EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 2.3.2017

COM(2017) 202 final

ZPRÁVA KOMISE

EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

Desátá zpráva o relokaci a přesídlování




x0009

1Úvod

Aby vyřešila vážnou uprchlickou krizi, Evropská komise od roku 2015 usilovně pracuje na zavedení všech rozličných složek komplexní migrační politiky, o kterou ji Evropská rada a Evropský parlament opakovaně žádají. Tato politika obsahuje jak krátkodobá, tak dlouhodobá opatření, která sahají od řešení migračních toků mimo EU a zastavení přílivu nelegálních migrantů do Evropy a na jejím území po zajištění účinné ochrany našich vnějších hranic především prostřednictvím zřízení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, reformu společného evropského azylového systému a vytváření lepších možností legální migrace, a to také prostřednictvím společného rámce EU pro přesídlování.

Dočasné nouzové programy relokace 1 a přesídlování 2 představují klíčové prvky reakce Unie na potřebu lepšího řízení migrace a hlubší reflexe zásady odpovědnosti a solidarity v praxi. Tyto programy jsou spolu s ostatními opatřeními, která již byla nebo budou zavedena, aby udržitelným způsobem snížila počet nelegálních migrantů přicházejících do Evropy, důležitou složkou širší strategie, jejímž cílem je znovu získat kontrolu nad situací.

Spravedlivé rozdělení odpovědnosti není možné bez solidarity: opatření a návrhy Komise jsou na solidaritě založeny a bez ní nemohou fungovat. V souladu s maltským prohlášením hlav států a předsedů vlád 3 musí být provedeny všechny prvky komplexní migrační politiky EU. Obnovení přemísťování podle dublinského nařízení do Řecka na základě doporučení Komise ze dne 15. března 2017 nelze oddělit od kolektivní odpovědnosti za zmírnění tlaku na Řecko, čehož lze dosáhnout plněním povinností uložených rozhodnutími Rady o relokaci. Kromě toho je nezbytně třeba, aby se v brzké době plně provedly nouzové programy relokace, a zmírnil se tak tlak na Itálii a Řecko, a aby se zároveň s tím urychlily práce na reformě společného evropského azylového systému, zvláště pak na dublinském nařízení. Tato reforma zajistí Evropě spravedlivou a účinnou azylovou politiku založenou na jasném a spravedlivém rozdělení odpovědnosti mezi členské státy, včetně strukturálních nástrojů pro řešení mimořádně naléhavých situací.

Přestože v roce 2016 dorazil výrazně menší počet migrantů, Řecko je i nadále pod velkým tlakem, neboť na jeho území stále pobývá přibližně 62 300 uprchlíků. Řecko také musí zaměřit zdroje na provedení prohlášení EU a Turecka a zajistit, aby nelegální migranti, kteří dorazili z Turecka na řecké ostrovy po 20. březnu 2016, byli denně navraceni do Turecka. V roce 2016 dorazil do Itálie nový rekordní počet uprchlíků, celkem 181 436 4 osob (o 18 % více než v roce 2015), z nichž 14 % tvořily nezletilé osoby bez doprovodu. Opatření, která Itálie nedávno předložila 5 s cílem zintenzivnit své úsilí v oblasti navracení migrantů, kteří nejsou oprávněni zůstat v EU, jsou vítána a měla by být urychleně provedena. Relokace by měla zmírnit tlak na Itálii, neboť odpovědnost za osud migrantů, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, bude rozdělena.

O provádění programů relokace a přesídlování podává Komise každý měsíc zprávu. Zatímco v oblasti přesídlování je dosavadní pokrok slibný, provádění relokací pokračuje pomalu. Aby podpořila urychlené provedení relokačních povinností, stanovila Komise 6 na základě situace v zasažených lokalitách konkrétní cíle, jež mají zajistit, aby relokace všech způsobilých osob v Itálii a Řecku proběhla účinně a hladce a ve lhůtě stanovené v rozhodnutích Rady. Komise vyzvala jednotlivé členské státy, aby více usilovaly o splnění stanovených cílů, a zejména o splnění svých povinností. Členské státy a přidružené země, které již relokaci aktivně prováděly, reagovaly pozitivně a sdělily Komisi, kolik osob hodlají měsíčně relokovat. Reakce méně aktivních členských států však byla smíšená.

Existují všechny provozní podmínky pro to, aby relokační operace proběhly a aby členské státy dosáhly stanovených cílů. Některé členské státy a přidružené země provádějí své povinnosti příkladně. Ostatní je nyní musí následovat. Pokud všechny členské státy provedou a splní své povinnosti, relokace všech způsobilých osob v Itálii a Řecku do září 2017 bude možná. Má-li se v této klíčové součásti komplexní migrační politiky Evropské unie, o kterou usilují čelní představitelé členských států, dosáhnout viditelného pokroku, musí nyní všechny členské státy zvýšit a zkoordinovat své úsilí a všechny zúčastněné subjekty musí skutečně spolupracovat.

2Relokace

Přestože se tempo relokací postupně zvyšuje a od 28. února bylo relokováno 13 546 osob (9 610 z Řecka a 3 936 z Itálie), představuje tento počet méně než 14 % právní povinnosti, kterou Rada dosud přidělila (106 000 relokací z obou zemí). Při současném tempu nebude celkový počet relokovaných osob ani zdaleka splňovat cíle, jichž má být dosaženo do září 2017.

Dosud největší počet žadatelů (2 758) relokovala Francie, dále Německo (2 626) a Nizozemsko (1 486). Jak však vyplývá z údajů uvedených v přílohách, na dobré cestě ke včasnému splnění svých povinností pro Itálii i Řecko jsou zatím pouze dva členské státy, Malta a Finsko. Ke splnění svých povinností pro Řecko i Itálii spějí stálým tempem také Lucembursko a Portugalsko. Vše nasvědčuje tomu, že také přidružené země splní své relokačních závazky včas, přestože se programu účastní dobrovolně. Také Švédsko očekává, že své relokační povinnosti pro Itálii a Řecko splní mezi červnem a zářím 2017.

V případě ostatních členských států je však situace neuspokojivá: Maďarsko, Rakousko a Polsko se relokačního programu nadále odmítají účastnit. Česká republika od května 2016 neposkytuje přísliby a od srpna 2016 nerelokovala žádného žadatele o azyl. Celkem splnila méně než 1 % svých přidělených relokací. Bulharsko, Chorvatsko a Slovensko relokují ve velmi omezené míře (1–2 % své relokační kvóty). 

Kromě toho Belgie, Německo a Španělsko, navzdory svému nedávnému úsilí o urychlení relokace, dosud relokovaly přibližně 10 % svých kvót, a Španělsko neposkytuje přísliby na měsíčním základě. Také některé členské státy, které byly zpočátku velmi aktivní, zpomalily, a proto se vyzývají, aby relokovaly v původním tempu.

Řecko

Kromě již relokovaných 9 000 osob se nyní v Řecku nachází přibližně 20 000 osob, které by mohly být způsobilé pro relokaci. Očekává se, že při nepřerušovaném provádění prohlášení EU a Turecka zůstane migrační situace stabilní. Pokud jde o Řecko, při současném tempu relokace, které činí přibližně 1 000 osob měsíčně, by mělo být do září 2017 relokováno zhruba 16 400 osob, což je 57 % všech k relokaci způsobilých osob. 7 Ke zmírnění zátěže to ale nebude stačit.

Pokud bude splněn cíl 3 000 relokací měsíčně, jenž byl stanoven ve společném akčním plánu 8 schváleném Evropskou radou 9 , měl by se celkový počet osob, které budou relokovány do září 2017, pohybovat mezi 28 400 a 30 400. Pokud by tedy byl tento cíl splněn, byla by pravděpodobně relokována převážná většina migrantů, kteří měli být způsobilí k relokaci v Řecku, a hlavní cíl tohoto nouzového opatření, které bylo přijato v září 2015, by byl splněn. 

Na dobré cestě ke splnění svých povinností pro Řecko je pouze několik málo zemí (Estonsko, Irsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Portugalsko a Finsko). Dosáhnout stanoveného cíle je proto možné jen za předpokladu, že všechny členské státy budou poskytovat přísliby a uskutečňovat transfery pravidelně každý měsíc a podle výše svých kvót. Zejména ty členské státy, které dosud nerelokovaly nikoho, nebo jen několik málo osob (Česká republika, Maďarsko, Chorvatsko, Rakousko, Polsko a Slovensko), by tak měly okamžitě začít činit. Také Španělsko by mělo každý měsíc poskytovat přísliby a relokovat podle výše svých kvót a Bulharsko, Kypr, Litva, Lucembursko, Portugalsko, Rumunsko a Slovinsko by měly opět začít poskytovat přísliby a relokovat na měsíční bázi. Belgie, která nedávno oznámila, že hodlá relokace urychlit, a Německo by měly také zvýšit své měsíční přísliby a relokace podle výše svých kvót. Pokud jde o povinnosti Francie a Nizozemska, měly by alespoň pokračovat ve svém aktuálním měsíčním úsilí. Totéž platí pro členské státy a přidružené země, které jsou již na dobré cestě ke včasnému splnění svých povinností. Všechny členské státy by měly nabízet více míst pro relokaci nezletilých osob bez doprovodu, a to i vdaných či ženatých, měly by být flexibilnější a přijímat svůj spravedlivý podíl osob ze zranitelných skupin.

Splnění těchto cílů spočívá z velké části v rukou členských států relokace, neboť Řecko, agentury EU a mezinárodní organizace, které se podílejí na provádění programu, učinily vše pro to, aby relokace fungovala. Řecko uplatnilo většinu doporučení, která Komise uvedla ve svých měsíčních zprávách: zejména šlo o urychlení registrace všech migrantů, včetně těch, kteří jsou způsobilí k relokaci, s pomocí Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) a Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) – Řecko zaregistruje všechny migranty, kteří jsou nyní v Řecku, do března 2017 (o měsíc dříve, než se původně plánovalo). Úřad EASO provádí nový operační plán, který umožňuje přijímání dočasných zaměstnanců, aby se zajistilo konstantní nasazení odborníků, a významně přispívá k zajištění kvality relokační dokumentace a podporuje nižší úředníky řecké azylové služby. Díky koordinované podpoře Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) je proces relokace stále účinnější. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky pomohl koncipovat proces hromadné předběžné registrace a zajistit řádné ubytování žadatelů o relokaci, zatímco Mezinárodní organizace pro migraci zajišťuje, že všichni žadatelé podstoupí zdravotní prohlídku a absolvují předodjezdový program kulturní orientace. Tato organizace je flexibilní, pokud jde o četné podmínky uložené členskými státy a neustále zvyšuje svoji kapacitu.

Itálie

V roce 2016 dorazilo do Itálie přibližně 20 700 Eritrejců, avšak z tohoto počtu dosud italské orgány zaregistrovaly k relokaci pouze 5 300 až 5 800 osob. Při současném tempu relokace (přibližně 750 osob měsíčně) by mělo být do září 2017 relokováno z Itálie zhruba 9 200 osob, což je přibližně 44 % všech osob, které by dnes byly způsobilé k relokaci 10 . Ke zmírnění zátěže to ale nebude stačit. Kromě toho v souvislosti s dalšími přílivy migrantů může tlak na Itálii ještě vzrůst.

Pokud bude splněn cíl 1 500 relokací měsíčně, měl by se celkový počet osob relokovaných do září 2017 pohybovat mezi 11 200 a 14 200.

Pouze osm zemí (Německo, Francie, Malta, Nizozemsko, Norsko, Finsko, Portugalsko a Švýcarsko) je do relokací z Itálie plně zapojeno. Ostatní členské státy (Belgie, Chorvatsko, Kypr, Lotyšsko, Rumunsko a Španělsko) dosud relokovaly jen několik málo osob. Jiné členské státy (Kypr, Chorvatsko, Lucembursko, Rumunsko, Slovinsko a Španělsko) neposkytují přísliby na měsíčním základě. Příliš mnoho členských států (Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Irsko, Maďarsko, Litva, Rakousko, Polsko a Slovensko) dosud nerelokovalo z Itálie ani jednu osobu.

Cíle budou splněny pouze tehdy, pokud všechny členské státy budou poskytovat přísliby a uskutečňovat transfery pravidelně každý měsíc podle výše svých kvót. Dosažená ujednání s Europolem a italskými orgány mají usnadnit mimořádné dodatečné bezpečnostní kontroly, včetně bezpečnostních pohovorů. Méně aktivní členské státy, které doposud zdůvodňovaly pomalé tempo relokace obavami souvisejícím s bezpečností 11 , by proto měly bez prodlení zvýšit své úsilí. Zároveň by ty členské státy, které jsou žadatelům méně známé, měly zlepšit poskytování informací, včetně schůzek kulturní orientace.

Itálie by měla projevit větší flexibilitu, pokud jde o důvody, na jejichž základě by Europol mohl vést dodatečné bezpečnostní pohovory. Kromě toho by Itálie měla co nejrychleji a průběžně identifikovat a registrovat všechny osoby způsobilé k relokaci. Za tímto účelem by Itálie měla zvýšit počet pracovníků, kteří zpracovávají žádosti v jednotce dublinského systému, v případě potřeby s podporou úřadu EASO, včetně již existujících mobilních týmů úřadu EASO, které registrují migranty způsobilé k relokaci mimo původní relokační centra. Itálie by měla rovněž soustředit žadatele v menším počtu relokačních zařízení, a to alespoň po dobu posledních fází řízení. Taková změna by zefektivnila předodjezdovou fázi, včetně nezbytných zdravotních prohlídek a schůzek kulturní orientace, a přispěla by ke snížení nebezpečí útěku, neboť žádosti se budou zpracovávat rychleji. Itálie by také měla urychleně ujasnit postupy pro relokaci nezletilých osob bez doprovodu (mimo jiné tím, že usnadní postup určování opatrovníků), využívat poradenství a další podpory úřadu EASO a zřídit jedno nebo více specializovaných relokačních center pro nezletilé osoby bez doprovodu, aby se řízení urychlilo.

K dosažení cílů pro Řecko a Itálii je třeba splnit tyto podmínky:

Všechny členské státy budou poskytovat přísliby a uskutečňovat transfery pravidelně každý měsíc podle výše svých kvót, dodržovat dobu reakce stanovenou v protokolech o relokaci a zlepšovat přijímací a integrační systémy, aby se zabránilo zpoždění při provádění transferů, a budou plně využívat fondy EU.

Žádný členský stát se neuchýlí k účelovému výběru žadatelů o azyl a nebude libovolně rozhodovat o přijetí žádosti o relokaci. Zamítnutí by měla být založena výhradně na důvodech stanovených v rozhodnutích Rady.

Itálie urychleně identifikuje a k relokaci zaregistruje všechny přicházející způsobilé migranty, bude flexibilnější, pokud jde o důvody, na jejichž základě povede Europol bezpečnostní pohovory, soustředí žadatele v menším počtu určených přijímacích zařízení pro poslední fáze řízení a co nejdříve začne relokovat nezletilé osoby bez doprovodu.

3Přesídlování

V oblasti přesídlování došlo k výraznému pokroku, neboť výrazně více než polovina z 22 504 přesídlení dohodnutých v rámci závěrů ze dne 20. července 2015 již byla dokončena. Od 6. února 2016 bylo přesídleno 454 osob, zejména z Turecka, Jordánska a Libanonu. Ke dni 27. února 2017 bylo přesídleno 14 422 osob do 21 států, které se účastní přesídlování (Belgie, Česká republika, Dánsko, Německo, Estonsko, Francie, Island, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Lichtenštejnsko, Litva, Nizozemsko, Norsko, Rakousko, Portugalsko, Španělsko, Finsko, Švédsko, Švýcarsko a Spojené království). Estonsko, Irsko, Nizozemsko, Finsko, Švédsko a Spojené království, jakož i přidružené země (Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko), již své přísliby splnily.

Většina států účastnících se tohoto programu uvedla, že jejich snahy o přesídlení jsou v první řadě, nikoli však výhradně, zaměřeny na Syřany pobývající v Jordánsku, Libanonu a Turecku. To zahrnuje úsilí členských států přesídlit Syřany z Turecka podle prohlášení EU a Turecka ze dne 18. března 2016.

Od 4. dubna 2016 bylo z Turecka v rámci přesídlovací části mechanismu 1:1 obsaženého v prohlášení EU a Turecka přesídleno 3 565 Syřanů. Od posledního sledovaného období bylo v rámci tohoto mechanismu přesídleno 467 osob a zbývající počet všech příslibů činí 12 108 míst. V rámci mechanismu 1:1 byla prozatím provedena přesídlení do Belgie, Německa, Estonska, Francie, Itálie, Lotyšska, Litvy, Lucemburska, Nizozemska, Portugalska, Španělska, Finska a Švédska. Kromě toho od 4. dubna přesídlilo Norsko z Turecka 150 Syřanů 12 .

Členské státy, které dosud neprovedly přesídlení dohodnutá podle závěrů ze dne 20. července 2015, a členské státy, které jsou stále daleko od dosažení svých cílů, by měly zintenzivnit své úsilí. Konkrétně členské státy, které dosud neprovedly přesídlení v rámci probíhajících programů na úrovni EU (Bulharsko, Kypr, Řecko, Chorvatsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko), jakož i Česká republika, Dánsko a Portugalsko, které již několik měsíců nenahlásily žádný pokrok, by se měly na tuto činnost přednostně zaměřit.

4. Cesta vpřed

Po celý rok vypracovávala Komise měsíční zprávy, aby urychlila provádění rozhodnutí Rady o relokaci v úzké spolupráci s Itálií a Řeckem, členskými státy, agenturami EU a mezinárodními organizacemi. Nyní existují všechny podmínky a provozní infrastruktura pro to, aby relokace probíhaly. Byly zřízeny hotspoty, zavedeny postupy s cílem usnadnit relokaci, a agentury EU a mezinárodní organizace úzce spolupracují s Itálií a Řeckem ve skutečně evropských a plně funkčních týmech.

Výsledky relokace však neodrážejí pokrok, jehož bylo dosaženo v přípravné fázi. Přestože v oblasti relokace k pokroku došlo, byl nesystematický a nepravidelný. Společné úsilí vedlo do září 2016 k postupnému urychlování relokace, ale pouze několik málo členských států je na dobré cestě ke splnění svých povinností podle zmiňovaných rozhodnutí Rady. Při současném tempu nebude celkový počet relokovaných osob ani zdaleka splňovat cíle, jichž má být dosaženo do září 2017. Nyní, v nadcházejících měsících, musí všechny členské státy podstatně zvýšit počet měsíčních transferů.

Při přijímání rozhodnutí Rady v září 2015 stanovila Rada pro nouzový mechanismus dvouletou lhůtu, jež byla považována za adekvátní. Sedmnáct měsíců před provedením rozhodnutí zůstává tlak vyvíjený na Řecko a Itálii vysoký: doposud bylo relokováno méně než 14 % způsobilých osob. Je velmi důležité, aby členské státy urychleně zintenzivnily své úsilí a plnily své měsíční relokační cíle – nejméně 3 000 relokací z Řecka a nejméně 1 500 relokací z Itálie. Cíl pro Řecko podpořila Evropská rada. Tyto cíle mají zajistit účinnou a včasnou relokaci všech způsobilých osob nacházejících se v současnosti v Itálii a Řecku a zabránit vzniku operativních a logistických problémů, ke kterým by došlo v případě, že by většina zbývajících transferů byla provedena až v posledních měsících před vypršením lhůty v září 2017. Itálie, Řecko, agentury EU a mezinárodní organizace navýšily své kapacity a jsou připraveny zajistit provedení měsíčních cílů. Konkrétně v Řecku je nyní 9 000 osob připraveno k relokaci, ke které však chybí přísliby. Proto je nyní na ostatních členských státech, aby rovněž splnily své povinnosti.

Úspěšnost relokačního programu se bude posuzovat podle toho, zda všechny osoby způsobilé byly opravdu přesunuty do jiného členského státu, jak je stanoveno v rozhodnutích Rady, a zda se všechny členské státy aktivně účastní programu v duchu loajální spolupráce. Vzhledem k současnému množství kandidátů na relokaci v Řecku a Itálii bude relokace všech osob označených za způsobilé do září 2017 možná a proveditelná. Nyní nastal čas proměnit výzvy hlav států a předsedů vlád v konkrétní opatření.

Komise vyzývá maltské předsednictví Rady a členské státy, aby se na nadcházejícím zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci na konci března řídily doporučeními a cíli Komise, aby se do září 2017 koordinovaně zajistila vyšší míra relokací.

Pokud členské státy brzy nezvýší počet relokací a jestliže se tlak na Řecko a Itálii nezmenší, nebude se Komise zdráhat použít svých pravomocí podle Smluv.

Pokud nebude relokační program prováděn dostatečně, nesníží tlak na Řecko a Itálii, a navíc bude mít negativní dopad na pokrok dosažený v ostatních aspektech komplexní reakce EU na migrační a uprchlickou krizi. V souladu s rozhodnutími Rady v každém případě platí, že právní závazky členských států nekončí po září 2017. Proto jak je stanoveno v uvedených rozhodnutích, musí členské státy i poté v přiměřené době provádět řízení o relokaci způsobilých žadatelů.

Zároveň s tím by členské státy měly nadále plnit povinnosti týkající se přesídlování; zintenzivnit své úsilí by měly zejména členské státy, které dosud nepřesídlily nikoho, jakož i členské státy, které stále nesplňují své cíle podle závěrů ze dne 20. července 2015.

(1)

     V září 2015 přijala Rada dvě právně závazná rozhodnutí, jimiž se zřizuje dočasný mechanismus relokace žadatelů, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie a Řecka. Celkem mělo být podle prvního a druhého rozhodnutí Rady přiděleno k relokaci 39 600 osob z Itálie a 66 400 osob z Řecka. V důsledku prohlášení EU a Turecka bylo v září 2016 přijato rozhodnutí o zbývajících 54 000 místech, která dosud členským státům nebyla přidělena, a která tak byla dána k dispozici za účelem legálního přijetí Syřanů z Turecka do EU. Členské státy dosud oznámily, že z uvedeného počtu 54 000 míst hodlají legálně přijmout 34 000 Syřanů z Turecka, a to i prostřednictvím přesídlení. Druhé rozhodnutí Rady ze září 2015 o přidělení 120 000 žadatelů o azyl bylo napadeno Maďarskem a Slovenskem u soudu, kde tyto země předložily širokou řadu argumentů. Rozsudek má být vynesen v roce 2017.

(2)

     V červenci 2015 se členské státy a přidružené země v rámci dublinského systému dohodly, že ze zemí mimo EU přesídlí 22 504 osob, které potřebují mezinárodní ochranu.

(3)

     http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2017/01/03-malta-declaration/

(4)

     Zdroj: italské ministerstvo vnitra.

(5)

     Decreto-Legge 17 febbraio 2017, n. 13, Disposizioni urgenti per l'accelerazione dei procedimenti in materia di protezione internazionale, nonché per il contrasto dell'immigrazione illegale. (GU Serie Generale n.40 del 17-2-2017). Toto legislativní nařízení bylo zveřejněno v GURI č. 40 ze dne 17. února 2017 a vstoupilo v platnost dne 18. února 2017.

(6)

     COM(2016) 791 final. Komise navrhla dvoufázový postupný přístup, který poskytne členským státům dostatek času na plánování a koordinaci jejich úsilí a umožní postupné zvyšování kapacit, aby se zabránilo vzniku logistických problémů. V první fázi se zvýší počet relokací z Řecka ze současných 1 000 relokací měsíčně na 2 000 relokovaných osob měsíčně a z Itálie ze současných 400 relokací na 1 000 relokovaných osob za měsíc. Ve druhé fázi se od dubna 2017 počet relokací dále zvýší ze 2 000 relokací na 3 000 relokací za měsíc v případě Řecka a z 1 000 relokací na 1 500 relokací za měsíc v případě Itálie.

(7)

     Jasnější údaje budou k dispozici v dubnu po ukončení registrací.

(8)

     COM(2016) 792 final, příloha 1.

(9)

     http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2016/12/15-euco-conclusions-final/

(10)

     Počet osob způsobilých k relokaci, které jsou v současné době v Itálii a které by mohly být způsobilé k relokaci, není zcela znám.

(11)

     Estonsko a Irsko poskytly jeden příslib, ale jelikož jim v dané době nebylo dovoleno provádět bezpečnostní pohovory, další přísliby prozatím neposkytly. Litva první žádosti o relokaci, které jí zaslala Itálie, zamítla; ačkoliv Litva poskytovala přísliby téměř každý měsíc, Itálie jí žádnou žádost o relokaci nezaslala.

(12)

     Přestože Norsko uplatňuje standardní operační postupy pro přesídlování dohodnuté s Tureckem v rámci mechanismu 1:1, počet osob přesídlených do Norska v rámci mechanismu 1:1 se nezapočítává do počtu Syřanů navracených z Řecka.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 2.3.2017

COM(2017) 202 final

PŘÍLOHA

ZPRÁVY KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

Desátá zpráva o relokaci a přesídlování

Příloha 1: Relokace z Řecka do 28. února 2017

(1)

     Předáno prostřednictvím sítě DubliNet podle čl. 5 odst. 2 rozhodnutí Rady.

(2)

     Tento údaj nezahrnuje přibližně 8 000 osob, které je třeba ještě přidělit podle prvního rozhodnutí Rady, a kvóty v rámci počtu 54 000.

(3)

     Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2016/408 ze dne 10. března 2016 o dočasném pozastavení relokace v rozsahu 30 % žadatelů přidělených Rakousku podle rozhodnutí (EU) 2015/1601, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka.

(4)

     Rozhodnutí Rady (EU) 2016/946 ze dne 9. června 2016, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Švédska v souladu s článkem 9 rozhodnutí (EU) 2015/1523 a článkem 9 rozhodnutí (EU) 2015/1601, kterými se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 2.3.2017

COM(2017) 202 final

PŘÍLOHA

ZPRÁVY KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

Desátá zpráva o relokaci a přesídlování

Příloha 2: Relokace z Itálie do 28. února 2017

(1)

     Předáno prostřednictvím sítě DubliNet podle čl. 5 odst. 2 rozhodnutí Rady.

(2)

     Tento údaj nezahrnuje přibližně 8 000 osob, které je třeba ještě přidělit podle prvního rozhodnutí Rady, a kvóty v rámci 54 000.

(3)

     Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2016/408 ze dne 10. března 2016 o dočasném pozastavení relokace v rozsahu 30 % žadatelů přidělených Rakousku podle rozhodnutí (EU) 2015/1601, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka.

(4)

   Rozhodnutí Rady (EU) 2016/946 ze dne 9. června 2016, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Švédska v souladu s článkem 9 rozhodnutí (EU) 2015/1523 a článkem 9 rozhodnutí (EU) 2015/1601, kterými se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 2.3.2017

COM(2017) 202 final

PŘÍLOHA

ZPRÁVY KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

Desátá zpráva o relokaci a přesídlování

Příloha 3: Relokace z Itálie a Řecka do 28. února 2017

(1)

     Tento údaj nezahrnuje přibližně 8 000 osob, které je třeba ještě přidělit podle prvního rozhodnutí Rady, a kvóty v rámci počtu 54 000.

(2)

     Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2016/408 ze dne 10. března 2016 o dočasném pozastavení relokace v rozsahu 30 % žadatelů přidělených Rakousku podle rozhodnutí (EU) 2015/1601, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka.

(3)

   Rozhodnutí Rady (EU) 2016/946 ze dne 9. června 2016, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Švédska v souladu s článkem 9 rozhodnutí (EU) 2015/1523 a článkem 9 rozhodnutí (EU) 2015/1601, kterými se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 2.3.2017

COM(2017) 202 final

PŘÍLOHA

ZPRÁVY KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

Desátá zpráva o relokaci a přesídlování

Příloha 4: Přesídlení – stav k 27. únoru 2017, podle závěrů z 20. července 2015
a podle „mechanismu 1:1“ s Tureckem (v platnosti od 4. dubna 2016)

(1)

     Tento počet je součástí finské vnitrostátní kvóty pro rok 2016, podle níž má být přesídleno 750 osob.

(2)

     Tento počet nezahrnuje 248 Syřanů přesídlených z Turecka podle mechanismu 1:1, kteří byli přesídleni v rámci finského vnitrostátního programu.

(3)

     261 Syřanů přesídlených z Turecka nad rámec programu z 20. července se započítává podle rozhodnutí (EU) 2016/1754.

(4)

     Island přesídlil celkem 97 osob, všechny z Libanonu.

(5)

     Irsko bude i nadále přijímat další osoby, které potřebují mezinárodní ochranu, v rámci svého vnitrostátního programu pro přesídlení.

(6)

     Podle závěrů ze dne 20. července 2015 dosud neproběhlo žádné přesídlení; 98 Syřanů přesídlených podle lucemburského vnitrostátního programu v rámci mechanismu 1:1 se započítává podle rozhodnutí (EU) 2016/1754.

(7)

     Od 4. dubna 2016 přesídlilo Norsko z Turecka 150 Syřanů, k čemuž použilo standardní operační postupy pro přesídlování dohodnuté s Tureckem v rámci mechanismu 1:1. Počet přesídlení do Norska v rámci mechanismu 1:1 se nezapočítává do počtu Syřanů navracených z Řecka.