6.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 140/35

(1)

Příloha I nařízení Komise (EU) č. 10/2011 (2) stanoví seznam povolených látek Unie, které se mohou používat v materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami.

(2)

Od poslední změny nařízení (EU) č. 10/2011 zveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) další vědecká stanoviska týkající se konkrétních látek, které je možno používat v materiálech určených pro styk s potravinami, i schváleného použití již povolených látek. Aby nařízení (EU) č. 10/2011 odráželo nejnovější zjištění úřadu, mělo by být změněno.

(3)

Úřad přijal stanoviska, která přehodnocují kontaminaci potravin perchlorátem a dietární expozici člověka perchlorátu (3) (4). Látka kyselina chloristá, soli (perchlorát) (materiál určený pro styk s potravinami – č. 822) je zahrnuta jako přísada nebo pomocná látka pro výrobu polymerů v tabulce 1 přílohy I nařízení (EU) č. 10/2011. Na tuto látku se vztahuje specifický migrační limit (SML) 0,05 mg/kg na základě předpokládané běžné dietární expozice z materiálů určených pro styk s potravinami, tj. že osoba o tělesné hmotnosti 60 kg zkonzumuje denně 1 kg potravin. Úřad v přehodnocení perchlorátu stanovil tolerovatelný denní příjem (TDI) na 0,3 μg/kg tělesné hmotnosti za den a uvedl, že krátkodobá i dlouhodobá expozice perchlorátu u skupin mladé populace ze všech potravinových zdrojů překračuje TDI, zatímco u dospělé populace je krátkodobá a dlouhodobá expozice na úrovni TDI. Aby to bylo zohledněno, měl by být SML vypočítán na základě TDI a měl by být použit běžný alokační faktor 10 % TDI z materiálů určených pro styk s potravinami. V důsledku toho by měl být SML 0,05 mg/kg u perchlorátu snížen na 0,002 mg/kg, aby bylo zajištěno, že migrace perchlorátu z plastových materiálů určených pro styk s potravinami neohrozí zdraví lidí.

(4)

Úřad přijal příznivé vědecké stanovisko (5) k používání látky směs 2,4-bis(1,1-dimethylpropyl)fenyltriesterů a 4-(1,1-dimethylpropyl)fenyl triesterů kyseliny fosforité (materiál určený pro styk s potravinami č. 974 a č. CAS 939402-02-5). Tato látka je povolena s migračním limitem 5 mg/kg potraviny. Úřad na základě nových vědeckých důkazů dospěl k závěru, že tato látka nepředstavuje pro spotřebitele bezpečnostní riziko, pokud se její specifický migrační limit zvýší z 5 na 10 mg/kg, když budou dodržena ostatní stávající omezení. Proto by se migrační limit této látky měl zvýšit z 5 na 10 mg/kg za předpokladu, že budou zachována ostatní omezení.

(5)

Úřad přijal příznivé vědecké stanovisko (6) k používání látky 1,2,3,4-tetrahydronaftalen-2,6-dikarboxylová kyselina, dimethylester (materiál určený pro styk s potravinami č. 1066 a č. CAS 23985-75-3). Úřad dospěl k závěru, že látka nepředstavuje pro spotřebitele bezpečnostní riziko, pokud se používá jako komonomer k výrobě polyesterové vrstvy určené k použití jako vnitřní vrstva ve vícevrstvém materiálu z plastu určeném ke styku s potravinami, pro které tabulka 2 přílohy III nařízení (EU) č. 10/2011 stanoví simulanty A, B, C a/nebo D1. Migrace úhrnného množství látky a jejích dimerů (cyklický a otevřený řetězec) by neměla přesáhnout 0,05 mg/kg potraviny. Proto by měl být uvedený monomer zařazen na seznam povolených látek Unie s omezením, že je nutno dodržet tyto specifikace.

(6)

Úřad přijal příznivé vědecké stanovisko (7) k používání látky [3-(2,3-epoxypropoxy)propyl]trimethoxysilan (materiál určený pro styk s potravinami č. 1068 a č. CAS 2530-83-8). Úřad dospěl k závěru, že ačkoli má látka genotoxický potenciál, kvůli své nízké expozici, pokud tato expozice vůbec existuje, nepředstavuje bezpečnostní riziko, když se používá jako složka tužicích činidel k ošetření skleněných vláken zasazených v plastech s nízkou propustností, jako jsou polyethylentereftalát (PET), polykarbonát (PC), polybutylentereftalát (PBTP), termosetové polyestery a epoxy bisfenol vinylester, určených k jednorázovému nebo opakovanému použití při dlouhodobém skladování za pokojové teploty, krátkodobém opakovaném styku za vyšší nebo vysoké teploty a u všech potravin. Vzhledem k tomu, že některé reakční produkty látky obsahující epoxidovou funkci mohou mít rovněž genotoxický potenciál, rezidua látky a každého z reakčních produktů v ošetřených skleněných vláknech by neměla být zjistitelná při 10 μg/kg u látky a 60 μg/kg u každého z reakčních produktů (hydrolyzované monomery a cyklický dimer, trimer a tetramer obsahující epoxid).

(7)

Příloha I nařízení (EU) č. 10/2011 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,