1.   Název, který se má chránit jako označení původu nebo zeměpisné označení, se zapíše pouze v jazycích, které jsou nebo v minulosti byly používány k popisu daného výrobku ve vymezené zeměpisné oblasti.

2.   Název označení původu nebo zeměpisného označení se zapíše původním písmem. Není-li původním písmem latinka, zapíše se spolu s názvem v původním písmu i přepis do latinky.

1.   Popis výrobků z révy vinné uvádí příslušný druh nebo druhy výrobků z révy vinné z druhů uvedených v příloze VII části II nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Pokud specifikace výrobku uvádí, že balení, včetně plnění, musí probíhat ve vymezené zemědělské oblasti nebo v oblasti v bezprostřední blízkosti dané vymezené oblasti, musí rovněž obsahovat odůvodnění, proč v daném případě musí balení v zájmu zachování jakosti, zajištění původu či zajištění kontroly probíhat v dané zeměpisné oblasti, s ohledem na právo Unie, zejména v oblasti volného pohybu zboží a služeb.

1.   Odchylně od čl. 93 odst. 1 písm. a) bodu iii) a písm. b) bodu iii) nařízení (EU) č. 1308/2013 a pod podmínkou, že to umožňuje specifikace výrobku, může být výrobek s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením vinifikován v kterékoli z těchto oblastí:

2.   Odchylně od čl. 93 odst. 1 písm. a) bodu iii) nařízení (EU) č. 1308/2013 a pod podmínkou, že to umožňuje specifikace výrobku, může být výrobek vinifikován na šumivé víno nebo perlivé víno s chráněným označením původu mimo oblast nacházející se v bezprostřední blízkosti dané vymezené oblasti, pokud se tento postup používal přede dnem 1. března 1986.

3.   Odchylně od čl. 93 odst. 1 písm. a) bodu iii) nařízení (EU) č. 1308/2013 pokud jde o likérová vína s chráněným označením původu „Málaga“ a „Jerez-Xérès-Sherry“, mošt ze zaschlých hroznů získaný z odrůdy révy vinné Pedro Ximénez, ke kterému se přidává neutrální alkohol vinného původu za účelem zabránění kvašení, může pocházet z regionu „Montilla-Moriles“.

1.   S účinkem ode dne předání žádosti o ochranu Komisi, ale pouze na přechodnou dobu, může členský stát poskytnout názvu ochranu na vnitrostátní úrovni.

Tato přechodná vnitrostátní ochrana skončí dnem přijetí rozhodnutí o ochraně podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo dnem zpětvzetí žádosti.

2.   Pokud název není chráněn podle tohoto nařízení, nese výlučnou odpovědnost za následky takové vnitrostátní ochrany dotčený členský stát. Opatření přijatá členskými státy podle odstavce 1 nemají žádný vliv na obchod uvnitř Unie ani na mezinárodní obchod.

1.   Žádosti o ochranu se považují za přípustné, pokud byly podány v souladu s články 94, 95 a 96 nařízení (EU) č. 1308/2013 a článkem 3 a čl. 5 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 a jsou-li řádně vyplněny.

Žádost o ochranu se považuje za řádně vyplněnou, pokud splňuje ustanovení čl. 94 odst. 1 a 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 a článku 2 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 a je-li řádně vyplněn jediný doklad.

Jediný doklad shrnující specifikaci výrobku podle čl. 94 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1308/2013 se považuje za řádně vyplněný, pokud splňuje požadavky uvedené v čl. 5 odst. 1 a 2 prováděcího nařízení (EU) 2019/34. Specifikace výrobku se považuje za řádně vyplněnou, pokud splňuje požadavky stanovené v čl. 94 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   V případě, že Komise usoudí, že žádost není přípustná, sdělí příslušným orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému ve třetí zemi důvody shledání nepřípustnosti.

3.   Nejméně jednou za měsíc Komise zveřejní seznam názvů, k nimž obdržela žádosti o ochranu jako označení původu nebo zeměpisná označení, jméno žádajícího členského státu nebo třetí země a datum podání žádosti.

1.   Pro účely článku 98 nařízení (EU) č. 1308/2013 je odůvodněné prohlášení o námitce přípustné:

Důvody námitek se posuzují ve vztahu k území Unie.

V případě námitky podané fyzickou nebo právnickou osobou je řádně odůvodněné prohlášení o námitce přípustné pouze tehdy, prokazuje-li oprávněný zájem strany podávající námitku.

2.   V případě, že Komise usoudí, že námitka není přípustná, sdělí orgánu nebo fyzické či právnické osobě, jež námitku podaly, důvody shledání nepřípustnosti.

1.   Pokud Komise usoudí, že je námitka přípustná, vyzve orgán nebo fyzickou či právnickou osobu, která námitku podala, a orgán nebo fyzickou či právnickou osobu, která podala žádost o ochranu, aby po dobu tří měsíců vedly odpovídající konzultace. Výzva se vydá ve lhůtě čtyř měsíců ode dne zveřejnění žádosti o ochranu, jíž se odůvodněné prohlášení o námitce týká, v Úředním věstníku Evropské unie a provází ji kopie odůvodněného prohlášení o námitce. Během těchto tří měsíců může Komise kdykoli na žádost orgánu nebo fyzické či právnické osoby, která podala žádost, prodloužit lhůtu pro konzultace nejvýše o tři měsíce.

2.   Orgán nebo osoba, které podaly námitku, a orgán nebo osoba, které podaly žádost o ochranu, zahájí tyto konzultace bez zbytečného odkladu. Vzájemně si poskytnou relevantní informace s cílem posoudit, zda žádost o ochranu splňuje podmínky tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 1308/2013.

3.   Dosáhnou-li strany dohody, informuje buď žadatel usazený ve třetí zemi nebo orgány členského státu či třetí země, z níž byla podána žádost o ochranu, Komisi o výsledcích provedených konzultací a všech faktorech, které dosažení této dohody umožnily, včetně stanovisek jednotlivých stran. Dojde-li k podstatné změně údajů zveřejněných v souladu s čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013, provede Komise nový přezkum podle čl. 97 odst. 2 tohoto nařízení po provedení vnitrostátního postupu, kterým se zajišťuje odpovídající zveřejnění změněných údajů. Pokud na základě dohody nedojde k žádným změnám ve specifikaci výrobku nebo pokud změny nejsou podstatné, přijme Komise v souladu s článkem 99 nařízení (EU) č. 1308/2013 rozhodnutí o poskytnutí ochrany označení původu nebo zeměpisnému označení.

4.   Není-li dohody dosaženo, informuje buď žadatel usazený ve třetí zemi nebo orgány členského státu či třetí země, z níž byla podána žádost o ochranu, Komisi o výsledcích provedených konzultací a všech souvisejících informacích a dokumentech. Komise přijme v souladu s článkem 99 nařízení (EU) č. 1308/2013 rozhodnutí o poskytnutí ochrany nebo zamítnutí žádosti.

1.   Aniž je dotčen článek 102 nařízení (EU) č. 1308/2013, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými stanoví přechodné období v délce až pěti let s cílem umožnit, aby výrobky pocházející z členského státu nebo třetí země a nesoucí označení, které je tvořeno názvem, jenž je v rozporu s čl. 103 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013, nebo které takový název obsahuje, mohly i nadále nést označení, pod kterým byly uváděny na trh.

Poskytnutí takového přechodného období je podmíněno podáním přípustného prohlášení o námitce podle čl. 96 odst. 3 nebo článku 98 nařízení (EU) č. 1308/2013, které prokazuje, že rozhodnutí o ochraně daného názvu by ohrozilo existenci:

2.   Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž se v řádně odůvodněných případech přechodné období uvedené v odstavci 1 prodlouží až na patnáct let, je-li prokázáno, že:

3.   Při používání označení uvedených v odstavcích 1 a 2 se na etiketě jasně a viditelně uvede údaj o zemi původu.

4.   Za účelem překonání dočasných obtíží a aby se z dlouhodobého hlediska zajistilo, že všichni výrobci v dotčené oblasti budou dodržovat specifikaci výrobku, může členský stát poskytnout ochranu na přechodné období, které začíná dnem předání žádosti Komisi, za podmínky, že dotčené hospodářské subjekty uváděly dané výrobky z révy vinné na trh pod dotčenými názvy v souladu s právními předpisy nepřetržitě po dobu nejméně pěti let před podáním příslušné žádosti orgánům daného členského státu a že tyto dočasné obtíže byly zmíněny během vnitrostátního námitkového řízení podle čl. 96 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013. Přechodné období je co nejkratší a nepřesáhne 10 let.

První pododstavec se použije obdobně na chráněná zeměpisná označení nebo chráněná označení původu týkající se zeměpisné oblasti ve třetí zemi, s výjimkou námitkového řízení.

Taková přechodná období se uvedou v dokumentaci žádosti podle čl. 94 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013.

1.   Pro účely článku 105 nařízení (EU) č. 1308/2013 se změny specifikace výrobku rozdělují podle důležitosti do dvou kategorií: změny vyžadující řízení o námitce na úrovni Unie („změny na úrovni Unie“) a změny, které se vyřizují na úrovni členského státu nebo třetí země („standardní změny“).

Změna se považuje za změnu na úrovni Unie, pokud:

Žádosti o změny na úrovni Unie podané třetími zeměmi nebo výrobci ze třetích zemí musí obsahovat důkaz, že požadovaná změna je v souladu s právními předpisy o ochraně označení původu nebo zeměpisných označení, které platí v této třetí zemi.

Všechny ostatní změny se považují za standardní změny.

2.   Pro účely článku 105 nařízení (EU) č. 1308/2013 se za dočasnou změnu považuje standardní změna, která se týká dočasné změny specifikace výrobku vyplývající z povinných sanitárních a fytosanitárních opatření stanovených orgány veřejné moci nebo související s přírodními katastrofami nebo nepříznivými povětrnostními podmínkami, které byly formálně uznány příslušnými orgány.

1.   Žádost o schválení změny ve specifikaci výrobku na úrovni Unie vymezená v článku 14 tohoto nařízení se řídí obdobně postupem stanoveným v článku 94 a článcích 96 až 99 nařízení (EU) č. 1308/2013, v kapitole II oddílech 1, 2 a 3 tohoto nařízení a v kapitole II oddílech 1, 2 a 3 prováděcího nařízení (EU) 2019/34.

2.   Pokud Komise na základě posouzení provedeného podle čl. 97 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 usoudí, že jsou splněny podmínky požadované podle čl. 97 odst. 3 uvedeného nařízení, zveřejní žádost o změnu na úrovni Unie podle čl. 9 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 v Úředním věstníku Evropské unie řadě C. Konečné rozhodnutí o schválení změny se přijímá bez provedení přezkumného řízení podle čl. 229 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013, ale v případě, že byla podána přípustná námitka nebo žádost o změnu byla zamítnuta, se použije ustanovení čl. 99 druhého pododstavce uvedeného nařízení.

3.   Žádost o schválení změn na úrovni Unie smí obsahovat výlučně změny na úrovni Unie. V případě, že žádost o změny na úrovni Unie obsahuje rovněž standardní nebo dočasné změny, použije se postup pro změny na úrovni Unie pouze na změny na úrovni Unie. Standardní nebo dočasné změny se nepovažují za podané.

4.   Při přezkumu žádostí o změnu se Komise zaměří na navrhované změny.

1.   Žádosti o schválení změny specifikace výrobku na úrovni Unie se považují za přípustné, pokud byly podány obdobně podle článku 105 nařízení (EU) č. 1308/2013 a článku 3 a čl. 9 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 a jsou-li řádně vyplněny.

Žádost o schválení změny specifikace výrobku na úrovni Unie se považuje za řádně vyplněnou, je-li srozumitelná a úplná a splňuje-li požadavky stanovené v článku 2 a v čl. 9 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/34.

Schválení žádosti o schválení změny specifikace výrobku na úrovni Unie Komisí se týká pouze změn předložených v samotné žádosti.

2.   V případě, že žádost není považována za přípustnou, sdělí se příslušným orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému ve třetí zemi důvody shledání nepřípustnosti.

1.   Standardní změny schvalují a zveřejňují členské státy, v nichž se nachází zeměpisná oblast označení původu nebo zeměpisného označení.

Žádosti o schválení standardní změny specifikace výrobku se předkládají orgánům členského státu, v němž se nachází zeměpisná oblast označení. Žadatelé musí splňovat podmínky stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 1308/2013. Pokud žádost o schválení standardní změny specifikace výrobku nepochází od žadatele, který předložil žádost o ochranu názvu nebo názvů, jichž se specifikace výrobku týká, umožní členský stát tomuto žadateli v případě, že stále existuje, podat k žádosti připomínky.

Žádost o standardní změnu musí obsahovat popis standardních změn, uvést souhrn důvodů, proč jsou změny potřebné, a prokázat, že navrhované změny lze považovat za standardní v souladu s článkem 14 tohoto nařízení.

2.   Pokud členský stát usoudí, že jsou splněny požadavky nařízení (EU) č. 1308/2013 a ustanovení přijatá na jejich základě, může standardní změnu schválit a zveřejnit. Rozhodnutí o schválení zahrnuje změněný konsolidovaný jediný doklad, pokud je to relevantní, a změněnou konsolidovanou specifikaci výrobku.

Standardní změna je v daném členském státě použitelná ihned po zveřejnění. Členský stát oznámí standardní změny Komisi nejpozději do jednoho měsíce ode dne zveřejnění vnitrostátního rozhodnutí o schválení.

3.   Rozhodnutí, kterými se schvalují standardní změny, jež se týkají výrobků z révy vinné pocházejících z třetích zemí, se přijímají v souladu se systémem platným v dotčené třetí zemi a Komisi je oznamuje jednotlivý výrobce ve smyslu článku 3 nebo seskupení výrobců s oprávněným zájmem buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů dané třetí země nejpozději do jednoho měsíce ode dne jejich zveřejnění.

4.   Oznámení standardních změn se považuje za řádně provedené, je-li v souladu s článkem 10 prováděcího nařízení (EU) 2019/34.

5.   V případě, že standardní změna vyžaduje úpravu jediného dokladu, Komise zveřejní popis standardní změny podle článku 10 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 a změněný jediný doklad v Úředním věstníku Evropské unie řadě C do tří měsíců od obdržení oznámení od daného členského státu, třetí země nebo jednotlivého výrobce či seskupení výrobců ze třetí země.

6.   V případě, že standardní změna nevyžaduje úpravu jediného dokladu, Komise zveřejní prostřednictvím informačních systémů zmíněných v článku 32 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 popis příslušné standardní změny do tří měsíců od obdržení oznámení od daného členského státu, třetí země nebo žadatele usazeného ve třetí zemi.

7.   Standardní změny jsou na území Unie použitelné od okamžiku jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie řadě C nebo jejich zveřejnění Komisí prostřednictvím informačních systémů zmíněných v článku 32 prováděcího nařízení (EU) 2019/34.

8.   Pokud se příslušná zeměpisná oblast nachází na území více než jednoho členského státu, provedou dotčené členské státy postup pro standardní změny odděleně pro tu část dané oblasti, která se nachází na jejich území. Standardní změna je použitelná až okamžikem použitelnosti posledního vnitrostátního rozhodnutí o schválení. Členský stát, který schválí standardní změnu jako poslední, zašle Komisi oznámení uvedené v odstavci 4 nejpozději do jednoho měsíce ode dne zveřejnění svého rozhodnutí o schválení standardní změny.

Nepřijme-li jeden nebo více dotčených členských států vnitrostátní rozhodnutí o schválení uvedené v prvním pododstavci, může kterýkoliv z dotčených členských států podat žádost v rámci řízení o změnách na úrovni Unie. Stejné pravidlo platí obdobně v případě, kdy je jednou nebo více dotčenými zeměmi třetí země.

1.   Dočasné změny schvalují a zveřejňují členské státy, v nichž se nachází zeměpisná oblast označení původu nebo zeměpisného označení. Oznamují se Komisi společně s důvody na podporu dočasných změn nejpozději do jednoho měsíce ode dne zveřejnění vnitrostátního rozhodnutí o schválení. Dočasná změna je v daném členském státě použitelná ihned po zveřejnění.

2.   Pokud se zeměpisná oblast nachází na území více než jednoho členského státu, provede se postup pro dočasné změny v dotčených členských státech odděleně pro tu část dané oblasti, která se nachází na jejich území. Dočasné změny jsou použitelné až okamžikem použitelnosti posledního vnitrostátního rozhodnutí o schválení. Členský stát, který schválí dočasnou změnu jako poslední, ji Komisi oznámí nejpozději do jednoho měsíce ode dne zveřejnění svého rozhodnutí o schválení. Toto pravidlo platí obdobně také v případě, kdy je jednou nebo více dotčenými zeměmi třetí země.

3.   Dočasné změny, jež se týkají výrobků z révy vinné pocházejících z třetích zemí, oznamuje Komisi spolu s důvody na podporu dočasných změn jednotlivý výrobce ve smyslu článku 3 nebo seskupení výrobců s oprávněným zájmem buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů dané třetí země nejpozději do jednoho měsíce od jejich schválení.

4.   Oznámení dočasných změn se považuje za řádně provedené, obsahuje-li všechny náležitosti uvedené v článku 11 prováděcího nařízení (EU) 2019/34.

5.   Komise zveřejní takové změny do tří měsíců ode dne, kdy obdržela oznámení od daného členského státu, třetí země nebo jednotlivého výrobce či seskupení výrobců z třetí země. Dočasná změna je na území Unie použitelná od okamžiku jejího zveřejnění Komisí.

1.   Pro účely článku 106 nařízení (EU) č. 1308/2013 je odůvodněná žádost o zrušení přípustná, pokud:

2.   V případě, že Komise usoudí, že žádost o zrušení není přípustná, sdělí orgánu členského státu či třetí země nebo fyzické či právnické osobě, jež žádost podaly, důvody shledání nepřípustnosti.

3.   Odůvodněná prohlášení o námitkách vůči zrušení zápisu jsou přípustná pouze tehdy, pokud prokazují, že zainteresovaná osoba na zapsaný název trvale komerčně spoléhá.

1.   Tradiční výraz se zapisuje:

2.   Tradiční výraz se zapisuje v původním pravopisu a původním písmem. Není-li původním písmem latinka, zapíše se spolu s názvem v původním písmu i přepis do latinky.

1.   O ochranu tradičního výrazu mohou požádat příslušné orgány členských států nebo třetích zemí nebo zastupující profesní organizace usazené ve třetích zemích.

2.   „Zastupující profesní organizací“ se rozumí každá organizace výrobců nebo sdružení organizací výrobců, které přijaly stejná pravidla a působí ve vinařské oblasti označení původu nebo zeměpisného označení nebo v několika těchto oblastech, pokud jsou jejich členy nejméně dvě třetiny výrobců usazených v oblasti označení původu nebo zeměpisného označení, v níž působí, a pokud se nejméně dvěma třetinami podílejí na produkci uvedené oblasti. Zastupující profesní organizace může podat žádost o ochranu pouze pro výrobky z révy vinné, které vyrábí.

1.   Žádosti o ochranu se považují za přípustné, pokud byly podány v souladu s článkem 25 tohoto nařízení a článkem 21 a čl. 30 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 a jsou-li řádně vyplněny.

Žádost se považuje za řádně vyplněnou, pokud obsahuje tyto informace:

2.   K žádosti se přiloží kopie právních předpisů dotyčného členského státu nebo pravidla, která platí pro výrobce vína v dotyčné třetí zemi nebo třetích zemích, jimiž se používání daného výrazu řídí, a odkaz na zveřejnění těchto právních předpisů či těchto pravidel.

3.   Není-li žádost řádně vyplněna nebo nebyly-li společně se žádostí poskytnuty dokumenty uvedené v odstavci 2, není žádost přípustná.

4.   V případě nepřípustnosti žádosti jsou orgánům členského státu nebo orgánům třetí země nebo žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi sděleny důvody nepřípustnosti a oznámí se jim, že mají nárok předložit novou, řádně vyplněnou žádost.

1.   Žádost o ochranu tradičního výrazu se považuje za platnou, pokud název, který se má chránit:

Písmeno b) se nepoužije na tradiční výrazy podle čl. 112 písm. a) nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Pro účely odst. 1 písm. b) se tradičním používáním rozumí:

3.   Pro účely odst. 1 písm. c) se názvem, který se stal „obecným“, rozumí název, který se sice vztahuje ke zvláštní výrobní metodě nebo ke způsobu zrání, či k jakosti, barvě, místu nebo zvláštní události, která se k minulosti výrobku z révy vinné váže, ale stal se v Unii běžným názvem pro dotyčný výrobek.

1.   Dnem podání žádosti o ochranu tradičního výrazu je den, kdy Komise tuto žádost obdržela.

2.   Komise posoudí, zda žádost o ochranu splňuje podmínky stanovené v této kapitole.

3.   Usoudí-li Komise, že jsou splněny podmínky stanovené v článcích 26 a 27, přijme prováděcí akt ohledně zveřejnění žádosti o ochranu v Úředním věstníku Evropské unie.

4.   Pokud žádost o ochranu tradičního výrazu nesplňuje podmínky stanovené v této kapitole, Komise informuje žadatele o důvodech zamítnutí a stanoví lhůtu pro zpětvzetí nebo změnu žádosti nebo pro předložení připomínek.

5.   Pokud žadatel neodstraní překážky ve lhůtě uvedené v odstavci 4, Komise přijme prováděcí akt, kterým se žádost zamítá podle čl. 115 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013.

1.   Odůvodněná námitka je přípustná, jestliže:

2.   Námitka považovaná za přípustnou se oznámí orgánům členského státu nebo třetí země či zastupující profesní organizaci v dané třetí zemi.

1.   Pokud Komise námitku nezamítne podle čl. 23 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) 2019/34, informuje o námitce žadatele, který podal žádost, a vyzve ho, aby se k ní vyjádřil ve lhůtě uvedené v čl. 24 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/34. Všechny připomínky obdržené v této lhůtě se sdělí straně, která námitku vznesla.

V průběhu přezkumu námitky Komise strany požádá, aby ve lhůtě uvedené v čl. 24 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 případně předložily připomínky ke sdělením obdrženým od ostatních stran.

2.   Pokud žadatel nebo strana, která vznesla námitku, žádné připomínky nepředloží nebo při nedodržení lhůty na sdělení vyjádření a připomínek uvedené v článku 24 prováděcího nařízení (EU) 2019/34, Komise o námitce rozhodne.

3.   Rozhodnutí o zamítnutí nebo uznání daného tradičního výrazu Komise přijme na základě důkazů, které má k dispozici. Komise zváží, zda jsou splněny podmínky uvedené nebo stanovené v článcích 27, 32 nebo 33 tohoto nařízení. Rozhodnutí o zamítnutí tradičního výrazu se oznámí straně, která vznesla námitku, a žadateli.

4.   V případě vznesení více námitek může předběžný přezkum jedné nebo několika takových námitek zabránit vyřízení žádosti o ochranu. Za těchto okolností může Komise pozastavit ostatní řízení o námitkách. Komise informuje ostatní strany, které vznášejí námitky, o případných rozhodnutích vydaných v průběhu řízení, která se jich týkají.

Je-li žádost zamítnuta, řízení o námitce, která byla pozastavena, se považují za ukončená a dotyčné strany, které námitku vznesly, jsou náležitě informovány.

1.   Zápis ochranné známky, která je tvořena tradičním výrazem, nebo ho obsahuje a která nesplňuje definici a podmínky pro používání daného tradičního výrazu uvedené v článku 112 nařízení (EU) č. 1308/2013 a vztahuje se k výrobku, který spadá pod jeden z druhů uvedených v příloze VII části II uvedeného nařízení:

2.   Název nesmí být chráněn jako tradiční výraz, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky a její proslulosti mohla ochrana uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity, povahy, vlastností nebo jakosti výrobku z révy vinné.

3.   Aniž je dotčen odstavec 2, ochranná známka podle odstavce 1, o niž bylo zažádáno nebo jež je zapsána nebo zavedena používáním v dobré víře, umožňují-li to vnitrostátní právní předpisy, na území Unie před začátkem ochrany daného tradičního výrazu v zemi původu, může být i nadále používána a obnovena bez ohledu na ochranu tradičního výrazu za podmínky, že neexistují žádné důvody pro neplatnost ochranné známky nebo její zrušení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES (9), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 (10) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 (11).

V takovém případě se používání tradičního výrazu povolí společně s příslušnými ochrannými známkami.

1.   Výraz, pro nějž byla podána žádost o ochranu a který je zcela nebo částečně homonymní s tradičním výrazem již chráněným podle článku 113 nařízení (EU) č. 1308/2013, se zapíše s náležitým přihlédnutím k místnímu a tradičnímu používání a k riziku záměny.

Homonymní výraz, který uvádí spotřebitele v omyl, pokud jde o povahu, jakost nebo skutečný původ výrobků z révy vinné, nesmí být zapsán, a to ani v případě, že je správný.

Zapsaný homonymní výraz je možné používat pouze tehdy, existuje-li v praxi dostatečné rozlišení mezi následně zapsaným homonymem a výrazem již uvedeným v evidenci, s ohledem na potřebu rovného zacházení s výrobci a neuvádění spotřebitele v omyl.

2.   Odstavec 1 se použije obdobně na tradiční výrazy chráněné přede dnem 1. srpna 2009, které jsou plně nebo částečně homonymní s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením nebo názvem moštové odrůdy či jejím synonymem uvedeným v příloze IV.

1.   Odůvodněná žádost o zrušení je přípustná, jestliže:

Řádně odůvodněná žádost o zrušení je přípustná pouze v případě, že prokazuje oprávněný zájem žadatele.

2.   V případě, že Komise usoudí, že žádost o zrušení není přípustná, sdělí orgánu nebo osobě, kteří žádost podali, důvody shledání nepřípustnosti.

3.   V souladu s čl. 30 odst. 4 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 poskytne Komise žádost o zrušení dotčeným orgánům a osobám.

4.   Opodstatněná prohlášení o námitce vůči žádostem o zrušení jsou přípustná pouze tehdy, pokud prokazují, že zainteresovaná osoba na zapsaný název trvale komerčně spoléhá.

1.   Definice tradičních výrazů uvedená v článku 112 nařízení (EU) č. 1308/2013 se použije obdobně na výrazy používané tradičně ve třetích zemích pro výrobky z révy vinné, na něž se vztahují zeměpisná označení nebo označení původu podle právních předpisů těchto třetích zemí.

2.   Výrobky z révy vinné pocházející z třetích zemí, jejichž etikety udávají tradiční označení jiná než tradiční výrazy zanesené v elektronické databázi „E-Bacchus“ zmíněné v čl. 25 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/34, mohou používat tato tradiční označení na etiketách v souladu s pravidly platnými v dotyčných třetích zemích, včetně pravidel pocházejících od zastupujících profesních organizací.

1.   Povinné údaje podle článku 119 nařízení (EU) č. 1308/2013 se musí nacházet ve stejném zorném poli na nádobě tak, aby byly čitelné současně, aniž by bylo nutné nádobou otáčet, a musí být uvedeny nesmazatelnými znaky a snadno odlišitelné od textů či vyobrazení, které je obklopují

2.   Odchylně od odstavce 1 se mohou povinné údaje podle čl. 41 odst. 1 a číslo šarže nacházet mimo zorné pole uvedené v odstavci 1.

3.   Velikost písma údajů podle odstavce 1 tohoto článku a podle čl. 41 odst. 1 musí být větší nebo rovna 1,2 mm bez ohledu na použitý formát znaků.

1.   Za účelem uvádění některých látek nebo produktů, které vyvolávají alergie nebo nesnášenlivost, jak je uvedeno v článku 21 nařízení (EU) č. 1169/2011, jsou výrazy týkající se siřičitanů, vajec a vaječných produktů, mléka a mléčných produktů, které se mají používat, výrazy uvedené v příloze I části A.

2.   Údaje uvedené v odstavci 1 mohou být doplněny o příslušný piktogram uvedený v příloze I části B.

1.   Výrobky z révy vinné, jejichž označení nebo obchodní úprava neodpovídá příslušným podmínkám stanoveným v tomto nařízení, se nesmí v Unii uvádět na trh ani vyvážet.

2.   Odchylně od části II hlavy II kapitoly I oddílu 2 pododdílu 3 a oddílu 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 mohou členské státy v případě, že výrobky z révy vinné mají být vyváženy, povolit údaje a obchodní úpravy, které jsou v rozporu s platnými předpisy Unie pro označování a obchodní úpravu, pokud takové údaje a obchodní úpravy u výrobků z révy vinné vyžadují právní předpisy dané třetí země. Tyto údaje mohou být uvedeny v jiných jazycích, než jsou úřední jazyky Unie.

3.   Odchylně od části II hlavy II kapitoly I oddílu 3 a oddílu 2 pododdílu 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 mohou členské státy v případě, že jsou výrobky z révy vinné určeny ke konzumaci na palubě letadla, povolit obchodní úpravu, která je v rozporu s platnými předpisy Unie pro obchodní úpravu, pokud je taková obchodní úprava výrobků z révy vinné nutná z důvodů bezpečnosti.

1.   Údaj o provenienci podle čl. 119 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1308/2013 se uvede takto:

Odchylně od písmene a) prvního pododstavce u výrobků z révy vinné uvedených v bodech 4, 5 a 6 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013 bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení může být údaj uvedený v uvedeném písmeni a) nahrazen údajem „vyrobeno v (…)“, nebo rovnocenným výrazem, s doplněním názvu členského státu, v němž došlo k druhotnému kvašení.

Prvním a druhým pododstavcem nejsou dotčeny články 47 a 56.

2.   Údaj o provenienci podle čl. 119 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1308/2013 se u výrobků z révy vinné uvedených v bodech 2, 10, 11 a 13 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013 uvede takto:

3.   V případě Spojeného království lze u ustanovení stanovených v písmenech a) a c) odstavce 1 a písmenech a) a c) odstavce 2 nahradit název členského státu názvem příslušné jednotlivé země, která je součástí Spojeného království a v níž byly sklizeny hrozny použité k výrobě daného výrobku z révy vinné.

1.   Pro účely použití čl. 119 odst. 1 písm. e) a f) nařízení (EU) č. 1308/2013 a tohoto článku se:

2.   Název a adresa stáčírny se doplní:

Při plnění za úhradu musí být označení stáčírny doplněno slovy „plněno pro (…)“, nebo je-li uvedeno jméno a adresa osoby, která provedla plnění na účet třetí strany, slovy „plněno pro (…) v (…)“.

Pokud k plnění dochází na jiném místě než ve stáčírně, jsou údaje uvedené v tomto odstavci doplněny odkazem na přesné místo, kde k plnění došlo, a pokud je plnění prováděno v jiném členském státě, názvem tohoto členského státu. Tyto požadavky se nepoužijí, pokud k plnění dochází na místě, které se nachází v bezprostřední blízkosti stáčírny.

Při používání jiných nádob než láhví nahrazují slova „balírna“ a „baleno v (…)“ slova „stáčírna“ a „plněno v (…)“ vyjma případu, kdy používaný jazyk takovýto rozdíl neuvádí.

3.   Název a adresa výrobce nebo prodejce se doplní výrazy „výrobce“ nebo „vyrobeno v“ a „prodejce“ nebo „prodáváno“, nebo rovnocenným výrazem.

Členské státy mohou rozhodnout, že:

4.   Před názvem a adresou dovozce se uvedou slova „dovozce“ nebo „dovezeno (…)“. U výrobků z révy vinné dovážených ve velkokapacitních nádobách a stáčených na území Unie se může název dovozce nahradit nebo doplnit údajem o stáčírně v souladu s odstavcem 2.

5.   Údaje uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 je možno seskupit, pokud se týkají stejné fyzické nebo právnické osoby.

Jeden z těchto údajů lze nahradit kódem stanoveným členským státem, v němž má stáčírna, výrobce, dovozce nebo prodejce své ústředí. Kód se doplní odkazem na dotyčný členský stát. Na etiketě dotyčného výrobku se uvede rovněž název a adresa právnické nebo fyzické osoby podílející se na obchodní distribuci, je-li jiná než stáčírna, výrobce, dovozce nebo prodejce uvedený pomocí kódu.

6.   Pokud je název nebo adresa stáčírny, výrobce, dovozce nebo prodejce tvořen chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či je obsahuje, jsou na etiketě uvedeny:

Členské státy rozhodnou, která možnost se vztahuje na výrobky z révy vinné vyráběné na jejich území.

1.   Na etiketě výrobků z révy vinné uvedených v čl. 119 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 1308/2013 se uvedou výrazy stanovené v části A přílohy III tohoto nařízení udávající obsah cukru.

2.   Pokud obsah cukru ve výrobcích z révy vinné vyjádřený s ohledem na fruktózu, glukózu a sacharózu odůvodňuje použití dvou výrazů uvedených v části A přílohy III, vybere se pouze jeden z těchto výrazů.

3.   Aniž jsou dotčeny podmínky pro použití popsané části A přílohy III, nesmí se obsah cukru lišit o více než 3 gramy na litr od údaje uvedeného na etiketě výrobku.

1.   Výrazy „šumivé víno dosycené oxidem uhličitým“ a „perlivé víno dosycené oxidem uhličitým“ uvedené v části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013 se doplní slovy „získáno dosycením oxidem uhličitým“ uvedenými písmem stejného typu a velikosti, a to i v případě, že se použije čl. 119 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Odstavec 1 se nepoužije, pokud použitý jazyk sám udává, že došlo k dosycení oxidem uhličitým

3.   U jakostních šumivých vín je možno vynechat odkaz na druh výrobku z révy vinné u vín, jejichž etikety obsahují výraz „Sekt“.

1.   Na etiketách výrobků z révy vinné uvedených v bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013 může být uveden ročník sklizně podle čl. 120 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1308/2013, bylo-li nejméně 85 % hroznů použitých k výrobě těchto výrobků sklizeno v dotyčném roce. To nezahrnuje:

2.   Pro účely odstavce 1 musí být výrobky z révy vinné bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení ale s uvedením ročníku sklizně na etiketě certifikovány podle článku 12 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/274 (13).

3.   U výrobků z révy vinné tradičně získávaných z hroznů sklizených v lednu nebo únoru je ročníkem sklizně uvedeným na etiketě výrobků z révy vinné předchozí kalendářní rok.

1.   Názvy moštových odrůd nebo jejich synonyma podle čl. 120 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013 použitých pro výrobu výrobků z révy vinné uvedených v bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013 se mohou uvádět na etiketě těchto výrobků za podmínek stanovených v písmenech a) a b), jsou-li vyráběny v Unii, nebo za podmínek stanovených v písmenech a) a c), jsou-li vyráběny ve třetích zemích.

2.   Pro účely odstavce 1 musí být výrobky z révy vinné bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení ale s uvedením moštové odrůdy na etiketě certifikovány podle článku 12 prováděcího nařízení (EU) 2018/274.

V případě šumivých vín a jakostních šumivých vín mohou být názvy moštových odrůd použité pro doplnění popisu výrobku, a to „Pinot blanc“, „Pinot noir“, „Pinot meunier“ nebo „Pinot gris“, a odpovídající názvy v ostatních jazycích Unie nahrazeny synonymem „Pinot“.

3.   Názvy moštových odrůd a jejich synonyma, které jsou tvořeny chráněným označením původu nebo zeměpisným označením nebo ho obsahují a které lze uvádět na etiketě výrobku s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či zeměpisným označením třetí země, jsou názvy uvedené v části A přílohy IV tohoto nařízení.

Komise smí měnit část A přílohy IV pouze z důvodu zohlednění zavedených postupů označování nových členských států po jejich přistoupení.

4.   Názvy moštových odrůd a jejich synonyma uvedené v části B přílohy IV tohoto nařízení, které částečně obsahují chráněné označení původu nebo zeměpisné označení a přímo odkazují na zeměpisný prvek dotyčného chráněného označení původu nebo zeměpisného označení, mohou být uvedeny pouze na etiketě výrobku s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či se zeměpisným označením třetí země.

1.   Na etiketě výrobků z révy vinné jiných než výrobků uvedených v čl. 119 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 1308/2013 lze uvádět obsah cukru vyjádřený jako fruktóza a glukóza, jak je stanoveno v části B přílohy III tohoto rozhodnutí.

2.   Pokud obsah cukru ve výrobcích z révy vinné odůvodňuje použití dvou výrazů uvedených v části B přílohy III tohoto nařízení, vybere se pouze jeden z těchto výrazů.

3.   Aniž jsou dotčeny podmínky pro použití popsané v části B přílohy III tohoto nařízení, nesmí se obsah cukru lišit o více než 1 gram na litr od údaje uvedeného na etiketě výrobku.

4.   Odstavec 1 se nepoužije na výrobky z révy vinné uvedené v bodech 3, 8 a 9 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud podmínky pro použití údaje o obsahu cukru regulují členské státy nebo pokud jsou tyto podmínky stanoveny v příslušných předpisech dotyčné třetí země, včetně pravidel vydávaných zastupujícími profesními organizacemi.

1.   V souladu s čl. 120 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 1308/2013 mohou být u výrobků z révy vinné uvedených v bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013 uvedeny údaje odkazující na určité výrobní metody. Tyto údaje se mohou týkat výrobních metod uvedených v tomto článku.

2.   Výrazy uvedené v příloze V odkazující na určité výrobní metody jsou jedinými výrazy, které lze použít k popisu výrobku z révy vinné s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením nebo se zeměpisným označením třetí země, který kvasil, byl školen nebo zrál v dřevěné nádobě. Členské státy a třetí země však mohou pro tyto výrobky z révy vinné stanovit jiné údaje, které jsou rovnocenné údajům uvedeným v příloze V.

Pokud v souladu s platnými vnitrostátními předpisy výrobek z révy vinné zrál v nádobách ze dřeva, je povoleno použít jeden z údajů podle prvního pododstavce i v případě, že proces zrání dále pokračoval v nádobě jiného typu.

Pro označení výrobku z révy vinné vyrobeného za použití kousků dubového dřeva nelze použít údaje podle prvního pododstavce ani v případě, že se při procesu použily nádoby ze dřeva.

3.   Výraz „kvašeno v lahvi“ je možno použít pouze k popisu šumivých vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením třetí země nebo jakostních šumivých vín, pokud:

4.   Výrazy „kvašeno v lahvi tradiční metodou“ nebo „tradiční způsob“ nebo „klasická metoda“ nebo „klasická tradiční metoda“ mohou být použity pouze k popisu šumivých vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením třetí země nebo jakostních šumivých vín, pokud výrobek:

5.   Výraz „Crémant“ může být použit pouze pro bílá nebo růžová jakostní šumivá vína s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením třetí země, pokud:

Aniž je dotčen článek 55, uvede se výraz „Crémant“ na etiketách jakostních šumivých vín ve spojení s názvem zeměpisné jednotky, v níž se nachází vymezená základní oblast pro chráněné označení původu nebo zeměpisné označení dotyčné třetí země.

Písmeno a) prvního a druhého pododstavce se nepoužije na výrobce, kteří vlastní ochranné známky obsahující výraz „Crémant“, které byly zapsány přede dnem 1. března 1986.

6.   Odkazy na ekologickou produkci hroznů upravuje nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (14).

1.   Výrazy odkazující na podnik uvedené v příloze VI jiné než údaj o názvu stáčírny, výrobce nebo prodejce jsou vyhrazeny pro výrobky z révy vinné s chráněnými označeními původu nebo zeměpisnými označeními.

Tyto výrazy se smí použít pouze v případě, že výrobek z révy vinné je vyroben výhradně z hroznů sklizených na vinicích obhospodařovaných tímto podnikem a v tomto podniku proběhla celá vinifikace.

2.   Používání příslušných výrazů uvedených v příloze VI regulují členské státy. Třetí země stanovují pravidla pro použití platná pro jejich příslušné výrazy uvedené v příloze VI, včetně pravidel pocházejících od zastupujících profesních organizací.

3.   Hospodářské subjekty, které uvádějí na trh výrobek z révy vinné vyrobený v takovém podniku, smí používat pro označení a obchodní úpravu dotyčného výrobku z révy vinné název podniku pouze s jeho souhlasem s takovým použitím.

1.   Podle čl. 120 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 1308/2013 a aniž jsou dotčeny články 45 a 46, může na etiketě odkazovat na název jiné zeměpisné jednotky, která je menší nebo větší než základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení, pouze výrobek z révy vinné s chráněným označením původu, chráněným zeměpisným označením nebo zeměpisným označením třetí země.

2.   Při odkazu na názvy zeměpisných jednotek, které jsou menší než základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení, musí žadatel oblast dotyčné zemědělské jednotky ve specifikaci výrobku a jediném dokladu řádně vymezit. Členské státy mohou stanovit pravidla pro používání těchto zeměpisných jednotek.

Pro výrobky z révy vinné vyrobené v menší zeměpisné jednotce platí toto:

Členské státy mohou v případě zapsaných ochranných známek nebo ochranných známek zavedených používáním přede dnem 11. května 2002, které obsahují název zeměpisné jednotky, která je menší než základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení, a odkazy na zeměpisné oblasti dotčených členských států, nebo jsou jím tvořeny, rozhodnout o neuplatňování požadavků stanovených v písmenech a) a b) druhého pododstavce.

3.   Název zeměpisné jednotky, která je menší nebo větší než základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení, nebo odkazy na zeměpisnou oblast odkazují na:

1.   Šumivé víno, jakostní šumivé víno a jakostní aromatické šumivé víno vyrobené v Unii se uvádí na trh nebo vyváží ve skleněných lahvích typu určeného pro „šumivé víno“ uzavřených:

Jiné nápoje vyrobené v Unii se na trh neuvádějí ani nevyvážejí ve skleněných lahvích typu určeného pro „šumivé víno“ či s uzávěrem popsaným v písmeni a) prvního pododstavce.

2.   Odchylně od odst. 1 druhého pododstavce mohou členské státy rozhodnout, že lze na trh uvádět nebo vyvážet ve skleněných lahvích typu určeného pro „šumivé víno“ a/nebo s uzávěrem popsaným v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) i jiné nápoje za předpokladu, že jsou tradičně plněny do takových lahví a neuvádějí spotřebitele v omyl, co se týká skutečné povahy nápoje.

1.   Členské státy mohou u výrobků z révy vinné s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením vyráběných na jejich území stanovit použití údajů uvedených v článcích 49, 50, 52, 53 a 55 tohoto nařízení a článku 13 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 jako povinné, zakázat ho nebo ho omezit, a to zavedením přísnějších podmínek, než jsou podmínky stanovené v této kapitole, prostřednictvím odpovídajících specifikací výrobku pro tyto výrobky z révy vinné.

2.   Co se týká výrobků z révy vinné bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení vyráběných na jejich území, členské státy mohou stanovit jako povinné údaje uvedené v článcích 52 a 53 tohoto nařízení.

3.   Za účelem kontroly se členské státy mohou rozhodnout pro výrobky z révy vinné vyráběné na jejich území stanovit a regulovat údaje jiné než údaje uvedené v čl. 119 odst. 1 a čl. 120 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013.

4.   Za účelem kontroly se členské státy mohou rozhodnout, že pro výrobky z révy vinné plněné na jejich území, avšak dosud neuvedené na trh nebo nevyvezené, stanoví jako použitelné články 118, 119 a 120 nařízení (EU) č. 1308/2013.

1.   Články 2 až 12 a článek 72 nařízení (ES) č. 607/2009 týkající se žádosti o ochranu a dočasného označování se i nadále použijí na všechny žádosti o ochranu, které nebudou vyřízeny v den začátku použitelnosti tohoto nařízení.

2.   Články 13 až 16 nařízení (ES) č. 607/2009 týkající se řízení o námitce se i nadále použijí na žádosti o ochranu, u nichž bude v den začátku použitelnosti tohoto nařízení již zveřejněn příslušný jediný doklad v Úředním věstníku Evropské unie s výzvou k podání námitek.

3.   Články 21, 22 a 23 nařízení (ES) č. 607/2009 týkající se žádosti o zrušení ochrany se i nadále použijí na žádosti o zrušení ochrany, které nebudou vyřízeny v den začátku použitelnosti tohoto nařízení.

4.   Ustanovení tohoto nařízení a prováděcího nařízení (EU) 2019/34 upravující námitky se použijí na nevyřízené žádosti, u nichž bude jediný doklad zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie po dni začátku použitelnosti tohoto nařízení.

5.   Odstavce 1, 2 a 3 se obdobně použijí na řízení týkající se tradičních výrazů, u nichž žádosti o ochranu nebo zrušení nebudou vyřízeny v den začátku použitelnosti tohoto nařízení.

6.   Články 20 a 72 nařízení (ES) č. 607/2009 týkající se změn specifikace výrobku a dočasného označování se i nadále použijí jak na žádosti o změnu specifikace výrobku, které budou v den začátku použitelnosti tohoto nařízení již zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, tak na žádosti o změny menšího nebo většího rozsahu, u nichž členské státy uvedly, že splňují požadavky na změnu na úrovni Unie.

Pokud jde o nevyřízené žádosti o změnu, které nespadají pod pododstavec 1, rozhodnutí členských států o předložení takových změn Komisi se považuje za schválení standardní změny v souladu s čl. 17 odst. 2 tohoto nařízení.

Členské státy předloží Komisi seznam nevyřízených změn elektronickou poštou ve lhůtě tří měsíců ode dne začátku použitelnosti tohoto nařízení. Tento seznam se rozdělí do dvou skupin:

Komise zveřejní seznam standardních změn za každý členský stát v Úředním věstníku Evropské unie řadě C do tří měsíců ode dne, kdy obdrží úplný seznam od každého členského státu, a zveřejní žádosti a jediné doklady, které se k těmto standardním změnám vztahují.

7.   Ustanovení nařízení (ES) č. 607/2009 se i nadále použijí na žádosti o změnu tradičního výrazu, které nebudou vyřízeny v den začátku použitelnosti tohoto nařízení.

8.   Změny specifikace výrobku předložené příslušným orgánům členského státu 1. srpna 2009 nebo později a předané těmito orgány Komisi před 30. červnem 2014 v souladu s čl. 73 odst. 2 nařízení (ES) č. 607/2009 se považují za schválené, pokud u nich Komise uzná, že uvádějí specifikaci výrobku do souladu s článkem 118c nařízení (ES) č. 1234/2007.

Změny, u nichž Komise neuzná, že uvádějí specifikaci výrobku do souladu s článkem 118c nařízení (ES) č. 1234/2007, se považují za žádosti o standardní změnu a řídí se přechodnými pravidly stanovenými v odstavci 6 tohoto článku.

9.   Výrobky z révy vinné uváděné na trh nebo označené v souladu s nařízením (ES) č. 607/2009 mohou být uváděny na trh až do vyčerpání stávajících zásob.

10.   Postup stanovený v článku 118s nařízení (ES) č. 1234/2007 se použije na každou změnu specifikace výrobku, která byla členskému státu předložena 1. srpna 2009 nebo později a zaslána tímto členským státem Komisi před 31. prosincem 2011.