8.3.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 70/9

---

Společná zprávy Rady a Komise pro rok 2012 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020)

„Vzdělávání a odborná příprava v inteligentní a udržitelné Evropě podporující začlenění“

2012/C 70/05

1.   VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNÁ PŘÍPRAVA V KONTEXTU STRATEGIE EVROPA 2020

V roce 2009 vypracovala Rada strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (dále jen „rámec ET 2020“) (1). Od té doby se změnil hospodářský a politický kontext, což přineslo nové nejistoty a omezení. Evropská unie musela přijmout další opatření, aby zastavila nejhorší finanční a hospodářskou krizi ve svých dějinách, a v reakci na ni schválila strategii pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění: strategii Evropa 2020.

Vzdělávání a odborná příprava hrají v této strategii zásadní úlohu, zejména v integrovaných hlavních směrech, národních programech reforem členských států a doporučeních pro jednotlivé země, které byly vydány, aby určovaly směr reforem členských států. Jeden z pěti hlavních cílů strategie Evropa 2020 se týká předčasného ukončování školní docházky a dosažení terciárního nebo srovnatelného vzdělání.

V roční analýze růstu (2012) je zdůrazněno, že strategie Evropa 2020 musí být zaměřena současně na reformní opatření, která mají krátkodobý dopad na růst, a na stanovení správného modelu střednědobého růstu. Systémy vzdělávání a odborné přípravy je třeba modernizovat, aby se posílila jejich účinnost a kvalita a aby lidem poskytly dovednosti a kompetence, které potřebují, aby uspěli na trhu práce. Lidem se tak posílí sebevědomí, aby byli schopni se vyrovnat se současnými i budoucími výzvami. Přispěje to i ke zlepšení konkurenceschopnosti Evropy, stimulaci růstu a vytváření pracovních míst. V roční analýze růstu (2012) je rovněž formulován požadavek, aby se věnovala zvláštní pozornost mladým lidem, kteří patří ke skupinám, jež krize zasáhla nejvíce.

Rámec ET 2020 může jako významný nástroj modernizace vzdělávání a odborné přípravy zásadním způsobem přispět k dosažení cílů strategie Evropa 2020. Má-li však být rámec takto přínosný, je třeba jej upravit prostřednictvím aktualizace jeho pracovních priorit, nástrojů a struktury řízení.

Na základě posouzení pokroku, kterého bylo za poslední tři roky dosaženo v klíčových oblastech politiky, jsou v tomto návrhu společné zprávy navrženy nové pracovní priority pro období let 2012–2014 určené k mobilizaci odvětví vzdělávání a odborné přípravy na podporu strategie Evropa 2020.

V návrhu společné zprávy je také uvedena řada možností, jak upravit řízení rámce ET 2020, aby byl zajištěn jeho přínos ke strategii Evropa 2020.

K návrhu společné zprávy jsou připojeny dva pracovní dokumenty útvarů Komise (2). Tyto dokumenty hodnotí situaci v jednotlivých zemích a v hlavních tematických oblastech, přičemž vycházejí z vnitrostátních zpráv, které poskytují členské státy, a z dalších informací a údajů.

2.   POKROK A VÝZVY V PRIORITNÍCH OBLASTECH

2.1   Investice a reformy v oblasti vzdělávání a odborné přípravy

V současné době se posuzují všechny oblasti veřejných rozpočtů, včetně vzdělávání a odborné přípravy. Většina členských států má problémy se zachováním současné úrovně výdajů, natož s jejich navyšováním.

Výzkum nicméně ukazuje, že zlepšení v oblasti dosaženého stupně vzdělání může být z dlouhodobého hlediska mimořádně prospěšné, může stimulovat růst a vytvářet pracovní místa v Evropské unii. Například dosažení evropské referenční úrovně představující méně než 15 % osob s problémy v základních dovednostech do roku 2020 by mohlo Evropské unii přinést velmi vysoký dlouhodobý souhrnný hospodářský zisk (3).

To je v rozporu se skutečností, že dokonce i před krizí byly výdaje v některých členských státech poměrně nízké, přibližně ve výši 4 % HDP nebo méně, zatímco průměr Evropské unie činil téměř 5 % HDP, což bylo stále méně než ve Spojených státech (5,3 %).

Škrty v rozpočtech na vzdělávání představují riziko, že dojde k oslabení růstového potenciálu hospodářství a konkurenceschopnosti. V roční analýze růstu (2012) Komise opětovně uvedla, že je přesvědčena, že při konsolidaci svých veřejných financí by členské státy měly upřednostňovat výdaje na politiky podporující růst, jako jsou politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

Ve způsobu, jakým členské státy řeší své rozpočty na vzdělávání v reakci na krizi, nelze nalézt žádnou zjevnou a všeobecnou tendenci. Za účelem omezení výdajů tyto státy přijaly širokou škálu opatření: mnoho států snížilo náklady na zaměstnance (BE nl, BG, EL, ES, FR, HU, IE, LV, PT, RO, SI) nebo částky určené na infrastrukturu, údržbu a zařízení (BE nl, BG, IE, RO). Některé státy omezily vzdělávání poskytované v předškolním věku (pro dvouleté děti ve FR), odložily nebo zpomalily provádění reforem (BG) nebo přijaly další opatření, např. snížení finanční podpory studentům (BE nl, IE, PT).

Tyto trendy zasluhují pozornost při formulování politik. Rámce ET 2020 by se mělo využít k diskuzi o tom, jak nejlépe investovat do vzdělávání a odborné přípravy, do způsobů, které kombinují účinnost a účelnost s účinky příznivými pro růst. Dobře promyšlené investice souvisejí s inteligentními reformami politik, které zlepšují kvalitu vzdělávání a odborné přípravy. Ke stanovení účinných způsobů, jak sdílet finanční zátěž a nalézat nové zdroje financování, by bylo možné využít širší diskuse za účasti všech zúčastněných stran.

2.2   Předčasné ukončování školní docházky

Krize vážně postihuje vyhlídky mladých lidí. Nezaměstnanost mladých lidí vzrostla z 15,5 % v roce 2008 na 20,9 % v roce 2010, zatímco podíl osob ve věku 15 až 24 let, které nejsou zaměstnány a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, vzrostl o dva procentní body. 53 % osob, které předčasně ukončily školní docházku, bylo nezaměstnaných.

V těchto souvislostech se cíl strategie Evropa 2020 snížit podíl osob ve věku od 18 do 24 let, které ukončily školní docházku a odbornou přípravu předčasně, na méně než 10 % do roku 2020 stává obzvláště důležitým. Pokud budou současné trendy pokračovat, nebude tohoto cíle dosaženo. Navzdory jistému pokroku dosahovala v roce 2010 v celé Evropské unii průměrná míra předčasného ukončování školní docházky stále 14,1 %, přičemž mezi jednotlivými státy byly značné rozdíly. Je doloženo, že vyšší riziko předčasného ukončení školní docházky hrozí chlapcům (16 %) než dívkám (12,6 %).

Snížení míry předčasného ukončování školní docházky pod 10 % je náročný úkol. Doporučení Rady z roku 2011 (4) o politikách snížení míry předčasného ukončování školní docházky vyzývá členské státy k provedení soudržných, komplexních a empiricky podložených strategií, zejména v těch členských státech, které v této oblasti v roce 2011 obdržely doporučení (AT, DK, ES, MT). Úsilí o dosažení dalšího pokroku nebo překonání stagnace by však měly zvýšit i země, které mají tento cíl na dosah (DK, IE, HU, NL, FI). Všechny členské státy by měly provádět cílená opatření zaměřená na mladé lidi, u nichž hrozí, že by mohli předčasně ukončit školní docházku.

Až na některé pozoruhodné výjimky nejsou politiky členských států dostatečně založeny na aktuálních údajích a na analýze příčin a důsledků předčasného ukončování školní docházky. Ke shromažďování, sledování a analýze údajů o předčasném ukončování školní docházky přistupuje systematicky pouze několik zemí (EE, FR, HU, IT, LU, NL, UK).

Při řešení tohoto problému je klíčová prevence a včasný zásah, nicméně členské státy věnují prevenci příliš malou pozornost. Částečná kompenzační opatření, např. tzv. vzdělávání „druhé šance“, byť důležitá, nejsou k vyřešení základních příčin problému dostačující. V oblasti vzdělávání učitelů, dalšího profesního rozvoje a kvalitního předškolního vzdělávání a péče by se měl větší důraz klást na opatření zaměřená na prevenci a včasnou intervenci.

Ke snížení případů předčasného ukončování školní docházky může napomoci větší nabídka vysoce kvalitního počátečního odborného vzdělávání a přípravy, které budou přizpůsobeny potřebám mladých lidí, včetně kombinovaného učení, které propojuje odborné vzdělávání a přípravu se všeobecným středním vzděláním. Představuje odlišnou a pro některé studenty více motivující formu studia. Současně je však nesmírně důležité snížit míru předčasného ukončování školní docházky u odborného vzdělávání a přípravy.

Mnoho zemí využívá celé řady opatření k řešení různých aspektů předčasného ukončování školní docházky, avšak tato opatření nemusejí nutně představovat jakousi komplexní strategii. Zúčastněné strany z různých odvětví vzdělávání a oblastí politiky, jako je politika mládeže, sociální služby a služby v oblasti zaměstnanosti, by měly spolupracovat úžeji. Měla by být posílena spolupráce s rodiči a místními společenstvími. Mezi možné způsoby, jak zapojit různé místní činitele, patří spolupráce mezi školami a podniky, mimovýukové a mimoškolní aktivity a „záruky pro mladé“.

Jelikož v současné době vývoj v Evropě nesměřuje k dosažení hlavního cíle, je naléhavě zapotřebí posílit politický přístup. V příštích letech musí být činnost zaměřená na problematiku předčasného ukončování školní docházky a opírající se o doporučení Rady z června roku 2011 jednou z předních priorit rámce ET 2020.

Předčasné ukončování školní docházky: údaje za rok 2010  (5) a vnitrostátní cíle

—   Výsledky za rok 2010 (v %)

—   Vnitrostátní cíl pro rok 2020 (v %)

9,5

11

5,5

10

10

9,5

8

9,7

15

9,5

15 16

10

13,4

9

10

10

29

8

9,5

4,5

10

11,3

5

6

8

10

:

2.3   Dosažení terciárního nebo srovnatelného vzdělání

Má-li Evropa vyjít z krize silnější, musí vytvářet hospodářský růst založený na znalostech a inovacích. V tomto ohledu může být významnou hybnou silou terciární nebo srovnatelné vzdělávání. Poskytuje vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, kterou Evropa potřebuje, aby pokročila ve výzkumu a vývoji, a vybavuje lidi dovednostmi a kvalifikacemi, které potřebují ve znalostní ekonomice.

Strategie Evropa 2020 stanovila hlavní cíl zvýšit do roku 2020 podíl osob ve věku od 30 do 34 let s terciárním nebo srovnatelným vzděláním na 40 %. V roce 2010 byla průměrná míra dosažení terciárního nebo srovnatelného vzdělání u této věkové skupiny 33,6 %. Míra dosaženého stupně vzdělání, vnitrostátní cíle a úroveň ambicí se u jednotlivých zemí značně liší.

K dosažení tohoto cíle by členské státy měly pokračovat ve svém reformním úsilí, jak bylo dohodnuto v závěrech Rady ze dne 28. listopadu 2011 o modernizaci vysokoškolského vzdělávání (6), a v souladu s doporučeními pro jednotlivé země, která byla v této souvislosti adresována pěti zemím (BG, CZ, MT, PL, SK).

Reformy by se měly zaměřit na zvýšení počtu absolventů a současně na zachování a zlepšení kvality a relevantnosti vzdělávání a výzkumu.

Spolu s úsilím zaměřeným na optimalizaci financování a řízení by měla být ve všech členských státech zvýšena účast nedostatečně zastoupených skupin, včetně osob ze znevýhodněného socioekonomického prostředí nebo zeměpisných oblastí, etnických skupin a zdravotně postižených osob.

Přístup k vysokoškolskému vzdělávání je třeba usnadnit i zájemcům o studium z řad dospělých. Je řada možností, jak pomoci těm, kteří již pracují, aby začali studovat na vysoké škole nebo se na ni vrátili, jak podpořit přechod z odborného vzdělávání a přípravy na vysokoškolské vzdělávání a jak zlepšit uznávání předchozího vzdělání dosaženého v neformálním kontextu.

Studium na vysoké škole předčasně ukončuje příliš mnoho studentů. Významná úloha při předcházení a snižování rizika předčasného ukončení studia náleží poradenství zaměřenému na studijní i profesní dráhu, které pomůže zachovat motivaci studujících k dokončení vzdělání.

Dalším způsobem, jak zvýšit počet studentů a absolventů vysokoškolského studia, může být přilákání talentovaných zahraničních studentů.

K dosažení cílů strategie Evropa 2020 významně přispěje modernizace vysokoškolského vzdělávání. Musí se proto stát další významnou prioritou, o níž se bude jednat v příštím období v souvislosti s rámcem ET 2020, včetně provádění sdělení o vysokoškolském vzdělávání za rok 2011 a závěrů Rady o modernizaci evropských systémů vysokoškolského vzdělávání.

Dosažení terciárního nebo srovnatelného vzdělání: údaje za rok 2010 a vnitrostátní cíle  (7)

—   Výsledky za rok 2010 (v %)

—   Vnitrostátní cíl pro rok 2020 (v %)

47

36

32

40

42

40

60

32

44

50

26 27

46

34 36

40

40

30,3

33

45

38

45

40

26,7

40

40

42

40 45

:

2.4   Strategie celoživotního učení

Pro většinu Evropanů není celoživotní učení skutečností. Zatímco účast na vzdělávání a odborné přípravě v raném věku vzrostla, poslední údaje o počtu dospělých ve věku od 25 do 64 let účastnících se celoživotního učení ukazují mírně klesající trend. Současná hodnota 9,1 % (2010) je výrazně nižší než referenční úroveň rámce ET 2020 ve výši 15 %, které se má dosáhnout do roku 2020.

Tento špatný výsledek je vzhledem ke krizi obzvláště závažný. Nezaměstnaní mladí lidé a dospělí s nízkou kvalifikací musí mít možnost využít vzdělávání a odborné přípravy k tomu, aby získali lepší příležitost uplatnit se na trhu práce. Bez investic do jejich kompetencí slábnou jejich vyhlídky na návrat do zaměstnání a snižuje se potenciál Evropy stimulovat růst a vytvářet pracovní místa. Současně bychom měli mít na paměti i přínos vzdělávání pro hospodářský rozvoj Evropy a měli bychom tedy zvyšovat kvalifikaci pracovní síly a zařazovat plány vzdělávání dospělých v zájmu hospodářského rozvoje a inovací.

Celoživotní učení je nepřetržitý proces, který může probíhat po celý život, od kvalitního vzdělávání v raném dětství až po vzdělávání v postproduktivním věku. Učení kromě toho probíhá také mimo kontext formálního učení, zejména na pracovišti.

V poslední době bylo dosaženo určitého pokroku, pokud jde o evropské referenční úrovně pro snížení podílu osob s problémy v základních dovednostech (20 % v roce 2009 oproti referenční úrovni nižší než 15 % do roku 2020) a pokud jde o zvýšení účasti na předškolním vzdělávání (92 % v roce 2009 oproti referenční úrovni 95 % do roku 2020); úsilí v obou oblastech však musí pokračovat.

Nadále přetrvávají překážky celoživotního učení, např. omezené příležitosti učení nevhodně uzpůsobené potřebám různých cílových skupin, nedostatek dostupných informací a systémů podpory a nedostatečně flexibilní přechody mezi vzděláváním (např. mezi odborným vzděláváním a přípravou a vysokoškolským vzděláváním). Tyto problémy dále často zhoršuje skutečnost, že potenciální studující pocházejí ze skromných socioekonomických poměrů a mají nízkou úroveň dosaženého vzdělání.

K překonání těchto překážek je zapotřebí více než nekonzistentní reformy ve specifických odvětvích vzdělávání. Ačkoli členské státy tuto potřebu uznaly již před deseti lety, problém se segmentací stále přetrvává. Komplexní strategii, která podporuje dobré vzdělávací kontinuum, má v současné době zavedenou pouze několik zemí (AT, CY, DK, SI, UK SC).

Pozitivní však je, že využívání nástrojů, jako jsou rámce kvalifikací na evropské a vnitrostátní úrovni (BE nl, CZ, DK, EE, FI, FR, IE, LT, LV, LU, MT, NL, PT, UK), mechanismů ověřování neformálního a informálního učení (DE, DK, ES, FI, FR, LU, NL, PT, RO, SE, UK) a politik v oblasti celoživotního poradenství (AT, DK, DE, EE, ES, FI, FR, HU, IE, LT, LU, LV, NL) dokazuje, že překážky bránící spolupráci mezi jednotlivými odvětvími vzdělávání lze překonat.

Systémy vzdělávání a odborné přípravy by měly poskytovat možnost celoživotního učení pro všechny. Členské státy by měly prověřit své systémy, aby odhalily překážky celoživotního učení. Ve spolupráci se sociálními partnery a dalšími klíčovými zúčastněnými stranami by měly zavést komplexní strategie a přijmout opatření na podporu přístupu k celoživotnímu učení v souladu s evropskými závazky a s využitím nástrojů a rámců transparentnosti (evropský rámec kvalifikací (8), ECVET/ECTS (9), EQAVET, rámec pro klíčové schopnosti (10)). Důraz by měl být kladen na zajištění základních dovedností pro všechny a na lepší integraci poskytování celoživotního učení, zejména s cílem povzbudit účast dospělých s nízkou kvalifikací.

2.5   Mobilita ve vzdělávání

Mobilita posiluje evropský základ pro budoucí růst založený na znalostech a schopnosti inovovat a soutěžit na mezinárodní úrovni (11). Posiluje zaměstnatelnost lidí a osobní rozvoj a u zaměstnavatelů je ceněna. Ze zkušeností se vzděláváním, osobních kontaktů a sítí, které jsou výsledkem mobility, mají stejnou měrou prospěch vzdělávací instituce, systémy vzdělávání a odborné přípravy i podniky. Podpora nadnárodní mobility ve vzdělávání je vynikajícím příkladem evropské přidané hodnoty.

Současná úroveň mobility však neodráží její hodnotu. Přibližně 10–15 % absolventů vysokoškolského studia, v jehož rámci je přidaná hodnota mobility obecně uznávaná, stráví část svých studií v zahraničí, avšak z řad absolventů počátečního odborného vzdělávání a přípravy tak činí přibližně jen 3 %. Na podporu mobility v rámci odborného vzdělávání a přípravy je zapotřebí vynaložit další úsilí. Brzdou mobility ve vzdělávání jsou omezené finanční zdroje a nedostatečné jazykové znalosti. Mobilita není vždy uznávána nebo potvrzována. Často chybějí informace o dostupných příležitostech. Navíc se nedostatečně řeší specifická situace studujících se zvláštními potřebami (např. se zdravotním postižením).

Většina zemí podporuje především mobilitu studujících. Ačkoli některé země (BG, IE, MT, SE, BE nl, DE, EE, EL, ES, FI, NL, RO, LT, FR) se zaměřují i na ostatní skupiny, např. na učitele či učně, je zde prostor učinit v této oblasti mnohem více na vnitrostátní i na evropské úrovni.

Klíčová úloha náleží evropským programům financování. Komise v souvislosti s novým víceletým finančním rámcem na období let 2014–2020 navrhla zvýšit téměř dvojnásobně počet osob, které budou moci využít budoucího programu v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, a to ze 400 000 na téměř 700 000 ročně.

Nicméně finanční programy musí jít ruku v ruce s politickými reformami. V listopadu roku 2011 přijala Rada novou referenční úroveň pro mobilitu ve vzdělávání (20 % pro vysokoškolské vzdělávání a 6 % pro počáteční odborné vzdělávání a přípravu do roku 2020). Tento politický závazek by měl být naplňován prostřednictvím provádění doporučení Rady „Mládež v pohybu – podpora mobility mladých lidí ve vzdělávání“ a maximálního využívání evropských nástrojů transparentnosti, jako jsou evropský rámec kvalifikací, ECTS/ECVET a Europass (12).

2.6   Nové dovednosti a pracovní místa

V důsledku krize se změnila poptávka po dovednostech. Poptávka po pracovních místech, kde postačuje nízká kvalifikace, klesá; odvětví budoucnosti založená na znalostech vyžadují stále vyšší kvalifikační úroveň. Podle nedávné prognózy (13) se má podíl vysoce kvalifikovaných pracovních míst v roce 2020 zvýšit o téměř 16 milionů z 29 % (2010) na 35 % všech pracovních míst. Naopak podíl pracovních míst vyžadujících nízkou úroveň dovedností se má podle očekávání snížit přibližně o 12 milionů z 20 % na méně než 15 %. Některé země již mají problémy s obsazováním vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Tato situace se ještě zhorší v důsledku dopadu demografického stárnutí, až se pracovní síla začne po roce 2012 zmenšovat. Několika členským státům (BG, CY, CZ, EE, PL, SI, SK, UK) byla zaslána adresná doporučení týkající se zlepšení dovedností pro trh práce a zvláštní podpory pro pracovníky s nízkou kvalifikací.

Členské státy pokročily v zavádění metod, nástrojů a postupů zaměřených na předvídání a posuzování poptávky po dovednostech, nesouladu mezi existujícími a požadovanými dovednostmi a zaměstnatelnosti absolventů. Mnohé státy se soustřeďují na klíčová odvětví, jako jsou informační a komunikační technologie nebo zdravotnictví.

Jen několik zemí (AT, DE, FR, IE, PL, UK) však zaujalo koordinovaný přístup k šíření výsledků mezi hlavními aktéry. Institucionální mechanismy jsou často vyvíjeny na regionální či odvětvové úrovni, avšak vykazují tendenci odrážet a reprodukovat segmentaci systémů vzdělávání a odborné přípravy.

Země se snaží zajistit, aby nabídka vzdělávání a odborné přípravy reagovala na vývoj na trhu práce, prostřednictvím partnerství s hlavními zúčastněnými stranami (EE, FI, SE), mechanismů zajišťování kvality a iniciativ zaměřených na kompetence požadované na trhu práce, zejména gramotnost, matematiku, přírodní vědy a technologie (AT, BE nl, DE, FR, PL, LT, IE), jazyky, schopnosti v oblasti digitálních technologií a smysl pro iniciativu a podnikání (ES, EE, BG, LT, FR).

Budou-li chlapci a dívky vedeni k tomu, aby si volili povolání v odvětvích, kde jsou nedostatečně zastoupeni, dojde ve vzdělávání a odborné přípravě ke snížení segregace na základě pohlaví a může to napomoci ke snížení nedostatku dovedností na trhu práce.

Rámec ET 2020 by měl podporovat provádění stěžejní iniciativy „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa“. Komise přijala sdělení o iniciativě „Příležitosti pro mladé“ (14), v němž je zdůrazněna důležitá úloha vzdělávání a odborné přípravy při předcházení nezaměstnanosti mládeže, a později v průběhu roku 2012 předloží sdělení o přehodnocení dovedností, ve kterém navrhne opatření ke zlepšení klíčových kompetencí a k podpoře užších vazeb mezi vzděláváním a trhem práce Činnosti vykonávané v souvislosti s rámcem ET 2020 budou nadále podporovat nabývání klíčových kompetencí u všech občanů, zlepšovat monitorování zavedením nové evropské referenční úrovně pro zaměstnatelnost, podporovat pravidelnou aktualizaci dovedností a rekvalifikaci, jakož i odhadovat budoucí poptávku po dovednostech na trhu práce, zejména prostřednictvím evropského přehledu dovedností.

3.   PŘÍSPĚVEK RÁMCE ET 2020 KE STRATEGII EVROPA 2020

Z výše uvedeného hodnocení cyklu 2009–2011, včetně pomalého pokroku na cestě ke splnění hlavního cíle v oblasti vzdělávání a referenčních úrovní rámce ET 2020, zjevně vyplývá, že je nezbytné účinně investovat do reformovaného vzdělávání a odborné přípravy, aby se tak podpořil udržitelný růst a pracovní místa, jakož i sociální začleňování.

V roční analýze růstu (2012) je zdůrazněno, že je třeba, aby členské státy prokazatelně prováděly politické pokyny ze strany EU. Rámec ET 2020 by mohl být využit na podporu členských států, aby mohly reagovat na problémy uvedené v jednotlivých doporučeních pro konkrétní země a týkající se: předčasného ukončování školní docházky (AT, DK, ES, MT) a dosažení terciárního vzdělání (BG, CZ, MT, PL, SK), celoživotního učení, odborného vzdělávání a přípravy a dovedností pro trh práce (AT, CY, DK, EE, ES, FI, FR, LU, MT, PL, SI, SK, UK) a otázek předškolního a školního vzdělávání nebo rovného přístupu (BG, DE, EE).

Na základě posouzení Komise a konzultací s členskými státy a evropskými zainteresovanými organizacemi Rada a Komise potvrzují, že čtyři strategické cíle rámce ET 2020 stanovené v roce 2009 zůstávají v platnosti. Seznam střednědobých prioritních oblastí schválených v roce 2009 se nahrazuje novým seznamem, který se zaměřuje na mobilizaci vzdělávání a odborné přípravy za účelem podpory růstu a pracovních míst (viz příloha).

Komise dále navrhuje provést přezkum forem pracovních úvazků vymezených podle rámce ET 2020, které byly navrženy před schválením strategie Evropa 2020 a evropského semestru. Rámec ET 2020 by měl být lépe sladěn se strategií Evropa 2020; měl by být mechanismem k mobilizaci zúčastněných stran rámce ET 2020, zvyšovat jejich odpovědnost a využít jejich odborných znalostí na podporu strategie Evropa 2020, přičemž by se rovněž mělo vycházet z poznatků a údajů poskytnutých příslušnými evropskými agenturami a sítěmi (15).

Ve snaze zvýšit přínos rámce ET 2020 ke strategii Evropa 2020 by se řízení rámce ET 2020 a jeho pracovní nástroje mohly upravit takto:

1)

Rada pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport by se rozměrem strategie Evropa 2020 týkajícím se vzdělávání a odborné přípravy mohla zabývat během evropského i vnitrostátního semestru. Rada by mohla posoudit roční analýzu růstu a podat zprávu na březnovém zasedání Evropské rady, mohla by posoudit běžné otázky plynoucí z pokynů poskytnutých Evropskou radou a jejich uplatňování prostřednictvím národních programů reforem a posoudit kroky v souvislosti s výsledky evropského semestru.

2)

Vzhledem k integrované povaze strategie Evropa 2020 je prostor k posílení spolupráce Výboru pro vzdělávání s Výborem pro hospodářskou politiku, Výborem pro zaměstnanost a Výborem pro sociální ochranu. Spolupráce by zajistila přínos rámce ET 2020 k procesu strategie Evropa 2020, včetně využití ukazatelů monitorování.

3)

Nástroj vzájemného učení by bylo možné využívat lépe a v těsnější návaznosti na strategii Evropa 2020. Zaprvé by se za účelem přípravy a formování rozpravy na úrovni Rady mohlo vždy v průběhu měsíce září či října konat každoroční vzájemné hodnocení, jež by se uskutečňovalo v úzké spolupráci s předsednictvím Rady. Tento mnohostranný přístup by se mohl zaměřit na hlavní politické problémy, které vyvstaly v průběhu uplynulého evropského semestru a které daly podnět k velkému počtu doporučení pro jednotlivé země. Zadruhé členské státy, které by si tak přály učinit, by mohly vyzvat partnery k důkladné diskusi o specifických problémech v jejich zemi. Komise by k podpoře této činnosti využila příslušné finanční nástroje, a to i prostřednictvím podpory účasti mezinárodně uznávaných odborníků.

4)

V zájmu posílení vazby mezi strategií Evropa 2020 a rámcem ET 2020 by Komise mohla každoročně pořádat výměnu názorů mezi zúčastněnými stranami v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. V rámci tohoto nového fóra pro vzdělávání a odbornou přípravu by se začátkem října mohlo diskutovat o pokroku při modernizaci systémů vzdělávání a odborné přípravy a čerpat přitom z jednání o otázkách vzdělávání v rámci evropského semestru.

5)

Rada přezkoumá seznam ukazatelů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (16), aby se zajistilo, že ukazatele používané v souvislosti s rámcem ET 2020 jsou v souladu s jeho cíli. Komise nahradí stávající zprávu o pokroku (17) a každý rok na podzim předloží tzv. monitor vzdělávání a odborné přípravy v novém dokumentu, který stručně zhodnotí pokrok v oblasti referenčních úrovní a hlavních ukazatelů rámce ET 2020, včetně hlavního cíle strategie Evropa 2020 v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Tento dokument může sloužit jako podklad k jednání na úrovni Rady.

Závěrem lze uvést, že k dosažení cílů stanovených ve strategii Evropa 2020 a rámci ET 2020 je třeba zmobilizovat veškeré nástroje, včetně stávajících i budoucích programů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, strukturálních fondů a programu Horizont 2020.

---

(1)  Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2.

(2)  Dokument 18577/11 ADD 1 (SEC(2011) 1607 v konečném znění) a dokument 18577/11 ADD 2 (SEC(2011) 1608 v konečném znění).

(3)  Evropská síť odborníků na ekonomiku vzdělávání (EENEE), dokument EENEE 1/2011: Náklady spojené s nízkou úrovní vzdělanosti v Evropské unii (The Cost of Low Educational Achievement in the European Union).

(4)  Úř. věst. C 191, 1.7.2011, s. 1.

(5)  Zdroj údajů za rok 2010: Eurostat (EFT).

(6)  Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 36.

(7)  Zdroj údajů za rok 2010: Eurostat (EFT). (Úrovně podle systému ISCED) 5–6. V případě DE cíl zahrnuje rovněž úroveň 4 podle systému ISCED, pro AT ISCED 4A.

(8)  Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1.

(9)  Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu, evropský systém pro převod a kumulaci kreditů, viz http://ec.europa.eu/education/lifelong-learning-policy/doc48_en.htm

(10)  Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.

(11)  KOM(2009) 329 v konečném znění.

(12)  Úř. věst. L 390, 31.12.2004 s. 6.

(13)  http://www.cedefop.europa.eu/en/Files/3052_en.pdf

(14)  Dokument 5166/12 (KOM(2011) 933 v konečném znění).

(15)  Zejména Evropskou nadací odborného vzdělávání (Cedefop) a sítí Euridyce.

(16)  Úř. věst. C 311, 21.12.2007, s. 13.

(17)  Poslední vydání: SEK(2011) 526.

---

---