci 6

ČÁST II – ZLEPŠENÍ SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY BĚHEM ROZPOČTOVÉHO PROCESU 7

A. Postup spolupráce mezi orgány 7

B. Začleňování finančních ustanovení do legislativních aktů 7

C. Výdaje související s dohodami o rybolovu 7

D. Financování společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) 8

ČÁST III – ŘÁDNÉ FINANČNÍ ŘÍZENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ EU 10

A. Finanční plán 10

B. Agentury a evropské školy 11

C. Nové finanční nástroje 11

PŘÍLOHA – SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY V ROZPOČTOVÉ OBLASTI 12

Část A. Harmonogram rozpočtového procesu 12

Část B. Priority rozpočtového procesu 12

Část C. Sestavení návrhu rozpočtu a aktualizace odhadů 12

Část D. Rozpočtový proces před dohodovacím postupem 13

Část E. Dohodovací postup 13

Část F. Opravné rozpočty 14

Návrh

Interinstitucionální dohoda

mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech

EVROPSKÝ PARLAMENT, RADA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÁ KOMISE,

dále jen „orgány“,

SE DOHODLY TAKTO:

1. Cílem této dohody přijaté v souladu s článkem 295 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je zlepšit fungování ročního rozpočtového procesu a spolupráci mezi orgány v rozpočtových záležitostech.

2. Tato dohoda je závazná pro všechny orgány po celou dobu své platnosti.

3. Touto dohodou nejsou dotčeny rozpočtové pravomoci orgánů stanovené ve Smlouvách, v nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec[1] (dále jen „nařízení o víceletém finančním rámci“), a ve finančním nařízení[2].

Odkazuje-li se na tento bod, rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou a Evropský parlament prostou většinou svých členů a třípětinovou většinou odevzdaných hlasů.

4. Každá změna této dohody vyžaduje souhlas všech orgánů.

5. Tuto dohodu tvoří tři části:

6. část I obsahuje doplňující ustanovení k víceletému finančnímu rámci a ustanovení o zvláštních nástrojích, jež nejsou do finančního rámce zahrnuty,

7. část II se týká spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu,

8. část III obsahuje ustanovení o řádném finančním řízení finančních prostředků EU.

9. Tato dohoda vstupuje v platnost ve stejný den jako nařízení o víceletém finančním rámci a nahrazuje Interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení[3].

ČÁST I – FINANČNÍ RÁMEC a ZVLÁŠTNÍ NÁSTROJE

A. Ustanovení o finančním rámci

10. ÚDAJE O OPERACÍCH NEZAHRNUTÝCH DO SOUHRNNÉHO ROZPOčTU EVROPSKÉ UNIE A PřEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ VLASTNÍCH ZDROJů UNIE JSOU UVEDENY ORIENTAčNě V SAMOSTATNÝCH TABULKÁCH. TYTO ÚDAJE JSOU KAžDOROčNě AKTUALIZOVÁNY SPOLU S PODKLADY PRO NÁVRH ROZPOčTU.

11. Během rozpočtového procesu a při přijímání rozpočtu orgány v zájmu řádného finančního řízení v maximální míře zajistí, aby v rámci stropů jednotlivých okruhů zůstala k dispozici dostatečná rozpětí; výjimku tvoří podokruh 1b finančního rámce „Soudržnost pro růst a zaměstnanost“.

Aktualizace prognóz vývoje prostředků na platby po roce 2013

12. V roce 2010 provede Komise aktualizaci prognóz vývoje prostředků na platby po roce 2013. V této aktualizaci přihlédne jednak ke skutečnému vynakládání rozpočtových prostředků na závazky a rozpočtových prostředků na platby, jednak k prognózám jejich vynakládání. Zohlední dále jednak pravidla pro zajišťování řádného vývoje prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky, jednak prognózy růstu hrubého národního důchodu (HND) Evropské unie.

B. Ustanovení o zvláštních nástrojích, jež nejsou do finančního rámce zahrnuty

B.1. REZERVA NA POMOC PřI MIMOřÁDNÝCH UDÁLOSTECH

13. Účelem rezervy na pomoc při mimořádných událostech je možnost rychlé reakce na konkrétní požadavky na pomoc třetím zemím v případě událostí, jež nebylo možno při sestavování rozpočtu předvídat; tato rezerva je určena především na humanitární akce, avšak vyžadují-li to okolnosti, lze ji využít i na civilní řešení krizí a civilní ochranu. Po dobu platnosti finančního rámce činí výše této rezervy 221 milionů EUR ročně v cenách z roku 2004.

Tato rezerva se provizorně zapisuje do souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Dojde-li Komise k závěru, že je třeba tuto rezervu využít, předloží oběma složkám rozpočtového orgánu návrh na převod prostředků z této rezervy do příslušných rozpočtových linií.

Předtím, než Komise převod prostředků z rezervy navrhne, však musí nejprve ověřit možnost jejich přerozdělení.

Nebude-li dosaženo dohody, budou zahájeny třístranné rozhovory.

Tyto převody budou provedeny v souladu s článkem 26 finančního nařízení.

B.2. Fond solidarity Evropské unie

14. Účelem Fondu solidarity Evropské unie je umožnit rychlou finanční pomoc v případě rozsáhlých katastrof na území členského státu nebo kandidátské země, jak je stanoveno v příslušném základním právním aktu. Maximální výše tohoto fondu dosahuje 1 miliardy EUR ročně (v běžných cenách). K 1. říjnu každého roku musí na pokrytí potřeb, které vzniknou do konce roku, zůstat z této roční částky k dispozici alespoň jedna čtvrtina. Část roční částky, která není zapsána do rozpočtu, nelze přenášet do dalších let.

Ve výjimečných případech a za předpokladu, že v roce, kdy došlo ke katastrofě ve smyslu příslušného základního právního aktu, nepostačují zbývající disponibilní finanční zdroje fondu k úhradě pomoci ve výši považované rozpočtovým orgánem za nezbytnou, může Komise navrhnout čerpání chybějících prostředků z ročních částek, jež jsou k dispozici pro rok následující. Výše fondu zapisovaná každoročně do rozpočtu nesmí v žádném případě překročit 1 miliardu EUR ročně.

Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z fondu stanovené v příslušném základním právním aktu, navrhne Komise, aby byly prostředky z fondu použity. Při předkládání potřebného návrhu Komise přihlédne k možnosti přerozdělit prostředky v rámci okruhu, v němž je zapotřebí dalších výdajů, a navrhne použití vhodného rozpočtového nástroje v souladu s finančním nařízením. Rozhodnutí o použití prostředků z fondu přijímají společně obě složky rozpočtového orgánu v souladu s bodem 3.

Nebude-li dosaženo dohody, budou zahájeny třístranné rozhovory.

B.3. Nástroj pružnosti

15. Nástroj pružnosti, na nějž je přidělováno nejvýše 200 milionů EUR ročně (v běžných cenách), má v daném rozpočtovém roce a až do výše stanovené částky umožnit financování přesně určených výdajů, které nebylo možno financovat v rámci stropů jednoho nebo více okruhů.

Nevyužitou část uvedené roční částky lze přenášet až do roku n+2. Jsou-li z nástroje pružnosti uvolněny prostředky, jsou nejdříve čerpány přenesené finanční prostředky v pořadí podle data přenosu. Část roční částky z roku n, jež se nevyužije ani v roce n+2, propadá.

Komise předloží návrh na využití nástroje pružnosti až poté, co prozkoumá všechny možnosti přerozdělení prostředků v rámci okruhu, v němž je zapotřebí dalších výdajů.

V návrhu budou uvedeny potřeby, jež je třeba pokrýt, a příslušná částka. Návrh lze předložit pro kterýkoli rozpočtový rok během příslušného rozpočtového procesu.

Rozhodnutí o použití prostředků z nástroje pružnosti přijímají společně obě složky rozpočtového orgánu v souladu s bodem 3.

K dohodě dochází v rámci ročního rozpočtového procesu.

B.4. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

16. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci je určen k tomu, aby poskytoval dodatečnou pomoc pracovníkům, které zasáhly důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu, při jejich opětovném profesním začlenění.

Tento fond, jehož výše nesmí překročit 500 milionů EUR ročně (v běžných cenách), lze financovat z rozpětí v rámci celkového výdajového stropu za předchozí rok nebo ze zrušených prostředků na závazky z předchozích dvou let, s výjimkou prostředků v okruhu 1b finančního rámce.

Tyto prostředky se provizorně zapisují do souhrnného rozpočtu Evropské unie v průběhu běžného rozpočtového procesu, jakmile Komise zjistí, že rozpětí nebo zrušené závazky dosahují v souladu s druhým odstavcem dostatečné výše.

Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z fondu stanovené v příslušném základním právním aktu, navrhne Komise, aby byly prostředky z fondu použity. Rozhodnutí o použití prostředků z fondu přijímají společně obě složky rozpočtového orgánu v souladu s bodem 3.

Současně s návrhem rozhodnutí o použití prostředků z fondu předloží Komise oběma složkám rozpočtového orgánu návrh na převod prostředků do příslušných rozpočtových linií. Nebude-li dosaženo dohody, budou zahájeny třístranné rozhovory.

Převody prostředků z fondu budou provedeny v souladu s čl. 24 odst. 4 finančního nařízení.

ČÁST II – ZLEPŠENÍ SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY BĚHEM ROZPOČTOVÉHO PROCESU

A. Postup spolupráce mezi orgány

17. PODROBNOSTI SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY V ROZPOčTOVÝCH ZÁLEžITOSTECH JSOU UPRAVENY V PřÍLOZE.

B. Začleňování finančních ustanovení do legislativních aktů

18. VEšKERÉ LEGISLATIVNÍ AKTY, JEž SE TÝKAJÍ VÍCELETÝCH PROGRAMů A JSOU PřIJÍMÁNY řÁDNÝM LEGISLATIVNÍM POSTUPEM, MUSÍ OBSAHOVAT USTANOVENÍ, JÍMž LEGISLATIVNÍ ORGÁN STANOVÍ FINANčNÍ KRYTÍ DANÉHO PROGRAMU .

Tato částka představuje pro rozpočtový orgán během ročního rozpočtového procesu hlavní referenční hodnotu.

Rozpočtový orgán a Komise v případě sestavování rozpočtu se zavazují, že se po celou dobu trvání daného programu neodchýlí od této částky o více než 5 %, pokud nenastanou nové, objektivní a dlouhodobé okolnosti, jež budou výslovně a přesně odůvodněny s přihlédnutím k výsledkům provádění programu, zejména na základě hodnocení. Nárůst způsobený touto odchylkou nesmí překročit stávající strop daného okruhu; tím není dotčeno použití nástrojů uvedených v nařízení o víceletém finančním rámci a v této dohodě.

Tento bod se netýká prostředků vyhrazených na politiku soudržnosti, jež byly schváleny řádným legislativním postupem a předem přiděleny členským státům; tyto prostředky poskytují finanční krytí pro celou dobu trvání programu.

19. Legislativní akty, jež se týkají víceletých programů a nejsou přijímány řádným legislativním postupem, neobsahují „částku považovanou za nezbytnou“.

Jestliže si Rada přeje zavést finanční referenční částku, považuje se to za projev vůle legislativního orgánu a nejsou tím dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu vymezené ve Smlouvě o fungování EU. Toto ustanovení bude zmíněno ve všech legislativních aktech, které takovou finanční referenční částku obsahují.

Jestliže byla dotčená částka předmětem dohody přijaté dohodovacím postupem stanoveným ve společném prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 4. března 1975[4], považuje se za referenční částku ve smyslu bodu 15 této dohody.

C. Výdaje související s dohodami o rybolovu

20. VÝDAJE NA DOHODY O RYBOLOVU SE řÍDÍ TěMITO ZVLÁšTNÍMI PRAVIDLY:

Komise se zavazuje, že bude Evropský parlament pravidelně informovat o přípravě a průběhu jednání, včetně rozpočtového dopadu.

Orgány se zavazují, že v průběhu legislativního procesu týkajícího se dohod o rybolovu vyvinou veškeré úsilí k tomu, aby byly všechny postupy provedeny co nejrychleji.

Částky vyhrazené v rozpočtu na nové nebo obnovené dohody, jež vstupují v platnost po 1. lednu daného rozpočtového roku, budou zapsány do rezervy.

Jestliže se ukáže, že jsou prostředky přidělené na dohody o rybolovu (včetně rezervy) nedostatečné, poskytne Komise rozpočtovému orgánu informace potřebné k výměně názorů formou případně i zjednodušených třístranných rozhovorů o příčinách nastalé situace a o opatřeních, která lze přijmout zavedenými postupy. V případě potřeby navrhne Komise vhodná opatření.

Komise předkládá čtvrtletně rozpočtovému orgánu podrobné informace o provádění platných dohod a finanční prognózu pro zbývající část rozpočtového roku.

D. FINANCOVÁNÍ SPOLEčNÉ ZAHRANIčNÍ A BEZPEčNOSTNÍ POLITIKY (SZBP)

21. U VÝDAJů NA SZBP, KTERÉ JSOU HRAZENY ZE SOUHRNNÉHO ROZPOčTU EVROPSKÉ UNIE V souladu s článkem 41 Smlouvy o Evropské unii, se orgány snaží v dohodovacím výboru a na základě návrhu rozpočtu sestaveného Komisí dospět každoročně k dohodě o výši operativních výdajů, které mají být hrazeny z rozpočtu Evropské unie, a o rozdělení této částky mezi články rozpočtové kapitoly „SZBP“, které jsou navrženy ve čtvrtém odstavci tohoto bodu. Nedojde-li k dohodě, zapíší Evropský parlament a Rada do rozpočtu částku z předchozího rozpočtu, nebo částku navrženou v návrhu rozpočtu, podle toho, která je nižší.

Celková částka operativních výdajů na SZBP se rozdělí mezi články rozpočtové kapitoly „SZBP“ navržené ve čtvrtém odstavci tohoto bodu. Každý článek bude obsahovat již přijaté nástroje, nástroje plánované, ale dosud nepřijaté, a všechny budoucí, tj. nepředvídané nástroje, které přijme Rada během daného rozpočtového roku.

Tím, že má Komise podle finančního nařízení pravomoc samostatně převádět prostředky mezi články rozpočtové kapitoly „SZBP“, je zajištěna pružnost považovaná za nezbytnou pro rychlé provádění akcí SZBP. Pokud se během rozpočtového roku ukáže, že částka vyčleněná v rozpočtové kapitole „SZBP“ nepostačuje k pokrytí nutných výdajů, budou Evropský parlament a Rada na návrh Komise usilovat o urychlené řešení s přihlédnutím k článku 2 nařízení o víceletém finančním rámci a k bodu 10 této dohody.

V rámci rozpočtové kapitoly „SZBP“ mohou být články, do nichž se zapisují akce SZBP, označeny takto:

- operace řešení krizí, předcházení vzniku konfliktů, řešení konfliktů a stabilizace, sledování a provádění mírového procesu a procesu zajištění bezpečnosti,

- nešíření zbraní a odzbrojování,

- naléhavá opatření,

- přípravná a následná opatření,

- zvláštní zástupci Evropské unie.

Částka na opatření zapsaná do článku ve třetí odrážce nesmí přesáhnout 20 % z celkové částky vyčleněné na rozpočtovou kapitolu „SZBP“.

22. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku konzultuje každoročně s Evropským parlamentem výhledový dokument, který je předkládán do 15. června předmětného roku a týká se hlavních hledisek a strategických rozhodnutí SZBP, včetně finančních dopadů na souhrnný rozpočet Evropské unie a hodnocení opatření zahájených v roce n–1. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku dále informuje Evropský parlament nejméně pětkrát ročně v rámci pravidelného politického dialogu o SZBP na společných konzultačních jednáních, jež budou dohodnuta nejpozději v dohodovacím výboru. Těchto jednání se účastní:

23. za Evropský parlament: předsednictva obou dotčených výborů,

24. za Radu: předseda Politického a bezpečnostního výboru.

Komise je k účasti na těchto jednáních přizvána.

Kdykoli přijme Rada rozhodnutí v oblasti SZBP, které je spojeno s vynakládáním výdajů, předá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů od přijetí konečného rozhodnutí odhad plánovaných nákladů („finanční výkaz“), zejména nákladů souvisejících s časovým rámcem, zaměstnanci, využitím prostorů a další infrastruktury, dopravním zařízením, potřebami školení a bezpečnostními opatřeními.

Komise čtvrtletně informuje rozpočtový orgán o provádění akcí SZBP a o finančních prognózách pro zbývající část rozpočtového roku.

ČÁST III – ŘÁDNÉ FINANČNÍ ŘÍZENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ EU

A. Finanční plán

25. KOMISE PřEDKLÁDÁ DVAKRÁT ROčNě ÚPLNÝ FINANčNÍ PLÁN PRO OKRUHY 1A, 2 (PRO žIVOTNÍ PROSTřEDÍ A RYBOLOV), 3A, 3B A 4 FINANčNÍHO RÁMCE, POPRVÉ V KVěTNU/čERVNU (SPOLU S podklady pro návrh rozpočtu) a podruhé v prosinci/lednu (po přijetí rozpočtu). V tomto dokumentu, rozčleněném podle okruhů, oblastí politiky a rozpočtových linií, jsou uvedeny:

a) platné právní předpisy, u nichž bude rozlišeno, zda se týkají víceletých programů, nebo ročních akcí:

- u víceletých programů uvede Komise postup, jakým byly přijaty (řádný či zvláštní legislativní postup), dobu jejich trvání, referenční částky a podíl vyhrazený na správní výdaje;

- u ročních akcí (pilotních projektů, přípravných akcí a agentur) a akcí financovaných na základě výsad Komise předloží Komise víceleté odhady a (v případě pilotních projektů a přípravných akcí) uvést výši zbývajících rozpětí v rámci schválených stropů stanovených v článku 32 prováděcích pravidel finančního nařízení[5];

b) projednávané legislativní návrhy : projednávané návrhy Komise s odkazem na rozpočtovou linii (nižší hodnota), kapitolu a oblast politiky. Za účelem vyhodnocování finančních důsledků je třeba nalézt mechanismus, kterým budou v případě přijetí nového návrhu tyto tabulky aktualizovány.

V zájmu přesnějších a spolehlivějších prognóz by měla Komise zvážit zavedení systému křížových odkazů mezi finančním plánem a svým legislativním plánem. U každého legislativního návrhu Komise uvede, zda je zahrnut do plánu na květen až prosinec, či nikoliv. Rozpočtový orgán je především třeba informovat o:

a) veškerých nových přijatých legislativních aktech, které nebyly zahrnuty do podkladu vypracovaného na období od května do prosince (s uvedením příslušných částek);

b) veškerých projednávaných legislativních návrzích, které nebyly zahrnuty do podkladu vypracovaného na období od května do prosince (s uvedením příslušných částek);

c) právních předpisech předpokládaných v ročním plánu legislativní práce Komise s uvedením akcí, jež pravděpodobně budou mít finanční dopad (ano/ne).

V případě potřeby Komise uvede, jakou změnu plánu si nové legislativní návrhy vyžádají.

B. Agentury a evropské školy

26. PřI PřEDKLÁDÁNÍ NÁVRHU NA ZřÍZENÍ NOVÉ AGENTURY POSUZUJE KOMISE JEHO ROZPOčTOVÝ DOPAD NA PřÍSLUšNÝ VÝDAJOVÝ OKRUH. NA ZÁKLADě TěCHTO INFORMACÍ A ANIž JSOU DOTčENY LEGISLATIVNÍ POSTUPY, JEž SE NA ZřÍZENÍ TÉTO AGENTURY POUžIJÍ, SE OBě SLOžKY ROZPOčTOVÉHO ORGÁNU ZAVAZUJÍ DOSÁHNOUT V RÁMCI SPOLUPRÁCE V ROZPOčTOVÝCH ZÁLEžITOSTECH VčASNÉ DOHODY O FINANCOVÁNÍ TÉTO AGENTURY.

Obdobně se postupuje při zakládání nové evropské školy.

Příslušné kroky jsou následující:

- Za prvé, návrh na zřízení nové agentury předkládá Komise systematicky při prvních třístranných rozhovorech, jež se konají po přijetí jejího návrhu; spolu s ním předloží finanční výkaz připojený k právnímu aktu, který zřízení dané agentury navrhuje, a popíše jeho důsledky po zbývající období finančního plánu.

- Za druhé, s přihlédnutím k pokroku legislativního procesu a za předpokladu, že jsou obě složky rozpočtového orgánu s to zaujmout stanovisko k finančním důsledkům návrhu před přijetím daného právního aktu, bude zřízení nové agentury zařazeno na pořad jednání příštích třístranných rozhovorů (jež v naléhavých případech proběhnou ve zjednodušené formě) s cílem dosáhnout dohody o financování.

- Za třetí, dohoda dosažená během třístranných rozhovorů bude potvrzena ve společném prohlášení, pokud ji obě složky rozpočtového orgánu v souladu se svým jednacím řádem schválí.

C. Nové finanční nástroje

27. ORGÁNY SE SHODUJÍ V TOM, žE JE NEZBYTNÉ ZAVÉST MECHANISMY SPOLUFINANCOVÁNÍ, ABY SE ZVÝšENÍM PODNěTU K FINANCOVÁNÍ POSÍLIL PÁKOVÝ EFEKT ROZPOčTU EVROPSKÉ UNIE.

Souhlasí s podporou rozvoje vhodných víceletých finančních nástrojů, jež u veřejných a soukromých investorů působí jako katalyzátor.

Při předkládání návrhu rozpočtu podá Komise rozpočtovému orgánu zprávu o činnostech financovaných Evropskou investiční bankou, Evropským investičním fondem a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj na podporu investic do výzkumu a vývoje, transevropských sítí a malých a středních podniků.

V Bruselu dne [...].

Za Evropský parlament Za Radu Za Komisi

předseda předseda / předsedkyně člen / členka Komise […] […] […]

PŘÍLOHA – SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY V ROZPOČTOVÉ OBLASTI

Část A. Harmonogram rozpočtového procesu

28. U jednotlivých kroků rozpočtového procesu dodržují orgány harmonogram vymezený níže v bodech 2, 3, 8, 9, 11, 12 a 14. V případě potřeby se v dostatečném předstihu před zahájením rozpočtového procesu mohou dohodnout na úpravách uvedeného harmonogramu, jež pokládají za vhodné.

Část B. Priority rozpočtového procesu

29. V dostatečném předstihu před přijetím návrhu rozpočtu ze strany Komise, nejpozději však v dubnu, budou uspořádány třístranné rozhovory, na nichž budou projednány případné rozpočtové priority pro nadcházející rozpočtový rok.

Část C. Sestavení návrhu rozpočtu a aktualizace odhadů

30. Komise přijímá návrh rozpočtu v posledním dubnovém, nejpozději však v prvním květnovém týdnu.

31. Návrh rozpočtu, který Komise každoročně předkládá, odpovídá skutečným potřebám financování Evropské unie.

Komise přitom bere v úvahu:

a) prognózy členských států týkající se strukturálních fondů,

b) kapacitu pro využití prostředků ve snaze udržovat přísnou souvztažnost mezi prostředky na závazky a prostředky na platby,

c) možnosti zavádění nových politik pomocí pilotních projektů, nových přípravných akcí nebo pokračování víceletých akcí, které mají skončit; zde Komise nejprve posoudí, bude-li možné zajistit přijetí základního právního aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení (definice základního právního aktu, nutnost základního prováděcího právního aktu a výjimky),

d) potřebu zajistit, aby každá změna výdajů ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem byla v souladu s požadavky rozpočtové kázně.

32. Orgány zajistí, aby do rozpočtu byly co nejméně zařazovány položky se zanedbatelnými výdaji na operace.

33. Obě složky rozpočtového orgánu se rovněž zavazují brát v úvahu hodnocení, které provádí Komise k možnostem plnění rozpočtu ve svých návrzích a též v souvislosti s plněním běžného rozpočtu.

34. V zájmu řádného finančního řízení a vzhledem k důsledku hlavních změn v nomenklatuře rozpočtových hlav a kapitol pro odpovědnost útvarů Komise za předkládání zpráv o řízení se obě složky rozpočtového orgánu zavazují projednat veškeré podstatné změny s Komisí během dohodovacího postupu.

35. V souladu s čl. 314 odst. 2 Smlouvy o fungování EU může Komise v případě potřeby návrh rozpočtu až do svolání dohodovacího výboru měnit, a to i formou návrhu na změnu, který aktualizuje odhady výdajů na zemědělství. Informace o těchto aktualizacích předkládá Komise oběma složkám rozpočtového orgánu, jakmile jsou dané údaje k dispozici. Rozpočtovému orgánu předkládá všechna potřebná odůvodnění, která si tento orgán vyžádá.

Část D. Rozpočtový proces před dohodovacím postupem

36. V dostatečném předstihu před čtením návrhu rozpočtu v Radě budou uspořádány třístranné rozhovory, na nichž si orgány vymění na tento dokument názory.

37. K tomu, aby mohla Komise včas posoudit proveditelnost změn zamýšlených rozpočtovým orgánem, kterými se zavádí nové přípravné akce nebo pilotní projekty nebo se prodlužují probíhající akce nebo projekty, uvědomí obě složky rozpočtového orgánu Komisi do poloviny června o svých příslušných záměrech tak, aby k prvnímu projednání mohlo dojít již na těchto třístranných rozhovorech.

38. Rada ukončí své čtení nejpozději do konce července.

39. Rozpočtový výbor Evropského parlamentu hlasuje o návrhu rozpočtu při svém čtení do konce září, nejpozději však do počátku října; plénum Evropského parlamentu hlasuje při svém čtení v polovině října.

Část E. Dohodovací postup

40. Přijme-li Evropský parlament změny, svolá jeho předseda se souhlasem předsedy Rady a v souladu se Smlouvou o fungování EU dohodovací výbor. K podpisu a odeslání dopisu, jímž je dohodovací výbor svoláván, dochází současně s hlasováním plenárního zasedání o rozpočtu.

41. Orgány úzce spolupracují s cílem završit činnost dohodovacího výboru ve lhůtě dvaceti jednoho dne do poloviny listopadu.

42. Orgány si co nejdříve vymění potřebnou dokumentaci, tak aby mohl dohodovací výbor připravit dohodu o společném návrhu.

43. Před hlasováním Evropského parlamentu lze uspořádat přípravnou technickou schůzku, která stanoví, jak bude tato činnost organizována.

44. Dohodovacímu výboru předsedají společně zástupci Evropského parlamentu a Rady. Schůzím výboru předsedá vždy ten ze spolupředsedů, který zastupuje pořádající orgán. Všechny orgány určí v souladu se svým jednacím řádem osoby, jež se za ně budou jednotlivých schůzí účastnit, a vymezí jejich mandát k vyjednávání.

45. V souladu s čl. 314 odst. 5 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování EU se Komise účastní dohodovacího postupu a vyvíjí veškerou činnost potřebnou ke sblížení postojů Evropského parlamentu a Rady.

46. Termíny schůzí dohodovacího výboru a pořad jejich jednání stanoví společně spolupředsedové tak, aby dohodovací výbor pracoval během celého dohodovacího postupu efektivně. Plánované termíny jsou konzultovány s Komisí.

47. Během dohodovacího postupu probíhají třístranné rozhovory na různých úrovních; cílem těchto rozhovorů je vyřešit zbývající otázky a vytvořit předpoklady pro dosažení dohody v dohodovacím výboru.

48. Schůze dohodovacího výboru a třístranné rozhovory se konají střídavě v prostorách Evropského parlamentu a Rady, tak aby byla zařízení včetně zařízení tlumočnických využívána stejným dílem.

49. Funkci sekretariátu dohodovacího výboru vykonávají sekretariát Evropského parlamentu a generální sekretariát Rady v součinnosti s generálním ředitelstvím Komise pro rozpočet; příslušné úkoly těchto tří orgánů budou předem jednoznačně vymezeny.

50. Dohodovací výbor má k dispozici návrh rozpočtu vypracovaný Komisí, postoj Rady a změny navržené Evropským parlamentem. Komise dále předloží své stanovisko k proveditelnosti postoje Rady a změn navržených Evropským parlamentem a případně i své informativní sdělení o plnění rozpočtu.

51. K uzavření dohody o společném návrhu dojde na schůzi dohodovacího výboru nebo následnou výměnou dopisů mezi spolupředsedy. Kopie těchto dopisů jsou zasílány Komisi.

52. Obě složky rozpočtového orgánu přijmou veškerá opatření nezbytná k tomu, aby byly výsledky dosažené v rámci dohodovacího postupu respektovány během celého rozpočtového procesu v souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování EU.

53. Orgány usilují o uspořádání společné tiskové konference, na níž oznámí, že byl dohodovací postup úspěšně završen. Snaží se rovněž vydat společná tisková prohlášení.

54. Jakmile se dohodovací výbor dohodne na společném návrhu, budou Evropský parlament a Rada usilovat o to, aby výsledek činnosti dohodovacího výboru v souladu se svým příslušným jednacím řádem schválily co nejdříve ve lhůtě podle čl. 314 odst. 6 Smlouvy o fungování EU.

Část F. Opravné rozpočty

Obecné zásady

55. Vzhledem k tomu, že předmětem opravných rozpočtů jsou často konkrétní a někdy naléhavé otázky, sjednávají orgány níže uvedené zásady, jež mají zajistit jejich náležitou spolupráci v zájmu hladkého a rychlého přijímání opravných rozpočtů, při němž bude v rámci možností zamezeno nutnosti svolávat za tímto účelem dohodovací výbor.

56. Orgány usilují o maximální omezení počtu opravných rozpočtů.

Harmonogram

57. O případných termínech přijetí návrhů opravných rozpočtů uvědomí Komise předem obě složky rozpočtového orgánu. Tím není dotčen termín jejich konečného přijetí.

58. Obě složky rozpočtového orgánu usilují v souladu se svým jednacím řádem o to, aby návrh opravného rozpočtu vypracovaný Komisí projednaly při blízké příležitosti poté, co Komise tento návrh přijme.

59. V zájmu urychlení tohoto postupu obě složky rozpočtového orgánu zajistí, aby byly jejich příslušné pracovní plány vzájemně co nejvíce sladěny, tak aby mohl tento postup probíhat koordinovaně a provázaně. Usilují tedy o to, aby byl co nejdříve sestaven orientační harmonogram jednotlivých fází přijímání daného opravného rozpočtu.

Obě složky rozpočtového orgánu zohlední relativní naléhavost daného opravného rozpočtu a potřebu jeho včasného schválení tak, aby nabyl účinnosti v daném rozpočtovém roce.

Spolupráce během čtení v obou složkách rozpočtového orgánu

60. Orgány po celou dobu tohoto procesu v dobré víře spolupracují a vytvářejí co nejlepší předpoklady k tomu, aby byly opravné rozpočty přijaty v rané fázi tohoto procesu.

V případě potřeby a potenciálních názorových rozdílů mohou obě složky rozpočtového orgánu před přijetím konečného postoje k opravnému rozpočtu nebo Komise navrhnout uspořádání zvláštních třístranných rozhovorů, kde budou tyto rozdíly projednány a kde se strany pokusí dosáhnout kompromisu.

61. Na pořad třístranných rozhovorů plánovaných v rámci ročního rozpočtového procesu jsou systematicky zařazovány všechny návrhy opravných rozpočtů vypracované Komisí, jež dosud nebyly definitivně schváleny. Před konáním těchto třístranných rozhovorů předloží Komise dané návrhy opravných rozpočtů a obě složky rozpočtového orgánu k nim pokud možno sdělí svůj postoj.

62. Je-li během třístranných rozhovorů dosaženo kompromisu, zavazují se obě složky rozpočtového orgánu přihlédnout k jejich výsledku při projednávání daného opravného rozpočtu v souladu se Smlouvou a svým jednacím řádem.

Spolupráce po čtení v obou složkách rozpočtového orgánu

63. Jestliže Evropský parlament schválí postoj Rady beze změn, je opravný rozpočet přijat.

64. Jestliže Evropský parlament přijme změny většinou hlasů všech svých členů, použije se čl. 314 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování EU. Před zasedáním dohodovacího výboru však musí být uspořádány třístranné rozhovory.

65. Je-li během třístranných rozhovorů dosaženo dohody, je dohodovací postup ukončen výměnou dopisů za předpokladu, že obě složky rozpočtového orgánu vysloví s výsledky těchto rozhovorů souhlas; dohodovací výbor v takovém případě nezasedá.

66. Jestliže při třístranných rozhovorech dohody dosaženo není, sejde se dohodovací výbor a svou činnost zorganizuje podle daných okolností tak, aby byla co největší část rozhodovacího procesu ukončena ve lhůtě dvaceti jednoho dne podle čl. 314 odst. 6 Smlouvy o fungování EU. Dohodovací výbor může svou činnost ukončit výměnou dopisů.

[1] Úř. věst. L ..., s. .

[2] Nařízení Rady (ES, EURATOM) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[3] Úř. věst. C 139, 14.5.2006, s. 1.

[4] Úř. věst. C 89, 22.4.1975, s. 1.

[5] Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.