PŘÍLOHA

Podpora EU pro provádění rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1540 (2004)

1.   Souvislosti

Ve své zprávě z dubna roku 2006 výbor 1540 shrnul, že 62 států ještě musí předložit svou první zprávu a 55 států, které tak již učinily, musí ještě předložit dodatečné informace a objasnění. Vzhledem k tomu, že se tyto státy nachází ve třech zeměpisných oblastech (Afrika, Karibik a jižní Tichomoří) a že nedostatky ve zprávách států sledovaly určité regionální modely, navrhl výbor 1540, že by se činnosti na pomoc státům při plnění prováděcích požadavků rezoluce RB OSN 1540 měly zaměřit na regiony a oblasti, kde byly rozpoznány zvláštní potřeby.

V reakci na tento názor byla pomoc při činnostech výboru 1540 ze strany EU během období let 2004 až 2007 dvojí:

—	EU podnikla kroky vůči třetím státům, aby podpořila předložení zpráv států podle rezoluce RB OSN 1540,

—

dne 12. června 2006 přijala EU společnou akci 2006/419/SZBP, v níž se poskytuje finanční pomoc pěti informačním činnostem zaměřeným na pět různých regionů rozvojových zemí. Tyto informační činnosti mají podobu semináře a jejich cílem je zvýšit informovanost rozvojových zemí o jejich závazcích podle rezoluce RB OSN 1540 a přispět k posílení vnitrostátních správních kapacit třetích zemí při vypracovávání zpráv států o provádění rezoluce RB OSN 1540.

Podle informace, kterou předložil předseda výboru 1540 Radě bezpečnosti OSN dne 17. prosince 2007, bylo v souvislosti s povinností členských států OSN podávat zprávy dosaženo značného pokroku, ale pro dosažení plného provedení všech aspektů rezoluce je v dalším období třeba většího úsilí. Konkrétně k březnu 2008 již 144 států předložilo svou první zprávu a 99 států již předložilo požadované dodatečné informace. Na tematickém jednání o informačních činnostech uspořádaném výborem 1540 v říjnu roku 2007 bylo rovněž uznáno, že je třeba odstupňovaného přístupu, a bylo doporučeno, aby se budoucí informační činnosti zaměřily méně na otázku podávání zpráv a více na pomoc státům s otázkami souvisejícími s prováděním.

V informaci z prosince 2007 bylo rovněž zdůrazněno, jakým způsobem by se při praktické činnosti výboru 1540 měl hlavní důraz přesunout z podávání zpráv na provádění všech aspektů rezoluce RB OSN 1540. V této souvislosti by informační činnost a pomoc, přizpůsobená jednotlivým státům a reagující na regionální a další konkrétní okolnosti, mohly pomoci členským státům čelit výzvám spojeným s prováděním. Jak výbor uvedl ve svém pracovním programu, vnitrostátní plány či cestovní mapy provádění mohou sloužit státům jako užitečné nástroje plánování a tato myšlenka by měla být více prosazována. Dotčené země by měly obdržet větší pomoc při vypracování svých národních akčních plánů. Rovněž by měla být posílena schopnost členských států formulovat účinné žádosti o pomoc.

2.   Popis projektů

Projekty na podporu provedení rezoluce RB OSN 1540 budou mít podobu šesti pracovních seminářů zaměřených na posílení schopnosti úředníků odpovědných za řízení procesu kontroly vývozu v šesti subregionech (Afrika, Střední Amerika, Mercosur, Blízký východ a oblast Perského zálivu, tichomořské ostrovy a jihovýchodní Asie), aby mohli v praxi usilovat o provedení rezoluce RB OSN 1540. Navrhované pracovní semináře budou konkrétně přizpůsobeny pro pohraniční a celní úředníky i úředníky regulačních orgánů a budou zahrnovat hlavní prvky procesu kontroly vývozu, mimo jiné i použitelné právní předpisy (včetně vnitrostátních a mezinárodních právních aspektů), regulativní kontroly (včetně ustanovení o vydávání licencí, ověřování konečného uživatele a programů pro zvyšování informovanosti) a vymáhání práva (včetně identifikace zboží, posuzování rizik a metod detekce).

Během pracovního semináře budou státy vyzývány k předávání a sdílení zkušeností s praktickými otázkami provádění. Státy budou mít příležitost porovnat své procesy kontroly vývozu a prostřednictvím těchto srovnání určit postupy, jimž by zkušenosti jiných mohly přinést užitek. Pokud státy budou potřebovat pomoc, jež by jim umožnila použít účinnější postupy, je možné sestavit programy pomoci.

Navrhované akce by rovněž měly umožnit, aby uvedení úředníci mohli jasně určit nedostatky a potřeby a vzít při tom v úvahu různá hlediska (vlády a průmyslových odvětví) za účelem formulování účinných žádostí o pomoc, pokud jde o odbornou přípravu, vybavení a další oblasti činností. Tyto žádosti budou předloženy výboru 1540 – pro rozeslání státům – nebo přímo státům, mezinárodním a nevládním organizacím. Bude třeba, aby tyto pracovní semináře čerpaly ze zkušeností odborníků výboru 1540 i z mezinárodně dostupných zkušeností. Dárcovské země, jakož i mezinárodní mezivládní organizace, by tedy mohly rovněž poskytnout osvědčené či známé kompetence tím, že na dobu trvání pracovního semináře uvolní své odborníky.

Tato nová společná akce je založena na úsilí předchozí společné akce 2006/419/SZBP, jež byla zaměřena zejména na zvyšování informovanosti a povinnost podávat zprávy, a toto úsilí zintenzivňuje. Poskytne projektům operativní a subregionální rozměr tím, že do pracovních seminářů, které budou trvat tři až čtyři dny, zapojí přibližně tři státní úředníky (na úrovni profesionálů či odborníků) z každého účastnícího se státu.

Pracovní semináře, financované prostřednictvím této společné akce, umožní jasně určit nedostatky a potřeby, což bude pro Evropskou unii zvláště užitečné, zejména pro výběr zemí, jež by mohly mít prospěch z projektů budování kapacit financovaných v rámci nového nástroje stability. Rovněž to napomůže vymezit přesné oblasti, v nichž je dalších činností EU nejvíce zapotřebí. Účastníkům pracovních seminářů bude doporučeno vypracování konkrétních žádostí o pomoc. EU určí rozsah pomoci, přičemž vezme na vědomí záměry dalších možných dárců a zajistí co největší součinnost s dalšími finančními nástroji EU (např. doplňkovost činností v rámci nástroje stability v oblasti kontroly vývozu v třetích zemích s touto společnou akcí).

Výsledky projektů:

—	lepší porozumění úsilí vyvinutému na úrovni jednotlivých členských států a na regionální i mezinárodní úrovni ze strany účastníků za účelem zabránění šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů,

—	větší přehlednost stávajících prováděcích a donucovacích opatření a posílení učiněných či plánovaných kroků pro plné provedení rezoluce RB OSN 1540,

—	zlepšení posuzování rizik a metod detekce a posuzování,

—	zdokonalení vzájemného působení mezi vnitrostátními a regionálními úřady pro kontrolu vývozu a pro vymáhání práva a sdílení informací mezi nimi,

—	větší porozumění přepravám nákladu a metodám používaným pro obcházení procesů kontroly vývozu,

—	větší porozumění povaze dvojího užití určitého zboží a větší schopnost určovat zboží dvojího užití související se zbraněmi hromadného ničení a jejich nosiči,

—	posílení spolupráce mezi úředníky regulačních i donucovacích orgánů a průmyslovými odvětvími,

—

přínos pracovního semináře pro účastníky: a) vytvořit možné národní akční plány; b) vyhotovit žádosti o pomoc pro budoucí návazné činnosti v konkrétnějších oblastech tohoto pracovního semináře a případně posílit spolupráci s mezivládními a subregionálními organizacemi při poskytování této pomoci a c) vypracovat zprávu o průběhu semináře.

3.   Doba trvání

Celková odhadovaná doba trvání projektů bude 24 měsíců.

4.   Příjemci a účastníci

Účastnící se státy byly vybrány podle několika kritérií. Pro určení států, jež mohou vyžadovat pomoc v oblasti posuzování rizik, pohraničních kontrol a kontrol překládek, identifikace zboží a metod detekce, byly posouzeny způsoby provedení rezoluce RB OSN 1540 v jednotlivých zemích.

Při navrhování účasti níže uvedených států na projektech byla zohledněna jejich různá úroveň provedení a schopností. Podobnosti v regionálních otázkách, jako je překládka, představují pojítko a umožňují, aby byla určena a rozvíjena součinnost mezi státy.

Vybrané státy se rovněž zúčastnily informačních činností, jež byly předtím uspořádány v příslušných subregionech.

Státy budou požádány, aby jmenovaly úředníky na úrovni provádění obeznámené s procesem kontroly vývozu a s procesem kontroly hranic. Mezi ně by se řadili zástupci z těchto oblastí státní správy:

—	regulační orgány a

—	ochrana hranic (včetně celních a policejních orgánů; zvláštní pozornost bude věnována postupům, do nichž jsou zapojeny různé složky státní správy a různé orgány).

Případně budou pozváni zástupci dalších orgánů označených za zásadní pro proces kontroly vývozu, na základě rozhodnutí předsednictví EU, jemuž je nápomocen generální tajemník, vysoký představitel.

Rovněž by se zvážilo pozvání mezivládních a regionálních organizací k návštěvě pracovních seminářů a k účasti na nich.

Je důležité zdůraznit, že některé z účastnících se států by mohly být vystaveny rizikům šíření zbraní hromadného ničení – i když nedopatřením – vzhledem k jejich zeměpisné poloze, politické situaci nebo s ohledem na jejich národní energetické plány. Několik z těchto států se již zapojilo do konstruktivního dialogu s EU o nešíření zbraní hromadného ničení, a to i prostřednictvím jednání a podpisu dvoustranných dohod s ustanoveními o nešíření zbraní hromadného ničení. Uspořádání těchto sérií pracovních seminářů tedy znamená pro EU velkou příležitost plnit své závazky v rámci uvedených ujednání a ukázat význam, jejž přikládá pomoci rozvojovým zemím, a to i prostřednictvím mnohostranných prostředků.

Mezi státy vybrané k účasti na těchto pracovních seminářích patří:

1.	Projekt týkající se Afriky Ghana, Keňa, Maroko, Nigérie, Uganda, Jihoafrická republika, Konžská republika, Egypt, Libye a Tanzanie.

2.	Projekt týkající se Střední Ameriky Belize, Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras, Mexiko, Nikaragua a Panama.

3.	Projekt týkající se států Mercosuru Argentina, Brazílie, Uruguay, Paraguay, Venezuela, Bolívie, Chile, Kolumbie, Ekvádor a Peru.

4.	Projekt týkající se Blízkého východu a oblasti Perského zálivu Bahrajn, Irák, Jordánsko, Kuvajt, Omán, Saúdská Arábie, Sýrie, Spojené arabské emiráty.

5.	Projekt týkající se tichomořských ostrovních států Fidži, Marshallovy ostrovy, Federativní státy Mikronésie, Nauru, Palau, Papua-Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Východní Timor, Tuvalu, Vanuatu.

6.	Projekt týkající se států jihovýchodní Asie Kambodža, Indonésie, Malajsie, Myanmar, Filipíny, Singapur, Thajsko a Vietnam.

5.   Provádějící subjekt

Za provádění společné akce odpovídá předsednictví, jemuž je nápomocen generální tajemník, vysoký představitel. Předsednictví svěří technické provedení sekretariátu OSN (Úřad pro otázky odzbrojení). Sekretariát OSN (Úřad pro otázky odzbrojení) podepíše dohodu o podpoře hostitelského státu se státy, které budou označeny jako hostitelské. Hostitelský stát se bude účastnit provádění projektů financovaných touto společnou akcí. Pořízení jakéhokoli zboží, práce nebo služeb sekretariátem OSN (Úřadem pro otázky odzbrojení) v hostitelském státě v souvislosti s touto společnou akcí bude provedeno v souladu s platnými pravidly a postupy OSN, jak jsou uvedeny ve finanční dohodě uzavřené se sekretariátem OSN (Úřadem pro otázky odzbrojení) (čl. 3 odst. 3 této společné akce).