EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02002L0021-20091219
Directive 2002/21/EC of the European Parliament and of the Council of 7 March 2002 on a common regulatory framework for electronic communications networks and services (Framework Directive)
Consolidated text: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice)
No longer in force
2002L0021 — CS — 19.12.2009 — 003.003
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, p.33) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 717/2007 ze dne 27. června 2007 |
L 171 |
32 |
29.6.2007 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 544/2009 ze dne 18. června 2009, |
L 167 |
12 |
29.6.2009 |
|
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/140/ES Text s významem pro EHP ze dne 25. listopadu 2009, |
L 337 |
37 |
18.12.2009 |
|
Opraveno:
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/21/ES
ze dne 7. března 2002
o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise ( 1 ),
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ( 2 ),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy ( 3 ),
vzhledem k těmto důvodům:|
(1) |
Současný předpisový rámec pro telekomunikace byl úspěšný ve vytváření podmínek pro účinnou hospodářskou soutěž v odvětví telekomunikací v průběhu přechodu z monopolu na plnou hospodářskou soutěž. |
|
(2) |
Dne 10. listopadu 1999 předložila Komise Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů sdělení nazvané „Směrem k novému rámci pro infrastrukturu elektronických komunikací a pro doplňkové služby — přezkoumání sdělení za rok 1999“. V tomto sdělení přezkoumala Komise stávající předpisový rámec pro telekomunikace v souladu se svými povinnostmi podle článku 8 směrnice Rady 90/387/EHS ze dne 28. června 1990 o vytvoření vnitřního trhu telekomunikačních služeb zavedením otevřeného přístupu k telekomunikační síti ( 4 ). Předložila k veřejné konzultaci i řadu politických návrhů pro nový předpisový rámec pro infrastrukturu elektronických komunikací a pro doplňkové služby. |
|
(3) |
Dne 26. dubna 2000 předložila Komise Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů sdělení o výsledcích veřejné konzultace týkající se přezkoumání sdělení za rok. 1999 a hlavních směrech pro nový předpisový rámec. Sdělení shrnulo výsledky veřejné konzultace a stanovilo některé klíčové orientační body pro přípravu nového rámce pro infrastrukturu elektronických komunikací pro a doplňkové služby. |
|
(4) |
Evropská rada na zasedání v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 upozornila na potenciál pro růst, konkurenceschopnost a vytváření nových pracovních příležitostí spojený s přechodem na digitální ekonomiku, která je založena na znalostech. Zdůraznilo zejména význam přístupu evropských podniků a občanů k levné komunikační infrastruktuře světové úrovně a k širokému okruhu služeb. |
|
(5) |
Konvergence odvětví telekomunikací, médií a informačních technologií znamená, že všechny přenosové sítě a služby by měly být předmětem jediného předpisového rámce. Předpisový rámec sestává z této směrnice a čtyř zvláštních směrnic: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) ( 5 ), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice) ( 6 ), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) ( 7 ), směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/66/ES ze dne 15. prosince 1997 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví telekomunikací ( 8 ), (dále jen „zvláštní směrnice“). Je nezbytné oddělit regulaci přenosu od regulace obsahu. Tento rámec se proto nezabývá obsahem služeb, který je poskytován po sítích elektronických komunikací prostřednictvím služeb elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finanční služby a některé služby informační společnosti, a proto jím nejsou dotčena opatření týkající se takových služeb přijatá na úrovni Společenství nebo na vnitrostátní úrovni v souladu s právem Společenství, s cílem podporovat kulturní a jazykovou rozmanitost a zajistit ochranu mediální plurality. Obsahem televizních programů se zabývá směrnice Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání ( 9 ). Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu není dotčeno zohlednění vazeb, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele. |
|
(6) |
Audiovizuální politika a regulace obsahu se provádí s ohledem na cíle obecného zájmu, jako jsou svoboda projevu, mediální pluralita, nestrannost, kulturní a jazyková rozmanitost, sociální začlenění, ochrana spotřebitele a ochrana nezletilých. Sdělení Komise „Zásady a pokyny pro audiovizuální politiku Společenství v digitálním věku“ a závěry Rady ze dne 6. června 2000, které sdělení příznivě přijaly, stanoví klíčové kroky, které má Společenství učinit k provedení své audiovizuální politiky. |
|
(7) |
Ustanoveními této směrnice a zvláštních směrnic není dotčena možnost členských států přijmout nezbytná opatření, aby tak zajistily ochranu svých zásadních bezpečnostních zájmů, ochranu veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti a umožnily vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů, včetně zavedení zvláštních a přiměřených povinností pro poskytovatele služeb elektronických komunikací vnitrostátními regulačními orgány. |
|
(8) |
Tato směrnice se nevztahuje na zařízení, která spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody ( 10 ), vztahuje se však na zařízení určená pro spotřebitele, která se používají pro digitální televizi. Je důležité, aby regulační orgány vyzývaly operátory sítí a výrobce koncových zařízení k tomu, aby spolupracovali v zájmu usnadnění přístupu zdravotně postižených uživatelů ke službám elektronických komunikací. |
|
(9) |
Na služby informační společnosti se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) ( 11 ). |
|
(10) |
Definice „služby informační společnosti“ v článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a pravidel pro služby informační společnosti ( 12 ) zahrnuje širokou škálu hospodářských činností, které probíhají on-line. Většina těchto činností nespadá do oblasti působnosti této směrnice, protože nespočívají zcela nebo převážně v přenášení signálů po sítích elektronických komunikací. Tato směrnice se vztahuje na hlasové telefonní služby a služby přenosu elektronické pošty. Týž podnik, například poskytovatel služby Internetu, může nabízet jak služby elektronických komunikací, jako je například přístup na Internet, tak služby, na které se tato směrnice nevztahuje, jako je poskytování obsahu využívající Internet. |
|
(11) |
V souladu se zásadou oddělení regulačních a provozních funkcí by měly členské státy zaručit nezávislost vnitrostátního regulačního orgánu nebo orgánů, aby byla zajištěna nestrannost jejich rozhodnutí. Tímto požadavkem na nezávislost nejsou dotčeny institucionální autonomie a ústavní povinnosti členských států nebo zásada neutrality s ohledem na úpravu vlastnictví jednotlivých členských států, jak je stanovena v článku 295 Smlouvy. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít přístupné všechny nezbytné zdroje, tj. pracovníky, odborné znalosti a finanční prostředky, k plnění svých úkolů. |
|
(12) |
Každá strana, která podléhá rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu, by měla mít právo se odvolat k subjektu, který je nezávislý na zúčastněných stranách. Tímto subjektem může být soud. Mimo to by každý podnik, který se domnívá, že jeho žádosti o udělení práv na instalování zařízení nebyly vyřízeny v souladu se zásadami, které stanoví tato směrnice, měl mít právo odvolat se proti takovým rozhodnutím. Tímto odvolacím řízením není dotčeno rozdělení pravomocí v rámci vnitrostátních soudních systémů ani práva právnických nebo fyzických osob podle vnitrostátního práva. |
|
(13) |
Vnitrostátní regulační orgány musí shromažďovat informace od účastníků trhu, aby mohly účinně plnit své úkoly. Takové informace může být potřebné shromažďovat i jménem Komise, aby mohla plnit své povinnosti vyplývající z práva Společenství. Žádosti o informace by měly být přiměřené a neměly by neúnosně zatěžovat podniky. Informace shromážděné vnitrostátními regulačními orgány by měly být veřejně dostupné, s výjimkou případů, kdy jsou důvěrné podle vnitrostátních právních předpisů o přístupu veřejnosti k informacím a kdy podléhají právním předpisům Společenství a vnitrostátním právním předpisům o obchodním tajemství. |
|
(14) |
Informace, které vnitrostátní regulační orgán považuje podle vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství o obchodním tajemství za důvěrné, se smějí vyměňovat s Komisí a jinými vnitrostátními regulačními orgány pouze tehdy, pokud je taková výměna nezbytně nutná pro uplatňování ustanovení této směrnice nebo ustanovení zvláštních směrnic. Vyměňované informace by se měly omezovat na informace, které jsou relevantní a přiměřené účelu takové výměny. |
|
(15) |
Je důležité, aby vnitrostátní regulační orgány konzultovaly navrhovaná rozhodnutí se všemi zainteresovanými stranami a aby zohledňovaly jejich připomínky před přijetím konečného rozhodnutí. S cílem zajistit, aby rozhodnutí na vnitrostátní úrovni neměla nepříznivý vliv na jednotný trh nebo jiné cíle Smlouvy, by vnitrostátní regulační orgány měly oznamovat určité návrhy rozhodnutí Komisi a ostatním vnitrostátním regulačním orgánům a poskytnout jim tak možnost vznést připomínky. Je vhodné, aby vnitrostátní regulační orgány konzultovaly se zainteresovanými stranami všechny návrhy opatření, která mají vliv na obchod mezi členskými státy. Případy, v nichž se uplatňují postupy uvedené v článcích 6 a 7, jsou definovány v této směrnici a ve zvláštních směrnicích. Komise by po konzultaci s Komunikačním výborem měla mít možnost požadovat od vnitrostátního regulačního orgánu, aby vzal zpět návrh opatření, pokud se týká vymezení relevantních trhů nebo označení nebo neoznačení podniků s významnou tržní silou, a pokud by taková rozhodnutí vytvářela překážky pro jednotný trh nebo by byla neslučitelná s právem Společenství, a zejména s cíli politiky, které by měly vnitrostátní regulační orgány sledovat. Tímto postupem není dotčen oznamovací postup stanovený ve směrnici 98/34/ES a právo Komise podle Smlouvy v souvislosti s porušováním práva Společenství. |
|
(16) |
Vnitrostátní regulační orgány by měly sledovat harmonizovaný soubor cílů a zásad pro podepření svých opatření a měly by v případě nutnosti koordinovat opatření s vnitrostátními regulačními orgány jiných členských států při plnění svých úkolů podle tohoto předpisového rámce. |
|
(17) |
Činnosti vnitrostátních regulačních orgánů zřízených podle této směrnice a podle zvláštních směrnic přispívají k naplňování cílů širších politik v oblasti kultury, zaměstnanosti, životního prostředí, sociální soudržnosti a územního plánování. |
|
(18) |
Požadavek, aby členské státy zajistily, že vnitrostátní regulační orgány v co nejvyšší míře zohlední potřebu technologicky neutrální regulace (tj. takové, která neukládá ani nezvýhodňuje použití konkrétního druhu technologie), nevylučuje přijetí přiměřených kroků na podporu určitých zvláštních služeb v případech, kdy je to odůvodněné, například u digitální televize jako prostředku ke zvýšení účinnosti využití spektra. |
|
(19) |
Rádiové frekvence jsou základním předpokladem pro rádiové služby elektronických komunikací a frekvence související s takovými službami by proto měly být přidělovány vnitrostátními regulačními orgány podle harmonizovaného souboru cílů a zásad, jimiž se řídí jejich činnost, jakož i podle objektivních, průhledných a nediskriminačních kritérií, která zohledňují demokratické, sociální, jazykové a kulturní zájmy týkající se využití frekvencí. Je důležité, aby byly rozdělování a přidělení rádiových frekvencí řízeny co nejúčinněji. Převod rádiových frekvencí může být účinným prostředkem pro zvyšování účinnosti využívání spektra, pokud jsou zavedena dostatečná opatření na ochranu veřejného zájmu, zejména potřeby zajistit průhlednost takových převodů a regulační dohled nad nimi. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) ( 13 ) stanoví rámec pro harmonizaci rádiových frekvencí a opatření přijatá na základě této směrnice by měla směřovat k usnadnění prací prováděných podle daného rozhodnutí. |
|
(20) |
Pro podniky je nezbytný přístup k číslovacím zdrojům na základě průhledných, objektivních a nediskriminačních kritérií, aby si mohly konkurovat v odvětví elektronických komunikací. Všechny prvky národních číslovacích plánů by měly být spravovány vnitrostátními regulačními orgány, včetně kódů uzlů používaných při síťovém adresování. Pokud je třeba harmonizovat číslovací zdroje ve Společenství na podporu rozvoje celoevropských služeb, může Komise přijmout technická prováděcí opatření v rámci svých výkonných pravomocí. Je-li to vhodné k zajištění úplné celosvětové interoperability služeb, měly by jednotlivé členské státy koordinovat své postoje v souladu se Smlouvou při jednáních v mezinárodních organizacích a na mezinárodních fórech, na nichž se přijímají rozhodnutí týkající se číslování. Ustanovení této směrnice nezakládají žádné nové pravomoci pro vnitrostátní regulační orgány v oblasti internetových jmen a adres. |
|
(21) |
Členské státy mohou mimo jiné využívat konkurenčních nebo srovnávacích výběrových řízení pro přidělení rádiových frekvencí, jakož i čísel s mimořádnou hospodářskou hodnotou. Při správě takových systémů by měly vnitrostátní regulační orgány zohledňovat článek 8. |
|
(22) |
Je třeba zajistit, aby byly přístupné včasné, nediskriminační a průhledné postupy pro udělování práv na instalování zařízení, aby byly zaručeny podmínky pro korektní a účinnou hospodářskou soutěž. Touto směrnicí nejsou dotčeny ani vnitrostátní právní předpisy, jimiž se řídí vyvlastnění nebo užívání nemovitého majetku, běžný výkon vlastnických práv a běžné užívání veřejných statků, ani zásada neutrality ve vztahu k úpravě vlastnictví v členských státech. |
|
(23) |
Sdílení zařízení může být výhodné z důvodů územního plánování, veřejného zdraví nebo životního prostředí a mělo by být podporováno vnitrostátními regulačními orgány na základě dobrovolných dohod. V případech, kdy je podnikům odpírán přístup ke schůdným alternativám, může být vhodné zavést povinné sdílení zařízení nebo nemovitého majetku. To mimo jiné zahrnuje fyzické společné umístění a sdílení kabelovodů, budov, stožárů, antén nebo anténních systémů. Povinné sdílení zařízení nebo nemovitého majetku by mělo být ukládáno podnikům teprve po důkladné veřejné konzultaci. |
|
(24) |
Pokud se od mobilních operátorů požaduje, aby sdíleli věže nebo stožáry z důvodů ochrany životního prostředí, může takové nařízené sdílení vést ke snížení maximálních úrovní vysílacího výkonu povoleného pro jednotlivé operátory z důvodů veřejného zdraví, což na druhé straně může vyžadovat na operátorech, aby instalovali více vysílacích míst s cílem zajistit celoplošné pokrytí. |
|
(25) |
Za jistých okolností jsou zapotřebí povinnosti ex ante, aby byl zajištěn rozvoj konkurenčního trhu. Definice významné tržní síly ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 97/33/ES ze dne 30. června 1997 o propojení v odvětví telekomunikací s cílem zajistit univerzální službu a interoperabilitu uplatněním zásad otevřeného přístupu k síti (ONP) ( 14 ) prokázala svou účinnost v počátečních fázích otevírání trhu jako práh pro povinnosti ex ante, ale nyní je třeba ji přizpůsobit tak, aby vyhovovala složitějším a dynamičtějším trhům. Z tohoto důvodu je definice použitá v této směrnici ekvivalentní pojmu dominantního postavení, jak je definován v judikatuře Soudního dvora a Soudu prvního stupně Evropských společenství. |
|
(26) |
Dominantní postavení mohou společně zaujímat dva nebo více podniků nejen tehdy, když existují strukturální nebo jiné vazby mezi nimi, ale i tehdy, když struktura relevantního trhu vede ke koordinačním účinkům, tj. podporuje souběžné nebo spojené protisoutěžní chování na trhu. |
|
(27) |
Je nezbytné, aby byly regulační povinnosti ex ante ukládány pouze v případě, kdy neexistuje účinná hospodářská soutěž, tj. na trzích, na nichž se nachází jeden nebo více podniků s významnou tržní silou, a kde nápravná opatření vnitrostátního práva nebo práva Společenství v oblasti hospodářské soutěže nepostačují k řešení daného problému. Je proto nezbytné, aby Komise vypracovala v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže pokyny na úrovni Společenství, kterými se budou řídit vnitrostátní regulační orgány při hodnocení účinnosti hospodářské soutěže na daném trhu a při posuzování významné tržní síly. Vnitrostátní regulační orgány by měly analyzovat, zda je trh určitého produktu nebo služby účinně konkurenční v dané zeměpisné oblasti, která může zahrnovat celé území dotyčného členského státu nebo jeho část nebo přilehlé části území členských států posuzovaných jako celek. Analýza účinné hospodářské soutěže by měla obsahovat analýzu toho, zda je trh perspektivně konkurenční, a tedy zda je případný nedostatek účinné hospodářské soutěže trvalým jevem. Pokyny se budou zabývat i otázkou nově vznikajících trhů, na nichž by fakticky účastník s vedoucím postavením na trhu mohl mít značný podíl na trhu, ale nemohly by mu být ukládány nepřiměřené povinnosti. Komise by měla pravidelně přezkoumávat pokyny, aby zajistila, že budou trvale odpovídat rychle se rozvíjejícímu trhu. Vnitrostátní regulační orgány budou muset vzájemně spolupracovat, pokud se zjistí, že relevantní trh je nadnárodní. |
|
(28) |
Při určování toho, zda má podnik významnou tržní sílu na určitém trhu, by měly vnitrostátní regulační orgány postupovat v souladu s právem Společenství a v co nejvyšší míře zohledňovat pokyny Komise. |
|
(29) |
Společenství a členské státy přijaly závazky týkající se norem a předpisového rámce pro telekomunikační sítě a služby v rámci Světové obchodní organizace. |
|
(30) |
Normalizace by měla především zůstat procesem, který se řídí potřebami trhu. Mohou však vzniknout situace, kdy je vhodné vyžadovat dodržování určitých norem na úrovni Společenství pro zajištění interoperability na jednotném trhu. Na vnitrostátní úrovni podléhají členské státy ustanovením směrnice 98/34/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/47/ES ze dne 24. října 1995 o užívání norem pro přenos televizních signálů ( 15 ) neuložila žádný zvláštní systém pro přenos digitální televize ani zvláštní požadavky na doplňkové služby. Prostřednictvím Skupiny pro digitální obrazové vysílání vyvinuli evropští účastníci trhu skupinu televizních přenosových systémů, které byly normalizovány Evropským institutem pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI) a staly se doporučeními Mezinárodní telekomunikační unie. Každé rozhodnutí nařizující uplatňování takových norem by mělo být vydáno teprve po důkladné veřejné konzultaci. Postupy normalizace podle této směrnice nejsou dotčena ustanovení směrnice 1999/5/ES, směrnice Rady 73/23/EHS ze dne 19. února 1973 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí ( 16 ) a směrnice Rady 89/336/EHS ze dne 3. května 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility ( 17 ). |
|
(31) |
Interoperabilita digitálních interaktivních televizních služeb a zařízení rozšiřujících vlastnosti digitální televize na spotřebitelské úrovni by měla být podporována, aby byl zajištěn volný tok informací, mediální pluralita a kulturní rozmanitost. Je žádoucí, aby spotřebitelé mohli přijímat bez ohledu na režim přenosu všechny digitální interaktivní televizní služby s ohledem na technologickou neutralitu, budoucí technologický pokrok, potřebu podporovat zavedení digitální televize a stav hospodářské soutěže na trzích služeb digitální televize. Operátoři platformy digitální interaktivní televize by měli usilovat o zavedení otevřených rozhraní pro aplikační programy (API), která vyhovují normám nebo specifikacím přijatým evropským normalizačním orgánem. Přechod ze stávajících API na nová otevřená API by měl být podporován a organizován, například prostřednictvím memorand o porozumění mezi všemi danými účastníky trhu. Otevřená API usnadňují interoperabilitu, tj. přenositelnost interaktivního obsahu mezi přenosovými mechanismy, a plnou funkčnost tohoto obsahu u zařízení rozšiřujících vlastnosti digitální televize. Měla by však být zohledněna nutnost nebránit fungování přijímacího zařízení a chránit jej před škodlivými napadeními, například před viry. |
|
(32) |
V případě sporu mezi podniky v tomtéž členském státě v oblasti, na kterou se vztahuje tato směrnice nebo zvláštní směrnice, například sporu týkajícího se povinností přístupu a propojení nebo prostředků pro předávání seznamů účastníků, by měla mít poškozená strana, která vyjednávala v dobré víře, ale nepodařilo se jí dosáhnout uzavření dohody, možnost obrátit se na vnitrostátní regulační orgán, aby spor vyřešil. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít možnost stranám sporu nařídit řešení. Zásah vnitrostátního regulačního orgánu při řešení sporu mezi podniky, které zajišťují sítě nebo poskytují služby elektronických komunikací v členském státě, by měl směřovat k tomu, aby bylo zajištěno dodržování povinností vyplývajících z této směrnice nebo ze zvláštních směrnic. |
|
(33) |
Kromě práv na podání opravných prostředků podle vnitrostátního práva nebo práva Společenství je zapotřebí zavést jednoduché řízení, které může být zahájeno na žádost kterékoli strany sporu, k řešení přeshraničních sporů, které přesahují pravomoci jednoho vnitrostátního regulačního orgánu. |
|
(34) |
„Výbor ONP“ zřízený článkem 9 směrnice 90/387/EHS a Licenční výbor zřízený článkem 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/13/ES ze dne 10. dubna 1997 o společném rámci pro obecná povolení a individuální licence v oblasti telekomunikačních služeb ( 18 ) by měly být nahrazeny jediným výborem. |
|
(35) |
Vnitrostátní regulační orgány a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž by si měly navzájem poskytovat informace nezbytné pro uplatňování ustanovení této směrnice a zvláštních směrnic, aby tak spolu mohly plně spolupracovat. V souvislosti s výměnou informací, by měl orgán, který je přijal, zajistit tutéž úroveň důvěrnosti jako orgán, který je poskytl. |
|
(36) |
Komise oznámila svůj záměr založit skupinu evropských regulačních orgánů pro sítě a služby elektronických komunikací, která by vytvořila vhodný mechanismus pro podporu spolupráce a koordinace vnitrostátních regulačních orgánů s cílem podporovat rozvoj vnitřního trhu pro sítě a služby elektronických komunikací a usilovat ve všech členských státech o dosažení jednotného uplatňování ustanovení obsažených v této směrnici a ve zvláštních směrnicích, zejména v oblastech, v nichž dávají vnitrostátní právní předpisy, kterými se provádějí právní předpisy Společenství, vnitrostátním regulačním orgánům značné pravomoci rozhodovat podle vlastního uvážení při uplatňování příslušných právních předpisů. |
|
(37) |
Vnitrostátní regulační orgány by měly průhledným způsobem spolupracovat mezi sebou a s Komisí, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování ustanovení této směrnice a zvláštních směrnic ve všech členských státech. Tato spolupráce by se mimo jiné mohla uskutečňovat v rámci Komunikačního výboru nebo ve skupině tvořené evropskými regulačními orgány. Členské státy by měly rozhodnout, které subjekty jsou vnitrostátními regulačními orgány pro účely této směrnice a zvláštních směrnic. |
|
(38) |
Opatřeními, která by mohla nepříznivě ovlivnit obchod mezi členskými státy, se rozumějí opatření, která by mohla přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně ovlivnit charakter obchodování mezi členskými státy způsobem, který by mohl vytvářet překážky pro jednotný trh. Jedná se o opatření, která mají výrazný dopad na operátory nebo uživatele v jiných členských státech, která mimo jiné zahrnují: opatření ovlivňující ceny pro uživatele v jiných členských státech; opatření ovlivňující schopnost podniku usazeného v jiném členském státě poskytovat služby elektronických komunikací, a zejména opatření ovlivňující schopnost nabízet služby v nadnárodním měřítku; opatření ovlivňující strukturu trhu nebo přístup na něj a dopadající na podniky v jiných členských státech. |
|
(39) |
Ustanovení této směrnice by měla být pravidelně přezkoumávána, zejména s ohledem na určování nutnosti změn zohledňujících měnící se technologické podmínky nebo podmínky na trhu. |
|
(40) |
Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijímána v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ( 19 ). |
|
(41) |
Protože cílů navrhovaných opatření, totiž zavedení harmonizovaného rámce pro regulaci služeb a sítí elektronických komunikací, přiřazených zařízení a doplňkových služeb, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států a proto z důvodů rozsahu a účinků opatření jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanovena v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v daném článku, tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
|
(42) |
Některé směrnice a rozhodnutí v této oblasti by měly být zrušeny. |
|
(43) |
Komise by měla sledovat přechod ze stávajícícho rámce na nový rámec, a zejména může ve vhodný čas předložit návrh na zrušení nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 2887/2000 ze dne 18. prosince 2000 o zpřístupnění účastnického vedení ( 20 ), |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
KAPITOLA I
OBLAST PŮSOBNOSTI, CÍL A DEFINICE
Článek 1
Oblast působnosti a cíl
1. Tato směrnice vytváří harmonizovaný rámec pro regulaci sítí a služeb elektronických komunikací, přiřazených zařízení a doplňkových služeb a určitých aspektů koncových zařízení, které usnadňují přístup pro zdravotně postižené uživatele. Stanoví úkoly vnitrostátních regulačních orgánů a zavádí soubor postupů s cílem zajistit harmonizované uplatňování předpisového rámce v celém Společenství.
2. Touto směrnicí, jakož i zvláštními směrnicemi, nejsou dotčeny povinnosti uložené vnitrostátním právem na základě práva Společenství nebo právem Společenství, které se týkají služeb poskytovaných prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací.
3. Touto směrnicí, jakož i zvláštními směrnicemi, nejsou dotčena opatření přijatá na úrovni Společenství nebo na vnitrostátní úrovni v souladu s právem Společenství se záměrem prosazovat cíle veřejného zájmu, zejména s ohledem na regulaci obsahu a audiovizuální politiku.
3a. Opatření přijatá členskými státy, která se týkají přístupu koncových uživatelů ke službám a aplikacím nebo jejich využívání prostřednictvím sítí elektronických komunikací respektují základní práva a svobody jednotlivců zaručená Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a obecnými zásadami práva Společenství.
Jakékoliv z uvedených opatření, které se týká přístupu koncových uživatelů ke službám a aplikacím nebo jejich využívání prostřednictvím sítí elektronických komunikací a které povede k omezení těchto základních práv a svobod, může být přijato pouze v případě, že je v rámci demokratické společnosti vhodné, přiměřené a nezbytné a že jeho provedení podléhá přiměřeným procesním zárukám v souladu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a s obecnými zásadami práva Společenství, včetně účinné soudní ochrany a řádného procesu. Tato opatření tak mohou být přijata pouze při náležitém zohlednění zásady presumpce neviny a práva na soukromí. Uvedeným opatřením musí předcházet spravedlivé a nestranné řízení, zahrnující právo na slyšení dotyčné osoby nebo dotyčných osob, s výhradou potřeby příslušných podmínek a procesních opatření ve skutečně naléhavých případech v souladu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Právo na účinný a včasný soudní přezkum musí být zaručeno.
4. Touto směrnicí, jakož i zvláštními směrnicemi, nejsou dotčena ustanovení směrnice 1999/5/ES.
5. Touto směrnicí a zvláštními směrnicemi nejsou dotčena zvláštní opatření přijatá za účelem regulace mezinárodního roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích ve Společenství.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se:
a) „sítí elektronických komunikací“ rozumějí přenosové systémy, a popřípadě i spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, včetně neaktivních síťových prvků, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných (okruhově nebo paketově komutovaných, včetně Internetu) a mobilních pozemních sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na typ přenášené informace;
b) „nadnárodními trhy“ rozumějí trhy určené v souladu s čl. 15 odst. 4, které pokrývají Společenství nebo jeho podstatnou část a které se nacházejí ve více než jednom členském státě;
c) „službou elektronických komunikací“ rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové vysílání, s výjimkou služeb poskytujících obsah nebo vykonávajících redakční dohled nad obsahem přenášeným prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací; pojem nezahrnuje služby informační společnosti, jak jsou definovány v článku 1 směrnice 98/34/ES, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací;
d) „veřejnou komunikační sítí“ rozumí síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a která podporuje přenos informací mezi koncovými body sítě;
da) „koncovým bodem sítě“ rozumí fyzický bod, ve kterém je účastníkovi poskytován přístup k veřejné komunikační síti; v případě sítí zahrnujících komutaci nebo směrování je tento bod určen konkrétní síťovou adresou, která může být spojena s číslem nebo jménem účastníka;
e) „přiřazenými zařízeními“ rozumějí ty doplňkové služby, fyzické infrastruktury a jiná zařízení nebo prvky související se sítí nebo službou elektronických komunikací, která umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo jsou toho schopny, a zahrnují mimo jiné budovy nebo vstupy do budov, elektrické vedení v budovách, antény, věže a jiné podpůrné konstrukce, kabelovody, potrubí, stožáry, vstupní šachty a rozvodné skříně;
ea) „doplňkovými službami“ rozumějí služby související se sítí nebo službou elektronických komunikací, které umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo jsou toho schopny a zahrnují mimo jiné systémy převodu čísel, či systémy nabízející rovnocenné funkce, systémy podmíněného přístupu a elektronické programové průvodce, jakož i jiné služby, například služby určení totožnosti, místa nebo přítomnosti;
f) „systémem podmíněného přístupu“ rozumí každé technické opatření a/nebo ujednání zajišťující přístup ke chráněné službě rozhlasového nebo televizního vysílání ve srozumitelné formě, podmíněný předplatným nebo jinou formou předchozího individuálního oprávnění;
g) „vnitrostátním regulačním orgánem“ rozumí subjekt nebo subjekty, které pověřuje členský stát jakýmikoli regulačními úkoly uloženými touto směrnicí a zvláštními směrnicemi;
h) „uživatelem“ rozumí právnická nebo fyzická osoba, která používá nebo požaduje veřejně přístupnou službu elektronických komunikací;
i) „spotřebitelem“ rozumí každá fyzická osoba, která používá nebo požaduje veřejně přístupnou službu elektronických komunikací pro účely nespadající do její obchodní, podnikatelské nebo profesní činnosti;
j) „univerzální službou“ rozumí minimální soubor služeb určité kvality, definovaný ve směrnici 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě), který je přístupný všem uživatelům bez ohledu na jejich zeměpisné umístění a s přihlédnutím ke zvláštním vnitrostátním podmínkám za dostupnou cenu;
k) „účastníkem“ rozumí každá fyzická nebo právnická osoba, která uzavřela s poskytovatelem veřejně přístupných služeb elektronických komunikací smlouvu o poskytování takových služeb;
l) „zvláštními směrnicemi“ rozumějí směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice), směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice), směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a o ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací ( 21 ) (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích);
m) „zajišťováním sítě elektronických komunikací“ rozumí zřízení takové sítě, její provozování, dohled nad ní nebo její zpřístupnění;
n) „koncovým uživatelem“ rozumí uživatel, který nezajišťuje veřejné komunikační sítě ani neposkytuje veřejně přístupné služby elektronických komunikací;
o) „zařízením rozšiřujícím vlastnosti digitální televize“ rozumí přídavné zařízení určené pro připojení k televizoru nebo integrovaný digitální televizní přijímač, které umožňují příjem digitálních interaktivních televizních služeb;
p) „rozhraním pro aplikační programy (API)“ rozumějí softwarová rozhraní mezi aplikacemi poskytovanými provozovateli rozhlasového a televizního vysílání nebo poskytovateli služeb a mezi zařízením rozšiřujícím vlastnosti digitální televize určeným pro digitální televizní a rozhlasové služby;
q) „přidělením spektra“ rozumí určení daného kmitočtového pásma pro využití jedním, popřípadě více druhy radiokomunikačních služeb podle stanovených podmínek;
r) „škodlivou interferencí“ rozumí rušení, které ohrožuje funkčnost radionavigační služby nebo jiných bezpečnost zajišťujících radiokomunikačních služeb nebo které jinak vážně zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje radiokomunikační službu provozovanou v souladu s příslušnými mezinárodními právními předpisy, právními předpisy Společenství nebo vnitrostátními právními předpisy.
s) „voláním“ rozumí spojení uskutečněné prostřednictvím veřejně dostupné služby elektronických komunikací, které umožňuje obousměrnou hlasovou komunikaci.
KAPITOLA II
VNITROSTÁTNÍ REGULAČNÍ ORGÁNY
Článek 3
Vnitrostátní regulační orgány
1. Členské státy zajistí, aby každý z úkolů, který je uložen vnitrostátním regulačním orgánům v této směrnici a ve zvláštních směrnicích, byl plněn příslušným subjektem.
2. Členské státy zaručí nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů tím, že zajistí, aby byly právně odlišeny a funkčně nezávislé na všech organizacích, které zajišťují sítě, zařízení nebo poskytují služby elektronických komunikací. Členské státy, které si ponechají ve svém vlastnictví podniky, které zajišťují sítě a/nebo poskytují služby elektronických komunikací, a kontrolu nad nimi, zajistí účinné strukturální oddělení regulační funkce od činností spojených s vlastnictvím nebo kontrolou.
3. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány vykonávaly své pravomoci nestranně, transparentně a včas. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly k provádění svěřených úkolů dostatečné finanční a lidské zdroje.
►C1 3a. Aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 4 a 5, jednají vnitrostátní regulační orgány odpovědné za regulaci trhu ex ante nebo řešení sporů mezi podniky podle článku 20 nebo 21 této směrnice nezávisle a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od jiného orgánu v souvislosti s plněním úkolů, jež jsou jim svěřeny podle vnitrostátních právních předpisů provádějících právo Společenství. To nebrání dohledu v souladu s vnitrostátním ústavním právem. Pravomoc pozastavit platnost rozhodnutí nebo změnit rozhodnutí vnitrostátních regulačních orgánů mají pouze subjekty rozhodující o opravném prostředku zřízené v souladu s článkem 4.
Členské státy zajistí, aby ředitel vnitrostátního regulačního orgánu, či ◄ případně členové kolektivního orgánu plnící jeho funkce, uvedeného v prvním pododstavci nebo jeho zástupce mohl být odvolán pouze tehdy, pokud již nesplňuje vnitrostátními právními předpisy předem stanovené podmínky pro výkon svých povinností. Rozhodnutí o odvolání ředitele vnitrostátního regulačního orgánu, či případně členů kolektivního orgánu plnícího jeho funkce, se zveřejňuje v okamžiku odvolání. Odvolaný ředitel vnitrostátního regulačního orgánu, případně členové kolektivního orgánu plnící jeho funkce, obdrží odůvodnění rozhodnutí a mají právo požadovat jeho zveřejnění, a pokud by jinak toto odůvodnění zveřejněno nebylo, zveřejní se.
Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány uvedené v prvním pododstavci měly samostatné roční rozpočty. Tyto rozpočty se zveřejňují. Členské státy rovněž zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly odpovídající finanční a lidské zdroje, jež jim umožní aktivně se účastnit a přispívat k činnosti Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) ( 22 ).
3b. Členské státy zajistí, aby cíle BEREC spočívající v podpoře větší koordinace a soudržnosti v oblasti regulace byly aktivně podporovány příslušnými vnitrostátními regulačními orgány.
3c. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány při přijímání svých vlastních rozhodnutí pro své vnitrostátní trhy v nejvyšší míře zohlednily stanoviska a společné postoje vydané BEREC.
4. Členské státy zveřejní úkoly, které mají plnit vnitrostátní regulační orgány, ve snadno přístupné formě, zejména pokud jsou úkoly uloženy několika subjektům. Členské státy popřípadě zajistí, aby ve věcech společného zájmu probíhaly konzultace a uskutečňovala se spolupráce mezi těmito orgány, a mezi těmito orgány a vnitrostátními orgány, kterým je uloženo uplatňování právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže, a vnitrostátními orgány, kterým je uloženo uplatňování právních předpisů na ochranu spotřebitele. Jestliže je k řešení takových záležitostí zmocněno více orgánů, zajistí členské státy, aby příslušné úkoly každého orgánu byly zveřejněny ve snadno přístupné formě.
5. Vnitrostátní regulační orgány a vnitrostátní orgány na ochranu hospodářské soutěže si vzájemně poskytují informace nezbytné pro uplatňování ustanovení této směrnice a zvláštních směrnic. U předávaných informací zajistí přijímající orgán stejnou úroveň důvěrnosti jako orgán, který informaci poskytl.
6. Členské státy oznámí Komisi všechny vnitrostátní regulační orgány, kterým byly svěřeny úkoly podle této směrnice a podle zvláštních směrnic, a jejich odpovídající povinnosti.
Článek 4
Právo na opravný prostředek
1. Členské státy zajistí, aby na vnitrostátní úrovni existovaly účinné mechanismy, v jejichž rámci má každý uživatel nebo podnik zajišťující sítě nebo poskytující služby elektronických komunikací, který je dotčen rozhodnutím vnitrostátního regulačního orgánu, právo podat opravný prostředek proti rozhodnutí k subjektu rozhodujícímu o opravném prostředku, který je nezávislý na zúčastněných stranách. Tento subjekt, kterým může být soud, musí mít příslušné odborné znalosti potřebné pro řádný výkon svých funkcí. Členské státy zajistí, aby skutková podstata případu byla řádně posouzena a aby existoval účinný mechanismus pro opravné prostředky.
Pokud v souladu s vnitrostátními právními předpisy nejsou povolena předběžná opatření, do rozhodnutí o tomto opravném prostředku zůstává v platnosti rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu.
2. Pokud subjekt rozhodující o opravném prostředku uvedený v odstavci 1 nemá charakter soudu, odůvodní vždy své rozhodnutí písemně. Navíc v takovém případě podléhá jeho rozhodnutí soudnímu přezkumu ve smyslu článku 234 Smlouvy.
3. Členské státy shromažďují informace o hlavním předmětu opravných prostředků, počtu žádostí o opravný prostředek, délce řízení o opravném prostředku a o počtu rozhodnutí, kterými se povolují předběžná opatření. Členské státy tyto informace poskytnou Komisi a BEREC po obdržení odůvodněné žádosti jednoho z nich.
Článek 5
Poskytování informací
1. Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující sítě a poskytující služby elektronických komunikací poskytovaly veškeré informace, včetně finančních informací, nezbytné k tomu, aby vnitrostátní regulační orgány zajistily shodu s ustanoveními této směrnice nebo zvláštních směrnic, nebo s rozhodnutím učiněným podle této směrnice, nebo podle zvláštních směrnic. Vnitrostátní regulační orgány jsou zejména oprávněny od těchto podniků vyžadovat, aby poskytly informace týkající se budoucího rozvoje sítí nebo služeb, které by mohly mít dopad na velkoobchodní služby, které zpřístupňují konkurenci. Od podniků s významnou tržní silou na velkoobchodních trzích může být rovněž vyžadováno předložení účetních údajů o maloobchodních trzích, jež jsou spojeny s těmito velkoobchodními trhy.
Podniky poskytnou tyto informace neprodleně na žádost a ve lhůtách a natolik podrobné, jak to požaduje vnitrostátní regulační orgán. Informace požadované vnitrostátním regulačním orgánem musí být přiměřené plnění daného úkolu. Vnitrostátní regulační orgán uvede důvody, které jej k žádosti o informace opravňují, a s těmito informacemi nakládá v souladu s odstavcem 3.
2. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány poskytovaly Komisi, po předložení odůvodněné žádosti, informace, které jsou pro ni nezbytné k plnění úkolů podle Smlouvy. Informace požadované Komisí musí být přiměřené plnění těchto úkolů. Pokud poskytnuté informace odkazují na informace, které byly předtím poskytnuty podniky na žádost vnitrostátního regulačního orgánu, musí být o tom tyto podniky informovány. Komise poskytne informace jinému orgánu v jiném členském státě v nezbytném rozsahu a pokud orgán, který informace poskytuje, výslovně a odůvodněně nepožádá, aby tak nečinila.
S výhradou požadavků uvedených v odstavci 3 zajistí členské státy, aby informace předložené jednomu regulačnímu orgánu mohly být zpřístupněny jinému takovému orgánu v tomtéž nebo jiném členském státě na základě odůvodněné žádosti v případě, že je nezbytné umožnit oběma orgánům, aby mohly plnit své povinnosti podle práva Společenství.
3. Pokud vnitrostátní regulační orgán považuje informace za důvěrné podle vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství o obchodním tajemství, zajistí Komise a dotyčné vnitrostátní regulační orgány zachování takové důvěrnosti.
4. Členské státy zajistí, aby v souladu s vnitrostátními právními předpisy o veřejném přístupu k informacím a při dodržení vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství o obchodním tajemství vnitrostátní regulační orgány takové informace zveřejnily s cílem přispět k otevřenému a konkurenčnímu trhu.
5. Vnitrostátní regulační orgány zveřejní podmínky veřejného přístupu k informacím uvedeného v odstavci 4, včetně postupů pro získání takového přístupu.
Článek 6
Mechanismus konzultací a transparentnost
S výjimkou případů, na které se vztahuje čl. 7 odst. 9, článek 20 nebo článek 21, zajistí členské státy, aby v případě, že mají vnitrostátní regulační orgány v úmyslu přijmout opatření podle této směrnice nebo podle zvláštních směrnic, nebo v případě že mají v úmyslu stanovit omezení v souladu s čl. 9 odst. 3 a 4, která mají výrazný dopad na příslušný trh, byla zainteresovaným subjektům poskytnuta příležitost vznést k návrhu opatření v přiměřené lhůtě připomínky.
Vnitrostátní regulační orgány zveřejní vnitrostátní pravidla pro konzultační postupy.
Členské státy zajistí zřízení jediného informačního místa, jehož prostřednictvím lze vstoupit do všech probíhajících konzultací.
Výsledky konzultačního postupu vnitrostátní regulační orgán veřejně zpřístupní, s výjimkou případů důvěrných informací podle vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství o obchodním tajemství.
Článek 7
Upevnění vnitřního trhu elektronických komunikací
1. Při plnění svých úkolů podle této směrnice a podle zvláštních směrnic vnitrostátní regulační orgány v nejvyšší míře zohlední cíle stanovené v článku 8, též pokud se týkají fungování vnitřního trhu.
2. Vnitrostátní regulační orgány přispívají k rozvoji vnitřního trhu tím, že spolupracují mezi sebou navzájem, s Komisí a s BEREC transparentním způsobem tak, aby zajistily jednotné uplatňování ustanovení této směrnice a zvláštních směrnic ve všech členských státech. Za tímto účelem spolupracují zejména s Komisí a BEREC na hledání těch typů nástrojů a nápravných opatřeních, které jsou nejvhodnější pro zvládání konkrétních situací na trhu.
3. Nestanoví-li doporučení nebo pokyny přijaté podle článku 7b jinak a pokud již proběhla konzultace uvedená v článku 6, vnitrostátní regulační orgán, který má v úmyslu přijmout opatření, jež:
a) spadá do oblasti působnosti článků 15 nebo 16 této směrnice nebo článků 5 nebo 8 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice); a
b) má vliv na obchod mezi členskými státy,
zpřístupní Komisi, BEREC a vnitrostátním regulačním orgánům v ostatních členských státech současně návrh opatření spolu s odůvodněním, z něhož opatření vychází, podle čl. 5 odst. 3 a informuje o tom Komisi, BEREC a ostatní vnitrostátní regulační orgány. Vnitrostátní regulační orgány, BEREC a Komise mohou vznést své připomínky u dotyčného vnitrostátního regulačního orgánu pouze do jednoho měsíce. Lhůta jednoho měsíce nesmí být prodloužena.
4. Je-li cílem zamýšleného opatření podle odstavce 3:
a) vymezit relevantní trh, který se liší od trhů, které jsou vymezeny v doporučení v souladu s čl. 15 odst. 1; nebo
b) rozhodnout, zda označit či neoznačit podnik jako podnik mající buď samostatně nebo společně s jinými významnou tržní sílu podle čl. 16 odst. 3, 4 nebo 5;
a pokud by opatření mělo dopad na obchod mezi členskými státy a Komise naznačila vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, že soudí, že návrh opatření by vytvořil překážku pro jednotný trh, nebo má-li Komise vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právem Společenství, a zejména s cíli uvedenými v článku 8, pak nebude návrh opatření přijat po dobu dalších dvou měsíců. Tato lhůta nesmí být prodloužena. V takovém případě Komise informuje ostatní vnitrostátní regulační orgány o svých výhradách.
5. Ve dvouměsíční lhůtě podle odstavce 4 může Komise:
a) přijmout rozhodnutí, kterým se požaduje, aby dotyčný vnitrostátní regulační orgán návrh opatření vzal zpět, nebo
b) přijmout rozhodnutí o zpětvzetí výhrad týkajících se návrhu opatření uvedeného v odstavci 4.
Před vydáním rozhodnutí nebo doporučení zohlední Komise v nejvyšší míře stanovisko BEREC. K tomuto rozhodnutí se připojí podrobná a objektivní analýza, v níž Komise uvede důvody pro svůj názor, že by návrh opatření neměl být přijat, a připojí konkrétní návrhy na změnu návrhu opatření.
6. Požaduje-li Komise ve svém rozhodnutí podle odstavce 5, aby vnitrostátní regulační orgán návrh opatření zrušil, vnitrostátní regulační orgán návrh opatření pozmění nebo zruší do šesti měsíců ode dne vydání rozhodnutí Komise. Pokud je návrh opatření pozměněn, vnitrostátní regulační orgán uspořádá veřejnou konzultaci v souladu s postupy uvedenými v článku 6 a pozměněný návrh opatření znovu oznámí Komisi v souladu s ustanovením odstavce 3.
7. Dotyčný vnitrostátní regulační orgán v nejvyšší možné míře zohlední připomínky ostatních vnitrostátních regulačních orgánů, BEREC a Komise a s výjimkou případů podle odstavce 4 a odst. 5 písm. a) může přijmout konečný návrh opatření; v takovém případě jej sdělí Komisi.
8. Vnitrostátní regulační orgán sdělí Komisi a BEREC všechna přijatá konečná opatření, která spadají pod čl. 7 odst. 3 písm. a) a b).
9. Jestliže se vnitrostátní regulační orgán domnívá, že za účelem zajištění hospodářské soutěže a ochrany zájmů uživatelů existuje naléhavá potřeba jednat odchylně od postupu stanoveného v odstavcích 3 a 4, může za výjimečných okolností ihned přijmout přiměřená předběžná opatření. Tato opatření neprodleně sdělí s plným odůvodněním Komisi, ostatním regulačním orgánům a BEREC. Rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu učinit taková opatření trvalými nebo prodloužit dobu jejich použitelnosti podléhá ustanovením odstavců 3 a 4.
Článek 7a
Postup jednotného uplatňování nápravných opatření
1. Pokud má být podle čl. 7 odst. 3 přijato opatření s cílem uložit povinnost operátorovi nebo povinnost operátora pozměnit nebo zrušit podle článku 16 ve spojení s články 5 a 9 až 13 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) a článku 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě), může Komise ve lhůtě jednoho měsíce, jak stanoví čl. 7 odst. 3 této směrnice, oznámit dotčenému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu a BEREC důvody, proč se domnívá, že by navrhované opatření vytvořilo překážku pro jednotný trh, nebo že má vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právem Společenství. V takovém případě nebude návrh opatření přijat po další tři měsíce následující po oznámení Komise.
Pokud k tomuto oznámení nedojde, může dotčený vnitrostátní regulační orgán tento návrh opatření přijmout, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední veškeré připomínky Komise, BEREC nebo ostatních vnitrostátních regulačních orgánů.
2. V tříměsíční lhůtě uvedené v odstavci 1 Komise, BEREC a dotčený vnitrostátní regulační orgán úzce spolupracují s cílem stanovit nejvhodnější a nejúčinnější opatření s ohledem na cíle stanovené v článku 8, přičemž náležitě zohlední názory účastníků trhu a potřebu zajistit vytvoření jednotné regulační praxe.
3. Do šesti týdnů od začátku tříměsíční lhůty uvedené v odstavci 1 vydá BEREC na základě rozhodnutí většiny svých členů stanovisko k oznámení Komise zmíněnému v odstavci 1, v němž uvede, zda se domnívá, že by navržené opatření mělo být změněno nebo vzato zpět a případně učiní v tomto ohledu konkrétní návrhy. Toto stanovisko musí obsahovat odůvodnění a zveřejní se.
4. Pokud ve svém stanovisku BEREC sdílí vážné obavy Komise, bude úzce spolupracovat s dotčeným vnitrostátním regulačním orgánem s cílem nalézt nejvhodnější a nejúčinnější opatření. Před uplynutím tříměsíční lhůty uvedené v odstavci 1 může vnitrostátní regulační orgán:
a) změnit nebo vzít zpět svůj návrh opatření, přičemž v nejvyšší míře zohlední oznámení Komise uvedené v odstavci 1 a stanovisko BEREC a jeho doporučení;
b) ponechat návrh opatření beze změny.
5. Pokud BEREC nesdílí vážné obavy Komise nebo nevydá stanovisko nebo pokud vnitrostátní regulační orgán změní svůj návrh opatření nebo jej ponechá beze změn podle odstavce 4, může Komise do jednoho měsíce od uplynutí tříměsíční lhůty uvedené v odstavci 1 a poté, co v nejvyšší míře zohlední stanovisko BEREC, pokud bylo vydáno:
a) vydat doporučení, v němž požaduje, aby dotčený vnitrostátní regulační orgán změnil nebo vzal zpět návrh opatření včetně příslušných konkrétních návrhů a s uvedením důvodů tohoto doporučení, zejména tehdy, pokud BEREC nesdílí vážné obavy Komise;
b) přijmout rozhodnutí o stažení výhrad učiněných v souladu s odstavcem 1.
6. Do jednoho měsíce ode dne, kdy Komise vydá doporučení podle odst. 5 písm. a), nebo od stažení jejích výhrad podle odst. 5 písm. b) oznámí dotčený vnitrostátní regulační orgán Komisi a BEREC konečná opatření, která přijal.
Tuto lhůtu lze prodloužit, aby vnitrostátní regulační orgán mohl uskutečnit veřejnou konzultaci v souladu s článkem 6.
7. Pokud se vnitrostátní regulační orgán rozhodne neměnit ani nevzít zpět návrh opatření na základě doporučení vydaného podle odst. 5 písm. a), toto své rozhodnutí odůvodní.
8. Vnitrostátní regulační orgán může stáhnout návrh opatření v jakékoli fázi uvedeného postupu.
Článek 7b
Prováděcí ustanovení
1. Po veřejné konzultaci a konzultaci s vnitrostátními regulačními orgány a při nejvyšším možném zohlednění stanoviska BEREC může Komise v souvislosti s článkem 7 přijmout doporučení nebo pokyny, které stanoví formu, obsah a míru podrobností, které musí být uvedeny v oznámení požadovaném v souladu s čl. 7 odst. 3, okolnosti, za nichž není oznámení vyžadováno, a výpočet lhůt.
2. Opatření uvedená v odstavci 1 se přijímají poradním postupem podle čl. 22 odst. 2.
KAPITOLA III
ÚKOLY VNITROSTÁTNÍCH REGULAČNÍCH ORGÁNŮ
Článek 8
Cíle politiky a regulační zásady
1. Členské státy zajistí, aby při plnění regulačních úkolů uvedených v této směrnici a ve zvláštních směrnicích přijímaly vnitrostátní regulační orgány veškerá přiměřená opatření, která směřují k dosažení cílů stanovených v odstavcích 2, 3 a 4. Taková opatření musí být přiměřená daným cílům.
Pokud článek 9 týkající se rádiových frekvencí nestanoví jinak, členské státy zohlední v nejvyšší možné míře požadavek technologické neutrality předpisů a zajistí, aby při provádění regulačních úkolů uvedených v této směrnici a zvláštních směrnicích, zejména těch, jež mají zajistit účinnou hospodářskou soutěž, postupovaly vnitrostátní regulační orgány stejně.
Vnitrostátní regulační orgány mohou přispět v rámci svých pravomocí k provádění politik zaměřených na podporu kulturní a jazykové rozmanitosti, jakož i mediální plurality.
2. Vnitrostátní regulační orgány podporují hospodářskou soutěž při zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací a přiřazených zařízení a doplňkových služeb mimo jiné tím, že:
a) zajišťují, aby uživatelé, včetně zdravotně postižených uživatelů, starších uživatelů a uživatelů se zvláštními sociálními potřebami, získali co největší prospěch, pokud jde o výběr, cenu a kvalitu;
b) zajišťují, aby nedocházelo k narušování nebo omezování hospodářské soutěže v odvětví elektronických komunikací, včetně přenosu obsahu;
▼M3 —————
d) podporují účinné používání rádiových frekvencí a zdrojů číslování a zajišťují jejich účinnou správu.
3. Vnitrostátní regulační orgány přispívají k rozvoji vnitřního trhu mimo jiné tím, že:
a) odstraňují zbývající překážky pro zajišťování sítí elektronických komunikací, přiřazených zařízení a doplňkových služeb a poskytování služeb elektronických komunikací na evropské úrovni;
b) podporují zřizování a rozvoj transevropských sítí a interoperabilitu celoevropských služeb a spojení konec-konec;
▼M3 —————
d) spolupracují mezi sebou, s Komisí a s BEREC, aby zajistily vývoj jednotné regulační praxe a jednotného uplatňování této směrnice a zvláštních směrnic.
4. Vnitrostátní regulační orgány prosazují zájmy občanů Evropské unie mimo jiné tím, že:
a) zajišťují, aby všichni občané měli přístup k univerzální službě podle směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě);
b) zajišťují vysokou úroveň ochrany spotřebitelů při obchodních jednáních s dodavateli, zejména zajišťováním dostupnosti jednoduchých a nenákladných postupů pro řešení sporů, které provádí subjekt nezávislý na zúčastněných stranách;
c) přispívají k zajištění vysoké úrovně ochrany osobních údajů a soukromí;
d) podporují poskytování jasných informací, zejména požadováním průhlednosti sazeb a podmínek pro používání veřejně přístupných služeb elektronických komunikací;
e) řeší potřeby určitých sociálních skupin, zejména zdravotně postižených uživatelů, starších uživatelů a uživatelů se zvláštními sociálními potřebami;
f) zajišťují zachování integrity a bezpečnosti veřejných komunikačních sítí;
g) podporují možnost přístupu koncových uživatelů k informacím a možnost koncových uživatelů šířit informace a používat aplikace a služby podle svého výběru.
5. Vnitrostátní regulační orgány při sledování cílů politik uvedených v odstavcích 2, 3 a 4 uplatňují objektivní, transparentní, nediskriminační a přiměřené regulační zásady, mimo jiné tím, že:
a) prosazují předvídatelnost regulace zajišťováním jednotného regulačního přístupu v průběhu příslušných období přezkumu;
b) zajišťují, aby za podobných okolností nedocházelo k diskriminaci v přístupu k podnikům zajišťujícím sítě a poskytujícím služby elektronických komunikací;
c) zajišťují hospodářskou soutěž ku prospěchu spotřebitelů a ve vhodných případech podporují hospodářskou soutěž v oblasti infrastruktury;
d) podporují efektivní investice a inovace do nové a rozvinutější infrastruktury, a to i tím, že zajišťují, aby jakákoli povinnost přístupu řádně zohlednila rizika, která nese investující podnik, a umožňují různé dohody o spolupráci mezi investory a stranami, které usilují o přístup, aby se investiční rizika diverzifikovala, a přitom zajišťují, že je zachována hospodářská soutěž na trhu a dodržována zásada nediskriminace;
e) náležitě zohledňují různé podmínky týkající se hospodářské soutěže a spotřebitelů, které existují v různých zeměpisných oblastech v rámci členského státu;
f) ukládají regulační povinnosti ex ante pouze v případě, kdy neexistuje účinná a udržitelná hospodářská soutěž, a tyto povinnosti zmírní nebo zruší, jakmile je tato podmínka splněna.
Článek 8a
Strategické plánování a koordinace politiky rádiového spektra
1. Členské státy spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí na strategickém plánování, koordinaci a harmonizaci využívání rádiového spektra v Evropském společenství. Za tímto účelem zohlední mimo jiné politiky Společenství z hlediska hospodářského, bezpečnostního, zdravotního, kulturního, vědeckého, sociálního a technického a z hlediska veřejného zájmu a svobody projevu, jakož i různé zájmy společenství uživatelů rádiového spektra, s cílem optimalizovat využívání rádiového spektra a předcházet škodlivé interferenci.
2. Vzájemnou spoluprací a spoluprací s Komisí členské státy podporují koordinaci přístupů k politice rádiového spektra v Evropském společenství a případně harmonizované podmínky týkající se dostupnosti a účinného využívání rádiového spektra, které jsou nezbytné pro vytvoření a fungování vnitřního trhu v oblasti elektronických komunikací.
3. Komise může předkládat Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrhy týkající se vytvoření víceletých programů politiky rádiového spektra, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední stanovisko Skupiny pro politiku rádiového spektra zřízenou rozhodnutím Komise 2002/622/ES ze dne 26. července 2002, kterým se zřizuje Skupina pro politiku rádiového spektra ( 23 ). Tyto programy stanoví politickou orientaci a cíle pro strategické plánování a harmonizaci využívání rádiového spektra v souladu s ustanoveními této směrnice a zvláštních směrnic.
4. Pokud je to nezbytné z hlediska zajištění účinné koordinace zájmů Evropského společenství v mezinárodních organizacích příslušných pro oblast rádiového spektra, Komise může Evropskému parlamentu a Radě navrhnout cíle společné politiky, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední stanovisko Skupiny pro politiku rádiového spektra.
Článek 9
Správa rádiových frekvencí pro služby elektronických komunikací
1. Při řádném zohlednění skutečnosti, že rádiové frekvence jsou veřejným statkem závažného sociálního, kulturního a hospodářského významu, zajistí členské státy na svých územích účinnou správu rádiových frekvencí pro služby elektronických komunikací v souladu s články 8 a 8a. Zajistí, aby se při přidělování spektra využívaného pro služby elektronických komunikací a vydávání obecných oprávnění nebo individuálních práv na užívání těchto rádiových frekvencí příslušnými vnitrostátními orgány vycházelo z objektivních, transparentních, nediskriminačních a přiměřených kritérií.
Při uplatňování tohoto článku členské státy musí jednat v souladu s příslušnými mezinárodními dohodami, včetně předpisů ITU o rádiovém vysílání, a mohou brát v úvahu cíle veřejné politiky,
2. Členské státy podporují harmonizaci využívání rádiových frekvencí v celém Společenství v souladu s potřebou zajistit jejich účinné a efektivní využívání a s cílem získat výhody pro spotřebitele, jako jsou úspory z rozsahu a interoperabilita služeb. Postupují přitom v souladu s článkem 8a a s rozhodnutím č. 676/2002/ES (rozhodnutí o rádiovém spektru).
3. Není-li ve druhém pododstavci stanoveno jinak, členské státy zajistí, aby v rádiových kmitočtových pásmech, která jsou v jejich národním plánu přidělování kmitočtových pásem prohlášena za dostupná pro služby elektronických komunikací v souladu s právními předpisy Společenství, mohly být využity všechny typy technologií služeb elektronických komunikací.
Členské státy však mohou na typy technologií pro rádiové sítě a bezdrátový přístup použité pro služby elektronických komunikací uvalit přiměřená a nediskriminační omezení, je-li nezbytné:
a) zabránit škodlivému rušení,
b) ochránit veřejné zdraví proti elektromagnetickým polím,
c) zajistit technickou kvalitu služby,
d) zajistit maximální sdílení rádiových frekvencí,
e) zajistit účinné využití spektra nebo
f) plnit cíl obecného zájmu v souladu s odstavcem 4.
4. Není-li ve druhém pododstavci stanoveno jinak, členské státy zajistí, aby v rádiových kmitočtových pásmech, která jsou v jejich národním plánu přidělování kmitočtových pásem prohlášena za dostupná pro služby elektronických komunikací v souladu s právními předpisy Společenství, mohly být využity všechny typy služeb elektronických komunikací. Členské státy však mohou stanovit pro poskytované typy služeb elektronických komunikací přiměřená a nediskriminační omezení, která mohou v nezbytných případech zahrnovat i opatření ke splnění určité povinnosti vyplývající z předpisů ITU o rádiovém vysílání.
Opatření, jež vyžadují, aby služba elektronických komunikací byla poskytována v konkrétním pásmu dostupném pro služby elektronických komunikací musí být odůvodněna plněním cíle obecného zájmu definovaného členskými státy v souladu s právními předpisy Společenství, jímž může být mimo jiné například:
a) ochrana života a zdraví,
b) podpora sociální, regionální a územní soudržnosti,
c) předcházení neefektivnímu využívání rádiových frekvencí nebo
d) podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například poskytováním služeb rozhlasového a televizního vysílání.
Opatření, které v konkrétním pásmu zakazuje poskytování jiné služby elektronických komunikací, lze stanovit pouze v případech odůvodněných potřebou chránit služby zajišťující ochranu života a zdraví. Členské státy rovněž mohou výjimečně takové opatření rozšířit s cílem plnit jiné cíle obecného zájmu, jak jsou definovány členskými státy v souladu s právními předpisy Společenství.
5. Členské státy provádějí pravidelný přezkum nezbytnosti omezení a opatření uvedených v odstavcích 3 a 4 a výsledky těchto přezkumů zveřejní.
6. Odstavce 3 a 4 se použijí na spektrum přidělené k využití službami elektronických komunikací, vydaná obecná oprávnění a udělování individuálních práv na užívání rádiových frekvencí udělených po 25. květnu 2011.
Přidělování spektra, obecná oprávnění a individuální práva na užívání, jež existovala ke dni 25. května 2011 se řídí článkem 9a.
7. Aniž jsou dotčena ustanovení zvláštních směrnic a s ohledem na příslušné vnitrostátní podmínky mohou členské státy stanovit pravidla s cílem předejít hromadění spektra, zejména stanovením přísných lhůt pro účinné uplatnění práv na užívání jejich držitelem a uplatněním sankcí, včetně finančních sankcí nebo odejmutí uživatelských práv v případě nesplnění lhůt. Tato pravidla se stanoví a uplatňují přiměřeným, nediskriminačním a transparentním způsobem.
Článek 9a
Přezkum omezení stávajících práv
1. Po dobu pěti let ode dne 25. května 2011 mohou členské státy povolit, aby držitelé práv na užívání rádiových frekvencí, která byla udělena před tímto dnem a která zůstanou v platnosti po dobu alespoň pěti let po tomto dni, mohli podat žádost k příslušnému vnitrostátnímu orgánu o nové posouzení omezení jejich práv podle čl. 9 odst. 3 a 4.
Před přijetím rozhodnutí informuje příslušný vnitrostátní regulační orgán držitele práva o tom, že omezení nově posoudil, přičemž uvede rozsah práva po novém posouzení a poskytne mu přiměřenou časovou lhůtu, aby mohl svoji žádost vzít zpět.
Pokud držitel práva svoji žádost vezme zpět, zůstane právo nezměněno až do skončení jeho platnosti nebo do uplynutí doby pěti let, podle toho, která situace nastane dříve.
2. Po uplynutí pětiletého období uvedeného v odstavci 1 přijmou členské státy veškerá opatření vhodná pro zajištění toho, aby se na všechna zbývající obecná oprávnění či individuální práva na užívání a přidělení spektra využívaná pro služby elektronických komunikací, která existovala ke dni 25. května 2011, uplatnil čl. 9 odst. 3 a 4.
3. Při uplatňování tohoto článku členské státy přijmou vhodná opatření podporující korektní hospodářskou soutěž.
4. Opatření přijatá při uplatňování tohoto článku nepředstavují udělení nových práv na užívání, a proto se na ně nevztahují příslušná ustanovení čl. 5 odst. 2 směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice).
Článek 9b
Převod či pronájem individuálních práv na užívání rádiových frekvencí
1. Členské státy zajistí, aby podniky mohly v souladu s podmínkami spojenými s právy užívání radiových frekvencí a v souladu s vnitrostátními postupy převádět na jiné podniky nebo jim pronajímat individuální práva na užívání rádiových frekvencí v kmitočtových pásmech stanovených prováděcími opatřeními přijatými podle odstavce 3.
Také v jiných kmitočtových pásmech mohou členské státy stanovit, aby podniky převáděly svá individuální práva na užívání rádiových frekvencí na jiné podniky nebo jim je pronajímaly v souladu s vnitrostátními postupy.
Podmínky spojené s individuálními právy na užívání rádiových frekvencí musí být splněny i nadále po převodu nebo pronájmu, nestanoví-li příslušné vnitrostátní orgány jinak.
Členské státy mohou rovněž určit, že se tento odstavec nepoužije v případě, kdy individuální právo podniku na užívání rádiových frekvencí bylo původně získáno bezplatně.
2. Členské státy zajistí, aby záměr podniku převést práva na užívání rádiových frekvencí a jejich skutečný převod byly v souladu s vnitrostátními postupy oznámeny příslušnému vnitrostátnímu orgánu odpovědnému za udělování individuálních práv na užívání a aby toto oznámení bylo zveřejněno. Bylo-li využívání rádiového spektra harmonizováno tím, že bylo uplatněno rozhodnutí č. 676/2002/ES (rozhodnutí o rádiovém spektru) nebo jiné opatření Společenství, musí být každý takový převod s tímto harmonizovaným využíváním v souladu.
3. Komise může přijímat vhodná prováděcí opatření s cílem určit kmitočtová pásma, k nimž mohou být užívací práva k rádiovým frekvencím převáděna nebo pronajímána mezi podniky. Tato opatření se nevztahují na frekvence využívané pro vysílání.
Tato technická prováděcí opatření, jež mají za účel doplnit tuto směrnici o jiné než podstatné prvky, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 22 odst. 3.
Článek 10
Přidělování čísel, jmen a adres
1. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány řídily udělování práv na užívání všech národních číslovacích zdrojů a správu národních číslovacích plánů. Členské státy zajistí, aby byla poskytnuta odpovídající čísla a skupiny čísel pro všechny veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Vnitrostátní regulační orgány zavedou objektivní, transparentní a nediskriminační postupy pro udělování práv na užívání národních číslovacích zdrojů.
2. Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby byly národní číslovací plány a postupy uplatňovány způsobem, který všem poskytovatelům veřejně dostupných služeb elektronických komunikací zaručí rovné zacházení. Členské státy zejména zajistí, aby podnik, jemuž bylo uděleno právo na užívání určité skupiny čísel, nediskriminoval jiné poskytovatele služeb elektronických komunikací, pokud jde o skupiny čísel používané pro přístup k jejich službám.
3. Členské státy zajistí, aby byly zveřejněny národní číslovací plány a všechny následné dodatky nebo změny k nim, přičemž výjimky jsou možné pouze z důvodů národní bezpečnosti.
4. Členské státy podporují harmonizaci zvláštních čísel nebo skupin čísel v rámci Společenství, jestliže to podporuje jak fungování vnitřního trhu, tak rozvoj celoevropských služeb. Komise může v této věci přijmout vhodná technická prováděcí opatření.
Tato opatření, jež mají za účel doplnit tuto směrnici o jiné než podstatné prvky, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 22 odst. 3.
5. Pokud je to vhodné v zájmu zajištění úplné celkové interoperability služeb, koordinují členské státy své postoje v mezinárodních organizacích a na fórech, na nichž se přijímají rozhodnutí ve věcech týkajících se přidělování čísel, jmen a adres v sítích a službách elektronických komunikací.
Článek 11
Omezení vlastnických práv třetích osob
1. Členské státy zajistí, aby příslušný orgán při posuzování:
— žádosti o udělení práv na instalování zařízení na veřejném nebo soukromém majetku, nad nebo pod ním, podniku oprávněnému zajišťovat veřejné komunikační sítě, nebo
— žádosti o udělení práv na instalování zařízení na veřejném nebo soukromém majetku, nad nebo pod ním, podniku oprávněnému zajišťovat neveřejné sítě elektronických komunikací,
postupoval takto:
— jednal na základě jednoduchých, účinných, transparentních a veřejně dostupných postupů uplatňovaných nediskriminačním způsobem a neprodleně a v každém případě přijal rozhodnutí do šesti měsíců od podání žádosti, s výjimkou případů vyvlastnění, a
— dodržoval zásady průhlednosti a nediskriminace při spojování podmínek s jakýmikoli takovými právy.
Výše uvedené postupy se mohou lišit podle toho, zda žadatel zajišťuje veřejné komunikační sítě či nikoli.
2. Členské státy zajistí, aby v případě, kdy si orgány veřejné moci nebo místní orgány ponechávají vlastnictví v podnicích, které provozují veřejné sítě elektronických komunikací nebo poskytují veřejně dostupné služby elektronických komunikací, nebo kontrolu nad nimi, existovalo účinné strukturální oddělení funkcí odpovědných za udílení práv uvedených v odstavci 1 od činností spojených s vlastnictvím nebo kontrolou.
3. Členské státy zajistí, aby existovaly účinné postupy, které umožní podnikům podat opravný prostředek proti rozhodnutím, která se týkají udílení práv na instalování zařízení, k subjektu, který je nezávislý na zúčastněných stranách.
Článek 12
Společné umístění a sdílení síťových prvků a přiřazených zařízení poskytovatelů sítí elektronických komunikací
1. Pokud má podnik zajišťující sítě elektronických komunikací podle vnitrostátních právních předpisů právo na instalování zařízení na veřejném nebo soukromém majetku, nad nebo pod ním, nebo může využít výhody postupu pro vyvlastnění nebo využití majetku, vnitrostátní regulační orgány uloží, při plném zohlednění zásady proporcionality, sdílení takových zařízení nebo majetku, včetně budov, vstupů do budov, elektrického vedení v budovách, stožárů, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí, kabelovodů, potrubí, vstupních šachet a rozvodných skříní.
2. Členské státy mohou požadovat, aby držitelé práv uvedení v odstavci 1 sdíleli zařízení nebo majetek (včetně fyzického společného umístění), nebo přijali opatření pro usnadnění koordinace prací ve veřejném zájmu s cílem ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo z důvodu nutnosti splnit cíle územního plánování a teprve po uplynutí přiměřené lhůty k veřejné konzultaci, během níž je všem zainteresovaným subjektům dána příležitost vyjádřit svá stanoviska. Taková ujednání o sdílení nebo koordinaci mohou zahrnovat pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku.
3. Členské státy dbají na to, aby vnitrostátní orgány po uplynutí přiměřené lhůty k veřejné konzultaci, během níž je všem zainteresovaným subjektům dána příležitost vyjádřit své názory, měly také pravomoc požadovat, aby držitelé práv uvedení v odstavci 1 nebo majitel elektrického vedení sdíleli elektrické vedení uvnitř budov nebo až po první soustřeďovací nebo rozvodný bod, pokud jde o umístění mimo budovu, a to v případech odůvodněných tím, že zdvojení takové infrastruktury by bylo ekonomicky neefektivní nebo prakticky neproveditelné. Taková ujednání o sdílení nebo koordinaci mohou zahrnovat pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku, případně upravená s ohledem na riziko.
4. Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní orgány mohly požadovat, aby podniky poskytly informace – v případě, že to příslušné orgány požadují – nezbytné k tomu aby tyto orgány spolu s vnitrostátními regulačními orgány mohly stanovit podrobný přehled povahy, dostupnosti a zeměpisného umístění zařízení uvedených v odstavci 1 a zpřístupnily jej zainteresovaným subjektům.
5. Opatření přijatá vnitrostátním regulačním orgánem v souladu s tímto článkem musí být objektivní, transparentní, nediskriminační a přiměřená. Je-li to nutné, jsou tato opatření prováděna v koordinaci s místními orgány.
Článek 13
Oddělené účetnictví a finanční zprávy
1. Členské státy požadují od podniků, které poskytují veřejné komunikační sítě nebo veřejně přístupné služby elektronických komunikací a mají zvláštní nebo výhradní práva na poskytování služeb v jiných odvětvích v tomtéž nebo jiném členském státě, aby:
a) vedly oddělené účetnictví pro činnosti spojené se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací v míře, která by byla vyžadována, pokud by tyto činnosti byly prováděny právně nezávislými společnostmi, tak aby byly určeny všechny položky nákladů a výnosů se základem pro jejich výpočet a s použitím podrobných metod přiřazování k činnostem spojeným se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací včetně podrobného rozpisu investičního majetku a strukturálních nákladů, nebo
b) měly strukturálně oddělené činnosti, které jsou spojeny se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací.
Členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou uplatňovat požadavky uvedené v prvním pododstavci na podniky, jejichž roční obrat v činnostech, které jsou spojeny se sítěmi nebo službami elektronických komunikací v členských státech, je nižší než 50 milionů EUR.
2. Pokud podniky, které zajišťují veřejné komunikační sítě nebo poskytují veřejně přístupné služby elektronických komunikací, nepodléhají požadavkům práva společností a nesplňují kritéria stanovená účetními pravidly podle práva Společenství pro malé a střední podniky, vypracovávají své finanční zprávy, předkládají je k nezávislému auditu a zveřejňují je. Audit se provádí v souladu s příslušnými pravidly jednotlivých členských států a Společenství.
Tento požadavek se vztahuje i na oddělené účetnictví požadované podle odst. 1 písm. a).
KAPITOLA IIIa
BEZPEČNOST A INTEGRITA SÍTÍ A SLUŽEB
Článek 13a
Bezpečnost a integrita
1. Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací přijaly vhodná technická a organizační opatření k odpovídajícímu zvládnutí rizik pro bezpečnost sítí a služeb. S ohledem na současné technické možnosti tato opatření zajistí takovou úroveň bezpečnosti, která odpovídá míře existujícího rizika. Zejména se přijmou opatření s cílem předejít dopadu bezpečnostních událostí na uživatele a na vzájemně propojené sítě nebo tento dopad minimalizovat.
2. Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě podnikly všechny vhodné kroky k zajištění integrity svých sítí, a tím zajistily kontinuitu dodávek služeb, jež se prostřednictvím těchto sítí poskytují.
3. Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací oznámily příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu jakékoliv narušení bezpečnosti nebo ztrátu integrity s významným dopadem na provoz sítí nebo služeb.
Je-li to vhodné informuje dotyčný vnitrostátní regulační orgán vnitrostátní regulační orgány v jiných členských státech a Evropskou agenturu pro bezpečnost sítí a informací (ENISA). Dotyčný vnitrostátní regulační orgán může informovat veřejnost nebo vyžadovat, aby tak podniky učinily, rozhodne-li, že zveřejnění narušení bezpečnosti je ve veřejném zájmu.
Jednou za rok dotyčný vnitrostátní regulační orgán předloží Komisi a ENISA souhrnnou zprávu o oznámeních obdržených a opatřeních přijatých v souladu s tímto odstavcem.
4. Komise může při nejvyšším možném zohlednění stanoviska ENISA přijmout vhodná technická prováděcí opatření za účelem harmonizace opatření uvedených v odstavcích 1, 2 a 3, včetně opatření vymezujících okolnosti, formát a postupy týkající se požadavků na oznámení. Tato technická prováděcí opatření vycházejí v nejvyšším možném rozsahu z evropských a mezinárodních norem a nebrání členským státům v přijímání dalších požadavků s cílem plnit cíle stanovené v odstavcích 1 a 2.
Tato prováděcí opatření, jejichž účelem je doplnit tuto směrnici o jiné než podstatné prvky, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 22 odst. 3.
Článek 13b
Provádění a prosazování
1. Za účelem provedení článku 13a členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní regulační orgány měly pravomoc vydat pro podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně přístupné služby elektronických komunikací závazné pokyny, včetně pokynů týkajících se lhůt pro provádění.
2. Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní regulační orgány měly pravomoc vyžadovat od podniků zajišťujících veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací, aby:
a) poskytly informace potřebné k posouzení bezpečnosti nebo integrity jejich služeb a sítí, včetně podkladů k bezpečnostní politice, a
b) předložily bezpečnostní audit provedený kvalifikovaným nezávislým orgánem nebo příslušným vnitrostátním orgánem a jeho výsledky poskytly vnitrostátnímu regulačnímu orgánu. Náklady na audit uhradí příslušný podnik.
3. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly všechny pravomoci nezbytné k vyšetření případů nedodržení pokynů spolu s jejich dopady na bezpečnost a integritu sítí.
4. Těmito ustanoveními nejsou dotčena ustanovení článku 3 této směrnice.
KAPITOLA IV
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 14
Podniky s významnou tržní silou
1. V případě, že zvláštní směrnice vyžadují od vnitrostátních regulačních orgánů, aby určily v souladu s postupem podle článku 16, zda operátoři disponují významnou tržní silou, použijí se odstavce 2 a 3 tohoto článku.
2. Podnik je považován za podnik s významnou tržní silou, pokud má buď samostatně nebo ve spojení s jinými podniky postavení odpovídající dominantnímu postavení, tj. postavení takové ekonomické síly, která mu umožňuje chovat se ve zjevné míře nezávisle na soutěžitelích, zákaznících a v konečném důsledku i na spotřebitelích.
Zejména při posuzování, zda jsou dva nebo více podniků ve společném dominantním postavení na trhu, postupují vnitrostátní regulační orgány v souladu s právem Společenství a v nejvyšší míře zohledňují pokyny pro analýzu trhu a posuzování významné tržní síly, které Komise zveřejňuje podle článku 15. Kritéria, která mají být použita při posuzování, jsou stanovena v příloze II.
3. Pokud podnik disponuje významnou tržní silou na určitém trhu (první trh), lze jej rovněž označit za podnik s významnou tržní silou na trhu úzce souvisejícím (druhý trh), pokud jsou vazby mezi oběma trhy takové, že umožňují přenesení tržní síly z prvního trhu na druhý trh, čímž se posiluje tržní síla daného podniku. Na tomto druhém trhu proto mohou být uplatněna nápravná opatření, jejichž cílem je v souladu s články 9, 10, 11 a 13 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) těmto přesunům předcházet, a pokud se tato nápravná opatření ukáží jako nedostatečná, mohou být uložena nápravná opatření podle článku 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě).
Článek 15
Postup pro určení a vymezení trhů
1. Po veřejné konzultaci zahrnující i vnitrostátní regulační orgány a při nejvyšším možném zohlednění stanoviska BEREC, přijme Komise poradním postupem podle čl. 22 odst. 2 doporučení o relevantních trzích produktů a služeb (dále jen „doporučení“). Doporučení určí ty trhy produktů a služeb v rámci odvětví elektronických komunikací, jejichž vlastnosti mohou odůvodňovat uložení regulačních povinností stanovených zvláštními směrnicemi, aniž jsou dotčeny trhy, které lze vymezit v určitých případech podle práva hospodářské soutěže. Komise vymezí trhy v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže.
Komise doporučení pravidelně přezkoumává.
2. Komise nejpozději ke dni vstupu této směrnice v platnost zveřejní pokyny pro analýzu trhu a hodnocení významné tržní síly (dále jen „pokyny“), které musí být v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže.
3. Vnitrostátní regulační orgány vymezí relevantní trhy podle situace v konkrétním členském státě, zejména relevantní zeměpisné trhy na svém území, v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže, přičemž v nejvyšší míře zohlední doporučení a pokyny. Před vymezením trhů, které se liší od trhů, jež jsou označeny v doporučení, použijí vnitrostátní regulační orgány postupy uvedené v článcích 6 a 7.
4. Po konzultaci zahrnující i vnitrostátní regulační orgány může Komise při nejvyšším možném zohlednění stanoviska BEREC poradním postupem podle čl. 22 odst. 3 přijmout rozhodnutí, kterým určí nadnárodní trhy.
Článek 16
Postup pro analýzu trhu
1. Vnitrostátní regulační orgány provedou analýzu relevantních trhů uvedených v doporučení, přičemž vezmou v úvahu trhy určené v doporučení a v nejvyšší možné míře zohlední pokyny. Členské státy zajistí, aby tato analýza byla případně provedena ve spolupráci s vnitrostátními orgány na ochranu hospodářské soutěže.
2. Pokud je podle odstavce 3 nebo 4 tohoto článku, článku 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě) nebo článku 8 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) od vnitrostátního regulačního orgánu požadováno rozhodnutí, zda uložit, ponechat v platnosti, změnit nebo zrušit povinnosti pro podniky, rozhodne dotyčný vnitrostátní regulační orgán na základě vlastní analýzy trhu podle odstavce 1 tohoto článku, zda je relevantní trh účinně konkurenční.
3. Pokud vnitrostátní regulační orgán dospěje k závěru, že je trh účinně konkurenční, neuloží nebo nezachová žádné zvláštní regulační povinnosti uvedené v odstavci 2 tohoto článku. V případech, kdy zvláštní regulační povinnosti pro odvětví již existují, orgán takové povinnosti ukládané podnikům na relevantním trhu zruší. Strany dotčené zrušením těchto povinností o tom musí být v přiměřené lhůtě předem vyrozuměny.
4. Pokud vnitrostátní regulační orgán zjistí, že relevantní trh není účinně konkurenční, určí podle článku 14 podniky, které mají samostatně nebo ve spojení s jinými podniky významnou tržní sílu na daném trhu a těmto podnikům uloží vhodné zvláštní regulační povinnosti uvedené v odstavci 2 tohoto článku, nebo pokud tyto povinnosti již existují, ponechá je v platnosti nebo je změní.
5. V případě nadnárodních trhů, které jsou určeny v rozhodnutí uvedeném v čl. 15 odst. 4, provedou dotyčné vnitrostátní regulační orgány společně analýzu trhu, přičemž v nejvyšší míře zohlední pokyny a rozhodnou společným postupem o uložení, ponechání v platnosti, změně nebo zrušení regulačních povinností uvedených v odstavci 2 tohoto článku.
6. Opatření přijatá podle ustanovení odstavců 3 a 4 podléhají postupům uvedeným v článcích 6 a 7. Vnitrostátní regulační orgány provedou analýzu relevantního trhu a informují o příslušném návrhu opatření v souladu s článkem 7:
a) do tří let od přijetí předchozího opatření vztahujícího se k dotyčnému trhu. Tuto lhůtu je však možno výjimečně prodloužit nejvýše o další tři roky, oznámí-li vnitrostátní regulační orgán Komisi prodloužení této lhůty s odůvodněním a Komise do jednoho měsíce od oznámení tohoto prodloužení proti němu nevznese námitky;
b) do dvou let od přijetí revidovaného doporučení o relevantních trzích v případě trhů, jež dosud nebyly oznámeny Komisi, nebo
c) do dvou let od přistoupení v případě členských států, které nově přistoupily k Evropské unii.
7. Pokud vnitrostátní regulační orgán neprovede svou analýzu relevantního trhu určeného v doporučení ve lhůtě stanovené v odstavci 6, poskytne BEREC na žádost o pomoc dotčenému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu pomoc při dokončení analýzy konkrétního trhu a konkrétních povinností, které je třeba uložit. S touto pomocí oznámí dotčený vnitrostátní regulační orgán návrhu opatření Komisi v souladu s článkem 7 do šesti měsíců.
Článek 17
Normalizace
1. Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 22 odst. 2 vypracuje a zveřejní v Úředním věstníku Evropských společenství seznam ►M3 nezávazných norem ◄ a/nebo specifikací sloužících jako základ pro podporu harmonizovaného zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací a přiřazených zařízení a doplňkových služeb. V případě potřeby může Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 22 odst. 2 a po konzultaci s výborem zřízeným směrnicí 98/34/ES požádat o to, aby byly Evropským výborem pro normalizaci (CEN), Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropským institutem pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI) vypracovány normy.
2. Členské státy podporují používání norem a/nebo specifikací podle odstavce 1 pro poskytování služeb, technických rozhraní a/nebo síťových funkcí v míře nezbytně nutné k zajištění interoperability služeb a k rozšíření možností výběru pro uživatele.
Pokud normy a/nebo specifikace nebyly zveřejněny podle odstavce 1, podporují členské státy používání norem a/nebo specifikací přijatých evropskými normalizačními orgány.
Pokud takové normy nebo specifikace neexistují, podpoří členské státy uplatňování mezinárodních norem nebo doporučení přijatých Mezinárodní telekomunikační unií (ITU), Evropskou konferencí správ pošt a telekomunikací (CEPT), Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) nebo Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC).
V případě, že mezinárodní normy již existují, podporují členské státy evropské normalizační orgány v tom, aby tyto normy nebo jejich příslušné části používaly jako základ pro normy, které vypracovávají, s výjimkou případů, kdy by takové mezinárodní normy nebo jejich příslušné části byly neúčinné.
3. Pokud by nebyly normy a/nebo specifikace uvedené v odstavci 1 odpovídajícím způsobem použity, v důsledku čehož by nebylo možno zajistit interoperabilitu služeb v jednom nebo ve více členských státech, lze použití takových norem a/nebo specifikací učinit povinným podle postupu stanoveného v odstavci 4, v míře nezbytně nutné k zajištění takové interoperability a k rozšíření možností výběru pro uživatele.
4. Pokud má Komise v úmyslu učinit uplatňování určitých norem nebo specifikací povinným, zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie a vyzve všechny dotčené strany k předložení připomínek. Komise přijme vhodná prováděcí opatření a učiní uplatňování určitých norem nebo specifikací povinným tím, že je uvede jako závazné normy v seznamu norem nebo specifikací zveřejňovaném v Úředním věstníku Evropské unie.
5. Pokud se Komise domnívá, že normy nebo specifikace podle odstavce 1 již nepřispívají k poskytování harmonizovaných služeb elektronických komunikací nebo již neodpovídají potřebám spotřebitelů nebo brání technologickému rozvoji, vyjme je v souladu s poradním postupem podle čl. 22 odst. 2 ze seznamu norem nebo specifikací podle odstavce 1.
6. Pokud se Komise domnívá, že normy a/nebo specifikace podle odstavce 4 již nepřispívají k poskytování harmonizovaných služeb elektronických komunikací nebo již neodpovídají potřebám spotřebitelů nebo brání technologickémurozvoji, ►M3 přijme vhodná prováděcí opatření a vyjme tyto normy nebo specifikace ze seznamu norem nebo specifikací uvedených v odstavci 1 ◄ .
6a. Prováděcí opatření, jež mají za účel změnit tuto směrnici jejím doplněním o jiné než podstatné prvky, která jsou uvedena v odstavcích 4 a 6, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 22 odst. 3.
7. Tento článek se nevztahuje na žádné základní požadavky, specifikace rozhraní nebo harmonizované normy, na které se vztahují ustanovení směrnice 1999/5/ES.
Článek 18
Interoperabilita digitálních interaktivních televizních služeb
1. V zájmu podpory volného toku informací, mediální plurality a kulturní rozmanitosti členské státy prosazují, aby v souladu s čl. 17 odst. 2:
a) poskytovatelé digitálních interaktivních televizních služeb určených k šíření pro veřejnost ve Společenství na bázi digitální interaktivní televize používali otevřené API nezávisle na způsobu přenosu;
b) poskytovatelé všech zařízení rozšiřujících vlastnosti digitální televize používaných pro příjem digitálních interaktivních televizních služeb na bázi digitální interaktivní televize splňovali otevřené API v souladu s minimálními požadavky odpovídajících norem nebo specifikací;
c) poskytovatelé digitálních televizních služeb a zařízení spolupracovali při poskytování interoperabilních televizních služeb koncovým uživatelům se zdravotním postižením.
2. Aniž je dotčen čl. 5 odst. 1 písm. b) směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice), členské státy prosazují, aby vlastníci API poskytovali za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek a za přiměřenou úplatu veškeré informace nezbytné k tomu, aby poskytovatelé digitálních interaktivních televizních služeb mohli poskytovat všechny služby podporované API v plně funkční formě.
▼M3 —————
Článek 19
Harmonizační postupy
1. Aniž je dotčen článek 9 této směrnice a články 6 a 8 směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice) a zjistí-li Komise, že rozdílné provádění regulačních úkolů uvedených v této směrnici a ve zvláštních směrnicích vnitrostátními regulačními orgány může vytvářet překážku pro vnitřní trh, může Komise vydat doporučení nebo přijmout rozhodnutí o harmonizovaném uplatňování ustanovení této směrnice a zvláštních směrnic ve snaze podpořit dosažení cílů uvedených v článku 8, přičemž v nejvyšší míře zohlední stanovisko BEREC.
2. V případech, kdy Komise vydá doporučení podle odstavce 1, jedná poradním postupem podle čl. 22 odst. 2.
Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány při plnění svých úkolů tato doporučení v nejvyšší míře zohlednily. Pokud se vnitrostátní regulační orgán rozhodne neřídit se doporučením, informuje o tom Komisi spolu s odůvodněním svého stanoviska.
3. Rozhodnutí přijatá podle odstavce 1 mohou zahrnovat určení harmonizovaného nebo koordinovaného přístupu k řešení těchto záležitostí:
a) nekonzistentní uplatňování obecných regulačních přístupů vnitrostátními regulačními orgány při regulaci trhů elektronických komunikací při uplatňování článků 15 a 16, jehož výsledkem jsou překážky bránící vnitřnímu trhu. Tato rozhodnutí se nevztahují na konkrétní oznámení vydaná vnitrostátními regulačními orgány na základě článku 7a;
V takovém případě může Komise předložit návrh rozhodnutí:
— nejdříve dva roky po přijetí doporučení Komise, které se týká stejné problematiky, a
— pouze s maximálním ohledem na stanovisko BEREC k důvodům pro přijetí takového rozhodnutí, které by BEREC měl poskytnout do tří měsíců od žádosti formulované Komisí;
b) otázky přidělování čísel, včetně skupin čísel, přenositelnosti čísel a identifikátorů, systémů převodu čísel a adres a přístupu k službám tísňového volání na čísle 112.
4. Rozhodnutí uvedené v odstavci 1, jež má za účel doplnit tuto směrnici o jiné než podstatné prvky, se přijímá regulativním postupem s kontrolou podle čl. 22 odst. 3.
5. BEREC může z vlastního podnětu poskytnout Komisi poradenství týkající se toho, zda by mělo být přijato opatření podle odstavce 1.
Článek 20
Řešení sporů mezi podniky
1. V případě sporu, který vznikl v souvislosti se stávajícími povinnostmi podle této směrnice nebo zvláštních směrnic mezi podniky, které zajišťují sítě nebo poskytují služby elektronických komunikací v členském státě, nebo mezi těmito podniky a jinými podniky v členském státě, v jejichž prospěch existuje povinnost přístupu nebo propojení podle této směrnice nebo zvláštních směrnic, vydá dotyčný vnitrostátní regulační orgán na žádost kterékoli strany, a aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 2, závazné rozhodnutí řešící spor v nejkratším možném termínu, nejpozději však do čtyř měsíců, s výjimkou mimořádných okolností. Dotčený členský stát požaduje po všech stranách, aby plně spolupracovaly s vnitrostátním regulačním orgánem.
2. Členské státy mohou stanovit, že vnitrostátní regulační orgány odmítnou řešení sporu cestou závazného rozhodnutí v případě, že existují jiné mechanismy, včetně mediace, které by lépe přispěly ke včasnému vyřešení sporu v souladu s článkem 8. Vnitrostátní regulační orgán o tom strany neprodleně informuje. Pokud se spor do čtyř měsíců nevyřeší a pokud nebyl předán soudu tou stranou, která usiluje o nápravu, vydá vnitrostátní regulační orgán na žádost kterékoli strany závazné rozhodnutí s cílem vyřešit spor v nejkratším možném termínu, nejpozději však do čtyř měsíců.
3. Při řešení sporu přijme vnitrostátní regulační orgán rozhodnutí směřující k dosažení cílů stanovených v článku 8. Jakékoli povinnosti, které uloží vnitrostátní regulační orgán podnikům při řešení sporu, musí být v souladu s ustanovením této směrnice nebo zvláštních směrnic.
4. Rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu musí být zpřístupněno veřejnosti s ohledem na požadavky zachování obchodního tajemství. Dotyčné strany obdrží úplné odůvodnění těchto rozhodnutí.
5. Postup uvedený v odstavcích 1, 3 a 4 nebrání žádné straně zahájit v dané věci soudní řízení.
Článek 21
Řešení přeshraničních sporů
1. V případě přeshraničního sporu v oblasti působnosti této směrnice nebo zvláštních směrnic a který je v působnosti vnitrostátních regulačních orgánů z více než jednoho členského státu, se použijí odstavce 2, 3 a 4.
2. Každá strana může předložit spor příslušným vnitrostátním regulačním orgánům. Příslušné vnitrostátní regulační orgány koordinují své úsilí a mají právo konzultovat BEREC tak, aby byl spor uceleně vyřešen v souladu s cíli uvedenými v článku 8.
Veškeré povinnosti, které podnikům stanoví vnitrostátní regulační orgány v rámci řešení sporu, musí být v souladu s touto směrnicí a zvláštními směrnicemi.
Každý vnitrostátní regulační orgán, v jehož pravomoci je spor řešit, může požádat BEREC o vydání stanoviska týkajícího se opatření, která by měla být učiněna pro vyřešení sporu v souladu s ustanoveními rámcové směrnice nebo zvláštních směrnic.
Pokud byla tato žádost podána BEREC, každý vnitrostátní regulační orgán, v jehož pravomoci je zabývat se jakýmkoliv aspektem daného sporu před tím, než podnikne kroky k vyřešení sporu, vyčká stanoviska BEREC. To nebrání vnitrostátním regulačním orgánům v přijetí naléhavých opatření v nezbytných případech.
Všechny povinnosti, které vnitrostátní regulační orgán v rámci řešení sporu podniku uloží, se řídí ustanoveními této směrnice či zvláštních směrnic a v nejvyšší míře zohledňují stanovisko vydané BEREC.
3. Členské státy mohou stanovit, aby příslušné vnitrostátní regulační orgány společně odmítly řešení sporu v případě, že existují jiné mechanismy, včetně mediace, které by lépe přispěly ke včasnému vyřešení sporu v souladu s článkem 8.
Neprodleně o tom strany informují. Nevyřeší-li se spor do čtyř měsíců, pokud nebyl předán soudu tou stranou, která usiluje o nápravu, a pokud o to jedna ze stran požádá, koordinují vnitrostátní regulační orgány své úsilí tak, aby byl spor vyřešen v souladu s článkem 8 a v nejvyšší možné míře zohlední stanovisko BEREC.
4. Postup uvedený v odstavci 2 nebrání žádné straně zahájit v dané věci soudní řízení.
Článek 21a
Sankce
Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice nebo zvláštních směrnic a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být vhodné, účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí takto stanovené sankce Komisi do 25. května 2011 a neprodleně jí oznámí všechny následné změny těchto ustanovení.
Článek 22
Výbor
1. Komisi je nápomocen výbor („Komunikační výbor“).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.
▼M3 —————
Článek 23
Výměna informací
1. Komise poskytne Komunikačnímu výboru veškeré příslušné informace o výsledku pravidelných konzultací se zástupci operátorů sítí, poskytovatelů služeb, uživatelů, spotřebitelů, výrobců a odborů, jakož i s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.
2. Komunikační výbor, s ohledem na politiku Společenství v oblasti elektronických komunikací, podporuje výměnu informací mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a Komisí o situaci a vývoji regulačních činností týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací.
Článek 24
Zveřejňování informací
1. Členské státy zajistí, aby byly veřejně zpřístupněny aktuální informace týkající se uplatňování této směrnice a zvláštních směrnic takovým způsobem, který všem zainteresovaným stranám zajistí snadný přístup k daným informacím. Členské státy zveřejní ve vnitrostátním úředním věstníku oznámení, v němž uvedou, jak a kde jsou informace zveřejňovány. První takové oznámení musí být zveřejněno přede dnem použitelnosti směrnice uvedeným v čl. 28 odst. 1 druhém pododstavci, a poté se oznámení zveřejňuje při každé změně informací, které jsou v něm obsaženy.
2. Členské státy zašlou Komisi kopii všech takových oznámení ke dni jejich zveřejnění. Komise případně předá tyto informace Komunikačnímu výboru.
Článek 25
Postupy pro přezkum
1. Komise pravidelně přezkoumává uplatňování této směrnice a podává zprávu Evropskému parlamentu a Radě, a to poprvé nejpozději do tří let ode dne použitelnosti směrnice uvedeného v čl. 28 odst. 1 druhém pododstavci. Za tímto účelem může Komise požadovat od členských států informace, které musí být poskytnuty bez zbytečného odkladu.
KAPITOLA V
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 26
Zrušovací ustanovení
Tyto směrnice a rozhodnutí se zrušují s účinkem ode dne použitelnosti směrnice uvedeného v čl. 28 odst. 1 druhém pododstavci:
— směrnice 90/387/EHS,
— rozhodnutí Rady 91/396/EHS ze dne 29. července 1991 o zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání ( 24 ),
— směrnice Rady 92/44/EHS ze dne 5. června 1992 o uplatňování otevřeného přístupu k síti pro pronajaté okruhy ( 25 ),
— rozhodnutí Rady 92/264/EHS ze dne 11. května 1992 o zavedení standardního mezinárodního telefonního přístupového kódu ve Společenství ( 26 ),
— směrnice 95/47/ES,
— směrnice 97/13/ES,
— směrnice 97/33/ES,
— směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/10/ES ze dne 26. února 1998 o uplatňování otevřeného přístupu k síti (ONP) pro hlasovou telefonii a o univerzální službě v oblasti telekomunikací v konkurenčním prostředí ( 27 ).
▼M3 —————
Článek 28
Provedení
1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 24. července 2003. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Použijí tyto předpisy ode dne 25. července 2003.
2. Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
3. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice, a všechny jejich pozdější změny.
Článek 29
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Článek 30
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
▼M3 —————
PŘÍLOHA II
Kritéria, která mají používat vnitrostátní regulační orgány při hodnocení společného dominantního postavení v souladu s čl. 14 odst. 2 druhým pododstavcem.
Ve smyslu článku 14 je možno považovat dva nebo více podniků za podniky ve společném dominantním postavení, jestliže i při neexistenci strukturálních nebo jiných vazeb mezi nimi působí na trhu, jenž je charakterizován nedostatkem účinné hospodářské soutěže a na němž nemá žádný podnik sám o sobě významnou tržní sílu. V souladu s příslušnými právními předpisy Společenství a s judikaturou Soudního dvora Evropských společenství o společném dominantním postavení může jít o případ, kdy je trh koncentrovaný a vykazuje řadu příslušných charakteristik, z nichž mohou být následující charakteristiky ve vztahu k elektronickým komunikacím nejvýznamnější:
— nízká elasticita poptávky,
— podobné podíly na trhu,
— velké právní či hospodářské překážky pro vstup na trh,
— vertikální integrace s kolektivním odmítáním dodávek,
— nedostatek protiváhy kupní síly,
— nedostatek potenciální konkurence.
Výše uvedený seznam je orientační a není vyčerpávající, ani se nejedná o kumulativní kritéria. Účelem seznamu je spíše uvést příklady zjištění, které by mohly být využity k podpoře tvrzení týkajících se existence společného dominantního postavení.
( 1 ) Úř. věst. C 365 E, 19.12.2000, s. 198 a Úř. věst. C 270 E, 25.9.2001, s. 199.
( 2 ) Úř. věst. C 123, 25.4.2001, s. 56.
( 3 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 1. března 2001 (Úř. věst. C 277, 1.10.2001, s. 91), společný postoj Rady ze dne 17. září 2001 (Úř. věst. C 337, 30.11.2001, s. 34) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2001 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). Rozhodnutí Rady ze dne 14. února 2002.
( 4 ) Úř. věst. L 192, 24.7.1990, s. 1. Směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/51/ES (Úř. věst. L 295, 29.10.1997, s. 23).
( 5 ) Viz strana 21 tohoto Úředního věstníku.
( 6 ) Viz strana 7 tohoto Úředního věstníku.
( 7 ) Viz strana 51 tohoto Úředního věstníku.
( 8 ) Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 1.
( 9 ) Úř. věst. L 298, 17.10.1989, s. 23. Směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES (Úř. věst. L 202, 30.7.1997, s. 60).
( 10 ) Úř. věst. L 91, 7.4.1999, s. 10.
( 11 ) Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.
( 12 ) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. Směrnice ve znění směrnice 98/48/ES (Úř. věst. L 217, 5.8.1998, s. 18).
( 13 ) Viz strana 1 tohoto Úředního věstníku.
( 14 ) Úř. věst. L 199, 26.7.1997, s. 32. Směrnice ve znění směrnice 98/61/ES (Úř. věst. L 268, 3.10.1998, s. 37).
( 15 ) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 51.
( 16 ) Úř. věst. L 77, 26.3.1973, s. 29.
( 17 ) Úř. věst. L 139, 23.5.1989, s. 19.
( 18 ) Úř. věst. L 117, 7.5.1997, s. 15.
( 19 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
( 20 ) Úř. věst. L 336, 30.12.2000, s. 4.
( 21 ) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
( 22 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu
( 23 ) Úř. věst. L 198, 27.7.2002, s. 49
( 24 ) Úř. věst. L 217, 6.8.1991, s. 31.
( 25 ) Úř. věst. L 165, 19.6.1992, s. 27. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 98/80/ES (Úř. věst. L 14, 20.1.1998, s. 27).
( 26 ) Úř. věst. L 137, 20.5.1992, s. 21.
( 27 ) Úř. věstník č. L 101, 1.4.1998, s. 24.