This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52012DC0299
COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE EUROPEAN COUNCIL, THE COUNCIL, THE EUROPEAN CENTRAL BANK, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE, THE COMMITTEE OF THE REGIONS AND THE EUROPEAN INVESTMENT BANK ACTION FOR STABILITY, GROWTH AND JOBS
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE AKCE PRO STABILITU, RŮST A ZAMĚSTNANOST
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE AKCE PRO STABILITU, RŮST A ZAMĚSTNANOST
/* COM/2012/0299 final - 2012/ () */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE AKCE PRO STABILITU, RŮST A ZAMĚSTNANOST /* COM/2012/0299 final - 2012/ () */
1.
Úvod
Krize, která dnes dopadá
na řadu evropských zemí, otřásla důvěrou v evropský
politický a hospodářský systém a jeho schopnost splnit ambiciózní
záměr Smlouvy o EU – dosáhnout „udržitelného rozvoje… založeného na
vyváženém hospodářském růstu“. Mnozí z našich občanů jsou
rozhořčeni a dezorientováni tím, s jakou rychlostí se dlouhé období
zvyšování životní úrovně proměnilo v rozsáhlou hospodářskou
krizi, závažný úbytek pracovních míst a v perspektivu toho to, že úroveň
zadlužení bude v mnoha následujících letech vysoká. Zadlužení, schodky
rozpočtu a nerovnováha, kterým nyní EU čelí, však nevznikly ze dne na
den, ale vyvíjely se řadu let a jejich sociální důsledky jsou
dalekosáhlé. Nadešel čas, kdy vnitrostátní vlády a EU musí prokázat své
schopnosti. Část obtíží, se kterými se nyní potýkáme, se do EU dostala
prostřednictvím finanční krize. A část jsme si způsobili
sami. Nyní záleží na tom, jak kvalitní a účinná bude naše reakce. Finanční a
hospodářská krize zvýraznila vzájemnou závislost mezi všemi ekonomikami EU
a mezi EU a ostatními světovými ekonomikami. Odhalila rovněž závažné
mezery, nedostatky a nerovnováhu ve tvorbě politik na celosvětové a
vnitrostátní úrovni a na úrovni EU. Již od začátku krize usiluje EU a její
členské státy o to, aby reorganizovaly hospodářský model EU a
obnovily její konkurenceschopnost. Jak Komise uvedla ve svém sdělení z
října 2011 nazvaném „Plán stability a růstu“[1], znamená to mimo jiné: ·
Urychlit realizaci politik k podpoře stability
a růstu, aby se mohla EU vrátit k udržitelnému růstu a vyšším úrovním
zaměstnanosti. ·
Vybudovat solidnější a ucelenou správu
ekonomických záležitostí, aby byla nerovnováha podchycena a napravena mnohem
dříve, posílit dohled nad vnitrostátními politikami ze strany EU s cílem
zohlednit skutečnost, že budoucí síla a prosperita každého členského
státu je provázaná se všemi ostatními. ·
Posílit bankovní systém tak, aby banky musely
ukázat plnou míru svého zadlužení, vypořádat se s nedobytnými pohledávkami
a restrukturalizovat svůj obchodní model takovým způsobem, aby byly
schopny v budoucnu půjčovat domácnostem a podnikům, aniž by
potřebovaly záchranu před úpadkem financovanou daňovými
poplatníky. ·
Rozhodným způsobem zareagovat na problémy
Řecka prostřednictvím dvou rozsáhlých balíčků finanční
podpory a pomocí intenzivní podpory programu obnovy zaměřeného na
růst. ·
Posílit protikrizové pojistky eurozóny
vytvořením nových mechanismů podpory členských států s
vysokou mírou zadlužení po dobu, kdy budou rekonstruovat své veřejné
finance a uvádět do rovnováhy příjmy a výdaje, aby byly v budoucnu
schopny financovat sociální služby, zdravotní péči, důchody,
vzdělávání a veřejnou infrastrukturu. Díky plnění tohoto
plánu jsme dosáhli solidního, avšak nestejnoměrného pokroku. V našem hospodářství dochází po zpomalení hospodářské
aktivity zcela zjevně k navrácení rovnováhy, což se projevuje snižováním
velkých schodků běžného účtu, které se kumulovaly od období
2007/8, úpravou mezd směrem nahoru v zemích s přebytkem a směrem
dolů v zemích se schodkem a návratem cen nemovitostí v několika
členských státech na úroveň, která více odpovídá základním
hospodářským podmínkám. Z
bolestného procesu stabilizace a reformy vyjde hospodářství EU
změněné a silnější, a to rovněž díky podpoře nového
systému správy ekonomických záležitostí EU. Trvalý a udržitelný
růst a vyšší životní úroveň lze vystavět jedině na zdravých
veřejných financích, hlubokých strukturálních reformách a cílených
investicích. Avšak problémy, které tyto prvky představují, je možné
řešit pouze tehdy, bude li celý proces doprovázen dostatečným
růstem. Mezi stabilitou a růstem není žádný rozpor – jsou pouze
dvěma různými stranami jedné mince. Členské státy se musí se
současným nedostatkem důvěry v hospodářství vypořádat
prostřednictvím odvážných reforem, které zastaví pokles naší
konkurenceschopnosti. A abychom snížili alarmující nedostatky v
konkurenceschopnosti v rámci EU a v rámci eurozóny, musíme začít ihned
jednat. Přestože si EU jako celek dokázala udržet svůj podíl na
světovém obchodu, potřebujeme se vypořádat rovněž s
poklesem mezinárodní konkurenceschopnosti a ztrátou podílu na trhu, které jsou
na první pohled patrné z výkonnosti řady členských států. Z krátkodobého hlediska
lidé potřebují naději a perspektivu lepší budoucnosti. Bez této
perspektivy budeme při provádění nezbytných reforem čelit
rostoucím politickým a sociálním obtížím, což následně zpomalí proces
oživení. V souvislosti s nezbytností změn a rozhodnutími, která je
třeba učinit, potřebujeme nastolit ovzduší všeobecné shody a
důvěry. V tomto dialogu budou důležitou úlohu zastávat sociální
partneři. Proto musí EU v rámci své
celkové strategie posílit tu část, která se týká růstu. To musí
vycházet z propojení opatření, která mohou členské státy
uskutečnit na vnitrostátní úrovni, a opatření na úrovni EU a toto
úsilí musí být zakotveno ve strategii Evropa 2020 a v našich nových správních
strukturách. Některé z klíčových součástí této iniciativy pro
růst jsou již k dispozici, ale musí dojít k jejich plnému provedení.
Využití potenciálu jiných součástí bude podmíněno předvídavostí,
odvahou a vůdčími schopnostmi, avšak problémy, kterým dnes EU
čelí, vybízejí k odvážným a účinným opatřením. Komise v tomto
sdělení navrhuje řadu elementů, které mohou tvořit
součást iniciativy pro růst vybudované na dvou vzájemně se
podpírajících pilířích: ·
pilíř na úrovni EU, který využívá sílu a
synergie společného úsilí na úrovni EU. ·
Pilíř na úrovni členských států
založený na uvolnění potenciálu pro růst, který mají strukturální
reformy označené jako součást evropského semestru. V návaznosti na
neformálním zasedání Evropské rady konané dne 23. května a v
souvislosti s červnovým zasedáním Evropské rady bude Komise i nadále
pracovat na všech elementech, které mohou pomoci dosáhnout silnějšího
růstu a větší konkurenceschopnosti.
2.
Úloha EU v nové iniciativě pro růst
Na úrovni EU jsme se
dohodli na strategii Evropa 2020[2],
která byla navržena s cílem vytvořit inteligentní a udržitelnou Evropu
podporující začlenění. To
je platforma pro novou iniciativu pro růst. Na cílech strategie Evropa 2020, kterými jsou zaměstnanost,
energetika, vzdělávání a odborná příprava, výzkum a zmírnění
chudoby, se dohodly všechny členské státy. Tyto cíle ukazují, jakým
směrem by se měly reformy v Evropě ubírat. Jejich provedení
podpoří konkurenceschopnost, napomůže konvergenci a dovede EU na
cestu k vyššímu růstu. Pokud se budeme aktivněji snažit o dosažení
našeho cíle investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP, můžeme
přispět k vytvoření 3,7 milionů pracovních míst a zvýšení
HDP EU o 800 miliard EUR do roku 2020. Pokud dosáhneme našich cílů v
oblasti změny klimatu a energetiky do roku 2020, vytvoří se 5
milionů pracovních míst, zlepší se energetická soběstačnost
Evropy a budeme moci snáze splnit naše úkoly v oblasti změny klimatu. Vyvedení
alespoň 20 milionů osob z chudoby by vedlo nejen k zlepšení jejich
životů, ale rovněž by přineslo hospodářské výhody pro
společnost jako celek. Uvedené číselné údaje dokazují, že je možné
vytvářet napříč EU nová pracovní místa a obchodní
příležitosti, čímž se význačně sníží nezaměstnanost a
zajistí lepší, zelenější budoucnost pro naše občany.
2.1.
Využití růstového potenciálu hospodářské
a měnové unie
V posledních letech bylo
vyvinuto velké úsilí k vytvoření silných mechanismů
hospodářského dohledu, které jsou nezbytné pro podporu naší hospodářské
a měnové unie. Způsob, jakým EU a její členské státy uvedou
tento nový systém do praxe, bude rozhodující pro účinnost politik a
důvěru na trzích. V delším časovém horizontu je nezbytné
prohloubit integraci s cílem dokončit naši hospodářskou a měnovou
unii. Silná EU potřebuje stabilní měnu. To je prospěšné pro
všechny členské státy, bez ohledu na to, zda v eurozóně jsou, nebo
nejsou. Důvěryhodnost eura na mezinárodních trzích ovlivňuje
schopnost Evropy půjčovat si finanční prostředky za
přijatelné úrokové sazby a splácet je díky silné ekonomice. ·
Posílený Pakt o stabilitě a růstu
poskytuje EU silné politické nástroje založené na pravidlech, které EU
potřebuje k zajištění zdravých veřejných financí. Pro
většinu členských států je nyní prioritou redukovat
nadměrné schodky. S výjimkou nedávno navrženého balíčku týkajícího se
správy ekonomických záležitostí (tzv. „two pack“) není třeba nedávno
dohodnutá pravidla bezprostředně měnit. Stávající pravidla
poskytují prostor pro posouzení a rozdělení členských států,
pokud jde o jejich fiskální prostor a makroekonomické podmínky, a zároveň
zajišťují dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Pro provedení
těchto pravidel je nejdůležitější posoudit rozpočtová opatření
přijatá členskými státy, zejména ze strukturálního hlediska. Komise
bude monitorovat dopad přísných rozpočtových omezení na veřejné
výdaje posilující růst a na veřejné investice. V případě
potřeby poskytne doporučení týkající se rozsahu případných
opatření v mezích finančního rámce EU a vnitrostátních
finančních rámců. V následujících měsících zveřejní zprávu
o kvalitě veřejných výdajů, která se bude těmito otázkami
zabývat. ·
Dosáhli jsme významného pokroku při posilování
našich finančních pojistek. Evropský mechanismus stability, stálý
mechanismus řízení finanční krize v eurozóně, by měl
vstoupit v platnost 1. července 2012 – o rok dříve, než se
plánovalo. Pokud sečteme prostředky Evropského mechanismu stability,
evropského mechanismu finanční stabilizace a další finanční
prostředky k řešení krize, dostaneme úvěrovou kapacitu 800
miliard EUR. Společně s nedávno dohodnutým navýšením
prostředků v MMF přispívají evropské finanční pojistky
významně k posílení globálních finančních záchranných sítí. Zásadně
důležité je však také to, jak naše pojistky použijeme.
Signatářům Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v
hospodářské a měnové unii (tzv. Fiskální smlouva) poskytuje Evropský
mechanismus stability řadu nových nástrojů, které umožní EU
účinně reagovat na krizové situace. V tomto ohledu bude rozhodující
flexibilita a rychlost přijímaných opatření. ·
Silnější bankovní sektor EU: podařilo se zabránit finančnímu kolapsu a dohled nad
finančním sektorem byl od základů zreformován. Na
přeshraniční banky nyní dohlíží kolegia orgánů dohledu a byly
vytvořeny tři nové orgány dohledu EU. Navíc byla ustavena Evropská
rada pro systémová rizika – orgán makroobezřetnostního dohledu na úrovni
EU. V rámci strategie, kterou nyní koordinuje Evropský orgán pro bankovnictví,
je ještě stále třeba dokončit rekapitalizaci některých
bank. Ačkoliv již některé banky splácejí veřejné
půjčky, které jim byly poskytnuty během krize, náklady
daňových poplatníků byly nesmírně vysoké. Aby se zajistilo, že
se bude soukromý sektor na všech budoucích záchranách před úpadkem podílet
spravedlivým dílem, Komise navrhne v červnu právní předpis týkající
se společného rámce pro ozdravení a řešení problémů bank a
investičních společností. Dostaneme tak k dispozici sadu
nástrojů, které v nezbytných případech umožní řízené řešení
problémů systémově důležitých institucí. ·
Posílení hospodářské a měnové unie: pokud se přeneseme přes krátkodobý horizont, je v
souvislosti s budoucností hospodářské a měnové unie EU potřebný
dlouhodobější výhled. Komise bude hájit ambiciózní a strukturovanou
reakci. Vyhlídky EU na růst jsou silně ovlivněny současným
nedostatkem důvěry v eurozónu. Pokud nebudou překonány
klíčové nejistoty, jako je například situace v Řecku, nebude se
nám ani nadále dostávat důvěry nezbytné pro investice a
vytváření pracovních míst. Bude nezbytné zahájit proces, který by vycházel
z toho, čeho bylo dosaženo, a který by mapoval hlavní kroky vedoucí k
vytvoření úplné hospodářské a měnové unie. Obnovení
důvěry v eurozónu a naši schopnost překonávat obtíže se neobejde
bez našeho ryzího odhodlání jít dále a politického závazku členských
států vůči euru. K tomu bude nezbytný rozsáhlý proces, který se
bude zabývat právními otázkami. Jeho součástí musí být politický proces,
díky kterému by byly další integrační snahy legitimní a zodpovědné. Mezi
plánované hlavní stavební kameny tohoto procesu by mohlo mimo jiné patřit
směřování k bankovní unii, včetně integrovaného
finančního dohledu a jednotného systému pojištění vkladů. Komise
zveřejnila své myšlenky týkající se směřování eurozóny ke
společnému vydávání dluhopisů již ve své zelené knize[3] z listopadu 2011. Tempo a posloupnost
těchto kroků je třeba rozpracovat, včetně
vytvoření podrobného plánu a časového harmonogramu, avšak brzké
potvrzení kroků, které budou přijaty, zdůrazní ireverzibilitu a
stabilitu eura.
2.2.
Využití potenciálu vnitřního trhu
Vnitřní trh se zbožím
obecně vzato funguje, avšak totéž nelze říct o službách nebo o
jednotném trhu online. Jedním z
nejúčinnějších způsobů, jak posílit růst
napříč EU, je lepší využití vnitřního trhu.
Rozhodnutí konečně přijmout patent EU
by okamžitě posílilo inovativní společnosti. Po mnoha dlouhých letech nadešel čas přijmout rozhodnutí. Komise v červnu
navrhne opatření s cílem zlepšit provádění směrnice o
službách. Mnohé z členských států se rozhodly zachovat
překážky a omezení, která jim a jiným členským státům
znemožňují plně využívat výhod uvedené směrnice s ohledem na
konkurenceschopnost a růst. Analýza Komise prokázala, že pokud by byla
všechna omezení zrušena, zisk, kterého již bylo částečným provedením
směrnice dosaženo a který se odhaduje na 0,8 % HDP, by se zvýšil o dalších
až 1,8 %. Analýza dále prokázala, že zmírnění nebo odstranění
překážek má kladný vliv na obchodní toky a přímé zahraniční
investice a také na úroveň produktivity v každém členském státě.
To by rovněž přispělo k obnovení rovnováhy mezi zeměmi s
přebytkem a zeměmi se schodkem. V průběhu tohoto
roku Komise navrhne Akt o jednotném trhu II, navržený s cílem dovršit
jednotný trh v oblastech jako digitální a síťové odvětví, v nichž EU
v současné době zaostává. Pokud poskytneme EU fyzickou a virtuální
infrastrukturu, kterou potřebuje, aby se vypořádala s problémy 21.
století, může dojít k uvolnění potenciálního růstu a
vytvoření pracovních míst. Nové technologie a sítě mohou zredukovat
provoz na našem nebi a na evropských cestách, pomoci vytvořit inteligentní
elektrické sítě, které dokáží využívat obnovitelnou energii a napájet
elektromobily, a prostřednictvím cloud computingu všem
podnikům cenově zpřístupnit technologie zvyšující produktivitu.
EU musí investovat do klíčových základních technologií, jako jsou
biotechnologie, nano- a mikrotechnologie, aby si udržela svou budoucí
průmyslovou konkurenceschopnost, a to prostřednictvím vývoje nového
zboží a služeb a restrukturalizace průmyslových procesů s cílem
modernizovat svůj průmysl. Komise neustále
zdůrazňuje, že je důležité bojovat proti přeshraničním
daňovým překážkám na vnitřním trhu. Pokrok na úrovni EU
může podpořit a usnadnit opatření přijatá jednotlivými
členskými státy v rámci jejich úsilí o dosažení svých vlastních cílů
v oblasti strategie pro růst a může pomoci poskytnout silný celkový
rámec pro posílení výběru daní, boj proti podvodům a zajištění
spravedlivých a řádných podmínek hospodářské soutěže. V této
souvislosti je potřeba, aby Rada odblokovala návrhy Komise týkající se
úspor a mandátů pro spolupráci se třetími zeměmi. V
průběhu tohoto roku zveřejní Komise sdělení, v němž
naznačí možnosti řešení problematiky daňových rájů a
agresivního daňového plánování. Komise se domnívá, že dravé daňové
plánování je třeba řešit souběžně s opatřeními proti
podvodům. To vyžaduje důkladné odborné úsilí a jasný politický
závazek, avšak výhody by byly značné, a to nejen ve smyslu většího
výběru daní, ale také pokud jde o spravedlnost a lepší konkurenční podmínky. Jasným příkladem
pozitivního vztahu mezi opatřeními na úrovni EU a na úrovni členských
států je oblast zdanění energie. V tomto případě by návrh
Komise restrukturalizující způsob zdanění energie podpořil cíl,
kterým je přechod na nízkouhlíkové a energeticky účinné
hospodářství, a zároveň by omezil narušení plynoucí z odlišného
zdanění stejných produktů používaných ke stejnému účelu.
Posílení daňové neutrality a odměňování
ekologičtějších zdrojů energie by pomohlo k dosažení cílů
EU v oblasti snížení emisí CO2, energetické účinnosti a
obnovitelné energie.
2.3.
Využití potenciálu lidského kapitálu
V
nedávném balíčku předpisů týkajícím se zaměstnanosti Komise
navrhla soubor konkrétních opatření pro hospodářskou obnovu vedoucí k
intenzivnímu růstu pracovních míst napříč EU. K provedení
specifických opatření navržených s cílem využít potenciál klíčových
sektorů (např. informační a komunikační technologie,
zdravotní péče a zelená ekonomika) vytvářet pracovní místa je
nezbytná spolupráce mezi Komisí, členskými státy, sociálními partnery a
také zástupci veřejného a soukromého sektoru. Posílené monitorování
národních plánů zaměstnanosti prostřednictvím referenčního
srovnávání a srovnávacího přehledu, které navrhla Komise, ještě více
podnítí reformy vedoucí k vytváření pracovních míst, kterým by se
mělo dostat podpory také díky užšímu propojení doporučení pro
jednotlivé země a využívání strukturálních fondů, zejména Evropského
sociálního fondu, jak navrhla Komise pro příští programové období
(2014–2020). S ohledem
na více než tři miliony volných pracovních míst napříč EU je
nezbytné zvýšit investice do řešení nesouladu mezi nabízenými dovednostmi
a potřebami trhu. Programy na úrovni EU, jako jsou Erasmus a Leonardo,
významně pomáhají lidem studovat, získávat odborné znalosti a pracovní
zkušenosti v jiných členských státech. Nové nástroje na úrovni EU, jako
jsou Přehled dovedností EU a Evropský znalostní pas, pomohou posílit
uznávání dovedností nabytých v jednom členském státě ve všech
ostatních členských státech. Komise usiluje o zlepšení mobility pracovních
sil a o to, aby pomohla přiřadit dostupnou pracovní sílu a dovednosti
k volným pracovním místům. Mnohem více je možné dosáhnout odstraněním
právních a praktických překážek volného pohybu pracovníků, zejména
pokud jde o převoditelnost důchodů a koordinaci
předpisů sociálního zabezpečení, a zlepšením
přiřazování pracovních míst k uchazečům o práci, a to
prostřednictvím přeměny EURESu ve skutečný evropský nástroj
pro umisťování a nábor pracovníků.
2.4.
Využití externích zdrojů růstu
Ačkoliv celkově
je zahraniční obchod EU vyvážený, analýza jednotlivých zemí, kterou
provedla Komise, ukazuje, že v delším časovém horizontu vykazují
některé členské státy znepokojivou ztrátu podílu na vývozním trhu.
Analýza však rovněž ukazuje, že nejvýkonnější členské státy
využily svůj růst exportu jako hybnou sílu svých ekonomik. Dvě
třetiny dovozu EU je navíc zpětně vyvezeno za vyšší hodnotu, což
prokazuje, že EU může mnohé získat z posílení svého zapojení do obchodních
a investičních vztahů s klíčovými partnery. Velká část
budoucího celosvětového růstu bude pocházet z rozvíjejících se zemí,
které mají vysoký růstový potenciál. EU musí tohoto růstu využít
uzavíráním dvoustranných a regionálních obchodních a investičních dohod s
klíčovými partnery. Dohoda o volném obchodu s Koreou, která nedávno
vstoupila v platnost, již nyní vykazuje svůj přínos 20% navýšením
vývozu z EU v roce 2011. EU aktivně jedná o několika dohodách o
volném obchodu a další se připravují. Pokud má být realizován obrovský
přínos, který nabízejí, musíme zrychlit tempo jednání a ratifikace.
2.5.
Využití potenciálu financování růstu, který
Evropa potřebuje, z prostředků EU
I v dobách přísné
fiskální konsolidace je nezbytné realizovat cílené veřejné výdaje a
investice. Komise podporuje konsolidaci
prospívající růstu a vyzývá členské státy k tomu, aby chránily výdaje
na výzkum, vzdělávání, udržitelnou správu přírodních zdrojů,
energie a sociálních služeb. Ačkoliv
je rozpočet EU malý a představuje pouhé 1 % HDP EU, nabízí velkou
přidanou hodnotu a může být katalyzátorem růstu napříč
Evropou. ·
Víceletý finanční rámec 2014–2020: Komise představila
návrhy rozpočtu EU na růst a investice pro příští finanční
období. Tyto návrhy Komise propojují
doporučení strukturálních reforem pro jednotlivé země s podporou z
rozpočtu EU s cílem pomoci členským státům provést nezbytné
změny a investice. Návrhy
obsahují inovativní podněty týkající se financování výzkumu a inovací,
propojení Evropy prostřednictvím dopravních, energetických a
širokopásmových sítí a také modernizace zemědělské politiky a
silnějšího rozvoje venkova. Více než 600 miliard EUR z rozpočtu
navrženého Komisí by bylo určeno na financování výzkumu, transevropských
sítí, investic do lidského kapitálu, politiky soudržnosti a rozvoje venkova.
Pokud se tato částka zkombinuje s pákovým efektem vnitrostátního
spolufinancování a využitím inovativních finančních nástrojů,
představuje hlavní rozpočtový nástroj na inteligentní a udržitelný
růst podporující začlenění. Komise navrhla využít projektové
dluhopisy s cílem financovat určité projekty v oblasti infrastruktury
a rozšířit poskytování úvěru z rozpočtu EU.
Projektové dluhopisy jsou navrženy s cílem učinit z
trhu s dluhopisy doplňující zdroj financování projektů v oblasti
infrastruktury a podnítit investice do klíčové infrastruktury EU v
odvětví dopravy, energetiky a širokopásmového připojení. Cílem je, aby bylo pro institucionální investory
lákavé financovat komerčně životaschopné projekty se stabilními a
předvídatelnými peněžními toky prostřednictvím kapitálového
trhu, a to zlepšením úvěrové kvality projektových dluhopisů
vydávaných soukromými společnostmi. S cílem vyzkoušet tento přístup navrhla Komise pro období
2012–2013 pilotní projektové dluhopisy. Spolutvůrci právních předpisů jednají rychle, aby EIB
umožnili zahájit pilotní projekty ještě v tomto roce. ·
Rozpočet EU na rok 2013: Komise navrhla nezbytné
navýšení prostředků na platby o 7 %, aby bylo možné vyhovět
očekávaným žádostem členských států o platby. Toto navýšení je stále nižší než strop pro
prostředky na platby dohodnutý v rámci současného finančního
rámce EU. Všechny tyto platby budou
použity na podporu produktivních investic, zaměstnanosti a podporu odborné
přípravy a financování výzkumu v členských státech. V některých členských státech se z
prostředků EU spolufinancuje více než 50 % všech veřejných
investic, a proto možnost dodržet závazky ze strany EU představuje
důležitou formu podpory růstu. ·
Zaměření strukturálních fondů na
růst a konvergenci v letech 2012–2013: v průměru je v rámci politiky
soudržnosti EU ročně uvolněno na investice, které podporují
růst a vytváření pracovních míst, 65 miliard EUR. S cílem lépe zareagovat na potřeby
vyplývající z krize bylo 17 miliard EUR převedeno na jiný program v rámci
výrazného přesunu prostředků ve prospěch podpory výzkumu a
inovací, malých a středních podniků a opatření na trhu práce
souvisejících se zranitelnými osobami a také investic do infrastruktury a
energetické účinnosti. Toto úsilí bude pokračovat. Nověji pak
bylo více než 7 miliard EUR převedeno na jiný program jako součást
týmového úsilí v rámci pilotního opatření Komise zaměřeného na
zvýšení podpory boje proti nezaměstnanosti mládeže a lepší přístup
malých a středních podniků k financování. ·
Navýšení splaceného kapitálu Evropské investiční
banky (EIB): aby se dosáhlo souladu se zásadami správné bankovní praxe, musí EIB v
zájmu udržení současné vysoké úrovně úvěrové aktivity ve výši
přibližně 65 miliard EUR ročně navýšit svůj splacený
kapitál. Jak navrhla Komise,
měly by se členské státy v rámci nové iniciativy pro růstu EU
dohodnout na zvýšení splaceného kapitálu o 10 miliard EUR.
To by zásadním způsobem zvýšilo celkový rozsah
úvěrů až o 180 miliard EUR. Dodatečné poskytování úvěrů, které by takové navýšení
kapitálu umožnilo, by se rovnoměrně rozložilo na celou EU,
včetně nejzranitelnějších zemí. Mělo by být
zaměřeno na pomoc sektoru malých a středních podniků,
včetně oblastí jako energetická účinnost a rekonstrukce bydlení,
které mohou vytvořit tolik potřebná pracovní místa v těžce
postiženém odvětví stavebnictví a pomoci EU splnit její cíle v oblasti
klimatu a energetiky. Pokud bude takovéto navýšení kapitálu schváleno, bude
Komise s členskými státy spolupracovat s cílem pomoci jim využít část
jejich prostředků přidělených ze strukturálních fondů
na sdílení úvěrového rizika EIB a poskytování úvěrových záruk pro
malé a střední podniky. Tato kombinace finančních nástrojů by
mohla posílit hospodářskou aktivitu ve všech odvětvích a regionech a
pomoci překonat nedostatečný přístup k úvěrům, který v
současnosti malé a střední podniky omezuje. ·
Daň z finančních transakcí: Komise navrhla, aby byla vytvořena daň z finančních
transakcí. V souladu s tímto návrhem[4] by
výtěžek z takovéto daně (odhadovaný na přibližně 57 miliard
EUR) mohl být použit na financování investic posilujících růst a/nebo
rekapitalizaci bank. Komise navrhla, že některé z příjmů
plynoucích do rozpočtu EU by měly být využity na snížení
příspěvků členských států do rozpočtu EU.
3.
úloha členských států v nové iniciativě pro růst
3.1.
Využití potenciálu evropského semestru 2012
Abychom se přiblížili
dosažení cílů strategie Evropa 2020, předložila Komise v rámci
evropského semestru 2012 a výrazně posíleného Paktu o stabilitě a
růstu Radě cílená doporučení pro každý členský stát. Tato doporučení vycházejí z hloubkové
analýzy situace každého členského státu, způsobu, jakým provedl
doporučení evropského semestru 2011[5], a z toho, jak členské státy
přijaly pokyny roční analýzy růstu pro rok 2012[6]. Každý
členský stát má svá specifika a doporučení Komise pro jednotlivé
země jsou navržena tak, aby zohlednila jejich silné stránky, slabiny a
schopnost vypořádat se s problémy. Avšak ekonomiky všech členských států jsou
nerozlučně propojené, a to nejen v důsledku politické volby,
historie nebo geografické polohy, ale také díky dynamice vytvořené novými
technologiemi, které integrují trhy rychleji než kdykoliv předtím. Celkové
směřování EU je určováno souhrnem situací v jednotlivých zemích.
Nevyhnutelně dojde k pozitivním a negativním přesahům
vnitrostátních opatření (nebo absence opatření) do zbytku EU, a proto
je nutné, aby byl k dispozici systém správy ekonomických záležitostí pro celou
EU prováděný prostřednictvím evropského semestru (viz příloha
1). Komise
také poprvé provedla hloubkové přezkumy založené na postupu při
makroekonomické nerovnováze[7]. Tento
postup byl navržen tak, aby zvýhodňoval celkovou makroekonomickou
stabilitu a růst a poskytoval pákový efekt pro větší
konkurenceschopnost. Při použití uvedeného postupu byla v únoru
zveřejněna první zpráva mechanismu varování. V souladu se
zjištěními uvedené zprávy byla provedena první sada hloubkových
přezkumů týkajících se dvanácti zemí (Belgie, Bulharsko, Dánsko,
Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Maďarsko, Slovinsko, Finsko,
Švédsko a Spojené království)[8].
Průzkumy potvrdily existenci nerovnováhy, která není nadměrná, ale
vyžaduje pozornost, včetně pokračování aktuálně
probíhajícího obnovování rovnováhy mezi zeměmi s přebytkem a
zeměmi se schodkem. Preventivní doporučení jsou obsažena v
doporučeních pro jednotlivé země a týkají se politik souvisejících s
podporou konkurenceschopnosti a přizpůsobení trhu práce, oddlužením
ze strany soukromého a veřejného sektoru a také stabilním vývojem na
trzích aktiv.
3.2.
Posouzení provedené Komisí a její doporučení
Celkové
posouzení provedené Komisí došlo k závěru, že členské státy
přijímají nezbytná opatření k nápravě nerovnováhy ve svých
veřejných financích a pro zajištění fiskální udržitelnosti, avšak ne
vždy způsobem, který by nejvíce podporoval růst.
Závažným problémem je nezaměstnanost, a to zejména
mezi mladými lidmi, a jeho řešení je možné pouze v dlouhodobém horizontu,
avšak je třeba přijmout ihned opatření ke zvýšení
zaměstnanosti a produktivity a zajistit lepší přiřazování
pracovních míst k vhodným dovednostem a lepší odbornou přípravu s cílem
vrátit lidi do pracovního procesu na dobře fungující trhy práce. Obecně
řečeno – je třeba zabývat se negativními dopady krize,
včetně dopadu na úroveň chudoby. Několik
členských států, zejména země realizující programy strukturálního
přizpůsobení a země, jež jsou předmětem přísného
dohledu nad trhem, podnikají zásadní strukturální reformy, včetně
reforem svých trhů práce. Tyto snahy jsou zásadní pro udržení obnovy a
trvalého růstu a jako příspěvek k celkovému snížení makroekonomické
nerovnováhy v Evropě. Je však nezbytné provést napříč EU mnohem
zásadnější opatření s cílem uvolnit náš růstový potenciál,
nabídnout nové příležitosti pro rozvoj podnikání a využít potenciál nových
zdrojů pracovních míst, například v zelené ekonomice, službách,
odvětví energetiky, cestovním ruchu a v digitálním hospodářství a
také s cílem zvýšit úrovně dovedností a inovací. Je naléhavě nezbytné
provést opatření mající na zřeteli udržení obnovy a životní
úrovně a také pomoc při řešení problémů souvisejících se
stárnutím. Komise
je znepokojena tím, že úroveň závazků přijatých členskými
státy by EU neumožnila dosáhnout do roku 2020 jejích hlavních cílů v
zásadně důležitých oblastech, jako je míra zaměstnanosti, výzkum
a vývoj, vzdělávání a boj proti chudobě. Přitom je splnění
těchto cílů pro budoucnost Evropy klíčové. Jak mohou
členské státy uvolnit svůj vlastní růstový potenciál? Ve své roční analýze
růstu pro rok 2012 Komise uvedla, že by se v roce 2012 měly snahy na
vnitrostátní úrovni nebo na úrovni EU soustředit na pět priorit: ·
úsilí o diferencovanou konsolidaci veřejných
financí s příznivými dopady pro růst, ·
obnova běžných úvěrových podmínek pro
hospodářství, ·
podpora růstu a konkurenceschopnosti pro
současnost a budoucnost, ·
řešení nezaměstnanosti a sociálních
dopadů krize, ·
modernizace veřejné správy. Tento oddíl shrnuje hlavní
zjištění analýzy jednotlivých zemí, kterou provedla Komise a která vychází
z programů stability nebo programů konvergence členských
států, vnitrostátních reformních programů nebo případně
závazků přijatých v rámci Paktu euro plus. Text v rámečku na
začátku každého oddílu shrnuje hlavní doporučení pro jednotlivé
země a popisuje, jak může jejich provedení prospět perspektivám
vnitrostátního růstu. Úsilí o
diferencovanou konsolidaci veřejných financí s příznivými dopady pro
růst Cílem doporučení pro jednotlivé země týkajících se
konsolidace veřejných financí s příznivými dopady pro růst je
zajistit, aby v dlouhodobém horizontu všechny členské státy zavedly
řádné fiskální politiky. Doporučení jsou v souladu s diferencovanými
fiskálními strategiemi a zohledňují specifika členských států,
zejména stávající fiskální a makroekonomická rizika. Členským státům
se doporučuje, aby při snižování schodků veřejných financí
a úrovně zadluženosti ochránily investice do výzkumu a inovací,
vzdělávání, energetiky a aby zefektivnily systémy sociální ochrany,
včetně důchodů, a učinily je udržitelnějšími.
Existuje několik doporučení týkajících se zdanění navržených s
cílem přenést zátěž ze zdanění pracovní síly na zdanění
související s životním prostředím a spotřebou, zvýšit účinnost
zrušením řady případů osvobození od daně (včetně
snížených sazeb) a s cílem bojovat proti daňovým únikům a šedé
ekonomice. Členským státům se rovněž doporučuje, aby
zajistily rozpočtovou disciplinu také na nižších úrovních státní správy. Na 23
členských států se v současné době v rámci Paktu o
stabilitě a růstu vztahuje postup při nadměrném schodku. V
jejich případě odrážejí doporučení pro jednotlivé země
obsažená v tomto balíčku potřebu držet se opravných doporučení
vydaných dříve Radou. V případě Německa a Bulharska se
Komise dne 30. května odděleně rozhodla stav nadměrného
schodku odvolat. V návaznosti na posouzení opatření přijatých
Maďarskem a v souladu s ustanoveními nařízení o Fondu soudržnosti EU
navíc Komise rovněž přijala návrh rozhodnutí Rady o zrušení
pozastavení závazků z Fondu soudržnosti z března 2012. V
případě členských států, na něž se postup při
nadměrném schodku nevztahuje, vybízejí doporučení pro jednotlivé země
orgány, aby provedly fiskální plány, které mají jednak příznivé dopady pro
růst a jednak jsou zaměřeny na dosažení a udržení takového stavu
rozpočtu, který zajišťuje dlouhodobou udržitelnost veřejných
financí, včetně výdajů souvisejících se stárnutím. Analýza Komise ukazuje, že
členské státy víceméně realizují své úsilí o konsolidaci
veřejných financí a snižují své schodky veřejných financí. Tyto
schodky by se měly snížit ze 4,5 % v roce 2011 na 3,5 % v roce 2012. Avšak
míra veřejného dluhu i nadále roste a v roce 2012 dosahuje 86 % HDP, což
je způsobeno také nižším růstem. Komise se domnívá, že je
zásadně důležité dodržovat lhůty dohodnuté pro korekci
nadměrných schodků a urychleně usilovat o splnění
střednědobých fiskálních cílů určených Radou. Takovéto
fiskální úpravy by mohly být provedeny způsobem, který podporuje
udržitelnější hospodářský růst, jak je popsáno níže. To je v
souladu s Paktem o stabilitě a růstu, který umožňuje fungování
automatických stabilizátorů v průběhu strukturální korekce, jež vede
ke korekci nadměrných schodků a nakonec k dosažení
střednědobých cílů. Současně se tak upozorňuje na
skutečnost, že členské státy, které jsou předmětem
přísného dohledu nad trhem, musí usilovat o ambiciózní konsolidaci dokonce
tehdy, když se musí vyrovnávat s ještě horším makroekonomickým
prostředím, než se očekávalo. Rovněž zemím, které
přestávají být předmětem postupu při nadměrném
schodku, se doporučuje, aby využily dostupný fiskální prostor pro
investice posilující růst. V souladu s požadavky právních
předpisů EU jsou zaváděny posílené vnitrostátní fiskální rámce.
Je však zapotřebí konkrétních snah, aby se zajistilo, že fiskální
disciplínu na úrovni centrální vlády budou doprovázet podobně účinná
opatření k udržení veřejných financí pod kontrolou také na nižších
úrovních státní správy. To představuje konkrétní problém v
několika federálních zemích nebo zemích rozdělených do regionů. Bude důležité
zvýšit kvalitu veřejných financí přidělením priority
výdajům na cíle strategie Evropa 2020 a zajištěním toho, aby byly
takovéto výdaje co nejefektivnější. Kontrola státní pomoci ze strany EU
napomáhá podporovat kvalitní výdaje a minimalizovat zkreslování. Komise nedávno
zahájila práci na návrhu ambiciózní modernizace státní podpory a
členské státy budou nuceny zajistit lepší dodržování pravidel a lepší
interní koordinaci zásahů v oblasti státní podpory na vnitrostátní úrovni. Důchodové systémy se přizpůsobují tak, aby vycházely vstříc výzvám
stárnoucí populace, přičemž v některých zemích se
provádějí zásadní reformy, jejichž společným prvkem je prodloužení
pracovního života. Tyto reformy jsou
nezbytné k tomu, aby bylo možno zvládnout finanční náklady a zajistit
dlouhodobou finanční udržitelnost přiměřených systémů
sociálního zabezpečení. Zároveň
je nutno získat a udržet starší pracovníky v zaměstnání nad rámec
současného důchodového věku v souladu s prodlužováním
naděje dožití a zvážit přiměřenost výše důchodů,
aby se předešlo chudobě ve stáří. Méně pokroku bylo dosaženo v oblasti systémů zdravotní
péče, kde je nutno potřebu přístupu k zdravotní péči a
dlouhodobé péči vyvážit rostoucím finančním tlakem vyplývajícím
z demografického vývoje. V zájmu podpory
fiskální konsolidace některé členské státy zvyšují daně. Komise vyzývá k posunu v oblasti daní,
a to od zdanění práce ke zdanění postupů poškozujících životní
prostředí, spotřeby a nemovitostí, přičemž je nutno
zajistit, aby nebyly neúměrně zatíženy nejchudší skupiny
občanů. Třebaže
řada členských států výrazně zvýšila spotřební
daně a začala zvyšovat klesající ekologické zdanění, neexistují
žádné důkazy o celkovém snižování zdanění práce.
Jisté úsilí se věnuje a mělo by i nadále být
věnováno odstraňování daňových výjimek a subvencí, jakož i
snížených sazeb, například sazeb DPH. Podnikají se určité kroky ke zlepšení daňové morálky, avšak
mnohem větší aktivitu je třeba vyvíjet v oblasti boje proti šedé
ekonomice. Obnova běžných
úvěrových podmínek pro hospodářství Obnovit běžné úvěrové podmínky pro hospodářství mají
pomoci doporučení pro jednotlivé země, která jsou zaměřena
na dokončení restrukturalizace bankovního sektoru a zároveň na
zabránění přílišného snížení pákového efektu. Existuje snaha
pokračovat v restrukturalizaci finančního sektoru a posilování
jeho systému dohledu v souladu s právními předpisy a doporučeními EU. Situace bank, které byly nejvíce vystaveny krizi
a jsou stále zranitelné, je i nadále důvodem k obavám. To vysvětluje výzvy k dalším
restrukturalizačním a preventivním opatřením v doporučeních
pro některé země. Obnovení běžné
úrovně toku úvěrů do reálné ekonomiky, zejména pro malé a
střední podniky, je v některých zemích i nadále obtížné. Částečně to sice vysvětlují
slabé rozvahy a vyhlídky podniků, avšak důležitou úlohu sehrává i
nedostatek vhodných kanálů vycházejících vstříc malým a středním
podnikům. Měly by být
podporovány nové kapitálové zdroje, včetně přístupu
k vzájemným půjčkám, soukromému kapitálu a rizikovému kapitálu. V této souvislosti mohou
v některých členských státech sehrávat důležitou úlohu
strukturální fondy EU, a to financováním úvěrů a záruk
prostřednictvím zvláštních nástrojů. Mnoha malým a
středním podnikům platí orgány veřejné správy příliš
pozdě. Tento problém řeší
nová směrnice o opožděných platbách, která vstoupí v platnost
v březnu 2013. K odstranění
nedoplatků, které se nahromadí před vstupem uvedené směrnice
v platnost, může být zapotřebí další úsilí veřejných
orgánů. Podpora růstu a
konkurenceschopnosti pro dnešek a budoucnost Aby doporučení pro jednotlivé země napomáhala podpoře
růstu a konkurenceschopnosti, jsou zaměřena na podnikatelské
prostředí, včetně snižování administrativní zátěže, a na
otevření průmyslových sítí, jako jsou energetické sítě,
železnice a telekomunikace, na hospodářskou soutěž, s cílem
zajistit podnikům a občanům lepší služby za lepší ceny. V některých
případech se doporučuje větší nezávislost regulačních
orgánů. Co se týče směrnice o službách, doporučuje se
odstranit neoprávněná a neúměrná omezení, pokud jde o poskytování
služeb, včetně diskriminace na základě státní příslušnosti
nebo bydliště. Doporučení
se rovněž zabývají stávajícími omezeními v maloobchodním
odvětví. Dále se
doporučuje posílení výzkumu a inovací, efektivnější využívání
zdrojů a užší propojení vzdělávání s požadavky trhu práce. V mnoha členských
státech je nedostatečný přístup k řadě služeb. Pomohlo by odvážnější uplatňování
směrnice o službách, stejně jako opatření na posílení
hospodářské soutěže a konkurenceschopnosti v maloobchodním
odvětví, snížení překážek pro vstup a výstup podniků a
odstranění neodůvodněných omezení v podnikání, odborných
službách, právních profesích, účetním nebo odborném poradenství, zdravotnictví
a sociálních službách. Otevření trhů
s veřejnými zakázkami aktivním vyhledáváním přeshraničních
nabídkových řízení by rovněž podnítilo nové příležitosti,
postupy a inovace. Výkonnost síťových
odvětví – odvětví dopravy, energetiky a vysokorychlostního
připojení – je nutno podstatně zlepšit. V některých zemích je nezbytné investovat do infrastruktur
s cílem zlepšit vzájemná propojení, rozšířit nabídku a umožnit
cenovou konkurenci. Vzhledem
k omezenému manévrovacímu prostoru fiskální politiky by měly být
využity inovační formy financování slučující soukromé a veřejné
zdroje, jako jsou dluhopisy projektů EU. Úroveň hospodářské soutěže je na mnoha trzích stále
nízká a regulační rámec pro celou EU stále není zcela v platnosti: polovina členských států dosud
neprovedla směrnice týkající se vnitřního trhu s energií nebo je
neprovedla správně. V některých
členských státech je zapotřebí intenzivnější hospodářská
soutěž mezi dodavateli energií, odstranění regulovaných cen a
větší nezávislost regulačních orgánů. V odvětví dopravy je zapotřebí další úsilí
zaměřené na snížení regulační zátěže a zmenšení
překážek vstupu na železnici ve velkých nebo tranzitních členských
státech. Průměrná míra
rozšíření vysokorychlostního přístupu je stále nízká a prostor pro
zlepšení služeb a zabezpečení v oblasti elektronického obchodu je i
nadále velký. Pro další rozvoj
konkurenceschopnosti Evropy s ohledem na rostoucí nedostatek zdrojů,
nestálost cen a také probíhající změnu klimatu je nezbytné zvýšit
efektivitu využívání zdrojů a přejít k nízkouhlíkovému
hospodářství. Efektivnější
využívání zdrojů a lepší řízení přírodních zdrojů rozvine
významné ekonomické příležitosti pro budoucí růst a
zaměstnanost, což povede ke zvýšení produktivity, snížení nákladů a
posílení inovací. Vysoká úroveň výzkumu,
vývoje a inovací je k zachování konkurenceschopnosti Evropy nezbytná. Přestože některé členské státy
nyní patří ke světové špičce v mnoha oblastech, Evropa jako
celek postupně svou pozici ztrácí. Veřejné výdaje na výzkum jsou v mnoha členských státech
ovlivněny fiskální konsolidací, místo toho, aby byly účelově
vázány či navýšeny. Další
soukromé investice do výzkumu a vývoje jsou evidentně nezbytné a
v případě potřeby by měly být podporovány
veřejnými pobídkami. Výsledky
výzkumu by se měly přiblížit trhu zadáváním veřejných zakázek v
předobchodní fázi. Obecně
je očividně zapotřebí více partnerství mezi institucemi pro
vzdělávání a celoživotní učení, výzkumnými subjekty a podniky, s
plným využitím dostupných nástrojů EU. Řešení
nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize Mnoho doporučení se zabývá vytvářením podmínek pro vyšší
úroveň zaměstnanosti, zvyšováním účasti a udržením lidí na trhu
práce. Zvláštní
pozornost je věnována boji proti nezaměstnanosti mladých lidí,
snížení počtu lidí s nedokončeným vzděláním a zlepšení
odborného vzdělávání včetně odborné přípravy a rozvoji
učňovského vzdělávání. Několik doporučení je zaměřeno na zmírňování
chudoby a pomoc zranitelným skupinám občanů. Další doporučení se zabývají posilováním a poskytováním
individuálnější podpory uchazečům o zaměstnání a podporou
práce žen na plný úvazek. Členským státům se rovněž doporučuje zajistit, aby
jejich mechanismy pro stanovování mezd vhodně odrážely vývoj produktivity
a podněcovaly tvorbu pracovních příležitostí. Krize vedla k podstatnému
růstu nezaměstnanosti a výrazně zhoršila vyhlídky na
práci pro mnoho lidí, kterým hrozí vyloučení z trhu práce. Vysoká úroveň nezaměstnanosti, vzhledem
k prodlevě mezi hospodářským oživením a zlepšením situace na
trhu práce, pravděpodobně určitou dobu potrvá. Zavádějí se aktivní politiky trhu práce,
například odborná příprava pro nezaměstnané a poradenství
poskytované veřejnými službami zaměstnanosti, jsou však
nedostatečně zacílené a málo účinné. Sociální důsledky
krize jsou stále citelnější. Chudoba a ohrožení chudobou rostou a tlaky na veřejné výdaje vedou
k obtížným kompromisům v oblasti poskytování sociálních služeb a dávek. Nezaměstnanost
mladých lidí se dramaticky zvyšuje, přičemž
mládeži ve srovnání s dospělými hrozí dvojnásobné riziko
nezaměstnanosti. V celé EU
činí nezaměstnanost mladých lidí 22 %, přičemž v
některých členských státech dosahuje až 50 %. S mladými absolventy byly získány slibné
zkušenosti, které by mohly být v širší míře využity v celé EU,
též s podporou Evropského sociálního fondu. Pokrok
v rozšiřování cenově dostupné péče o děti a
zařízení pro péči o vyživované osoby, ve snižování rozdílů
v odměňování a zlepšování zdanění druhých
výdělečně činných osob nepostačuje k výraznému
zvýšení podílu žen na trhu práce. Přetrvává nedostatečný důraz na strategie aktivního
stárnutí, včetně modernizace pracovních úvazků a širšího
přístupu k celoživotnímu učení, které jsou nezbytné ke zvýšení
účasti na trhu práce, zejména u starších pracovníků. Některé členské
státy zavedly rozsáhlé reformy svých systému stanovování mezd a jejich
indexace s cílem zajistit, aby vývoj mezd lépe průběžně
odrážel vývoj produktivity. Omezeného
pokroku bylo dosaženo v ostatních zemích, kde bylo fungování
některých systémů indexace mezd označeno za možné riziko pro
konkurenceschopnost. Tyto země
budou muset prostřednictvím konzultací se sociálními partnery najít
způsoby, jak v budoucnu tuto nevýhodu zmírnit. V zemích s aktuálním přebytkem běžného účtu
lze pozorovat určité vyvážení ve prospěch domácí poptávky, též
prostřednictvím zvyšování mezd, a tento vývoj by měl pokračovat. Je třeba najít rovnováhu mezi
zajištěním toho, aby mzdy nebyly příliš vysoké a odrazující od náboru
zejména mladých a méně kvalifikovaných lidí, zároveň však nesmí být
tak nízké, aby hrozilo vytváření pastí chudoby zaměstnaných. Zatímco některé
členské státy zahájily rozsáhlé reformy svých pracovněprávních
předpisů, aby umožnily pružnější formy smluvních a
pracovních vztahů, v jiných případech se reformní proces zdá být
pomalý ve srovnání s naléhavostí situace a riziky štěpení trhu práce,
přičemž velká část obyvatel má nejisté zaměstnání nebo se
nachází zcela mimo trh práce. Zkrácené
pracovní úvazky a jiné formy vnitřní flexibility v některých
zemích osvědčily svou účinnost v zachování zaměstnání
ve vrcholné fázi krize, zejména v odvětví výroby. Na podporu tvorby pracovních příležitostí
vypracovala Komise návrhy, jak podnítit členské státy k posílení politik
zaměstnanosti[9]
s cílem využít příležitosti pro tvorbu pracovních míst v oblasti
ekologické ekonomiky, v odvětví zdravotní péče a IKT, v nichž lze
podle odhadů vytvořit více než 20 milionů pracovních
příležitostí. Kromě zvýšené
mobility mezi členskými státy lze přeshraniční propojování
odpovídajících kvalifikací a pracovních příležitostí podporovat
informačním systémem volných pracovních míst EURES. Stávající kroky
zaměřené na řešení vysokého podílu lidí s neukončeným
vzděláním, včetně preventivních opatření, a reforem
systémů vzdělávání a odborné přípravy, včetně podpory
učňovského vzdělávání, je třeba dále zrychlit. To je podstatné nejen pro zaměstnatelnost
nových generací, nýbrž i pro celkovou konkurenceschopnost hospodářství,
jelikož EU za svými hlavními obchodními partnery zaostává.
Demografický posun navíc vytváří nová rizika
nevhodných a nedostatečných kvalifikací a představuje další tlak na
prodlužování produktivního věku a zvyšování produktivity práce. Některé země musí vyvíjet značné
úsilí na snížení vysokého počtu lidí s nedokončeným
vzděláním, aby zlepšily vyhlídky mládeže na trhu práce a snížily
nezaměstnanost mladých lidí. V obecnější
rovině je nutno plošně zvýšit výkonnost vzdělávání,
včetně odborné přípravy na úrovni vysokých škol. V mnoha členských státech existuje
prostor pro rozvoj programů učňovského školství. Obecně je třeba vyvíjet mnohem
větší úsilí o propojení a předvídání vzdělávání a odborné
přípravy s ohledem na budoucí trhy práce s cílem usnadnit
přechod ze školy do zaměstnání. Modernizace
veřejné správy Doporučení pro jednotlivé země ohledně veřejné
správy pojednávají o službách pro podnikání, odstraňování zpoždění
v právním systému a využívání elektronické veřejné správy
k usnadnění styku s občany a podniky. Některá doporučení též zahrnují otázku posílení správní
kapacity pro využívání fondů EU. V současné době
jsou veřejné správy v celé EU vystaveny velkému tlaku: čelí nejen rozpočtovým škrtům a
snižování počtu zaměstnanců, nýbrž se také musí
přizpůsobovat rostoucím očekáváním ze strany společnosti a
podniků. V návaznosti na
pokračující hospodářskou integraci musí též uplatňovat stále
propracovanější a náročnější pravidla EU. Slabá správa v různých zemích přináší různé
problémy, od potíží spojených s podnikáním až po nedostatečné
využívání fondů EU a provádění práva EU. Úkol zajistit vysoce kvalitní veřejné služby vyžaduje
technologické a organizační inovace, například rozhodný přechod
k elektronické veřejné správě. Pro řadu správních orgánů by mohla být přínosem
intenzivnější vzájemná výměna osvědčených postupů. Efektivitu systému civilního soudnictví v mnoha
zemích je nutno zvýšit, zejména omezením počtu nevyřízených
případů, urychlením soudních řízení a zavedením alternativních
forem řešení sporů. Vzhledem k tlaku na
veřejné finance jsou fondy EU v mnoha zemích nezbytným
prostředkem pro stimulaci hospodářství a financování projektů
podporujících růst. Řádnou
správu veřejných institucí je třeba posílit další profesionalizací
veřejné služby, zlepšením řízení lidských zdrojů, posílením
analytických schopností a zajištěním kontinuity a stability kompetentních
zaměstnanců. Na úrovni EU
byla zjednodušena pravidla a Komise pomáhá členským státům
v jejich úsilí o změnu plánování, aby bylo financování dále
přizpůsobeno potřebám růstu. Mnoho členských
států musí dále posílit svůj boj proti daňovým podvodům a
únikům. Ve všech členských
státech existují „šedé ekonomiky“, přičemž některé z nich
jsou dokonce velmi rozvinuty. Problémy
způsobené daňovými podvody a úniky je nutno řešit na
různých úrovních prostřednictvím úsilí členských států zaměřeného na
zefektivnění vlastního systému výběru daní, posílené a
účinnější spolupráce mezi členskými státy, jasné a jednotné
politiky EU vůči třetím zemím, jež má zajistit, aby bylo možno
přijímat vhodná opatření zaměřená na podvody a úniky, jež
se opírají o využití určitých jurisdikcí mimo EU, které neuplatňují
rovnocenné normy, a koordinované a účinné politiky ve vztahu ke
třetím zemím.
4.
Závěry
Současná krize
odhalila hluboce zakořeněnou nerovnováhu a neprovádění
nezbytných reforem v celé EU. Stejně
jako trvalo určitou dobu, než tyto problémy začaly být citelné, bude
i určitou dobu trvat, než bude hospodářství EU opět stát na
pevných základech. Analýza provedená
pro evropský semestr na rok 2012 ukazuje, že nová správa ekonomických
záležitostí v EU začíná fungovat, přičemž pomáhá
členským státům zaměřit se na podstatné reformy, které
přinesou udržitelný růst a zaměstnanost. Je rovněž zřejmé, že členské státy při rozhodování
o fiskální konsolidaci nevolí vždy varianty, které jsou pro růst
nejpříznivější. Celkově je
zapotřebí v následujících dvanácti měsících zdůraznit
význam a naléhavost opatření zaměřených na růst,
přičemž je třeba pokračovat ve fiskální konsolidaci a
stabilizaci finančního sektoru. To
je třeba činit koordinovaně na vnitrostátní úrovni i úrovni EU,
aby opatření politiky a reformy přinesly co nejlepší výsledky. Návrhy obsaženými
v tomto sdělení a v jeho podrobnějších doporučeních
pro jednotlivé země Komise navrhuje konkrétní opatření, která mohou
pomoci navrátit EU k růstu a vytváření pracovních
příležitostí, jež napomohou ke zvýšení životní úrovně, zmírnění
chudoby a zajištění udržitelnějšího růstu pro budoucnost. Tato doporučení je zapotřebí realizovat
přednostně. Komise využije
veškeré nástroje nového správního rámce ke sledování a posuzování pokroku v
následujícím roce. Zároveň se bude
Komise i nadále zaměřovat na plné provedení plánu z října
2011, aby byl zajištěn vyvážený přístup, který pomůže EU
překonat krizi. Komise bude
intenzivně spolupracovat s členskými státy a evropskými orgány
na provádění své iniciativy zaměřené na růst a na
vypracování stavebních prvků a časového výhledu pro dokončení
hospodářské a měnové unie. Příloha 1: Evropský semestr Příloha 2: Výsledky hloubkových
přezkumů a postupů při nadměrném schodku Příloha 1: Evropský
semestr pro koordinaci politik V březnu 2010 Komise
navrhla a Evropská rada schválila strategii Evropa 2020. Jedná se o strategii růstu EU pro
příští desetiletí. Strategie
obsahuje pět hlavních cílů v oblasti zaměstnanosti, výzkumu
a vývoje, klimatu a energetiky, vzdělávání a boje proti chudobě. Dvacet tři členských států se v
březnu 2011 rovněž dohodlo na Paktu euro plus, který má
posílit koordinaci reforem v oblastech, které nejsou zcela zahrnuty na
úrovni EU (viz rámeček). Komise rovněž navrhla
a spoluzákonodárci EU odsouhlasili balíček šesti právních aktů
týkajících se správy ekonomických záležitostí, který vstoupil v platnost
dne 13. prosince 2011. Tyto nové
právní předpisy poskytly EU nové a účinné nástroje
k důkladnějšímu sledování hospodářských a fiskálních
politik členských států a k posílení pravidel. Pomocí nich byl Pakt o stabilitě a
růstu změněn tak, aby posílil společný dohled nad
veřejnými financemi. Mnohem
větší důraz je kladen na kritérium míry zadlužení stanovené Smlouvou.
Jak v preventivní, tak i v nápravné složce, byly také zavedeny nové
mechanismy prosazování (včetně sankcí). Vzhledem k významu
důrazného boje proti makroekonomickým nerovnováhám nefiskální povahy byl
rovněž rozšířen rámec dohledu o nový postup při
makroekonomické nerovnováze. Jeho
cílem je předcházet vzniku nerovnováh, které ohrožují ekonomickou
stabilitu. V případě
přetrvávající nerovnováhy tento postup zajistí, aby byla přijata
nápravná opatření. Tento nový
postup zahrnuje režim sankcí za opakované nedodržení dohodnutých kroků. Tímto novým postupem byla v únoru 2012
zveřejněna první zpráva mechanismu varování Komise. V souladu se zjištěními uvedenými ve
zprávě byly ve dvanácti zemích (Belgii, Bulharsku, Dánsku, Španělsku,
Francii, Itálii, na Kypru, v Maďarsku, Slovinsku, Finsku, Švédsku a
Spojeném království) provedeny první hloubkové přezkumy[10]. Za účelem
společného plnění těchto cílů a seskupení všech těchto
závazků, aby byla zajištěna lepší předběžná koordinace a
sledování rozhodnutí, členské státy odsouhlasily a poprvé v roce 2011
uplatnily nový způsob koordinace vnitrostátních politik nazvaný evropský
semestr pro koordinaci politik. Tento cyklus
začíná tím, že Evropská komise zveřejní roční analýzu
růstu, která přezkoumává ekonomické výzvy a stanoví priority pro EU
jako celek. Roční analýza
růstu se předkládá Evropskému parlamentu a slouží jako základ pro
jednání hlav států nebo předsedů vlád na jejich jarním evropském
summitu. Na základě jejich
pokynů členské státy v dubnu předloží své programy
stability nebo konvergenční programy (pojednávající o situaci jejich
veřejných financí) a národní programy reforem (pojednávající o
opatřeních na podporu růstu a zaměstnanosti), aby je Komise
mohla souběžně posoudit. Posouzení
Komisí má podobu návrhů každoročních doporučení pro jednotlivé
země, která se pak projednávají v různých složeních Rady a
před konečným přijetím Radou je na začátku léta schvaluje
Evropská rada. V druhé
části roku členské státy dokončí vnitrostátní rozpočty a
reformní strategie a Komise a příslušné instituce EU projednají a sledují
výkonnost a pokrok. Dnešní balíček
připravuje cestu k vytvoření druhého evropského semestru pro
koordinaci politik na zasedání Evropské rady v červnu 2012. Ve srovnání s minulým rokem je účinnost
postupu a dopad pokynů posílen zkušenostmi s uplatňováním
doporučení z roku 2011, zjištěními z hloubkových
přezkumů provedených pro dvanáct členských států a
větší automatičností, která by měla následovat
v přijetí navrhovaných doporučení. Tabulka 1: Přehled doporučení pro jednotlivé země pro období 2012–2013* * Irsku, Řecku, Portugalsku a Rumunsku se pouze
doporučuje plnit stávající závazky v rámci programů finanční
podpory ze strany EU/MMF. Tabulka 2: Přehled cílů strategie Evropa 2020[11] Symbol „*“ je uveden
tehdy, pokud je vnitrostátní cíl vyjádřen ukazatelem jiným, než je hlavní
cíl EU. Cíle členských států || Míra nezaměstnanosti (v %) || Výzkum a vývoj v % HDP || Cíle snižování emisí (ve srovnání s úrovní v roce 2005)[12] || Obnovitelné energie || Energetická účinnost – snížení spotřeby energie v Mtoe[13] || Podíl lidí s neukončeným vzděláním % || Terciární vzdělávání v % || Snížení počtu obyvatel ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením Hlavní cíl EU || 75 % || 3 % || -20% (ve srovnání s úrovní v roce 1990) || 20 % || 20 % zvýšení energetické účinnosti odpovídající 368 Mtoe || 10 % || 40 % || 20 000 000 Odhad EU || 73,70-74 % || 2,65-2,72 % || -20% (ve srovnání s úrovní v roce 1990) || 20 % || 206,5 || 10,3-10,5 % || 37,6-38,0 %[14] || AT || 77-78 % || 3,76 % || -16 % || 34 % || 7,16 || 9,5 % || 38 % (včetně ISCED 4a, které v roce 2010 představovalo přibližně 12 %) || 235 000 BE || 73,2 % || 3,0 % || -15 % || 13 % || 9,80 || 9,5 % || 47 % || 380 000 BG || 76 % || 1,5 % || 20 % || 16 % || 3,20 || 11 % || 36 % || 260 000* CY || 75-77 % || 0,5 % || -5 % || 13 % || 0,46 || 10 % || 46 % || 27 000 CZ || 75 % || 1 % (pouze veřejný sektor) || 9 % || 13 % || nepoužije se || 5,5 % || 32 % || Zachování počtu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením na úrovni roku 2008 (15,3 % celkového počtu obyvatel) s úsilím o jeho snížení o 30 000 DE || 77 % || 3 % || -14 % || 18 % || 38,30 || <10 % || 42 % (včetně ISCED 4, které v roce 2010 představovalo 11,4 %) || 320 000 (dlouhodobě nezaměstnaní)* DK || 80 % || 3 % || -20 % || 30 % || 0,83 || <10 % || Nejméně 40 % || 22 000 (osoby žijící v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce)* EE || 76 % || 3 % || 11 % || 25 % || 0,71 || 9,5 % || 40 % || 61 860 lidí mimo ohrožení chudobou* EL || 70 % || Cíl není k dispozici || -4 % || 18 % || 2,70 || pod 10 % || 32 % || 450 000 ES || 74 % || 3 % || -10 % || 20 % || 25,20 || 15 % || 44 % || 1 400 000 - 1 500 000 FI || 78 % || 4 % || -16 % || 38 % || 4,21 || 8 % || 42 % (úzká vnitrostátní definice) || 150 000 FR || 75 % || 3 % || -14 % || 23 % || 34,00 || 9,5 % || 50 % || Snížení počtu osob trvale ohrožených chudobou o třetinu za období 2007-2012 nebo o 1 600 000 lidí* HU || 75 % || 1,8 % || 10 % || 14,65 % || 2,96 || 10 % || 30,3 % || 450 000 IE || 69-71 % || přibližně 2 % 2,5 % HNP) || -20 % || 16 % || 2,75 || 8 % || 60 % || 200 000* IT || 67-69 % || 1,53 % || -13 % || 17 % || 27,90 || 15-16 % || 26-27 % || 2 200 000 LT || 72,8 % || 1,9 % || 15 % || 23 % || 1,14 || <9 % || 40 % || 170 000 LU || 73 % || 2,3-2,6 % || -20 % || 11 % || 0,19 || <10 % || 66 % || 6 000 LV || 73 % || 1,5 % || 17 % || 40 % || 0,67 || 13,4 % || 34-36 % || 121 000* MT || 62,9 % || 0,67 % || 5 % || 10 % || 0,24 || 29 % || 33 % || 6 560 NL || 80 % || 2,5 % || -16 % || 14 % || nepoužije se || <8 % || >40 % 45 % se očekává v roce 2020 || 93 000* PL || 71 % || 1,7 % || 14 % || 15,48 % || 13,6 || 4,5 % || 45 % || 1 500 000 PT || 75 % || 3 % || 1 % || 31 % || 6,00 || 10 % || 40 % || 200 000 RO || 70 % || 2 % || 19 % || 24 % || 10,00 || 11,3 % || 26,7 % || 580 000 SE || Více než 80 % || Přibližně 4 % || -17 % || 49 % || 12,80 || <10 % || 40-45 % || Snížení % žen a mužů, kteří nepracují (kromě studentů denního studia), jsou dlouhodobě nezaměstnaní nebo dlouhodobě práce neschopní, pod 14 %* SI || 75 % || 3 % || 4 % || 25 % || nepoužije se || 5 % || 40 % || 40 000 SK || 72 % || 1 % || 13 % || 14 % || 1,65 || 6 % || 40 % || 170 000 UK || Žádný cíl v NPR || Žádný cíl v NPR || -16 % || 15 % || nepoužije se || Žádný cíl v NPR || Žádný cíl v NPR || Stávající číselné cíle Aktu proti dětské chudobě z roku 2010* Příloha 2: Výsledky
hloubkových přezkumů Dne
14. února 2012 Evropská komise předložila svou první zprávu mechanismu
varování vypracovanou v souladu s nařízením (EU) č.
1176/2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy. Zpráva mechanismu varování zkoumala situaci všech
členských států kromě čtyřech zemí, se kterými byl
sjednán program pomoci (Řecko, Irsko, Portugalsko a Rumunsko). Na základě ekonomického výkladu srovnávacího
přehledu včasného varování dospěla Komise k závěru, že
je zapotřebí provést další hloubkovou analýzu makroekonomického vývoje v
těchto dvanácti členských státech: Belgii, Bulharsku, Dánsku, Španělsku, Francii, Itálii, na Kypru, v
Maďarsku[15],
Slovinsku, Finsku, Švédsku a Spojeném království. Pro každou
z těchto zemí útvary Komise vypracovaly podrobnou analýzu
zaměřenou na příslušnou zemi. Tyto zprávy jsou zveřejněny jako pracovní dokumenty
útvarů Komise jakožto součást tohoto balíčku. V rámci přípravy této analýzy se
uskutečnily zvláštní zjišťovací mise stanovené v právním
předpisu[16]. Toto sdělení splňuje požadavky
stanovené v čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 1176/2011, podle
nichž Komise o výsledcích hloubkového přezkumu informuje Radu a Evropský
parlament a zveřejní je. Na základě i)
hloubkových přezkumů provedených v souladu s článkem 5
nařízení (EU) č. 1176/2011 Komise dospěla
k závěru, že je nutno tyto nerovnováhy řešit, některé z
nich naléhavě: ·
Belgie se potýká s
nerovnováhou. Aby se snížilo
riziko nepříznivých dopadů na fungování ekonomiky, je třeba
věnovat další pozornost zejména makroekonomickému vývoji v oblasti
vnější konkurenceschopnosti zboží a zadluženosti, zvláště vysokému
veřejnému dluhu. ·
Bulharsko se potýká
s nerovnováhou. Aby se snížilo
riziko nepříznivých dopadů na fungování ekonomiky, je třeba
věnovat pozornost zejména úrovni vnějšího zadlužení, jakož i
určitým prvkům makroekonomického vývoje týkajícím se přílišného
snížení pákového efektu v podnikovém sektoru a také procesu
přizpůsobení trhu práce. ·
Dánsko se potýká s
nerovnováhou. Aby se snížilo
riziko nepříznivých dopadů na fungování ekonomiky, je třeba
věnovat pozornost zejména některým prvkům makroekonomického
vývoje, především těm, které jsou základem jeho vnější
konkurenceschopnosti, a potenciálním rizikům spojeným se zadlužeností
domácností.
Španělsko se potýká s velmi
vážnou nerovnováhou. Aby se
zabránilo případným nepříznivým dopadům na fungování
ekonomiky a hospodářské a měnové unie, je třeba
podrobně sledovat zejména makroekonomický vývoj, především pokud
jde o významnou úroveň dluhu veřejného sektoru, velké
vnější zadlužení a finanční sektor, které byly ovlivněny
vývojem trhu s bydlením, a věnovat těmto otázkám naléhavou
pozornost hospodářské politiky.
Francie se potýká s vážnou
nerovnováhou. Aby se snížilo
riziko nepříznivých dopadů na fungování ekonomiky, je třeba
věnovat pozornost zejména některým prvkům makroekonomického
vývoje v oblastech vývozní výkonnosti a konkurenceschopnosti.
Itálie se potýká s vážnou
nerovnováhou. Pozornost je
třeba věnovat zejména vysokému veřejnému dluhu a
makroekonomickému vývoji v oblasti vývozní výkonnosti, jelikož Itálie
ztrácí vnější konkurenceschopnost již od přijetí eura. Aby se snížilo riziko nepříznivých
dopadů na fungování ekonomiky, mělo by být vzhledem
k vysokému veřejnému dluhu hlavní prioritou posílení potenciálu
růstu.
Kypr se potýká s velmi vážnou
nerovnováhou. Aby se
zabránilo případným nepříznivým dopadům na fungování
ekonomiky a hospodářské a měnové unie, je třeba
podrobně sledovat zejména makroekonomický vývoj, který se odráží
v běžném účtu, veřejné finance a finanční sektor
a věnovat těmto otázkám naléhavou pozornost hospodářské
politiky.
Maďarsko se potýká s vážnou nerovnováhou. Aby se snížilo riziko nepříznivých
dopadů na fungování ekonomiky, je třeba věnovat velkou
pozornost zejména některým prvkům makroekonomického vývoje, jako
je vysoká záporná čistá investiční pozice vůči
zahraničí a veřejný dluh. V návaznosti na posouzení
účinných opatření a v souladu s ustanoveními
nařízení o Fondu soudržnosti EU Komise přijala návrh rozhodnutí
Rady, kterým se ruší pozastavení závazků z Fondu soudržnosti
z března 2012.
Slovinsko se potýká s vážnou nerovnováhou. Aby se snížilo riziko nepříznivých dopadů na fungování
ekonomiky, je třeba podrobně sledovat zejména makroekonomický
vývoj týkající se snížení pákového efektu v podnikovém sektoru a
stabilitu bank a nepříznivý, avšak méně naléhavý vývoj
vnější konkurenceschopnosti.
Finsko se potýká s nerovnováhou. Aby se snížilo riziko nepříznivých dopadů na fungování
ekonomiky, je třeba věnovat pozornost zejména některým
prvkům makroekonomického vývoje týkajícím se konkurenceschopnosti.
Švédsko se potýká s nerovnováhou. Aby se snížilo riziko nepříznivých dopadů na fungování
ekonomiky, je třeba věnovat pozornost zejména některým prvkům
makroekonomického vývoje týkajícím se dluhu v soukromém sektoru a
trhu s bydlením.
Spojené království se potýká s
nerovnováhou. Aby se snížilo
riziko nepříznivých dopadů na fungování ekonomiky, je třeba
věnovat pozornost zejména makroekonomickému vývoji v oblasti
zadlužení domácností a trhu s bydlením, stejně jako
nepříznivému vývoji vnější konkurenceschopnosti.
Tyto nerovnováhy
budou sledovány v rámci preventivní složky postupu při
makroekonomické nerovnováze a jsou začleněny v doporučeních pro
jednotlivé země v rámci evropského semestru. [1] KOM(2011) 669. [2] KOM(2010) 2020. [3] KOM(2011) 818. [4] KOM(2011) 594 a KOM (2011) 510. [5] KOM(2011) 400.
[6] KOM(2011) 815.
[7] Nařízení (EU) č.
1176/2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy. [8] „Země zapojené do programu“
(Řecko, Irsko, Portugalsko a Rumunsko) nebyly do tohoto šetření
zahrnuty. [9] COM (2012) 173. [10] Země, se kterými byl sjednán
program pomoci – Řecko, Irsko, Portugalsko a Rumunsko – nebyly do tohoto
přezkumu zahrnuty. [11] Vnitrostátní cíle stanovené v
národních programech reforem v dubnu 2012. [12] Vnitrostátní cíle snižování emisí
definované v rozhodnutí 2009/406/ES (též „rozhodnutí o sdílení úsilí“) se
týkají emisí nezahrnutých do systému obchodování s emisemi. Emise zahrnuté do systému obchodování
s emisemi budou sníženy o 21 % v porovnání s úrovní v roce
2005. Odpovídající celkové snížení
emisí bude činit -20 % v porovnání s úrovní v roce
1990. [13] Je třeba poznamenat, že
vnitrostátní odhady se rovněž liší, pokud jde o základní rok(y), podle
kterých se úspory odhadují. [14] Výpočet nezahrnuje ISCED 4
(Německo, Rakousko) a Spojené království, výsledek s ISCED 4: 40,0–40,4 %. [15] Maďarská vláda oficiálně
požádala o preventivní finanční pomoc z EU a MMF v listopadu 2011. [16] Podle čl. 5 odst. 1 a
článku 13 nařízení (EU) č. 1176/2011 se hloubkové přezkumy
provádějí ve spojení s kontrolními misemi. Mise se uskutečnily na úrovni útvarů v březnu a
dubnu.