27.5.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 140/11

(1)

Smlouva o fungovaní Evropské unie (dále jen "Smlouva o fungování EU") vyžaduje, aby členské státy považovaly své hospodářské politiky za věc společného zájmu, aby se jejich rozpočtové politiky řídily potřebou zdravých veřejných financí a aby jejich hospodářské politiky neohrožovaly řádné fungování hospodářské a měnové unie.

(2)

Pakt o stabilitě a růstu usiluje o zajištění rozpočtové kázně v celé Unii a stanoví rámce pro prevenci a nápravu nadměrných schodků veřejných financí. Jeho cílem jsou zdravé veřejné finance jakožto prostředek posilující podmínky pro stabilitu cen a silný udržitelný růst podpořený finanční stabilitou, což napomůže k dosažení cílů Unie v oblasti udržitelného růstu a zaměstnanosti. Pakt o stabilitě a růstu zahrnuje systém mnohostranného dohledu stanovený nařízením Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (3) a postup pro vyvarování se nadměrnému schodku veřejných financí stanovený v článku 126 Smlouvy o fungování EU a dále podrobněji vymezený v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (4). Pakt o stabilitě a růstu byl dále posílen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 (5) a nařízením Rady (EU) č. 1177/2011 (6). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně (7) doplnilo systém účinných, preventivních a odstupňovaných donucovacích mechanismů ve formě uložení sankcí členským státům, jejichž měnou je euro.

(3)

Posílení Paktu o stabilitě a růstu vedlo k posílení pokynů poskytovaných členským státům v oblasti obezřetné rozpočtové politiky a v případě členských států, jejichž měnou je euro, posílilo a zautomatizovalo ukládání sankcí v případě nedodržení obezřetné rozpočtové politiky, aby se předešlo nadměrným schodkům veřejných financí. Tato ustanovení vytvořila komplexnější rámec.

(4)

K zajištění užší koordinace hospodářských politik a trvalé konvergence hospodářské výkonnosti členských států poskytuje evropský semestr zavedený v článku 2-a nařízení (ES) č. 1466/97 rámec pro koordinaci hospodářských politik. Evropský semestr zahrnuje definování hlavních směrů hospodářských politik členských států a Unie (hlavní směry hospodářských politik) a dohled nad jejich prováděním v souladu s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU; definování a přezkum provádění hlavních zásad zaměstnanosti, které musí být zohledněny členskými státy v souladu s čl. 148 odst. 2 Smlouvy o fungování EU (hlavní zásady zaměstnanosti); předkládání a posuzování programů stability a konvergenčních programů členských států podle uvedeného nařízení; předkládání a posuzování národních programů reforem členských států, které podporují strategii Unie pro růst a zaměstnanost a které byly sestaveny v souladu s hlavními směry hospodářských politik, s hlavními zásadami zaměstnanosti a obecnými pokyny určenými členským státům, jež vydaly Komise (roční analýza růstu) a Evropská rada na začátku ročního cyklu dohledu; a dohled za účelem prevence a nápravy makroekonomické nerovnováhy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (8). Případně by měla být zohledněna i stanoviska vydaná v rámci programu hospodářského partnerství zavedeného tímto nařízením.

(5)

Aby Unie vyšla z krize silnější, jak vnitřně, tak na mezinárodní úrovni, posílením konkurenceschopnosti, produktivity, růstového potenciálu, sociální soudržnosti a hospodářské konvergence, přijala Evropská rada ve svých závěrech ze dne 17. června 2010 novou strategii Unie pro růst a zaměstnanost, která rovněž obsahuje cíle v oblasti chudoby, vzdělávání, inovací a životního prostředí.

(6)

K zajištění řádného fungování hospodářské a měnové unie umožňuje Smlouva o fungování EU přijímat v eurozóně zvláštní opatření nad rámec ustanovení použitelných na všechny členské státy k posílení koordinace jejich rozpočtové kázně a dohledu nad ní. Tato posílená koordinace a dohled by měly být případně doprovázeny odpovídajícím zapojením Evropského parlamentu a případně vnitrostátních parlamentů. Kdekoli je to vhodné a nezbytné, měla by se aktivně využívat zvláštní opatření, která stanoví článek 136 Smlouvy o fungování EU.

(7)

Uplatňování tohoto nařízení by mělo být plně v souladu s článkem 152 Smlouvy o fungování EU a doporučení vydaná na základě tohoto nařízení by měla respektovat vnitrostátní postupy a subjekty pověřené tvorbou mezd. Toto nařízení zohledňuje článek 28 Listiny základních práv Evropské unie a jeho uplatňováním není dotčeno právo sjednávat, uzavírat nebo vymáhat kolektivní smlouvy ani právo na kolektivní akci podle vnitrostátního práva a praxe.

(8)

Článek 9 Smlouvy o fungování EU stanoví, že při vymezování a provádění svých politik a činností má Unie přihlížet k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví.

(9)

Postupně zesilovaný dohled a koordinace stanovené v tomto nařízení budou dále doplňovat evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik, stávající ustanovení Paktu o stabilitě a růstu a posilovat dohled nad rozpočtovými a hospodářskými politikami v členských státech, jejichž měnou je euro. Postupně zesilované sledování by mělo přispět k lepším rozpočtovým a hospodářským výsledkům, makrofinančnímu zdraví a hospodářské konvergenci ve prospěch všech členských států, jejichž měnou je euro. Podrobnější sledování v rámci postupně zesilovaného procesu je zvlášť cenné pro členské státy podléhající postupu při nadměrném schodku.

(10)

Zaujaté a nerealistické makroekonomické a rozpočtové prognózy mohou značně narušit účinnost rozpočtového plánování a v důsledku toho poškodit závazek k rozpočtové kázni. Nezaujaté a realistické makroekonomické prognózy mohou poskytovat nezávislé subjekty nebo subjekty s vlastní funkční autonomií vůči rozpočtovým orgánům členského státu, které jsou podpořeny vnitrostátními právními ustanoveními zajišťujícími vysoký stupeň funkční autonomie a odpovědnosti. Takové prognózy by se měly používat během celého rozpočtového procesu.

(11)

Silné veřejné finance jsou nejlépe zajišťovány ve fázi plánování a závažné chyby by měly být zjištěny co nejdříve. Členské státy by měly mít prospěch nejen ze stanovení hlavních zásad a rozpočtových cílů, ale také ze synchronizovaného sledování svých rozpočtových politik.

(12)

Zavedením společného rozpočtového harmonogramu pro členské státy, jejichž měnou je euro, by se měly lépe synchronizovat klíčové kroky při přípravě vnitrostátních rozpočtů, což přispěje k účinnosti Paktu o stabilitě a růstu a evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik. To by mělo vést k silnější součinnosti, usnadněním koordinace politik mezi členskými státy, jejichž měnou je euro, a zajištěním toho, že doporučení Rady a Komise budou vhodně začleněna do rozpočtových procesů členských států. Tyto procesy by měly být v souladu s rámcem pro koordinaci hospodářských politik v rámci ročního cyklu dohledu, který zejména zahrnuje obecné pokyny členským státům, jež vydaly Komise a Evropská rada na začátku tohoto cyklu. Rozpočtové politiky členských států by měly být v souladu s doporučeními vydanými v rámci Paktu o stabilitě a růstu a případně rovněž s doporučeními vydanými v rámci ročního cyklu dohledu včetně postupu při makroekonomické nerovnováze stanoveného nařízením (EU) č. 1176/2011 a se stanovisky k programu hospodářského partnerství zavedeného tímto nařízením.

(13)

Jako první krok k tomuto společnému rozpočtovému harmonogramu by členské státy měly spolu se svými programy stability zveřejnit své vnitrostátní střednědobé fiskální plány, a to pokud možno do 15. dubna a nejpozději do 30. dubna. Tyto fiskální plány by měly zahrnovat informace o očekávaných přínosech plánovaných reforem a opatření k dosažení cílů a vnitrostátních závazků stanovených v rámci strategie Unie pro růst a zaměstnanost. Vnitrostátní střednědobý fiskální plán a program stability mohou být obsaženy v tomtéž dokumentu.

(14)

Důležitou charakteristikou tohoto společného rozpočtového harmonogramu by mělo být zveřejňování návrhu rozpočtu ústředních vládních institucí do 15. října. Protože je třeba zajistit dodržování pravidel Paktu o stabilitě a růstu na úrovni vládních institucí a plnění rozpočtových cílů vyžaduje soudržné sestavování rozpočtů ve všech subsektorech vládních institucí, mělo by být zveřejňování návrhu rozpočtu ústředních vládních institucí doprovázeno zveřejněním hlavních parametrů rozpočtů všech ostatních subsektorů vládních institucí. Tyto parametry by měly zahrnovat především předpokládané rozpočtové výsledky ostatních subsektorů, hlavní předpoklady, z nichž tato očekávání vycházejí, a důvody pro očekávané změny, pokud jde o předpoklady programu stability.

(15)

Společný rozpočtový harmonogram rovněž předpokládá, že by měl být rozpočet každý rok přijat nebo odsouhlasen do 31. prosince spolu s aktualizovanými hlavními rozpočtovými parametry pro ostatní subsektory vládních institucí. V případě, že z objektivních důvodů, které vláda nemůže ovlivnit, není rozpočet přijat do 31. prosince, měly by být stanoveny postupy pro rozpočtové provizorium, aby se zajistilo, že vláda bude moci i nadále plnit své nejdůležitější funkce. Taková úprava by mohla například zahrnovat plnění vládního návrhu rozpočtu, rozpočtu schváleného na předchozí rok nebo zvláštních opatření schválených parlamentem.

(16)

S cílem lépe koordinovat plány na vydávání státních dluhopisů by členské státy měly Euroskupině a Komisi podávat předem zprávu o svých plánech na vydávání státních dluhopisů.

(17)

Dodržování účinných fiskálních rámců založených na pravidlech může být důležité při podpoře zdravých a udržitelných fiskálních politik. Směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (9) stanoví, že dodržování numerických fiskálních pravidel specifických pro jednotlivé země by měly na vnitrostátní úrovni sledovat nezávislé subjekty nebo subjekty s vlastní funkční autonomií. Je důležité konstatovat, že vzhledem k rozmanitosti možných a stávajících úprav by mělo by být umožněno využívat i více než jeden nezávislý subjekt pověřený sledováním dodržování těchto pravidel, přestože se nejedná o preferovanou možnost, za podmínky, že bude existovat jasné rozdělení pravomocí a nebude docházet k překrývání kompetencí u konkrétních aspektů sledování. Je třeba se vyvarovat nadměrné fragmentaci úkolů v oblasti sledování mezi různé instituce. K tomu, aby subjekty provádějící sledování mohly účinně plnit své úkoly, je třeba, aby je podpořila vnitrostátní právní ustanovení zajišťující vysoký stupeň funkční autonomie a odpovědnosti. Koncepce těchto subjektů provádějících sledování by měla zohledňovat stávající institucionální uspořádání a administrativní strukturu dotyčného členského státu. Zejména by mělo být možné poskytnout vhodnému subjektu v rámci některé stávající instituce funkční autonomii, za podmínky, že tento subjekt je pověřen prováděním zvláštních úkolů v oblasti sledování, má oddělený zákonný režim a splňuje další zásady uvedené v tomto bodu odůvodnění.

(18)

Pokud jde o numerická fiskální pravidla specifická pro jednotlivé země, neklade toto nařízení na členské státy žádné dodatečné požadavky ani povinnosti. Přísná numerická fiskální pravidla specifická pro jednotlivé země, jež jsou v souladu s rozpočtovými cíli na úrovni Unie a jsou sledována nezávislými subjekty, představují základní kámen posíleného rámce rozpočtového dohledu Unie. Pravidla, která by tyto nezávislé subjekty měly dodržovat, a jejich zvláštní úkoly, jsou stanovena v tomto nařízení.

(19)

Zejména v členských státech, jejichž měnou je euro, více působí vzájemný efekt přelévání, pokud jde o jejich rozpočtové politiky. Členské státy, jejichž měnou je euro, by měly před přijetím jakýchkoli významných plánů na reformu fiskální politiky s možnými efekty přelévání konzultovat s Komisí a ostatními členskými státy, jejichž měnou je euro, aby bylo možné posoudit možný dopad na eurozónu jako celek. Měly by rovněž o svých rozpočtových plánech uvažovat z hlediska společného zájmu a předložit je Komisi pro účely sledování ještě předtím, než se stanou závaznými. Komise by ve spolupráci s členskými státy měla navrhnout hlavní směry v podobě harmonizovaného rámce pro podrobné požadavky na obsah návrhů rozpočtových plánů.

(20)

V mimořádných případech, kdy Komise po konzultaci s dotyčným členským státem v návrhu rozpočtového plánu zjistí obzvláště závažné nedodržení povinností v oblasti rozpočtové politiky stanovených v Paktu o růstu a stabilitě, by si Komise ve svém stanovisku k návrhu rozpočtového plánu měla vyžádat přepracovaný návrh rozpočtového plánu v souladu s tímto nařízením. Bude tomu tak zejména v případě, kdy by plnění návrhu rozpočtového plánu představovalo riziko pro finanční stabilitu dotyčného členského státu nebo riziko ohrožující řádné fungování hospodářské a měnové unie nebo kdy by plnění návrhu rozpočtového plánu znamenalo zjevné a závažné porušení doporučení, která Rada přijala v rámci Paktu o stabilitě a růstu.

(21)

Stanovisko Komise k návrhu rozpočtového plánu by mělo být přijato co nejdříve, avšak v každém případě nejpozději do konce listopadu, a mělo by co možná nejvíce zohledňovat specifický vnitrostátní fiskální harmonogram a parlamentní postupy s cílem zajistit, že pokyny Unie v oblasti rozpočtu bude možné řádně začlenit do vnitrostátních rozpočtových opatření. Zejména by toto stanovisko mělo zahrnovat posouzení, zda rozpočtové plány náležitě zohledňují doporučení vydaná v rámci evropského semestru v rozpočtové oblasti. Na žádost parlamentu dotyčného členského státu nebo Evropského parlamentu by Komise měla být připravena přednést své stanovisko tomuto parlamentu poté, co jej zveřejní. Členské státy se vyzývají, aby při přijímání svého zákona o rozpočtu zohlednily stanovisko Komise k jejich návrhu rozpočtového plánu.

(22)

Skutečnost, do jaké míry bylo toto stanovisko v zákoně o rozpočtu členského státu zohledněno, by měla být součástí posouzení, které je za předpokladu splnění příslušných podmínek podkladem pro rozhodnutí o existenci nadměrného schodku v dotyčném členském státě. V takovém případě by mělo být nezohlednění dřívějších pokynů Komise považováno za přitěžující okolnost.

(23)

Na základě celkového posouzení návrhu rozpočtového plánu ze strany Komise by měla rozpočtovou situaci a vyhlídky pro eurozónu jako celek projednat také Euroskupina.

(24)

Členské státy, jejichž měnou je euro a na něž se vztahuje postup při nadměrném schodku, by měly být sledovány podrobněji, aby se zajistila úplná, udržitelná a včasná náprava nadměrného schodku. Podrobnější sledování by prostřednictvím dodatečných požadavků na podávání zpráv mělo zajistit prevenci a včasnou nápravu jakýchkoli odchylek od doporučení Rady k nápravě nadměrného schodku. Toto sledování by mělo doplňovat ustanovení uvedená v nařízení (ES) č. 1467/97. Zmíněné dodatečné požadavky na podávání zpráv by měly být přiměřené fázi postupu podle článku 126 Smlouvy o fungování EU, v níž se členský stát nachází. Dotyčný členský stát by měl nejprve provést komplexní posouzení meziročního plnění rozpočtu vládních institucí a jejich subsektorů a zohlednit přitom zejména finanční rizika spojená s podmíněnými závazky s potenciálně velkým dopadem na veřejné rozpočty.

(25)

Dodatečné požadavky na podávání zpráv v případě členských států, jejichž měnou je euro a které podléhají postupu při nadměrném schodku, by měly umožnit lepší výměnu informací mezi dotyčnými členskými státy a Komisí a následně i zjišťování rizik týkajících se dodržení lhůty členským státem, kterou mu pro nápravu nadměrného schodku stanovila Komise. Pokud jsou taková rizika zjištěna, měla by Komise podat dotyčnému členskému státu doporučení, aby přijal ve stanovené lhůtě vhodná opatření. Na vyžádání by měla Komise přednést své doporučení parlamentu dotyčného členského státu. Dodržení doporučení by mělo vést k rychlé nápravě situace ohrožující nápravu nadměrného schodku ve stanovené lhůtě.

(26)

Posouzení, zda je doporučení Komise dodržováno, by mělo být součástí soustavného posuzování účinných opatření pro nápravu nadměrného schodku, které provádí Komise. Při rozhodování, zda byla k nápravě nadměrného schodku přijata účinná opatření, by měla Rada rovněž vycházet z toho, zda členský stát dodržel doporučení Komise, přičemž náležitě zohlední čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97.

(27)

Nařízení (ES) č. 1467/97, které podrobně stanoví postup při nadměrném schodku založený na článku 126 Smlouvy o fungování EU, zahrnuje prvky flexibility, které umožňují zohlednit nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti. Podle čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení může Rada v případě, že byla přijata účinná opatření v souladu s doporučením podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU nebo rozhodnutím o výzvě podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU a k nepředvídaným nepříznivým hospodářským okolnostem došlo po přijetí tohoto doporučení či rozhodnutí o výzvě, na doporučení Komise rozhodnout, že přijme revidované doporučení podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU nebo revidované rozhodnutí o výzvě podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU. S ohledem na rozhodující faktory uvedené v čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) 1467/97 může být v tomto revidovaném doporučení nebo revidovaném rozhodnutí o výzvě zejména prodloužena lhůta pro nápravu nadměrného schodku zpravidla o jeden rok.

Rada na základě hospodářských prognóz by ve svém původním doporučení nebo rozhodnutí o výzvě měla posoudit, zda existují nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance. V případě prudkého hospodářského propadu v eurozóně nebo v Unii jako celku může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout, že přijme revidované doporučení podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU nebo revidované rozhodnutí o výzvě podle čl. 126 odst. 9, a to za předpokladu, že tím neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Čl. 2 odst. 1a nařízení (ES) č. 1467/97 dále stanoví, že při uplatňování doporučené hodnoty pro úpravu dluhového poměru by se mělo zohlednit působení cyklu na tempo snižování dluhu. Proto by nemělo být uvažováno o porušení kritéria dluhu uvedeného v čl. 126 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování EU ze strany členského státu pouze z důvodu negativních cyklických podmínek.

(28)

Vzhledem k tomu, že rozpočtová opatření mohou být k zajištění trvalé nápravy nadměrného schodku nedostatečná, členské státy, jejichž měnou je euro a které podléhají postupu při nadměrném schodku, by měly předložit program hospodářského partnerství, ve kterém budou podrobně uvedena opatření politiky a strukturální reformy nezbytné k zajištění efektivní a trvalé nápravy nadměrného schodku, na základě nejnovější aktualizace jejich národního programu reforem a jejich programu stability.

(29)

Posílení správy ekonomických záležitostí kromě toho zahrnuje užší dialog s Evropským parlamentem. I když se uznává, že partnery Evropského parlamentu v rámci tohoto dialogu jsou příslušné orgány Unie a jejich zástupci, může příslušný výbor Evropského parlamentu nabídnout členskému státu, na který se vztahuje doporučení Komise nebo stanovisko Rady podle tohoto nařízení, možnost zúčastnit se výměny názorů. Účast členského státu na takové výměně názorů je dobrovolná.

(30)

Aby bylo možné specifikovat rozsah povinností v oblasti podávání zpráv pro členské státy, které podléhají postupu při nadměrném schodku, měla by být Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde obsah a rozsah těchto podávaných zpráv. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(31)

Pravomoc k přijímání stanovisek k programům hospodářského partnerství stanovená v tomto nařízení by měla být svěřena Radě. Tato stanoviska doplňují postup při nadměrném schodku vymezený článkem 126 Smlouvy o fungování EU, v souladu s nímž má Rada rozhodovat o existenci nadměrného schodku a o opatřeních nezbytných k jeho nápravě.

(32)

S připomenutím důležitosti zdravých veřejných financí, strukturální reformy a cílených investic do udržitelného růstu podepsali hlavy států a předsedové vlád členských států dne 29. června 2012 Pakt pro růst a zaměstnanost a prokázali tak své odhodlání stimulovat růst spojený s vytvářením pracovních míst současně se svým úsilím o zdravé veřejné finance. Tento pakt obsahuje zejména opatření k podnícení financování ekonomiky. V současné době probíhá mobilizace finančních prostředků ve výši 120 miliard EUR (což odpovídá přibližně 1 % hrubého národního produktu Unie), jimiž mají být podpořena prorůstová opatření s rychlým účinkem. Jak se doporučuje v roční analýze růstu v roce 2012 a 2013, měly by se členské státy snažit udržet přiměřené tempo konsolidace veřejných financí a zachovat přitom investice s cílem dosáhnout cílů strategie Evropa 2020, pokud jde o růst a zaměstnanost.

(33)

Komise sleduje, jaký vliv mají na prorůstově orientované veřejné výdaje a veřejné investice přísná rozpočtová omezení. Fiskální rámec Unie nabízí prostor pro dosažení rovnováhy mezi uznáním potřeby produktivních veřejných investic a cíli v oblasti fiskální kázně: při plném respektování Paktu o stabilitě a růstu lze v rámci jeho preventivní složky využít možností, které nabízí stávající fiskální rámec Unie, pokud jde o dosažení rovnováhy mezi potřebou produktivních veřejných investic a cíli v oblasti fiskální kázně. Komise oznámila svůj záměr podat zprávu o tom, jaký je v mezích stávajícího fiskálního rámce Unie prostor pro možnou činnost.

(34)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2012 obsahující doporučení Komisi ke zprávě předsedů Evropské rady, Evropské komise, Evropské centrální banky a Euroskupiny s názvem „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“ a sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2012 nazvané „Návrh prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie“ nastiňují názory Evropského parlamentu a Komise na kroky nezbytné k dosažení hlubší a integrovanější hospodářské a měnové unie. V návaznosti na zprávu „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“ vyslovila Evropská rada ve svých závěrech v prosinci 2012 své názory na řadu otázek s cílem dále posílit hospodářskou a měnovou unii,

a)

doplněním evropského semestru zavedeného článkem 2-a nařízení (ES) č. 1466/97 o společný rozpočtový harmonogram;

b)

doplněním postupu pro prevenci a nápravu nadměrné makroekonomické nerovnováhy zavedeného nařízením (EU) č. 1176/2011;

c)

doplněním systému mnohostranného dohledu nad rozpočtovými politikami podle nařízení (ES) č. 1466/97 o dodatečné požadavky na sledování, které mají zajistit řádné začlenění doporučení Unie týkajících se rozpočtové oblasti do vnitrostátních rozpočtových opatření;

d)

doplněním postupu při nápravě nadměrného schodku členského státu podle článku 126 Smlouvy o fungování Evropské unie a nařízení (ES) č. 1467/97 o podrobnější sledování rozpočtových politik členských států podléhajících postupu při nadměrném schodku, aby byla zajištěna včasná a trvalá náprava nadměrných schodků.

e)

zajištěním souladu mezi rozpočtovými politikami a opatřeními a reformami přijatými v rámci postupu pro prevenci a nápravu nadměrné makroekonomické nerovnováhy podle nařízení (EU) č. 1176/2011 a případně v rámci programu hospodářského partnerství uvedeného v článku 9.

a)

„nezávislými subjekty“ strukturálně nezávislé subjekty nebo subjekty s vlastní funkční autonomií vůči rozpočtovým orgánům členského státu, jež jsou založeny na vnitrostátních právních ustanoveních zajišťujících vysoký stupeň funkční autonomie a odpovědnosti, včetně:

b)

„nezávislými makroekonomickými prognózami“ makroekonomické prognózy vypracované nebo schválené nezávislými subjekty;

c)

„střednědobým rozpočtovým rámcem“ střednědobý rozpočtový rámec ve smyslu čl. 2 písm. e) směrnice 2011/85/EU;

d)

„programem stability“ program ve smyslu článku 3 nařízení (ES) č. 1466/97.

1)

rámcem pro koordinaci hospodářských politik v rámci ročního cyklu dohledu, který zejména zahrnuje obecné pokyny členským státům vydané Komisí a Evropskou radou na začátku cyklu;

2)

doporučeními vydanými v rámci Paktu o stabilitě a růstu;

3)

případně doporučeními vydanými v rámci ročního cyklu dohledu včetně postupu při makroekonomické nerovnováze stanoveného nařízením (EU) č. 1176/2011 a

4)

případně stanovisky k programům hospodářského partnerství uvedeným v článku 9.

a)

numerických fiskálních pravidel začleňujících do rozpočtových procesů těchto států jejich střednědobé rozpočtové cíle zavedené článkem 2a nařízení (ES) č. 1466/97;

b)

numerických fiskálních pravidel uvedených v článku 5 směrnice 2011/85/EU.

a)

výskytu okolností, které vedou k aktivaci nápravného mechanismu v případech zjištěného závažného odchýlení od střednědobého cíle či od cesty k jeho postupnému dosažení v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 1466/97;

b)

tomu, zda dochází k rozpočtové nápravě v souladu s vnitrostátními pravidly a plány;

c)

výskytu či zániku okolností uvedených v čl. 5 odst. 1 desátém pododstavci nařízení (ES) č. 1466/97, jež mohou umožnit dočasné odchýlení od střednědobého rozpočtového cíle nebo od cesty k jeho postupnému dosažení, a to za předpokladu, že toto odchýlení neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu.

a)

cílové hodnoty rozpočtového salda pro vládní instituce jako procentní podíl na hrubém domácím produktu (HDP), rozdělené podle subsektorů vládních institucí;

b)

projekce výdajů a příjmů při nezměněné politice jako procento HDP pro vládní instituce a jejich hlavní složky, včetně tvorby hrubého fixního kapitálu;

c)

cílové hodnoty výdajů a příjmů jako procentní podíl HDP pro vládní instituce a jejich hlavní složky, přičemž se zohlední podmínky a kritéria pro stanovení trendu růstu veřejných výdajů bez vlivu diskrečních opatření na straně příjmů podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1466/97;

d)

příslušné informace o výdajích vládních institucí rozdělené podle funkcí, včetně výdajů na vzdělávání, zdravotní péči a zaměstnanost, a pokud možno údaje o očekávaném distribučním dopadu hlavních výdajových a příjmových opatření;

e)

popis a vyčíslení výdajových a příjmových opatření, která mají být zahrnuta do návrhu rozpočtu na příští rok na úrovni každého subsektoru s cílem překlenout rozdíl mezi cíli uvedenými v písmenu c) a projekcemi při nezměněné politice podle písmene b);

f)

hlavní předpoklady nezávislých makroekonomických prognóz a důležitého hospodářského vývoje, které jsou podstatné pro dosažení rozpočtových cílů;

g)

přílohu obsahující metodiku, hospodářské modely a předpoklady i ostatní relevantní parametry, z nichž rozpočtové prognózy vycházejí, a odhadovaný dopad souhrnných rozpočtových opatření na hospodářský růst;

h)

údaje o tom, jak reformy a opatření uvedené v návrhu rozpočtového plánu, včetně konkrétních veřejných investic, plní stávající doporučení určená dotyčnému členskému státu v souladu s články 121 a 148 Smlouvy o fungování EU a jak přispívají k dosažení cílů stanovených ve strategii Unie pro růst a zaměstnanost.

a)

provede nejlépe ve spolupráci s nejvyššími vnitrostátními kontrolními orgány komplexní nezávislý audit veřejných účtů všech subsektorů vládních institucí zaměřený na posouzení spolehlivosti, úplnosti a přesnosti těchto veřejných účtů pro účely postupu při nadměrném schodku a podá o něm zprávu;

b)

poskytne dostupné doplňující informace pro účely sledování pokroku směrem k nápravě nadměrného schodku.

a)

Komisí při vypracování zprávy podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a při doporučování uložení neúročeného vkladu v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 1173/2011;

b)

Radou při rozhodování o existenci nadměrného schodku podle čl. 126 odst. 6 Smlouvy o fungování EU.

a)

specifikacích obsahu návrhu rozpočtového plánu uvedeného v harmonizovaném rámci stanoveném v souladu s čl. 6 odst.5;

b)

výsledcích jednání Euroskupiny o stanoviscích Komise přijatých v souladu s čl. 7 odst. 1 v rozsahu, v jakém byly zveřejněny;

c)

celkovém posouzení rozpočtové situace a vyhlídkách eurozóny jako celku připraveném Komisí v souladu s čl. 7 odst. 4;

d)

aktech Rady uvedených v čl. 9 odst. 4 a čl. 12 odst. 3.

a)

účinnost tohoto nařízení;

b)

pokrok při zajišťování užší koordinace hospodářských politik a trvalé konvergence hospodářské výkonnosti členských států v souladu se Smlouvou o fungování EU.

c)

přínos tohoto nařízení ke splnění strategie Unie pro růst a zaměstnanost.