31999R1257

Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999

ze dne 17. května 1999

o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 36 a 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů [4],

s ohledem na stanovisko Účetního dvora [5],

(1) vzhledem k tomu, že společná politika rozvoje venkova by měla doprovázet a doplňovat jiné nástroje společné zemědělské politiky, a tím přispět k dosažení cílů této politiky, jak je stanoveno v čl. 33 odst. 1 Smlouvy;

(2) vzhledem k tomu, že podle čl. 33 odst. 2 písm. a) Smlouvy musí být při vypracování společné zemědělské politiky a zvláštních způsobů jejího používání vzata v úvahu zvláštní povaha zemědělské činnosti, která vyplývá ze sociální struktury zemědělství a ze strukturálních a přírodních rozdílů mezi různými zemědělskými regiony;

(3) vzhledem k tomu, že podle článku 159 Smlouvy musí brát provádění společných politik v úvahu cíle stanovené články 158 a 160 pro společnou politiku hospodářské a sociální soudržnosti a přispívat k jejich dosažení; že opatření pro rozvoj venkova by proto měla přispět k této politice v regionech, jejichž rozvoj zaostává (cíl 1), a v regionech, které čelí strukturálnímobtížím (cíl 2), jak je definováno v nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech [6];

(4) vzhledem k tomu, že opatření navržená k podpoře zlepšení zemědělských struktur byla zavedena do společné zemědělské politiky již v roce 1972; že po dobu téměř dvou desetiletí byly činěny pokusy o začlenění zemědělské strukturální politiky do širšího hospodářského a sociálního kontextu venkovských oblastí; že reforma politiky v roce 1992 zdůraznila ekologický rozměr zemědělství jako největšího uživatele půdy;

(5) vzhledem k tomu, že politika venkova se v současné době vykonává prostřednictvím řady komplexních nástrojů;

(6) vzhledem k tomu, že v průběhu následujících let se zemědělství bude muset přizpůsobit novým skutečnostem a dalším změnám vývoje trhu, politiky trhu a tržních pravidel, poptávce a preferencím spotřebitelů a příštímu rozšíření Společenství; že tyto změny se budou týkat nejen zemědělských trhů, ale obecně i místního hospodářství ve venkovských regionech; že politika rozvoje venkova by měla směřovat k obnově a posílení konkurenceschopnosti venkovských regionů; a přispět tak k zachování a vytváření pracovních míst ve výše uvedených regionech;

(7) vzhledem k tomu, že tento rozvoj by měl být posílen a podpořen reorganizací a zjednodušením stávajících nástrojů rozvoje venkova;

(8) vzhledem k tomu, že tato reorganizace by měla vzít v úvahu zkušenosti získané používáním stávajících nástrojů, a měla by proto být založena na nástrojích používaných v rámci současných prioritních cílů podporujících rozvoj venkova tím, že urychlí přizpůsobení zemědělských struktur v rámci reformy společné zemědělské politiky a usnadní rozvoj a strukturální přizpůsobení venkovských oblastí (cíle 5a a 5b), jak je stanoveno v nařízení Rady (EHS) č. 2052/88 ze dne 24. června 1988 o úkolech strukturálních fondů a jejich účinnosti a o koordinaci mezi jejich činnostmi navzájem a mezi těmito činnostmi a operacemi Evropské investiční banky a jinými stávajícími finančními nástroji [7] a v nařízení Rady (EHS) č. 4256/88 ze dne 19. prosince 1988, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 2052/88, pokud jde o orientační sekci Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) [8], a těch nástrojích, které jsou zaváděny jako doprovodná opatření k reformě zemědělské politiky z roku 1992 nařízením Rady (EHS) č. 2078/92 ze dne 30. června 1992 o způsobech zemědělské produkce slučitelných s požadavky na ochranu životního prostředí a zachování přírodního prostředí [9], nařízením Rady (EHS) č. 2079/92 ze dne 30. června 1992, kterým se zavádí režim podpor Společenství v případě předčasného starobního důchodu v zemědělství [10] a nařízením Rady (EHS) 2080/92 ze dne 30. června 1992, kterým se zavádí režim podpor Společenství na lesnická opatření v zemědělství [11];

(9) vzhledem k tomu, že rámec reformované politiky venkova by měl zahrnovat všechny venkovské regiony ve Společenství;

(10) vzhledem k tomu, že tři stávající doprovodná opatření zavedená reformou společné zemědělské politiky v roce 1992 (agroenvironmentální opatření, předčasný odchod do důchodu a zalesňování) by měla být doplněna systémem pro znevýhodněné oblasti a oblasti s environmentálními omezeními;

(11) vzhledem k tomu, že jiná opatření pro rozvoj venkova by měla tvořit součást integrovaných programů rozvoje pro regiony spadající pod cíl 1 a mohou tvořit součást programů pro regiony spadající pod cíl 2;

(12) vzhledem k tomu, že ve venkovských oblastech by opatření pro rozvoj venkova měla doprovázet a doplňovat politiky trhu;

(13) vzhledem k tomu, že podpora rozvoje venkova z EZOZF by měla být založena na jednotném právním rámci zavádějícím opatření způsobilá pro podporu, jejich cíle a kritéria poskytnutí podpory;

(14) vzhledem k tomu, že z důvodu rozmanitosti venkovských oblastí Společenství by se politika rozvoje venkova měla řídit zásadou subsidiarity; že by proto měla být v co možná nejvyšší míře decentralizována a důraz musí být dán na účast a přístup vedoucí od nižší na vyšší úroveň; že by proto kritéria pro poskytnutí podpory rozvoje venkova neměla přesahovat meze toho, co je nezbytné k dosažení cílů politiky rozvoje venkova;

(15) vzhledem k tomu, že zajištění souladu s jinými nástroji společné zemědělské politiky a jinými společnými politikami však vyžaduje, aby byla stanovena základní kritéria pro poskytnutí podpory na úrovni Společenství; že by mělo být především zabráněno neopodstatněnému narušování hospodářské soutěže vyplývajícímu z opatření pro rozvoj venkova;

(16) vzhledem k tomu, že k zajištění pružnosti a ke zjednodušení právních předpisů by měla Rada přenést na Komisi prováděcí pravomoci v souladu s čl. 202 třetí odrážkou Smlouvy;

(17) vzhledem k tomu, že struktura zemědělství ve Společenství je určována existencí značného množství zemědělských podniků, kterým chybí strukturální podmínky k zajištění přiměřeného příjmu a životních podmínek pro zemědělce a jejich rodiny;

(18) vzhledem k tomu, že cílem investiční podpory Společenství je modernizace zemědělských podniků a zlepšení jejich životaschopnosti;

(19) vzhledem k tomu, že podmínky Společenství pro poskytnutí investiční podpory by měly být zjednodušeny v porovnání se stávajícími podmínkami stanovenými nařízením Rady (ES) č. 950/97 ze dne 20. května 1997 o zvýšení efektivnosti zemědělských struktur [12];

(20) vzhledem k tomu, že poskytování zvláštních výhod mladým zemědělcům může zjednodušit nejen jejich zahajování činnosti, ale následně také strukturální přizpůsobení jejich zemědělských podniků;

(21) vzhledem k tomu, že vývoj a specializace zemědělství vyžadují přiměřenou úroveň obecné, technické a hospodářské odborné přípravy osob účastnících se činností v zemědělství a lesnictví, zejména pokud jde o nové přístupy k řízení, produkci a uvádění na trh;

(22) vzhledem k tomu, že je třeba zvláštního úsilí k zaučení zemědělců a k jejich informování o způsobech zemědělského hospodaření v souladu se životním prostředím;

(23) vzhledem k tomu, že z důvodu zlepšení životaschopnosti zemědělských podniků by měl být podporován předčasný odchod do důchodu v zemědělství, s přihlédnutím ke zkušenostem získaným při provádění nařízení (EHS) č. 2079/92;

(24) vzhledem k tomu, že podpora znevýhodněných oblastí by měla přispívat k trvalému užívání zemědělské půdy, zachování přírodního prostředí, zachování a podpoře udržitelných zemědělských systémů;

(25) vzhledem k tomu, že znevýhodněné oblasti by měly být roztříděny na základě společných kritérií;

(26) vzhledem k tomu, že na úrovni Společenství neexistuje potřeba žádného dalšího roztřídění znevýhodněných oblastí;

(27) vzhledem k tomu, že by měly být stanoveny podmínky pro poskytování vyrovnávacích příspěvků z důvodu zajištění účinnosti tohoto režimu podpor a z důvodu zajištění dosažení jeho cílů;

(28) vzhledem k tomu, že z důvodu omezení zemědělské činnosti v oblastech s environmentálními omezeními může být nezbytné poskytovat zemědělcům k vyřešení jejich zvláštních problémů vyplývajících z těchto omezení podpory;

(29) vzhledem k tomu, že z důvodu podpory udržitelného rozvoje venkovských oblastí a nutnosti reagovat na vzrůstající poptávku společnosti po environmentálních službách by v nadcházejících letech měla být prvořadá úloha přiznána agroenvironmentálním nástrojům;

(30) vzhledem k tomu, že stávající podpora agroenvironmentálních opatření podle nařízení (EHS) č. 2078/92 by se měla nadále zachovat pro cílená opatření v životním prostředí s ohledem na zkušenosti získané při uplatňování tohoto režimu, jak je podrobně popsáno ve zprávě Komise předložené podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2078/92;

(31) vzhledem k tomu, že režim podpor agroenvironmentálních opatření by měl pokračovat, aby motivoval zemědělce ke službě celé společnosti zavedením nebo dalším využíváním způsobů zemědělského hospodaření v souladu se vzrůstající potřebou ochrany a zlepšování stavu životního prostředí, přírodních zdrojů, půdy a genetické rozmanitosti a zachování přírodního prostředí a krajiny;

(32) vzhledem k tomu, že zlepšování zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů by měla být v této oblasti motivována investičními podporami;

(33) vzhledem k tomu, že tato podpora může být v široké míře založena na stávajících podmínkách v současné době stanovených nařízením Rady (ES) č. 951/97 ze dne 20. května 1997 o zlepšení podmínek zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh [13];

(34) vzhledem k tomu, že by měly být zajištěny životaschopnost těchto investic a podíl zemědělců na hospodářských výhodách přijatého opatření;

(35) vzhledem k tomu, že lesnictví je nedílnou součástí rozvoje venkova a opatření v lesnictví by proto měla být zahrnuta do režimu podpor rozvoje venkova; že podpora lesnictví nesmí způsobit zkreslení hospodářské soutěže a měla by být neutrální ve vztahu k trhu;

(36) vzhledem k tomu, že opatření v lesnictví by se měla přijmout s ohledem na závazky sjednané na mezinárodní úrovni Společenstvím a členskými státy a měla by být založena na plánech členských států pro lesnictví; že tato opatření by rovněž měla vzít v úvahu zvláštní problémy klimatických změn;

(37) vzhledem k tomu, že opatření v lesnictví by měla být založena na opatřeních přijatých v rámci stávajících režimů stanovených nařízením Rady (EHS) č. 1610/89 ze dne 29. května 1989, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 4256/88 ohledně opatření pro rozvoj a využití lesů ve venkovských oblastech Společenství [14] a nařízením Rady (EHS) č. 867/90 ze dne 29. března 1990 o zlepšení podmínek zpracování a uvádění lesnických produktů na trh [15];

(38) vzhledem k tomu, že zalesňování zemědělské půdy je důležité zejména z hlediska využití půdy a životního prostředí a jako příspěvek na zvýšené zásobování určitými lesnickými produkty; že stávající podpora zalesňování v rámci nařízení (EHS) č. 2080/92 by proto měla být nadále poskytována s přihlédnutím ke zkušenosti získané při provádění výše uvedené úpravy, jak je podrobně popsáno ve zprávě Komise předložené podle čl. 8 odst. 3 uvedeného nařízení;

(39) vzhledem k tomu, že by měly být poskytnuty příspěvky na činnosti, jejichž cílem je zachování a zlepšení ekologické rovnováhy lesů v určitých oblastech;

(40) vzhledem k tomu, že by měla být poskytnuta podpora na jiná opatření týkající se zemědělských činností a jejich změn; že seznam opatření by měl být definován na základě zkušeností a s ohledem na potřeby rozvoje venkova tak, aby byl tento rozvoj částečně zaměřen na nezemědělské činnosti a služby, za účelem obrátit vývoj směřující k hospodářskému a sociálnímu úpadku a vylidnění venkova; že by měla být podporována opatření k odstranění nerovností a k podpoře rovných příležitostí pro ženy a muže;

(41) vzhledem k tomu, že se zvyšuje poptávka spotřebitelů po produktech a potravinách produkovaných ekologickým zemědělstvím; že se tím pro zemědělské produkty vytváří nový trh; že ekologické zemědělství zlepšuje udržitelnost zemědělské činnosti, a tím přispívá k obecným cílům tohoto nařízení; že zvláštní opatření na podporu rozvoje venkova se mohou týkat produkce, zpracování a uvádění produktů ekologického zemědělství na trh;

(42) vzhledem k tomu, že opatření pro rozvoj venkova způsobilá pro podporu Společenství by měla být v souladu s právními předpisy Společenství a s ostatními politikami Společenství a jinými nástroji společné zemědělské politiky;

(43) vzhledem k tomu, že v rámci tohoto nařízení by se měla vyloučit podpora pro určitá opatření způsobilá pro podporu podle jiných nástrojů společné zemědělské politiky, a zejména pro opatření, která spadají do působnosti podpůrných režimů v rámci společných organizací trhu s výjimkou odůvodněnou objektivními kritérii;

(44) vzhledem k tomu, že s ohledem na stávající podporu pro seskupení producentů a jejich svazy v několika společných organizacích trhu se zvláštní podpora seskupením producentů v rámci rozvoje venkova nadále nejeví jako nezbytná; že režim podpor existující podle nařízení Rady (ES) č. 952/97 ze dne 20. května 1997 o seskupeních producentů a jejich svazech [16] by proto měl být ukončen;

(45) vzhledem k tomu, že podpory Společenství, které jsou určeny na opatření pro rozvoj venkova v oblastech, které nespadají pod cíl 1, by měla financovat záruční sekce EZOZF; že základní finanční pravidla stanovená nařízením (ES) č. 1260/1999 byla odpovídajícím způsobem přizpůsobena;

(46) vzhledem k tomu, že podporu Společenství, která je určena na opatření pro rozvoj venkova v oblastech spadajících pod cíl 1, by měla nadále financovat orientační sekce EZOZF s výjimkou tří stávajících doprovodných opatření a podpory znevýhodněných oblastí a oblastí s environmentálním omezením;

(47) vzhledem k tomu, že pokud jde o podporu na opatření pro rozvoj venkova zahrnutá v programování cíle 1 a cíle 2, by se mělo zejména na integrované programování těchto opatření vztahovat nařízení (ES) č. 1260/1999; že pravidla financování by však měla vzít v úvahu, že opatření v regionech spadajících pod cíl 2 budou financována záruční sekcí;

(48) vzhledem k tomu, že opatření pro rozvoj venkova nezahrnutá v programování cíle 1 nebo cíle 2 by měla být předmětem programování rozvoje venkova podle zvláštních pravidel; že výše podpor pro tato opatření by měla být rozlišena podle obecných zásad stanovených v čl. 29 odst. 1 nařízení (ES) č. 1260/1999 s dostatečným ohledem na požadavek sociální a hospodářské soudržnosti; že následkem toho by uvedená výše podpor měla být v zásadě diferencována pro oblasti spadající pod cíl 1 a cíl 2 a jiné oblasti; že výše stanovená v tomto nařízení je maximální výší podpor Společenství;

(49) vzhledem k tomu, že kromě programů rozvoje venkova je třeba Komisi umožnit, aby z vlastního podnětu vydala ustanovení týkající se studií o rozvoji venkova, aniž je tím dotčena iniciativa stanovená v článcích 19 a 20 nařízení (ES) č. 1260/1999;

(50) vzhledem k tomu, že je třeba zavést vhodná pravidla pro sledování a hodnocení podpory rozvoje venkova, za použití přesně vymezených ukazatelů, jež musí být dohodnuty a zavedeny před prováděním programu;

(51) vzhledem k tomu, že opatření pro rozvoj venkova by měla mít nárok na podporu členských států bez finanční účasti Společenství; že s ohledem na značný hospodářský dopad této podpory a z důvodu zajištění souladu s opatřeními způsobilými pro podporu Společenství a zjednodušení postupů by měla být zavedena zvláštní pravidla pro státní podpory;

(52) vzhledem k tomu, že je třeba umožnit, aby byla přijata přechodná pravidla k usnadnění přechodu ze stávajících režimů podpory na nový režim podpory rozvoje venkova;

(53) vzhledem k tomu, že nový režim stanovený v tomto nařízení nahrazuje stávající režimy podpory, které by proto měly být zrušeny; že v důsledku toho je třeba rovněž zrušit odchylky v právní úpravě současných režimů pro nejvzdálenější regiony a pro ostrovy v Egejském moři; vzhledem k tomu, že jakmile budou provedena programování opatření pro rozvoj venkova, dojde za účelem uspokojení zvláštních potřeb výše uvedených regionů k přijetí nových předpisů pro pružnost, nezbytné úpravy a odchylky.

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A CÍLE

Článek 1

1. Toto nařízení zavádí rámec podpory Společenství pro udržitelný rozvoj venkova.

2. Opatření pro rozvoj venkova doprovází a doplňují jiné nástroje společné zemědělské politiky, a tím přispívají k dosažení cílů stanovených článkem 33 Smlouvy.

3. Opatření pro rozvoj venkova:

- se začlení mezi opatření podporující rozvoj a strukturální přizpůsobení regionů, jejichž rozvoj zaostává (cíl 1) a

- doprovází opatření podporující hospodářskou a sociální přeměnu oblastí, jež čelí strukturálním obtížím (cíl 2)

v dotyčných regionech, s ohledem na zvláštní cíle podpory Společenství uvedené v čl. 158 a 160 Smlouvy a v nařízení (ES) č. 1260/1999 a v souladu s podmínkami vymezenými v tomto nařízení.

Článek 2

Podpora rozvoje venkova týkající se zemědělské činnosti a její přeměny, se může týkat:

- zlepšování struktur zemědělských podniků a struktur pro zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh,

- přeměny a přesměrování potenciálu zemědělské produkce, zavádění nových technologií a zlepšování jakosti produktů,

- podpory nepotravinářské produkce,

- udržitelného rozvoje lesnictví,

- diverzifikace činností s cílem rozvoje doplňkových nebo alternativních činností,

- zachování a posílení životaschopné sociální struktury ve venkovských oblastech,

- rozvoje hospodářských činností a zachování a vytváření pracovních míst s cílem zajištění lepšího využití stávajícího potenciálu,

- zlepšování pracovních a životních podmínek,

- zachování a podpory zemědělských systémů s nízkými vstupními náklady,

- ochrany a podpory vysoké hodnoty přírody a udržitelného zemědělství, které dodržuje environmentální požadavky,

- odstraňování nerovností a podpory rovných příležitostí pro muže a ženy, zejména podporou projektů zahajovaných a prováděných ženami.

Článek 3

Podpora se poskytuje na opatření pro rozvoj venkova uvedená v hlavě II a za podmínek v ní stanovených.

HLAVA II

OPATŘENÍ PRO ROZVOJ VENKOVA

KAPITOLA I

INVESTICE V ZEMĚDĚLSKÝCH PODNICÍCH

Článek 4

Investiční podpory v zemědělských podnicích přispívají ke zlepšení příjmů a života v zemědělství, pracovních a produkčních podmínek.

Tyto investice musí sledovat jeden nebo více z následujících cílů:

- snižování produkčních nákladů,

- zlepšování a přesměrování produkce,

- zvyšování jakosti,

- ochranu a zlepšování přirozeného životního prostředí, hygienických podmínek a norem týkajících se dobrých životních podmínek zvířat,

- podporu diverzifikace činností zemědělského podniku.

Článek 5

Investiční podpora se poskytuje pouze těm zemědělským podnikům:

- které mohou prokázat hospodářskou životaschopnost,

- které splňují minimální požadavky v oblasti životního prostředí, hygieny a dobrých životních podmínek zvířat a

- v nichž má zemědělec dostatečné odborné znalosti a způsobilost.

Článek 6

Podpora se neposkytne na investice, které mají za cíl zvýšení produkce, pro kterou nemohou být nalezena běžná odbytiště.

Článek 7

Členské státy stanoví meze celkových investic způsobilých pro podporu.

Celková výše podpory vyjádřená jako procentuální podíl z objemu investic způsobilých pro podporu je omezena maximální výší 40 % a ve znevýhodněných oblastech 50 %. Pokud investice uskutečňují mladí zemědělci, jak je uvedeno v kapitole II, může tento podíl dosáhnout 45 % a ve znevýhodněných oblastech 55 %.

KAPITOLA II

ZAHÁJENÍ ČINNOSTI MLADÝCH ZEMĚDĚLCŮ

Článek 8

1. Podpora za účelem usnadnění zahájení činnosti mladých zemědělců se poskytne za těchto podmínek:

- zemědělec je mladší 40 let,

- zemědělec má odpovídající odborné znalosti a způsobilost,

- zemědělec poprvé zahajuje činnost v zemědělském podniku,

- pokud jde o zemědělský podnik:

(i) lze u něj prokázat hospodářskou životaschopnost a

(ii) splňuje minimální požadavky v oblasti životního prostředí, hygieny a dobrých životních podmínek zvířat

a

- zemědělec má postavení vedoucího zemědělského podniku.

Lze stanovit zvláštní podmínky pro případ, kdy mladý zemědělec nepůsobí jako výhradní vedoucí zemědělského podniku. Tyto podmínky musí být rovnocenné podmínkám vyžadovaným pro zahájení činnosti mladého zemědělce jako výhradního vedoucího zemědělského podniku.

2. Podpory na zahájení činnosti mohou zahrnovat:

- jednorázovou prémii do maximální částky uvedené v příloze,

- úrokový příspěvek na úvěry pro pokrytí nákladů vyplývajících ze zahájení činnosti; kapitalizovaná hodnota úrokových příspěvků nesmí překročit hodnotu jednorázové prémie.

KAPITOLA III

ODBORNÁ PŘÍPRAVA

Článek 9

Podpora odborné přípravy má přispívat ke zvýšení odborných znalostí a způsobilosti zemědělců a jiných osob účastnících se zemědělských a lesnických činností a jejich přeměně na jiné činnosti.

Odborná příprava slouží zejména:

- k přípravě zemědělce na kvalitativní přesměrování produkce, používání produkčních postupů slučitelných se zachováváním a zhodnocováním krajiny, ochranou životního prostředí, hygienickými podmínkami a normami pro dobré životní podmínky zvířat a osvojení si schopností potřebných k řízení hospodářsky životaschopného zemědělského podniku a

- přípravě lesníků a jiných osob účastnících se lesnické činnosti na používání způsobů obhospodařování lesa vedoucích ke zlepšení hospodářské, ekologické a sociální funkce lesů.

KAPITOLA IV

PŘEDČASNÝ ODCHOD DO DŮCHODU

Článek 10

1. Podpora předčasného odchodu do důchodu ze zemědělství přispívá k následujícím cílům:

- poskytnutí příjmu starším zemědělcům, kteří se rozhodnou, že ukončí zemědělskou činnost,

- podpora nahrazování těchto starších zemědělců zemědělci schopnými případně posílit hospodářskou životaschopnost zbývajících zemědělských podniků,

- převedení zemědělské půdy na nezemědělské využití, pokud nelze provádět zemědělskou činnost uspokojivým způsobem za podmínek hospodářské životaschopnosti.

2. Podpora předčasného odchodu do důchodu může zahrnovat opatření k poskytnutí příjmu pracovníkům zemědělského podniku.

Článek 11

1. Převodce zemědělského podniku musí:

- s konečnou platností ukončit veškerou obchodní zemědělskou činnost; může však pokračovat v neobchodním zemědělství a nadále využívat budovy,

- být starší 55 let, ale nedosáhnout obvyklého věku pro odchod do důchodu v okamžiku převodu, a

- před převodem vykonávat po dobu deseti let zemědělskou činnost.

2. Nabyvatel zemědělského podniku musí:

- nahradit převodce v postavení vedoucího zemědělského podniku nebo převzít veškerou uvolněnou půdu nebo její část. Hospodářská životaschopnost zemědělského podniku nabyvatele se musí zlepšit v dané lhůtě za podmínek, jež budou vymezeny podle regionu a typu produkce zejména ve vztahu k odborným znalostem a způsobilosti nabyvatele a celkové ploše a objemu práce nebo příjmu,

- mít odpovídající odborné znalosti a způsobilost a

- zavázat se k provádění zemědělské činnosti v zemědělském podniku po dobu nejméně pěti let.

3. Pracovník zemědělského podniku musí:

- s konečnou platností ukončit veškerou práci v zemědělství,

- být starší 55 let, ale nedosáhnout obvyklého věku pro odchod do důchodu,

- v pěti letech předcházejících ukončení činnosti vykonávat alespoň polovinu pracovní doby činnost v zemědělství jako spolupracující rodinný příslušník nebo pracovník zemědělského podniku,

- v období čtyř let předcházejících předčasnému odchodu převodce do důchodu pracovat v jeho zemědělském podniku nejméně po dobu odpovídající dvěma letům pracovní doby na plný úvazek a

- patřit do systému sociálního zabezpečení.

4. Nabyvatel nevykonávající zemědělskou činnost může být jakákoliv jiná osoba nebo subjekt, jež převezme uvolněnou půdu k využití pro nezemědělské účely jako je lesnictví nebo vytváření přírodních rezervací způsobem slučitelným s ochranou nebo zlepšováním kvality životního a přírodního prostředí.

5. Podmínky stanovené tímto článkem se použijí po celé období, během kterého je převodci poskytována podpora při předčasném odchodu do důchodu.

Článek 12

1. Maximální částky způsobilé pro podporu Společenství jsou stanoveny v příloze.

2. Vyplácení podpory při předčasném odchodu do důchodu nesmí překročit celkovou dobu 15 let u převodce a 10 let u zemědělského pracovníka. Vyplácení nepokračuje po dosažení věku 75 let převodce a obvyklého věku pro odchod do důchodu zemědělského pracovníka.

Pokud je převodci vyplácen členským státem starobní důchod, poskytuje se podpora při předčasném odchodu do důchodu ve formě příplatku, který zohlední výši starobního důchodu.

KAPITOLA V

ZNEVÝHODNĚNÉ OBLASTI A OBLASTI S ENVIRONMENTÁLNÍMI OMEZENÍMI

Článek 13

Podpora znevýhodněných oblastí a oblastí s environmentálními omezeními přispívá k následujícím cílům:

a) Vyrovnání pro přírodně znevýhodněné oblasti:

- zajistit nepřetržité využívání zemědělské půdy a přispět tím k zachování životaschopného společenství na venkově,

- zachování přírodního prostředí,

- zachovat a podporovat udržitelné zemědělské systémy, které berou v úvahu zejména požadavky na ochranu životního prostředí.

b) Vyrovnání pro oblasti s environmentálními omezeními

- zajistit dodržování požadavků životního prostředí a zabezpečit provozování zemědělské činnosti v oblastech s environmentálními omezeními.

Článek 14

1. Zemědělcům ve znevýhodněných oblastech mohou být poskytnuty vyrovnávací příspěvky.

2. Vyrovnávací příspěvky se poskytují na hektar plochy využívané pro zemědělskou činnost zemědělcům, kteří:

- obhospodařují minimální plochu půdy, která bude určena,

- se zaváží provádět zemědělskou činnost ve znevýhodněné oblasti po dobu alespoň pěti let od prvního provedení vyrovnávacího příspěvku a

- používají obvyklé náležité zemědělské praktiky slučitelné s požadavky ochrany životního prostředí a zachování přírodního prostředí, zejména prostřednictvím udržitelného zemědělství.

3. Budou-li u zvířat stáda skotu producenta zjištěna podle příslušných ustanovení směrnice Rady 96/23/ES [17] rezidua látek zakázaných směrnicí 96/22/ES [18] nebo povolených, ale použitých protiprávně, nebo budou-li zakázané látky či produkty nebo látky či produkty sice povolené směrnicí 96/22/ES, ale držené protiprávně, v jakékoli formě nalezeny v zemědělském podniku producenta, nebudou producentovi v kalendářním roce výše uvedeného zjištění poskytnuty vyrovnávací příspěvky.

V případě opakovaného porušení těchto předpisů může být doba neposkytnutí vyrovnávacího příspěvku prodloužena v závislosti na závažnosti porušení až na dobu pěti let od roku zjištění opakovaného porušení.

Brání-li vlastník nebo držitel zvířat při inspekcích a při odběrech potřebných vzorků prováděných na základě vnitrostátního plánu sledování reziduí nebo při provádění šetření a kontrol stanovených směrnicí 96/23/ES, uplatní se sankce uvedené v prvním pododstavci.

Článek 15

1. Vyrovnávací příspěvky se stanoví ve výši, která:

- je dostatečná k účinnému přispění k vyrovnání stávajících nevýhod a

- vyloučí nadměrné vyrovnání.

2. Vyrovnávací příspěvky budou dostatečně rozlišeny s ohledem na:

- situaci a cíle rozvoje dotyčného regionu,

- závažnost trvalých přírodních nevýhod ovlivňujících zemědělské činnosti,

- zvláštní problémy životního prostředí, které musí být případně vyřešeny,

- typ produkce, případně hospodářskou strukturu zemědělského podniku.

3. Výše vyrovnávacích příspěvků se stanoví v rozmezí minimální a maximální částky stanovené v příloze.

Vyrovnávací příspěvky vyšší než maximální částka lze poskytnout za předpokladu, že průměrná výše všech vyrovnávacích příspěvků vyplacených na příslušné úrovni programování nepřevyšuje tuto maximální částku. V případech řádně odůvodněných objektivními okolnostmi však mohou členské státy pro účely výpočtu průměrné částky předložit kombinaci několika regionálních programů.

Článek 16

1. V oblastech s environmentálními omezeními, která vznikají v důsledku provádění omezení zemědělského využívání založeného na pravidlech ochrany životního prostředí Společenství, mohou být zemědělcům poskytnuty platby na vyrovnání vzniklých nákladů a ztráty příjmů v případě a do té míry, že tyto platby jsou nezbytné k vyřešení zvláštních problémů, které vyplývají z výše uvedených pravidel.

2. Platby se stanoví ve výši, která vyloučí nadměrné vyrovnání; toto je nezbytné zejména u plateb ve znevýhodněných oblastech.

3. Maximální částky způsobilé pro podporu Společenství jsou stanoveny v příloze.

Článek 17

Znevýhodněné oblasti zahrnují:

- horské oblasti (článek 18),

- jiné znevýhodněné oblasti (článek 19) a

- oblasti postižené zvláštními nevýhodami (článek 20).

Článek 18

1. Horské oblasti jsou oblasti charakterizované značným omezením možností využití půdy a vysokými náklady na její obhospodařování z důvodu:

- velmi obtížných klimatických podmínek daných nadmořskou výškou, jejichž vliv podstatně zkracuje vegetační dobu,

- sklonu svahů na větší části příslušné plochy v nižší nadmořské výšce, jež jsou příliš strmé pro použití strojů nebo vyžadují použití velmi nákladného zvláštního vybavení,

- nebo kombinace těchto dvou faktorů, pokud nevýhoda vyplývající z každého z nich zvlášť je sice méně zřetelná, ale z jejich kombinace vzniká stejná nevýhoda.

2. Oblasti severně od 62. rovnoběžky a určité přilehlé oblasti se považují za horské oblasti.

Článek 19

Znevýhodněné oblasti, ve kterých je ohroženo další využívání půdy a kde je nezbytné zachování přírodního prostředí, zahrnují zemědělské oblasti, které jsou z hlediska přirozených podmínek produkce stejnorodé a vykazují všechny následující znaky:

- přítomnost půdy, která je méně úrodná, obtížně obdělávatelná a má omezený potenciál, jenž nemůže být zvýšen bez značných nákladů, a která je především vhodná pro rozsáhlý chov hospodářských zvířat,

- produkce, která vyplývá z přirozeně nízké úrodnosti je s ohledem na hlavní ukazatele hospodářských výkonů v zemědělství znatelně podprůměrná,

- nízká nebo klesající hustota obyvatelstva převážně závislého na zemědělství a jejíž urychlený pokles by ohrozil životaschopnost dotyčné oblasti a její další osídlení.

Článek 20

Za znevýhodněné oblasti lze považovat jiné oblasti postižené zvláštními nevýhodami, ve kterých by, je-li to nezbytné a případně při dodržení některých podmínek, z důvodu zachování a zlepšení životního prostředí, udržování přírodního prostředí a ochrany jejich turistického potenciálu nebo z důvodu ochrany pobřeží měla být zemědělská činnost zachována.

Článek 21

Celková rozloha oblastí uvedených v článcích 16 a 20 nesmí přesáhnout 10 % plochy dotyčného členského státu.

KAPITOLA VI

AGROENVIRONMENTÁLNÍ OPATŘENÍ

Článek 22

Podpora způsobů zemědělské produkce určených na ochranu životního prostředí a zachování přírodního prostředí (agroenvironmentální opatření) přispívá k dosažení cílů politiky Společenství týkajících se zemědělství a životního prostředí.

Tyto podpory se vztahují na:

- způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí, krajiny a jejích znaků, přírodních zdrojů, půdy a genetické rozmanitosti,

- extenzifikaci zemědělství příznivou pro životní prostředí a na řízení systému pastvin s nízkou intenzitou,

- zachování ohrožených zemědělsky využívaných území vysoké přírodní hodnoty,

- udržování krajiny a tradičních vlastností zemědělské půdy,

- využívání plánování týkajícího se životního prostředí v zemědělské praxi.

Článek 23

1. Podpora se poskytne zemědělcům, kteří se na dobu nejméně pěti let zavážou k provádění agroenvironmentálních opatření. Pro určité typy závazků lze případně stanovit z důvodu jejich vlivu na životní prostředí dobu delší.

2. Agroenvironmentální závazky musí zahrnovat více než používání obvyklých náležitých zemědělských praktik.

Musí poskytovat služby, které nejsou poskytovány jinými podpůrnými opatřeními, jako jsou podpora trhu nebo vyrovnávací příspěvky.

Článek 24

1. Podpora na agroenvironmentální závazky se poskytuje ročně a stanoví se na základě:

- ušlých příjmů,

- dodatečných nákladů vyplývajících z daného závazku a

- potřeby poskytnutí finanční pobídky.

Při výpočtu výše roční podpory lze rovněž vzít v úvahu náklady na neproduktivní investice nezbytné k plnění závazků.

2. Maximální roční částky přicházející v úvahu pro podpory Společenství jsou stanoveny v příloze. Tyto částky se vypočítají podle plochy zemědělského podniku, na kterou se vztahují agroenvironmentální závazky.

KAPITOLA VII

ZLEPŠENÍ ZPRACOVÁNÍ A UVÁDĚNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ NA TRH

Článek 25

1. Poskytované investiční podpory mají umožnit zlepšení a racionalizaci zpracovávání a uvádění zemědělských produktů na trh, a tím přispívat ke zvýšení konkurenceschopnosti a přidané hodnotě těchto produktů.

2. Tato podpora má přispívat k uskutečňování jednoho nebo několika z následujících cílů:

- zaměření produkce na očekávaný vývoj trhu nebo podporovat rozvoj nových odbytišť zemědělských produktů,

- zlepšení nebo racionalizaci obchodních sítí nebo zpracovatelských postupů,

- zlepšení obchodní a obalové úpravy produktů nebo podpoře lepšího využití nebo odstranění vedlejších produktů nebo odpadu,

- používání nových technologií,

- upřednostňování inovačních investic,

- zlepšení a kontroly jakosti,

- zlepšování a kontroly zdravotních podmínek,

- ochraně životního prostředí.

Článek 26

1. Podpora se poskytuje osobám odpovědným v posledním stupni za financování investic v podnicích,

- jejichž hospodářskou životaschopnost lze prokázat a

- které splňují minimální normy týkající se životního prostředí, hygieny a dobrých životních podmínek zvířat.

2. Investice musí přispívat ke zlepšení situace v daných odvětvích základní zemědělské produkce. Musí producentům těchto základních produktů zaručovat přiměřený podíl na výsledných hospodářských výnosech z nich plynoucích.

3. Musí být dostatečně prokázáno, že pro příslušné produkty lze nalézt běžná odbytiště.

Článek 27

1. Investice se musí týkat zpracovávání a uvádění na trh produktů zahrnutých v příloze I Smlouvy, s výjimkou produktů rybolovu.

2. Investice musí splňovat kritéria výběru, která stanoví priority a určují, jaké typy investic nejsou způsobilé pro podporu.

Článek 28

1. Z podpory jsou vyloučeny následující investice:

- investice na úrovni maloobchodu,

- investice na uvádění na trh nebo zpracovávání produktů ze třetích zemí.

2. Celková částka podpory vyjádřená jako procentuální podíl objemu investic způsobilých pro podporu činí nejvýše:

a) 50 % v regionech spadajících pod cíl 1;

b) 40 % v ostatních regionech.

KAPITOLA VIII

LESNICTVÍ

Článek 29

1. Podpora lesnictví přispívá k zachování a rozvoji ekonomických, ekologických a sociálních funkcí lesa ve venkovských oblastech.

2. Tato podpora slouží zejména jednomu nebo několika z následujících cílů:

- udržitelné správě lesa a rozvoji lesnictví,

- zachování a zlepšení lesních zdrojů,

- rozšiřování zalesněných ploch.

3. Tato podpora se poskytuje pouze lesům a plochám patřícím soukromým vlastníkům nebo jejich sdružením nebo obcím nebo jejich sdružením. Toto omezení se nevztahuje na opatření stanovená v čl. 30 odst. 1 šesté odrážce.

4. Tato podpora k plnění závazků přijatých Společenstvím a členskými státy na mezinárodní úrovni. Musí být založena na národních lesnických programech a lesnických programech vypracovaných na nižší než celostátní úrovni nebo na rovnocenných nástrojích, které by měly zohledňovat závazky přijaté na ministerských konferencích o ochraně lesů v Evropě.

5. Opatření navrhovaná podle tohoto nařízení v oblastech zařazených podle nařízení Rady (EHS) č. 2158/92 ze dne 23. července 1992 o ochraně lesů Společenství před požáry [19] mezi oblasti s vysokým nebo středním stupněm rizika lesního požáru musí být v souladu s plány na ochranu lesů předloženými členskými státy podle nařízení (EHS) č. 2158/92.

Článek 30

1. Podpora lesnictví se týká jednoho nebo více z následujících opatření:

- zalesňování půdy nezpůsobilé pro podporu podle článku 31 za předpokladu, že výsadba je přizpůsobena místním podmínkám a je v souladu se životním prostředím,

- investice do lesů s cílem znatelného zlepšení jejich hospodářské, ekologické nebo společenské hodnoty,

- investice na zlepšení a racionalizaci sklizně, zpracování a uvádění na trh lesnických produktů; investice vztahující se na využití dřeva jako suroviny musí být omezeny jen na veškeré pracovní úkony před průmyslovým zpracováním,

- získávání nových odbytišť k využívání lesních produktů a jejich uvádění na trh,

- zakládání sdružení vlastníků lesů za účelem pomoci jejich členům ke zlepšení udržitelné a účinné správy jejich lesů,

- obnovu potenciálu lesnické produkce zničeného přírodními katastrofami a požáry a zavádění vhodných nástrojů prevence.

2. Pravidla stanovená v kapitolách I a VII s výjimkou čl. 7 druhého pododstavce se odpovídajícím způsobem použijí na investiční podpory.

Článek 31

1. Podpora na zalesňování zemědělské půdy se poskytne za podmínky, že výsadba je přizpůsobena místním podmínkám a je v souladu se životním prostředím.

Tato podpora může kromě nákladů na výsadbu zahrnovat:

- roční prémii na zalesněný hektar k pokrytí nákladů na udržování zalesněných ploch na dobu nanejvýš pěti let,

- roční prémii na hektar k pokrytí příjmu ušlého v důsledku zalesňování pro zemědělce nebo jejich sdružení, kteří obdělávali půdu před jejím zalesněním, nebo pro jakoukoliv jinou právnickou osobu soukromého práva a to na dobu nanejvýš 20 let.

2. Podpora na zalesňování zemědělské půdy držené vnitrostátními úřady zahrnuje pouze náklady na zahájení činnosti.

3. Podpora na zalesňování zemědělské půdy se neposkytne:

- zemědělcům pobírajícím podporu při předčasném odchodu do důchodu,

- na výsadbu vánočních stromků.

V případě rychle rostoucích druhů s krátkou obmýtní dobou se podpora na zalesňování poskytne pouze na náklady na výsadbu.

4. Maximální částky roční prémie na pokrytí ušlého příjmu způsobilého pro podporu Společenství jsou stanoveny v příloze.

Článek 32

1. S ohledem na:

- zachování a zlepšení ekologické stability lesů v oblastech, kde jejich ochranná a ekologická funkce je ve veřejném zájmu a kde náklady na opatření k zachování a zlepšení těchto lesů převyšují příjmy z lesnictví,

- udržování protipožárních pruhů zemědělskými opatřeními,

se příjemcům poskytují platby na opatření učiněná v této souvislosti za předpokladu, že ochranná a ekologická funkce těchto lesů bude udržitelným způsobem zajištěna, a že opatření, jež mají být učiněna, se stanoví ve smlouvě, kde se blíže určí náklady na tato opatření.

2. Platby se určí v rozmezí minimální a maximální částky stanovené v příloze na základě skutečných nákladů na učiněná opatření předem dohodnutých ve smlouvě.

KAPITOLA IX

PODPORA PŘIZPŮSOBOVÁNÍ A ROZVOJE VENKOVSKÝCH OBLASTÍ

Článek 33

Podpora se poskytne na opatření týkající se zemědělských činností, jejich přeměn a činností na venkově, které nespadají do působnosti jiných opatření uvedených v této hlavě.

Tato opatření se týkají:

- zlepšování vlastností půdy,

- scelování pozemků,

- zavedení zástupných služeb v zemědělském podniku a pomocných služeb při jeho řízení,

- uvádění jakostních zemědělských produktů na trh,

- služeb zásadních pro hospodářství a obyvatelstvo venkova,

- obnovy a rozvoje vesnic a ochrany a uchování dědictví venkova,

- diverzifikace zemědělských činností a činností blízkých zemědělství za účelem vytvoření možností různorodých činností nebo alternativních zdrojů příjmů,

- správy zemědělských vodních zdrojů,

- rozvoje a zlepšování infrastruktury ve spojení s rozvojem zemědělství,

- podpory turistiky a řemeslných činností,

- ochrany životního prostředí ve spojení se zemědělstvím, lesnictvím, zachováním přírodního prostředí a zlepšením dobrých životních podmínek zvířat,

- obnovy potenciálu zemědělské produkce zničené přírodními katastrofami a zavádění vhodných nástrojů prevence,

- finančního inženýrství.

KAPITOLA X

PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA

Článek 34

Prováděcí pravidla k této hlavě jsou přijata v souladu s postupem podle čl. 50 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/1999.

Tato pravidla stanoví zejména:

- podmínky investiční podpory v zemědělských podnicích (články 4 až 7), včetně nezbytných omezení vyplývajících z použití článku 6,

- období a podmínky pro zlepšení hospodářské životaschopnosti zemědělského podniku a podmínky využívání půdy uvolněné v případě předčasného odchodu do důchodu (čl. 11 odst. 2),

- podmínky pro poskytování a výpočet vyrovnávacího příspěvku ve znevýhodněných oblastech, včetně případu společného využívání zemědělské půdy (články 14 a 15) a vyrovnávacích plateb v oblastech s environmentálními omezeními (článek 16),

- podmínky upravující agroenvironmentální závazky (články 23 a 24),

- kritéria výběru investic na zlepšení zpracovávání a uvádění zemědělských produktů na trh (čl. 27 odst. 2),

- podmínky upravující opatření v lesnictví (kapitola VIII).

U nejvzdálenějších regionů, za předpokladu, že zpracované produkty jsou určeny pro trh v těchto regionech, se Komise může podle stejného postupu odchýlit od čl. 28 odst. 1 druhé odrážky.

HLAVA III

OBECNÉ ZÁSADY, SPRÁVNÍ A FINANČNÍ USTANOVENÍ

KAPITOLA I

OBECNÉ ZÁSADY

PODKAPITOLA I

Podpora z EZOZF

Článek 35

1. Podpora Společenství pro předčasný odchod do důchodu (články 10 až 12), znevýhodněné oblasti a oblasti s environmentálními omezeními (články 13 až 21), agroenvironmentální opatření (články 22 až 24) a zalesňování (článek 31) je v celém Společenství financována záruční sekcí EZOZF.

2. Podpora Společenství pro jiná opatření pro rozvoj venkova je financována EZOZF:

- orientační sekcí v oblastech spadajících pod cíl 1,

- záruční sekcí v oblastech nespadajících pod cíl 1.

3. Podpory pro opatření uvedené v čl. 33 šesté, sedmé a deváté odrážce jsou v oblastech spadajících pod cíle 1 a 2 a v oblastech v přechodu financovány EZOZF, pokud jejich financování není poskytováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR).

Článek 36

1. Na podporu opatření pro rozvoj venkova uvedených v čl. 35 odst. 2:

- se v oblastech spadajících pod cíl 1 použije nařízení (ES) č. 1260/1999 doplněné zvláštními pravidly obsaženými v tomto nařízení,

- se v oblastech spadajících pod cíl 2 použije nařízení (ES) č. 1260/1999 doplněné zvláštními pravidly obsaženými v tomto nařízení, pokud toto nařízení nestanoví jinak.

2. Na podporu opatření pro rozvoj venkova financovaných záruční sekcí EZOZF se použijí zvláštní pravidla nařízení (ES) č. 1258/1999 [20] a předpisy přijaté k jeho provádění, pokud toto nařízení nestanoví jinak.

PODKAPITOLA II

Slučitelnost a soulad

Článek 37

1. Podpora pro rozvoj venkova se poskytne pouze na opatření, která jsou v souladu s právem Společenství.

2. Tato opatření musí být v souladu s ostatními politikami a opatřeními Společenství přijatými na jejich základě.

Obzvláště žádné opatření, které spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení a je neslučitelné s jakýmikoliv zvláštními podmínkami stanovenými v tomto nařízení, nemůže být způsobilé pro podporu v rámci žádného režimu podpor Společenství.

3. Rovněž musí být zajištěn soulad s opatřeními prováděnými v rámci jiných nástrojů společné zemědělské politiky, a zejména mezi opatřeními na podporu rozvoje venkova na jedné straně a opatřeními prováděnými v rámci opatření společných organizací trhu a zemědělské jakosti a zdraví na straně druhé, tak jako mezi různými opatřeními na podporu rozvoje venkova.

Podpora podle tohoto nařízení se proto neposkytne na:

- opatření spadající do oblasti působnosti režimů podpor společných organizací trhu, s výjimkami odůvodněnými objektivními kritérii, která mohou být vymezena podle článku 50,

- opatření na podporu výzkumných projektů za účelem podpory zemědělských produktů nebo eradikace chorob zvířat.

4. Členské státy mohou stanovit dodatečné nebo přísnější podmínky pro poskytování podpory Společenství pro rozvoj venkova za předpokladu, že tyto podmínky budou v souladu s cíli a požadavky stanovenými v tomto nařízení.

Článek 38

1. Na stejné opatření nelze poskytnout platby v rámci tohoto nařízení a jiného režimu podpor Společenství.

2. Podpory pro více opatření v rámci tohoto nařízení lze kombinovat pouze tehdy, jsou-li tato opatření navzájem v souladu a jsou-li navzájem slučitelná. Pokud je to nezbytné, výše podpory se přizpůsobí.

Článek 39

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění slučitelnosti a souladu opatření na podporu rozvoje venkova podle ustanovení této kapitoly.

2. Plány rozvoje venkova předložené členskými státy musí zahrnovat zhodnocení slučitelnosti a souladu plánovaných podpůrných opatření a údaje o opatřeních přijatých za účelem zajištění slučitelnosti a souladu.

3. Je-li to nezbytné, podpůrná opatření se za účelem zajištění slučitelnosti a souladu následně upraví.

KAPITOLA II

PROGRAMOVÁNÍ

Článek 40

1. Opatření pro rozvoj venkova, financovaná orientační sekcí EZOZF tvoří součást programování pro regiony spadající pod cíl 1 podle nařízení (ES) č. 1260/1999.

2. Opatření pro rozvoj venkova jiná než opatření uvedená v čl. 35 odst. 1, mohou tvořit součást programování pro regiony spadající pod cíl 2 podle nařízení (ES) č. 1260/1999.

3. Jiná opatření pro rozvoj venkova, která netvoří součást programování podle odstavců 1 a 2 podléhají programování rozvoje venkova podle článků 41 až 44.

4. Členské státy mohou pro opatření vhodná pro rozvoj venkova předložit ke schválení rámcovou úpravu, která tvoří součást programování podle odstavců 1 až 3, v míře, jež umožňuje zachování stejných podmínek.

Článek 41

1. Plány rozvoje venkova musí být vypracovány na zeměpisné úrovni považované za nejvhodnější. Musí být připraveny příslušnými orgány určenými členským státem, který je po konzultaci s příslušnými orgány a organizacemi na vhodné územní úrovni předloží Komisi.

2. Opatření na podporu rozvoje venkova, která mají být provedena v jedné oblasti, je třeba, pokud je to možné, začlenit do jediného plánu. Je-li třeba vytvořit více plánů, musí být označen vztah mezi opatřeními předloženými v těchto plánech a zajištěna jejich slučitelnost a soulad.

Článek 42

Plány rozvoje venkova se vztahují na dobu sedmi let od 1. ledna 2000.

Článek 43

1. Plány rozvoje venkova obsahují:

- kvantifikovaný popis stávající situace ukazující rozdíly, nedostatky a potenciál pro rozvoj, vynaložené finanční prostředky a hlavní výsledky operací uskutečněných v předešlém období programování s ohledem na dostupné výsledky hodnocení,

- popis navrhované strategie, její kvantifikované cíle a zvolené priority rozvoje venkova a zeměpisnou oblast, na kterou se vztahují,

- hodnocení očekávaného hospodářského, environmentálního a sociálního dopadu, včetně dopadu na zaměstnanost,

- orientační celkovou finanční tabulku shrnující finanční prostředky jednotlivých členských států a finanční prostředky Společenství stanovené v rámci plánu rozvoje venkova pro každou prioritu, předložené v souvislosti s plánem, a pokud se plán vztahuje na venkovské oblasti spadající pod cíl 2, orientační částky na opatření rozvoje venkova podle článku 33 v těchto oblastech,

- popis opatření předpokládaných pro provádění plánů, a zejména režimů podpor, včetně skutečností nezbytných pro posouzení pravidel hospodářské soutěže,

- případně údaje o nezbytných studiích, demonstračních projektech, opatřeních za účelem vzdělávání nebo technické pomoci v souvislosti s přípravou, prováděním nebo úpravou příslušných opatření,

- určení příslušných orgánů a odpovědných subjektů,

- ustanovení k zajištění účinného a správného provádění plánů, včetně sledování a hodnocení, definici kvantifikovaných ukazatelů pro hodnocení, opatření pro kontroly a sankce a přiměřenou publicitu,

- výsledky konzultací a určení zúčastněných orgánů a subjektů a sociálních a hospodářských partnerů na vhodné úrovni.

2. Členské státy musí ve svých plánech:

- stanovit na celém svém území podle svých zvláštních potřeb agroenvironmentální opatření,

- zajistit nezbytnou rovnováhu mezi různými podpůrnými opatřeními.

Článek 44

1. Plány rozvoje venkova musí být předloženy nejpozději do šesti měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.

2. Komise posoudí, zda jsou navrhované plány v souladu s tímto nařízením. Do šesti měsíců po předložení plánů a na jejich základě schválí Komise programové dokumenty rozvoje venkova postupem podle čl. 50 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/1999.

KAPITOLA III

DODATEČNÁ OPATŘENÍ A INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ

Článek 45

1. Komise může podle čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/1999 postupem podle čl. 50 odst. 2 uvedeného nařízení rozšířit oblast působnosti pomoci z orientační sekce EZOZF nad rámec stanovený v čl. 35 odst. 2 tohoto nařízení a financování opatření způsobilých pro podporu podle nařízení Rady (ES) č. 1783/1999 [21], (ES) č. 1784/1999 [22] a (ES) č. 1263/1999 [23] za účelem provádění všech opatření v rámci iniciativy Společenství rozvoje venkova.

2. Záruční sekce EZOZF může z podnětu Komise financovat studie týkající se programování rozvoje venkova.

KAPITOLA IV

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 46

1. Podpora Společenství pro rozvoj venkova ze záruční sekce EZOZF podléhá ročnímu finančnímu plánování a účetnictví. Finanční plánování tvoří součást programování rozvoje venkova (čl. 40 odst. 3) nebo programování, jež se týká cíle 2.

2. Komise každoročně předběžně přidělí prostředky členským státům na základě objektivních kritérií, s přihlédnutím k zvláštním situacím a potřebám a úsilí, jež musí být vynaloženo zvláště v oblasti životního prostředí, vytváření pracovních míst a zachování krajiny.

3. Předběžná přidělení prostředků se přizpůsobí na základě skutečných výdajů a přezkoumaných prognóz výdajů předložených členskými státy, přičemž se přihlíží k cílům programování. Musí odpovídat dostupným prostředkům a být v souladu s intenzitou podpory pro venkovské oblasti spadající pod cíl 2.

Článek 47

1. Finanční ustanovení v článcích 31, 32 (s výjimkou odstavce 1 pátého pododstavce), 34, 38 a 39 nařízení (ES) č. 1260/1999 se nepoužijí na opatření pro rozvoj venkova týkajících se regionů spadajících pod cíl 2.

Komise přijme nezbytná opatření k zajištění účinného a jednotného provedení uvedených opatření, která splňují alespoň stejné požadavky jako opatření stanovená v prvním pododstavci, včetně zásady jediného řídícího orgánu.

2. Společenství přispívá na financování opatření zahrnutých v programování rozvoje venkova podle zásad stanovených články 29 a 30 nařízení (ES) č. 1260/1999.

V této souvislosti:

- nepřesáhne příspěvek Společenství 50 % celkových nákladů způsobilých pro podporu a činí zpravidla alespoň 25 % veřejných výdajů způsobilých pro podporu v oblastech nespadajících pod cíle 1 a 2,

- se sazby stanovené v čl. 29 odst. 4 písm. a) bodech ii) a iii) a písm. b) bodech ii) a iii) nařízení (ES) č. 1260/1999 použijí na investice nesoucí příjmy. Zemědělské a lesnické podniky a podniky podílející se na zpracovávání a uvádění na trh zemědělských a lesnických produktů jsou v tomto ohledu podniky ve smyslu čl. 29 odst. 4 písm. b) bodu iii),

- příspěvek Společenství na programování opatření stanovených v článcích 22 až 24 tohoto nařízení činí 75 % v oblastech spadajících pod cíl 1 a 50 % v ostatních oblastech.

Na tyto platby se použije čl. 32 odst. 1 pátý pododstavec nařízení (ES) č. 1260/1999.

3. Platby finanční pomoci ze záruční sekce EZOZF mohou mít formu záloh na provádění programu a plateb za vzniklé výdaje.

KAPITOLA V

SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ

Článek 48

1. Komise a členské státy zajistí účinné sledování provádění programování rozvoje venkova.

2. Toto sledování se provádí podle společně dohodnutého postupu.

Sledování se provádí na základě zvláštních hmotných a finančních ukazatelů předem dohodnutých a stanovených.

Členské státy předkládají Komisi výroční zprávy o pokroku.

3. Pokud je to vhodné, zřídí se sledovací výbory.

Článek 49

1. Hodnocení opatření zahrnutých v programování rozvoje venkova se provede na základě zásad stanovených v článcích 40 až 43 nařízení (ES) č. 1260/1999.

2. Záruční sekce EZOZF se může v rámci finančních zdrojů přidělených na programování podílet na financování hodnocení týkajících se rozvoje venkova v členských státech. Záruční sekce EZOZF rovněž může z podnětu Komise financovat hodnocení na úrovni Společenství.

KAPITOLA VI

PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA

Článek 50

Prováděcí pravidla k této hlavě se stanoví postupem podle čl. 50 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/1999.

Tato pravidla zejména upraví podrobnosti:

- předkládání plánů rozvoje venkova (články 41 až 44),

- přezkoumání programových dokumentů rozvoje venkova,

- finančního plánování, zejména k zajištění rozpočtové kázně (článek 46) a účasti na financování (čl. 47 odst. 2),

- sledování a hodnocení (články 48 a 49),

- zajištění souladu mezi opatřeními pro rozvoj venkova a podpůrnými opatřeními zavedenými organizacemi trhu (článek 37).

HLAVA IV

STÁTNÍ PODPORA

Článek 51

1. Není-li v této hlavě stanoveno jinak, použijí se na podpory poskytované členskými státy na opatření na podporu pro rozvoj venkova články 87 až 89 Smlouvy.

Články 87 až 89 se však nepoužijí na finanční příspěvky poskytované členskými státy na opatření, kterým poskytuje podporu Společenství podle článku 36 Smlouvy v souladu s tímto nařízením.

2. Podpory investic v zemědělských podnicích, jejichž výše přesahuje procentuální podíly uvedené v článku 7, jsou zakázané.

Tento zákaz se nevztahuje na podporu vztahující se na:

- investice prováděné převážně ve veřejném zájmu, s ohledem na zachování tradiční krajiny utvářené zemědělskou a lesnickou činností nebo přemístění zemědělských budov,

- investice v oblasti ochrany a zlepšování životního prostředí,

- investice mající za cíl zlepšování hygienických podmínek chovů a dobré životní podmínky zvířat.

3. Státní podpory poskytované zemědělcům k vyrovnání přirozených nevýhod ve znevýhodněných oblastech jsou zakázané, pokud nesplňují podmínky stanovené v článcích 14 a 15.

4. Státní podpory zemědělcům, kteří přijali agroenvironmentální závazky, které nesplňují podmínky stanovené v článcích 22 až 24, jsou zakázané. Mohou však být poskytnuty dodatečné podpory přesahující maximální částky stanovené v čl. 24 odst. 2, pokud jsou podle odstavce 1 uvedeného článku odůvodněny. Ve výjimečných, náležitě odůvodněných případech se lze odchýlit od minimální doby trvání závazků, v souladu s čl. 23 odst. 1.

Článek 52

V rámci článku 36 Smlouvy, státní podpory, které mají poskytovat dodatečné finanční prostředky na Společenstvím podporovaná opatření pro rozvoj venkova, oznamují členské státy a schvaluje Komise podle ustanovení tohoto nařízení jako součást programování uvedeného v článku 40. Čl. 88 odst. 3 první věta Smlouvy se nepoužije na podpory takto oznámené.

HLAVA V

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 53

1. Je-li nezbytné přijmout zvláštní opatření k usnadnění přechodu z platného režimu na režim zavedený tímto nařízením, Komise tato opatření přijme postupem podle čl. 50 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/1999.

2. Tato opatření se přijmou zejména pro začlenění stávajících podpůrných operací Společenství schválených Komisí na období, které skončí po 1. lednu 2000, nebo bez časového omezení do režimu podpory rozvoje venkova stanoveného tímto nařízením.

Článek 54

1. Článek 17 nařízení Rady (EHS) č. 1696/71 ze dne 26. července 1971 o společné organizaci trhu s chmelem [24] se nahrazuje tímto:

"Článek 17

1. Nařízení týkající se financování společné zemědělské politiky se od data provádění opatření zde stanovených použijí na trh s produkty, uvedenými v čl. 1 odst. 1.

2. Podporu uvedenou v článku 8 spolufinancuje Společenství.

3. Členské státy vyplatí producentům podporu uvedenou v článku 12 mezi 16. říjnem a 31. prosincem hospodářského roku, pro který byla podána žádost o podporu.

4. Komise přijme podle postupu stanoveného v článku 20 prováděcí pravidla k tomuto článku."

2. Článek 6 nařízení Rady (EHS) č. 404/93 ze dne 13. února 1993 o společné organizaci trhu s banány [25] se nahrazuje tímto:

"Článek 6

1. Členské státy poskytují uznaným organizacím producentů pět let ode dne uznání podpory, aby napomohly jejich vytváření a usnadnily jejich administrativní činnosti.

2. Tyto podpory:

- činí pro první, druhý, třetí, čtvrtý a pátý rok v uvedeném pořadí 5 %, 5 %, 4 %, 3 % a 2 % hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů,

- nesmí přesáhnout skutečné náklady na vytvoření a administrativní činnost dané organizace,

- vyplácejí se v ročních tranších po dobu nejvýše sedmi let od data uznání.

Hodnota produkce za každý rok se vypočítá na základě:

- ročního objemu, který byl skutečně uveden na trh,

- průměrných dosažených cen produkce.

3. Organizace producentů vzniklé z organizací, které již ve značné míře splňují podmínky tohoto nařízení mají nárok na podporu v rámci tohoto článku pouze pokud vznikly sloučením, které umožní lépe dosáhnout cíle uvedené v článku 5. V takovém případě je však podpora poskytnuta pouze na náklady založení organizace (výdaje vzniklé v souvislosti s přípravnými pracemi a vypracováním zakládajícího aktu a stanov).

4. Podpory uvedené v tomto článku oznámí členské státy Komisi ve zprávě na konci každého finančního roku."

3. Nařízení Rady (ES) č. 2200/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou [26] se mění takto:

a) Čl. 15 odst. 6 se nahrazuje tímto:

"6. V těch regionech Společenství, kde je stupeň organizovanosti producentů obzvláště nízký, mohou být členské státy na základě řádně odůvodněné žádosti pověřeny, aby vyplatily organizacím producentů vnitrostátní finanční podporu rovnající se nejvýše polovině finančních příspěvků producentů. Tato podpora se vloží do provozního fondu.

Členským státům, v nichž se prostřednictvím organizací producentů uvádí na trh méně než 15 % produkce ovoce a zeleniny a v nichž produkce ovoce a zeleniny představuje nejméně 15 % celkové zemědělské produkce, může být podpora uvedená v prvním pododstavci na žádost dotyčného členského státu uhrazena Společenstvím."

b) Článek 52 se nahrazuje tímto:

"Článek 52

1. Náklady spojené s platbou vyrovnávací platby Společenství za stažení produktů z trhu a s financováním provozního fondu Společenstvím, zvláštní opatření uvedená v článku 17 a v článcích 53, 54 a 55 a kontroly odborníků členských států zpřístupněné Komisi při použití čl. 40 odst. 1 se považují za intervence zaměřené na stabilizaci zemědělských trhů ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1258/19992 [27].

2. Náklady spojené s podporou poskytovanou členskými státy v souladu s článkem 14 a čl. 15 odst. 6 druhým pododstavcem se považují za intervence zaměřené na stabilizaci zemědělských trhů ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1258/1999. Tyto výdaje může spolufinancovat Společenství.

3. Komise stanoví postupem podle článku 46 prováděcí pravidla k odstavci 2 tohoto článku.

4. Ustanovení hlavy VI se použijí, aniž je dotčeno používání nařízení Rady (EHS) č. 4045/89 ze dne 21. prosince 1989 o kontrole opatření tvořících součást systému financování záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), prováděné členskými státy, a o zrušení směrnice 77/435/EHS [28].

Článek 55

1. Zrušují se tato nařízení:

- nařízení (EHS) č. 4256/88,

- nařízení (ES) č. 950/97, (ES) č. 951/97, (ES) č. 952/97 a nařízení (EHS) č. 867/90,

- nařízení (EHS) č. 2078/92, (EHS) č. 2079/92, (EHS) č. 2080/92,

- nařízení (EHS) č. 1610/89.

2. Zrušují se tato ustanovení:

- článek 21 nařízení (EHS) č. 3763/91 [29],

- článek 32 nařízení (EHS) č. 1600/92 [30],

- článek 27 nařízení (EHS) č. 1601/92 [31],

- článek 13 nařízení (EHS) č. 2019/93 [32].

3. Nařízení a ustanovení zrušená podle odstavců 1 a 2 se nadále použijí na akce schválené Komisí v rámci těchto nařízení před 1. lednem 2000.

4. Směrnice Rady a Komise, kterými se podle čl. 21 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 950/97 stanoví seznamy znevýhodněných oblastí nebo které tyto seznamy pozměňují, zůstávají v platnosti, pokud nedojde k jejich změně v rámci programů.

Článek 56

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení se použije na podporu Společenství ode dne 1. ledna 2000."

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. května 1999.

Za Radu

předseda

K.-H. Funke

[1] Úř. věst. C 170, 4.6.1998, s. 7.

[2] Stanovisko ze dne 6. května 1999 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Úř. věst. C 407, 28.12.1998, s. 210.

[4] Úř. věst. C 93, 6.4.1999, s. 1.

[5] Úř. věst. C 401, 22.12.1998, s. 3.

[6] Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 1.

[7] Úř. věst. L 185, 15.7.1988, s. 9. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 3193/94 (Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 11).

[8] Úř. věst. L 374, 31.12.1988, s. 25. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 2085/93 (Úř. věst. L 193, 31.7.1993, s. 44).

[9] Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 85. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2272/95 (Úř. věst. L 288, 1.12.1995, s. 35). Nařízení opravené nařízením Komise (ES) č. 1962/96 (Úř. věst. L 259, 12.10.1996, s. 7).

[10] Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 91. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2773/95 (Úř. věst. L 288, 1.12.1995, s. 37).

[11] Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 96. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 231/96 (Úř. věst. L 30, 8.2.1996, s. 33).

[12] Úř. věst. L 142, 2.6.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2331/98 (Úř. věst. L 291, 30.10.1998, s. 10).

[13] Úř. věst. L 142, 2.6.1997, s. 22.

[14] Úř. věst. L 165, 15.6.1989, s. 3.

[15] Úř. věst. L 91, 6.4.1990, s. 7.

[16] Úř. věst. L 142, 2.6.1997, s. 30.

[17] Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3.

[18] Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 10.

[19] Úř. věst. L 217, 31.7.1992, s. 3. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 308/97 (Úř. věst. L 51, 21.2.1997, s. 2).

[20] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103.

[21] Úř. věst. L 213, 13.8.1999, s. 1.

[22] Úř. věst. L 213, 13.8.1999, s. 5.

[23] Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 54.

[24] Úř. věst. L 175, 4.8.1971, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1554/97 (Úř. věst. L 208, 2.8.1997, s. 1).

[25] Úř. věst. L 47, 25.2.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1637/98 (Úř. věst. L 210, 28.7.1998, s. 28).

[26] Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 857/1999 (Úř. věst. L 108, 27.4.1999, s. 7).

[27] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103.

[28] Úř. věst. L 388, 30.12.1989, s. 17. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 3235/94 (Úř. věst. L 338, 28.12.1994, s. 16).

[29] Úř. věst. L 356, 24.12.1991, s. 1.

[30] Úř. věst. L 173, 27.6.1992, s. 1.

[31] Úř. věst. L 173, 27.6.1992, s. 13.

[32] Úř. věst. L 184, 27.7.1993, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

TABULKA ČÁSTEK

Článek | Předmět | Euro | |

čl. 8 odst. 2 | Podpora na zahájení činnosti | 25000 | |

čl. 12 odst. 1 | Předčasný odchod do důchodu | 15000 [1] | na převodce a rok |

150000 | celková částka na převodce |

3500 | na pracovníka a rok |

35000 | celková částka na pracovníka |

čl. 15 odst. 3 | Minimální vyrovnávací příspěvek | 25 [2] | na hektar ploch využívaných pro zemědělství |

Maximální vyrovnávací příspěvek | 200 | na hektar ploch využívaných pro zemědělství |

čl. 16 | Maximální platba | 200 | na hektar |

čl. 24 odst. 2 | Jednoleté plodiny | 600 | na hektar |

Zvláštní trvalé kultury | 900 | na hektar |

Jiné využití půdy | 450 | na hektar |

čl. 31 odst. 4 | Maximální roční prémie k pokrytí ztráty příjmu ze zalesňování | | |

– pro zemědělce nebo jejich sdružení | 725 | na hektar |

– pro jakoukoliv jinou právnickou osobu soukromého práva | 185 | na hektar |

čl. 32 odst. 2 | Minimální platba | 40 | na hektar |

Maximální platba | 120 | na hektar |

[1] V souladu s celkovou maximální částkou na převodce lze maximální roční platby zvýšit až dvojnásobně, s ohledem na hospodářskou strukturu zemědělských podniků v oblastech a na cíl zrychlit přizpůsobování zemědělských struktur.

[2] Tuto částku lze snížit za účelem zohlednění zvláštní zeměpisné situace nebo hospodářské struktury zemědělských podniků v určitých oblastech a za účelem vyloučení nadměrného vyrovnání podle čl. 15 odst. 1 druhé odrážky.

--------------------------------------------------