19.3.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 74/45

(1)

Článek 12 nařízení (EU) č. 1285/2013 stanoví, že Komise nese celkovou odpovědnost za program Galileo, a svěřuje jí prováděcí pravomoci s cílem určit lokalizaci pozemní infrastruktury systému vytvořeného v rámci tohoto programu a zajistit její fungování. Tato infrastruktura zahrnuje pozemní střediska a stanice.

(2)

Komise již lokalizaci pozemní infrastruktury systému vytvořeného na základě programu Galileo z velké části určila v prováděcím rozhodnutí 2012/117/EU (2).

(3)

Prováděcí rozhodnutí 2012/117/EU bylo přijato na základě ustanovení čl. 12 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 (3), které bylo zrušeno a nahrazeno nařízením (EU) č. 1285/2013. Aby se zajistila kontinuita programu a aby se zohlednila nová omezení a potřeby, které se objeví během jeho vývoje, je třeba znovu určit lokalizaci pozemní infrastruktury systému vytvořeného v rámci programu Galileo a stanovit opatření nezbytná pro její řádné fungování. Je třeba uvést, že při určování počtu a umístění středisek a stanic stanovených v prováděcím rozhodnutí 2012/117/EU byla zvážena případná geografická a technická omezení související s optimálním rozmístěním po planetě, případná přítomnost existujícího zařízení a vybavení, které je vyhovující pro dané úkoly, dodržení bezpečnostních požadavků jednotlivých středisek a stanic a požadavků jednotlivých členských států na národní bezpečnost.

(4)

Je však třeba vzít v úvahu nová omezení a potřeby, které se objeví během vývoje programu u některých prvků týkajících se středisek a stanic uvedených v prováděcím rozhodnutí 2012/117/EU.

(5)

Zaprvé, aby se umožnilo lepší využívání systému, pokud jde o střediska, je nezbytné zřídit sedmé středisko, a sice středisko integrované logistické podpory (dále jen „středisko ILP“), jehož úkolem bude centrální skladování různých náhradních dílů a zařízení pro uvedenou infrastrukturu.

(6)

Volba umístění střediska ILS byla předmětem otevřeného a transparentního řízení ve dvou fázích. Komise nejprve zaslala členským státům výzvu k vyjádření zájmu a byla zachována kandidatura Belgie a České republiky. Ve druhé fázi byly za účelem rozlišení těchto dvou kandidatur oba tyto členské státy vyzvány, aby předložily podrobné návrhy. Po posouzení těchto návrhů podle kritérií bezpečnosti, rizik, harmonogramu a nákladů výborem složeným ze zástupců Evropské komise, Evropské kosmické agentury a Agentury pro evropský GNSS se návrh Belgie jeví jako nejvhodnější, jelikož architektura a design budov v lokalitě Transinne jsou zcela přizpůsobeny k zajištění logistiky systému vytvořeného v rámci programu Galileo. Toto středisko by mělo být zřízeno v roce 2016 a mělo by být předmětem dohody s Belgií.

(7)

Kromě toho bylo v roce 2014 dokončeno zřizování dvou kontrolních středisek (GCC) a tato střediska by měla být předmětem dohod s Německem a Itálií; zřizování bezpečnostního střediska Galileo (GSMC) bylo zahájeno v roce 2013 a bylo předmětem dohod podepsaných v roce 2013 s Francií a Spojeným královstvím, ale mělo by být dokončeno až v roce 2017, a nikoli v roce 2015; zřizování střediska služeb GNSS (GSC) bylo předmětem dohody, která byla podepsána se Španělskem dne 30. června 2014, a nikoliv v roce 2013; zřízení střediska služeb SaR probíhalo mezi lety 2012 a 2014 a mělo by být předmětem rámcové smlouvy o poskytování služeb s národním střediskem pro studium vesmíru (CNES) a nikoli předmětem dohody s Francií; zřizování referenčního střediska Galileo (GRC) se sídlem v nizozemském Noordwijku blízko objektu ESTEC, ale nikoli přímo v něm, by mělo probíhat v letech 2015 až 2017, a nikoliv v letech 2013 až 2016 a bude předmětem dohody s Nizozemskem v roce 2016; zřizování testovací stanice na oběžné dráze v Redu nebylo předmětem smlouvy uzavřené se společností Spaceopal.

(8)

Zadruhé, pokud jde o stanice, ke zřízení stanic TTC na Réunionu a v Nouméa došlo mezi lety 2012 a 2014, ale ke zřízení stanice TTC v Papeete na Tahiti by mělo dojít až v letech 2016–2017. Kromě toho byly sice v letech 2012 až 2014 zřízeny stanice GSS v Kiruně, na ostrově Jan Mayen, na Azorech, Kerguelenech, Saint Pierre a Miquelonu, Ascensionu a Falklandských ostrovech, ale zřízení stanic GSS na Kanárských ostrovech a na Madeiře bylo zrušeno, zřízení stanice GSS na ostrově Wallis je odloženo na roky 2016–2017 a případné zřízení stanic GSS v Tokiu, Adélině zemi a na ostrově Diego Garcia bude teprve vyhodnoceno a byla zřízena stanice GSS v Redu.

(9)

Kromě toho zřízení stanic SaR sice proběhlo podle očekávání a bylo předmětem dohod a memoranda o porozumění, ale je vhodné upřesnit, že tyto stanice jsou rozděleny na dva typy: na jedné straně jsou to stanice zvané „meolut“ („Medium Earth Orbit Local User terminal“ – terminál pro místní uživatele na střední oběžné dráze Země), které přijímají tísňové signály vysílané družicemi a které se nacházejí v Makariu, Maspalomas a na Svalbardu; na druhé straně jsou to stanice tvořené referenční značkou SaR, které vysílají referenční tísňové signály umožňující kalibrovat systém a měřit jeho výkonnost a které se rovněž nacházejí v Makariu, Maspalomas a na Svalbardu, ale rovněž v Toulouse a na azorském ostrově Santa Maria.

(10)

Kromě toho, jelikož se tímto rozhodnutím nahrazuje prováděcí rozhodnutí 2012/117/EU, uvedené rozhodnutí by mělo být zrušeno. V zájmu právní jistoty a řádné správy jsou prvky, které jsou zahrnuty v příloze prováděcího rozhodnutí 2012/117/EU a nové prvky stanovené tímto rozhodnutím konsolidovány v příloze.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 36 odst. 1 nařízení (EU) č. 1285/2013,