(1)

V návaznosti na zveřejnění vědecké studie v roce 2001 nazvané „Use of permanent hair dyes and bladder cancer risk“ (Používání trvalých barev na vlasy a riziko rakoviny močového měchýře) došel Vědecký výbor pro kosmetické prostředky a nepotravinářské výrobky určené spotřebitelům, následně nahrazený podle rozhodnutí Komise 2004/210/ES (2) Vědeckým výborem pro spotřební zboží (dále jen „VVSZ“), k závěru, že možná zdravotní rizika používání barev na vlasy jsou znepokojující.

(2)

VVSZ dále doporučil vytvořit celkovou strategii posuzování bezpečnosti látek k barvení vlasů, včetně požadavků na zkoušky látek používaných v přípravcích k barvení vlasů s ohledem na jejich možnou genotoxicitu nebo karcinogenitu.

(3)

V návaznosti na stanoviska VVSZ se Komise s členskými státy a zúčastněnými stranami dohodla na celkové strategii regulace látek používaných v přípravcích k barvení vlasů, podle níž měly průmyslové subjekty předložit podklady s aktualizovanými vědeckými údaji o bezpečnosti látek k barvení vlasů, aby mohl VVSZ provést posouzení rizika.

(4)

Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele (VVBS), který podle rozhodnutí Komise 2008/721/ES (3) nahradil VVSZ, posoudil bezpečnost jednotlivých látek k barvení vlasů, jichž se týkaly aktualizované podklady předložené průmyslovými subjekty.

(5)

V důsledku posouzení ze strany VVBS je za účelem zajištění bezpečnosti přípravků k barvení vlasů pro lidské zdraví nezbytné zakázat používání tří látek k barvení vlasů, a to 1,2,4-Trihydroxybenzenu (4), 2-(4-Amino-2-nitroanilino)benzoové kyseliny (5) a 4-Amino-3-hydroxytoluenu (6), na základě konečných stanovisek vydaných VVBS ohledně jejich bezpečnosti. S ohledem na konečná stanoviska VVBS ohledně dalších šesti látek k barvení vlasů, a to látek Dimethylpiperazinium Aminopyrazolopyridine HCl (7), Methylimidazoliumpropyl p-phenylenediamine HCl (8), HC Orange No. 6 (9), Acid Orange 7 (10), Tetrabromophenol Blue (11) a Indigofera Tinctoria (12), je navíc vhodné stanovit jejich nejvyšší koncentrace pro použití v přípravcích k barvení vlasů.

(6)

Definice přípravku na vlasy stanovená v bodě 1 písm. c) úvodu k přílohám II až VI nařízení (ES) č. 1223/2009 vylučuje použití přípravků k barvení vlasů na řasy, a to na základě odlišné úrovně rizika použití kosmetického přípravku na vlasy na hlavě ve srovnání s použitím téhož přípravku na řasy. V případě aplikace přípravků k barvení vlasů na řasy bylo tedy třeba provést zvláštní posouzení bezpečnosti.

(7)

Látka 2-Methoxymethyl-p-Phenylenediamine a její sulfát jsou již uvedeny v položce 292 v příloze III nařízení (ES) č. 1223/2009. S ohledem na závěry nejnovějšího stanoviska VVBS (13) ohledně používání uvedených látek na řasy by oblast použití omezení, které se na ně vztahuje, měla být rozšířena o přípravky určené k barvení řas.

(8)

Aby se zabránilo jakémukoli riziku spojenému s aplikací přípravků určených k barvení řas obsahujících látku 2-Methoxymethyl-p-Phenylenediamine a její sulfát samotnými spotřebiteli, měly by být uvedené přípravky povoleny pouze pro profesionální použití.

(9)

Aby byli spotřebitelé a profesionální uživatelé informováni o možných nežádoucích účincích použití barev na vlasy a přípravků určených k barvení řas, měla by být za účelem snížení rizika senzibilizace kůže u těchto přípravků na jejich etiketách vytištěna příslušná upozornění.

(10)

Nařízení (ES) č. 1223/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(11)

Je vhodné poskytnout průmyslovým subjektům přiměřené lhůty, aby se mohly přizpůsobit novým požadavkům a postupně vyřadily kosmetické přípravky, které zmíněným požadavkům nevyhovují.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro kosmetické přípravky,