52006DC0663

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 6.11.2006

KOM(2006) 663 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Závěrečné hodnocení provádění víceletého akčního plánu Společenství na podporu bezpečnějšího používání internetu prostřednictvím boje s nedovolenými a škodlivými materiály v globálních sítích

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Závěrečné hodnocení provádění víceletého akčního plánu Společenství na podporu bezpečnějšího používání internetu prostřednictvím boje s nedovolenými a škodlivými materiály v globálních sítích (Text s významem pro EHP)

1. ÚVOD

Toto sdělení se týká závěrečného hodnocení víceletého akčního plánu pro bezpečnější internet pro období 2003–2004. Hodnocení prováděla tříčlenná skupina nezávislých odborníků, podporovaná týmem profesionálních hodnotitelů ze společnosti[1], která byla pověřena strukturováním a podporou hodnocení, shromažďováním informací a vypracováním zprávy. Hodnocení proběhlo v období od února do května 2006 za úzké spolupráce s dotčenými útvary Komise[2]. Shrnutí hodnotící zprávy[3] je přiloženo k tomuto sdělení.

2. SOUVISLOSTI

Cílem akčního plánu pro bezpečnější internet (SIAP) (dále jen „program“), jak bylo stanoveno rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady[4], bylo podporovat bezpečnější používání internetu a podporování prostředí příznivého pro rozvoj internetu na evropské úrovni.

Program byl podle původního rozhodnutí určen na dobu čtyř let, od 1. ledna 1999 do 31. prosince 2002, s rozpočtem 25 milionů EUR. Evropský parlament a Rada rozhodly o jeho prodloužení na další dva roky od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2004. Celkový rozpočet na období 1999–2004 byl stanoven ve výši 38,3 milionu EUR.

Provádění programu probíhalo prostřednictvím tří směrů činnosti:

1. vytvoření bezpečnějšího prostředí (vytvoření evropské sítě tzv. horkých linek umožňujících konečným uživatelům oznamovat nedovolené materiály na internetu a podpora samoregulace a etického kodexu);

2. rozvoj filtračních mechanismů a systémů vyhodnocování;

3. podpora akcí na zvyšování povědomí.

Během období 2003–2004 byl program rozšířen na další oblasti, jakými jsou např. nové on-line technologie, včetně obsahů mobilních a širokopásmových služeb, on-line hry, vzájemný přímý elektronický přenos souborů a všechny formy komunikace v reálném čase, jako např. diskusní stránky („chat“) a okamžité zprostředkování zpráv, a to zejména s cílem zlepšit ochranu dětí a nezletilých. Intenzivní kontakty byly též podporovány prostřednictvím fóra pro bezpečnější internet určeného všem, kteří v této oblasti v členských státech působí, a účastníkům projektu v jednotlivých směrech činnosti, zejména v oblasti horkých linek a zvyšování povědomí. Cílem programu bylo také podporovat spolupráci a výměnu zkušeností a nejlepších postupů na evropské a mezinárodní úrovni, zejména s novými členskými státy, kandidátskými a přistupujícími zeměmi.

Hlavním mechanismem provádění programu SIAP bylo spolufinancování projektů vybraných na základě veřejných výzev k předkládání návrhů. Během období 2003–2004 bylo spolufinancováno 52 projektů, kterých se zúčastnilo 105 organizací a 22 členských států a navíc Island, Norsko a Bulharsko. V případě 22 projektů se jedná o horké linky (koordinační uzel a 21 horkých linek zahrnujících 20 zemí), v případě 25 projektů jde o projekty na zvyšování povědomí (2 koordinační uzly a 23 uzlů pro zvyšování povědomí zahrnujících 21 zemí), jeden projekt se týká aplikovaného výzkumu v oblasti mediálního vzdělávání, jeden projekt se zabývá systémem označování jakosti, jeden projekt představuje samoregulační plán pro řešení problému nevyžádané elektronické pošty a jeden projekt je určen k vyhodnocování on-line her. V souladu s rámcovou smlouvou byl proveden průzkum Eurobarometru. Navíc byla v návaznosti na otevřenou veřejnou soutěž zadána zakázka na orientační studii, která se týká filtrování softwaru a služeb. Celkové výdaje v rámci rozpočtů na roky 2003 a 2004, včetně finančních prostředků určených pro všechny projekty se sdílenými náklady, zakázek na orientační studii a průzkum Eurobarometru, a také nákladů na hodnocení, přezkumy a zasedání, činily okolo 13,7 milionu EUR.

3. CÍLE HODNOCENÍ

V rámci hodnocení se posuzovaly tyto konkrétní otázky: relevantnost cílů programu, priority a způsoby provádění, efektivita a dopad programu, účinnost a efektivita nákladů programu, užitečnost a udržitelnost programu, příčinné vztahy mezi použitými zdroji, činnostmi a očekávanými dopady (intervenční logika) a závěry s ohledem na možná budoucí opatření podobného druhu.

4. VÝSLEDKY HODNOCENÍ

Hodnotitelé zjistili, že akční plán pro bezpečnější internet byl úspěšně proveden a přidělení finančních prostředků a řízení programu bylo v zásadě transparentní, účinné a uspokojivé.

Všechny zúčastněné strany hodnotily program SIAP jako relevantní a účinný a zastávaly názor, že by měl pokračovat. Evropská unie byla považována za průkopníka, který v rané fázi označil problém nedovolených a škodlivých materiálů na internetu za vážnou a důležitou politickou otázku celosvětového významu.

Za jeden z nejvýznamnějších úspěchů programu bylo považováno zahájení provozu vnitrostátních horkých linek. Hodnocení stávající sítě horkých linek koordinovaných asociací INHOPE prokázalo, že většina z nich nabízí užitečné, relevantní a účinné služby a že v budoucnosti nebudou udržitelné bez veřejného financování. Jedním z klíčových problémů je, že většina konečných uživatelů internetu je s existencí horkých linek obeznámena jen v malé míře, nebo o nich neví vůbec. Spolupráci mezi horkými linkami a jinými zúčastněnými stranami, zejména s vnitrostátními vládami, uzly pro zvyšování povědomí, ale také policií a donucovacími orgány, lze ještě dále zlepšit.

Za další úspěch programu SIAP je považováno vybudování uzlů pro zvyšování povědomí téměř ve všech členských státech EU. Zvýšení povědomí považovali všichni zúčastnění za nezbytně nutné. Síť pro zvyšování povědomí o bezpečnosti internetu, kterou koordinuje asociace INSAFE, se však stále ještě nachází v rané fázi vývoje. V mnoha případech mají činnosti na zvyšování povědomí dopad pouze na omezený počet cílových skupin, zejména s ohledem na jiné zúčastněné strany, jako např. místní a celostátní média, organizace sdružující rodiče, školy a jiné skupiny. V rámci programu veřejné politiky vnitrostátních vlád jim často nebývá přisuzována dostatečně vysoká priorita.

Filtrační technologie považují všechny zúčastněné strany za základní prvek rostoucího významu. Rodiče však ještě stále často nejsou informováni o tom, jak s filtračními programy zacházet. Všechny zúčastněné strany jsou zajedno v tom, že systémy označování a vyhodnocování obsahu zůstávají významným prvkem zajišťujícím bezpečnější internet, obzvlášť pro nezletilé. Dosažené výsledky v této oblasti však ještě nejsou dostačující. Byly zjištěny některé povzbudivé tendence v samoregulaci odvětví, etickém kodexu a nejlepších postupech, mimo jiné v oblasti videoher a mobilních služeb.

Za důležitou otázku byla označena harmonizace vnitrostátních právních předpisů, zejména s ohledem na nedovolené a škodlivé materiály a ochranu mládeže.

Nové problémy vznikají v důsledku dalšího rozšíření nových zařízení s propojením na internet, jako jsou mobilní telefony nové generace a nové činnosti, jako např. vytváření sociální sítě (včetně diskuse / chatu s použitím webové kamery), internetové blogování a sdílení souborů.

5. DOPORUčENÍ

Hodnotící zpráva obsahuje sedm doporučení, která byla ještě dále rozčleněna[5].

Horké linky

4. Zviditelnění horkých linek:

5. Podpora zvyšování povědomí o horkých linkách mezi konečnými uživateli a v médiích

6. Zlepšení spolupráce mezi horkými linkami a dalšími zúčastněnými stranami, a to zejména s policií a poskytovateli internetových služeb:

7. Podpora harmonizace postupů mezi horkými linkami a policií po celé Evropě.

8. Vypracování příručky obsahující postupy pro výměnu informací a pokyny pro nejlepší postupy, které jasně definují opatření, etické zásady a postupy pro osoby zapojené do práce v této oblasti.

9. Koordinace vyhotovení evropské černé listiny nedovolených materiálů a podpora jejího širokého uplatňování poskytovali internetových služeb.

Zvyšování povědomí

10. Zvyšování povědomí by se mělo zaměřit na konkrétní cílové skupiny a zlepšit dosah:

11. Uzly pro zvyšování povědomí by měly uplatňovat cílené strategie zaměřené na děti, rodiče nebo učitele.

12. Usnadnění diskuse mezi vnitrostátními správními orgány (např. ministerstvy školství) s cílem zjistit, jakým způsobem by bezpečnější používání internetu mohlo být zprostředkováno ve školách (odborná příprava učitelů, školní osnovy, zřizování žákovských rad jako samoregulačních orgánů na školách).

13. Podpora aktivnějšího zapojení médií do kampaní na zvyšování povědomí.

14. Vyčlenění větší části programového rozpočtu na zvyšování povědomí.

15. Zapojení dětí a mladých lidí do určování problémů a navrhování řešení:

16. Získání názorů dětí a jejich zapojení do vypracování vhodných sdělení a řešení v rámci zvyšování povědomí.

17. Zvyšování povědomí konečných uživatelů o možnostech v oblasti filtrování škodlivých materiálů.

18. Podpora uzlů pro zvyšování povědomí při zlepšování informovanosti o filtračních nástrojích zejména mezi rodiči a na školách.

19. Posouzení účinnosti různých filtračních řešení.

20. Podpora samoregulačních opatření odvětví na evropské úrovni:

21. Podpora přijetí systémů pro ověřování věku.

22. Posílení výměny nejlepších postupů, mezi jiným např. etických kodexů, systémů pro označování a vyhodnocování obsahu.

23. Zmapování příležitostí pro budoucí technologický rozvoj a možnosti uživatele:

24. Analýza dopadu konvergentních služeb a nových způsobů komunikace na oblast bezpečnosti dětí a na chování uživatele a šíření výsledků.

6. ZÁVěR

Komise bere plně na vědomí výsledky závěrečného hodnocení akčního plánu pro bezpečnější internet a doporučení zohlední při provádění programu Safer Internet plus a při plánování navazujícího programu. Výsledky dosažené v oblastech uvedených v doporučeních budou posíleny.

Program Safer Internet plus podpoří činnosti horkých linek, které směřují k vytvoření společných seznamů škodlivých materiálů v rámci oblasti působnosti programu (zejména zobrazování pohlavního zneužívání dětí). Při sdělování těchto seznamů poskytovatelům internetových služeb budou dodržovány příslušné právní předpisy týkající se jejich úlohy, zejména ustanovení obsažená ve směrnici o elektronickém obchodu[6].

Na základě svých reakcí na hodnotící zprávu vyzývá Komise Evropský parlament, Radu, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, aby:

25. vzaly na vědomí, že akční plán pro bezpečnější internet byl úspěšně proveden;

26. podpořily Komisi v jejím úsilí o zviditelnění programu pro bezpečnější internet a podnítily veřejnou diskusi o otázkách bezpečnějšího internetu;

27. podpořily Komisi při jejích činnostech v souvislosti s konzultacemi všech zúčastněných stran a s přezkumem možných návazných činností, zejména s ohledem na zacházení s novými technologiemi a novými druhy digitálních obsahů, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnější využívání internetu.

Příloha

Shrnutí

Níže uvedené závěry, které jsou součástí závěrečného hodnocení akčního plánu pro bezpečnější internet (2003–2004), zformulovala nezávislá tříčlenná skupina odborníků. Skupinu odborníků, která byla pověřena prováděním procesu a metodologie hodnocení a jeho kontrolou, podporoval odborník v oblasti hodnocení ze společnosti IDATE, jenž byl odpovědný za vytvoření a analýzu informační základny použité pro hodnocení. Do závěrů se promítly výsledky on-line dotazníku, telefonických rozhovorů, sekundárního výzkumu a zasedání cílové skupiny, jakož i názory skupiny odborníků.

Závěry

1. Akční plán pro bezpečnější internet (SIAP), zahájený v roce 1999, je všemi zúčastněnými stranami považován za relevantní a účinný program, který by měl pokračovat . Evropská unie je považována za průkopníka, který v rané fázi označil problém nedovolených a škodlivých materiálů na internetu za vážnou a důležitou politickou otázku celosvětového významu. Koncept a strukturu programu SIAP dnes využívá mnoho dalších zemí – v oblasti Asie a Tichomoří i v Severní a Latinské Americe – jako model pro zacházení se škodlivými a nedovolenými materiály na internetu, v jehož rámci je zároveň respektováno právo na svobodu projevu.

2. Původní program zahrnoval čtyři hlavní oblasti činností :

A. horké linky (financování z prostředků EU ve výši 4,6 milionu EUR),

B. zvyšování povědomí (financování z prostředků EU ve výši 7,4 milionu EUR),

C. filtrování, označování a vyhodnocování (financování z prostředků EU ve výši 0,875 milionu EUR),

D. samoregulace odvětví a etické kodexy (financování z prostředků EU ve výši 0,493 milionu EUR).

V období 2003/2004 se financování z prostředků EU zaměřilo na horké linky a opatření na vytváření povědomí. V případě filtrování, označování, vyhodnocování, samoregulace a etických kodexů se odpovědnost přisuzovala zejména příslušnému odvětví. V rámci programu SIAP (2003–2004) Evropská unie celkově uvolnila 13,7 milionu EUR. Přibližně 13,4 milionu EUR bylo rozděleno na více než 50 projektů, které se zabývaly především horkými linkami a zvyšováním povědomí. Příjemci finančních prostředků bylo 22 členských států a navíc Norsko, Island a Bulharsko. Přibližně 0,3 milionu EUR bylo vydáno na pokrytí nákladů na hodnocení, přezkumy, zasedání a průzkum Eurobarometru. Přidělování finančních prostředků a řízení akčního plánu bylo v zásadě transparentní, účinné a uspokojivé.

3. Za jeden z nejvýznamnějších výsledků programu bylo považováno zahájení provozu vnitrostátních horkých linek . V rámci programu SIAP byl po celé Evropě – téměř ve všech členských státech a kandidátských zemích – vytvořen rozsáhlý systém horkých linek, koordinovaný mezinárodní asociací internetových horkých linek INHOPE. Horké linky jsou kontaktní místa, na nichž mohou koneční uživatelé oznamovat nedovolené materiály na internetu. Horké linky spolupracují mimo jiné s policií, donucovacími orgány a uzly pro zvyšování povědomí, jakož i s poskytovateli internetových služeb, organizacemi působícími v odvětví a dalšími institucemi. Hodnocení stávajících horkých linek prokázalo, že většina z nich nabízí užitečné, relevantní a účinné služby. Převážná většina těchto linek však nebude udržitelná bez veřejného financování. Jedním z klíčových problémů je, že horké linky sice poskytují cenné služby, ale většina konečných uživatelů internetu je jen v malé míře obeznámena s jejich existencí, nebo o nich neví vůbec. Ve většině zemí ví o existenci horkých linek méně než 10 % konečných uživatelů internetu. Spolupráci mezi horkými linkami a jinými zúčastněnými stranami, zejména s vnitrostátními vládami, uzly pro zvyšování povědomí, ale také s policií a donucovacími orgány, lze ještě zlepšit.

4. Za další úspěch programu SIAP je považováno vybudování uzlů pro zvyšování povědomí téměř ve všech členských státech EU. Zvýšení povědomí považovali všichni zúčastnění za nezbytně nutné. V závislosti na místních potřebách byl vytvořen velký počet postupů, nástrojů a materiálů. „Den bezpečnějšího internetu“, který je touto sítí organizován, je stále více považován za cennou příležitost ke zlepšení komunikace mezi dotčenými zúčastněnými stranami a k oslovení širokého publika. Síť pro zvyšování povědomí o bezpečnosti internetu koordinuje organizace INSAFE. Stále ještě se nachází v rané fázi vývoje. V mnoha případech mají činnosti dopad pouze na omezený počet cílových skupin, zejména s ohledem na jiné zúčastněné strany, jako např. místní a celostátní média, organizace sdružující rodiče, školy a další skupiny. Tyto činnosti velice často nezískají odpovídající podporu ze strany vnitrostátních orgánů a médií a v rámci programu veřejné politiky vnitrostátních vlád jim často nebývá přisuzována náležitá priorita. Akce na zvyšování povědomí často nejsou natolik konkrétní, aby se zaměřily na jednotlivé cílové skupiny, jako např. na učitele, rodiče a děti. Úroveň a jakost příslušné odborné přípravy učitelů se v jednotlivých zemích liší a obecně se nepovažuje za úkol s vysokou prioritou. Na děti a mladé lidi je třeba se zaměřit ve velmi rané fázi, ale „internetová výchova“ není dostatečným způsobem integrována do běžných školních osnov. Často také nejsou dostatečně zohledňovány osobní zkušenosti dětí.

5. Filtrační technologie považují všechny zúčastněné strany za základní prvek rostoucího významu. V této oblasti dosáhlo odvětví značného technologického pokroku, a koneční uživatelé tak mají k dispozici různé možnosti. Dnes existují filtrační technologie, které umožňují konečným uživatelům, zejména rodičům, zabránit svým dětem v přístupu na internetové stránky se škodlivými materiály. Někteří poskytovatelé internetových služeb konečným uživatelům nabízejí služby, které blokují přístup k určitým druhům škodlivých materiálů. Rodiče však ještě stále často nejsou dostatečně informováni o tom, jak s filtračními programy zacházet. Všechny zúčastněné strany jsou zajedno v tom, že systémy označování a vyhodnocování obsahu zůstávají významným prvkem zajišťujícím bezpečnější internet, obzvlášť pro nezletilé. Dosažené výsledky v této oblasti však ještě nejsou dostačující. Systémy, u nichž se většinou provádí sebevyhodnocování, pravděpodobně příliš nepřispějí k dosažení příslušných cílů. Byly zjištěny některé povzbudivé tendence v samoregulaci odvětví, etických kodexech a nejlepších postupech, mimo jiné v oblasti videoher a mobilních služeb.

6. Za důležitou otázku byla označena harmonizace vnitrostátních právních předpisů , zejména s ohledem na nedovolené a škodlivé materiály a ochranu mládeže. Je sice zapotřebí zavést určitá pravidla, ale individuální a izolovaná právní opatření přijímaná jednotlivými členskými státy často nebývají příliš účinná a nezřídka mají kontraproduktivní důsledky. Tato otázka se zdaleka netýká jen Evropské unie, ale představuje celosvětovou výzvu.

7. Nové problémy vznikají v důsledku dalšího rozšíření nových zařízení s propojením na internet , jako jsou mobilní telefony nové generace a nové činnosti, jako např. vytváření sociálních sítí (včetně diskuse / chatu s použitím webové kamery), internetové blogování a sdílení souborů. [pic][pic][pic]

[1] SpoIečnost IDATE, s níž byla uzavřena smlouva na základě omezeného výběrového řízení vyhlášeného generálním ředitelstvím pro informační společnost na podzim roku 2005.

[2] Oddělení C3 a E6 generálního ředitelství pro informační společnost.

[3] Závěrečné hodnocení akčního plánu pro bezpečnější internet (2003–2004): Závěrečná zpráva, květen 2006 , IDATE, http://ec.europa.eu/information_society/activities/sip/programme/evaluations/index_en.htm

[4] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 276/1999/ES ze dne 25. ledna 1999, kterým se přijímá víceletý akční plán Společenství na podporu bezpečného používání internetu prostřednictvím boje s nedovolenými a škodlivými materiály v globálních sítích (Úř. věst. L 33 ze dne 6.2.1999, s.1) ve znění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1151/2003/ES ze dne 16. 6. 2003 (Úř. věst. L 162 ze dne 1.7.2003).

[5] Viz shrnutí v příloze a hodnotící zpráva od str. 42.

[6] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu, Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.