9.12.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 327/20

---

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2226

ze dne 30. listopadu 2017,

kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. b) a d) a čl. 87 odst. 2 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ve svém sdělení ze dne 13. února 2008 nazvaném „Příprava dalších kroků v oblasti správy hranic v Evropské unii“ Komise nastínila, že v rámci unijní strategie integrované správy hranic je nezbytné vytvořit Systém vstupu/výstupu (dále jen „systém EES“), který bude elektronicky zaznamenávat čas a místo vstupu a výstupu státních příslušníků třetích zemí s oprávněním ke krátkodobému pobytu na území členských států a vypočítávat délku jejich oprávněného pobytu.

(2)	Evropská rada na svém zasedání ve dnech 19. a 20. června 2008 zdůraznila, že je důležité nadále pracovat na rozvoji unijní strategie integrované správy hranic, včetně lepšího využívání moderních technologií v zájmu zlepšení správy vnějších hranic.

(3)

Ve svém sdělení ze dne 10. června 2009 nazvaném „Prostor svobody, bezpečnosti a práva ve službách občanům“ se Komise vyslovila pro vytvoření systému elektronického zaznamenávání vstupů na území členských států a výstupů z tohoto území na vnějších hranicích v zájmu zajištění účinnějšího řízení přístupu na toto území.

(4)	Evropská rada ve dnech 23. a 24. června 2011 vyzvala k rychlému vypracování koncepce „inteligentních hranic“. Dne 25. října 2011 Komise zveřejnila sdělení „Inteligentní hranice – možnosti a další postup“.

(5)

Ve svých strategických pokynech přijatých v červnu 2014 Evropská rada zdůraznila, že schengenský prostor, který obyvatelům umožňuje cestovat bez kontrol na vnitřních hranicích, a zvyšující se počet osob cestujících do Unie vyžadují účinnou správu společných vnějších hranic Unie, která zajistí silnou ochranu. Dále zdůraznila, že Unie musí mobilizovat všechny nástroje, které má k dispozici, aby členské státy v jejich úkolu podpořila, a že by za tímto účelem měla být integrovaná správa vnějších hranic nákladově efektivním způsobem modernizována tak, aby zajistila inteligentní správu hranic, mimo jiné se systémem vstupu a výstupu, a měla by být podporována novou agenturou pro rozsáhlé informační systémy (eu-LISA).

(6)

Ve sdělení ze dne 13. května 2015 nazvaném „Evropský program pro migraci“, Komise uvedla, že nová etapa by měla přijít s předložením iniciativy „inteligentní hranice“, jejímž cílem je zvýšit účinnost správy hraničních přechodů, usnadnit přechodu hranic pro převážnou většinu cestujících „v dobré víře“ ze třetích zemí, a zároveň zintenzivnit boj proti nelegální migraci vytvořením záznamu veškerého přeshraničního pohybu státních příslušníků třetích zemí, a to při plném dodržování proporcionality.

(7)

Za účelem zlepšení správy vnějších hranic, a zejména s cílem ověřit dodržování ustanovení o délce oprávněného pobytu na území členských států by měl být zaveden systém EES, který bude elektronicky zaznamenávat čas a místo vstupu a výstupu státních příslušníků třetích zemí s oprávněním ke krátkodobému pobytu na území členských států a vypočítávat délku jejich oprávněného pobytu. Měl by nahradit povinnost opatřovat cestovní pasy státních příslušníků třetích zemí razítkem, která se vztahuje na všechny členské státy.

(8)

Je nezbytné konkrétně vymezit cíle systému EES, kategorie údajů vkládaných do tohoto systému, účely, k nimž budou údaje využívány, kritéria jejich vkládání, orgány oprávněné k přístupu k údajům, jakož i další pravidla týkající se zpracování údajů a ochrany osobních údajů a také technickou architekturu systému EES, pravidla týkající se jeho provozu a používání a interoperability s dalšími informačními systémy. Je také nutné určit související povinnosti týkající se systému EES.

(9)	Systém EES by se měl vztahovat na státní příslušníky třetích zemí s oprávněním ke krátkodobému pobytu na území členských států. Dále by se měl vztahovat na státní příslušníky třetích zemí, jimž byl vstup za účelem krátkodobého pobytu odepřen.

(10)

Systém EES by měl být provozován na vnějších hranicích členských států, které uplatňují schengenské acquis v plném rozsahu. Je žádoucí, aby členské státy, které schengenské acquis dosud neuplatňují v plném rozsahu, jej plně uplatňovaly ke dni zprovoznění systému EES. Pokud však není možné zrušit kontroly na vnitřních hranicích ke dni zprovoznění systému EES, je nutné stanovit podmínky provozu systému EES v těch členských státech, které neuplatňují schengenské acquis v plném rozsahu, a stanovit ustanovení o provozu a používání systému EES na vnitřních hranicích, na nichž kontroly nebyly dosud zrušeny. Pokud jde o podmínky provozu systému EES, měl by být provozován na vnějších hranicích členských států, které dosud neuplatňují schengenské acquis v plném rozsahu, avšak bylo již u nich úspěšně dokončeno ověření v souladu s platnými postupy schengenského hodnocení, byl jim pro účely provozování systému EES udělen pasivní přístup do Vízového informačního systému (VIS) zřízeného rozhodnutím Rady 2004/512/ES (3) a pro které byla uvedena v účinnost ustanovení schengenského acquis týkající se Schengenského informačního systému (dále jen „SIS“) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 (4) v souladu s příslušným aktem o přistoupení. Pokud jde o ustanovení o provozu a používání systému EES v členských státech, které tyto podmínky splňují, měl by být systém EES provozován na všech vnitřních hranicích dotčených členských států, na nichž nebyly dosud zrušeny kontroly. Na těchto hranicích by se však měla použít zvláštní ustanovení o provozu a používání systému EES, aby se zmenšil dopad na postupy tvořící kontroly na těchto hranicích, aniž by to ovlivnilo úroveň zabezpečení a řádné fungování systému EES a aniž by byly dotčeny jiné povinnosti v oblasti ochrany hranic podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 (5).

(11)	Délka oprávněného pobytu státních příslušníků třetích zemí na území členských států pro účely tohoto nařízení vychází z použitelného schengenského acquis.

(12)

Do systému EES by měl být zahrnut automatizovaný kalkulátor. Tento automatizovaný kalkulátor by měl započítávat pobyty na území členských států, které provozují systém EES, pro výpočet maximální délky 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů. Každé prodloužení oprávněného pobytu by mělo být započítáno pro účely výpočtu maximální délky pobytu při následném vstupu státního příslušníka třetí země na území členských států. Délky pobytu na území členských států, které systém EES dosud neprovozují, by se měly počítat odděleně na základě otisků razítek v cestovních dokladech státních příslušníků třetích zemí.

(13)

Automatizovaný kalkulátor by měl započítávat pobyty na území členských států, které dosud neuplatňují schengenské acquis v plném rozsahu, ale provozují systém EES, pouze pro účely ověření dodržení maximální délky 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů a pro účely ověření doby platnosti schengenského krátkodobého víza. Automatizovaný kalkulátor by neměl provádět výpočet délky oprávněného pobytu stanovené krátkodobým národním vízem vydaným členským státem, který dosud neuplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu, ale provozuje systém EES. Při výpočtu délky oprávněného pobytu stanovené schengenským krátkodobým vízem by automatizovaný kalkulátor neměl započítávat pobyty na území členských států, které dosud neuplatňují schengenské acquis v plném rozsahu, ale provozují systém EES.

(14)

Měla by být stanovena přesná pravidla pro odpovědnost za vývoj a provoz systému EES a pro odpovědnost členských států za jejich připojení k systému EES. Za řízení vývoje a provozu centralizovaného systému EES by měla v souladu s tímto nařízením odpovídat Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 (6). Nařízení (EU) č. 1077/2011 by tedy mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(15)

Cíly systému EES by mělo být zlepšit správu vnějších hranic, předcházet nedovolenému přistěhovalectví a usnadňovat řízení migračních toků. Systém EES by měl zejména a v opodstatněných případech přispívat k identifikaci všech osob, které nesplňují nebo přestaly splňovat podmínky týkající se délky oprávněného pobytu na území členských států. Systém EES by měl dále přispívat k prevenci, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů.

(16)

Systém EES by se měl skládat z ústředního systému (dále jen „ústřední systém EES“), který pracuje s počítačovou ústřední databází biometrických a alfanumerických údajů, z národních jednotných rozhraní v jednotlivých členských státech, ze zabezpečeného komunikačního kanálu mezi ústředním systémem EES a ústředním vízovým informačním systémem VIS (dále jen „ústřední systém VIS“) a ze zabezpečené a zakódované komunikační infrastruktury mezi ústředním systémem EES a národními jednotnými rozhraními. Každý členský stát by měl bezpečně propojit své vnitrostátní pohraniční infrastruktury s vnitrostátním jednotným rozhraním. Aby se umožnilo vypracovávání statistik a podávání zpráv, mělo by být na centrální úrovni zřízeno úložiště údajů. Měla by být zavedena internetová služba, aby si státní příslušníci třetích zemí mohli kdykoli ověřit zbývající délku oprávněného pobytu. Internetová služba by také měla umožnit dopravcům ověření toho, zda státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli schengenského krátkodobého víza pro jeden nebo dva vstupy, již využili počet vstupů stanovený jejich vízem. Ve fázi vývoje této internetové služby by měly být konzultovány příslušné subjekty. Při stanovování technických specifikací pro přístup dopravců k internetové službě by měl být v co největší míře omezen dopad na přepravu cestujících a dopravce. Za tímto účelem je třeba zvážit odpovídající integraci s příslušnými systémy.

(17)

Měla by být vytvořena interoperabilita mezi systémem EES a systémem VIS v podobě přímého komunikačního kanálu mezi ústředním systémem VIS a ústředním systémem EES s cílem umožnit pohraničním orgánům používajícím systém EES nahlížet do systému VIS za účelem získávání údajů týkajících se víz pro vytvoření nebo aktualizaci záznamů o vstupu/výstupu nebo záznamů o odepření vstupu, umožnit pohraničním orgánům na hranicích, na nichž se systém EES provozuje, ověřovat platnost víza a totožnost držitele víza pomocí otisků prstů přímo v systému VIS, jakož i umožnit pohraničním orgánům ověřovat pomocí otisků prstů v systému VIS totožnost státních příslušníků třetích zemí osvobozených od vízové povinnosti. Interoperabilita by rovněž měla umožnit pohraničním orgánům a vízovým orgánům používajícím systém VIS nahlížet pro účely posuzování žádostí o víza a přijímání rozhodnutí týkajících se těchto žádostí do systému EES přímo ze systému VIS a umožnit vízovým orgánům aktualizovat údaje týkající se víz v systému EES v případě, že je vízum prohlášeno za neplatné, zrušeno či je prodloužena jeho platnost. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 (7) by tedy mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Jakmile dotčený orgán spustí danou operaci, získávání údajů týkajících se víz ze systému VIS, jejich importování do systému EES a aktualizace údajů ze systému VIS v systému EES by měly proběhnout automaticky. Při zavádění interoperability mezi systémem EES a systémem VIS by měla být dodržena zásada účelového omezení.

(18)	Toto nařízení by mělo určit, kterým orgánům členských států lze udělit oprávnění k přístupu do systému EES za účelem vkládání, změn, vymazávání nebo prohlížení údajů pro konkrétní účely systému EES a v rozsahu nezbytném pro plnění jejich úkolů.

(19)

Veškeré zpracovávání údajů EES by mělo být přiměřené sledovaným cílům a nezbytné pro plnění úkolů příslušných orgánů. Příslušné orgány by měly zajistit, aby při používání systému EES byly ctěny lidská důstojnost a integrita osob, od nichž se údaje vyžadují, a aby nedocházelo k diskriminaci osob založené na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci.

(20)

Systém EES by měl zaznamenávat a zpracovávat alfanumerické údaje a biometrické údaje zejména s cílem zlepšit správu vnějších hranic, předcházet nedovolenému přistěhovalectví a usnadňovat řízení migračních toků. Rovněž by měl být možný přístup k osobním údajům EES za účelem přispění k prevenci, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů, a to pouze za podmínek stanovených v tomto nařízení. Využívání biometrických údajů je bez ohledu na jeho dopad na soukromí cestujících opodstatněné ze dvou důvodů. Za prvé jsou biometrické údaje spolehlivou metodou ke zjištění totožnosti státních příslušníků třetích zemí, kteří se nacházejí na území členských států, ale nevlastní cestovní doklad ani žádný jiný prostředek pro zjištění totožnosti, což je v případě migrantů v nelegálním postavení obvyklé. Za druhé biometrické údaje umožňují spolehlivěji porovnávat údaje o vstupu a výstupu cestujících v dobré víře. Použití zobrazení obličeje v kombinaci s údaji o otiscích prstů umožňuje snížit celkový počet otisků prstů, které je třeba zaregistrovat, a zároveň dosáhnout stejných výsledků, pokud jde o přesné zjištění totožnosti.

(21)

Je-li to fyzicky možné, měly by se do systému EES zaregistrovat otisky čtyř prstů státního příslušníka třetí země osvobozeného od vízové povinnosti, aby bylo možné provést přesné ověření a zjištění totožnosti a ujistit se tak, že státní příslušník třetí země již není registrován pod jinou identitou nebo s jiným cestovním dokladem, a aby byl k dispozici dostatek údajů umožňujících dosažení cílů systému EES za všech okolností. Otisky prstů státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou držiteli víz, by se měly zkontrolovat za použití systému VIS. Zobrazení obličeje státních příslušníků třetích zemí osvobozených od vízové povinnosti i těch, kteří jsou držiteli víz, by mělo být zaregistrováno v systému EES. Otisky prstů nebo zobrazení obličeje by měly sloužit jako biometrický identifikátor pro ověření totožnosti státních příslušníků třetích zemí, kteří byli již dříve zaregistrováni v systému EES, okud není jejich individuální soubor vymazán. Aby se zohlednily zvláštnosti každého hraničního přechodu a různé druhy hranic, měly by vnitrostátní orgány pro každý hraniční přechod stanovit, zda mají být otisky prstů nebo zobrazení obličeje používány jako hlavní biometrický identifikátor pro provádění požadovaných kontrol.

(22)

V boji proti teroristickým trestným činům a jiným závažným trestným činům je nezbytné, aby určené orgány měly k plnění svých úkolů co nejaktuálnější informace. Přístup k údajům VIS pro účely vymáhání práva již prokázal svou užitečnost při zjišťování totožnosti osob, které zemřely násilnou smrtí, nebo tím, že pomohl vyšetřovatelům učinit výrazný pokrok v případech souvisejících s obchodováním s lidmi, terorismem nebo nezákonným obchodem s drogami. Přístup k údajům EES je nezbytný pro prevenci, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 (8) či jiných závažných trestných činů ve smyslu rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV (9). Mělo by být možné použít údaje ze systému EES jako nástroj k ověření totožnosti v případech, kdy státní příslušník třetí země zničil své doklady, a pokud určené orgány vyšetřují trestný čin za použití otisků prstů nebo zobrazení obličeje a chtějí zjistit totožnost určité osoby. Mělo by být rovněž možné použít tyto údaje jako nástroj k zajištění důkazů prostřednictvím sledování cestovních tras osoby podezřelé ze spáchání trestného činu nebo oběti trestného činu. Údaje EES by proto měly být na základě podmínek a omezení stanovených v tomto nařízení dostupné určeným orgánům členských států a Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (dále jen „Europol“) (10). Podmínky přístupu do systému EES pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů by měly určeným orgánům členských států umožnit řešit případy podezřelých osob používajících několik různých totožností. Za tímto účelem by neměla bránit přístupu do systému EES skutečnost, že byl zjištěn pozitivní nález při vyhledávání v příslušné databázi před přístupem do systému EES. Pro účely vymáhání práva a za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů by se vyhledávání v databázi systému EES mělo považovat za přiměřené, převažuje-li zájem zachovat veřejnou bezpečnost. Jakékoli vyhledávání musí být řádně odůvodněné a přiměřené z hlediska uvedeného zájmu.

(23)

K nahlížení do údajů EES by měly být oprávněny pouze určené orgány, které jsou odpovědné za prevenci, odhalování nebo vyšetřování teroristických či jiných závažných trestných činů, u nichž mohou členské státy zaručit, že se na ně vztahují veškerá ustanovení tohoto nařízení, jakož i ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (11) a jejichž řádné uplatňování uvedených ustanovení může být ověřeno příslušnými orgány včetně dozorového úřadu zřízeného v souladu se směrnicí (EU) 2016/680.

(24)

Europol má zásadní úlohu s ohledem na spolupráci mezi orgány členských států v oblasti vyšetřování přeshraniční trestné činnosti tím, že podporuje prevenci trestné činnosti, provádí analýzy a vyšetřování trestné činnosti v celé Unii. V důsledku toho by měl mít Europol rovněž přístup do systému EES v rámci svých úkolů a v souladu s nařízením (EU) 2016/794. Evropský inspektor ochrany údajů by měl sledovat zpracování údajů Europolem a zajistit, že budou plně dodržována pravidla použitelná pro ochranu údajů.

(25)

Přístup do systému EES za účelem prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů představuje zásah do základních práv na respektování soukromého života jednotlivců a ochranu osobních údajů osob, jejichž osobní údaje jsou v systému EES zpracovávány. Každý takový zásah musí být v souladu s právem, které musí být formulováno s dostatečnou přesností, aby umožnilo fyzickým osobám přizpůsobit své chování, chránilo fyzické osoby proti svévoli a uvádělo dostatečně srozumitelným způsobem rozsah uvážení příslušných orgánů a způsob, jakým má být toto uvážení vykonáváno. Dále musí být jakýkoli zásah do uvedených základních práv v demokratické společnosti omezen na to, co je nezbytné k ochraně oprávněného a přiměřeného zájmu, a musí být přiměřený oprávněnému cíli, o který usiluje.

(26)

Porovnávání údajů na základě daktyloskopické stopy, jež může být nalezena na místě trestného činu (dále jen „latentní otisk prstu“), je v oblasti policejní spolupráce zásadní. V případech, kdy existuje důvodná domněnka, že by pachatel nebo oběť mohli být zaregistrováni v systému EES, je možnost porovnat latentní otisk prstu s údaji o otiscích prstů, které jsou uloženy v systému EES, pro určené orgány členských států nezbytná k prevenci, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů, například když jsou latentní otisky prstů jediným důkazem na místě trestného činu.

(27)

Je nezbytné určit příslušné orgány členských států i ústřední přístupové body, jejichž prostřednictvím mají být podávány žádosti o přístup do systému EES, a vést seznam operativních jednotek v rámci určených orgánů, které jsou oprávněny o takový přístup požádat pro konkrétní účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů.

(28)

Žádosti o přístup k údajům EES by měly podávat operativní jednotky v rámci určených orgánů ústřednímu přístupovému bodu a tyto žádosti by měly být řádně odůvodněné. Operativní jednotky v rámci určených orgánů, které jsou oprávněny požadovat přístup k údajům EES, by neměly jednat jako orgány provádějící ověření. Ústředním přístupovým bodem by měl být orgán nebo subjekt pověřený vnitrostátním právem výkonem funkce veřejného orgánu a který by měl být díky kvalitě a počtu svých zaměstnanců schopen účinně ověřit, zda jsou v každém případě splněny podmínky žádosti o přístup do systému EES. Ústřední přístupové body by měly jednat nezávisle na určených orgánech a měly by odpovídat za nezávislé zajištění přísného dodržování podmínek přístupu stanovených v tomto nařízení. V naléhavých případech, kdy je nezbytný včasný přístup v zájmu reakce na konkrétní a aktuální hrozbu související s teroristickými trestnými činy či jinými závažnými trestnými činy, by měly ústřední přístupové body zpracovat žádost okamžitě a následně provést ověření.

(29)

V zájmu ochrany osobních údajů a vyloučení systematického vyhledávání by měly být údaje EES zpracovávány pouze ve specifických případech a tehdy, je-li to nezbytné pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů. Určené orgány a Europol by měly žádat o přístup k údajům EES pouze tehdy, mají-li dostatečné důvody se domnívat, že takový přístup poskytne informace, které jim významně pomohou při prevenci, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů.

(30)

Přístup do systému EES pro účely zjištění totožnosti neznámých podezřelých osob, pachatelů nebo obětí teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů by měl být navíc povolen pouze tehdy, jestliže bylo provedeno vyhledávání ve vnitrostátních databázích členského státu a v plném rozsahu též vyhledávání v systémech automatizované identifikace otisků prstů všech ostatních členských států podle rozhodnutí Rady 2008/615/SVV (12), nebo toto vyhledávání nebylo v plném rozsahu provedeno do dvou dnů po spuštění.

(31)	Aby mohly být osobní údaje účinně porovnávány a sdíleny, měly by členské státy důsledně provést a uplatňovat stávající mezinárodní dohody a právní předpisy Unie v oblasti výměny osobních údajů, zejména pak rozhodnutí 2008/615/SVV.

(32)

Osobní údaje uložené v systému EES by se měly uchovávat pouze po dobu nezbytně nutnou pro účely, pro něž jsou tyto údaje zpracovávány. Údaje týkající se státních příslušníků třetích zemí, kteří dodrželi délku oprávněného pobytu, je dostačující uchovávat v systému EES pro účely správy hranic po dobu tří let, aby se údaje státních příslušníků třetích zemí nemusely do systému EES opakovaně zanášet před uplynutím této doby. Tato tříletá doba pro uchovávání údajů sníží nutnost častého registrování údajů a bude přínosem pro všechny cestující, neboť se zkrátí průměrný čas potřebný pro překročení hranice i čekací doba na hraničních přechodech. Skutečnost, že se před uplynutím této tříleté doby pro uchovávání údajů nebudou muset opakovaně registrovat údaje ostatních cestujících, kteří jsou v systému EES již registrováni, sníží také čekací dobu na hraničním přechodu pro cestující vstupující na území členských států jen jednou. Tato tříletá doba pro uchovávání údajů je rovněž nezbytná pro usnadnění a urychlení překračování hranic, mimo jiné za využití automatizovaných a samoobslužných systémů. Rovněž je vhodné stanovit tříletou dobu pro uchovávání údajů pro státní příslušníky třetích zemí, jimž byl odepřen vstup za účelem krátkodobého pobytu. Pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občana Unie, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES (13), nebo rodinnými příslušníky státního příslušníka třetí země požívajícího práva na volný pohyb podle práva Unie, kteří nejsou držiteli pobytové karty podle směrnice 2004/38/ES, je vhodné ukládat každý spojený záznam o vstupu/výstupu na dobu maximálně jednoho roku po dni jejich výstupu z území členských států spojeného s tímto záznamem Po uplynutí příslušné doby pro uchovávání údajů by se měly údaje automaticky vymazat.

(33)

Údaje o státních příslušnících třetích zemí, kteří neopustili území členských států po uplynutí doby oprávněného pobytu, je třeba uchovávat po dobu pěti let, aby se podpořil proces zjišťování jejich totožnosti a jejich navrácení. Tyto údaje by se měly automaticky vymazat po pěti letech, ledaže by důvody pro jejich vymazání nastaly dříve.

(34)

Osobní údaje státních příslušníků třetích zemí, kteří dodrželi délku oprávněného pobytu, a státních příslušníků třetích zemí, jimž byl odepřen vstup za účelem krátkodobého pobytu, je třeba uchovávat po dobu tří let a osobních údaje státních příslušníků třetích zemí, kteří neopustili území členských států po uplynutí doby oprávněného pobytu, je třeba uchovávat po dobu pěti let, aby bylo pohraniční stráži umožněno před povolením vstupu cestujícího na území členských států provést nezbytnou analýzu rizik, kterou požaduje nařízení (EU) 2016/399. Zpracování žádostí o víza na konzulárních úřadech vyžaduje také analýzu údajů o předešlých cestách žadatele, aby bylo možné posoudit využití předchozích víz a ověřit, zda byly dodrženy podmínky pobytu. Zrušení razítkování pasů má být kompenzováno nahlížením do systému EES. Údaje o předešlých cestách zaznamenané v systému EES by proto měly pokrývat období, které je pro účely vydávání víz dostatečné. Při provádění analýz rizik na hranici a při zpracovávání žádostí o víza by měly být prověřeny údaje o předešlých cestách státních příslušníků třetích zemí s cílem určit, zda v minulosti nepřekročili maximální délku svého oprávněného pobytu. Osobní údaje státních příslušníků třetích zemí, kteří po uplynutí doby oprávněného pobytu neopustili území členských států, je tedy nezbytné uchovávat po delší dobu pěti let v porovnání s dobou uchovávání osobních údajů státních příslušníků třetích zemí, kteří délku oprávněného pobytu dodrželi, a státních příslušníků třetích zemí, jimž byl odepřen vstup za účelem krátkodobého pobytu.

(35)	Měla by být stanovena pravidla pro odpovědnost členských států za újmu, která vznikne z jakéhokoli porušení tohoto nařízení.

(36)

Aniž jsou dotčena konkrétnější pravidla tohoto nařízení týkající se zpracování osobních údajů, na zpracování osobních údajů členskými státy při uplatňování tohoto nařízení by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (14), s výjimkou případů, kdy toto zpracování provádějí určené orgány nebo ústřední přístupové body členských států pro účely prevence, vyšetřování nebo odhalování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů.

(37)

Aniž jsou dotčena konkrétnější pravidla tohoto nařízení týkající se zpracování osobních údajů, na zpracování osobních údajů příslušnými orgány členských států pro účely prevence, vyšetřování nebo odhalování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů podle tohoto nařízení by se měly vztahovat vnitrostátní právní a správní předpisy přijaté podle směrnice (EU) 2016/680.

(38)	Na činnosti orgánů a institucí Unie při plnění jejich úkolů jako orgánů pověřených provozním řízením systému EES by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (15).

(39)

Osobní údaje získané členským státem podle tohoto nařízení by neměly být předávány nebo zpřístupňovány žádné třetí zemi, mezinárodní organizaci ani soukromému subjektu usazenému v Unii nebo mimo ni. Výjimečně by však mělo být možné předat tyto osobní údaje třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, pokud toto předání podléhá přísným podmínkám a je v konkrétním případě nezbytné pro umožnění zjištění totožnosti státního příslušníka třetí země v souvislosti s jeho navracením. Jestliže neexistuje rozhodnutí o odpovídající ochraně prostřednictvím prováděcího aktu podle nařízení (EU) 2016/679, ani vhodné záruky, kterým předání podléhají podle uvedeného nařízení, mělo by být výjimečně možné předat pro účely navrácení údaje EES třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, a to pouze pokud je toto předání nezbytné z důležitých důvodů veřejného zájmu, jak je uvedeno ve zmíněném nařízení.

(40)

Mělo by být rovněž možné předat osobní údaje získané členskými státy podle tohoto nařízení třetí zemi ve výjimečně naléhavých případech, kdy existuje bezprostřední ohrožení v souvislosti s teroristickým trestným činem nebo bezprostřední ohrožení lidského života v souvislosti se závažným trestným činem. Bezprostředním ohrožením života osoby by se mělo rozumět ohrožení dotčené osoby závažným trestným činem, jako je těžká újma na zdraví, nedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi, únos, omezování osobní svobody a braní rukojmí, pohlavní vykořisťování dětí a dětská pornografie a znásilnění. Tyto údaje lze třetí zemi předat pouze v případě, že je zajištěno vzájemné poskytování informací ohledně záznamů o vstupu/výstupu, vedených žádající třetí zemí, členským státům provozujícím systém EES. Mělo by být možné, aby příslušné orgány členských států, jejichž určené orgány mají přístup do systému EES podle tohoto nařízení, předávaly údaje EES členským státům, které systém EES neprovozují, a členským státům, na něž se toto nařízení nevztahuje. Toto poskytování informací by mělo být předmětem řádně odůvodněné žádosti a mělo by být omezeno na případy, kdy je to nezbytné pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristického trestného činu či jiného závažného trestného činu. Mělo by být možné, aby členský stát, který provozuje systém EES, poskytoval tyto informace pouze v případě, že je zajištěno vzájemné poskytování informací ohledně záznamů o vstupu/výstupu vedených žádajícím členským státem členským státům provozujícím systém EES. Směrnice (EU) 2016/680 se vztahuje na veškeré následné zpracování údajů získaných ze systému EES.

(41)

V každém členském státě by dozorový úřad zřízený v souladu s nařízením (EU) 2016/679 měl sledovat zákonnost zpracování osobních údajů členskými státy, zatímco evropský inspektor ochrany údajů by měl sledovat činnost orgánů a institucí Unie související se zpracováním osobních údajů. Evropský inspektor ochrany údajů a dozorové úřady by měly při sledování systému EES vzájemně spolupracovat.

(42)	V každém členském státě by dozorový úřad zřízený v souladu se směrnicí (EU) 2016/680 měl sledovat zákonnost zpracování osobních údajů členskými státy pro účely vymáhání práva.

(43)

Kromě ustanovení o informacích, které mají být poskytovány v souladu s nařízením (EU) 2016/679, by měly být státním příslušníkům třetích zemí, jejichž údaje mají být zaznamenány v systému EES, poskytnuty náležité informace v souvislosti se zaznamenáváním těchto údajů. Členské státy by měly poskytnout tyto informace písemně, a to pomocí jakýchkoli vhodných prostředků, včetně letáků, plakátů nebo jiných vhodných elektronických prostředků.

(44)	Aby bylo zajištěno účinné sledování uplatňování tohoto nařízení, mělo by být toto nařízení pravidelně hodnoceno.

(45)	Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce ukládané za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování.

(46)	Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (16).

(47)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zavedení systému EES a určení společných povinností, podmínek a postupů pro využívání údajů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(48)

V návaznosti na zprovoznění systému EES by měla být pozměněna Úmluva k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (17) (dále jen „úmluva k provedení Schengenské dohody“), pokud jde o dvoustranné dohody uzavřené členskými státy a délku oprávněného pobytu státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou osvobozeni od vízové povinnosti, přesahující 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů. Komise by měla do svého celkového hodnocení systému EES zahrnout posouzení využívání dvoustranných dohod členských států. Komise by měla mít možnost zahrnout do první hodnotící zprávy různé možnosti za účelem postupného vyřazení těchto dvoustranných dohod a jejich nahrazení unijním nástrojem.

(49)

Předpokládané náklady související se systémem EES jsou nižší než rozpočet vyčleněný pro inteligentní hranice v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 (18). Po přijetí tohoto nařízení by Komise měla částku, která je v současnosti přidělena na vývoj systémů informačních technologií, prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci stanoveného v nařízení (EU) č. 515/2014 přerozdělit na podporu řízení migračních toků přes vnější hranice.

(50)	Tímto nařízením není dotčeno použití směrnice 2004/38/ES.

(51)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(52)	Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES (19); Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(53)	Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (20); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(54)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (21), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES (22).

(55)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (23), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (24) a s článkem 3 rozhodnutí 2008/149/SVV (25).

(56)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (26), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (27) a článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/349/EU (28).

(57)

Pokud jde o Kypr, Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko, ustanovení tohoto nařízení, která se týkají systémů SIS a VIS, představují ustanovení navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2011 ve spojení s rozhodnutími Rady 2010/365/EU (29), (EU) 2017/733 (30) a (EU) 2017/1908 (31). Provoz systému EES navíc vyžaduje udělení pasivního přístupu do systému VIS a uvedení v účinnost veškerých ustanovení schengenského acquis týkajících se systému SIS v souladu s příslušnými rozhodnutími Rady. Tyto podmínky mohou být splněny pouze tehdy, jakmile je úspěšně dokončeno ověření v souladu s platnými postupy schengenského hodnocení. Systém EES by tedy měly provozovat pouze ty členské státy, které tyto podmínky splňují již ke dni zprovoznění systému EES. Členské státy, které systém EES neprovozují od počátečního zahájení provozu, by měly být k systému EES připojeny v souladu s postupem stanoveným v tomto nařízení, jakmile budou splněny všechny tyto podmínky.

(58)	Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 a dne 21. září 2016 vydal stanovisko.

(59)

Toto nařízení stanoví přísná pravidla pro přístup do systému EES a nezbytné záruky pro tento přístup. Stanoví rovněž právo fyzických osob na přístup k údajům, jejich opravu, doplnění, vymazání a nápravu, zejména právo na soudní přezkum, jakož i dohled nad všemi úkony zpracování údajů vykonávanými nezávislými veřejnými orgány. Toto nařízení tedy dodržuje základní práva a ctí zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na lidskou důstojnost, zákaz otroctví a nucené práce, právo na svobodu a bezpečnost, respektování soukromého a rodinného života, ochranu osobních údajů, zákaz diskriminace, práva dítěte, práva starších osob, práva osob se zdravotním postižením a právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces.

(60)	Tímto nařízením nejsou dotčeny závazky vyplývající ze Ženevské úmluvy ze dne 28. července 1951 o právním postavení uprchlíků ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.   Tímto nařízením se zřizuje „Systém vstupu/výstupu“ (dále jen „systém EES“), který slouží k:

a)	zaznamenávání a uchovávání data, času a místa vstupu a výstupu státních příslušníků třetích zemí, kteří překračují hranice členských států, na nichž se provozuje systém EES;

b)	výpočtu délky oprávněného pobytu těchto státních příslušníků třetích zemí;

c)	vydávání výstražných upozornění členským státům v případě uplynutí doby oprávněného pobytu; a

d)	zaznamenávání a uchovávání data, času a místa odepření vstupu státním příslušníkům třetích zemí, jimž byl odepřen vstup za účelem krátkodobého pobytu, a údajů o orgánu členského státu, který vstup odepřel, a důvodech tohoto odepření.

2.   Za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů stanoví toto nařízení rovněž podmínky, za nichž mohou určené orgány členských států a Europol získat přístup do systému EES za účelem nahlížení.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na:

a)	státní příslušníky třetích zemí s oprávněním ke krátkodobému pobytu na území členských států, kteří při překračování hranic, na nichž se provozuje systém EES, podléhají hraničním kontrolám podle nařízení (EU) 2016/399; a

b)

státní příslušníky třetích zemí, kteří při vstupu na území členských států a výstupu z jejich území: i) jsou rodinnými příslušníky občana Unie, na něhož se vztahuje směrnice 2004/38/ES, nebo státního příslušníka třetí země požívajícího práva na volný pohyb, které je rovnocenné právu občanů Unie na základě dohody mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a třetí zemí na straně druhé; a ii) nejsou držiteli pobytové karty podle směrnice 2004/38/ES nebo povolení k pobytu podle nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 (32).

2.   Toto nařízení se vztahuje rovněž na státní příslušníky třetích zemí, jimž je v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2016/399 odepřen vstup na území členských států za účelem krátkodobého pobytu.

3.   Toto nařízení se nevztahuje na:

a)	státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občana Unie, na něž se vztahuje směrnice 2004/38/ES a kteří jsou držiteli pobytové karty podle uvedené směrnice, ať doprovázejí nebo následují občana Unie, či nikoliv;

b)

státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky státního příslušníka třetí země, ať doprovázejí nebo následují státního příslušníka třetí země, či nikoliv, pokud: i) tento státní příslušník třetí země požívá práva na volný pohyb, které je rovnocenné právu občanů Unie na základě dohody mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a třetí zemí na straně druhé, a ii) tito státní příslušníci třetích zemí jsou držiteli pobytové karty podle směrnice 2004/38/ES nebo povolení k pobytu podle nařízení (ES) č. 1030/2002;

c)	držitele povolení k pobytu podle čl. 2 bodu 16 nařízení (EU) 2016/399, na něž se nevztahují písmena a) a b) tohoto odstavce;

d)	státní příslušníky třetích zemí, kteří vykonávají právo na mobilitu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU (33) nebo směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 (34);

e)	držitele dlouhodobých víz;

f)	státní příslušníky Andorry, Monaka a San Marina a držitele pasu vydaného Vatikánským městským státem;

g)	osoby nebo kategorie osob, které jsou osvobozeny od hraničních kontrol nebo využívají zvláštních pravidel pro kontroly na hranicích podle čl. 6a odst. 3 písm. g) nařízení (EU) 2016/399;

h)	osoby nebo kategorie osob uvedené v čl. 6a odst. 3 písm. h), i), j) a k) nařízení (EU) 2016/399.

4.   Ustanovení tohoto nařízení týkající se výpočtu délky oprávněného pobytu a vydávání výstražných upozornění určených členským státům v případě uplynutí doby oprávněného pobytu se nevztahují na státní příslušníky třetích zemí, kteří:

a)	jsou rodinnými příslušníky občana Unie, na něž se vztahuje směrnice 2004/38/ES, nebo státního příslušníka třetí země požívajícího práva na volný pohyb, které je rovnocenné právu občanů Unie na základě dohody mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a třetí zemí na straně druhé; a

b)	nejsou držiteli pobytové karty podle směrnice 2004/38/ES nebo povolení k pobytu podle nařízení (ES) č. 1030/2002.

Článek 3

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„vnějšími hranicemi“ vnější hranice ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2016/399;

2)	„vnitřními hranicemi“ vnitřní hranice ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2016/399;

3)	„pohraničním orgánem“ příslušník pohraniční stráže, který je v souladu s vnitrostátním právem pověřen prováděním hraničních kontrol ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení (EU) 2016/399;

4)

„imigračním orgánem“ příslušný orgán, který je v souladu s vnitrostátním právem odpovědný za jednu nebo více těchto činností: a) provádění ověřování na území členských států, zda jsou splněny podmínky pro vstup či pobyt na území členských států; nebo b) posuzování podmínek pobytu státních příslušníků třetích zemí na území členských států a přijímání souvisejících rozhodnutí, pokud tento orgán není „rozhodujícím orgánem“ ve smyslu čl. 2 písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU (35), a případně za poskytování poradenství v souladu s nařízením Rady (ES) č. 377/2004; (36) c) navracení státních příslušníků třetích zemí do třetí země původu nebo tranzitu;

5)	„vízovým orgánem“ orgán ve smyslu čl. 4 bodu 3 nařízení (ES) č. 767/2008;

6)

„státním příslušníkem třetí země“ každá osoba, která není občanem Unie ve smyslu čl. 20 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, s výjimkou osob, které na základě dohod mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a třetími zeměmi na straně druhé požívají práva volného pohybu rovnocenného právu občanů Unie;

7)	„cestovním dokladem“ pas nebo jiný rovnocenný doklad, který držitele opravňuje překračovat vnější hranice a do něhož lze vyznačit vízum;

8)	„krátkodobým pobytem“ pobyt na území členských států, jehož délka nepřesahuje 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2016/399;

9)	„krátkodobým vízem“ vízum ve smyslu čl. 2 bodu 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 (37);

10)	„krátkodobým národním vízem“ oprávnění udělené členským státem, který ještě neuplatňuje v plném rozsahu schengenské acquis, k zamýšlenému pobytu na území tohoto členského státu, jehož délka nepřesáhne 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů;

11)	„oprávněným pobytem“ přesný počet dnů, během nichž smí státní příslušník třetí země oprávněně pobývat na území členských států ode dne vstupu v souladu s platnými předpisy;

12)	„příslušným členským státem“ členský stát, který vložil údaje do systému EES;

13)	„ověřením“ proces porovnání souborů údajů, jehož účelem je zjistit, zda je deklarovaná totožnost správná (kontrola porovnáním dvou údajů);

14)	„zjištěním totožnosti“ proces určení totožnosti osoby pomocí prohledávání databáze podle vícenásobných souborů údajů (kontrola porovnáním více údajů);

15)	„alfanumerickými údaji“ údaje vyjádřené písmeny, číslicemi, zvláštními znaky, mezerami a interpunkčními znaménky;

16)	„údaji o otiscích prstů“ údaje týkající se čtyř otisků ukazováčku, prostředníčku, prsteníčku a malíčku pravé ruky, a jestliže tyto chybějí, pak na levé ruce;

17)	„zobrazením obličeje“ digitální zobrazení obličeje;

18)	„biometrickými údaji“ údaje o otiscích prstů a zobrazení obličeje;

19)	„osobou překračující délku oprávněného pobytu“ státní příslušník třetí země, který nesplňuje nebo přestal splňovat podmínky týkající se délky jeho oprávněného krátkodobého pobytu na území členských států;

20)	„agenturou eu-LISA“ Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva zřízená nařízením (EU) č. 1077/2011;

21)	„dozorovými úřady“ dozorový úřad zřízený v souladu s čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 a dozorový úřad zřízený v souladu s čl. 41 odst. 1 směrnice (EU) 2016/680;

22)	„údaji EES“ všechny údaje uložené v ústředním systému EES v souladu s článkem 14 a články 16 až 20;

23)	„vymáháním práva“ prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů;

24)	„teroristickým trestným činem“ trestný čin podle vnitrostátního práva, který odpovídá nebo je rovnocenný jednomu z trestných činů uvedeným ve směrnici (EU) 2017/541;

25)

„závažným trestným činem“ trestný čin, který odpovídá nebo je rovnocenný jednomu z trestných činů podle čl. 2 odst. 2 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV, pokud jej lze podle vnitrostátního práva potrestat odnětím svobody s horní hranicí sazby v délce nejméně tři roky nebo ochranným opatřením spojeným s omezením svobody ve stejné délce;

26)	„určeným orgánem“ orgán určený členským státem podle článku 29 jakožto orgán odpovědný za prevenci, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů;

27)	„samoobslužným systémem“ samoobslužný systém ve smyslu čl. 2 bodu 23 nařízení (EU) 2016/399;

28)	„elektronickou branou“ elektronická brána ve smyslu čl. 2 bodu 24 nařízení (EU) 2016/399;

29)	„mírou neúspěšných registrací“ poměr registrací s nedostatečnou kvalitou biometrických údajů;

30)	„mírou falešných pozitivních identifikací“ poměr vrácených shod během biometrického vyhledávání, které nepatří kontrolovanému cestujícímu;

31)	„mírou falešných negativních identifikací“ poměr nezaznamenaných shod během biometrického vyhledávání, přestože biometrické údaje cestujícího byly zaregistrovány.

2.   Pojmy definované v článku 4 nařízení (EU) 2016/679 mají v tomto nařízení stejný význam, pokud zpracování osobních údajů provádějí orgány členských států pro účely uvedené v čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení.

3.   Pojmy definované v článku 3 směrnice (EU) 2016/680 mají v tomto nařízení stejný význam, pokud zpracování osobních údajů provádějí orgány členských států pro účely stanovené v čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 4

Hranice, na nichž se systém EES provozuje, a používání systému EES na těchto hranicích

1.   Systém EES se provozuje na vnějších hranicích.

2.   Členské státy, které uplatňují schengenské acquis v plném rozsahu, zavedou systém EES na svých vnitřních hranicích se členskými státy, které dosud schengenské acquis v plném rozsahu neuplatňují, ale provozují systém EES.

3.   Členské státy, které uplatňují schengenské acquis v plném rozsahu, a členské státy, které dosud schengenské acquis v plném rozsahu neuplatňují, ale provozují systém EES, zavedou systém EES na svých vnitřních hranicích se členskými státy, které dosud neuplatňují schengenské acquis v plném rozsahu a systém EES neprovozují.

4.   Členské státy, které dosud schengenské acquis v plném rozsahu neuplatňují, ale provozují systém EES, zavedou systém EES na svých vnitřních hranicích ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. b) a c) nařízení (EU) 2016/399.

5.   Odchylně od čl. 23 odst. 2 třetího a čtvrtého pododstavce a článku 27, zavede členský stát, který dosud neuplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu, ale provozuje systém EES, systém EES bez biometrických funkcí na svých vnitřních pozemních hranicích s členským státem, který dosud schengenské acquis v plném rozsahu neuplatňuje, ale provozuje systém EES. Pokud není na těchto vnitřních hranicích státní příslušník třetí země dosud zaregistrován v systému EES, vytvoří se individuální soubor týkající se tohoto státního příslušníka třetí země bez zaznamenání biometrických údajů. Biometrické údaje se doplní na dalším hraničním přechodu, kde je systém EES provozován s biometrickými funkcemi.

Článek 5

Uspořádání systému EES

Agentura eu-LISA vyvine systém EES a zajistí jeho provozní řízení, včetně funkce pro zpracovávání biometrických údajů podle čl. 16 odst. 1 písm. d) a čl. 17 odst. 1 písm. b) a c), jakož i odpovídající zabezpečení systému EES.

Článek 6

Cíle systému EES

1.   Zaznamenáváním a uchováváním údajů do systému EES a poskytováním přístupu k těmto údajům členským státům plní systém EES tyto cíle:

a)	zlepšit účinnost hraničních kontrol díky výpočtu a sledování délky oprávněného pobytu při vstupu a výstupu státních příslušníků třetích zemí s oprávněním ke krátkodobému pobytu;

b)	pomáhat při identifikaci státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo přestali splňovat podmínky pro vstup na území členských států nebo krátkodobý pobyt na tomto území;

c)	umožnit identifikaci a odhalování osob překračujících délku oprávněného pobytu a umožnit vnitrostátním orgánům členských států přijmout vhodná opatření;

d)	umožnit elektronickou kontrolu odepření vstupu v systému EES;

e)	umožnit automatické hraniční kontroly státních příslušníků třetích zemí;

f)	umožnit vízovým orgánům přístup k informacím o využití předchozích víz v souladu s právními předpisy;

g)	informovat státní příslušníky třetích zemí o délce jejich oprávněného pobytu;

h)

shromažďovat statistické údaje týkající se vstupů a výstupů, odepření vstupu a překračování délky oprávněného pobytu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí, s cílem zlepšit posuzování rizika překročení délky oprávněného pobytu a podporovat fakticky podloženou tvorbu politik Unie v oblasti migrace;

i)	potírat podvodné zneužití totožnosti a zneužívání cestovních dokladů.

2.   Poskytnutím přístupu určeným orgánům v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení systém EES plní tyto cíle:

a)	přispívat k prevenci, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů;

b)	umožňovat vytváření informací pro vyšetřování související s teroristickými trestnými činy nebo jinými závažnými trestnými činy, včetně zjišťování totožnosti podezřelých osob, pachatelů a obětí těchto trestných činů poté, kteří překročí vnější hranice.

3.   Systém EES v příslušných případech podporuje členské státy při provozování jejich vnitrostátních programů pro usnadnění postupů zavedených v souladu s článkem 8d nařízení 2016/399 s cílem usnadnit překračování hranic státním příslušníkům třetích zemí tím, že:

a)

umožní příslušným vnitrostátním orgánům uvedeným v článku 8d nařízení (EU) 2016/399 přístup k informacím o předchozích krátkodobých pobytech nebo o odepření vstupu pro účely posouzení žádosti o účast ve vnitrostátních programech pro usnadnění postupů a přijetí rozhodnutí podle článku 25 tohoto nařízení;

b)	oznámí pohraničním orgánům, že účast ve vnitrostátním programu pro usnadnění postupů byla povolena.

Článek 7

Technická architektura systému EES

1.   Systém EES se skládá:

a)	z ústředního systému (ústřední systém EES);

b)	z národního jednotného rozhraní v členských státech se společnými technickými specifikacemi, které je ve všech členských státech stejné a které umožňuje zabezpečené připojení vnitrostátních pohraničních infrastruktur v členských státech k ústřednímu systému EES;

c)	ze zabezpečeného komunikačního kanálu mezi ústředním systémem EES a ústředním systémem VIS;

d)	z komunikační infrastruktury mezi ústředním systémem EES a národními jednotnými rozhraními, která musí být zabezpečená a šifrovaná;

e)	z internetové služby uvedené v článku 13;

f)	z úložiště údajů zřízeného na centrální úrovni, jak je uvedeno v čl. 63 odst. 2.

2.   Ústřední systém EES je umístěn v technických zařízeních agentury eu-LISA. Zajišťuje funkce podle tohoto nařízení v souladu s podmínkami dostupnosti, kvality a rychlosti ve smyslu čl. 37 odst. 3.

3.   Aniž je dotčeno rozhodnutí Komise 2008/602/ES (38), sdílejí se určité hardwarové a softwarové součásti komunikační infrastruktury systému EES s komunikační infrastrukturou VIS v souladu s čl. 1 odst. 2 rozhodnutí 2004/512/ES. Musí být zajištěno logické oddělení údajů VIS a údajů EES.

Článek 8

Interoperabilita se systémem VIS

1.   Agentura eu-LISA zřídí zabezpečený komunikační kanál mezi ústředním systémem EES a ústředním systémem VIS, aby byla zajištěna interoperabilita mezi systémem EES a systémem VIS. Přímé vzájemné konzultace mezi systémem EES a systémem VIS jsou možné pouze v případech, které stanoví jak toto nařízení, tak i nařízení (ES) č. 767/2008. Získávání údajů týkajících se víz ze systému VIS, jejich importování do systému EES a jejich aktualizace proběhnou automaticky, jakmile dotčený orgán spustí danou operaci.

2.   Interoperabilita umožní pohraničním orgánům používajícím systém EES nahlížet do systému VIS ze systému EES s cílem:

a)	získávat údaje týkající se víz přímo ze systému VIS a importovat je do systému EES za účelem vytvoření nebo aktualizace záznamu o vstupu/výstupu nebo záznamu o odepření vstupu držitele víza v systému EES podle článků 14, 16 a 18 tohoto nařízení a článku 18a nařízení (ES) č. 767/2008;

b)	získávat údaje týkající se víz přímo ze systému VIS a importovat je do systému EES za účelem aktualizace záznamu o vstupu/výstupu v případě, že je vízum prohlášeno za neplatné, zrušeno či je prodloužena jeho platnost podle článku 19 tohoto nařízení a článků 13, 14 a 18a nařízení (ES) č. 767/2008;

c)	v souladu s článkem 23 tohoto nařízení a čl. 18 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2008 ověřovat pravost a platnost příslušného víza nebo zjišťovat, zda jsou splněny podmínky pro vstup na území členských států podle článku 6 nařízení (EU) 2016/399;

d)	ověřit na hranicích, na nichž se provozuje systém EES, zda již byl státní příslušník třetí země osvobozený od vízové povinnosti zaregistrován v systému VIS v souladu s článkem 23 tohoto nařízení a článkem 19a nařízení (ES) č. 767/2008; a

e)

pokud je ověřována totožnost držitele víza za použití otisků prstů, ověřit na hranicích, na nichž se provozuje systém EES, totožnost držitele víza porovnáním otisků prstů držitele víza s otisky prstů zaznamenanými v systému VIS v souladu s článkem 23 tohoto nařízení a čl. 18 odst. 6 nařízení (ES) č. 767/2008.

3.   Interoperabilita umožní vízovým orgánům používajícím systém VIS nahlížet do systému EES ze systému VIS s cílem:

a)	posuzovat žádosti o víza a přijímat rozhodnutí související s těmito žádostmi v souladu s článkem 24 tohoto nařízení a čl. 15 odst. 4 nařízení (ES) č. 767/2008;

b)	v případě členských států, které dosud neuplatňují schengenské acquis v plném rozsahu, ale provozují systém EES, posuzovat žádosti o udělení krátkodobých národních víz a přijímat s nimi související rozhodnutí;

c)	aktualizovat v záznamu o vstupu/výstupu údaje týkající se víz v případě, že je vízum prohlášeno za neplatné, zrušeno či je prodloužena jeho platnost podle článku 19 tohoto nařízení a článků 13 a 14 nařízení (ES) č. 767/2008.

4.   Pro účely provozu internetové služby systému EES uvedené v článku 13 systém VIS denně aktualizuje samostatnou databázi určenou pouze k nahlížení uvedenou v čl. 13 odst. 5 pomocí jednosměrného získávání minimálně nezbytné podmnožiny údajů VIS.

Článek 9

Přístup do systému EES za účelem vkládání, změny, vymazávání a prohlížení údajů

1.   Přístup do systému EES za účelem vkládání, změny, vymazávání a prohlížení údajů uvedených v článku 14 a článcích 16 až 20 je vyhrazen výhradně řádně zmocněným pracovníkům vnitrostátních orgánů každého členského státu, které jsou k tomu oprávněny pro účely stanovené v článcích 23 až 35. Tento přístup je omezen na rozsah nezbytný pro výkon úkolů těchto vnitrostátních orgánů v souladu s uvedenými účely a musí být přiměřený sledovaným cílům.

2.   Každý členský stát určí příslušné vnitrostátní orgány, kterými jsou pro účely tohoto nařízení pohraniční orgány, vízové orgány a imigrační orgány. Řádně zmocnění pracovníci příslušných vnitrostátních orgánů mají přístup do systému EES za účelem vkládání, změn, vymazávání nebo prohlížení údajů. Každý členský stát neprodleně oznámí seznam těchto příslušných vnitrostátních orgánů agentuře eu-LISA. V tomto seznamu se u každého orgánu uvede, za jakým účelem mu má být umožněn přístup k údajům uloženým v systému EES.

3.   Orgány oprávněné nahlížet do údajů EES nebo mít k nim přístup za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů, jsou určeny v souladu s kapitolou IV.

Článek 10

Obecné zásady

1.   Každý příslušný orgán oprávněný k přístupu do systému EES zajistí, aby byl systém EES používán v nezbytných případech, náležitým způsobem a přiměřeně.

2.   Každý příslušný orgán zajistí, aby používání systému EES, včetně pořizování biometrických údajů, bylo v souladu se zárukami stanovenými v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, v Listině základních práv Evropské unie a v Úmluvě Organizace spojených národů o právech dítěte. Zejména v případě pořizování údajů dětí musí být prvořadým hlediskem nejlepší zájem dítěte.

Článek 11

Automatizovaný kalkulátor a povinnost informovat státní příslušníky třetích zemí o zbývající délce oprávněného pobytu

1.   Systém EES zahrnuje automatizovaný kalkulátor, který udává maximální délku oprávněného pobytu státních příslušníků třetí země registrovaných v tomto systému.

Automatizovaný kalkulátor se nepoužije na státní příslušníky třetích zemí:

a)	kteří jsou rodinnými příslušníky občana Unie, na nějž se vztahuje směrnice 2004/38/ES, nebo státního příslušníka třetí země požívajícího práva na volný pohyb, které je rovnocenné právu občanů Unie na základě dohody mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a třetí zemí na straně druhé, a

b)	kteří nejsou držiteli pobytové karty podle směrnice 2004/38/ES nebo povolení k pobytu podle nařízení (ES) č. 1030/2002.

2.   Automatizovaný kalkulátor informuje příslušné orgány:

a)	při vstupu o maximální délce oprávněného pobytu státních příslušníků třetích zemí a o tom, zda byl počet oprávněných vstupů v rámci krátkodobých víz pro jeden nebo dva vstupy vyčerpán;

b)	během kontrol nebo ověření prováděných na území členských států o zbývající délce oprávněného pobytu nebo o době jejího překročení státními příslušníky třetích zemí;

c)	při výstupu o jakémkoli překročení délky oprávněného pobytu státními příslušníky třetích zemí;

d)	při posuzování žádostí o krátkodobá víza a rozhodování o nich o maximální zbývající délce oprávněného pobytu na základě zamýšlených dat vstupu.

3.   Pohraniční orgány informují státního příslušníka třetí země o maximální délce oprávněného pobytu, který zohledňuje počet vstupů a délku oprávněného pobytu stanovenou ve vízu, v souladu s čl. 8 odst. 9 nařízení (EU) 2016/399. Tato informace musí být poskytnuta buď příslušníkem pohraniční stráže při provádění hraniční kontroly, nebo prostřednictvím zařízení instalovaného na hraničním přechodu, které státnímu příslušníku třetí země umožňuje použít internetovou službu uvedenou v čl. 13 odst. 1 a 2 tohoto nařízení.

4.   Pokud jde o státní příslušníky třetích zemí, na které se vztahuje vízová povinnost a kteří na základě krátkodobého víza nebo krátkodobého národního víza pobývají v členském státě, jenž dosud neuplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu, ale provozuje systém EES, neuvádí automatizovaný kalkulátor délku oprávněného pobytu na základě krátkodobého víza nebo krátkodobého národního víza.

V případě uvedeném v prvním pododstavci automatizovaný kalkulátor pouze ověří:

a)	dodržení maximální délky 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů; a

b)	v případě krátkodobých víz dodržení doby platnosti těchto víz.

5.   Pro účely ověření, zda státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli krátkodobého víza pro jeden nebo dva vstupy, již využili počet oprávněných vstupů stanovený jejich krátkodobým vízem, automatizovaný kalkulátor započítává pouze vstupy na území členských států, které uplatňují schengenské acquis v plném rozsahu. Toto ověření se však neprovádí při vstupu na území členských států, které schengenské acquis v plném rozsahu dosud neuplatňují, ale provozují systém EES.

6.   Automatizovaný kalkulátor se rovněž použije na krátkodobé pobyty na základě krátkodobého víza s omezenou územní platností vydaného podle čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 810/2009. V takovém případě automatizovaný kalkulátor započítá délku oprávněného pobytu stanovenou takovým vízem, bez ohledu na to, zda délka pobytu státního příslušníka třetí země v souhrnu překračuje 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů.

Článek 12

Informační mechanismus

1.   Systém EES zahrnuje mechanismus, který neprodleně po uplynutí doby oprávněného pobytu automaticky identifikuje záznamy o vstupu/výstupu, u nichž chybějí údaje o výstupu, a automaticky identifikuje záznamy, u kterých byla překročena maximální délka oprávněného pobytu.

2.   Pro státní příslušníky třetích zemí, kteří překračují hranice na základě platného dokladu k usnadnění průjezdu vydaného v souladu s nařízením Rady (ES) č. 693/2003 (39) (dále jen „doklad FTD“), obsahuje systém EES mechanismus, který neprodleně po uplynutí doby oprávněného pobytu automaticky identifikuje záznamy o vstupu/výstupu, u nichž chybějí údaje o výstupu, a rovněž automaticky identifikuje záznamy, u kterých byla překročena maximální délka oprávněného pobytu.

3.   Příslušné vnitrostátní orgány určené podle čl. 9 odst. 2 musí mít k dispozici seznam vytvořený systémem EES, který obsahuje údaje uvedené v článcích 16 a 17 o všech identifikovaných osobách překračujících délku oprávněného pobytu, aby tyto orgány mohly přijmout vhodná opatření.

Článek 13

Internetová služba

1.   Aby si státní příslušníci třetích zemí mohli kdykoli ověřit zbývající délku oprávněného pobytu, budou moci využít zabezpečený internetový přístup k on-line službě provozované v technických zařízeních agentury eu-LISA, kde zadají údaje požadované podle čl. 16 odst. 1 písm. b) společně se zamýšleným datem vstupu nebo výstupu či oběma daty. Na základě toho vygeneruje internetová služba státním příslušníkům třetích zemí odpověď ve formátu „OK/NOT OK“, jakož i informaci o zbývající délce oprávněného pobytu.

2.   Odchylně od odstavce 1 neposkytne internetová služba v případě zamýšleného pobytu v členském státě, jenž dosud neuplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu, ale provozuje systém EES, žádnou informaci o oprávněném pobytu na základě krátkodobého víza nebo krátkodobého národního víza.

V případech uvedených v prvním pododstavci si budou moci státní příslušníci třetích zemí prostřednictvím internetové služby ověřit dodržení maximální délky 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů a získají informace o zbývající délce oprávněného pobytu v rámci tohoto období. Tyto informace jsou poskytovány pro pobyty v průběhu období 180 dnů předcházejících použití internetové služby nebo zamýšlenému datu vstupu nebo výstupu či oběma datům.

3.   Aby splnili své povinnosti podle čl. 26 odst. 1 písm. b) Úmluvy k provedení Schengenské dohody, použijí dopravci internetovou službu k ověření toho, zda státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli krátkodobého víza pro jeden nebo dva vstupy, již využili počet oprávněných vstupů stanovený jejich vízem. Dopravci poskytnou údaje uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto nařízení. Na základě toho získají dopravci odpověď internetové služby ve formátu „OK/NOT OK“. Dopravci mohou zaslané informace a obdržené odpovědi uchovávat v souladu s platným právem. Dopravci zavedou systém ověřování, který zajistí, aby přístup k internetové službě měli pouze zmocnění pracovníci. Odpověď „OK/NOT OK“ není možné považovat za rozhodnutí o povolení nebo odepření vstupu v souladu s nařízením (EU) 2016/399.

4.   Za účelem provedení čl. 26 odst. 2 Úmluvy k provedení Schengenské dohody nebo pro účely řešení veškerých případných sporů v souvislosti s článkem 26 uvedené úmluvy, uchovává agentura eu-LISA protokoly všech operací zpracování údajů prováděných dopravci v rámci internetové služby. V těchto protokolech musí být uvedeny datum a čas jednotlivých operací, údaje použité pro dotaz, údaje přenesené pomocí internetové služby a jméno či firma dotčeného dopravce.

Protokoly musí být uchovávány po dobu dvou let. Protokoly musí být vhodnými opatřeními chráněny proti neoprávněnému přístupu.

5.   Internetová služba využívá samostatnou databázi určenou pouze k nahlížení, která je denně aktualizována pomocí jednosměrného získávání minimálně nezbytné podmnožiny údajů EES a údajů VIS. Agentura eu-LISA je odpovědná za zabezpečení internetové služby a osobních údajů, které jsou v ní obsaženy, a za proces získávání osobních údajů pro samostatnou databázi určenou pouze k nahlížení.

6.   Internetová služba neumožňuje dopravcům ověřit, zda státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli krátkodobého národního víza pro jeden nebo dva vstupy, již využili počet oprávněných vstupů stanovený jejich vízem.

7.   Komise přijme prováděcí akty týkající se podrobných pravidel, pokud jde o podmínky fungování internetové služby, a pravidla pro ochranu údajů a zabezpečení týkající se internetové služby. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2.

KAPITOLA II

VKLÁDÁNÍ A POUŽÍVÁNÍ ÚDAJŮ PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY

Článek 14

Postupy pro vkládání údajů do systému EES

1.   Pohraniční orgány ověří totožnost státního příslušníka třetí země a v souladu s článkem 23 také to, zda mu byl v systému EES již dříve vytvořen individuální soubor. Pokud státní příslušník třetí země použije pro předběžné zanesení údajů nebo pro provedení hraniční kontroly samoobslužný systém, provede se toto ověření prostřednictvím tohoto samoobslužného systému.

2.   Pokud byl státnímu příslušníkovi třetí země již dříve vytvořen individuální soubor, pohraniční orgán v případě potřeby:

a)	aktualizuje individuální soubor, a tam, kde je to relevantní, údaje uvedené v článcích 16, 17 a 18, a

b)	vloží pro každý vstup záznam o vstupu nebo pro každý výstup záznam o výstupu v souladu s články 16 a 17 nebo případně záznam o odepření vstupu v souladu s článkem 18.

Záznamy uvedené v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce se propojí s individuálním souborem týkajícím se dotčeného státního příslušníka třetí země.

Údaje uvedené v čl. 19 odst. 1, 2, 4 a 5 se tam, kde je to relevantní doplní do záznamu o vstupu/výstupu dotčeného státního příslušníka třetí země. Do individuálního souboru státního příslušníka třetí země se doplní cestovní doklady a totožnosti, které tento státní příslušník třetí země oprávněně používá.

Pokud již existuje dříve zaznamenaný individuální soubor a státní příslušník třetí země předloží platný cestovní doklad, který se od dříve zaznamenaného dokladu liší, údaje uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. d) a v čl. 17 odst. 1 písm. b) se rovněž aktualizují v souladu s článkem 15.

3.   Pokud je nezbytné vložit nebo aktualizovat záznam o vstupu/výstupu držitele víza, mohou pohraniční orgány získávat ze systému VIS a importovat do systému EES údaje uvedené v čl. 16 odst. 2 písm. c) až f) tohoto nařízení v souladu s článkem 8 tohoto nařízení a článkem 18a nařízení (ES) č. 767/2008.

4.   Pokud státní příslušník třetí země není dosud v systému EES registrován, vytvoří pohraniční orgán individuální soubor týkající se tohoto státního příslušníka třetí země tím, že vloží příslušné údaje uvedené v čl. 16 odst. 1 a 6, čl. 17 odst. 1 a v čl. 18 odst. 1.

5.   Pokud státní příslušník třetí země využije pro předběžné zanesení údajů samoobslužný systém, použije se článek 8a nařízení (EU) 2016/399. V tomto případě může státní příslušník třetí země předběžně zanést údaje do individuálního souboru nebo případně údaje do záznamu o vstupu/výstupu, které je nutné aktualizovat. Tyto údaje potvrdí pohraniční orgány po přijetí rozhodnutí o povolení nebo odepření vstupu v souladu s nařízením (EU) 2016/399.Údaje uvedené v čl. 16 odst. 2 písm. c) až f) tohoto nařízení lze získávat automaticky ze systému VIS a importovat je do systému EES.

6.   Pokud státní příslušník třetí země využije pro provedení hraniční kontroly samoobslužný systém, použije se článek 8b nařízení (EU) 2016/399. V tomto případě se ověření stanovené v odstavci 1 tohoto článku provede prostřednictvím samoobslužného systému.

7.   Pokud státní příslušník třetí země využije k překročení vnějších hranic nebo vnitřních hranic, na kterých dosud nebyly zrušeny kontroly, elektronickou bránu, použije se článek 8b nařízení (EU) 2016/399. V tomto případě se odpovídající registrace záznamu o vstupu/výstupu a propojení tohoto záznamu s příslušným individuálním souborem provede prostřednictvím elektronické brány.

8.   Aniž je dotčen článek 20 tohoto nařízení a čl. 12 odst. 3 nařízení (EU) 2016/399, pokud je krátkodobý pobyt státního příslušníka třetí země, který se nachází na území členského státu, zahájen ihned po pobytu na základě povolení k pobytu nebo dlouhodobého víza a nebyl-li již dříve vytvořen individuální soubor, může státní příslušník třetí země požádat příslušné orgány uvedené v čl. 9 odst. 2 tohoto nařízení o vytvoření individuálního souboru a záznamu o vstupu/výstupu vložením údajů uvedených v čl. 16 odst. 1, 2 a 6 a čl. 17 odst. 1 tohoto nařízení. Místo údajů uvedených v čl. 16 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení, vloží tyto příslušné orgány datum zahájení krátkodobého pobytu a namísto údajů uvedených v čl. 16 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení vloží název orgánu, který tyto údaje vložil.

Článek 15

Zobrazení obličeje státních příslušníků třetích zemí

1.   Pokud je nezbytné vytvořit individuální soubor nebo aktualizovat zobrazení obličeje uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. d) a čl. 17 odst. 1 písm. b), zobrazení obličeje se pořídí na místě.

2.   Odchylně od odstavce 1, pokud ve výjimečných případech nelze splnit specifikace kvality a rozlišení stanovené pro zanesení zobrazení obličeje pořízeného na místě do systému EES, je možné zobrazení obličeje získat elektronicky z čipu elektronického strojově čitelného cestovního dokladu. V takových případech se zobrazení obličeje vloží do individuálního souboru až poté, co je elektronicky ověřeno, že zobrazení obličeje zaznamenané na čipu strojově čitelného cestovního dokladu odpovídá zobrazení obličeje dotčeného státního příslušníka třetí země pořízenému na místě.

3.   Každý členský stát jednou ročně předloží Komisi zprávu o uplatňování odstavce 2. V této zprávě musí být uveden počet státních příslušníků třetích zemí, u nichž byl uvedený odstavec uplatněn, jakož i vysvětlení k jednotlivým výjimečným případům.

4.   Zobrazení obličeje státních příslušníků třetích zemí musí být v dostatečném obrazovém rozlišení a kvalitě určené k použití při automatizovaném porovnávání biometrických prvků.

5.   Do dvou let od zprovoznění systému EES vypracuje Komise zprávu o normách pro kvalitu zobrazení obličeje uchovávaných v systému VIS, v níž uvede, zda jsou tyto normy nastaveny tak, aby umožňovaly porovnávání biometrických prvků, s cílem používat zobrazení obličeje uchovávaná v systému VIS na hranicích a na území členských států pro účely ověření totožnosti státních příslušníků třetích zemí, na něž se vztahuje vízová povinnost, bez nutnosti uchovávat tato zobrazení obličeje v systému EES. Komise předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Ke zprávě se případně připojí legislativní návrhy, včetně návrhů na změnu tohoto nařízení nebo nařízení (ES) č. 767/2008, nebo obou těchto nařízení, pokud jde o používání zobrazení obličeje státních příslušníků třetích zemí uchovávaných v systému VIS pro účely uvedené v tomto odstavci.

Článek 16

Osobní údaje státních příslušníků třetích zemí, na něž se vztahuje vízová povinnost

1.   Na hranicích, na nichž se provozuje systém EES, vytvoří pohraniční orgán individuální soubor týkající se státního příslušníka třetí země, na kterého se vztahuje vízová povinnost, vložením těchto údajů:

a)	příjmení; jméno nebo jména; datum narození; státní příslušnost nebo příslušnosti; pohlaví;

b)	druh a číslo cestovního dokladu nebo dokladů a třípísmenný kód země, která vydala cestovní doklad nebo doklady;

c)	datum skončení platnosti cestovního dokladu nebo dokladů;

d)	zobrazení obličeje uvedené v článku 15.

2.   Při každém vstupu státního příslušníka třetí země, na kterého se vztahuje vízová povinnost, se na hranicích, na nichž se provozuje systém EES, vloží do záznamu o vstupu/výstupu níže uvedené údaje:

a)	datum a čas vstupu;

b)	hraniční přechod vstupu a orgán, který povolil vstup;

c)

případně status státního příslušníka třetí země udávající, že je státním příslušníkem třetí země, který: i) je rodinným příslušníkem občana Unie, na něhož se vztahuje směrnice 2004/38/ES, nebo státního příslušníka třetí země požívajícího práva na volný pohyb, které je rovnocenné právu občanů Unie na základě dohody mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a třetí zemí na straně druhé, a ii) není držitelem pobytové karty podle směrnice 2004/38/ES nebo povolení k pobytu podle nařízení (ES) č. 1030/2002;

d)

číslo vízového štítku krátkodobého víza, včetně třípísmenného kódu vydávajícího členského státu, druhu krátkodobého víza, data skončení maximální délky oprávněného pobytu stanovené krátkodobým vízem, které je třeba aktualizovat při každém vstupu, a případně datum skončení platnosti krátkodobého víza;

e)	při prvním vstupu na základě krátkodobého víza počet vstupů a délku oprávněného pobytu stanoveného krátkodobým vízem, jak jsou uvedeny na vízovém štítku krátkodobého víza;

f)	případně informace o tom, že krátkodobé vízum bylo vydáno s omezenou územní platností podle čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 810/2009;

g)	v případě členských států, které dosud neuplatňují schengenské acquis v plném rozsahu, ale provozují systém EES, případně poznámku, že státní příslušník třetí země použil pro vstup krátkodobé národní vízum.

Záznam o vstupu/výstupu uvedený v prvním pododstavci se propojí s individuálním souborem týkajícím se dotčeného státního příslušníka třetí země pomocí individuálního referenčního čísla vygenerovaného systémem EES při vytváření tohoto souboru.

3.   Při každém výstupu státního příslušníka třetí země, na kterého se vztahuje vízová povinnost, se na hranicích, na nichž se provozuje systém EES, vloží do záznamu o vstupu/výstupu tyto údaje:

a)	datum a čas výstupu;

b)	hraniční přechod výstupu.

Pokud tento státní příslušník třetí země, na kterého se vztahuje vízová povinnost, použije jiné vízum než vízum zaznamenané v posledním záznamu o vstupu, údaje v záznamu o vstupu/výstupu uvedené v odst. 2 písm. d) až g) se odpovídajícím způsobem aktualizují.

Záznam o vstupu/výstupu uvedený v prvním pododstavci se propojí s individuálním souborem týkajícím se uvedeného státního příslušníka třetí země.

4.   Pokud ihned po uplynutí doby oprávněného pobytu chybějí údaje o výstupu, systém EES označí záznam o vstupu/výstupu vlaječkou a údaje státního příslušníka třetí země, na kterého se vztahuje vízová povinnost a který překročil maximální délku oprávněného pobytu, se vloží do seznamu uvedeného v článku 12.

5.   Za účelem vložení či aktualizace záznamu o vstupu/výstupu státního příslušníka třetí země, na kterého se vztahuje vízová povinnost, může pohraniční orgán získávat ze systému VIS a importovat do systému EES údaje uvedené v odst. 2 písm. c) až f) tohoto článku v souladu s článkem 18a nařízení (ES) č. 767/2008.

6.   Pokud státní příslušník třetí země využívá vnitrostátní program členského státu pro usnadnění postupů podle článku 8d nařízení (EU) 2016/399, vloží dotčený členský stát do individuálního souboru týkajícího se tohoto státního příslušníka třetí země oznámení uvádějící vnitrostátní program dotčeného členského státu.

7.   Zvláštní ustanovení uvedená v příloze II se použijí pro státní příslušníky třetích zemí, kteří překračují hranice na základě platného dokladu FTD.

Článek 17

Osobní údaje státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou osvobozeni od vízové povinnosti

1.   Pohraniční orgán vytvoří individuální soubor týkající se státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou osvobozeni od vízové povinnosti, vložením těchto údajů:

a)	údaje stanovené v čl. 16 odst. 1 písm. a), b) a c);

b)	zobrazení obličeje uvedené v článku 15;

c)	údaje o otiscích prstů získané z pravé ruky, pokud jsou k dispozici, a pokud chybějí, odpovídající údaje o otiscích prstů z levé ruky; údaje o otiscích prstů musí mít dostatečné rozlišení a kvalitu, aby mohly být použity při automatizovaném porovnávání biometrických prvků;

d)	případně údaje stanovené v čl. 16 odst. 6.

2.   Na státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou osvobozeni od vízové povinnosti, se obdobně použijí čl. 16 odst. 2 písm. a), b) a c), čl. 16 odst. 3 písm. a) a b) a čl. 16 odst. 4.

3.   Děti mladší dvanácti let jsou osvobozeny od povinnosti poskytnout otisky prstů.

4.   Osoby, u nichž je odebrání otisků prstů fyzicky nemožné, jsou vyňaty z požadavku poskytnout otisky prstů.

Pokud je však tato nemožnost dočasné povahy, zaznamená se tato skutečnost do systému EES a daná osoba je povinna poskytnout otisky prstů při výstupu nebo následujícím vstupu. Tyto informace se ze systému EES vymažou, jakmile byly otisky prstů poskytnuty. Pohraniční orgány jsou oprávněny požadovat bližší vysvětlení, proč není poskytnutí otisků prstů dočasně možné. Členské státy zajistí, aby v případě potíží s pořízením otisků prstů byly k dispozici vhodné postupy respektující důstojnost dotčené osoby.

5.   Pokud je dotčená osoba osvobozena od povinnosti poskytnout otisky prstů podle odstavce 3 nebo 4, označí se dotčená položka jako „nepoužije se“.

Článek 18

Osobní údaje státních příslušníků třetích zemí, jimž byl odepřen vstup

1.   Pokud pohraniční orgán přijal v souladu s článkem 14 a přílohou V nařízení (EU) 2016/399 rozhodnutí o odepření vstupu na území členských států státnímu příslušníku třetí země za účelem krátkodobého pobytu a pokud pro daného státního příslušníka třetí země dosud nebyl zaznamenán dřívější soubor v systému EES, vytvoří pohraniční orgán individuální soubor, do něhož vloží:

a)	v případě státních příslušníků třetích zemí, na něž se vztahuje vízová povinnost, alfanumerické údaje požadované podle čl. 16 odst. 1 tohoto nařízení a případně údaje uvedené v čl. 16 odst. 6 tohoto nařízení;

b)	v případě státních příslušníků třetích zemí osvobozených od vízové povinnosti alfanumerické údaje požadované podle čl. 17 odst. 1 tohoto nařízení.

2.   Pokud je státnímu příslušníkovi třetí země odepřen vstup na základě důvodu odpovídajícího písmenu B, D nebo H části B přílohy V nařízení (EU) 2016/399, a pokud pro tohoto státního příslušníka třetí země dosud nebyl zaznamenán dřívější soubor s biometrickými údaji v systému EES, vytvoří pohraniční orgán individuální soubor, do něhož vloží alfanumerické údaje požadované podle čl. 16 odst. 1 nebo případně podle čl. 17 odst. 1 tohoto nařízení, jakož i tyto údaje:

a)	v případě státních příslušníků třetích zemí, na něž se vztahuje vízová povinnost, zobrazení obličeje podle čl. 16 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení;

b)	v případě státních příslušníků třetích zemí osvobozených od vízové povinnosti biometrické údaje požadované podle čl. 17 odst. 1 písm. b) a c) tohoto nařízení;

c)	v případě státních příslušníků třetích zemí, na něž se vztahuje vízová povinnost a kteří nejsou registrováni v systému VIS, zobrazení obličeje podle čl. 16 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení a údaje o otiscích prstů podle čl. 17 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení.

3.   Odchylně od odstavce 2 tohoto článku, v případě, že se uplatní důvod odpovídající písmenu H části B přílohy V nařízení (EU) 2016/399 a biometrické údaje státního příslušníka třetí země jsou zaznamenány v záznamu SIS, v důsledku čehož je odepřen vstup, se biometrické údaje státního příslušníka třetí země nevloží do systému EES.

4.   Pokud je státnímu příslušníkovi třetí země odepřen vstup na základě důvodu odpovídajícího písmenu I části B přílohy V nařízení (EU) 2016/399, a pokud pro tohoto státního příslušníka třetí země dosud nebyl zaznamenán dřívější soubor s biometrickými údaji v systému EES, vloží se biometrické údaje do systému EES pouze v případě, že je vstup státnímu příslušníkovi třetí země odepřen, neboť daná osoba je považována za hrozbu pro vnitřní bezpečnost, což zahrnuje případně i oblast veřejného pořádku.

5.   Pokud je státnímu příslušníkovi třetí země odepřen vstup na základě důvodu odpovídajícího písmenu J části B přílohy V nařízení (EU) 2016/399, vytvoří pohraniční orgán individuální soubor týkající se tohoto příslušníka třetí země bez přidání biometrických údajů. Pokud má státní příslušník třetí země elektronický strojově čitelný cestovní doklad, získá se zobrazení obličeje z tohoto dokladu.

6.   Pokud pohraniční orgán přijal v souladu s článkem 14 a přílohou V nařízení (EU) 2016/399 rozhodnutí o odepření vstupu na území členských států státnímu příslušníku třetí země za účelem krátkodobého pobytu na území členského státu do samostatného záznamu o odepření vstupu se vloží tyto údaje:

a)	datum a čas odepření vstupu;

b)	hraniční přechod;

c)	orgán, který vstup odepřel;

d)	písmeno nebo písmena odpovídající důvodům odepření vstupu podle části B přílohy V nařízení (EU) 2016/399.

Dále se u státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahuje vízová povinnost, vloží do záznamu o odepření vstupu údaje uvedené v čl. 16 odst. 2 písm. d) až g) tohoto nařízení.

Za účelem vytvoření nebo aktualizace záznamu o odepření vstupu u státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahuje vízová povinnost, mohou příslušné pohraniční orgány získávat ze systému VIS a importovat do systému EES údaje uvedené v čl. 16 odst. 2 písm. d), e) a f) tohoto nařízení v souladu s článkem 18a nařízení (ES) č. 767/2008.

7.   Záznam o odepření vstupu uvedený v odstavci 6 se propojí s individuálním souborem týkajícím se dotčeného státního příslušníka třetí země.

Článek 19

Údaje, které se doplní v případě zrušení, prohlášení za neplatné či prodloužení oprávnění ke krátkodobému pobytu

1.   Pokud bylo přijato rozhodnutí o zrušení oprávnění ke krátkodobému pobytu nebo víza či o jeho prohlášení za neplatné nebo o prodloužení délky oprávněného pobytu nebo platnosti víza, doplní příslušný orgán, který toto rozhodnutí přijal, do posledního příslušného záznamu o vstupu/výstupu tyto údaje:

a)	informaci o statusu uvádějící, že oprávnění ke krátkodobému pobytu nebo vízum bylo zrušeno nebo prohlášeno za neplatné nebo že délka oprávněného pobytu nebo platnost víza byla prodloužena;

b)	název orgánu, který oprávnění ke krátkodobému pobytu nebo vízum zrušil nebo prohlásil za neplatné nebo prodloužil délku oprávněného pobytu nebo platnost víza;

c)	místo a datum vydání rozhodnutí o zrušení oprávnění ke krátkodobému pobytu nebo víza nebo jeho prohlášení za neplatné nebo o prodloužení délky oprávněného pobytu nebo platnosti víza;

d)	případně číslo nového vízového štítku včetně třípísmenného kódu vydávající země;

e)	případně dobu prodloužení délky oprávněného pobytu;

f)	případně nové datum konce oprávněného pobytu nebo víza.

2.   Pokud délka oprávněného pobytu byla prodloužena v souladu s čl. 20 odst. 2 Úmluvy k provedení Schengenské dohody, doplní příslušný orgán, který prodloužil oprávněný pobyt, údaje týkající se doby prodloužení oprávněného pobytu do posledního příslušného záznamu o vstupu/výstupu, a případně poznámku, že oprávněný pobyt byl prodloužen v souladu s čl. 20 odst. 2 písm. b) Úmluvy k provedení Schengenské dohody.

3.   Pokud bylo přijato rozhodnutí o zrušení víza či jeho prohlášení za neplatné nebo o prodloužení platnosti víza, vízový orgán, který rozhodnutí přijal, neprodleně získá ze systému VIS údaje uvedené v odstavci 1 tohoto článku a importuje je přímo do systému EES v souladu s články 13 a 14 nařízení (ES) č. 767/2008.

4.   V záznamu o vstupu/výstupu se uvádí důvody zrušení krátkodobého pobytu nebo jeho prohlášení za neplatný, a to:

a)	rozhodnutí o navrácení přijaté podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES (40);

b)

jakékoli jiné rozhodnutí přijaté příslušnými orgány členského státu v souladu s vnitrostátním právem, jež vedlo k navrácení, vyhoštění nebo dobrovolnému odjezdu státního příslušníka třetí země, který nesplňuje nebo přestal splňovat podmínky pro vstup na území členských států nebo pro pobyt na tomto území.

5.   V záznamu o vstupu/výstupu se uvádějí důvody prodloužení délky oprávněného pobytu.

6.   Pokud osoba opustila území členských států nebo z něj byla vyhoštěna na základě rozhodnutí uvedeného v odstavci 4 tohoto článku, vloží příslušný orgán tento údaj v souladu s čl. 14 odst. 2 do souvisejícího záznamu o vstupu/výstupu pro konkrétní daný vstup.

Článek 20

Údaje, které se doplní v případě vyvrácení domněnky, že státní příslušník třetí země nesplňuje podmínky délky oprávněného pobytu

Aniž je dotčen článek 22, pokud pro státního příslušníka třetí země pobývajícího na území členského státu není vytvořen žádný individuální soubor v systému EES nebo pokud neexistuje poslední příslušný záznam o vstupu/výstupu tohoto státního příslušníka třetí země, mohou se příslušné orgány domnívat, že daný státní příslušník třetí země nesplňuje nebo přestal splňovat podmínky týkající se délky oprávněného pobytu na území členských států.

V případě uvedeném v prvním pododstavci tohoto článku se použije článek 12 nařízení (EU) 2016/399 a pokud je tato domněnka vyvrácena v souladu s čl. 12 odst. 3 uvedeného nařízení, příslušné orgány:

a)	vytvoří individuální soubor týkající se tohoto státního příslušníka třetí země v systému EES, je-li to nezbytné;

b)	aktualizují poslední záznam o vstupu/výstupu vložením chybějících údajů v souladu s články 16 a 17 tohoto nařízení; nebo

c)	vymažou stávající soubor, pokud článek 35 tohoto nařízení stanoví tento výmaz.

Článek 21

Záložní postupy pro případ, že je vkládání údajů do systému EES technicky nemožné, nebo pro případ selhání systému EES

1.   Pokud je vkládání údajů do ústředního systému EES technicky nemožné nebo pokud dojde k selhání ústředního systému EES, uloží se údaje uvedené v článcích 16 až 20 dočasně v národním jednotném rozhraní. Není-li to možné, údaje se dočasně uloží lokálně v elektronické podobě. V obou případech se údaje do ústředního systému EES vloží okamžitě, jakmile se technický problém či selhání systému vyřeší. Členské státy přijmou vhodná opatření a zapojí potřebnou infrastrukturu, vybavení a zdroje, aby zajistily, že toto dočasné lokální ukládání může být provedeno kdykoli a pro kterýkoli z jejich hraničních přechodů.

2.   Aniž je dotčena povinnost provádět hraniční kontroly podle nařízení (EU) 2016/399, uloží pohraniční orgán ve výjimečných situacích, kdy je technicky nemožné vložit údaje do ústředního systému EES a do národního jednotného rozhraní a navíc je technicky nemožné údaje dočasně uložit v elektronické podobě, údaje o vstupu/výstupu uvedené v článcích 16 až 20 tohoto nařízení ručně, s výjimkou biometrických údajů, a cestovní doklad státního příslušníka třetí země opatří vstupním nebo výstupním razítkem. Tyto údaje se do ústředního systému EES vloží, jakmile to je technicky možné.

Členské státy informují Komisi o opatřování cestovních dokladů otiskem razítka v případě výjimečných situací uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce. Komise přijme prováděcí akty týkající se podrobných pravidel pro informace, které se mají Komisi poskytovat. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2.

3.   Systém EES uvede, že údaje podle článků 16 až 20 byly vloženy záložním postupem a že individuální soubor vytvořený podle odstavce 2 tohoto článku neobsahuje biometrické údaje. Biometrické údaje se do systému EES vloží na dalším hraničním přechodu.

Článek 22

Přechodné období a přechodná opatření

1.   Po dobu 180 dnů po zprovoznění systému EES s cílem ověřit při vstupu a při výstupu, že státní příslušníci třetí země s oprávněním ke krátkodobému pobytu nepřekročili maximální délku oprávněného pobytu a případně s cílem ověřit při vstupu, že státní příslušníci třetí země nepřekročili počet oprávněných vstupů stanovený krátkodobým vízem pro jeden či dva vstupy, zohlední příslušné pohraniční orgány pobyty na územích členských států v průběhu 180 dnů předcházejících vstupu nebo výstupu, a to tak, že kromě údajů o vstupu/výstupu zaznamenaných v systému EES zkontrolují otisky razítek v cestovních dokladech.

2.   Pokud státní příslušník třetí země vstoupil na území členských států před zprovozněním systému EES a opustil toto území po zprovoznění systému EES, vytvoří se v souladu s čl. 16 odst. 2 na výstupu individuální soubor a do záznamu o vstupu/výstupu se vloží datum vstupu uvedené v razítku v cestovním dokladu. Toto pravidlo není omezeno na dobu 180 dnů po zprovoznění systému EES uvedenou v odstavci 1 tohoto článku. V případě neshody mezi vstupním razítkem a údaji zaznamenanými v systému EES má přednost razítko.

Článek 23

Použití údajů k ověřování na hranicích, na nichž se provozuje systém EES

1.   Pohraničním orgánům je umožněn přístup do systému EES za účelem ověření totožnosti a předchozí registrace státního příslušníka třetí země, aktualizace údajů EES, je-li to nezbytné, a za účelem nahlížení do jeho údajů v rozsahu nezbytném pro provádění hraničních kontrol.

2.   Při provádění úkolů uvedených v odstavci 1 tohoto článku je pohraničním orgánům umožněno vyhledávat pomocí údajů uvedených v čl. 16 odst. 1 písm. a), b) a c) a čl. 17 odst. 1 písm. a).

Dále pro účely nahlédnutí do systému VIS pro ověření v souladu s článkem 18 nařízení (ES) č. 767/2008 v případě státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahuje vízová povinnost, spustí pohraniční orgány vyhledávání v systému VIS přímo ze systému EES za použití stejných alfanumerických údajů nebo případně nahlédnou do systému VIS v souladu s čl. 18 odst. 2a nařízení (ES) č. 767/2008.

Pokud se při vyhledávání pomocí údajů stanovených v prvním pododstavci tohoto odstavce v systému EES ukáže, že údaje o státním příslušníkovi třetí země jsou zaznamenány v systému EES, porovnají pohraniční orgány zobrazení obličeje státního příslušníka třetí země pořízené na místě se zobrazením obličeje podle čl. 16 odst. 1 písm. d) a čl. 17 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení nebo v případě státních příslušníků třetích zemí osvobozených od vízové povinnosti provedou ověření otisků prstů v systému EES a v případě státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahuje vízová povinnost, provedou ověření otisků prstů přímo ve VIS v souladu s článkem 18 nařízení (ES) č. 767/2008. Pro ověření otisků prstů držitelů víz ve VIS mohou pohraniční orgány spustit vyhledávání ve VIS přímo ze systému EES, jak je stanoveno v čl. 18 odst. 6 uvedeného nařízení.

Pokud ověřování zobrazení obličeje nevede k výsledku, ověření se provede za použití otisků prstů, a opačně.

3.   Pokud vyhledávání pomocí údajů uvedených v odstavci 2 ukáže, že údaje o státním příslušníkovi třetí země jsou zaznamenány v systému EES, je příslušnému pohraničnímu orgánu umožněno nahlížet do údajů individuálního souboru týkajícího se tohoto státního příslušníka třetí země a do záznamu či záznamů o vstupu/výstupu nebo záznamu či záznamů o odepření vstupu s ním propojených.

4.   Pokud vyhledávání pomocí alfanumerických údajů uvedených v odstavci 2 tohoto článku ukáže, že údaje o státním příslušníkovi třetí země nejsou zaznamenány v systému EES, je pohraničním orgánům v případech, kdy ověření státního příslušníka třetí země podle odstavce 2 tohoto článku nevede k výsledku nebo vzniknou-li pochybnosti o totožnosti státního příslušníka třetí země, umožněn přístup k údajům pro účely zjišťování totožnosti podle článku 27 tohoto nařízení.

Kromě zjišťování totožnosti uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se použijí tato ustanovení:

a)

pokud v případě státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahuje vízová povinnost, ukáže vyhledávání v systému VIS pomocí údajů uvedených v čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 767/2008, že jsou údaje týkající se tohoto státního příslušníka třetí země zaznamenány v systému VIS, provede se ověření otisků prstů v systému VIS v souladu s čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 767/2008. Za tímto účelem může pohraniční orgán spustit vyhledávání v systému VIS ze systému EES, jak stanoví čl. 18 odst. 6 nařízení (ES) č. 767/2008. Pokud ověření státního příslušníka třetí země podle odstavce 2 tohoto článku nevedlo k výsledku, pohraniční orgány v souladu s článkem 20 nařízení (ES) č. 767/2008 za účelem zjištění totožnosti nahlédnou do údajů VIS;

b)

v případě státních příslušníků třetích zemí, na které se vízová povinnost nevztahuje a jejichž údaje v návaznosti na zjišťování totožnosti provedené v souladu s článkem 27 tohoto nařízení nejsou nalezeny v systému EES, se nahlédne do systému VIS v souladu s článkem 19a nařízení (ES) č. 767/2008. Pohraniční orgán může spustit vyhledávání v systému VIS ze systému EES v souladu s článkem 19a nařízení (ES) č. 767/2008.

5.   V případě státních příslušníků třetích zemí, jejichž údaje jsou již zaznamenány v systému EES, ale jejichž individuální soubor vytvořil v systému EES členský stát, jenž dosud neuplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu, ale provozuje systém EES, přičemž uvedené údaje byly do systému zaneseny na základě krátkodobého národního víza, nahlédnou pohraniční orgány do systému VIS v souladu s odst. 4 písm. a) druhým pododstavcem v okamžiku, kdy tento státní příslušník třetí země hodlá poprvé po vytvoření individuálního souboru překročit hranici členského státu, který uplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu a provozuje systém EES.

KAPITOLA III

POUŽÍVÁNÍ SYSTÉMU EES JINÝMI ORGÁNY

Článek 24

Využívání systému EES pro posuzování víz a rozhodování o nich

1.   Vízové orgány nahlížejí do systému EES za účelem posuzování žádostí o víza a přijímání souvisejících rozhodnutí včetně rozhodnutí o prohlášení víza za neplatné nebo jeho zrušení anebo prodloužení jeho platnosti v souladu s nařízením (ES) č. 810/2009.

Kromě toho vízové orgány členských států, které dosud neuplatňují schengenské acquis v plném rozsahu, ale provozují systém EES, nahlížejí do systému EES za účelem posuzování žádostí o udělení krátkodobých národních víz a přijímání s nimi souvisejících rozhodnutí včetně rozhodnutí o prohlášení víza za neplatné nebo jeho zrušení anebo prodloužení platnosti uděleného krátkodobého národního víza.

2.   Vízovým orgánům je umožněno vyhledávat v systému EES přímo ze systému VIS pomocí jednoho nebo více z těchto údajů:

a)	údaje uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. a), b) a c);

b)	číslo štítku krátkodobého víza včetně třípísmenného kódu vydávajícího členského státu podle čl. 16 odst. 2 písm. d);

c)	údaje o otiscích prstů nebo údaje o otiscích prstů ve spojení se zobrazením obličeje.

3.   Pokud vyhledávání pomocí údajů stanovených v odstavci 2 ukáže, že údaje o státním příslušníkovi třetí země jsou zaznamenány v systému EES, je vízovým orgánům umožněno nahlížet do údajů individuálního souboru týkajícího se tohoto státního příslušníka třetí země a záznamů o vstupu/výstupu, jakož i do záznamů o odepření vstupu propojených s tímto individuálním souborem. Vízovým orgánům je umožněno nahlížet do automatizovaného kalkulátoru pro účely kontroly maximální zbývající délky oprávněného pobytu. Vízové orgány musí mít rovněž možnost nahlížet do systému EES a automatizovaného kalkulátoru při posuzování nových žádostí o vízum a rozhodování o nich, aby tak byla automaticky stanovena maximální délka oprávněného pobytu.

4.   Vízovým orgánům členských států, které dosud neuplatňují schengenské acquis v plném rozsahu, ale provozují systém EES, je umožněno vyhledávání v systému EES pomocí jednoho nebo více údajů stanovených v odstavci 2. Pokud vyhledávání ukáže, že údaje o státním příslušníkovi třetí země jsou zaznamenány v systému EES, je těmto vízovým orgánům umožněno nahlížet do údajů individuálního souboru tohoto státního příslušníka třetí země a záznamů o vstupu/výstupu, jakož i záznamů o odepření vstupu propojených s tímto individuálním souborem. Vízovým orgánům členských států, které dosud neuplatňují schengenské acquis v plném rozsahu, ale provozují systém EES, je umožněno nahlížet do automatizovaného kalkulátoru pro účely kontroly maximální zbývající délky oprávněného pobytu. Vízové orgány rovněž musí mít možnost nahlížet do systému EES a jeho automatizovaného kalkulátoru při posuzování nových žádostí o vízum a rozhodování o nich, aby mohla být stanovena maximální délka oprávněného pobytu.

Článek 25

Používání systému EES pro posuzování žádostí o přístup do vnitrostátních programů pro usnadnění postupů

1.   Příslušné orgány uvedené v článku 8d nařízení (EU) 2016/399 nahlížejí do systému EES za účelem posouzení žádostí o přístup do vnitrostátních programů pro usnadnění postupů zmíněných v uvedeném článku a přijímání rozhodnutí souvisejících s těmito žádostmi, včetně rozhodnutí, kterými se přístup do vnitrostátních programů pro usnadnění postupů zamítá, ruší nebo se prodlužuje jeho platnost v souladu s uvedeným článkem.

2.   Příslušným orgánům je umožněno vyhledávat pomocí jednoho nebo více z těchto údajů:

a)	údaje uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. a), b) a c) nebo údaje uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. a);

b)	údaje o otiscích prstů nebo údaje o otiscích prstů ve spojení se zobrazením obličeje.

3.   Pokud vyhledávání pomocí údajů stanovených v odstavci 2 ukáže, že údaje o státním příslušníkovi třetí země jsou zaznamenány v systému EES, je příslušnému orgánu umožněno nahlížet do údajů individuálního souboru tohoto státního příslušníka třetí země a záznamů o vstupu/výstupu, jakož i záznamů o odepření vstupu propojených s tímto individuálním souborem.

Článek 26

Přístup k údajům pro účely ověřování na území členských států

1.   Pro účely ověření totožnosti státního příslušníka třetí země, kontroly či ověření, zda byly splněny podmínky pro vstup nebo pobyt na území členských států či obojího, je imigračním orgánům členských států umožněno vyhledávat pomocí údajů uvedených v čl. 16 odst. 1 písm. a), b) a c) a v čl. 17 odst. 1 písm. a).

Pokud toto vyhledávání ukáže, že údaje o státním příslušníkovi třetí země jsou zaznamenány v systému EES, mohou imigrační orgány:

a)	porovnat zobrazení obličeje státního příslušníka třetí země pořízené na místě se zobrazením obličeje podle čl. 16 odst. 1 písm. d) a čl. 17 odst. 1) písm. b) tohoto nařízení; nebo

b)	ověřit otisky prstů státního příslušníka třetí země osvobozeného od vízové povinnosti v systému EES a otisky prstů státního příslušníka třetí země, na něhož se vztahuje vízová povinnost, v systému VIS v souladu s článkem 19 nařízení (ES) č. 767/2008.

2.   Pokud vyhledávání pomocí údajů stanovených v odstavci 1 ukáže, že údaje o státním příslušníkovi třetí země jsou zaznamenány v systému EES, je imigračnímu orgánu umožněno nahlížet do automatizovaného kalkulátoru údajů individuálního souboru tohoto státního příslušníka třetí země, do záznamů o vstupech/výstupech nebo záznamů o odepření vstupu propojených s tímto individuálním souborem.

3.   Pokud vyhledávání pomocí údajů uvedených v odstavci 1 tohoto článku ukáže, že údaje o státním příslušníkovi třetí země nejsou zaznamenány v systému EES, v případech, kdy ověření státního příslušníka třetí země nevede k výsledku nebo vzniknou-li pochybnosti o totožnosti státního příslušníka třetí země, je imigračním orgánům umožněn přístup k údajům pro účely zjišťování totožnosti podle článku 27.

Článek 27

Přístup k údajům pro účely zjišťování totožnosti

1.   Pohraniční orgány nebo imigrační orgány mají přístup k vyhledávání pomocí údajů o otiscích prstů nebo údajů o otiscích prstů ve spojení se zobrazením obličeje, a to výhradně za účelem zjištění totožnosti kteréhokoliv státního příslušníka třetí země, který mohl být dříve zaregistrován v systému EES pod jinou totožností nebo který případně nesplňuje nebo přestal splňovat podmínky pro vstup nebo pobyt na území členských států.

Pokud vyhledávání pomocí údajů o otiscích prstů nebo údajů o otiscích prstů ve spojení se zobrazením obličeje ukáže, že údaje o tomto státním příslušníkovi třetí země nejsou zaznamenány v systému EES, nahlédne se za účelem zjištění totožnosti do údajů v systému VIS v souladu s článkem 20 nařízení (ES) č. 767/2008. Příslušné orgány na hranicích, na nichž se provozuje systém EES, před jakýmkoli zjišťováním totožnosti v systému VIS nejprve nahlédnou do systému VIS v souladu s články 18 nebo 19a nařízení (ES) č. 767/2008.

Pokud údaje o otiscích tohoto státního příslušníka třetí země nelze použít nebo vyhledávání pomocí otisků prstů nebo údajů o otiscích prstů ve spojení se zobrazením obličeje nevedlo k výsledku, provede se vyhledávání pomocí všech nebo některých údajů podle čl. 16 odst. 1 písm. a), b) a c) a čl. 17 odst. 1 písm. a).

2.   Pokud vyhledávání pomocí údajů uvedených v odstavci 1 ukáže, že údaje o státním příslušníkovi třetí země jsou zaznamenány v systému EES, je příslušnému orgánu umožněno nahlížet do údajů daného individuálního souboru a záznamů o vstupu/výstupu a záznamů o odepření vstupu s ním propojených.

Článek 28

Uchovávání údajů získaných ze systému EES

Údaje získané ze systému EES podle této kapitoly mohou být uchovávány ve vnitrostátních souborech, pouze pokud je to v konkrétním případě nezbytné, v souladu s účelem, pro nějž byly získány, a v souladu s příslušným právem Unie, zejména tím, které se týká ochrany údajů, a pouze po dobu nezbytnou pro daný konkrétní případ.

KAPITOLA IV

POSTUP A PODMÍNKY PŘÍSTUPU DO SYSTÉMU EES PRO ÚČELY VYMÁHÁNÍ PRÁVA

Článek 29

Určené orgány členských států

1.   Členské státy určí orgány, které jsou oprávněny nahlížet do údajů EES za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů.

2.   Každý členský stát vede seznam určených orgánů. Každý členský stát oznámí agentuře eu-LISA a Komisi své určené orgány a toto oznámení může kdykoli změnit nebo nahradit jiným.

3.   Každý členský stát určí ústřední přístupový bod, který má přístup do systému EES. Ústřední přístupový bod ověří, zda jsou splněny podmínky žádosti o přístup do systému EES stanovené v článku 32.

Pokud to umožňuje vnitrostátní právo, mohou být určený orgán a ústřední přístupový bod součástí stejné organizace, avšak ústřední přístupový bod jedná při provádění svých úkolů podle tohoto nařízení zcela nezávislý na určených orgánech. Ústřední přístupový bod je oddělen od určených orgánů a nepřijímá od nich pokyny týkající se výsledku ověřování, které provádí nezávisle.

Členské státy mohou určit více než jeden ústřední přístupový bod, aby zohlednily svou organizační a správní strukturu při plnění svých ústavních nebo právních požadavků.

4.   Členské státy oznámí agentuře eu-LISA a Komisi své ústřední přístupové body a tato oznámení mohou kdykoli změnit nebo nahradit jinými.

5.   Každý členský stát vede na vnitrostátní úrovni seznam operativních složek v rámci určených orgánů, které mají právo požádat o přístup k údajům EES prostřednictvím ústředních přístupových bodů.

6.   Právo přístupu do systému EES v souladu s články 31 a 32 mají pouze řádně zmocnění pracovníci ústředních přístupových bodů.

Článek 30

Europol

1.   Europol určí jednu ze svých operativních složek jakožto „určený orgán Europolu“, kterému udělí oprávnění požádat prostřednictvím ústředního přístupového bodu Europolu uvedeného v odstavci 2 o přístup do systému EES, a to s cílem podpořit a posílit činnost prováděnou členskými státy za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů.

2.   Europol určí jako ústřední přístupový bod Europolu specializovanou jednotku s řádně zmocněnými zástupci Europolu. Ústřední přístupový bod Europolu ověří, zda jsou splněny podmínky žádosti o přístup do systému EES stanovené v článku 33.

Ústřední přístupový bod Europolu jedná při provádění svých úkolů podle tohoto nařízení nezávisle a nepřijímá od určeného orgánu Europolu pokyny týkající se výsledku ověřování.

Článek 31

Postup pro získání přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva

1.   Operativní složka uvedená v čl. 29 odst. 5 předloží ústřednímu přístupovému bodu uvedenému v čl. 29 odst. 3 odůvodněnou elektronickou nebo písemnou žádost o přístup k údajům EES. Po přijetí žádosti o přístup tento ústřední přístupový bod ověří, zda jsou splněny podmínky pro přístup uvedené v článku 32. Jsou-li podmínky pro přístup splněny, tento ústřední přístupový bod žádost vyřídí. Zpřístupněné údaje ze systému EES se předávají operativním složkám uvedeným v čl. 29 odst. 5 takovým způsobem, aby nebylo narušeno zabezpečení těchto údajů.

2.   V naléhavých případech, kdy je potřeba zabránit bezprostřednímu ohrožení lidského života v souvislosti s teroristickým či jiným závažným trestným činem, ústřední přístupový bod uvedený v čl. 29 odst. 3 vyřídí žádost neprodleně a až následně ověří, zda jsou splněny všechny podmínky uvedené v článku 32 včetně toho, zda skutečně nastala naléhavá situace. Následné ověření se provádí bez zbytečného prodlení a v každém případě nejpozději sedm pracovních dnů po vyřízení žádosti.

3.   Zjistí-li se při následném ověření, že přístup k údajům EES nebyl odůvodněný, všechny orgány, které k těmto údajům měly přístup, vymažou informace zpřístupněné systémem EES a informují o tomto vymazání příslušný ústřední přístupový bod členského státu, ve kterém byla žádost podána.

Článek 32

Podmínky pro přístup určených orgánů k údajům EES

1.   Určené orgány mohou nahlížet do systému EES, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a)	přístup za účelem nahlížení je nezbytný pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristického trestného činu nebo jiného závažného trestného činu;

b)	přístup za účelem nahlížení je v konkrétním případě nezbytný a přiměřený;

c)

existují důkazy nebo oprávněné důvody se domnívat, že nahlédnutí do údajů EES přispěje k prevenci, odhalování nebo vyšetřování kteréhokoli z daných trestných činů, zejména v případech, kdy existuje důvodné podezření, že podezřelá osoba, pachatel nebo oběť teroristického trestného činu či jiného závažného trestného činu spadá do kategorie, na niž se vztahuje toto nařízení.

2.   Přístup do systému EES jako nástroje za účelem zjištění totožnosti neznámé podezřelé osoby, pachatele nebo údajné oběti teroristického trestného činu či jiného závažného trestného činu se umožní, jsou-li kromě podmínek uvedených v odstavci 1 splněny i tyto další podmínky:

a)	bylo provedeno předchozí vyhledávání ve vnitrostátních databázích; a

b)

v případě vyhledávání pomocí otisků prstů, je-li porovnání otisků prstů technicky dostupné, bylo spuštěno předchozí vyhledávání v systému automatizované identifikace otisků prstů ostatních členských států podle rozhodnutí 2008/615/SVV a toto vyhledávání buď bylo v plném rozsahu provedeno, nebo nebylo v plném rozsahu provedeno do dvou dnů po spuštění.

Nicméně další podmínky uvedené v prvním pododstavci písmenech a) a b) se nepoužijí, pokud existují oprávněné důvody domnívat se, že porovnání se systémy ostatních členských států by nevedlo k ověření totožnosti subjektu údajů, nebo v naléhavém případě, kdy je třeba zabránit bezprostřednímu ohrožení lidského života v souvislosti s teroristickým trestným činem nebo s jiným závažným trestným činem. Tyto oprávněné důvody se uvedou v elektronické nebo písemné žádosti, kterou operativní složka určeného orgánu zašle ústřednímu přístupovému bodu.

Žádost o nahlédnutí do systému VIS ohledně téhož subjektu údajů lze předložit současně s žádostí o nahlédnutí do systému EES v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí Rady 2008/633/SVV (41).

3.   Přístup do systému EES jako nástroje za účelem nahlížení do historie cest známé podezřelé osoby, pachatele nebo údajné oběti teroristického trestného činu či jiného závažného trestného činu nebo délky jejích pobytů na území členských států se umožní, jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 1.

4.   Nahlížení do systému EES za účelem zjištění totožnosti podle odstavce 2 se omezí na vyhledávání v individuálním souboru pomocí jakéhokoli z těchto údajů EES:

a)	otisky prstů státních příslušníků třetích zemí osvobozených od vízové povinnosti nebo držitelů dokladu FTD. Pro zahájení tohoto nahlížení do systému EES lze použít latentní otisky prstů, které tak lze porovnat s otisky prstů uloženými v systému EES;

b)	zobrazení obličeje.

V případě pozitivního nálezu umožní nahlížení do systému EES přístup k veškerým dalším údajům individuálního souboru, jak je uvedeno v čl. 16 odst. 1 a 6, čl. 17 odst. 1 a čl. 18 odst. 1.

5.   Nahlížení do systému EES za účelem zjištění historie cest dotčeného státního příslušníka třetí země se omezí na vyhledávání v individuálním souboru, v záznamech o vstupu/výstupu nebo v záznamech o odepření vstupu pomocí jednoho nebo více z těchto údajů EES:

a)	příjmení, jméno nebo jména, datum narození, státní příslušnost nebo příslušnosti, pohlaví;

b)	druh a číslo cestovního dokladu nebo dokladů, třípísmenný kód vydávající země a datum skončení platnosti cestovního dokladu;

c)	číslo vízového štítku a datum skončení platnosti víza;

d)	otisky prstů, včetně latentních otisků prstů;

e)	zobrazení obličeje;

f)	datum a čas vstupu, orgán, který vstup povolil, a hraniční přechod vstupu;

g)	datum a čas výstupu a hraniční přechod výstupu.

Nahlížení do systému EES v případě pozitivního nálezu umožní přístup k údajům uvedeným v prvním pododstavci, jakož i k jakýmkoli jiným údajům z individuálního souboru, ze záznamů o vstupu/výstupu a ze záznamů o odepření vstupu, včetně údajů týkajících se zrušení či prodloužení oprávnění ke krátkodobému pobytu v souladu s článkem 19.

Článek 33

Postupy a podmínky pro přístup Europolu k údajům EES

1.   Europol může nahlížet do systému EES, jsou-li splněny všechny následující podmínky:

a)	nahlédnutí do systému je nezbytné pro podporu a posílení činnosti členských států v rámci prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů spadajících do pravomoci Europolu;

b)	nahlédnutí je v konkrétním případě nezbytné a přiměřené;

c)

existují důkazy nebo oprávněné důvody domnívat se, že nahlédnutí do údajů EES přispěje k prevenci, odhalování nebo vyšetřování kteréhokoli z daných trestných činů, zejména v případech, kdy existuje důvodné podezření, že podezřelá osoba, pachatel nebo oběť teroristického trestného činu či jiného závažného trestného činu spadá do kategorie, na niž se vztahuje toto nařízení.

2.   Přístup do systému EES jako nástroje za účelem zjištění totožnosti neznámé podezřelé osoby, pachatele nebo údajné oběti teroristického trestného činu či jiného závažného trestného činu se umožní, jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 1 a nahlížení do údajů uložených v databázích, které jsou z technického i právního hlediska přístupné Europolu, provedené přednostně, neumožnilo zjistit totožnost dotčené osoby.

Žádost o nahlédnutí do VIS ohledně téhož subjektu údajů lze předložit současně s žádostí o nahlédnutí do systému EES v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí 2008/633/SVV.

3.   Odpovídajícím způsobem se použijí podmínky stanovené v čl. 32 odst. 3, 4 a 5.

4.   Určený orgán Europolu může ústřednímu přístupovému bodu Europolu uvedenému v čl. 30 odst. 2, předložit odůvodněnou elektronickou žádost o nahlédnutí do všech údajů EES nebo do určitého souboru údajů EES. Ústřední přístupový bod Europolu po přijetí žádosti o přístup ověří, zda jsou splněny podmínky pro přístup stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Jsou-li splněny všechny podmínky pro přístup, řádně zmocnění pracovníci ústředního přístupového bodu Europolu žádost vyřídí. Zpřístupněné údaje EES se předávají určenému orgánu Europolu takovým způsobem, aby nebylo narušeno zabezpečení těchto údajů.

5.   Europol zpracuje informace získané nahlédnutím do údajů EES pouze, pokud k tomu má povolení členského státu původu. Toto povolení se získá prostřednictvím národní jednotky Europolu daného členského státu.

KAPITOLA V

UCHOVÁVÁNÍ A ZMĚNY ÚDAJŮ

Článek 34

Doba uchování údajů

1.   Všechny záznamy o vstupu/výstupu nebo o odepření vstupu propojené s individuálním souborem se v ústředním systému EES uchovávají po dobu tří let ode dne příslušného záznamu o výstupu nebo záznamu o odepření vstupu.

2.   Všechny individuální soubory spolu s propojenými záznamy o vstupu/výstupu nebo o odepření vstupu se uchovávají v ústředním systému EES po dobu tří let a jednoho dne ode dne posledního záznamu o výstupu nebo záznamu o odepření vstupu, neexistuje-li žádný záznam o vstupu po dobu tří let od tohoto posledního záznamu o výstupu nebo záznamu o odepření vstupu.

3.   Pokud ode dne uplynutí doby oprávněného pobytu neexistuje žádný záznam o výstupu, údaje se uchovávají po dobu pěti let ode dne uplynutí doby oprávněného pobytu. Systém EES tři měsíce předem automaticky informuje členské státy o plánovaném vymazání údajů o osobách překračujících délku oprávněného pobytu, aby mohly přijmout vhodná opatření.

4.   Odchylně od odstavce 1 se všechny záznamy o vstupu/výstupu státních příslušníků třetích zemí v postavení uvedeném v čl. 2 odst. 1 písm. b) uchovávají po dobu maximálně jednoho roku po výstupu těchto státních příslušníků třetích zemí. Pokud neexistuje záznam o výstupu, uchovávají se údaje po dobu pěti let ode dne posledního záznamu o vstupu.

5.   Po uplynutí doby uchovávání uvedené v odstavcích 1 až 4 se tyto údaje automaticky vymažou z ústředního systému EES.

Článek 35

Změny údajů a předčasné vymazání údajů

1.   Příslušný členský stát, který údaje vložil do systému EES, má právo je měnit, a to jejich opravou, doplněním nebo vymazáním.

2.   Pokud má příslušný členský stát důkazy naznačující, že údaje zaznamenané v systému EES jsou věcně nesprávné či neúplné nebo byly zpracovány v systému EES v rozporu s tímto nařízením, zkontroluje dané údaje a v případě potřeby je neprodleně opraví, doplní nebo vymaže ze systému EES a případně ze seznamu identifikovaných osob uvedeného v čl. 12 odst. 3. Údaje mohou být rovněž zkontrolovány a opraveny, doplněny nebo vymazány na žádost dotčené osoby podle článku 52.

3.   Odchylně od odstavců 1 a 2 tohoto článku, pokud má členský stát jiný než příslušný členský stát důkazy naznačující, že údaje zaznamenané v systému EES jsou věcně nesprávné či neúplné nebo že byly v systému EES zpracovány v rozporu s tímto nařízením, zkontroluje dané údaje, je-li to možné bez konzultace s příslušným členským státem, a v případě potřeby je neprodleně opraví, doplní, nebo vymaže ze systému EES a případně ze seznamu identifikovaných osob uvedeného v čl. 12 odst. 3. Pokud není možné zkontrolovat údaje bez konzultace s příslušným členským státem, obrátí se tento členský stát do sedmi dnů na orgány příslušného členského státu, načež příslušný členský stát do jednoho měsíce zkontroluje správnost údajů a zákonnost jejich zpracování. Údaje mohou být rovněž zkontrolovány a opraveny, doplněny či vymazány na žádost dotčeného státního příslušníka třetí země podle článku 52.

4.   Má-li některý členský stát důkazy naznačující, že údaje týkající se víz zaznamenané v systému EES jsou věcně nesprávné či neúplné nebo že byly v systému EES zpracovány v rozporu s tímto nařízením, nejprve ověří správnost těchto údajů VIS a v případě potřeby je oprav, doplní nebo vymaže v systému EES. Pokud jsou údaje zaznamenané v systému VIS stejné jako údaje EES, informuje neprodleně členský stát příslušný pro vložení těchto údajů do systému VIS prostřednictvím infrastruktury systému VIS v souladu s čl. 24 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2008. Členský stát příslušný pro vložení daných údajů do systému VIS tyto údaje zkontroluje a v případě potřeby je ihned opraví, doplní nebo vymaže ze systému VIS a informuje dotčený členský stát, který je v případě potřeby neprodleně opraví, doplní nebo vymaže ze systému EES a případně ze seznamu identifikovaných osob uvedeného v čl. 12 odst. 3.

5.   Údaje o identifikovaných osobách uvedených v článku 12 se neprodleně vymažou ze seznamu zmíněného v uvedeném článku a opraví se nebo doplní v systému EES, pokud dotčený státní příslušník třetí země poskytne v souladu s vnitrostátním právem příslušného členského státu nebo členského státu, kterému byla žádost podána, důkazy o tom, že byl nucen překročit délku oprávněného pobytu v důsledku nepředvídatelných a závažných událostí, že nabyl práva k pobytu, nebo v případě chyb. Aniž jsou dotčeny jakékoli opravné prostředky správní nebo mimosoudní povahy, umožní se tomuto státnímu příslušníkovi třetí země v zájmu zajištění opravy, doplnění nebo vymazání údajů přístup k účinnému soudnímu opravnému prostředku.

6.   Pokud státní příslušník třetí země získá státní příslušnost některého členského státu nebo pokud se na něj před uplynutím použitelné lhůty podle článku 34 začne vztahovat čl. 2 odst. 3, se individuální soubor a záznamy o vstupu/výstupu propojené s tímto individuálním souborem v souladu s články 16 a 17 a záznamy o odepření vstupu propojené s tímto individuálním souborem v souladu s článkem 18 vymažou neprodleně a v každém případě nejpozději pět pracovních dní ode dne, kdy státní příslušník třetí země získá státní příslušnost některého členského státu nebo ode dne, kdy se na něj před uplynutím lhůty podle článku 34 začne vztahovat čl. 2 odst. 3, ze systému EES, jakož i případně i ze seznamu identifikovaných osob uvedeného v č. 12 odst. 3:

a)	členský stát, jehož státní příslušnost daná osoba získala; nebo

b)	členský stát, který vydal povolení k pobytu, pobytovou kartu nebo dlouhodobé vízum.

Pokud státní příslušník třetí země získal státní příslušnost Andorry, Monaka nebo San Marina nebo pokud je držitelem pasu vydaného Vatikánským městským státem, informuje o této změně příslušné orgány členského státu, do něhož poté vstoupí. Tento členský stát jeho údaje EES neprodleně vymaže. Dotčenému státnímu příslušníkovi třetí země se v zájmu zajištění vymazání údajů umožní přístup k účinnému soudnímu opravnému prostředku.

7.   Ústřední systém EES neprodleně informuje všechny členské státy o vymazání údajů EES a případně ze seznamu identifikovaných osob uvedených v čl. 12 odst. 3.

8.   Pokud členský stát jiný než příslušný členský stát opravil, doplnil nebo vymazal údaje v souladu s tímto nařízením, stává se členským státem odpovědným za jejich opravu, doplnění nebo výmaz. Systém EES zaznamená všechny opravy, doplnění nebo výmazy údajů.

KAPITOLA VI

VÝVOJ, PROVOZ A POVINNOSTI

Článek 36

Prováděcí akty přijaté Komisí před vývojem systému

Komise přijme následující prováděcí akty nezbytné pro vývoj a technické provedení ústředního systému EES, národních jednotných rozhraní, komunikační infrastruktury, internetové služby uvedené v článku 13 a úložiště údajů uvedeného v čl. 63 odst. 2, a zejména opatření týkající se:

a)	specifikací kvality, rozlišení a využití otisků prstů při biometrickém ověřování a zjišťování totožnosti v systému EES;

b)	specifikací kvality, rozlišení a využití zobrazení obličeje při biometrickém ověřování a zjišťování totožnosti v systému EES, včetně zobrazení pořízeného na místě nebo získaného elektronicky z elektronického strojově čitelného cestovního dokladu;

c)	vkládání údajů v souladu s články 16 až 20;

d)	přístupu k údajům v souladu s články 23 až 33;

e)	změn, vymazávání a předčasného vymazávání údajů podle článku 35;

f)	vedení protokolů a přístupu k nim podle článku 46;

g)

požadavků na výkonnost, včetně minimálních specifikací pro technické vybavení a požadavků týkajících se biometrického ověřování v systému EES, zejména pokud jde o požadovanou míru falešných pozitivních identifikací, míru falešných negativních identifikací a míru pravděpodobnosti, že daná osoba není schopna úspěšné registrace;

h)	specifikací a podmínek pro internetovou službu uvedenou v článku 13, včetně zvláštních ustanovení o ochraně údajů, jsou-li poskytovány dopravcům nebo z jejich strany;

i)	vytvoření a obecné struktury interoperability uvedené v článku 8;

j)	specifikací a podmínek pro úložiště údajů uvedené v čl. 63 odst. 2;

k)	vytvoření seznamu identifikovaných osob uvedeného v čl. 12 odst. 3 a postupu pro jeho zpřístupnění členským státům;

l)	specifikací pro technická řešení, která by propojila ústřední přístupové body v souladu s články 31, 32 a 33, a pro technické řešení týkající se shromažďování statistických údajů požadovaných podle čl. 72 odst. 8.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2.

Při přijímání prováděcích aktů stanovených v prvním pododstavci písm. i) tohoto článku vede výbor zřízený článkem 68 tohoto nařízení konzultace s výborem systému VIS zřízeným článkem 49 nařízení (ES) č. 767/2008.

Článek 37

Vývoj a provozní řízení

1.   Za vývoj ústředního systému EES, národních jednotných rozhraní, komunikační infrastruktury a zabezpečeného komunikačního kanálu mezi ústředním systémem EES a ústředním systémem VIS je odpovědná agentura eu-LISA. Agentura eu-LISA odpovídá rovněž za vývoj internetové služby uvedené v článku 13 a úložiště údajů uvedeného v čl. 63 odst. 2 v souladu s podrobnými pravidly uvedenými v čl. 13 odst. 7 a čl. 63 odst. 2 a specifikacemi a podmínkami přijatými podle čl. 36 prvního pododstavce písm. h) a j).

Agentura eu-LISA navrhne fyzickou architekturu systému EES, včetně jeho komunikační infrastruktury, jakož i technické specifikace a jejich vývoj, pokud jde o ústřední systém EES, národní jednotná rozhraní, komunikační infrastrukturu, zabezpečený komunikační kanál mezi ústředním systémem EES a ústředním systémem VIS, internetovou službu uvedenou v článku 13 tohoto nařízení a úložiště údajů uvedené v čl. 63 odst. 2 tohoto nařízení. Tyto technické specifikace přijme správní rada agentury eu-LISA s výhradou kladného stanoviska Komise. Agentura eu-LISA dále učiní veškeré nezbytné úpravy systému VIS vyplývající z vytvoření interoperability se systémem EES, jakož i z uplatňování změn nařízení (ES) č. 767/2008 stanovených v článku 61 tohoto nařízení.

Agentura eu-LISA vyvine a realizuje ústřední systém EES, národní jednotná rozhraní, komunikační infrastrukturu, zabezpečený komunikační kanál mezi ústředním systémem EES a ústředním systémem VIS, internetovou službu uvedenou v článku 13 a úložiště údajů uvedené v čl. 63 odst. 2 co nejdříve poté, co Komise přijme opatření uvedená v článku 36.

Vývoj sestává z vypracování a provedení technických specifikací, testování a celkové projektové koordinace.

Při vývoji a realizaci ústředního systému EES, národních jednotných rozhraní, komunikační infrastruktury a zabezpečeného komunikačního kanálu mezi ústředním systémem EES a ústředním systémem VIS, internetové služby uvedené v článku 13 a úložiště údajů uvedeného v čl. 63 odst. 2 jsou úkoly agentury eu-LISA následující:

a)	provádět posouzení bezpečnostních rizik;

b)	dodržovat zásady „ochrana soukromí již od návrhu“ a „standardní nastavení ochrany soukromí“ během celého životního cyklu vývoje systému EES;

c)	provádět posouzení bezpečnostních rizik v souvislosti s interoperabilitou se systémem VIS podle článku 8 a posuzovat požadovaná bezpečnostní opatření nezbytná pro realizaci interoperability se systémem VIS.

2.   Během fáze návrhu a vývoje se ustaví rada pro řízení programu složená z maximálně deseti členů. Skládá se ze sedmi členů jmenovaných správní radou agentury eu-LISA, vybraných z jejích členů nebo náhradníků, dále z předsedy poradní skupiny pro systém EES uvedené v článku 69, z jednoho člena zastupujícího agenturu eu-LISA jmenovaného jejím výkonným ředitelem a z jednoho člena jmenovaného Komisí. Členové jmenovaní do správní rady agentury eu-LISA jsou voleni pouze z těch členských států, které jsou podle práva Unie v plné míře vázány legislativními nástroji upravujícími vývoj, zřizování, provoz a používání všech rozsáhlých informačních systémů řízených agenturou eu-LISA a které jsou v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 66 odst. 2.

Rada pro řízení programu se schází pravidelně a nejméně třikrát za čtvrtletí. Zajistí přiměřené řízení fáze návrhu a vývoje systému EES a soudržnost mezi centrálním projektem a vnitrostátními projekty systému EES.

Rada pro řízení programu předkládá každý měsíc správní radě agentury eu-LISA písemné zprávy o pokroku projektu. Rada pro řízení programu nemá rozhodovací pravomoc ani není zmocněna zastupovat členy správní rady agentury eu-LISA.

Správní rada agentury eu-LISA stanoví jednací řád rady pro řízení programu, který zahrnuje zejména pravidla pro:

a)	její předsednictví;

b)	místa zasedání;

c)	přípravy zasedání;

d)	přizvání odborníků na zasedání;

e)	komunikační plány zajišťující plné informování nezúčastněných členů rady agentury eu-LISA pro řízení programu.

Radě pro řízení programu předsedá některý z členských států, který je podle práva Unie v plné míře vázán legislativními nástroji upravujícími vývoj, zřizování, provoz a používání všech rozsáhlých informačních systémů řízených agenturou eu-LISA.

Všechny cestovní výdaje a výdaje na pobyt, které vzniknou členům rady pro řízení programu, hradí agentura eu-LISA a obdobně se použije článek 10 jednacího řádu agentury eu-LISA. Služby sekretariátu rady pro řízení programu zajišťuje agentura eu-LISA.

Poradní skupina pro systém EES uvedená v článku 69 se během fáze návrhu a vývoje skládá z národních projektových manažerů systému EES a předsedá jí agentura eu-LISA. Schází se pravidelně a nejméně třikrát za čtvrtletí až do zprovoznění systému EES. Po každém zasedání podává zprávu radě pro řízení programu. Zajišťuje odborné znalosti pro podporu úkolů rady pro řízení programu a podniká kroky v návaznosti na stav připravenosti členských států.

3.   Agentura eu-LISA odpovídá za provozní řízení ústředního systému EES, národních jednotných rozhraní a zabezpečeného komunikačního kanálu mezi ústředním systémem EES a ústředním systémem VIS. Ve spolupráci s členskými státy zajišťuje, aby se pro ústřední systém EES, národní jednotná rozhraní, komunikační infrastrukturu zabezpečený komunikační kanál mezi ústředním systémem EES a ústředním systémem VIS, internetovou službu uvedenou v článku 13 a úložiště údajů uvedené v čl. 63 odst. 2 vždy využívaly nejlepší dostupné technologie určené na základě analýzy nákladů a přínosů. Agentura eu-LISA je rovněž odpovědná za provozní řízení komunikační infrastruktury mezi ústředním systémem EES a národními jednotnými rozhraními, za internetovou službu uvedenou v článku 13 a úložiště údajů uvedené v čl. 63 odst. 2.

Provozní řízení systému EES sestává ze všech úkolů nezbytných pro zachování jeho funkčnosti po dobu 24 hodin denně sedm dní v týdnu v souladu s tímto nařízením, zejména z údržby a technického rozvoje nezbytných k tomu, aby systém EES fungoval na uspokojivé úrovni provozní kvality, zejména pokud jde o dobu odezvy na nahlížení do ústředního systému EES, kterou potřebují pohraniční orgány, v souladu s technickými specifikacemi.

4.   Aniž je dotčen článek 17 služebního řádu úředníků Evropské unie a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Unie, stanovených v nařízení Rady (EES, Euratom, ECSC) č. 259/68 (42), zajistí agentura eu-LISA, aby ti její zaměstnanci, kteří mají povinnost pracovat s údaji EES nebo s údaji uloženými v systému EES, dodržovali odpovídající pravidla služebního tajemství nebo plnili jiné srovnatelné povinnosti utajení. Tato povinnost je zachována i poté, co dotčené osoby opustí svou funkci nebo pracovní poměr, nebo poté, co ukončí svou činnost.

Článek 38

Povinnosti členských států a Europolu

1.   Každý členský stát zajistí:

a)	integraci stávající vnitrostátní pohraniční infrastruktury a její propojení s národním jednotným rozhraním;

b)	organizaci, správu, provoz a údržbu své stávající vnitrostátní pohraniční infrastruktury a její propojení se systémem EES pro účely článku 6, s výjimkou čl. 6 odst. 2;

c)	organizaci ústředních přístupových bodů a jejich propojení s národním jednotným rozhraním pro účely vymáhání práva;

d)	správu a úpravu přístupu pro řádně oprávněné pracovníky a řádně zmocněné pracovníky příslušných vnitrostátních orgánů do systému EES v souladu s tímto nařízením a vypracovávání a pravidelnou aktualizaci seznamu těchto pracovníků a jejich profilů.

2.   Každý členský stát určí vnitrostátní orgán, který zajistí přístup do systému EES příslušným orgánům uvedeným v čl. 9 odst. 2. Každý členský stát propojí tento vnitrostátní orgán s národním jednotným rozhraním. Každý členský stát propojí své ústřední přístupové body uvedené v článku 29 s národním jednotným rozhraním.

3.   Každý členský stát používá automatizované postupy pro zpracování údajů EES.

4.   Členské státy zajistí, že se technická výkonnost infrastruktury pro provádění hraničních kontrol, její dostupnost, délka hraničních kontrol a kvalita údajů pečlivě sledují, aby se zajistilo, že splňují obecné požadavky na řádné fungování systému EES a účinný postup tvořící hraniční kontrolu.

5.   Pracovníci orgánů oprávnění k přístupu do systému EES absolvují před tím, než obdrží povolení zpracovávat údaje uložené v systému EES, odpovídající odbornou přípravu týkající se zejména zabezpečení údajů, pravidel pro ochranu údajů, jakož i příslušných základních práv.

6.   Členské státy nezpracovávají údaje v systému EES nebo údaje ze systému EES pro jiné účely, než jaké jsou stanoveny v tomto nařízení.

7.   Europol převezme povinnosti stanovené v odstavci 1 písm. d) a odstavcích 3, 5 a 6. Propojí svůj ústřední přístupový bod se systémem EES a je za toto propojení odpovědný.

Článek 39

Odpovědnost za zpracování údajů

1.   V souvislosti se zpracováním osobních údajů EES určí každý členský stát orgán, který vykonává funkci správce v souladu s čl. 4 bodu 7 nařízení (EU) 2016/679 a má hlavní odpovědnost za zpracovávání údajů tímto členským státem. Každý členský stát sdělí údaje o tomto orgánu Komisi.

Každý členský stát zajistí, aby se údaje shromážděné a zaznamenané v systému EES zpracovávaly v souladu s právními předpisy, a především aby k nim měli přístup pouze řádně zmocnění pracovníci za účelem plnění svých úkolů. Příslušný členský stát zajistí zejména, aby údaje byly:

a)	shromažďovány v souladu s právními předpisy a aby byla plně respektována lidská důstojnost dotčeného státního příslušníka třetí země;

b)	zaznamenávány do systému EES v souladu s právními předpisy;

c)	správné a aktuální v okamžiku, kdy jsou do systému EES zadávány.

2.   Agentura eu-LISA zajistí, aby byl systém EES provozován v souladu s tímto nařízením a prováděcími akty uvedenými v článku 36. Agentura eu-LISA zejména:

a)	přijme nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti ústředního systému EES a komunikační infrastruktury mezi ústředním systémem EES a národním jednotným rozhraním, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států;

b)	zajistí, aby přístup k údajům zpracovávaným v systému EES měli pouze řádně zmocnění pracovníci.

3.   Agentura eu-LISA informuje Evropský parlament, Radu a Komisi, jakož i evropského inspektora ochrany údajů o opatřeních, jež přijímá podle odstavce 2 v zájmu zprovoznění systému EES.

Článek 40

Uchovávání údajů ve vnitrostátních souborech a ve vnitrostátních systémech vstupu/výstupu

1.   Členské státy mohou ve svých vnitrostátních systémech vstupu a výstupu nebo rovnocenných vnitrostátních souborech uchovávat alfanumerické údaje, které do systému EES samy vložily, v souladu s účely systému EES a při plném dodržování práva Unie.

2.   Údaje se ve vnitrostátních systémech vstupu a výstupu nebo v rovnocenných vnitrostátních souborech nesmějí uchovávat po delší dobu, než jsou uchovávány v systému EES.

3.   Jakékoli použití údajů v rozporu s odstavcem 1 je podle vnitrostátního práva každého členského státu i podle práva Unie považováno za zneužití.

4.   Tento článek nelze vykládat tak, že by byly nutné nějaké technické úpravy systému EES. Členské státy mohou uchovávat údaje v souladu s tímto článkem na vlastní náklady, na vlastní riziko a za použití vlastních technických prostředků.

Článek 41

Předávání údajů třetím zemím, mezinárodním organizacím a soukromým subjektům

1.   Údaje uložené v systému EES nesmějí být předány ani zpřístupněny žádné třetí zemi, mezinárodní organizaci ani soukromému subjektu.

2.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou být údaje uvedené v čl. 16 odst. 1 a v čl. 17 odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto nařízení předány pohraničními orgány nebo imigračními orgány třetí zemi nebo mezinárodní organizaci uvedené v příloze I tohoto nařízení, je-li to v konkrétních případech nutné k prokázání totožnosti státních příslušníků třetích zemí výhradně za účelem navrácení, a to pouze pokud je splněna jedna z následujících podmínek:

a)	Komise přijala rozhodnutí o odpovídající ochraně osobních údajů v dané třetí zemi v souladu s čl. 45 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679;

b)	jsou poskytnuty vhodné záruky uvedené v článku 46 nařízení (EU) 2016/679, například prostřednictvím dohody o zpětném přebírání osob, jež je v platnosti mezi Unií nebo členským státem a dotčenou třetí zemí; nebo

c)	použije se čl. 49 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2016/679.

3.   Údaje uvedené v čl. 16 odst. 1 a v čl. 17 odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto nařízení mohou být předány v souladu s odstavcem 2 tohoto článku pouze, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)	předání se provede v souladu s příslušnými ustanoveními práva Unie, zejména ustanoveními o ochraně údajů, včetně kapitoly V nařízení (EU) 2016/679, a dohodami o zpětném přebírání osob a vnitrostátním právem členského státu, jenž tyto údaje předává;

b)	třetí země nebo mezinárodní organizace souhlasila s tím, že zpracuje údaje pouze pro účely, pro které jí byly poskytnuty; a

c)	v souvislosti s dotčeným státním příslušníkem třetí země bylo vydáno rozhodnutí o navrácení přijaté podle směrnice 2008/115/ES, přičemž výkon tohoto rozhodnutí o navrácení nebyl pozastaven ani nebyl podán opravný prostředek, který by mohl vést k pozastavení jeho výkonu.

4.   Předáním osobních údajů třetím zemím nebo mezinárodním organizacím podle odstavce 2 nejsou dotčena práva žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany, zejména co se týče zásady nenavracení.

5.   Osobní údaje získané členským státem nebo Europolem z ústředního systému EES pro účely vymáhání práva nesmějí být předávány nebo zpřístupňovány žádné třetí zemi, mezinárodní organizaci ani soukromému subjektu usazenému v Unii nebo mimo ni. Tento zákaz se uplatní i v případě, že jsou tyto údaje dále zpracovávány na vnitrostátní úrovni nebo mezi členskými státy podle směrnice (EU) 2016/680.

6.   Odchylně od odstavce 5 tohoto článku mohou být údaje uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. a), b) a c), čl. 16 odst. 2 písm. a) a b), čl. 16 odst. 3 písm. a) a b) a čl. 17 odst. 1 písm. a) předány v konkrétních případech určeným orgánem třetí zemi, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)	jedná se o výjimečně naléhavý případ, kdy existuje: i) bezprostřední ohrožení v souvislosti s teroristickým trestným činem; nebo ii) bezprostřední ohrožení lidského života a toto ohrožení souvisí se závažným trestným činem;

b)	předání je nezbytné pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování takového teroristického trestného činu nebo závažného trestného činu na území členských států nebo v dotčené třetí zemi;

c)	určený orgán má k těmto údajům přístup v souladu s postupy a podmínkami stanovenými v článcích 31 a 32;

d)	předání probíhá v souladu s platnými podmínkami stanovenými ve směrnici (EU) 2016/680, zejména v kapitole V uvedené směrnice;

e)	třetí země předložila řádně odůvodněnou písemnou nebo elektronickou žádost; a

f)	je zajištěno vzájemné poskytování veškerých informací ohledně záznamů o vstupu/výstupu, vedených žádající třetí zemí, členským státům provozujícím systém EES.

Pokud se předání provádí podle prvního pododstavce tohoto odstavce, musí být zdokumentováno a příslušná dokumentace na požádání zpřístupněna dozorovému úřadu zřízenému v souladu s čl. 41 odst. 1 směrnice (EU) 2016/680, přičemž musí obsahovat mimo jiné datum a čas předání, informace o přijímajícím příslušném orgánu, důvody předání a předané osobní údaje.

Článek 42

Podmínky pro předávání údajů členskému státu, který dosud neprovozuje systém EES, a členskému státu, na který se nevztahuje toto nařízení

1.   Údaje uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. a), b) a c), čl. 16 odst. 2 písm. a) a b), čl. 16 odst. 3 písm. a) a b) a čl. 17 odst. 1 písm. a) mohou být předány v konkrétních případech určeným orgánem členskému státu, který dosud neprovozuje systém EES, a členskému státu, na který se toto nařízení nevztahuje, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)	jedná se o výjimečně naléhavý případ, kdy existuje: i) bezprostřední ohrožení v souvislosti s teroristickým trestným činem; nebo ii) závažným trestným činem;

b)	předání je nezbytné pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování tohoto teroristického trestného činu nebo závažného trestného činu;

c)	určený orgán má k těmto údajům přístup v souladu s postupy a podmínkami stanovenými v článcích 31 a 32;

d)	použije se směrnice (EU) 2016/680;

e)	byla předložena řádně odůvodněná písemná nebo elektronická žádost; a

f)	je zajištěno vzájemné poskytování veškerých informací ohledně záznamů o vstupu/výstupu, vedených žádajícím členským státem, členským státům provozujícím systém EES.

Pokud se předání provádí podle prvního pododstavce tohoto odstavce, musí být zdokumentováno a příslušná dokumentace na požádání zpřístupněna dozorovému úřadu zřízenému v souladu s čl. 41 odst. 1 směrnice (EU) 2016/680, přičemž musí obsahovat mimo jiné datum a čas předání, informace o přijímajícím příslušném orgánu, důvody předání a předané osobní údaje.

2.   Pokud jsou údaje poskytovány na základě tohoto článku, použijí se obdobně stejné podmínky, jako jsou stanoveny v čl. 43 odst. 1, čl. 45 odst. 1 a 3, článku 48 a čl. 58 odst. 4.

Článek 43

Zabezpečení údajů

1.   Příslušný členský stát zajišťuje zabezpečení údajů před jejich přenosem do národního jednotného rozhraní a během něj. Každý členský stát zajišťuje zabezpečení údajů, které získává ze systému EES.

2.   Každý členský stát přijme pro svou vnitrostátní pohraniční infrastrukturu nezbytná opatření, včetně bezpečnostního plánu a plánu kontinuity provozu a plánu pro obnovení provozu po havárii, aby:

a)	údaje fyzicky chránil, mimo jiné vypracováním plánů pro mimořádné situace pro ochranu kritické infrastruktury;

b)	zabránil neoprávněným osobám v přístupu k zařízení pro zpracování údajů a vnitrostátním zařízením, v nichž členský stát vykonává činnosti v souladu s účely systému EES;

c)	zabránil neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování či vyjímání nosičů dat;

d)	zabránil neoprávněnému vkládání údajů a neoprávněnému prohlížení, pozměňování nebo vymazávání uložených osobních údajů;

e)	zabránil neoprávněným osobám využívajícím zařízení pro přenos údajů v použití automatizovaných systémů zpracování údajů;

f)	zabránil neoprávněnému zpracovávání údajů v systému EES a jakékoli neoprávněné změně nebo vymazání údajů zpracovávaných v systému EES;

g)	zajistil, aby osoby oprávněné k přístupu do systému EES měly přístup pouze k údajům, na které se vztahuje jejich oprávnění k přístupu, a pouze s pomocí individuálních a jedinečných totožností uživatele a chráněných režimů přístupu k informacím;

h)	zajistil, aby všechny orgány s právem přístupu do systému EES vytvořily profily popisující funkce a povinnosti osob, jež jsou oprávněny údaje vkládat, měnit, vymazávat, nahlížet do nich nebo v nich vyhledávat, a aby tyto profily zpřístupnily dozorovým úřadům;

i)	zajistil, aby bylo možné ověřit a zjistit, kterým orgánům se mohou osobní údaje předávat prostřednictvím zařízení pro přenos údajů;

j)	zajistil, aby bylo možné ověřit a zjistit, které údaje byly zpracovány v systému EES, jakož i kdy, kým a pro jaký účel byly zpracovány;

k)	zabránil neoprávněnému čtení, kopírování, změnám nebo vymazávání osobních údajů během jejich přenosu do systému EES a z něj nebo během přepravy nosičů dat, zejména prostřednictvím vhodných technik šifrování;

l)	zajistil, aby v případě přerušení bylo možné obnovit běžný provoz nainstalovaných systémů;

m)	zajistil spolehlivost tím, že zaručí, aby veškeré závady fungování systému EES byly řádně nahlášeny;

n)	sledoval účinnost bezpečnostních opatření uvedených v tomto odstavci a přijal nezbytná organizační opatření související s interním sledováním pro zajištění dodržování tohoto nařízení.

3.   Pokud jde o provoz systému EES, agentura eu-LISA přijme opatření nezbytná k dosažení cílů stanovených v odstavci 2, včetně bezpečnostního plánu a plánu kontinuity provozu a plánu pro obnovení provozu po havárii. Agentura eu-LISA rovněž zabezpečí spolehlivost tím, že zaručí, aby byla zavedena nezbytná technická opatření s cílem zajistit, že v případě poruchy z důvodu nesprávného fungování systému EES lze osobní údaje obnovit.

4.   Agentura eu-LISA a členské státy spolupracují, aby zajistily harmonizovaný přístup k zabezpečení údajů založený na postupu řízení bezpečnostních rizik pro celý systém EES.

Článek 44

Bezpečnostní incidenty

1.   Každá událost, která má nebo může mít dopad na zabezpečení systému EES a může poškodit údaje uložené v systému EES nebo způsobit jejich ztrátu, je považována za bezpečnostní incident, zejména v případě, kdy mohlo dojít k neoprávněnému přístupu k údajům nebo pokud byla či mohla být ohrožena dostupnost, neporušenost a důvěrnost údajů.

2.   Bezpečnostní incidenty musí být řešeny tak, aby byla zajištěna rychlá, účinná a náležitá odezva.

3.   Aniž je dotčeno ohlašování a oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů podle článku 33 nařízení (EU) 2016/679 nebo článku 30 směrnice (EU) 2016/680 či podle obou ustanovení, ohlásí členské státy bezpečnostní incidenty Komisi, agentuře eu-LISA a evropskému inspektorovi ochrany údajů. V případě bezpečnostního incidentu v ústředním systému EES uvědomí agentura eu-LISA Komisi a evropského inspektora ochrany údajů.

4.   Informace o bezpečnostním incidentu, který má nebo může mít dopad na provoz systému EES nebo na dostupnost, neporušenost a důvěrnost údajů, jsou poskytnuty členským státům a nahlášeny v souladu s plánem pro řešení incidentů poskytnutým agenturou eu-LISA.

5.   V případě bezpečnostního incidentu dotčené členské státy a agentura eu-LISA spolupracují.

Článek 45

Odpovědnost

1.   Každá osoba nebo členský stát, jimž vznikla majetková či nemajetková újma v důsledku zpracování údajů v rozporu s právními předpisy nebo jiného činu porušujícího toto nařízení, má nárok na náhradu vzniklé škody nebo zadostiučinění od členského státu, který je za ni odpovědný. Daný členský stát je zcela nebo zčásti zproštěn odpovědnosti, pokud prokáže, že nenese žádným způsobem odpovědnost za událost vedoucí ke vzniku újmy.

2.   Pokud jakékoli nesplnění povinností členského státu podle tohoto nařízení způsobí systému EES škodu, bude tento členský stát činěn za toto poškození odpovědným, ledaže by agentura eu-LISA nebo jiný členský stát účastnící se systému EES opomenuly přijmout přiměřená opatření k zabránění vzniku škody nebo zmírnění jejích následků.

3.   Uplatnění nároku na náhradu škody nebo zadostiučinění vůči členskému státu za újmu uvedenou v odstavcích 1 a 2 se řídí vnitrostátním právem žalovaného členského státu.

Článek 46

Vedení protokolů agenturou eu-LISA a členskými státy

1.   Agentura eu-LISA vede protokoly o všech operacích zpracování údajů v systému EES. V těchto protokolech se uvádí:

a)	účel přístupu podle čl. 9 odst. 2;

b)	datum a čas;

c)	přenesené údaje podle článků 16 až 19;

d)	údaje použité pro vyhledávání podle článků 23 až 27 a

e)	název orgánu, který údaje vkládá nebo získává.

2.   Pro účely konzultací uvedených v článku 8 se v souladu s tímto článkem a s článkem 34 nařízení (ES) č. 767/2008 uchovávají protokoly o všech operacích zpracování údajů v systému EES a v systému VIS. Agentura eu-LISA zejména zajistí, aby příslušné protokoly o daných operacích zpracování údajů byly uchovávány, pokud příslušné orgány spustí operaci zpracování údajů přímo z jednoho systému do druhého.

3.   Kromě případů uvedených v odstavcích 1 a 2 vede každý členský stát i protokoly o pracovnících řádně zmocněných ke zpracovávání údajů EES.

4.   Tyto protokoly lze použít pouze pro dohled nad ochranou, včetně kontroly přípustnosti žádostí a zákonnosti zpracování údajů, a pro zabezpečení údajů podle článku 43. Tyto protokoly jsou chráněny vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a vymažou se jeden rok po uplynutí doby uchovávání uvedené v článku 34, pokud nejsou potřebné pro již zahájená kontrolní řízení.

Článek 47

Vlastní kontrola

Členské státy zajistí, aby veškeré orgány, které mají právo přístupu k údajům EES, přijaly opatření nezbytná pro dodržování tohoto nařízení a v případě potřeby spolupracovaly s dozorovými úřady.

Článek 48

Sankce

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že za jakékoli použití údajů vložených do systému EES v rozporu s tímto nařízením bude možné uložit účinné, přiměřené a odrazující sankce v souladu s vnitrostátním právem, článkem 84 nařízení (EU) 2016/679 a článkem 57 směrnice (EU) 2016/680.

Článek 49

Ochrana údajů

1.   Na zpracovávání osobních údajů prováděné agenturou eu-LISA na základě tohoto nařízení se vztahuje nařízení (ES) č. 45/2001.

2.   Na zpracování osobních údajů prováděné vnitrostátními orgány na základě tohoto nařízení, s výjimkou zpracování pro účely uvedené v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, se vztahuje nařízení (EU) 2016/679.

3.   Na zpracování osobních údajů prováděné určenými orgány členských států na základě tohoto nařízení pro účely uvedené v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení se vztahuje směrnice (EU) 2016/680.

4.   Na zpracování osobních údajů prováděné Europolem na základě tohoto nařízení se vztahuje nařízení (EU) 2016/794.

KAPITOLA VII

PRÁVA A DOZOR V OBLASTI OCHRANY ÚDAJŮ

Článek 50

Právo na informace

1.   Aniž je dotčeno právo na informace podle článku 13 nařízení (EU) 2016/679, příslušný členský stát státní příslušníky třetích zemí, jejichž údaje mají být zaznamenány v systému EES, vyrozumí o:

a)	skutečnosti, že členské státy a Europol mohou mít přístup do systému EES pro účely vymáhání práva;

b)	povinnosti státních příslušníků třetích zemí osvobozených od vízové povinnosti a držitelů dokladu FTD nechat si sejmout otisky prstů;

c)	povinnosti všech státních příslušníků třetích zemí, kteří podléhající registraci v systému EES, nechat si zaznamenat zobrazení obličeje;

d)	skutečnosti, že shromažďování údajů pro účely posouzení podmínek pro vstup je povinné;

e)	skutečnosti, že státnímu příslušníkovi třetí země se odepře vstup, pokud odmítne poskytnout požadované biometrické údaje pro účely registrace, ověření nebo zjišťování totožnosti v systému EES;

f)	právu být informován o zbývající maximální délce svého oprávněného pobytu v souladu s čl. 11 odst. 3;

g)	skutečnosti, že osobní údaje uložené v systému EES mohou být předány třetí zemi nebo mezinárodní organizaci uvedeným v příloze I pro účely navrácení, třetí zemi v souladu s čl. 41 odst. 6 a členským státům v souladu s článkem 42;

h)

existenci práva žádat od správce přístup k údajům, které se jich týkají, práva žádat opravu nepřesných údajů, které se jich týkají, doplnění neúplných osobních údajů, které se jich týkají, nebo vymazání či omezení osobních údajů, které se jich týkají a byly zpracovány v rozporu s právními předpisy, jakož i práva na informace o postupech při uplatnění těchto práv, včetně kontaktních údajů správce a dozorových úřadů, či případně evropského inspektora ochrany údajů, u nichž lze podat stížnost ohledně ochrany osobních údajů;

i)	skutečnosti, že k údajům EES bude zajištěn přístup pro účely správy hranic a usnadnění postupů, a o tom, že překročení délky oprávněného pobytu automaticky povede k zařazení jejich údajů na seznam identifikovaných osob podle čl. 12 odst. 3, a uvede možné důsledky tohoto překročení;

j)	době uchovávání údajů stanovené pro záznamy o vstupu a výstupu, záznamy o odepření vstupu a pro individuální soubory podle článku 34;

k)

právu osob, které překročily délku oprávněného pobytu, na vymazání osobních údajů ze seznamu identifikovaných osob uvedeného v čl. 12 odst. 3 a na jejich opravu v systému EES, pokud předloží důkazy o tom, že k překročení délky oprávněného pobytu došlo v důsledku nepředvídatelných a závažných událostí;

l)	právu podat stížnost u dozorového úřadu.

2.   Informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku se poskytnou při vytváření individuálního souboru dotčené osoby v souladu s články 16, 17 nebo 18 písemně vhodnými prostředky, stručným, transparentním, srozumitelným a snadno přístupným způsobem a poskytnou se, s použitím jasných a jednoduchých formulací, v té jazykové verzi, které dotčená osoba rozumí nebo může být důvodně předpokládáno, že jí rozumí, aby bylo zajištěno, že jsou státní příslušníci třetích zemí informováni o svých právech.

3.   Komise rovněž zřídí internetovou stránku obsahující informace uvedené v odstavci 1.

4.   Komise přijme prováděcí akty vypracovávající informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2.

5.   Komise poskytne informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku v šabloně. Šablona musí být vypracována takovým způsobem, aby do ní členské státy mohly doplňovat další informace týkající se konkrétního členského státu. Tyto specifické informace členských států zahrnují alespoň práva subjektu údajů, možnost pomoci ze strany dozorových úřadů, jakož i kontaktní údaje kanceláře správce a pověřence pro ochranu osobních údajů a dozorových úřadů. Komise přijme prováděcí akty týkající se specifikací a podmínek souvisejících s internetovou stránkou uvedenou v odstavci 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijmou před zprovozněním systému EES přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2.

Článek 51

Informační kampaň

Komise ve spolupráci s dozorovými úřady a evropským inspektorem ochrany údajů spustí při zprovoznění systému EES informační kampaň, která informuje veřejnost, a zejména státní příslušníky třetích zemí, o účelech systému EES, o druhu údajů uložených v systému EES, které se v něm ukládají, o orgánech, které k nim mají přístup, a o právech dotčených osob. Tyto informační kampaně jsou prováděny pravidelně.

Článek 52

Právo na přístup k osobním údajům, jejich opravu, doplnění a vymazání a na omezení jejich zpracování

1.   Žádosti státních příslušníků třetích zemí týkající se práv stanovených v článcích 15 až 18 nařízení (EU) 2016/679 mohou být zaslány příslušnému orgánu kteréhokoli členského státu.

Příslušný členský stát nebo členský stát, kterému byla žádost podána, na tuto žádost odpoví do 45 dnů od jejího přijetí.

2.   Je-li žádost o opravu, doplnění nebo vymazání osobních údajů nebo o omezení jejich zpracování podána jinému než příslušnému členskému státu, zkontrolují orgány členského státu, kterému byla žádost podána, do 30 dnů od obdržení žádosti správnost údajů a zákonnost jejich zpracování v systému EES, je-li tato kontrola možná bez konzultace s příslušným členským státem. V opačném případě se členský stát, kterému byla žádost podána, do sedmi dnů obrátí na orgány příslušného členského státu a příslušný členský stát do 30 dnů ode dne, kdy se na něj tento členský stát obrátil, zkontroluje správnost údajů a zákonnost zpracování údajů.

3.   Pokud jsou údaje zaznamenané v systému EES věcně nesprávné, neúplné nebo byly zaznamenány v rozporu s právními předpisy, příslušný členský stát nebo případně členský stát, kterému byla žádost podána, tyto osobní údaje v souladu s článkem 35 opraví, doplní či vymaže nebo omezí jejich zpracování. Příslušný členský stát nebo případně členský stát, kterému byla žádost podána, dotčenou osobu neprodleně písemně vyrozumí, že přijal opatření k zajištění toho, aby byly osobní údaje této osoby opraveny, doplněny nebo vymazány nebo bylo omezeno jejich zpracování.

Pokud jsou údaje zaznamenané v systému EES týkající se víz věcně nesprávné, neúplné nebo byly zaznamenány v rozporu s právními předpisy, příslušný členský stát nebo případně členský stát, kterému byla žádost podána, nejprve ověří správnost těchto údajů ve VIS a v případě potřeby je v systému EES změní. Pokud jsou údaje v systému VIS stejné jako v systému EES, příslušný členský stát nebo případně členský stát, kterému byla žádost podána, se do sedmi dnů obrátí na orgány členského státu příslušného pro vložení těchto údajů do VIS. Členský stát, který je příslušný pro vložení daných údajů do VIS, zkontroluje do 30 dnů ode dne, kdy se na něj tento členský stát obrátil, správnost údajů týkajících se víz a zákonnost jejich zpracování v systému EES a informuje příslušný členský stát nebo členský stát, jemuž byla žádost podána, který osobní údaje dotčené osoby v případě potřeby neprodleně opraví či doplní nebo je vymaže ze systému EES a případně ze seznamu identifikovaných osob uvedeného v čl. 12 odst. 3 nebo omezí jejich zpracování.

4.   Pokud se příslušný členský stát nebo případně členský stát, kterému byla žádost podána, domnívá, že údaje zaznamenané v systému EES nejsou věcně nesprávné, neúplné ani zaznamenané v rozporu s právními předpisy, neprodleně přijme správní rozhodnutí a písemně vyrozumí dotčeného státního příslušníka třetí země, proč není ochoten opravit, doplnit či vymazat osobní údaje, které se ho týkají, nebo omezit zpracování těchto údajů.

5.   Členský stát, který přijal správní rozhodnutí podle odstavce 4 tohoto článku, také dotčeného státního příslušníka třetí země obeznámí s kroky, které může učinit, jestliže s poskytnutým odůvodněním nesouhlasí. Poskytne mu mimo jiné informace o tom, jak podat žalobu nebo případně stížnost příslušným orgánům nebo soudům daného členského státu, a o veškeré pomoci dostupné v souladu s právními předpisy a postupy daného členského státu, včetně pomoci dozorového úřadu zřízeného v souladu s čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.

6.   Veškeré žádosti podané v souladu s odstavcem 1 a 2 musí obsahovat nejméně informace nezbytné pro zjištění totožnosti dotčeného státního příslušníka třetí země. Otisky prstů je možné za tímto účelem požadovat pouze v řádně odůvodněných případech a pokud existují závažné pochybnosti o totožnosti žadatele. Tyto informace se použijí výhradně k umožnění výkonu práv státního příslušníka třetí země uvedených v odstavci 1 a jsou vymazány ihned poté.

7.   Pokud dotčená osoba podala žádost v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, odpovědný orgán příslušného členského státu nebo členského státu, kterému byla žádost podána, uchová písemný záznam o podání této žádosti. Tento dokument musí rovněž obsahovat informace o způsobu vyřízení žádosti a o orgánu, který se žádostí zabýval. Příslušný orgán jej do sedmi dnů zpřístupní dozorovému úřadu zřízenému v souladu s čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.

Článek 53

Spolupráce za účelem vymáhání práv na ochranu údajů

1.   Příslušné orgány členských států aktivně spolupracují na uplatnění práv stanovených v článku 52.

2.   Dozorový úřad zřízený v souladu s čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 v každém členském státě na požádání pomáhá subjektu údajů a poskytuje mu poradenství ve věci uplatňování jeho práva na opravu, doplnění nebo vymazání osobních údajů, které se ho týkají, nebo omezení zpracovávání těchto údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

Odpovědný dozorový úřad příslušného členského státu, který údaje předal, a dozorový úřad členského státu, kterému byla žádost podána, spolupracují za účelem dosažení cílů uvedených v prvním pododstavci.

Článek 54

Právní ochrana

1.   Aniž jsou dotčeny články 77 a 79 nařízení (EU) 2016/679, v každém členském státě má každý právo podat žalobu nebo stížnost u příslušných orgánů nebo soudů daného členského státu, který mu odepřel právo na přístup k údajům, které se jej týkají, nebo právo na jejich opravu, doplnění nebo vymazání podle článku 52 a čl. 53 odst. 2 tohoto nařízení. Právo podat takovou žalobu nebo stížnost platí také v případech, kdy žádosti o přístup, opravu, doplnění nebo vymazání nebyly ve lhůtách stanovených v článku 52 zodpovězeny, nebo jimiž se správce údajů nikdy nezabýval.

2.   Pomoc dozorového úřadu zřízeného v souladu s čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 zůstává dostupná během celého řízení.

Článek 55

Dohled dozorového úřadu

1.   Každý členský stát zajistí, aby dozorový úřad zřízený v souladu s čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 nezávisle dohlížel na zákonnost zpracování osobních údajů podle kapitol II, III, V a VI tohoto nařízení dotčeným členským státem, včetně jejich přenosu do systému EES a z něj.

2.   Dozorový úřad zřízený podle čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 zajistí, aby byl alespoň jednou za tři roky od zprovoznění systému EES proveden audit operací zpracování údajů ve vnitrostátní pohraniční infrastruktuře podle příslušných mezinárodních auditorských standardů. Výsledky tohoto auditu mohou být zohledněny při hodnoceních provedených v rámci mechanismu vytvořeného nařízením Rady (EU) č. 1053/2013 (43). Dozorový úřad zřízený podle čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 každoročně zveřejní informace o počtu žádostí o opravu, doplnění či vymazání údajů nebo omezení jejich zpracovávání, následně přijatých krocích a o počtu oprav, doplnění či vymazání údajů nebo omezení jejich zpracovávání provedených v reakci na žádosti dotčených osob.

3.   Členské státy zajistí, aby jejich dozorové úřady zřízené podle čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 měly dostatek zdrojů k plnění úkolů, které jim toto nařízení ukládá, a měly přístup k poradenství poskytovanému osobami s dostatečnými znalostmi týkajícími se biometrických údajů.

4.   Každý členský stát poskytne veškeré informace, které si vyžádá dozorový úřad zřízený podle čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 a zejména mu poskytne informace o činnostech prováděných v souladu s článkem 38, čl. 39 odst. 1 a článkem 43. Každý členský stát poskytne dozorovému úřadu zřízenému podle čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 přístup ke svým protokolům podle článku 46 a umožní mu kdykoliv přístup do všech svých prostor souvisejících se systémem EES.

Článek 56

Dozor vykonávaný evropským inspektorem ochrany údajů

1.   Evropský inspektor ochrany údajů odpovídá za sledování činností agentury eu-LISA souvisejících se zpracováváním údajů v systému EES a za zajištění toho, že jsou tyto činnosti prováděny v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 a s tímto nařízením.

2.   Evropský inspektor ochrany údajů zajistí, aby byl alespoň jednou za tři roky v souladu s příslušnými mezinárodními auditorskými standardy proveden audit činností agentury eu-LISA souvisejících se zpracováváním osobních údajů. Zpráva o tomto auditu se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, agentuře eu-LISA a dozorovým úřadům. Agentura eu-LISA má možnost se ke zprávě před jejím přijetím vyjádřit.

3.   Agentura eu-LISA poskytuje evropskému inspektorovi ochrany údajů informace, o které požádá, poskytuje mu přístup ke všem dokumentům a ke svým protokolům podle článku 46 a nepřetržitý přístup do všech svých prostor.

Článek 57

Spolupráce dozorových úřadů s evropským inspektorem ochrany údajů

1.   Vnitrostátní dozorové úřady a evropský inspektor ochrany údajů, každý v rozsahu svých příslušných pravomocí, aktivně spolupracují v rámci svých příslušných povinností a zajišťují koordinovaný dohled nad systémem EES a vnitrostátními pohraničními infrastrukturami.

2.   Vnitrostátní dozorové úřady a evropský inspektor ochrany údajů si vyměňují důležité informace, vzájemně si pomáhají při provádění auditů a inspekcí, posuzují potíže vznikající při výkladu nebo uplatňování tohoto nařízení, hodnotí obtíže s výkonem nezávislého dohledu nebo při výkonu práv subjektů údajů, vypracovávají harmonizované návrhy společných řešení všech obtíží a podle potřeby prosazují informovanost o právech na ochranu údajů.

3.   Za účelem uvedeným v odstavci 2 se dozorové úřady a evropský inspektor ochrany údajů setkávají nejméně dvakrát ročně v rámci Evropského sboru pro ochranu osobních údajů zřízeného nařízením (EU) 2016/679 (dále jen „Evropský sbor pro ochranu osobních údajů“). Náklady na tato setkání nese a jejich organizaci zajišťuje uvedený sbor. Na prvním setkání se přijme jednací řád. Podle potřeby se společně vypracovávají další pracovní metody.

4.   Evropský sbor pro ochranu osobních údajů zasílá jednou za dva roky Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a agentuře eu-LISA společnou zprávu o činnostech. V uvedené zprávě je každému členskému státu věnována jedna kapitola, kterou vypracují dozorové úřady daného členského státu.

Článek 58

Ochrana osobních údajů, k nimž byl umožněn přístup v souladu s kapitolou IV

1.   Každý členský stát zajistí, aby byly vnitrostátní právní a správní předpisy přijaté podle směrnice (EU) 2016/680 rovněž použitelné na přístup jeho vnitrostátních orgánů do systému EES v souladu s čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, a to i ve vztahu k právům osob, k jejichž údajům byl takto umožněn přístup.

2.   Dozorový úřad zřízený v souladu s čl. 41 odst. 1 směrnice (EU) 2016/680 sleduje zákonnost přístupu k osobním údajům ze strany členských států v souladu s kapitolou IV tohoto nařízení, včetně přenosu těchto údajů do systému EES a z tohoto systému. Odpovídajícím způsobem se použije čl. 55 odst. 3 a 4 tohoto nařízení.

3.   Zpracovávání osobních údajů Europolem podle tohoto nařízení probíhá v souladu s nařízením (EU) 2016/794 a dohlíží na ně evropský inspektor ochrany údajů.

4.   Osobní údaje, k nimž byl v souladu s kapitolou IV umožněn přístup v systému EES, se zpracovávají pouze pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování konkrétního případu, pro něž o tyto údaje požádal členský stát nebo Europol.

5.   Ústřední systém EES, určené orgány, ústřední přístupové body a Europol uchovávají záznamy o vyhledávání, aby dozorový úřad zřízený podle čl. 41 odst. 1 nařízení (EU) 2016/680 a evropský inspektor ochrany údajů mohli sledovat soulad zpracování údajů s unijními a vnitrostátními pravidly pro ochranu údajů. Osobní údaje získané za jiným než uvedeným účelem a rovněž záznamy o jejich vyhledávání se vymažou ze všech vnitrostátních souborů a souborů Europolu po 30 dnech, jestliže tyto údaje a záznamy nejsou potřebné pro účely specifického probíhajícího vyšetřování trestné činnosti, jež bylo důvodem žádosti daného členského státu nebo Europolu o příslušné údaje.

Článek 59

Vedení protokolů a dokumentace

1.   Každý členský stát a Europol zajistí, aby všechny operace zpracovávání údajů plynoucí z žádostí o přístup k údajům systému EES v souladu s kapitolou IV byly zaprotokolovány nebo zdokumentovány pro účely kontroly přípustnosti žádosti, sledování zákonnosti zpracování údajů a neporušenosti a zabezpečení údajů a pro účely vlastní kontroly.

2.   Protokol nebo dokumentace musí v každém případě obsahovat:

a)	přesný účel žádosti o přístup k údajům EES, včetně daného teroristického trestného činu či jiného závažného trestného činu, a v případě Europolu přesný účel žádosti o přístup;

b)	opodstatněné důvody pro to, že nebylo provedeno porovnání s jinými členskými státy podle rozhodnutí 2008/615/SVV v souladu s čl. 32 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení;

c)	odkaz na vnitrostátní spis;

d)	datum a přesný čas žádosti ústředního přístupového bodu o přístup do ústředního systému EES;

e)	název orgánu, který požádal o přístup za účelem nahlížení;

f)	případně využití postupu pro naléhavé případy uvedeného v čl. 31 odst. 2 tohoto nařízení a rozhodnutí přijaté s ohledem na následné ověření;

g)	údaje použité pro nahlížení;

h)	v souladu s vnitrostátními pravidly nebo nařízením (EU) 2016/794 jedinečný identifikátor úředníka, který provedl vyhledání, a úředníka, který vyhledání nařídil.

3.   Protokoly a dokumentace se použijí pouze pro sledování zákonnosti zpracování údajů a pro zajištění neporušenosti a zabezpečení údajů. Pro sledování a hodnocení uvedené v článku 72 tohoto nařízení mohou být použity pouze protokoly, které neobsahují osobní údaje. Dozorový úřad zřízený v souladu s čl. 41 odst. 1 směrnice (EU) 2016/680, který je odpovědný za kontrolu přípustnosti žádosti a sledování zákonnosti zpracování údajů a neporušenosti a zabezpečení údajů má na požádání přístup k těmto protokolům za účelem plnění svých povinností.

KAPITOLA VIII

ZMĚNY DALŠÍCH NÁSTROJŮ UNIE

Článek 60

Změna Úmluvy k provedení Schengenské dohody

Článek 20 Úmluvy k provedení Schengenské dohody se mění takto:

1)

Odstavec 2 se nahrazuje tímto: „2.   Odstavec 1 se nedotýká práva jednotlivých smluvních stran prodloužit pobyt cizince na svém území na dobu delší než 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů: a) ve výjimečných případech; nebo b) v souladu s dvoustrannou dohodou uzavřenou před vstupem této úmluvy v platnost a oznámenou Komisi podle odstavce 2d.“

2)

Vkládají se nové odstavce, které znějí: „2a.   Pobyt cizince na území smluvní strany lze prodloužit v souladu s dvoustrannou dohodou podle odst. 2 písm. b) na žádost cizince podanou u příslušných orgánů této smluvní strany při vstupu cizince na území nebo během jeho pobytu a nejpozději během posledního pracovního dne jeho pobytu v délce 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů. Pokud cizinec nepodal žádost v průběhu 90 dnů pobytu během jakéhokoli období 180 dnů, může být jeho pobyt prodloužen podle dvoustranné dohody uzavřené některou smluvní stranou a jeho pobyt na dobu delší než 90 dnů v průběhu jakéhokoli období 180 dnů předcházející tomuto prodloužení mohou příslušné orgány této smluvní strany považovat za oprávněný za předpokladu, že dotčený cizinec předloží věrohodné důkazy prokazující, že během této doby pobýval pouze na území této smluvní strany. 2b.   Pokud je pobyt prodloužen podle odstavce 2 tohoto článku, vloží příslušné orgány této smluvní strany údaje týkající se prodloužení do posledního relevantního záznamu o vstupu/výstupu propojeného s individuálním souborem cizince obsaženém v systému vstupu/výstupu zřízenému podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 (*1). Tyto údaje se vloží v souladu s článkem 19 uvedeného nařízení. 2c.   Pokud je pobyt prodloužen podle odstavce 2, je dotčený cizinec oprávněn pobývat pouze na území této smluvní strany a použít k výstupu vnější hranice této smluvní strany. Příslušný orgán, který pobyt prodloužil, uvědomí dotčeného cizince, že prodloužení pobytu jej opravňuje pouze k pobytu na území této smluvní strany a že k výstupu má použít vnější hranice této smluvní strany. 2d.   Do 30. března 2018 oznámí smluvní strany Komisi znění svých příslušných platných dvoustranných dohod uvedených v odst. 2 písm. b). Pokud smluvní strana přestane některou z těchto dvoustranných dohod uplatňovat, uvědomí o tom Komisi. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie informace o těchto dvoustranných dohodách, a to nejméně informace o dotčených členských státech a třetích zemích, právech, které z těchto dvoustranných dohod pro cizince vyplývají, jakož i o jakýchkoli změnách těchto dvoustranných dohod. (*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20).“"

Článek 61

Změny nařízení (ES) č. 767/2008

Nařízení (ES) č. 767/2008 se mění takto:

1)

Čl. 10 odst. 1 se mění takto: a) vkládá se nové písmeno, které zní: „da) případně informaci o tom, že vízum bylo vydáno s omezenou územní platností podle čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 810/2009;“; b) doplňuje se nové písmeno, které zní: „l) případně status osoby udávající, že státní příslušník třetí země je rodinným příslušníkem občana Unie, na nějž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES (*2), nebo rodinným příslušníkem státního příslušníka třetí země, který požívá práva na volný pohyb podle práva Unie rovnocenné právu občanů Unie podle dohody mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a třetí zemí na straně druhé. (*2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).“"

2)

V článku 13 se doplňuje nový odstavec, který zní: „3.   Pokud bylo přijato rozhodnutí o prohlášení víza za neplatné nebo o jeho zrušení, vízový orgán, který takto rozhodl, okamžitě získá údaje uvedené v čl. 19 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU 2017/2226 (*3) a exportuje je ze systému VIS do systému vstupu/výstupu zřízeného podle uvedeného nařízení (systém EES). (*3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, a kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20).“"

3)	V článku 14 se doplňuje nový odstavec, který zní: „3.   Vízový orgán, který přijal rozhodnutí o prodloužení doby platnosti uděleného víza nebo doby trvání pobytu, na nějž je vízum uděleno, okamžitě získá údaje uvedené v čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2017/2226 a exportuje je z VIS do systému EES.“

4)

Článek 15 se mění takto: a) v odstavci 2 se písmena b) a c) nahrazují tímto: „b) příjmení, jméno nebo jména; datum narození, státní příslušnost nebo státní příslušnosti; pohlaví; c) druh a číslo cestovního dokladu; třípísmenný kód vydávající země a datum skončení platnosti cestovního dokladu;“; b) doplňují se nové odstavce, které znějí: „4.   Pro účely nahlížení do systému EES za účelem posuzování žádostí o víza a rozhodování o nich v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2017/2226 je příslušnému vízovému orgánu umožněno vyhledávání pomocí jednoho nebo více údajů uvedených v tomto článku v systému EES přímo z VIS. 5.   Pokud se při vyhledávání pomocí údajů uvedených v odstavci 2 tohoto článku ukáže, že údaje o státním příslušníkovi třetí země nejsou zaznamenány ve VIS, nebo vzniknou-li pochybnosti o totožnosti státního příslušníka třetí země, je příslušnému vízovému orgánu umožněn přístup k údajům pro zjištění totožnosti v souladu s článkem 20.“

5)

V kapitole III se vkládá nový článek, který zní: „Článek 17a Interoperabilita se systémem EES 1.   Po zprovoznění systému EES podle čl. 66 odst. 1 nařízení (EU) 2017/2226 se za účelem vyšší účinnosti a rychlosti hraničních kontrol zajistí interoperabilita mezi systémem EES a systémem VIS. Za tímto účelem zřídí agentura eu-LISA zabezpečený komunikační kanál mezi ústředním systémem EES a ústředním systémem VIS. Přímé vzájemné konzultace mezi systémem EES a systémem VIS jsou možné pouze v případech, kdy je umožňuje jak toto nařízení, tak nařízení (EU) 2017/2226. Jakmile dotčený orgán spustí danou operaci, získávání údajů týkajících se víz z VIS, jejich exportování do systému EES a jejich aktualizace ze systému VIS proběhnou automaticky. 2.   Interoperabilita umožní vízovým orgánům používajícím systém VIS nahlížet do systému EES z VIS: a) při posuzování žádostí o víza a rozhodování o nich v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2017/2226 a čl. 15 odst. 4 tohoto nařízení; b) za účelem získání údajů týkajících se víz přímo z VIS a jejich exportování do systému EES v případě, že je vízum prohlášeno za neplatné, zrušeno, či je jeho platnost prodloužena v souladu s článkem 19 nařízení (EU) 2017/2226 a články 13 a 14 tohoto nařízení. 3.   Interoperabilita umožní pohraničním orgánům používajícím systém EES nahlížet do VIS ze systému EES s cílem: a) získávat údaje týkající se víz přímo z VIS a importovat je do systému EES, aby mohl být vytvořen nebo aktualizován záznam o vstupu/výstupu nebo záznam o odepření vstupu držitele víza v systému EES v souladu s články 14, 16 a 18 nařízení (EU) 2017/2226 a článkem 18a tohoto nařízení; b) získávat údaje týkající se víz přímo z VIS a importovat je do systému EES v případě, že je vízum prohlášeno za neplatné, zrušeno či je jeho platnost prodloužena v souladu s článkem 19 nařízení (EU) 2017/2226 a články 13 a 14 tohoto nařízení; c) ověřovat pravost a platnost víza nebo zjišťovat, zda jsou splněny podmínky pro vstup na území členských států podle článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 (*4), jak je uvedeno v čl. 18 odst. 2 tohoto nařízení; d) kontrolovat, zda státní příslušníci třetích zemí osvobození od vízové povinnosti, pro které nebyl v systému EES zaznamenán individuální soubor, byli dříve zaregistrováni ve VIS, v souladu s článkem 23 nařízení (EU) 2017/2226 a článkem 19a tohoto nařízení; e) ověřovat, je-li totožnost držitele víza ověřena za použití otisků prstů, totožnost držitele víza podle otisků prstů ve VIS v souladu s čl. 23 odst. 2 a 4 nařízení (EU) 2017/2226 a s čl. 18 odst. 6 tohoto nařízení. 4.   Pro účely provozu internetové služby systému EES uvedené v článku 13 nařízení (EU) 2017/2226 VIS denně aktualizuje samostatnou databázi určenou pouze k nahlížení uvedenou v čl. 13 odst. 5 zmíněného nařízení pomocí jednosměrného získávání minimálně nezbytné podmnožiny údajů VIS. 5.   V souladu s článkem 36 nařízení (EU) 2017/2226 přijme Komise opatření nezbytná pro vytvoření interoperability a její obecné struktury. S cílem zajistit interoperabilitu se systémem EES provede řídící orgán požadované aktualizace a změny nebo úpravy ústředního systému VIS, národního rozhraní v každém členském státě a komunikační infrastruktury mezi ústředním systémem VIS a národními rozhraními. Členské státy upraví a vytvoří vnitrostátní infrastrukturu. (*4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).“"

6)

Článek 18 se nahrazuje tímto: „Článek 18 Přístup k údajům pro ověřování na hranicích, na nichž se provozuje systém EES 1.   Výhradně za účelem ověření totožnosti držitelů víza, ověření pravosti, časové a územní platnosti a statusu víza nebo zjištění, zda jsou splněny podmínky pro vstup na území členských států podle článku 6 nařízení (EU) 2016/399, je orgánům příslušným pro provádění kontrol na hranicích, na nichž se provozuje systém EES, umožněno vyhledávat následující údaje VIS: a) příjmení, jméno nebo jména; datum narození, státní příslušnost nebo státní příslušnosti; pohlaví; druh a číslo cestovního dokladu nebo cestovních dokladů; třípísmenný kód vydávající země a datum skončení platnosti cestovního dokladu nebo cestovních dokladů; nebo b) číslo vízového štítku. 2.   Pouze pro účely uvedené v odstavci 1 tohoto článku, je-li spuštěno vyhledávání v systému EES podle čl. 23 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226, spustí příslušný pohraniční orgán vyhledávání údajů uvedených v odst. 1 písm. a) tohoto článku ve VIS přímo ze systému EES. 3.   Odchylně od odstavce 2 tohoto článku, je-li spuštěno vyhledávání v systému EES podle čl. 23 odst. 2 nebo 4 nařízení (EU) 2017/2226, může příslušný pohraniční orgán vyhledávat ve VIS bez využití interoperability se systémem EES, pokud to vyžadují konkrétní okolnosti, zejména pokud je vzhledem ke konkrétní situaci státního příslušníka třetí země vhodnější vyhledávání za použití údajů uvedených v odst. 1 písm. b) tohoto článku, nebo pokud je dočasně technicky nemožné nahlížet do údajů v systému EES nebo v případě selhání systému EES. 4.   Pokud vyhledávání pomocí údajů uvedených v odstavci 1 ukáže, že ve VIS jsou zaznamenány údaje o jednom či více udělených nebo prodloužených vízech, která jsou při překročení hranice z hlediska časového a územního platná, je orgánu příslušnému pro provádění kontrol na hranicích, na nichž se provozuje systém EES, umožněno nahlížet do následujících údajů obsažených v dotčeném souboru žádosti, jakož i v souboru žádosti či v propojeném souboru či souborech podle čl. 8 odst. 4, a to pouze pro účely uvedené v odstavci 1 tohoto článku: a) informace o statusu a údaje převzaté z formuláře žádosti podle čl. 9 odst. 2 a 4; b) fotografie; c) údaje uvedené v článcích 10, 13 a 14 vložené v souvislosti s vízem nebo vízy, která byla udělena, prohlášena za neplatná, zrušena nebo jejichž platnost byla prodloužena. Navíc v případě držitelů víz, u nichž není vyžadováno poskytnutí určitých údajů z právních důvodů nebo tyto údaje nemohou být fakticky poskytnuty, orgán příslušný pro provádění kontrol na hranicích, na nichž se provozuje systém EES, obdrží oznámení týkající se dotčené položky nebo dotčených položek, jež se má či mají označit jako „nepoužije se“. 5.   Pokud vyhledávání pomocí údajů uvedených v odstavci 1 tohoto článku ukáže, že údaje o dané osobě jsou zaznamenány ve VIS, ale že nejsou zaznamenána žádná platná víza, je orgánu příslušnému pro provádění kontrol na hranicích, na nichž se provozuje systém EES, umožněno nahlížet do následujících údajů obsažených v souboru či souborech žádosti a v propojeném souboru či souborech žádosti podle čl. 8 odst. 4, a to pouze pro účely uvedené v odstavci 1 tohoto článku: a) informace o statusu a údaje převzaté z formuláře žádosti podle čl. 9 odst. 2 a 4; b) fotografie; c) údaje uvedené v článcích 10, 13 a 14 vložené v souvislosti s vízem nebo vízy, která byla udělena, prohlášena za neplatná, zrušena nebo jejichž platnost byla prodloužena. 6.   Kromě postupu nahlédnutí podle odstavce 1 tohoto článku orgán příslušný pro provádění kontrol na hranicích, na nichž se provozuje systém EES ověří totožnost osoby ve VIS, pokud vyhledávání pomocí údajů uvedených v odstavci 1 tohoto článku ukáže, že údaje o dané osobě jsou zaznamenány ve VIS, a je-li splněna jedna z těchto podmínek: a) totožnost osoby nelze ověřit v systému EES v souladu s čl. 23 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226 v případě, že: i) držitel víza dosud není v systému EES zaregistrován; ii) totožnost je ověřena na dotčeném hraničním přechodu za použití otisků prstů v souladu s čl. 23 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226; iii) existují pochybnosti o totožnosti držitele víza; iv) z jakéhokoli jiného důvodu; b) totožnost osoby lze ověřit v systému EES, ale použije se čl. 23 odst. 5 nařízení (EU) 2017/2226. Orgány příslušné pro provádění kontrol na hranicích, na nichž se provozuje systém EES, ověří otisky prstů držitele víza porovnáním s otisky prstů zaznamenanými ve VIS. V případě držitelů víz, jejichž otisky prstů nelze použít, se provede pouze vyhledávání uvedené v odstavci 1 na základě alfanumerických údajů stanovených v odstavci 1. 7.   Pro účely ověření otisků prstů ve VIS, jak je stanoveno v odstavci 6, může příslušný orgán spustit vyhledávání ve VIS ze systému EES. 8.   Pokud ověření držitele víza nebo víza samotného nevede k výsledku anebo pokud vzniknou pochybnosti o totožnosti držitele víza nebo pravosti víza nebo cestovního dokladu, mají řádně zmocnění pracovníci orgánů příslušných pro provádění kontrol na hranicích, na kterých se provozuje systém EES, přístup k údajům podle čl. 20 odst. 1 a 2.“

7)

Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 18a Získávání údajů z VIS za účelem vytvoření či aktualizace záznamu o vstupu/výstupu nebo záznamu o odepření vstupu držitele víza v systému EES Výhradně pro účely vytváření nebo aktualizace záznamu o vstupu/výstupu nebo záznamu o odepření vstupu držitele víza v systému EES podle čl. 14 odst. 2 a článků 16 a 18 nařízení (EU) 2017/2226 je orgánu příslušnému pro provádění kontrol na hranicích, na nichž se provozuje systém EES, umožněn přístup za účelem získávání údajů uložených ve VIS a uvedených v čl. 16 odst. 2 písm. c) až f) uvedeného nařízení a jejich importování do systému EES.“

8)

Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 19a Používání VIS před vytvořením individuálních souborů státních příslušníků třetích zemí osvobozených od vízové povinnosti v systému EES 1.   S cílem zkontrolovat, zda již byla daná osoba dříve zaregistrována ve VIS, nahlížejí orgány příslušné pro provádění kontrol na hraničních přechodech na vnějších hranicích v souladu s nařízením (EU) 2016/399 do VIS před vytvořením individuálních souborů státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou osvobozeni od vízové povinnosti, v systému EES v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2017/2226. 2.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku, uplatňuje-li se čl. 23 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2226 a ukáže-li vyhledávání podle článku 27 uvedeného nařízení, že údaje o státním příslušníkovi třetí země nejsou v systému EES zaznamenány“ je orgánu příslušnému pro provádění kontrol na hranicích, na nichž se provozuje systém EES, umožněno vyhledávání následujících údajů VIS: příjmení, jméno nebo jména; datum narození, státní příslušnost nebo státní příslušnosti; pohlaví; druh a číslo cestovního dokladu; třípísmenný kód vydávající země a datum skončení platnosti cestovního dokladu. 3.   Pouze pro účely uvedené v odstavci 1 tohoto článku, v návaznosti na vyhledávání v systému EES spuštěné podle čl. 23 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2226, je orgánu příslušnému pro provádění kontrol na hranicích, na nichž se provozuje systém EES, umožněno spustit vyhledávání ve VIS přímo ze systému EES za použití alfanumerických údajů stanovených v odstavci 2 tohoto článku. 4.   Pokud kromě toho vyhledávání pomocí údajů uvedených v odstavci 2 ukáže, že údaje o dotčeném státním příslušníkovi třetí země jsou zaznamenány ve VIS, orgán příslušný pro provádění kontrol na hranicích, na nichž se provozuje systém EES, ověří otisky prstů tohoto státního příslušníka třetí země podle otisků prstů zaznamenaných ve VIS. Tento orgán může toto ověření provést ze systému EES. V případě státních příslušníků třetích zemí, jejichž otisky prstů nelze použít, se vyhledávání provede pouze pomocí alfanumerických údajů stanovených v odstavci 2. 5.   Pokud vyhledávání pomocí údajů uvedených v odstavci 2 tohoto článku a ověření provedené podle odstavce 4 tohoto článku ukáže, že údaje o dané osobě jsou zaznamenány ve VIS, je orgánu příslušnému pro provádění kontrol na hranicích, na nichž se provozuje systém EES, umožněno nahlížet do následujících údajů obsažených v příslušném souboru žádosti, jakož i v souboru žádosti nebo v propojeném souboru či souborech podle čl. 8 odst. 4, a to pouze pro účely uvedené v odstavci 1 tohoto článku: a) informace o statusu a údaje převzaté z formuláře žádosti podle čl. 9 odst. 2 a 4; b) fotografie; c) údaje uvedené v článcích 10, 13 a 14 vložené v souvislosti s vízem či vízy, která byla udělena, prohlášena za neplatná, zrušena nebo jejichž platnost byla prodloužena. 6.   Pokud ověření stanovené v odstavci 4 nebo 5 tohoto článku nevede k výsledku anebo pokud vzniknou pochybnosti o totožnosti dané osoby nebo pravosti cestovního dokladu, mají řádně zmocnění pracovníci orgánů příslušných pro provádění kontrol na hranicích, na nichž se provozuje systém EES, přístup k údajům podle čl. 20 odst. 1 a 2. Orgán příslušný pro provádění kontrol na hranicích, na nichž se provozuje systém EES, může spustit zjišťování totožnosti podle článku 20 ze systému EES.“

9)

V čl. 20 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto: „1.   Orgány příslušné pro provádění kontrol na hranicích, na nichž se provozuje systém EES, nebo na území členských států s cílem ověřit, zda jsou splněny podmínky pro vstup nebo pobyt na území členských států, mají přístup k vyhledávání otisků prstů ve VIS, a to výhradně za účelem ověření totožnosti každé osoby, která mohla být dříve zaregistrována ve VIS nebo která případně nesplňuje nebo přestala splňovat podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území členských států.“

10)	V článku 26 se vkládá nový odstavec, který zní: „3a.   Za plnění úkolů uvedených v odstavci 3 odpovídá ode dne 30. června 2018 řídící orgán.“

11)

Článek 34 se mění takto: a) odstavec 1 se nahrazuje tímto: „1.   Každý členský stát a řídící orgán vedou záznamy o všech operacích zpracování údajů ve VIS. Tyto záznamy uvádějí: a) účel přístupu, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1 a v článcích 15 až 22; b) datum a čas; c) druh přenesených údajů, jak je uvedeno v článcích 9 až 14; d) druh údajů použitých pro dotaz, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 2, článku 17, čl. 18 odst. 1 a 6, čl. 19 odst. 1, čl. 19a odst. 2 a 4, čl. 20 odst. 1, čl. 21 odst. 1 a čl. 22 odst. 1, a e) název orgánu, který vkládá nebo získává údaje. Každý členský stát kromě toho vede záznamy o pracovnících řádně zmocněných k vkládání nebo získávání údajů.“; b) vkládá se nový odstavec, který zní: „1a.   U operací uvedených v článku 17a se v souladu s tímto článkem a s článkem 46 nařízení (EU) 2017/2226 uchovávají záznamy o všech operacích zpracování údajů v systému VIS a v systému EES.“

Článek 62

Změny nařízení (EU) č. 1077/2011

Nařízení (EU) č. 1077/2011 se mění takto:

1)

V článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2.   Agentura odpovídá za provozní řízení Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), Vízového informačního systému (VIS), Eurodacu a systému vstupu/výstupu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 (*5) (systém EES). (*5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20).“"

2)	Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 5a Úkoly související se systémem EES V souvislosti se systémem EES plní agentura: a) úkoly, kterými ji pověřuje nařízení (EU) 2017/2226; b) úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání systému EES.“

3)

V článku 7 se odstavce 5 a 6 se nahrazují tímto: „5.   Úkoly související s provozním řízením komunikační infrastruktury lze svěřit vnějším soukromoprávním subjektům podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (*6). V takovém případě je poskytovatel sítě povinen dodržovat bezpečnostní opatření podle odstavce 4 tohoto článku a nesmí mít žádný přístup k operativním údajům SIS II, VIS, Eurodacu nebo systému EES ani k výměně údajů související se SIS II prostřednictvím SIRENE. 6.   Aniž jsou dotčeny stávající smlouvy týkající se sítí SIS II, VIS, Eurodacu a systému EES, zůstává správa šifrovacích klíčů v pravomoci agentury a nelze ji zadat žádnému vnějšímu soukromoprávnímu subjektu. (*6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).“"

4)	V článku 8 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1.   Agentura sleduje vývoj ve výzkumu, který je důležitý pro provozní řízení SIS II, VIS, Eurodacu, systému EES a jiných rozsáhlých informačních systémů.“

5)

V článku 12 se odstavec 1 mění takto: a) vkládá se nové písmeno, které zní: „sa) přijímá zprávy o vývoji systému EES podle čl. 72 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226;“; b) písmeno t) se nahrazuje tímto: „t) přijímá zprávy o technickém fungování SIS II podle čl. 50 odst. 4 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 66 odst. 4 rozhodnutí 2007/533/SVV, o technickém fungování VIS podle čl. 50 odst. 3 nařízení (ES) č. 767/2008 a čl. 17 odst. 3 rozhodnutí 2008/633/SVV a o technickém fungování systému EES podle čl. 72 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2226;“; c) písmeno v) se nahrazuje tímto: „v) vyjadřuje se ke zprávám evropského inspektora ochrany údajů o auditech podle čl. 45 odst. 2 nařízení (ES) č. 1987/2006, čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2008, čl. 31 odst. 2 nařízení (EU) č. 603/2013 a čl. 56 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226 a zajišťuje patřičná opatření v návaznosti na tyto audity;“; d) vkládá se nové písmeno, které zní: „xa) zveřejňuje statistiky související se systémem EES podle článku 63 nařízení (EU) 2017/2226;“; e) vkládá se nové písmeno, které zní: „za) zajišťuje každoroční zveřejnění seznamu příslušných orgánů podle čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226.“

6)

V článku 15 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4.   Europol a Eurojust se mohou účastnit zasedání správní rady jako pozorovatelé, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se SIS II v souvislosti s uplatňováním rozhodnutí 2007/533/SVV. Europol se také může účastnit zasedání správní rady jako pozorovatel, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se VIS v souvislosti s uplatňováním rozhodnutí 2008/633/SVV nebo otázky týkající se systému Eurodac v souvislosti s uplatňováním nařízení (EU) č. 603/2013 nebo otázky týkající se systému EES v souvislosti s uplatňováním nařízení (EU) 2017/2226.“

7)

Článek 17 se mění takto: a) v odstavci 5 se písmeno g) nahrazuje tímto: „g) aniž je dotčen článek 17 služebního řádu, stanoví požadavky na důvěrnost údajů k zajištění souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 1987/2006, článkem 17 rozhodnutí 2007/533/SVV, čl. 26 odst. 9 nařízení (ES) č. 767/2008, čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 603/2013 a čl. 37 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2226.“; b) v odstavci 6 se doplňuje nové písmeno, které zní: „k) zprávy o stavu rozvoje systému EES uvedené v čl. 72 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226.“

8)

Článek 19 se mění takto: a) v odstavci 1 se vkládá nové písmeno, které zní: „da) poradní skupina pro systém EES.“; b) odstavec 3 se nahrazuje tímto: „Europol a Eurojust mohou každý jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro SIS II. Europol může také jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro VIS, do poradní skupiny pro systém Eurodac a do poradní skupiny pro systém EES.“

KAPITOLA IX

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 63

Použití údajů pro účely hlášení a statistik

1.   K nahlížení do následujících údajů jsou řádně zmocněni pracovníci příslušných orgánů členských států, Komise a agentury eu-LISA, a to výhradně pro účely hlášení a statistik, aniž by byla možná individuální identifikace, a v souladu se zárukami týkajícími se zákazu diskriminace uvedenými v čl. 10 odst. 2:

a)	informace o statusu;

b)	státní příslušnost, pohlaví a rok narození státního příslušníka třetí země;

c)	datum a hraniční přechod vstupu do členského státu a datum a hraniční přechod výstupu z členského státu;

d)	druh cestovního dokladu a třípísmenný kód vydávající země;

e)	počet identifikovaných osob překračujících délku oprávněného pobytu podle článku 12, státní příslušnost identifikovaných osob překračujících délku oprávněného pobytu a hraniční přechod vstupu;

f)	vložené údaje týkající se jakéhokoli zrušeného oprávnění k pobytu nebo oprávnění k pobytu, jehož platnost je prodloužena;

g)	případně třípísmenný kód členského státu, který vydal vízum;

h)	počet osob, které jsou osvobozeny od požadavku poskytnout otisky prstů podle čl. 17 odst. 3 a 4;

i)	počet státních příslušníků třetích zemí, jimž byl odepřen vstup, státní příslušnost těchto osob a druh hranice (pozemní, vzdušná nebo námořní), hraniční přechod, kde jim byl vstup odepřen, a důvody odepření vstupu podle čl. 18 odst. 6 písm. d).

Řádně zmocnění zaměstnanci Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 (44) musí mít přístup k údajům uvedeným v prvním pododstavci tohoto odstavce pro účely provádění analýz hrozeb a posuzování zranitelnosti podle článků 11 a 13 uvedeného nařízení.

2.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku agentura eu-LISA zřídí, realizuje a provozuje ve svých technických zařízeních úložiště údajů na centrální úrovni obsahující údaje uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Toto úložiště údajů neumožňuje identifikaci osob, ale umožňuje orgánům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku získávat přizpůsobitelné zprávy a statistiky o vstupech a výstupech, odepřeních vstupu a překročeních délky oprávněného pobytu týkajících se státních příslušníků třetích zemí, zvýšit účinnost hraničních kontrol, pomáhat konzulátům zpracovávat žádosti o víza a podpořit vytváření fakticky podložených politik Unie v oblasti migrace. Uvedené úložiště údajů obsahuje rovněž denní statistiky týkající se údajů uvedených v odstavci 4. Přístup do tohoto úložiště údajů je umožněn přes zabezpečený přístup prostřednictvím sítě TESTA, s kontrolovaným přístupem a specifickými uživatelskými profily, a to výhradně pro účely hlášení a statistik. Podrobná pravidla týkající se fungování úložiště údajů a pravidla pro ochranu a zabezpečení údajů, které se ho týkají, se přijímají přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2.

3.   Postupy sledování vývoje a fungování systému EES zavedené agenturou eu-LISA podle čl. 72 odst. 1 zahrnují možnost vydávat pravidelné statistiky pro zajištění tohoto sledování.

4.   Agentura eu-LISA zveřejňuje čtvrtletní statistiky o systému EES uvádějící zejména počet, státní příslušnost, věk, pohlaví, délku pobytu a hraniční přechod vstupu osob překračujících délku oprávněného pobytu, státních příslušníků třetích zemí, kterým byl odepřen vstup, včetně důvodů tohoto odepření, a státních příslušníků třetích zemí, jimž bylo zrušeno či prodlouženo oprávnění k pobytu, jakož i počet státních příslušníků třetích zemí osvobozených od povinnosti poskytnout otisky prstů.

5.   Na konci každého roku se statistické údaje shrnou ve výroční zprávě za daný rok. Statistický přehled obsahuje rozpis údajů pro každý členský stát. Tato zpráva se zveřejní a předá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž, evropskému inspektorovi ochrany údajů a vnitrostátním dozorovým úřadům.

6.   Na žádost Komise poskytne agentura eu-LISA statistiky o určitých aspektech týkajících se provádění tohoto nařízení, jakož i statistiky podle odstavce 3.

Článek 64

Náklady

1.   Náklady spojené se zřízením a provozem ústředního systému EES, komunikační infrastruktury, národního jednotného rozhraní, internetové služby a úložiště údajů uvedeného v čl. 63 odst. 2 jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie.

2.   Náklady vzniklé v souvislosti s integrací stávající vnitrostátní pohraniční infrastruktury a jejím připojením k národnímu jednotnému rozhraní, jakož i náklady vzniklé v souvislosti s tzv. hostingem národních jednotných rozhraní, jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie.

Vyloučeny jsou tyto náklady:

a)	projektové řízení v členských státech (schůze, služební cesty, kanceláře);

b)	náklady na tzv. hosting vnitrostátních informačních systémů (prostory, instalace, elektřina, chlazení);

c)	fungování vnitrostátních informačních systémů (smlouvy s operátory a technickou podporou);

d)	přizpůsobení stávajících systémů hraničních kontrol a policejních kontrol vnitrostátním systémům vstupu/výstupu;

e)	projektové řízení vnitrostátních systémů vstupu/výstupu;

f)	design, vývoj, realizace, provoz a údržba vnitrostátních komunikačních sítí;

g)	systémy automatizované hraniční kontroly, samoobslužné systémy a elektronické brány.

3.   Náklady na ústřední přístupové body podle článku 29 jsou hrazeny jednotlivými členskými státy a náklady na ústřední přístupový bod podle článku 30 jsou hrazeny Europolem. Náklady na připojení těchto ústředních přístupových bodů k národnímu jednotnému rozhraní jsou hrazeny jednotlivými členskými státy a připojení k systému EES hradí Europol.

4.   Každý členský stát a Europol na své náklady zřizuje a udržuje technickou infrastrukturu nezbytnou pro provádění kapitoly IV a nese náklady spojené s přístupem do systému EES za tímto účelem.

Článek 65

Oznámení

1.   Členské státy oznámí Komisi určený orgán vykonávající funkci správce podle článku 39.

2.   Členské státy oznámí Komisi a agentuře eu-LISA příslušné orgány podle čl. 9 odst. 2, které jsou oprávněny opravovat, doplňovat, vymazávat, prohlížet či vyhledávat údaje. Do tří měsíců po zprovoznění systému EES podle článku 66 zveřejní agentura eu-LISA souhrnný seznam těchto orgánů v Úředním věstníku Evropské unie. Členské státy rovněž bezodkladně oznámí jakoukoli změnu v tomto seznamu. V případě takových změn zveřejní agentura eu-LISA jednou ročně jeho aktualizované souhrnné vydání.

3.   Členské státy oznámí Komisi a agentuře eu-LISA své určené orgány a ústřední přístupové body podle článku 29 a bezodkladně oznámí jakoukoli jejich změnu.

4.   Europol oznámí Komisi a agentuře eu-LISA orgán, který určil, a ústřední přístupový bod podle článku 30 a bezodkladně oznámí jakoukoli jejich změnu.

5.   Agentura eu-LISA oznámí Komisi úspěšné provedení testu uvedeného v čl. 66 odst. 1 písm. b).

6.   Komise zveřejní informace uvedené v odstavcích 1, 3 a 4 v Úředním věstníku Evropské unie. V případě změn v tomto seznamu zveřejní Komise jednou ročně jeho aktualizované souhrnné vydání. Komise udržuje průběžně aktualizované veřejné internetové stránky obsahující tyto informace.

Článek 66

Zprovoznění

1.   Komise stanoví datum zprovoznění systému EES, jakmile jsou splněny tyto podmínky:

a)	jsou přijata opatření uvedená v článku 36 a čl. 50 odst. 4 a 5;

b)	agentura eu-LISA oznámí úspěšné provedení souhrnného testu systému EES, který má provést agentura eu-LISA spolu s členskými státy;

c)	členské státy potvrdí, že byla provedena nezbytná technická a právní opatření týkající se shromažďování a předávání údajů uvedených v článcích 16 až 20 v rámci systému EES, a oznámí je Komisi;

d)	členské státy učiní oznámení Komisi podle čl. 65 odst. 1, 2 a 3.

2.   Systém EES je provozován:

a)	členskými státy, které uplatňují schengenské acquis v plném rozsahu, a

b)

členskými státy, které dosud schengenské acquis v plném rozsahu neuplatňují, ale v nichž jsou splněny všechny tyto podmínky: i) bylo úspěšně dokončeno ověření v souladu s platnými postupy schengenského hodnocení; ii) ustanovení schengenského acquis týkající se systému SIS byla uvedena v účinnost v souladu s příslušným aktem o přistoupení; a iii) ustanovení schengenského acquis týkající se systému VIS, jež jsou nezbytná pro provoz systému EES, jak je vymezen tímto nařízením, byla uvedena v účinnost v souladu s příslušným aktem o přistoupení.

3.   Členský stát, na který se nevztahuje odstavec 2, se připojí k systému EES, jakmile jsou splněny podmínky uvedené v odst. 1 písm. b), c) a d) a odst. 2 písm. b). Komise stanoví datum zprovoznění systému EES v těchto členských státech.

4.   Komise sdělí Evropskému parlamentu a Radě výsledky testu provedeného podle odst. 1 písm. b).

5.   Rozhodnutí Komise uvedené v odstavcích 1 a 3 se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

6.   Členské státy a Europol začnou používat systém EES ode dne stanoveného Komisí v souladu s odstavcem 1, případně s odstavcem 3.

Článek 67

Ceuta a Melilla

Tímto nařízením nejsou dotčena zvláštní pravidla týkající se měst Ceuta a Melilla, vymezená v prohlášení Španělského království o městech Ceuta a Melilla v závěrečném aktu k Dohodě o přistoupení Španělského království k Úmluvě k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985.

Článek 68

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 69

Poradní skupina

Agentura eu-LISA zřídí poradní skupinu a poskytne jí odborné poznatky související se systémem EES, zejména v souvislosti s přípravou svého ročního pracovního programu a výroční zprávy o činnosti. Během fáze návrhu a vývoje systému EES se uplatní čl. 37 odst. 2.

Článek 70

Odborná příprava

Agentura eu-LISA plní úkoly související s poskytováním odborné přípravy zaměřené na technické aspekty používání systému EES podle nařízení (EU) č. 1077/2011.

Článek 71

Praktické pokyny

Komise v úzké spolupráci s členskými státy, agenturou eu-LISA a dalšími příslušnými agenturami vypracuje praktickou příručku pro provádění a řízení systému EES. Praktická příručka poskytne technické a operativní pokyny, doporučení a osvědčené postupy. Komise praktickou příručku přijme formou doporučení.

Článek 72

Sledování a hodnocení

1.   Agentura eu-LISA zajistí zavedení postupů, které budou sledovat vývoj systému EES vzhledem k cílům v oblasti plánování a nákladů a dále budou sledovat fungování systému EES, pokud jde o porovnání jeho technických výstupů, nákladové efektivnosti, bezpečnosti a kvality služeb se stanovenými cíli.

2.   Do 30. června 2018 a poté každých šest měsíců během vývojové fáze systému EES předloží agentura eu-LISA Evropskému parlamentu a Radě zprávu o aktuálním stavu vývoje ústředního systému EES, jednotných rozhraní a komunikační infrastruktury mezi ústředním systémem EES a jednotnými rozhraními. Tato zpráva musí zahrnovat podrobné informace o vzniklých nákladech a o jakémkoli riziku, které může mít dopad na celkové náklady systému EES hrazené ze souhrnného rozpočtu Unie v souladu s čl. 64 odst. 1 a čl. 64 odst. 2 prvním pododstavcem. Po ukončení vývoje systému EES předloží agentura eu-LISA Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které podrobně vysvětlí, jak byly splněny cíle týkající se zejména plánování a nákladů, a odůvodní případné odchylky.

3.   Pro účely technické údržby má agentura eu-LISA přístup k potřebným informacím, které se týkají operací zpracovávání údajů EES.

4.   Dva roky po zprovoznění systému EES a poté každé dva roky předloží agentura eu-LISA Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o technickém fungování systému EES, včetně jeho zabezpečení.

5.   Tři roky po zprovoznění systému EES a poté každé čtyři roky předloží Komise celkové hodnocení systému EES. Toto hodnocení musí zahrnovat:

a)	posouzení provádění tohoto nařízení;

b)	posouzení dosažených výsledků ve vztahu ke stanoveným cílům a dopadu na základní práva;

c)	posouzení trvající platnosti výchozího principu systému EES;

d)	posouzení přiměřenosti biometrických údajů používaných pro řádné fungování systému EES;

e)	posouzení používání razítek ve výjimečných případech uvedených v čl. 21. odst. 2;

f)	posouzení zabezpečení systému EES;

g)	posouzení všech faktorů včetně všech nepřiměřených dopadů na plynulost provozu na hraničních přechodech a faktorů majících dopady na souhrnný rozpočet Unie.

Hodnocení zahrnuje jakákoli nezbytná doporučení. Komise předloží tuto hodnotící zprávu Evropskému parlamentu, Radě, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Agentuře Evropské unie pro základní práva zřízené nařízením Rady (ES) 168/2007 (45).

Toto hodnocení zahrnuje také posouzení využívání ustanovení článku 60, a to jak pokud jde o četnost - počet státních příslušníků třetích zemí využívajících těchto ustanovení za každý členský stát, jejich státní příslušnost a průměrná délka jejich pobytu, tak o praktické dopady, a zohlední související vývoj ve vízové politice Unie. První hodnotící zpráva může obsahovat možnosti za účelem postupného vyřazení ustanovení uvedených v článku 60 a jejich nahrazení nástrojem Unie. Ke zprávě bude případně připojen legislativní návrh na změnu ustanovení uvedených v článku 60.

6.   Členské státy a Europol poskytnou agentuře eu-LISA a Komisi informace nezbytné pro vypracování zpráv uvedených v odstavcích 4 a 5 v souladu s kvantitativními ukazateli předem stanovenými Komisí nebo agenturou eu-LISA. Tyto informace nesmějí ohrozit pracovní metody ani obsahovat informace, které prozrazují zdroje, pracovníky nebo informace o vyšetřování určených orgánů.

7.   Agentura eu-LISA poskytne Komisi informace nezbytné k vypracování celkových hodnocení podle odstavce 5.

8.   Všechny členské státy a Europol vypracují – při dodržení vnitrostátních právních předpisů o zveřejňování citlivých informací – výroční zprávu o efektivitě přístupu k údajům systému EES pro účely vymáhání práva, obsahující informace a statistické údaje o:

a)	tom, zda nahlížení bylo provedeno za účelem zjištění totožnosti, nebo získání záznamů o vstupu/výstupu, a o typu teroristického trestného činu či jiného závažného trestného činu, který vedl k nahlížení;

b)	důvodech pro doložení podezření, že se na dotčenou osobu vztahuje toto nařízení;

c)	důvodech pro to, že nebylo zahájeno nahlížení do systémů automatizované identifikace otisků prstů jiných členských států podle rozhodnutí 2008/615/SVV v souladu s čl. 32 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení;

d)	počtu žádostí o přístup do systému EES pro účely vymáhání práva;

e)	počtu a typu případů, v nichž přístup do systému EES pro účely vymáhání práva vedl k úspěšným zjištěním totožnosti;

f)	počtu a typu případů, v nichž byl použit postup pro naléhavé případy uvedený v čl. 31 odst. 2 a čl. 32 odst. 2 druhém pododstavci, včetně případů, kdy ústřední přístupový bod při následném ověření naléhavost neuznal.

Členským státům musí být k dispozici technické řešení pro usnadnění shromažďování údajů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce pro účely vytváření statistiky uvedené v tomto odstavci. Komise přijme prováděcí akty týkající se specifikací technického řešení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2.

Výroční zprávy členských států a Europolu se předají Komisi do 30. června následujícího roku.

Článek 73

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije ode dne stanoveného Komisí v souladu s čl. 66 odst. 1 s výjimkou článků 5, 36, 37, 38, 43, 51 tohoto nařízení, čl. 61 bodu 5 tohoto nařízení týkajícího se čl. 17a odst. 5 nařízení (ES) č. 767/2008, čl. 61 bodu 10 tohoto nařízení týkajícího se čl. 26 odst. 3a nařízení (ES) č. 767/2008 a článků 62, 64, 65, 66, 68, 69 a 70 a čl. 72 odst. 2 tohoto nařízení, které se použijí ode dne 29. prosince 2017.

---

(1)  Úř. věst. C 487, 28.12.2016, s. 66.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. října 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 20. listopadu 2017.

(3)  Rozhodnutí Rady 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému (VIS) (Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 5).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 ze dne 25. října 2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 286, 1.11.2011, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6).

(9)  Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(12)  Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(17)  Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19.

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Úř. věst. 150, 20.5.2014, s. 143).

(19)  Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43).

(20)  Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

(21)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(22)  Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).

(23)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

(24)  Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).

(25)  Rozhodnutí Rady 2008/149/SVV ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 50).

(26)  Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.

(27)  Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).

(28)  Rozhodnutí Rady 2011/349/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, zejména pokud jde o justiční spolupráci v trestních věcech a policejní spolupráci (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 1).

(29)  Rozhodnutí Rady 2010/365/EU ze dne 29. června 2010 o uplatňování ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku (Úř. věst. L 166, 1.7.2010, s. 17).

(30)  Rozhodnutí Rady (EU) 2017/733 ze dne 25. dubna 2017 o uplatňování ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v Chorvatské republice (Úř. věst. L 108, 26.4.2017, s. 31).

(31)  Rozhodnutí Rady (EU) 2017/1908 ze dne 12. října 2017 o uplatňování ustanovení schengenského acquis týkajících se Vízového informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku (Úř. věst. L 269, 19.10.2017, s. 39).

(32)  Nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí (Úř. věst. L 157, 15.6.2002, s. 1).

(33)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti (Úř. věst. L 157, 27.5.2014, s. 1).

(34)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 21).

(35)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).

(36)  Nařízení Rady (ES) č. 377/2004 ze dne 19. února 2004 o vytvoření sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví (Úř. věst. L 64, 2.3.2004, s. 1).

(37)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).

(38)  Rozhodnutí Komise 2008/602/ES ze dne 17. června 2008, kterým se pro vývojovou fázi stanoví fyzická architektura a požadavky na vnitrostátní uživatelská rozhraní a komunikační infrastrukturu mezi centrálním VIS a vnitrostátními uživatelskými rozhraními (Úř. věst. L 194, 23.7.2008, s. 3).

(39)  Nařízení Rady (ES) č. 693/2003 ze dne 14. dubna 2003 o zavedení dokladu k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladu k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD) a o změně Společné konzulární instrukce a Společné příručky (Úř. věst. L 99, 17.4.2003, s. 8).

(40)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98).

(41)  Rozhodnutí Rady 2008/633/SVV ze dne 23. června 2008 o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do Vízového informačního systému (VIS) pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 129).

(42)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

(43)  Nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 ze dne 7. října 2013 o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. září 1998, kterým se zřizuje Stálý výbor pro hodnocení a provádění Schengenu (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 27).

(44)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1).

(45)  Nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva (Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 1).

---

---

---