SEZNAM PŘÍLOH

Příloha I	EU schválení typu vozidla z hlediska hladiny akustického tlaku
	Dodatek 1:	Informační dokument
	Dodatek 2:	Vzor certifikátu EU schválení typu
Příloha II	Metody a zařízení na měření hluku motorových vozidel
	Dodatek:	Obrázky
Příloha III	Mezní hodnoty
Příloha IV	Systémy tlumení hluku s akusticky absorbujícími vláknitými materiály
	Dodatek:	Obrázek 1 – Zkušební zařízení pro stabilizaci pulzováním
Příloha V	Hluk tlakovzdušných systémů
	Dodatek:	Obrázek 1 – Polohy mikrofonu pro měření hluku tlakovzdušného systému
Příloha VI	Kontroly shodnosti výroby vozidel
Příloha VII	Metoda měření pro posouzení shody s dalšími ustanoveními týkajícími se emisí hluku (ASEP)
	Dodatek:	Vzor prohlášení o shodě s dalšími ustanoveními týkajícími se emisí hluku (ASEP)
Příloha VIII	Opatření týkající se akustického varovného systému vozidla (AVAS)
Příloha IX	EU schválení typu systémů tlumení hluku jako samostatných technických celků z hlediska hladiny akustického tlaku (náhradní systémy tlumení hluku)
	Dodatek 1:	Informační dokument
	Dodatek 2:	Vzor certifikátu EU schválení typu
	Dodatek 3:	Vzor značky EU schválení typu
	Dodatek 4:	Zkušební zařízení
	Dodatek 5:	Měřicí body – zpětný tlak
Příloha X	Kontroly shodnosti výroby náhradního systému tlumení hluku jako samostatného technického celku
Příloha XI	Změny směrnice 2007/46/ES
Příloha XII	Srovnávací tabulka

PŘÍLOHA I

EU SCHVÁLENÍ TYPU VOZIDLA Z HLEDISKA HLADINY AKUSTICKÉHO TLAKU

1.   ŽÁDOST O EU SCHVÁLENÍ TYPU VOZIDLA

1.1.   Žádost o EU schválení typu podle čl. 7 odst. 1 a 2 směrnice 2007/46/ES pro typ vozidla z hlediska hladiny akustického tlaku podává výrobce vozidla.

1.2.   Vzor informačního dokumentu je uveden v dodatku 1.

1.3.   Výrobce vozidla dodá technické zkušebně odpovědné za zkoušky vozidlo představující typ, pro který je schválení typu požadováno. Při výběru vozidla představujícího typ zvolí technická zkušebna odpovědná za zkoušky vozidlo ke spokojenosti schvalovacího orgánu. K rozhodování během výběru lze využít zkušebních metod se simulací.

1.4   Na žádost technické zkušebny musí být rovněž dodán vzorek systému tlumení hluku a motor nejméně téhož objemu a maximálního jmenovitého výkonu, jako je motor namontovaný ve vozidle, pro něž je požadováno schválení typu.

2.   ZNAČENÍ

2.1.   Konstrukční části výfukového systému a sacího systému s výjimkou úchytů a potrubí musí být označeny:

2.1.1.   obchodní značkou nebo názvem výrobce systému a jeho konstrukčních částí;

2.1.2.   obchodním označením výrobce.

2.2.   Označení podle bodů 2.1.1 a 2.1.2 musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná, i když je systém namontován na vozidle.

3.   UDĚLENÍ EU SCHVÁLENÍ TYPU VOZIDLA

3.1.   Jsou-li splněny příslušné požadavky, udělí se EU schválení typu podle čl. 9 odst. 3 a popřípadě podle čl. 10 odst. 4 směrnice 2007/46/ES.

3.2.   Vzor certifikátu EU schválení typu je uveden v dodatku 2.

3.3.   Každému schválenému typu vozidla se přidělí číslo schválení typu podle přílohy VII směrnice 2007/46/ES. Tentýž členský stát nesmí přidělit stejné číslo jinému typu vozidla.

3.3.1.   Splňuje-li typ vozidla mezní hodnoty fáze 1 přílohy III, za částí 3 čísla schválení typu následuje písmeno „A“. Splňuje-li typ vozidla mezní hodnoty fáze 2 přílohy III, za částí 3 čísla schválení typu následuje písmeno „B“. Splňuje-li typ vozidla mezní hodnoty fáze 3 přílohy III, za částí 3 čísla schválení typu následuje písmeno „C“.

4.   ZMĚNY EU SCHVÁLENÍ TYPU

Při změnách typu schváleného podle tohoto nařízení se použijí články 13, 14, 15 a 16 a čl. 17 odst. 4 směrnice 2007/46/ES.

5.   OPATŘENÍ PRO SHODNOST VÝROBY

5.1.   Opatření přijatá k zajištění shodnosti výroby musí odpovídat požadavkům článku 12 směrnice 2007/46/ES.

5.2.   Zvláštní ustanovení:

5.2.1.   Zkoušky stanovené v příloze VI tohoto nařízení odpovídají zkouškám uvedeným v bodě 2.3.5 přílohy X směrnice 2007/46/ES.

5.2.2.   Obvyklá četnost kontrol uvedených v bodě 3 přílohy X směrnice 2007/46/ES je jedna kontrola za dva roky.

PŘÍLOHA II

METODY A ZAŘÍZENÍ NA MĚŘENÍ HLUKU MOTOROVÝCH VOZIDEL

1.   METODY MĚŘENÍ

1.1.   Hluk vydávaný typem vozidla předloženým k EU schválení typu se měří pomocí dvou metod popsaných v této příloze u vozidla za jízdy a u stojícího vozidla. U vozidla s hybridním elektrickým pohonem, u něhož spalovací motor nemůže běžet, pokud vozidlo stojí, se vydávaný hluk měří jen za jízdy.

Vozidla s maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla převyšující 2 800 kg se podrobí doplňujícím měřením hluku tlakovzdušných systémů se stojícím vozidlem podle ustanovení přílohy V, je-li vozidlo vybaveno odpovídajícím brzdovým zařízením

1.2.   Údaje naměřené v rámci zkoušek stanovených v bodě 1.1 této přílohy se zaznamenají do zkušebního protokolu a do formuláře shodného se vzorem uvedeným v dodatku 2 k příloze I.

2.   MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

2.1.   Akustická měření

Pro měření hladiny akustického tlaku se použije přesný zvukoměr nebo rovnocenný měřicí systém, který splňuje požadavky na přístroje třídy 1 (včetně doporučeného krytu proti větru, pokud je použit). Tyto požadavky jsou popsány v normě „IEC 61672-1:2002: Přesné zvukoměry“, druhé vydání, Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC).

Měří se při časové konstantě zvukoměru „rychle“ a při váhové křivce „A“, které jsou rovněž popsány v normě „IEC 61672-1:2002“. Pokud se použije systém, který zahrnuje periodické vzorkování hladiny akustického tlaku vážené váhovou křivkou A, interval měření nesmí přesahovat 30 ms (milisekund).

Přístroje se musejí udržovat a kalibrovat podle pokynů výrobce přístroje.

2.2.   Splnění požadavků

Splnění požadavků na zařízení pro akustická měření musí být ověřeno platným certifikátem shody. Certifikát shody se považuje za platný, pokud byla certifikace shody s normami u zvukového kalibrátoru provedena během posledních 12 měsíců a u přístrojového systému během posledních 24 měsíců. Veškeré ověřování shody musí provádět laboratoř, která je oprávněna provádět kalibrace podle příslušných norem.

2.3.   Kalibrace celého akustického měřicího systému na sérii měření

Na počátku a na konci každé série měření se celý akustický měřicí systém kalibruje zvukovým kalibrátorem, který splňuje požadavky na zvukové kalibrátory o třídě přesnosti 1 podle normy IEC 60942:2003. Rozdíl mezi kalibracemi musí být bez dalšího seřizování menší nebo roven 0,5 dB. Pokud je tato hodnota překročena, výsledky měření získané po poslední uspokojivé kalibraci se neberou v úvahu.

2.4.   Zařízení na měření rychlosti

Otáčky motoru se měří přístrojem s přesností ± 2 %nebo lepší při otáčkách motoru požadovaných k provedení zkoušky.

Rychlost vozidla na silnici se měří přístroji s přesností nejméně ± 0,5 km/h, pokud se používá zařízení pro kontinuální měření.

Pokud se rychlost měří pomocí nezávislých měření, musejí měřicí zařízení vyhovovat požadavkům na minimální přesnost ± 0,2 km/h.

2.5.   Meteorologické přístroje

Meteorologické přístroje ke sledování podmínek okolního prostředí během zkoušky musejí zahrnovat následující přístroje:

—	přístroj na měření teploty s přesností minimálně ± 1 °C,

—	přístroj na měření rychlosti větru s přesností minimálně ± 1,0 m/s,

—	přístroj na měření tlaku s přesností minimálně ± 5 hPa,

—	přístroj na měření relativní vlhkosti s přesností minimálně ± 5 %.

3.   PODMÍNKY MĚŘENÍ

3.1.   Zkušební místo a podmínky prostředí

3.1.1.   Povrch zkušební dráhy a rozměry zkušebního místa musejí vyhovovat normě ISO 10844:2011. Povrch místa musí být prost prachového sněhu, vysoké trávy, volné zeminy nebo škváry. V blízkosti mikrofonu a zdroje hluku nesmí být žádné překážky, které by mohly mít vliv na akustické pole. Osoba provádějící měření se musí postavit tak, aby neovlivňovala údaje na měřicím přístroji.

3.1.2.   Nesmí se měřit za nepříznivých povětrnostních podmínek. Musí se zajistit, že výsledky nebudou ovlivněny poryvy větru.

Meteorologické přístroje se musí nacházet těsně vedle zkušebního úseku ve výšce 1,2 m ± 0,02 m. Měření se provádí při teplotě okolního vzduchu od + 5 °C do + 40 °C.

Zkoušky se nesmějí provádět, pokud rychlost větru včetně poryvů překročí během měření akustického tlaku 5 m/s ve výšce mikrofonu.

Během měření akustického tlaku se zaznamenají reprezentativní hodnoty pro teplotu, rychlost a směr větru, relativní vlhkost a barometrický tlak.

Zvukové špičky, které zjevně nesouvisejí s celkovou hladinou akustického tlaku vozidla, se při zjišťování údajů neberou v úvahu.

Hluk pozadí se měří po dobu 10 sekund bezprostředně před a po sérii zkoušek vozidla. Měření se musejí provádět se stejnými mikrofony a při stejném umístění mikrofonů jako při zkoušce. Zaznamená se maximální hladina akustického tlaku vážená váhovou křivkou A.

Hluk pozadí (včetně hluku způsobeného větrem) musí být alespoň o 10 dB nižší než hladina akustického tlaku vážená váhovou křivkou A zkoušeného vozidla. Je-li rozdíl mezi hlukem pozadí a naměřeným hlukem v rozsahu od 10 do 15 dB(A), musí být pro výpočet výsledku měření od údaje na zvukoměru odečtena příslušná korekce podle této tabulky:

Rozdíl mezi hlukem pozadí a měřeným hlukem dB(A)	10	11	12	13	14	15
Korekce dB(A)	0,5	0,4	0,3	0,2	0,1	0,0

3.2.   Vozidlo

3.2.1.   Zkušební vozidlo musí být reprezentativním vzorkem vozidel, která mají být uváděna na trh; výrobce ho musí vybrat se souhlasem technické zkušebny tak, aby splňovalo požadavky tohoto nařízení. Měření se provádějí na vozidlech bez přívěsu, vyjma neoddělitelných vozidel. Na žádost výrobce lze u vozidel se zdvihatelnou nápravou/zdvihatelnými nápravami provádět měření ve zdvižené poloze.

Měření se provádějí s vozidly o zkušební hmotnosti mt stanovené podle této tabulky:

Kategorie vozidla	Zkušební hmotnost vozidla (mt)
M1	mt = mro
N1	mt = mro
N2, N3	mt = 50 kg/kW jmenovitého výkonu motoru Nad poháněnou/poháněné zadní nápravu/nápravy se umístí dodatečný náklad, aby se dosáhlo zkušební hmotnosti. Dodatečný náklad je omezen na 75 % maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého vozidla přípustné pro zadní nápravu. Zkušební hmotnost musí být splněna s dovolenou odchylkou ± 5 %. Pokud těžiště dodatečného nákladu nemůže být v ose se středem zadní nápravy, zkušební hmotnost vozidla nesmí překročit součet zatížení přední a zadní nápravy bez nákladu a dodatečného nákladu. Zkušební hmotnost vozidel s více než dvěma nápravami musí být stejná jako u vozidel se dvěma nápravami.
M2, M3	mt = mro – hmotnost případného člena posádky nebo pokud se zkoušky provádějí na neúplném vozidle bez karoserie, mt = 50 kg/kW jmenovitého výkonu motoru v souladu s výše uvedenými podmínkami (viz kategorie N2, N3).

3.2.2.   Na žádost žadatele se vozidlo kategorie M2, M3, N2 nebo N3 považuje za představitele jeho dokončeného typu, jsou-li zkoušky prováděny na neúplném vozidle bez karoserie. Při zkoušce na neúplném vozidle se vozidlo opatří všemi příslušnými izolačními materiály, panely a díly a systémy pro snížení hluku podle konstrukční předlohy výrobce, s výjimkou části karoserie, která je montována v pozdější fázi.

Novou zkoušku není třeba provést v případě namontování doplňkové palivové nádrže nebo v případě přemístění původní palivové nádrže, jestliže nebyly změněny další části či konstrukce vozidla mající zjevně vliv na emise hluku.

3.2.3.   Emise hluku související s odvalováním pneumatik jsou stanovené v nařízení (ES) č. 661/2009. Pneumatiky použité při zkoušce musí být pro dotyčné vozidlo reprezentativní a musí být zvoleny výrobcem vozidla a zaznamenány v doplňku k dodatku 2 k příloze I tohoto nařízení. Musejí odpovídat jednomu z rozměrů pneumatik určených pro vozidlo jako původní zařízení. Pneumatika je nebo bude komerčně dostupná na trhu ve stejnou dobu jako vozidlo (1). Pneumatiky musí být nahuštěny na tlak doporučený výrobcem vozidla pro zkušební hmotnost vozidla. Hloubka vzorku pneumatik musí být minimálně 1,6 mm.

3.2.4.   Před začátkem měření se motor uvede do běžných provozních podmínek.

3.2.5.   Je-li vozidlo vybaveno pohonem více než jedné nápravy, provede se zkouška s pohonem určeným pro normální použití na silnici.

3.2.6.   Je-li vozidlo vybaveno jedním nebo více ventilátory s automatickým ovládacím mechanismem, nesmí se během měření do tohoto mechanismu zasahovat.

3.2.7.   Je-li vozidlo vybaveno systémem tlumení hluku s vláknitými materiály, výfukový systém musí být před zkouškou uveden do stavu podle přílohy IV.

4.   ZKUŠEBNÍ METODY

4.1.   Měření akustického tlaku vozidel za jízdy

4.1.1.   Obecné zkušební podmínky

Na zkušební dráze se vyznačí dvě přímky, AA' a BB', rovnoběžné s přímkou PP' a umístěné 10 m před přímkou PP' a 10 m za ní.

Na každé straně vozidla a pro každý rychlostní stupeň se měří nejméně čtyřikrát. Pro účely seřízení je možno uskutečnit předběžná měření, na něž se nebere ohled.

Mikrofon se umístí ve vzdálenosti 7,5 ± 0,05 m od vztažné přímky CC' dráhy a 1,2 ± 0,02 m nad povrchem vozovky.

Vztažná osa pro volné pole (viz IEC 61672-1:2002) musí být vodorovná a směřovat kolmo k přímce dráhy vozidla CC'.

4.1.2.   Zvláštní zkušební podmínky pro vozidla

4.1.2.1.   Vozidla kategorií M1, M2 ≤ 3 500 kg, N1

Dráha osy vozidla musí během celé zkoušky, od nájezdu k přímce AA' po překročení přímky BB' zádí vozidla, co nejpřesněji sledovat přímku CC'. Je-li vozidlo vybaveno pohonem více než jedné nápravy, provede se zkouška s pohonem určeným pro normální použití na silnici.

Je-li vozidlo vybaveno přídavnou převodovkou s ručním řazením nebo vícestupňovou nápravou, použije se poloha užívaná pro normální městský provoz. V každém případě jsou nepřípustné převodové poměry pro pomalou jízdu, parkování nebo brzdění.

Zkušební hmotnost vozidla musí odpovídat tabulce v bodě 3.2.1.

Zkušební rychlost vtest je 50 km/h ± 1 km/h. Zkušební rychlosti se musí dosáhnout, když je vztažný bod v přímce PP'.

4.1.2.1.1.   Index poměru výkonu k hmotnosti (PMR)

PMR se vypočte podle tohoto vzorce:

PMR = (Pn/mt) × 1 000, kde Pn je měřeno v kW a mt je měřeno v kg podle bodu 3.2.1 této přílohy.

Bezrozměrný index poměru výkonu k hmotnosti (PMR) se používá pro výpočet akcelerace.

4.1.2.1.2.   Výpočet akcelerace

Výpočet akcelerace lze použít pouze pro kategorie M1, N1 a M2 ≤ 3 500 kg.

Akcelerace se vždy vypočítá z různých rychlostí vozidla na zkušební dráze. Uvedené rovnice se používají pro výpočet awot i, awot i+1 a awot test. Rychlost na AA' nebo PP' je vymezena jako rychlost vozidla, při které vztažný bod překračuje přímku AA' (vAA') nebo PP' (vPP'). Rychlost na přímce BB' je vymezena jako rychlost, při které záď vozidla překračuje přímku BB' (vBB'). Metoda výpočtu akcelerace musí být zaznamenána ve zkušebním protokolu.

Kvůli definici vztažného bodu vozidla se délka vozidla (lveh) v rovnici níže uvažuje odlišně. Pokud se vztažný bod nachází na přední části vozidla, l = lveh, pokud uprostřed, l = 1/2 lveh a pokud v zadní části, l = 0.

4.1.2.1.2.1.   Postup pro výpočet u vozidel s převodovkou s ručním řazením, automatickou převodovkou, adaptivní převodovkou a převodovkou s plynule měnitelnými převody (CVT), u kterých zkouška probíhá s uzamčenými převodovými poměry:

awot test = ((vBB'/3,6)2 – (vAA'/3,6)2)/(2 * (20+l))

awot test užitý pro výpočet výběru rychlostního stupně je aritmetický průměr čtyř awot test, i během každé platné měřené jízdy.

Lze použít předčasnou akceleraci. Místo sešlápnutí pedálu akcelerátoru před přímkou AA' se uvede do zkušebního protokolu.

4.1.2.1.2.2.   Postup výpočtu u vozidel s automatickou převodovkou, adaptivní převodovkou a převodovkou s plynule měnitelnými převody (CVT), u kterých zkouška probíhá s neuzamčenými převodovými poměry:

awot test užitý pro výpočet výběru rychlostního stupně je aritmetický průměr čtyř awot test, i během každé platné měřené jízdy.

Pokud lze pro ovládání převodů za účelem splnění požadavků zkoušky použít zařízení nebo opatření popsaná v bodě 4.1.2.1.4.2, výpočet awot test se provede podle tohoto vzorce:

awot test = ((vBB'/3,6)2 – (vAA'/3,6)2)/(2 * (20+l))

Lze použít předčasnou akceleraci.

Pokud se nepoužijí zařízení nebo opatření popsaná v bodě 4.1.2.1.4.2, awot test se vypočte podle tohoto vzorce:

awot_testPP-BB = ((vBB'/3.6)2 – (vPP'/3.6)2)/(2 * (10+l))

aawot test PP-BB : akcelerace mezi body PP a BB

Předčasná akcelerace je nepřípustná.

Pedál akcelerátoru se sešlápne v místě, kde vztažný bod vozidla překročí přímku AA'.

4.1.2.1.2.3   Cílová akcelerace

Cílová akcelerace a urban vymezuje typickou akceleraci při městském provozu a je odvozena ze statistických šetření. Tato funkce je závislá na poměru výkonu k hmotnosti (PMR) vozidla.

Cílová akcelerace a urban se vypočte podle tohoto vzorce:

a urban = 0,63 * log10 (PMR) – 0,09

4.1.2.1.2.4.   Vztažná akcelerace

Vztažná akcelerace awot ref vymezuje požadovanou akceleraci při akcelerační zkoušce na zkušební dráze. Tato funkce je závislá na poměru výkonu k hmotnosti vozidla (PMR). Liší se v závislosti na kategorii vozidla.

Vztažná akcelerace awot ref se vypočte podle tohoto vzorce:

a wot ref = 1.59 * log10 (PMR) – 1.41 pro PMR ≥ 25

a wot ref = a urban = 0,63 * log10 (PMR) – 0,09 pro PMR < 25

4.1.2.1.3.   Faktor částečného výkonu kP

Faktor částečného výkonu kP (viz bod 4.1.3.1) se použije pro vážené sloučení výsledků akcelerační zkoušky a zkoušky při ustálené rychlosti vozidel kategorie M1 a N1.

U jiných zkoušek než s jedním rychlostním stupněm se místo a wot ref použije a awot test (viz bod 4.1.3.1).

4.1.2.1.4.   Výběr převodového poměru

Výběr převodových poměrů pro zkoušku závisí na jejich specifické akcelerační kapacitě awot s plně otevřenou klapkou akcelerátoru podle vztažné akcelerace awot ref požadované při zkoušce akcelerace s plně otevřenou klapkou akcelerátoru.

Některá vozidla mohou mít odlišné softwarové programy nebo převodové režimy (např. sportovní, zimní, adaptivní). Pokud má vozidlo různé režimy umožňující platnou akceleraci, výrobce vozidla musí technické zkušebně uspokojivě prokázat, že vozidlo je zkoušeno v takovém režimu, při kterém se akcelerace nejvíce přibližuje a wot ref.

4.1.2.1.4.1.   Vozidla s převodovkou s ručním řazením, automatickou převodovkou, adaptivní převodovkou nebo převodovkou s plynule měnitelnými převody (CVT), u kterých zkouška probíhá s uzamčenými převodovými poměry

Tyto podmínky jsou možné při výběru převodových poměrů:

a)	Pokud některý poměr umožňuje akceleraci v pásmu dovolené odchylky ± 5 % vztažné akcelerace awot ref, která nepřevyšuje 2,0 m/s2, provádí se zkouška s tímto převodovým poměrem.

b)

Pokud žádný z převodových poměrů neumožňuje požadovanou akceleraci, vybere se převodový poměr i, který umožňuje vyšší akceleraci, a převodový poměr i + 1, který umožňuje nižší akceleraci, než je hodnota vztažné akcelerace. Pokud hodnota akcelerace při převodovém poměru i nepřekročí 2,0 m/s2, použijí se při zkoušce oba převodové poměry. Vážený poměr ve vztahu ke vztažné akceleraci awot ref se vypočítá takto: k = (a wot ref – a wot (i+1))/(a wot (i) – a wot (i+1))

c)

Pokud hodnota akcelerace při převodovém poměru i přesáhne 2,0 m/s2, použije se první převodový poměr, který umožňuje akceleraci nižší než 2,0 m/s2 za předpokladu, že převodový poměr i + 1 umožňuje akceleraci nižší než aurban. V takovém případě se použijí dva rychlostní stupně, i a i + 1, včetně rychlostního stupně i, při němž akcelerace překročí 2,0 m/s2. V ostatních případech se žádný jiný rychlostní stupeň nepoužije. Akcelerace awot test dosažená při zkoušce se použije pro výpočet faktoru částečného výkonu kP místo awot ref.

d)	Pokud má vozidlo převodovku, která umožňuje pouze jednu volbu převodového poměru, akcelerační zkouška se u takového vozidla provede s tímto výběrem rychlostního stupně. Dosažená akcelerace se poté použije pro výpočet faktoru částečného výkonu kP místo awot ref.

e)	Pokud se jmenovité otáčky při tomto převodovém poměru překročí předtím, než vozidlo překročí přímku BB', použije se následující vyšší rychlostní stupeň.

4.1.2.1.4.2.   Vozidla s automatickou převodovkou, adaptivní převodovkou a převodovkou s plynule měnitelnými převody (CVT), u kterých zkouška probíhá s neuzamčenými převodovými poměry:

Použije se poloha voliče rychlostního stupně pro plně automatický provoz.

Hodnota akcelerace awot test při zkoušce se vypočítá podle bodu 4.1.2.1.2.2.

Při zkoušce se poté může změnit rychlostní stupeň na nižší poměr a vyšší akceleraci. Změna rychlostního stupně na vyšší poměr a nižší akceleraci je nepřípustná. Nesmí se řadit na převodový poměr, který se nepoužívá při městském provozu.

Je proto dovoleno zavést a používat elektronická nebo mechanická zařízení, včetně náhradního voliče rychlostních stupňů, aby se zabránilo řazení na nižší převodový poměr, který se při uvedených zkušebních podmínkách pro městský provoz běžně nepoužívá.

Dosažená akcelerace awot test musí být větší nebo rovna aurban.

Pokud je to možné, přijme výrobce náležitá opatření, aby zabránil dosažení hodnoty akcelerace awot test vyšší než 2,0 m/s2.

Dosažená akcelerace awot test se poté použije pro výpočet faktoru částečného výkonu kP (viz bod 4.1.2.1.3) místo awot ref.

4.1.2.1.5.   Akcelerační zkouška

Výrobce stanoví polohu vztažného bodu před přímkou AA' pro plné sešlápnutí pedálu akcelerátoru. Akcelerátor se plně sešlápne (jak nejrychleji je to možné), jakmile vztažný bod vozidla dosáhne uvedeného bodu. Pedál akcelerátoru zůstane sešlápnutý, dokud záď vozidla nepřekročí přímku BB'. Akcelerátor se poté uvolní, jak nejrychleji je to možné. Místo plného sešlápnutí pedálu akcelerátoru se uvede do zkušebního protokolu. Technická zkušebna musí mít možnost provést předběžné zkoušky.

U kloubových vozidel, která sestávají ze dvou neoddělitelných jednotek považovaných za jediné vozidlo, se na návěs při stanovení okamžiku překročení přímky BB' nebere ohled.

4.1.2.1.6.   Zkouška při ustálené rychlosti

Zkouška při ustálené rychlosti se provádí se stejnými rychlostními stupni jako akcelerační zkouška a při ustálené rychlosti 50 km/h s dovolenou odchylkou ± 1 km/h mezi přímkami AA' a BB'. Během zkoušky při ustálené rychlosti je akcelerátor v takové poloze, aby se udržovala ustálená rychlost mezi přímkami AA' a BB', jak je stanoveno. Pokud je při akcelerační zkoušce uzamčen rychlostní stupeň, při zkoušce při ustálené rychlosti se uzamkne tentýž rychlostní stupeň.

Zkouška při ustálené rychlosti se nevyžaduje u vozidel s PMR < 25.

4.1.2.2.   Vozidla kategorií M2 > 3 500 kg, M3, N2, N3

Dráha osy vozidla musí během celé zkoušky, od nájezdu k přímce AA' po překročení přímky BB' zádí vozidla, co nejpřesněji sledovat přímku CC'. Zkouška se provádí bez přívěsu nebo návěsu. Není-li přívěs snadno oddělitelný od tažného vozidla, nebere se na něj při určení překročení přímky BB' ohled. Má-li vozidlo zařízení jako míchačka na betonovou směs, kompresor atd., nesmí být takové zařízení během zkoušky v provozu. Zkušební hmotnost vozidla musí být uvedena v tabulce uvedené v bodě 3.2.1.

Cílové podmínky kategorie M2 > 3 500 kg, N2

V okamžiku, kdy vztažný bod překročí přímku BB', musejí být otáčky motoru nBB' mezi 70 % a 74 % otáček S, při nichž motor dosahuje maximálního jmenovitého výkonu, a rychlost vozidla musí být 35 km/h ± 5 km/h. Mezi přímkou AA' a přímkou BB' je nutno zajistit stabilní akceleraci.

Cílové podmínky kategorie M3, N3:

V okamžiku, kdy vztažný bod překročí přímku BB', musejí být otáčky motoru nBB' mezi 85 % a 89 % procenty otáček S, při nichž motor dosahuje maximálního jmenovitého výkonu, a rychlost vozidla musí být 35 km/h ± 5 km/h. Mezi přímkou AA' a přímkou BB' je nutno zajistit stabilní akceleraci.

4.1.2.2.1.   Výběr převodového poměru

4.1.2.2.1.1.   Vozidla s převodovkou s ručním řazením

Je nutné zajistit stabilní akceleraci. Výběr rychlostního stupně je určen cílovými podmínkami. Pokud rozdíl v rychlosti překročí stanovenou dovolenou odchylku, proběhne zkouška se dvěma rychlostními stupni, jedním s vyšší a jedním s nižší rychlostí, než je rychlost cílová.

Pokud cílové podmínky splňuje více než jeden rychlostní stupeň, zvolí se ten, který se nejvíce přibližuje 35 km/h. Pokud cílovou podmínku pro vtest nesplňuje žádný rychlostní stupeň, provede se zkouška se dvěma rychlostními stupni, jedním s vyšší a jedním s nižší rychlostí než vtest. Cílových otáček motoru se musí dosáhnout v každém případě.

Je nutné zajistit stabilní akceleraci. Pokud stabilní akceleraci nelze při některém rychlostním stupni zajistit, nebere se na tento rychlostní stupeň ohled.

4.1.2.2.1.2.   Vozidla s automatickou převodovkou, adaptivní převodovkou a převodovkou s plynule měnitelnými převody (CVT)

Použije se poloha voliče rychlostního stupně pro plně automatický provoz. Při zkoušce se poté může změnit rychlostní stupeň na nižší poměr a vyšší akceleraci. Změna rychlostního stupně na vyšší poměr a nižší akceleraci není dovolená. Při zkušebních podmínkách se nesmí řadit na převodový poměr, který se nepoužívá při městském provozu. Je proto dovoleno zavést a používat elektronické nebo mechanické zařízení, včetně náhradního voliče rychlostních stupňů, aby se zabránilo řazení na nižší převodový poměr, který se při uvedených zkušebních podmínkách pro městský provoz běžně nepoužívá.

Pokud konstrukce převodů vozidla poskytuje jen jednu volbu rychlostního stupně (pohonu), který během zkoušky omezuje otáčky motoru, proběhne zkouška pouze při cílové rychlosti vozidla. Pokud kombinace motoru a převodovky vozidla nesplňuje požadavky stanovené v bodě 4.1.2.2.1.1, provede se zkouška pouze při cílové rychlosti vozidla. Cílová zkušební rychlost vozidla (vBB') je rovna 35 km/h ± 5 km/h. Změna rychlostního stupně na vyšší poměr a nižší akceleraci je možná poté, co vztažný bod vozidla překročí přímku PP'. Musejí se provést dvě zkoušky, jedna při cílové rychlosti vtest = vBB' + 5 km/h a druhá při cílové rychlosti vtest = vBB' – 5 km/h. Hodnotou, která se zaznamená, je hladina akustického tlaku získaná při zkoušce s nejvyššími otáčkami motoru, které se dosáhlo mezi přímkami AA' a BB'.

4.1.2.2.2.   Akcelerační zkouška

V okamžiku, kdy vztažný bod vozidla překročí přímku AA', se akcelerátor plně sešlápne (aniž by se automaticky zařadil nižší rychlostní stupeň, než se běžně používá při městském provozu) a takto se podrží, dokud záď vozidla nepřekročí přímku BB'; vztažný bod ale musí být nejméně 5 m za přímkou BB'. Poté se akcelerátor uvolní.

U kloubových vozidel, která sestávají ze dvou neoddělitelných jednotek považovaných za jediné vozidlo, se na návěs při stanovení okamžiku překročení přímky BB' nebere ohled.

4.1.3.   Interpretace výsledků

Maximální hladina akustického tlaku vážená váhovou křivkou A zaznamenaná při každém průjezdu vozidla mezi přímkami AA' a BB' se zapíše. Jsou-li zaznamenány zvukové špičky, které zjevně nesouvisejí s celkovou hladinou akustického tlaku, k danému měření se nepřihlíží. Na každé straně vozidla a u každého převodového poměru se měří nejméně čtyřikrát u každé zkušební podmínky. Levá a pravá strana se může měřit souběžně nebo postupně. První čtyři po sobě následující platné výsledky měření v rozsahu 2 dB(A), které umožní vymazání neplatných výsledků (viz bod 3.1), se použijí pro výpočet konečného výsledku pro dotyčnou stranu vozidla. Vypočítá se aritmetický průměr pro každou stranu zvlášť. Průběžný výsledek je vyšší hodnota ze dvou aritmetických průměrů zaokrouhlených na jedno desetinné místo.

Měření rychlosti na přímkách AA', BB' a PP' se zaznamenají a použijí při výpočtu na jedno platné desetinné místo.

Vypočítaná akcelerace awot test se zaznamená na dvě desetinná místa.

4.1.3.1.   Vozidla kategorií M1, N1 a M2 ≤ 3 500 kg

Vypočítané hodnoty pro akcelerační zkoušku a zkoušku při ustálené rychlosti se získají takto:

Lwot rep = Lwot (i+1) + k * (Lwot(i) – Lwot (i+1))

Lcrs rep = Lcrs(i+1) + k * (Lcrs (i) – Lcrs (i+1))

kde k = (awot ref – awot (i+1))/(awot (i) – awot (i+1))

U zkoušky s jediným převodovým poměrem jsou tyto hodnoty výsledkem jednotlivé zkoušky.

Konečný výsledek se vypočítá kombinací Lwot rep a Lcrs rep pomocí této rovnice:

Lurban = Lwot rep – kP * (Lwot rep – Lcrs rep)

Váhový faktor kP udává faktor částečného výkonu pro městský provoz. U zkoušek pro více než jeden rychlostní stupeň se kP vypočítá takto:

kP = 1 – (aurban/awot ref)

U zkoušek, pro které je předepsán pouze jeden rychlostní stupeň, se kP vypočítá takto:

kP = 1 – (aurban/awot test)

Je-li awot test nižší než aurban:

kP = 0

4.1.3.2.   Vozidla kategorií M2 > 3 500 kg, M3, N2, N3

Pokud se provádí zkouška pouze s jedním rychlostním stupněm, konečný výsledek odpovídá průběžnému výsledku. Pokud se zkouška provádí se dvěma rychlostními stupni, vypočítá se aritmetický průměr průběžných výsledků.

4.2.   Měření akustického tlaku stojících vozidel

4.2.1.   Hladina akustického tlaku v blízkosti vozidel

Výsledky měření se zanesou do zkušebního protokolu uvedeného v doplňku k dodatku 2 k příloze I.

4.2.2.   Akustická měření

Pro měření se použije přesný zvukoměr nebo rovnocenný měřicí systém, jak jsou definovány v bodě 2.1

4.2.3.   Zkušební místo – podmínky prostředí, viz obrázky 2 a 3a až 3d v dodatku

4.2.3.1.   V blízkosti mikrofonu nesmějí být žádné překážky, které by mohly mít vliv na akustické pole, a nikdo se nesmí nacházet mezi mikrofonem a zdrojem hluku. Osoba, která měří, se nesmí nacházet na místě, ze kterého by ovlivňovala naměřené údaje.

4.2.4.   Rušivé zvuky a vliv větru

Údaje na měřicím přístroji vyvolané hlukem pozadí a větrem musejí být nejméně o 10 dB(A) nižší než měřená hladina akustického tlaku. Na mikrofonu může být užit vhodný kryt proti větru za předpokladu, že se v úvahu vezme jeho vliv na citlivost mikrofonu (viz bod 2.1).

4.2.5.   Metoda měření

4.2.5.1.   Povaha a počet měření

V průběhu pracovní periody podle bodu 4.2.5.3.2.1 se změří maximální hladina akustického tlaku vážená váhovou křivkou A a vyjádřená v decibelech (dB(A)).

V každém bodě měření se provedou nejméně tři měření.

4.2.5.2.   Umístění a příprava vozidla

Vozidlo se umístí do středové části zkušebního úseku, volič rychlostního stupně je přeřazený do neutrální polohy a spojka sešlápnutá. Pokud to konstrukce vozidla neumožní, proběhne zkouška podle pravidel výrobce pro zkoušku motoru se stojícím vozidlem. Před každou sérií měření se motor musí uvést do běžných provozních podmínek, které uvádí výrobce.

Je-li vozidlo vybaveno jedním nebo více ventilátory s automatickým ovládacím mechanismem, nesmí se během měření hladiny akustického tlaku do tohoto mechanismu zasahovat.

Pokud je namontován kryt motoru nebo víko motorového prostoru, musí být uzavřen/o.

4.2.5.3.   Měření hluku v blízkosti výfuku, viz obrázky 2 a 3a až 3d v dodatku.

4.2.5.3.1.   Polohy mikrofonu

4.2.5.3.1.1.   Mikrofon musí být umístěn ve vzdálenosti 0,5 m ± 0,01 m od vztažného bodu výfukového potrubí uvedeného na obrázcích 2 a 3a až 3d v dodatku a s průtokovou osou konce potrubí musí svírat úhel 45° (± 5°). Mikrofon musí být ve výšce vztažného bodu, ne však níže než 0,2 m nad povrchem země. Vztažná osa mikrofonu musí ležet v rovině rovnoběžné s povrchem země a musí směřovat k vztažnému bodu na výustce výfuku. Pokud jsou možné dvě polohy mikrofonu, zvolí se umístění dále od podélné osy vozidla. Pokud průtoková osa potrubí výustky výfuku svírá s podélnou osou vozidla úhel 90°, umístí se mikrofon do bodu nejdále od motoru.

4.2.5.3.1.2.   U vozidel, jejichž výfuk má výustky vzdálené více než 0,3 m od sebe, se měření provádějí pro každou výustku. Nejvyšší hodnota se zaznamená.

4.2.5.3.1.3.   Má-li výfuk dvě a více výustek, které jsou od sebe vzdáleny méně než 0,3 m a které jsou napojeny na tentýž tlumič, provádí se pouze jedno měření. Poloha mikrofonu se určí vůči výustce, která se nachází nejblíže nejodlehlejšímu okraji vozidla nebo, pokud taková výstka neexistuje, vůči výustce, která je nejvýše nad zemí.

4.2.5.3.1.4.   U vozidel s výfukem ve svislé poloze (např. užitková vozidla) se mikrofon umístí ve výši výustky výfuku. Jeho osa bude svislá a mikrofon bude směřovat nahoru. Musí být ve vzdálenosti 0,5 m ± 0,01 m od vztažného bodu na výfukovém potrubí, ne však méně než 0,2 m od strany vozidla nejblíže k výustce výfuku.

4.2.5.3.1.5.   Nacházejí-li se výustky výfuku pod karosérií vozidla, mikrofon se umístí nejméně 0,2 m od nejbližší konstrukční části vozidla, co nejblíže, ale nikdy méně než 0,5 m, ke vztažnému bodu na výfukovém potrubí, ve výšce 0,2 m nad zemí a ne v přímce s průtokem výfukových plynů. Není-li to fyzicky možné, nemusí být požadavek na velikost úhlu podle bodu 4.2.5.3.1.1 splněn.

4.2.5.3.1.6.   Příklady polohy mikrofonu v závislosti na umístění výfukového potrubí jsou uvedeny na obrázcích 3a až 3d v dodatku.

4.2.5.3.2.   Provozní podmínky motoru

4.2.5.3.2.1.   Cílové otáčky motoru

—	75 % otáček motoru S u vozidel se jmenovitými otáčkami ≤ 5 000 min.–1

—	3 750 min.–1 u vozidel se jmenovitými otáčkami vyššími než 5 000 min.–1, ale nižšími než 7 500 min.–1

—	50 % otáček motoru S u vozidel se jmenovitými otáčkami ≥ 7 500 min.–1.

Pokud vozidlo nemůže dosáhnout takové výše otáček motoru, cílové otáčky motoru musí být o 5 % nižší než maximální možné otáčky při zkoušce se stojícím vozidlem.

4.2.5.3.2.2.   Zkušební postup

Otáčky motoru se postupně zvyšují z volnoběžných na cílové, ale nepřekračují pásmo dovolené odchylky ± 3 % cílových otáček motoru a drží se na ustálené hladině. Poté se akcelerátor rychle uvolní a otáčky motoru se navrátí do volnoběhu. Hladina akustického tlaku se měří po pracovní periodu, která zahrnuje udržování ustálených otáček motoru po dobu 1 sekundy a celou dobu poklesu otáček. Maximální údaj zvukoměru v průběhu této doby měření zaokrouhlený na jedno desetinné místo představuje zkušební hodnotu.

4.2.5.3.2.3.   Potvrzení platnosti zkoušky

Měření se považuje za platné, pokud se zkušební otáčky motoru neodchylují od cílových otáček motoru o více než ± 3 % minimálně po dobu 1 sekundy.

4.2.6.   Výsledky

U každé polohy se musí měřit nejméně třikrát. Zapíše se maximální hladina akustického tlaku vážená váhovou křivkou A zaznamenaná během každého ze tří měření. První tři po sobě následující platné výsledky měření v rozsahu 2 dB(A), které umožní vymazání neplatných výsledků (s přihlédnutím k požadavkům na zkušební místo uvedeným v bodě 3.1), se použijí pro stanovení konečného výsledku pro danou polohu měření. Konečný výsledek tvoří maximální hladina akustického tlaku ze všech poloh a ze všech tří výsledků měření.

5.   Hluk z vozidla s hybridním elektrickým pohonem kategorie M1 za jízdy, u kterého spalovací motor nemůže běžet, pokud vozidlo stojí (údaje zaznamenávané pro usnadnění zkoušení vozidla v provozu).

5.1.   Za účelem usnadnění zkoušky shody v provozu vozidel s hybridním elektrickým pohonem, u kterých spalovací motor nemůže běžet, pokud vozidlo stojí, se k následujícím informacím týkajícím se měření hladiny akustického tlaku provedených podle bodu 4.1 přílohy II pro motorová vozidla za jízdy odkazuje jako k referenčním údajům shody v provozu:

a)	rychlostní stupeň (i) nebo, u vozidel zkoušených bez uzamčených převodových poměrů, poloha voliče rychlostního stupně zvolená pro zkoušku;

b)	poloha provozního spínače během měření hladiny akustického tlaku Lwot,(i) (je-li spínač nainstalován)

c)	délka předčasné akcelerace IPA v m;

d)	průměrná rychlost vozidla v km/h na počátku akcelerační zkoušky s plně otevřenou škrticí klapkou na rychlostní stupeň (i) a

e)	hladina akustického tlaku Lwot,(i) v dB(A) při zkoušce s plně otevřenou škrticí klapkou a na převodový stupeň (i), definovaná jako vyšší ze dvou hodnot, které vzešly ze zprůměrování výsledků jednotlivých měření pro každou polohu mikrofonu.

5.2.   Referenční údaje shody v provozu se zanesou do certifikátu EU schválení typu podle bodu 2.3 doplňku dodatku 2 k příloze I.

---

(1)  Vzhledem k tomu, že podíl pneumatik na celkových emisích hluku je výrazný, je nutné vzít v úvahu stávající předpisy o emisi hluku ze styku pneumatika/vozovka. Trakční pneumatiky, pneumatiky pro jízdu na sněhu a pro zvláštní použití podle definice v odstavci 2 předpisu EHK OSN č. 117 by se na žádost výrobce neměly při měřeních pro schválení typu a měřeních shodnosti výroby podle předpisu EHK OSN č. 117 (Úř. věst. L 307, 23.11.2011, s. 19) používat.

PŘÍLOHA III

MEZNÍ HODNOTY

Hladina akustického tlaku naměřená v souladu s ustanoveními přílohy II, matematicky zaokrouhlená na nejbližší celé číslo, nesmí překročit tyto mezní hodnoty:

Kategorie vozidla	Popis kategorie vozidla	Mezní hodnoty vyjádřené v dB(A) [decibely(A)]
		Fáze 1 použitelná pro nové typy vozidel ode dne 1. července 2016	Fáze 2 použitelná pro nový typ vozidla ode dne 1. července 2020 a pro první registraci ode dne 1. července 2022	Fáze 3 použitelná pro nový typ vozidla ode dne 1. července 2024 a pro první registraci ode dne 1. července 2026
M	Vozidla používaná pro přepravu cestujících
M1	poměr výkonu k hmotnosti ≤ 120 kW/1000 kg	72 (1)	70 (1)	68 (1)
M1	120 kW/1000 kg < poměr výkonu k hmotnosti ≤ 160 kW/1000 kg	73	71	69
M1	160 kW/1000 kg < poměr výkonu k hmotnosti	75	73	71
M1	poměr výkonu k hmotnosti > 200 kW/1000 kg počet sedadel ≤ 4 bod R sedadla řidiče ≤ 450 mm od země	75	74	72
M2	hmotnost ≤ 2500 kg	72	70	69
M2	2500 kg < hmotnost ≤ 3500 kg	74	72	71
M2	3500 kg < hmotnost ≤ 5000 kg; jmenovitý výkon motoru ≤ 135 kW	75	73	72
M2	3500 kg < hmotnost ≤ 5000 kg; jmenovitý výkon motoru > 135 kW	75	74	72
M3	jmenovitý výkon motoru ≤ 150 kW	76	74	73 (2)
M3	150 kW < jmenovitý výkon motoru ≤ 250 kW	78	77	76 (2)
M3	jmenovitý výkon motoru > 250 kW	80	78	77 (2)
N	Vozidla používaná pro přepravu nákladu
N1	hmotnost ≤ 2500 kg	72	71	69
N1	2500 kg < hmotnost ≤ 3500 kg	74	73	71
N2	jmenovitý výkon motoru ≤ 135 kW	77	75 (2)	74 (2)
N2	jmenovitý výkon motoru > 135 kW	78	76 (2)	75 (2)
N3	jmenovitý výkon motoru ≤ 150 kW	79	77	76 (2)
N3	150 kW < jmenovitý výkon motoru ≤ 250 kW	81	79	77 (2)
N3	jmenovitý výkon motoru > 250 kW	82	81	79 (2)
Mezní hodnoty se zvyšují o 1dB (2 dB(A) pro kategorie N3 a M3) u vozidel, která splňují příslušnou definici terénních vozidel stanovenou v bodě 4 části A přílohy II směrnice 2007/46/ES. U vozidel kategorie M1 platí zvýšené mezní hodnoty pro terénní vozidla pouze tehdy, pokud je maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla vyšší než 2 tuny. Mezní hodnoty se zvyšují o 2 db(A) u vozidel přístupných pro invalidní vozík a u pancéřovaných vozidel definovaných v příloze II směrnice 2007/46/ES.

---

(1)  Vozidla M1 odvozená z vozidel N1:

Vozidla M1 s bodem R > 850 mm od země a celkovou přípustnou hmotností naloženého vozidla vyšší než 2500 kg musí splňovat mezní hodnoty vozidel N1 (2500 kg < hmotnost ≤ 3500 kg)

(2)  + 2 roky pro nový typ vozidla a + 1 rok pro registraci nových vozidel

PŘÍLOHA IV

SYSTÉMY TLUMENÍ HLUKU S AKUSTICKY ABSORBUJÍCÍMI VLÁKNITÝMI MATERIÁLY

1.   OBECNĚ

Vláknité materiály tlumící hluk mohou být použity v systémech tlumení hluku nebo jejich konstrukčních částech, pokud je splněna alespoň jedna z následujících podmínek;

a)	výfukový plyn nepřichází do styku s vláknitými materiály;

b)	systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční části patří do stejné konstrukční skupiny jako systémy nebo konstrukční části, u nichž bylo během procesu EU schválení typu v souladu s požadavky tohoto nařízení pro jiný typ vozidla prokázáno, že nepodléhají zhoršení stavu.

Pokud není splněna ani jedna z podmínek uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b), celý systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční části se podrobí obvyklému záběhu s použitím jednoho ze tří zařízení a postupů popsaných v bodech 1.1, 1.2 a 1.3.

Pro účely písm. b) prvního pododstavce se skupinou systému tlumení hluku nebo konstrukčních částí systému tlumení hluku rozumí skupina systémů tlumení hluku nebo jejich konstrukčních částí, v níž se všechny z následujících charakteristik shodují:

a)	přítomnost čistého toku plynu poté, co výfukové plyny projdou přes absorpční vláknitý materiál, se kterým jsou ve styku;

b)	druh vláken;

c)	případně specifikace pojiva;

d)	průměrné rozměry vláken;

e)	minimální objemová hmotnost balení materiálu v kg/m3;

f)	maximální styčná plocha mezi proudícím plynem a absorpčním materiálem.

1.1.   Průběžný silniční provoz v délce 10 000 km

1.1.1.   50 ± 20 % tohoto provozu zahrnuje městský provoz a zbytek dálkové jízdy při vysoké rychlosti. Průběžný silniční provoz může být nahrazen odpovídajícím programem na zkušební dráze.

1.1.2.   Oba rychlostní režimy by se měly prostřídat minimálně dvakrát.

1.1.3.   Úplný zkušební program zahrnuje nejméně 10 přestávek trvajících nejméně tři hodiny, aby se napodobil účinek ochlazení a případné kondenzace.

1.2.   Záběh na zkušebním stavu

1.2.1.   Při použití standardních součástí a v souladu s pokyny výrobce se systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční části musí namontovat do vozidla uvedeného v bodě 1.3 přílohy I nebo na motor uvedený v bodě 1.4 přílohy I. V případě vozidla uvedeného v bodě 1.3 přílohy I musí být vozidlo postaveno na válcovém dynamometru. V případě motoru uvedeného v bodě 1.4 přílohy I musí být motor připojen k dynamometru.

1.2.2.   Zkouška se provádí v šesti šestihodinových periodách s přestávkami mezi periodami po dobu nejméně 12 hodin, aby se napodobil účinek ochlazení a případné kondenzace.

1.2.3.   V průběhu každé šestihodinové periody je motor provozován za těchto po sobě jdoucích podmínek:

a)	pětiminutový úsek při volnoběhu;

b)	jednohodinový úsek při 1/4 zatížení a 3/4 maximálních jmenovitých otáček (S);

c)	jednohodinový úsek při 1/2 zatížení a 3/4 maximálních jmenovitých otáček (S);

d)	desetiminutový úsek při plném zatížení a 3/4 maximálních jmenovitých otáček (S);

e)	patnáctiminutový úsek při 1/2 zatížení a při maximálních jmenovitých otáčkách (S);

f)	třicetiminutový úsek při 1/4 zatížení a při maximálních jmenovitých otáčkách (S).

Celkové trvání těchto šesti úseků: tři hodiny.

Každá perioda musí zahrnovat dva sledy souborů těchto podmínek v pořadí od a) do f).

1.2.4.   Během zkoušky nesmějí být systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční části chlazeny nuceným ofukováním napodobujícím obvyklé obtékání vozidla. Na žádost výrobce však mohou být systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční části chlazeny tak, aby nebyla překročena teplota měřená na jeho vstupu za jízdy vozidla při maximální rychlosti.

1.3.   Záběh pulzováním

1.3.1.   Systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční části musejí být namontovány do vozidla uvedeného v bodě 1.3 přílohy I nebo motoru uvedeného v bodě 1.4 přílohy I. V prvém případě musí být vozidlo postaveno na válcovém dynamometru.

V druhém případě musí být motor připojen k dynamometru. Na výustku systému tlumení hluku se připojí zkušební zařízení, jehož podrobné schéma je uvedeno na obrázku 1 v dodatku k této příloze. Jakákoli jiná aparatura poskytující rovnocenné výsledky je přijatelná.

1.3.2.   Zkušební zařízení se seřídí tak, aby průtok výfukových plynů byl střídavě přerušován a obnovován rychle působícím ventilem po 2 500 cyklů.

1.3.3.   Ventil se musí otevřít, jakmile protitlak ve výfuku měřený nejméně 100 mm od vstupní příruby po směru průtoku výfukových plynů dosáhne hodnoty mezi 0,35 a 0,40 kPa. Musí se uzavřít, jakmile se tento tlak neliší o více než 10 % od stabilizované hodnoty při otevřeném ventilu.

1.3.4.   Časový spínač se nastaví na dobu průtoku výfukového plynu, která vyplývá z ustanovení bodu 1.3.3.

1.3.5   Otáčky motoru se rovnají 75 % otáček (S), při nichž má motor maximální výkon.

1.3.6.   Výkon zaznamenaný dynamometrem musí činit 50 % výkonu měřeného s plně otevřenou klapkou akcelerátoru při 75 % otáček motoru (S).

1.3.7.   Při zkoušce se uzavřou všechny odvodňovací otvory.

1.3.8.   Celá zkouška musí být ukončena do 48 hodin.

V případě potřeby se po každé hodině zařadí doba na ochlazení.

PŘÍLOHA V

HLUK TLAKOVZDUŠNÝCH SYSTÉMŮ

1.   METODA MĚŘENÍ

Měří se na stojícím vozidle s mikrofonem umístěným v polohách 2 a 6 zobrazených na obrázku 1 v dodatku. Zaznamenává se nejvyšší hladina akustického tlaku vážená váhovou křivkou A při odfouknutí regulátoru tlaku a při odfuku jak provozní, tak i parkovací brzdy.

Hluk při odfouknutí regulátoru tlaku se měří při chodu motoru s volnoběžnými otáčkami. Odfuk je zaznamenáván při ovládání provozní a parkovací brzdy; před každým měřením se tlakovzdušná jednotka naplní nejvyšším přípustným provozním tlakem a pak se motor vypne.

2.   HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ

V každé poloze mikrofonu se provedou dvě měření. Každý údaj přístroje se sníží o 1 dB(A), aby byly vzaty v úvahu nepřesnosti měřicích přístrojů. Tato snížená hodnota je považována za výsledek měření. Výsledky se považují za platné, pokud rozdíl mezi měřeními v jedné poloze mikrofonu nepřekročí 2 dB(A). Jako výsledek se bere nejvyšší naměřená hodnota. Pokud tato hodnota překročí mezní hodnotu hladiny akustického tlaku o 1 dB(A), provedou se v odpovídající poloze mikrofonu dvě dodatečná měření. V tomto případě musejí tři ze čtyř výsledků měření získaných v této poloze musejí vyhovovat mezní hodnotě hladiny akustického tlaku.

3.   MEZNÍ HODNOTA

Hladina akustického tlaku nesmí překročit mezní hodnotu 72 dB(A).

PŘÍLOHA VI

KONTROLY SHODNOSTI VÝROBY VOZIDEL

1.   OBECNĚ

Požadavky této přílohy odpovídají zkoušce, jíž se kontroluje shodnost výroby podle bodu 5 přílohy I.

2.   ZKUŠEBNÍ POSTUP

Zkušební místo a měřicí přístroje musejí odpovídat popisu v příloze II.

2.1.   Zkoušené vozidlo nebo vozidla se podrobí zkoušce měření hluku vozidla za jízdy stanovené v bodě 4.1 přílohy II.

2.2.   Hluk tlakovzdušných systémů

Vozidla s maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla převyšující 2 800 kg a vybavená tlakovzdušnými systémy se musejí podrobit doplňující zkoušce na měření hluku tlakovzdušných systémů stanovené v bodě 1 přílohy V.

2.3.   Další ustanovení týkající se emisí hluku (ASEP)

Výrobce vozidla posoudí shodu s ASEP prostřednictvím vhodného hodnocení nebo může provést zkoušku popsanou v příloze VII.

3.   VÝBĚR VZORKU A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ

Vybere se jedno vozidlo, na němž se provedou zkoušky stanovené v bodě 2 této přílohy. Nepřekračuje-li hladina akustického tlaku zkoušeného vozidla mezní hodnotu stanovenou v příloze III, a případně v bodu 3 přílohy V, o více než 1 dB(A), typ vozidla se považuje za vyhovující požadavkům tohoto nařízení.

Jestliže jeden z výsledků zkoušky nesplňuje požadavky na shodnost výroby uvedené v příloze X směrnice 2007/46/ES, provede se zkouška na dalších dvou vozidlech stejného typu v souladu s bodem 2 této přílohy.

Jestliže výsledky zkoušek druhého a třetího vozidla splňují požadavky na shodnost výroby uvedené v příloze X směrnice 2007/46/ES, vozidlo se považuje za vyhovující ustanovením o shodnosti výroby.

Jestliže jeden z výsledků zkoušky druhého nebo třetího vozidla nesplňuje požadavky na shodnost výroby uvedené v příloze X směrnice 2007/46/ES, typ vozidla se považuje za nevyhovující požadavkům tohoto nařízení a výrobce musí přijmout nezbytná opatření k obnovení shodnosti.

PŘÍLOHA VII

METODA MĚŘENÍ PRO POSOUZENÍ SHODY S DALŠÍMI USTANOVENÍMI TÝKAJÍCÍMI SE EMISÍ HLUKU (ASEP)

1.   OBECNĚ

Tato příloha popisuje metodu měření pro posouzení shody s dalšími ustanoveními týkajícími se emisí hluku (ASEP) stanovenými v článku 7.

Při žádosti o EU schválení typu není povinné provádět skutečné zkoušky. Výrobce podepíše prohlášení o shodě stanovené v dodatku k této příloze. Schvalovací orgán si může vyžádat další informace ohledně prohlášení o shodě a provést níže popsané zkoušky.

Postup podle této přílohy vyžaduje provedení zkoušky podle přílohy II. Zkouška uvedená v příloze II se provede na stejné zkušební dráze za podmínek podobných podmínkám požadovaným pro zkoušky stanovené v této příloze.

2.   METODA MĚŘENÍ

2.1   Měřicí přístroje a podmínky měření

Není-li uvedeno jinak, jsou měřicí přístroje, podmínky měření a stav vozidla shodné s měřicími přístroji, podmínkami měření a stavem vozidla uvedenými v bodech 2 a 3 přílohy II.

Pokud má vozidlo různé režimy, které mají vliv na emise hluku, musejí všechny režimy splňovat požadavky stanovené v této příloze. Pokud výrobce provádí zkoušky jako důkaz schvalovacímu orgánu, že jsou tyto požadavky splněny, musí být režimy, které byly při těchto zkouškách použity, uvedeny ve zkušebním protokolu.

2.2.   Zkušební metoda

Není-li stanoveno jinak, použijí se podmínky a postupy uvedené v bodech 4.1 až 4.1.2.1.2.2 přílohy II. Pro účely této přílohy se měří a hodnotí vždy jen jedna zkušební jízda.

2.3.   Regulační rozsah

Provozní podmínky jsou následující:

Rychlost vozidla VAA ASEP:	vAA ≥ 20 km/h
Akcelerace vozidla awot ASEP:	awot ≤ 5,0 m/s2
Otáčky motoru nBB ASEP	nBB ≤ 2,0 * PMR–0,222 * s nebo

nBB ≤ 0,9 * s, podle toho, která hodnota je nejnižší

Rychlost vozidla VBB ASEP:

jestliže nBB ASEP je dosaženo na jeden rychlostní stupeň	vBB ≤ 70 km/h
ve všech ostatních případech	vBB ≤ 80 km/h
rychlostní stupně	K ≤ převodový poměr i je shodný s hodnotou stanovenou v příloze II

Jestliže vozidlo na nejnižší platný převodový stupeň nedosáhne maximálních otáček motoru při rychlosti pod 70 km/h, je nejvyšší dovolená rychlost vozidla 80 km/h.

2.4.   Převodové poměry

Požadavky ASEP platí pro každý převodový poměr K, při němž se výsledky zkoušek nacházejí v regulačním rozsahu stanoveném v bodě 2.3 této přílohy.

V případě vozidel s automatickou převodovkou, adaptivní převodovkou a převodovkou s plynule měnitelnými převody (CVT), u kterých zkouška probíhá s neuzamčenými převodovými poměry, může zkouška zahrnovat změnu převodového stupně na nižší poměr a vyšší akceleraci. Změna rychlostního stupně na vyšší poměr a nižší akceleraci je nepřípustná. Nesmí se řadit na převodový poměr, který vede ke stavu, jenž je v rozporu s hraničními podmínkami. V takovém případě je dovoleno zavést a používat elektronické nebo mechanické zařízení, včetně náhradního voliče rychlostních stupňů. Aby byla zkouška ASEP reprezentativní a opakovatelná (pro schvalovací orgán), vozidla se zkoušejí s použitím kalibrace sériových převodovek.

2.5.   Cílové podmínky

Emise hluku se měří při každém platném převodovém poměru ve čtyřech zkušebních bodech, jak je uvedeno níže.

První zkušební bod P1 je definován pomocí vstupní rychlosti vAA 20 km/h. Jestliže nelze dosáhnout stabilní akcelerace, zvyšuje se rychlost v krocích po 5 km/h, dokud není dosaženo stabilní akcelerace.

Čtvrtý zkušební bod P4 je definován maximální rychlostí vozidla na přímce BB' při převodovém poměru v rámci hraničních podmínek podle bodu 2.3.

Ostatní dva zkušební body se vypočtou podle tohoto vzorce:

Zkušební bod Pj: vBB_j = vBB_1 + ((j – 1)/3) * (vBB_4 – vBB_1) pro j = 2 a 3

kde:

vBB_1	=	rychlost vozidla na přímce BB' zkušebního bodu P1
vBB_4	=	rychlost vozidla na přímce BB' zkušebního bodu P4

Dovolená odchylka pro vBB_j: ±3 km/h

Pro všechny zkušební body musejí být dodrženy hraniční podmínky stanovené v bodě 2.3.

2.6.   Zkouška vozidla

Dráha osy vozidla musí během celé zkoušky, od nájezdu k přímce AA' po překročení přímky BB' zádí vozidla, co nejpřesněji sledovat přímku CC'.

Na přímce AA' se akcelerátor plně sešlápne. Pro dosažení stabilnější akcelerace nebo zamezení podřazení mezi přímkami AA' a BB' lze použít předčasnou akceleraci před přímkou AA'. Pedál akcelerátoru zůstane sešlápnutý, dokud záď vozidla nepřekročí přímku BB'.

Pro každou samostatnou zkušební jízdu se stanoví a zaznamenají tyto parametry:

Maximální hladina akustického tlaku vážená váhovou křivkou A na obou stranách vozidla zaznamenaná při každém průjezdu vozidla mezi přímkami AA' a BB' se zaokrouhlí na jedno desetinné místo (Lwot,kj). Jsou-li zzaznamenány zvukové špičky, které zjevně nesouvisejí s celkovou hladinou akustického tlaku, k danému měření se nepřihlíží. Levá a pravá strana se může měřit souběžně nebo odděleně.

Naměřené hodnoty rychlosti vozidla na přímkách AA' a BB' se zaznamenají s přesností na jedno platné desetinné místo (vAA,kj; vBB,kj).

Případně se zaznamenají hodnoty otáček motoru na přímkách AA' a BB' jako celé číslo (nAA,kj; nBB,kj).

Vypočítaná akcelerace se stanoví podle vzorce uvedeného v bodě 4.1.2.1.2 přílohy II a zaznamená s přesností na dvě desetinná místa (awot,test,kj).

3.   ANALÝZA VÝSLEDKŮ

3.1.   Stanovení kotevního bodu pro každý převodový poměr

Pro měření při rychlostním stupni i a nižším tvoří kotevní bod maximální hladina akustického tlaku Lwoti, zaznamenané otáčky motoru nwoti a rychlost vozidla vwoti na přímce BB' rychlostního stupně i akcelerační zkoušky uvedené v příloze II.

Lanchor,i	=	Lwoti,příloha II
nanchor,i	=	nBB,woti,příloha II
vanchor,i	=	vBB,woti,příloha II

Pro měření při rychlostním stupni i+1 tvoří kotevní bod maximální hladina akustického tlaku Lwoti+1, zaznamenané otáčky motoru nwoti+1 a rychlost vozidla vwoti+1 na přímce BB' rychlostního stupně i+1 akcelerační zkoušky uvedené v příloze II.

Lanchor,i+1	=	Lwoti+1,příloha II
nanchor,i+1	=	nBB,woti+1,příloha II
vanchor,i+1	=	vBB,woti+1,příloha II

3.2.   Sklon regresní přímky u každého rychlostního stupně

Měření akustického tlaku se posoudí jako funkce otáček motoru podle bodu 3.2.1.

3.2.1.   Výpočet sklonu regresní přímky pro každý rychlostní stupeň

Lineární regresní přímka se vypočítá pomocí kotevního bodu a čtyř korelovaných doplňkových měření.

Sklon k (v dB/1 000 min.–1)

kdea;

kde nj = otáčky motoru měřené na přímce BB'.

3.2.2.   Sklon regresní přímky u každého rychlostního stupně

Sklonk určitého rychlostního stupně pro další výpočet se odvodí na základě výsledku výpočtu v bodě 3.2.1 zaokrouhleného na jedno desetinné místo, maximálně však 5 dB/1 000 min.–1.

3.3.   Výpočet lineárního vzestupu hladiny akustického tlaku očekávaného u každého měření

Hladina akustického tlaku LASEP,kj v měřicím bodě j a při rychlostním stupni k se vypočítá za pomoci otáček motoru naměřených v každém měřicím bodě, sklonu uvedeném v bodě 3.2 ve vztahu k určitému kotevnímu bodu pro každý převodový poměr.

Pro nBB_k,j ≤ nanchor,k:

LASEP_k,j = Lanchor_k + (Sklonk – Y) * (nBB_k,j – nanchor,k)/1000

Pro nBB_k,j > nanchor,k:

LASEP_k,j = Lanchor_k + (Sklonk + Y) * (nBB_k,j – nanchor,k)/1000

kde Y = 1

3.4.   Vzorky

Na žádost schvalovacího orgánu se provedou dvě další jízdy při hraničních podmínkách podle bodu 2.3.

4.   INTERPRETACE VÝSLEDKŮ

Vyhodnotí se každé jednotlivé měření hluku.

Hladina akustického tlaku v každém stanoveném měřicím bodě nesmí překročit níže uvedené mezní hodnoty:

Lkj ≤ LASEP_k.j + x

kde:

x	=	3 dB(A) pro vozidla s neuzamykatelnou automatickou převodovkou nebo neuzamykatelnou převodovkou s plynule měnitelnými převody (CVT)
x	=	2 dB(A) + mezní hodnota – Lurban z přílohy II pro všechna ostatní vozidla

Jestliže naměřená hladina akustického tlaku překročí v některém bodě mezní hodnotu, provedou se ve stejném bodě dvě další měření za účelem ověření nejistoty měření. Vozidlo splňuje ASEP, jestliže průměr těchto tří platných měření v daném bodě odpovídá specifikaci.

5.   POSOUZENÍ REFERENČNÍ HODNOTY AKUSTICKÉHO TLAKU

Referenční hodnota akustického tlaku se posuzuje v jediném bodě při jednom samostatném převodovém stupni, přičemž se simuluje akcelerace z počáteční rychlosti vaa rovnající se 50 km/h a předpokládá se koncová rychlost vbb rovnající se 61 km/h. Shoda se stanovenými hodnotami v tomto bodě se může buď vypočítat s použitím výsledků z bodu 3.2.2 a níže uvedených specifikací, nebo vyhodnotit pomocí přímého měření při převodovém stupni, jak je uvedeno níže.

5.1   Rychlostní stupeň K se stanoví takto:

K	=	3 pro všechny převodovky s ručním řazením a pro automatické převodovky s nejvýše 5 rychlostními stupni;
K	=	4 pro automatické převodovky s 6 nebo více rychlostními stupni

Jestliže nejsou k dispozici žádné samostatné rychlostní stupně, např. u neuzamykatelné automatické převodovky nebo neuzamykatelné převodovky s plynule měnitelnými převody (CVT), stanoví se převodový poměr na základě výsledku akcelerační zkoušky v příloze II za použití zaznamenaných otáček motoru a rychlosti vozidla na přímce BB'.

5.2.   Stanovení referenčních otáček motoru nref_K

Referenční otáčky motoru, nref_K, se vypočítají pomocí převodového poměru rychlostního stupně K při referenční rychlosti vref = 61 km/h.

5.3.   Výpočet Lref

Lref = Lanchor_K + Sklonk * (nref_K – nanchor_K)/1000

Hodnota Lref musí být menší nebo rovna 76 dB(A).

U vozidel s manuální převodovkou, která mají více než čtyři dopředné rychlostní stupně, jsou vybavena motorem s maximálním jmenovitým netto výkonem vyšším než 140 kW a jejichž poměr maximálního jmenovitého netto výkonu k maximální hmotnosti převyšuje 75 kW/t, musí být hodnota Lref menší nebo rovna 79 dB(A).

U vozidel s automatickou převodovkou, která mají více než čtyři dopředné rychlostní stupně, jsou vybavena motorem s maximálním jmenovitým netto výkonem vyšším než 140 kW a jejichž poměr maximálního jmenovitého netto výkonu k maximální hmotnosti převyšuje 75 kW/t, musí být hodnota Lref menší nebo rovna 78 dB(A).

6.   VYHODNOCENÍ DALŠÍCH USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍCH SE EMISÍ HLUKU (ASEP) POMOCÍ PRINCIPU L-urban

6.1   Obecně

Tento hodnotící postup představuje alternativu pro výrobce k postupu popsanému v bodě 3 této přílohy a lze jej použít na všechny technologie vozidel. Za stanovení správného způsobu provádění zkoušek odpovídá výrobce. Není-li stanoveno jinak, provádí se veškeré zkoušky a výpočty podle ustanovení přílohy II tohoto nařízení.

6.2.   Výpočet Lurban ASEP

Z jakékoli hodnoty Lwot_ASEP získané na základě měření podle této přílohy se Lurban ASEP vypočítá takto:

a)	Vypočtěte awot_test_ASEP podle bodu 4.1.2.1.2.1, případně podle bodu 4.1.2.1.2.2 přílohy II;

b)	Stanovte rychlost vozidla (vBB ASEP) na přímce BB během zkoušky Lwot ASEP;

c)	Vypočtěte kp ASEP takto: kp ASEP = 1 – (aurban/awot test ASEP) Na výsledky zkoušky, kde je hodnota awot test ASEP menší než aurban, se nebere ohled.

d)	Vypočtěte Lurban measured ASEP takto: Lurban measured ASEP = Lwot ASEP – kP ASEP * (Lwot ASEP – Lcrs) Pro další výpočet použijte nezaokrouhlenou hodnotu Lurban z přílohy II včetně číslice za desetinnou čárkou (xx,x).

e)	Vypočtěte Lurban normalized takto: Lurban normalized = Lurban measured ASEP – Lurban

f)	Vypočtěte Lurban ASEP takto: Lurban ASEP = Lurban normalized – (0,15 * (VBB ASEP – 50))

g)	Shoda s mezními hodnotami hladiny akustického tlaku: Lurban ASEP musí být menší nebo rovno 3,0 dB.

PŘÍLOHA VIII

OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE AKUSTICKÉHO VAROVNÉHO SYSTÉMU VOZIDLA (AVAS)

Tato příloha stanoví opatření týkající se akustického varovného systému vozidla (AVAS) pro vozidla s hybridním elektrickým pohonem a elektrická vozidla.

AKUSTICKÝ VAROVNÝ SYSTÉM VOZIDLA (AVAS)

1.   Činnost systému

Pokud je systém AVAS instalován na vozidle, musí splňovat níže uvedené požadavky.

2.   Provozní podmínky

a)   Způsob vydávání zvuku

Systém AVAS musí automaticky vydávat zvuk při minimálním rozsahu rychlosti vozidla od nastartování do zhruba 20 km/h a při zpětném chodu. Pokud je vozidlo vybavené spalovacím motorem, který je v chodu při výše uvedeném rychlostním rozpětí vozidla, nevydává systém AVAS žádný zvuk.

U vozidel vybavených výstražným zařízením v případě zpětného chodu nemusí systém AVAS při zpětném chodu vydávat žádný zvuk.

b)   Tlačítko

Systém AVAS musí být vybaven tlačítkem, které umožňuje jeho zapnutí a vypnutí a je snadno dosažitelné pro řidiče vozidla. Po opětovném nastartování vozidla se systém AVAS musí automaticky uvést do stavu „zapnuto“.

c)   Ztlumení

Hladina akustického tlaku systému AVAS může být v průběhu jízdy ztlumována.

3.   Druh a hlasitost zvuku

a)   Zvuk, který vydává systém AVAS, je nepřerušovaný zvuk, který chodce a další účastníky silničního provozu informuje o tom, že je vozidlo v provozu. Zvuk by měl jasně signalizovat chování vozidla a měl by znít podobně, jako zní vozidlo stejné kategorie vybavené spalovacím motorem.

b)   Zvuk vydávaný systémem AVAS musí umožňovat snadné rozpoznání chování vozidla, například pomocí automatické změny hladiny akustického tlaku nebo vlastností v závislosti na aktuální rychlosti vozidla.

c)   Hladina akustického tlaku generovaná systémem AVAS nepřekročí přibližnou hladinu akustického tlaku vozidla kategorie M1 vybaveného spalovacím motorem a provozovaného za stejných podmínek.

PŘÍLOHA IX

EU SCHVÁLENÍ TYPU SYSTÉMŮ TLUMENÍ HLUKU JAKO SAMOSTATNÝCH TECHNICKÝCH CELKŮ Z HLEDISKA HLADINY AKUSTICKÉHO TLAKU (NÁHRADNÍ SYSTÉMY TLUMENÍ HLUKU)

1.   ŽÁDOST O EU SCHVÁLENÍ TYPU

1.1.   Žádost o EU schválení typu podle čl. 7 odst. 1 a 2 směrnice 2007/46/ES pro náhradní systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční části jako samostatný technický celek určený pro vozidla kategorií M1 a N1 podává výrobce vozidla nebo výrobce daného samostatného technického celku.

1.2.   Vzor informačního dokumentu je uveden v dodatku 1.

1.3.   Na žádost příslušné technické zkušebny dodá žadatel:

1.3.1   dva vzorky systému, ohledně nějž byla žádost o EU schválení typu podána,

1.3.2.   systém tlumení hluku typu, který byl na vozidlo původně namontován v době udělení EU schválení typu,

1.3.3.   vozidlo představující typ, na který má být systém montován a který vyhovuje požadavkům bodu 2.1 přílohy VI,

1.3.4.   samostatný motor příslušející popsanému typu vozidla.

2.   ZNAČENÍ

2.4.1.   Náhradní systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční části musejí být s výjimkou upevňovacích součástí a potrubí opatřeny:

2.4.1.1.   výrobní nebo obchodní značkou výrobce náhradního systému tlumení hluku a jeho konstrukčních částí,

2.4.1.2.   obchodním označením výrobce.

2.4.2.   Tato označení musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná, i když je systém namontován na vozidle.

3.   UDĚLENÍ EU SCHVÁLENÍ TYPU

3.1.   Jsou-li splněny příslušné požadavky, udělí se EU schválení typu podle čl. 9 odst. 3 a popřípadě podle čl. 10 odst. 4 směrnice 2007/46/ES.

3.2.   Vzor certifikátu EU schválení typu je uveden v dodatku 2.

3.3.   Každému typu náhradního systému tlumení hluku nebo jeho konstrukčních částí, schválených jako samostatný technický celek, se přidělí číslo schválení typu v souladu s přílohou VII směrnice 2007/46/ES; v části 3 čísla schválení typu se uvádí číslo tohoto nařízení. Je-li náhradní systém tlumení hluku určen k namontování na typy vozidel splňující pouze mezní hodnoty fáze 1 přílohy III, za částí 3 čísla schválení typu následuje písmeno „A“. Je-li náhradní systém tlumení hluku určen k namontování na typy vozidel splňující pouze mezní hodnoty fáze 2 přílohy III, za částí 3 čísla schválení typu následuje písmeno „B“. Je-li náhradní systém tlumení hluku určen k namontování na typy vozidel splňující mezní hodnoty fáze 3 přílohy III, za částí 3 čísla schválení typu následuje písmeno „C“. Týž členský stát nesmí přidělit stejné číslo jinému typu náhradního systému tlumení hluku nebo jeho konstrukčních částí.

4.   ZNAČKA EU SCHVÁLENÍ TYPU

4.1.   Každý náhradní systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční části, s výjimkou úchytů a potrubí, které odpovídají typu schválenému podle tohoto nařízení, musí být opatřeny značkou EU schválení typu.

4.2.   Značka EU schválení typu je tvořena obdélníkem, v němž je vyznačeno malé písmeno „e“ následované rozlišovacím písmenem/písmeny nebo číslem členského státu, který schválení typu udělil:

„1“ pro Německo

„2“ pro Francii

„3“ pro Itálii

„4“ pro Nizozemsko

„5“ pro Švédsko

„6“ pro Belgii

„7“ pro Maďarsko

„8“ pro Českou republiku

„9“ pro Španělsko

„11“ pro Spojené království

„12“ pro Rakousko

„13“ pro Lucembursko

„17“ pro Finsko

„18“ pro Dánsko

„19“ pro Rumunsko

„20“ pro Polsko

„21“ pro Portugalsko

„23“ pro Řecko

„24“ pro Irsko

„25“ pro Chorvatsko

„26“ pro Slovinsko

„27“ pro Slovensko

„29“ pro Estonsko

„32“ pro Lotyšsko

„34“ pro Bulharsko

„36“ pro Litvu

„49“ pro Kypr

„50“ pro Maltu

V blízkosti obdélníku se též nachází „základní číslo schválení typu“ obsažené v části 4 čísla schválení typu podle přílohy VII směrnice 2007/46/ES; před tímto číslem jsou dvě číslice, které udávají pořadové číslo přidělené nejnovějším technickým změnám tohoto nařízení k datu, kdy bylo schválení typu vozidla uděleno. Pro toto nařízení v jeho původní podobě je pořadové číslo 00. Tomuto pořadovému číslu dále předchází písmeno „A“, je-li náhradní systém tlumení hluku určen k namontování na typy vozidel splňující pouze mezní hodnoty fáze 1 přílohy III, nebo písmeno „B“, je-li náhradní systém tlumení hluku určen k namontování na typy vozidel splňující mezní hodnoty fáze 2 přílohy III, nebo písmeno „C“, je-li náhradní systém tlumení hluku určen k namontování na typy vozidel splňující mezní hodnoty fáze 3 přílohy III.

4.3.   Značka musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná, i když jsou náhradní systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční části namontovány na vozidle.

4.4.   Vzor značky EU schválení typu je uveden v dodatku 3.

5.   POŽADAVKY

5.1.   Obecné požadavky

5.1.1.   Náhradní systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční části musí být navrženy, zkonstruovány a schopny montáže tak, aby zajišťovaly, že vozidlo bude v souladu s tímto nařízením za obvyklých podmínek používání bez ohledu na vibrace, kterým může být vystaveno.

5.1.2.   Systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční části musí být navrženy, zkonstruovány a schopny montáže tak, aby bylo dosaženo přiměřené odolnosti proti korozivním jevům, jimž je vystaven, se zřetelem na podmínky použití vozidla.

5.1.3.   Další předpisy týkající se možnosti provádění nedovolených změn a ručního nastavování výfukových systémů nebo systémů tlumení hluku s více režimy.

5.1.3.1.   Všechny výfukové systémy nebo systémy tlumení hluku musejí být zkonstruovány tak, aby nebylo možné snadno odstranit tlumiče hluku, výstupní kužele nebo další součásti, jejichž hlavní funkcí je být součástí tlumení/expanzní komory. Pokud je nezbytné takovou součást zahrnout, musí být namontována tak, aby nebylo snadné ji demontovat (např. pomocí konvenčního závitového upevnění) a zároveň musí být namontována tak, aby její odstranění mělo za následek trvalé/nevratné poškození montážního celku.

5.1.3.2.   Výfukové systémy nebo systémy tlumení hluku s více režimy, které lze ručně nastavovat, musejí splňovat všechny požadavky ve všech provozních režimech. Uváděné hladiny akustického tlaku musí být hladiny akustického tlaku při režimu s nejvyšší hladinou akustického tlaku.

5.2.   Požadavky týkající se hladin akustického tlaku

5.2.1.   Podmínky měření

5.2.1.1.   Hluková zkouška systému tlumení hluku a náhradního systému tlumení hluku se provede se stejnými normálními pneumatikami (jak je definováno v bodě 2 předpisu EHK OSN č. 117). Na žádost výrobce se zkoušky neprovádí s trakčními pneumatikami, pneumatikami pro zvláštní použití nebo pneumatikami pro jízdu na sněhu podle definice v bodě 2 předpisu EHK OSN č. 117. Tyto pneumatiky by mohly zvýšit hladinu akustického tlaku vozidla nebo by mohly mít zastírací účinek na srovnání výkonu tlumení hluku. Pneumatiky mohou být již použité, nicméně musejí splňovat zákonné požadavky pro použití v dopravě.

5.2.2.   Výkonnost tlumení hluku náhradního systému tlumení hluku nebo jeho konstrukčních částí se ověří pomocí metod popsaných v bodu 1 přílohy II. Pro provádění tohoto bodu je obzvláště důležité přihlédnout ke znění tohoto nařízení, které bylo platné k datu udělení schválení typu nového vozidla.

a)

Měření na jedoucím vozidle Jsou-li náhradní systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční části namontovány na vozidle popsaném v bodě 1.3.3, musí naměřené hladiny akustického tlaku splňovat jednu z následujících podmínek: i) Naměřená hodnota (zaokrouhlená na nejbližší celé číslo) nesmí přesáhnout hodnotu schválení typu podle tohoto nařízení pro daný typ vozidla o více než 1 dB(A). ii) Naměřená hodnota (před zaokrouhlením na nejbližší celé číslo) nesmí překročit hodnotu hluku naměřenou (před zaokrouhlením na nejbližší celé číslo) na vozidle popsaném v bodě 1.3.3 o více než 1 dB(A), je-li na tomto vozidle namontován systém tlumení hluku odpovídající typu namontovanému v daném vozidle při jeho přistavení ke schválení typu v souladu s tímto nařízením. V případě srovnání náhradního systému tlumení hluku s původním systémem, pro použití bodu 4.1.2.1.4.2 nebo 4.1.2.2.1.2 přílohy II, je povoleno změnit rychlostní stupeň na vyšší akceleraci a použití elektronického nebo mechanického zařízení, které zabrání takovému podřazení, není povinné. Jestliže za těchto podmínek hladina akustického tlaku zkušebního vozidla stoupne nad hodnoty shodnosti výroby, rozhodne technická zkušebna o reprezentativnosti zkušebního vozidla.

b)

Měření na stojícím vozidle Jsou-li náhradní systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční části namontovány na vozidle popsaném v bodě 1.3.3, musí naměřené hladiny akustického tlaku splňovat jednu z následujících podmínek: i) Naměřená hodnota (zaokrouhlená na nejbližší celé číslo) nesmí přesáhnout hodnotu schválení typu podle tohoto nařízení pro daný typ vozidle o více než 2 dB(A). ii) Naměřená hodnota (před zaokrouhlením na nejbližší celé číslo) nesmí překročit hodnotu hluku naměřenou (před zaokrouhlením na nejbližší celé číslo) na vozidle popsaném v bodě 1.3.3 o více než 2 dB(A), je-li na tomto vozidle namontován systém tlumení hluku odpovídající typu namontovanému v daném vozidle při jeho přistavení ke schválení typu v souladu s tímto nařízením.

5.2.3.   Kromě požadavků přílohy II musejí každý náhradní systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční části splňovat příslušné specifikace stanovené v příloze VII. Na náhradní systémy tlumení hluku určené pro vozidla, kterým bylo schválení typu uděleno podle směrnice 70/157/EHS, se požadavky přílohy VII a specifikace v bodech 5.2.3.1 až 5.2.3.3 této přílohy nepoužijí.

5.2.3.1.   Pokud je náhradní systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční část systémem nebo konstrukční částí s variabilní geometrií, uvede výrobce v žádosti o schválení typu prohlášení v souladu s dodatkem k příloze VII, že typ systému tlumení hluku, o jehož schválení se žádá, splňuje požadavky stanovené v bodě 5.2.3 této přílohy. Schvalovací orgán může požadovat provedení jakékoli odpovídající zkoušky za účelem ověření shody typu systému tlumení hluku s ASEP.

5.2.3.2.   Pokud náhradní systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční část není systémem nebo konstrukční částí s variabilní geometrií, postačí, když výrobce v žádosti o schválení typu uvede prohlášení v souladu s dodatkem k příloze VII, že typ systému tlumení hluku, o jehož schválení se žádá, splňuje požadavky stanovené v bodě 5.2.3 této přílohy.

5.2.3.3.   Prohlášení o shodě musí mít toto znění: (Název výrobce) potvrzuje, že tento typ systému tlumení hluku splňuje požadavky stanovené v bodě 5.2.3 přílohy IX nařízení (EU) č. 540/2014. (Název výrobce) toto prohlášení činí v dobré víře a po provedení příslušného technického posouzení emisí hluku v příslušném rozsahu provozních podmínek.

5.3.   Měření výkonových vlastností vozidla

5.3.1.   Náhradní systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční části musí být takové, aby zajistily, že výkonové vlastnosti vozidla budou srovnatelné s výkonovými vlastnostmi dosahovanými se systémem tlumení hluku, který je původním zařízením, nebo jeho konstrukčními částmi.

5.3.2.   Náhradní systém tlumení hluku nebo, dle volby výrobce, konstrukční části tohoto systému se porovnají s původním systémem tlumení hluku nebo jeho konstrukčními částmi, které jsou rovněž v novém stavu, namontovanými následně na vozidlo uvedené v bodě 1.3.3.

5.3.3.   Ověření se provádí změřením protitlaku podle bodu 5.3.4.

Hodnota naměřená s náhradním systémem tlumení hluku nesmí přesáhnout hodnotu naměřenou s původním systémem tlumení hluku za níže uvedených podmínek o více než 25 %.

5.3.4.   Zkušební metoda

5.3.4.1.   Zkušební metoda s motorem

Měří se na motoru uvedeném v bodě 1.3.4 a připojeném na dynamometr. Dynamometr musí být nastaven tak, aby při plném otevření klapky akcelerátoru bylo dosaženo otáček motoru (S), které odpovídají maximálnímu jmenovitému výkonu motoru.

Za účelem měření protitlaku se umístí příslušná odbočka k odběru tlaku ve vzdálenosti od sběrného výfukového potrubí uvedené v dodatku 5.

5.3.4.2.   Zkušební metoda s vozidlem

Měří se na vozidle uvedeném v bodě 1.3.3. Zkouška se provede buď na pozemní komunikaci, nebo na válcovém dynamometru.

Motor se musí zatěžovat tak, aby při plném otevření klapky akcelerátoru bylo dosaženo otáček motoru, které odpovídají maximálnímu jmenovitému výkonu motoru (otáčky motoru S).

Za účelem měření protitlaku se umístí příslušná odbočka k odběru tlaku ve vzdálenosti od sběrného výfukového potrubí uvedené v dodatku 5.

5.4.   Dodatečné požadavky týkající se náhradních systémů tlumení hluku nebo jejich konstrukčních částí s akusticky absorbujícími vláknitými materiály

5.4.1.   Obecně

Vláknité materiály tlumící hluk mohou být použity v systémech tlumení hluku nebo jejich konstrukčních částech, pouze pokud je splněna alespoň jedna z následujících podmínek:

a)	výfukový plyn nepřichází do styku s vláknitými materiály;

b)	systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční části patří do stejné konstrukční skupiny jako systémy nebo konstrukční části, u nichž bylo během procesu schválení typu v souladu s požadavky tohoto nařízení prokázáno, že nepodléhají zhoršení stavu.

Pokud není splněna žádná z těchto podmínek, celý systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční části se podrobí obvyklému záběhu s použitím jednoho ze tří níže popsaných zařízení a postupů.

Pro účely písm. b) prvního pododstavce se skupinou systému tlumení hluku nebo konstrukčních částí systému tlumení hluku rozumí skupina systémů tlumení hluku nebo jejich konstrukčních částí, v níž se všechny z následujících charakteristik shodují:

a)	přítomnost čistého toku plynu poté, co výfukové plyny projdou přes absorpční vláknitý materiál, se kterým jsou ve styku;

b)	druh vláken;

c)	případně specifikace pojiva;

d)	průměrné rozměry vlákna;

e)	minimální objemová hmotnost balení materiálu v kg/m3;

f)	maximální styčná plocha mezi proudícím plynem a absorpčním materiálem;

5.4.1.1.   Průběžný silniční provoz v délce 10 000 km

5.4.1.1.1.   50 ± 20 % tohoto provozu zahrnuje městský provoz a zbytek dálkové jízdy při vysoké rychlosti. Průběžný silniční provoz může být nahrazen odpovídajícím programem na zkušební dráze.

Oba rychlostní režimy se prostřídají minimálně dvakrát.

Úplný zkušební program zahrnuje nejméně 10 přestávek trvajících nejméně tři hodiny, aby se napodobil účinek ochlazení a případné kondenzace.

5.4.1.2.   Záběh na zkušebním stavu

5.4.1.2.1.   Při použití standardních součástí a v souladu s pokyny výrobce se systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční části namontují do vozidla uvedeného v bodě 1.3.3 nebo na motor uvedený v bodě 1.3.4. V prvém případě musí být vozidlo postaveno na válcovém dynamometru. V druhém případě musí být motor připojen k dynamometru.

5.4.1.2.2.   Zkouší se v šesti šestihodinových periodách s přestávkami mezi periodami po dobu nejméně 12 hodin, aby se napodobil účinek ochlazení a případné kondenzace.

5.4.1.2.3.   V průběhu každé šestihodinové periody je motor provozován za těchto po sobě jdoucích podmínek:

a)	pětiminutový úsek při volnoběhu;

b)	jednohodinový úsek při 1/4 zatížení a 3/4 maximálních jmenovitých otáček (S);

c)	jednohodinový úsek při 1/2 zatížení a 3/4 maximálních jmenovitých otáček (S);

d)	desetiminutový úsek při plném zatížení a 3/4 maximálních jmenovitých otáček (S);

e)	patnáctiminutový úsek při 1/2 zatížení a při maximálních jmenovitých otáčkách (S);

f)	třicetiminutový úsek při 1/4 zatížení a při maximálních jmenovitých otáčkách (S).

Každá perioda musí zahrnovat dva sledy souborů těchto podmínek v pořadí od a) do f).

5.4.1.2.4.   Během zkoušky nesmějí být systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční části chlazeny nuceným ofukováním napodobujícím obvyklé obtékání vozidla.

Na žádost výrobce však může být systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční části chlazeny tak, aby nebyla překročena teplota naměřená na jeho vstupu za jízdy vozidla při maximální rychlosti.

5.4.1.3.   Záběh pulzováním

5.4.1.3.1.   Systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční části musejí být namontovány do vozidla uvedeného v bodě 1.3.3 nebo na motor uvedený v bodě 1.3.4. V prvém případě musí být vozidlo postaveno na válcovém dynamometru a v druhém případě musí být motor připojen k dynamometru.

5.4.1.3.2.   Na výustku systému tlumení hluku se připojí zkušební zařízení, jehož podrobné schéma je uvedeno na obrázku 1 v dodatku k příloze IV. Jakékoli jiné zařízení zjišťující rovnocenné výsledky je přijatelné.

5.4.1.3.3.   Zkušební zařízení se seřídí tak, aby průtok výfukových plynů byl střídavě přerušován a obnovován rychle působícím ventilem po 2 500 cyklů.

5.4.1.3.4.   Ventil se musí otevřít, jakmile protitlak ve výfuku měřený nejméně 100 mm od vstupní příruby po směru průtoku výfukových plynů dosáhne hodnoty do 35 do 40 kPa. Musí se uzavřít, jakmile se tento tlak neliší o více než 10 % od stabilizované hodnoty při otevřeném ventilu.

5.4.1.3.5.   Časový spínač se nastaví na dobu průtoku výfukového plynu, která vyplývá z ustanovení bodu 5.4.1.3.4.

5.4.1.3.6.   Otáčky motoru jsou rovné 75 % otáček (S), při nichž má motor maximální výkon.

5.4.1.3.7.   Výkon zaznamenaný dynamometrem musí činit 50 % výkonu měřeného s plně otevřenou klapkou akcelerátoru při 75 % otáček motoru (S).

5.4.1.3.8.   Při zkoušce se uzavřou všechny odvodňovací otvory.

5.4.1.3.9.   Celá zkouška musí být ukončena v průběhu 48 hodin. V případě potřeby se po každé hodině zařadí doba na ochlazení.

5.4.1.3.10.   V souladu s bodem 5.2 se po záběhu zkouší hladina akustického tlaku.

6.   ROZŠÍŘENÍ EU SCHVÁLENÍ TYPU

Výrobce systému tlumení hluku nebo jeho zástupce může požádat správní orgán, který udělil EU schválení typu systému tlumení hluku pro jeden nebo více typů vozidel, o rozšíření schválení typu na jiné typy vozidel.

Postup je stanoven v bodě 1. Rozšíření EU schválení typu (či odmítnutí rozšíření) se členským státům oznámí postupem stanoveným ve směrnici 2007/46/ES.

7.   ZMĚNA TYPU SYSTÉMU TLUMENÍ HLUKU

Při změnách typu schváleného podle tohoto nařízení se použijí ustanovení článků 13 až 16 a čl. 17 odst. 4 směrnice 2007/46/ES.

8.   SHODNOST VÝROBY

8.1.   Opatření přijatá k zajištění shodnosti výroby musí odpovídat požadavkům článku 12 směrnice 2007/46/ES.

8.2.   Zvláštní ustanovení:

8.2.1.   Zkouškami stanovenými v bodě 2.3.5 přílohy X směrnice 2007/46/ES jsou zkoušky předepsané v příloze XI tohoto nařízení.

8.2.2.   Obvyklá četnost kontrol uvedených v bodě 3 přílohy X směrnice 2007/46/ES je jedna kontrola za dva roky.

9.   INFORMACE URČENÉ PRO UŽIVATELE A TECHNICKOU KONTROLU

9.1.   Ke každému náhradnímu systému tlumení hluku musí být přiložen dokument v papírové podobě vydaný výrobcem náhradního systému tlumení hluku nebo jeho zástupcem. Tento dokument musí obsahovat nejméně následující údaje:

a)	číslo EU schválení typu náhradního systému tlumení hluku (5. část uvádějící číslo rozšíření schválení typu je možno vynechat)

b)	značka EU schválení typu;

c)	značka (obchodní název výrobce);

d)	typ a obchodní popis nebo číslo součásti;

e)	název společnosti a adresa výrobce;

f)	jméno a adresa případného zástupce výrobce;

g)

údaje o vozidlech, pro něž je náhradní systém tlumení hluku určen: i) značka, ii) typ, iii) číslo schválení typu, iv) kód motoru, v) maximální výkon motoru, vi) druh převodovky, vii) jakákoliv omezení týkající se vozidel, do nichž může být systém namontován, viii) hladina akustického tlaku pro vozidlo za jízdy v dB(A) a hladina akustického tlaku stojícího vozidla v dB(A) při min–1 (liší-li se od hodnot schválení typu vozidla);

h)	pokyny pro montáž.

9.2.   Sestává-li papírový dokument uvedený v bodě 9.1 z více než jednoho listu papíru, musí být na všech listech uveden alespoň odkaz na číslo EU schválení typu.

9.3.   Informace ohledně bodu 9.1 písm. g) a h) je možno poskytnout na internetových stránkách výrobce, je-li na papírovém dokumentu uvedena internetová adresa.

PŘÍLOHA X

KONTROLY SHODNOSTI VÝROBY NÁHRADNÍHO SYSTÉMU TLUMENÍ HLUKU JAKO SAMOSTATNÉHO TECHNICKÉHO CELKU

1.   OBECNĚ

Tyto požadavky odpovídají zkoušce, jíž se kontroluje shodnost výroby podle bodu 8 přílohy IX.

2.   ZKOUŠKY A POSTUPY

Metody zkoušení, měřicí přístroje a interpretace výsledků odpovídají popisu v bodě 5 přílohy IX. Zkoušený náhradní systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční část se podrobí zkoušce popsané v bodech 5.2, 5.3 a 5.4 přílohy IX.

3.   VÝBĚR VZORKU A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ

3.1.   Vybere se jeden systém tlumení hluku nebo jeho konstrukční část a podrobí se zkoušce podle bodu 2. Jestliže výsledky zkoušky splňují požadavky shodnosti výroby stanovené v bodě 8.1 přílohy IX, je tento typ systému tlumení hluku nebo jeho konstrukční část považována za vyhovující požadavkům shodnosti výroby.

3.2.   Jestliže jeden z výsledků zkoušky nesplňuje požadavky shodnosti výroby stanovené v bodě 8.1 přílohy IX, musí být zkoušce podrobeny dva další systémy tlumení hluku nebo jejich konstrukční části stejného typu podle bodu 2 této přílohy.

3.3.   Jestliže výsledky zkoušky druhého a třetího systému tlumení hluku nebo jeho konstrukční části splňují požadavky shodnosti výroby stanovené v bodě 8.1 přílohy IX, považuje se tento typ systému tlumení hluku nebo jeho konstrukční část za vyhovující požadavkům shodnosti výroby.

3.4.   Jestliže jeden z výsledků zkoušky druhého nebo třetího systému tlumení hluku nebo jeho konstrukční části nesplňuje požadavky shodnosti výroby stanovené v bodě 8.1 přílohy IX, typ systému tlumení hluku nebo jeho konstrukční části nebude shledán jako vyhovující požadavkům tohoto nařízení a výrobce musí přijmout nezbytná opatření k obnovení shodnosti.

PŘÍLOHA XI

ZMĚNY SMĚRNICE 2007/46/ES

Směrnice 2007/46/ES se mění takto:

Část A

1.

Příloha IV se mění takto: a) v části I se do tabulky vkládá tento řádek: Bod Předmět: Regulační akt Vztahuje se na M1 M2 M3 N1 N2 N3 O1 O2 O3 O4 „1 A Hladina akustického tlaku Nařízení (EU) č. 540/2014 X X X X X X“         b) do tabulky 1 dodatku 1 části I se vkládá tento řádek: Bod Předmět Regulační akt Specifika Použitelnost a zvláštní požadavky „1 A Hladina akustického tlaku Nařízení (EU) č. 540/2014“   A c) do tabulky 2 dodatku 1 části I se vkládá tento řádek: Bod Předmět Regulační akt Specifika Použitelnost a zvláštní požadavky „1 A Hladina akustického tlaku Nařízení (EU) č. 540/2014   A“

2.

V příloze VI se do tabulky v dodatku ke vzoru A se vkládá tento řádek: Bod Předmět Odkaz na regulační akt ve znění: Použitelný na verze „1 A Hladina akustického tlaku Nařízení (EU) č. 540/2014“

3.

Příloha XI se mění takto: a) do tabulky v dodatku 1 se vkládá tento řádek: Bod Předmět Odkaz na regulační akt M1 ≤ 2 500 (1) kg M1 > 2 500 (1) kg M2 M3 „1 A Hladina akustického tlaku Nařízení (EU) č. 540/2014 H G+H G+H G+H“ b) do tabulky v dodatku 2 se vkládá tento řádek: Bod Předmět Odkaz na regulační akt M1 M2 M3 N1 N2 N3 O1 O2 O3 O4 „1 A Hladina akustického tlaku Nařízení (EU) č. 540/2014 X X X X X X“         c) do tabulky v dodatku 3 se vkládá tento řádek: Bod Předmět Odkaz na regulační akt M1 „1 A Hladina akustického tlaku Nařízení (EU) č. 540/2014 X“ d) do tabulky v dodatku 4 se vkládá tento řádek: Bod Předmět Odkaz na regulační akt M1 M2 M3 N1 N2 N3 O1 O2 O3 O4 „1 A Hladina akustického tlaku Nařízení (EU) č. 540/2014   H H H H H“         e) do tabulky v dodatku 5 se vkládá tento řádek: Bod Předmět Odkaz na regulační akt Automobilový jeřáb kategorie N3 „1 A Hladina akustického tlaku Nařízení (EU) č. 540/2014 T“

Část B

1.

Příloha IV se mění takto: a) bod 1 v tabulce v části I se zrušuje; b) bod 1 v tabulce 1 dodatku 1 k části I se zrušuje; c) bod 1 v tabulce 2 dodatku 1 k části I se zrušuje; d) bod 1 tabulky v části II se zrušuje.

2.

V příloze VI se bod 1 v tabulce v dodatku ke vzoru A zrušuje.

3.

Příloha XI se mění takto: a) bod 1 v tabulce v dodatku 1 se zrušuje; b) bod 1 v tabulce v dodatku 2 se zrušuje; c) bod 1 v tabulce v dodatku 3 se zrušuje; d) bod 1 v tabulce v dodatku 4 se zrušuje; e) bod 1 v tabulce v dodatku 5 se zrušuje.

PŘÍLOHA XII

SROVNÁVACÍ TABULKA

Směrnice 70/157/EHS	Toto nařízení
Článek 1	–
Článek 2	Čl. 4 odst. 1 a 2
Článek 2a	Čl. 4 odst. 3 a 4
Článek 3	–
Článek 4	–
Článek 5	–
Příloha I, bod 1	Příloha I, bod 1
Příloha I, bod 3	Příloha I, bod 2
Příloha I, bod 4	Příloha I, bod 3
Příloha I, bod 5	Příloha I, bod 4
Příloha I, bod 6	Příloha I, bod 5
Příloha I, dodatek 1	Příloha I, dodatek 1
Příloha I, dodatek 2	Příloha I, dodatek 2
Příloha I, bod 2	Příloha III
Příloha II, body 1, 2, 3 a 4	Příloha IX, body 1, 2, 3 a 4
Příloha II, body 5 a 6	Příloha IX, body 7 a 8
Příloha II, dodatek 1	Příloha IX, dodatek 1
Příloha II, dodatek 2	Příloha IX, dodatek 2
Příloha II, dodatek 3	Příloha IX, dodatek 3
Příloha III	–