25.1.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 23/54

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1) požaduje, aby Unie, s přihlédnutím k dostupným vědeckým, technickým a hospodářským doporučením, a zejména ke zprávám vypracovaným Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR) jakož i s ohledem na doporučení regionálních poradních sborů, přijala opatření, jimiž se řídí přístup do vod a ke zdrojům a udržitelné provozování rybolovných činností.

(2)

Rada má přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, případně včetně některých podmínek, jež jsou s nimi funkčně spojeny. Rybolovná práva by měla být rozdělena mezi jednotlivé členské státy způsobem, který každému členskému státu zajistí relativní stabilitu rybolovných činností pro každou populaci nebo loviště, a s náležitým ohledem na cíle společné rybářské politiky stanovené v nařízení (ES) č. 2371/2002.

(3)

U některých celkových přípustných odlovů (TAC) by členským státům mělo být umožněno přidělit dodatečné kvóty plavidlům účastnícím se zkoušek řádně zdokumentovaného rybolovu. Účelem těchto zkoušek je testování systému založeného na kvótách odlovu, to jest systému, kdy by se měly veškeré úlovky vykládat a započítávat do kvót, aby se zabránilo výmětům a plýtvání s jinak využitelnými zdroji ryb, které tyto výměty představují. Nekontrolované výměty ryb jsou hrozbou pro dlouhodobou udržitelnost ryb jako veřejného statku, a tím pro cíle společné rybářské politiky. Naopak systémy založené na kvótách odlovu představují svou podstatou pro rybáře pobídku k optimalizaci výběru jejich rybolovných činností, pokud jde o úlovky. V zájmu dosažení racionálního řízení výmětů by měla řádně zdokumentovanému rybolovu podléhat namísto vykládky v přístavu každá operace na moři. Podmínky pro přidělení dodatečných kvót členskými státy by proto měly obsahovat povinnost zajistit používání televizních kamer s uzavřeným okruhem (CCTV) napojených na systém čidel (souhrnně dále jen „systém CCTV“). To by mělo umožnit podrobně zaznamenat všechny uchovávané a vyřazené části úlovků. Systém založený na lidských pozorovatelích působících na palubě v reálném čase by byl méně účinný, nákladnější a méně spolehlivý. Používání systémů CCTV je tedy v současnosti nezbytným předpokladem dosažení režimů snížení výmětů, jako je řádně zdokumentovaný rybolov. Takové systémy by měly být používány v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (2).

(4)

Aby se zajistilo, že zkoušky řádně zdokumentovaného rybolovu umožní účinně posoudit potenciál systémů založených na kvótách odlovu v zájmu kontroly absolutní úmrtnosti způsobené rybolovem u dotčených populací, je nezbytné, aby veškeré ryby ulovené v rámci těchto zkoušek, včetně ryb nedosahujících minimální velikosti při vykládce, byly započítány do celkové kvóty přidělené zúčastněnému plavidlu, a aby došlo k ukončení rybolovných činností, jakmile toto plavidlo celková práva plně vyčerpá. Je také vhodné umožnit převádění kvót mezi plavidly, jež se účastní zkoušek řádně zdokumentovaného rybolovu, a plavidly, jež se těchto zkoušek neúčastní, pokud lze prokázat, že se nezvyšují výměty plavidel, jež se zkoušek neúčastní.

(5)

TAC by měly být stanoveny na základě dostupných vědeckých doporučení s ohledem na biologické a sociálně-ekonomické aspekty a měly by všem odvětvím rybolovu zajistit spravedlivé zacházení; rovněž je nezbytné zohlednit názory vyjádřené v konzultacích se zúčastněnými stranami, zejména na jednáních dotčených regionálních poradních sborů.

(6)

Pro populace podléhající specifickým víceletým plánům by měly být TAC určeny v souladu s pravidly stanovenými v těchto plánech. Proto by měly být TAC pro populaci jazyka obecného v Severním moři, platýse evropského v Severním moři, tresky obecné v Severním moři, Skagerraku a východní části Lamanšského průlivu, tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a sledě obecného v oblasti západně od Skotska stanoveny v souladu s pravidly obsaženými v nařízení Rady (ES) č. 676/2007 ze dne 11. června 2007, kterým se stanoví víceletý plán pro lov populací platýse velkého a jazyka obecného v Severním moři (3), nařízení Rady (ES) č. 1300/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se stanoví víceletý plán pro populaci sledě obecného v oblasti západně od Skotska a lov této populace (4), nařízení Rady (ES) č. 1342/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se zavádí dlouhodobý plán pro populace tresky obecné a lov těchto populací (5) („plán pro tresku obecnou“) a nařízení Rady (ES) č. 302/2009 ze dne 6. dubna 2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři (6).

(7)

U populací, pro něž neexistují dostatečné nebo spolehlivé údaje, které by umožnily odhad jejich velikosti, by opatření pro řízení a úrovně TAC měla vycházet z přístupu předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu ve smyslu v čl. 3 písm. i) nařízení (ES) č. 2371/2002, přičemž je třeba zohlednit faktory specifické pro jednotlivé populace, zejména dostupné informace o vývojových trendech populace a aspekty týkající se smíšeného rybolovu.

(8)

V souladu s článkem 2 nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót (7), je třeba určit, na které populace se vztahují různá opatření stanovená v uvedeném nařízení.

(9)

U některých druhů, jako jsou některé druhy žraloků, by i omezená rybolovná činnost mohla mít za následek závažné riziko pro jejich zachování. Rybolovná práva pro takové druhy by proto měla být zcela omezena prostřednictvím všeobecného zákazu lovu těchto druhů.

(10)

Na základě doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) je vhodné zachovat a zrevidovat systém řízení smačků rodu Ammodytes ve vodách EU oblastí ICES IIa a IIIa a podoblasti ICES IV.

(11)

V souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 676/2007, články 11 a 12 nařízení (ES) č. 1342/2008, články 5 a 9 nařízení (ES) č. 302/2009 a s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 754/2009 ze dne 27. července 2009, kterým se některé skupiny plavidel vylučují z režimu intenzity rybolovu stanoveného v kapitole III nařízení (ES) č. 1342/2008 (8), je nezbytné stanovit stropy intenzity rybolovu pro rok 2013.

(12)

Postupem podle dohod nebo protokolů o vztazích v oblasti rybolovu s Norskem (9), Faerskými ostrovy (10) a Islandem (11) jednala Unie o rybolovných právech s těmito partnery. Konzultace s Norskem dosud nebyly dokončeny a očekává se, že by ujednání na rok 2013 měla být uzavřena počátkem roku 2013. Aby se zamezilo přerušení rybolovných činností Unie a současně se poskytla nezbytná pružnost umožňující uzavřít uvedená ujednání počátkem roku 2013, je vhodné, aby byla stanovena na prozatímním základě rybolovná práva pro populace, které jsou předmětem uvedených dohod. S Faerskými ostrovy ani s Islandem se konzultace o rybolovných právech na rok 2013 nepodařilo uzavřít. V souladu s postupem stanoveným v dohodě a protokolu o partnerství v odvětví rybolovu s Grónskem (12) stanovil smíšený výbor konkrétní úroveň rybolovných práv, která jsou plavidlům Unie k dispozici ve vodách Grónska v roce 2013. V souladu s rozhodnutím smíšeného výboru je třeba kvóty pro huňáčka severního, které má Unie k dispozici ve vodách Grónska v podoblastech ICES V a XIV, automaticky zvýšit, pokud bude dosaženo 70 % úrovně odlovu původní kvóty.

(13)

Unie je smluvní stranou několika organizací pro rybolov a účastní se činnosti dalších organizací jako spolupracující strana, která není členem organizace. Kromě toho v souladu s aktem o přistoupení z roku 2003 jsou ode dne přistoupení Polské republiky dohody o rybolovu do té doby Polskem uzavřené, jako je například Úmluva o zachování a řízení populací tresky tmavé ve střední části Beringova moře, spravovány Unií. Uvedené organizace pro rybolov doporučily pro rok 2013 řadu opatření včetně rybolovných práv pro plavidla EU. Tato rybolovná práva měla být provedena v právu Unie.

(14)

Regionální organizace pro řízení rybolovu mohou povolit převody a výměny kvót mezi smluvními stranami. Za účelem usnadnění převodů a výměn kvót mezi Unií a dalšími smluvními stranami by mělo být členským státům umožněno jednat s dalšími smluvními stranami regionálních organizací pro řízení rybolovu a případně stanovit možný návrh zamýšlených převodů nebo výměn kvót. Komise a druhá smluvní strana navzájem vyjádří souhlas s tím, že budou vázány tímto převodem nebo výměnou kvót a daný převod nebo výměnu kvót Komise oznámí regionální organizaci pro řízení rybolovu. Rybolovná práva získaná nebo převedená v rámci takového převodu nebo výměny kvót by měla být považována za rybolovná práva přidělená dotčenému členskému státu nebo odečtená od jeho přídělu, a to i pro účely uplatňování příslušných ustanovení nařízení Rady (ES) 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (13). Takovým ad hoc převodem nebo výměnou kvót by však neměl být změněn stávající rozdělovací klíč pro účely rozdělování rybolovných práv mezi členské státy v souladu se zásadou relativní stability rybolovných činností.

(15)

Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) v roce 2012 na svém 34. výročním zasedání přijala řadu rybolovných práv pro rok 2013 pro některé populace v podoblastech 1–4 oblasti úmluvy NAFO. V této souvislosti přijala NAFO postup, kterým se zvýší TAC stanovený na rok 2013 pro mníkovce bělavého v subdivizi NAFO 3NO, pokud budou splněny jisté podmínky týkající se této populace. Smluvní strana NAFO může výkonnému sekretariátu NAFO oznámit, že v subdivizi NAFO 3NO zaznamenala vyšší úlovky mníkovce bělavého na jednotku intenzity, než je obvyklé. Pokud NAFO zvýšení TAC na rok 2013 potvrdí, provede se zvýšení do právních předpisů Unie. (16)

(16)

Meziamerická komise pro tropické tuňáky (IATTC) na svém 83. výročním zasedání v roce 2012 přijala opatření k zachování tuňáka žlutoploutvého, tuňáka velkookého a tuňáka pruhovaného. IATTC přijala také rozhodnutí o zachování žraloka dlouhoploutvého. Tato opatření by měla být provedena v právu Unie.

(17)

Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) přijala na výročním zasedání v roce 2012 revidovaný víceletý plán obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, na jehož základě byla kvóta Unie zvýšena. Kromě toho bylo období zákazu rybolovu nahrazeno obdobím s povolením rybolovu a posunuto o deset dní dopředu. Dále bylo přijato roční rozšíření stávajícího TAC a kvót pro mečouna obecného v jižním Atlantiku, jakož i nový plán pro obnovu populací marlína modrého a marlína bělavého. V důsledku toho zůstává kvóta Unie pro mečouna obecného v jižním Atlantiku stejná jako v roce 2012, zatímco kvóta pro marlína modrého byla výrazně zvýšena, aby se zohlednil drobný rybolov v nejvzdálenějších regionech Unie. Kvóta Unie pro marlína bílého zůstala beze změny. Tato opatření by měla být provedena v právu Unie.

(18)

Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) na svém výročním zasedání v roce 2012 nezměnila svá opatření týkající se rybolovných práv, která jsou v současné době provedena v právu Unie. Stávající platná opatření přijatá IOTC by měla být provedena v právu Unie.

(19)

První výroční zasedání Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (SPRFMO) se bude konat ve dnech 28. ledna až 1. února 2013. Je vhodné zachovat současná prozatímní opatření provedená nařízením (EU) č. 44/2012 až do tohoto výročního zasedání.

(20)

Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO) na svém výročním zasedání v roce 2012 nezměnila hodnoty TAC ledovky patagonské, červenice obecné, pilonošů rodu Beryx a kraba hlubokomořského, které na svém výročním zasedání v roce 2010 odsouhlasila na léta 2011 a 2012. Stávající příslušná opatření přijatá SEAFO by měla být provedena v právu Unie.

(21)

V souladu s nejaktuálnějším vědeckým doporučením ICES a v souladu s mezinárodními závazky v rámci Úmluvy pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) je třeba omezit intenzitu rybolovu některých hlubinných druhů.

(22)

Komise pro rybolov v západním a středním část Tichém oceánu (WCPFC) na svém 9. výročním zasedání v roce 2012 nezměnila svá opatření týkající rybolovných práv, jak jsou nyní provedena v právu Unie, s výjimkou posílení oblasti uzavřené pro rybolov pomocí lovného zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD). Úprava této oblasti uzavřené pro daný druh rybolovu vyžaduje, aby se Unie jakožto slmuvní strana WCPFC rozhodla pro jednu ze dvou dostupných možností, pokud jde o doplňující opatření pro posílení dané oblasti. Než bude toto rozhodnutí přijato, v právu Unie by měla být i nadále provedena stávající platná opatření přijatá WCPFC.

(23)

Na svém výročním zasedání v roce 2012 nezměnily smluvní strany Úmluvy o zachování a řízení populací tresky tmavé ve střední části Beringova moře opatření týkající se rybolovných práv. Tato opatření by měla být provedena v právu Unie.

(24)

Strany Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR) na svém výročním zasedání v roce 2012 přijaly omezení odlovů cílových druhů i vedlejších úlovků. Tato opatření by měla být provedena v právu Unie.

(25)

Některá mezinárodní opatření, kterými se pro Unii vytvářejí či omezují rybolovná práva, jsou příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu přijímána na konci roku a vstoupí v platnost před vstupem tohoto nařízení v platnost. Je tedy nutné, aby se ustanovení, kterými se taková opatření provádí do práva Unie, používala zpětně. Zejména proto, že rybářská sezóna v oblasti úmluvy CCAMLR (Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě) probíhá od 1. prosince do 30. listopadu a některá rybolovná práva nebo zákazy v oblasti úmluvy CCAMLR jsou tudíž stanoveny na období počínající dnem 1. prosince 2012, je vhodné, aby se příslušná ustanovení tohoto nařízení použila od téhož data. Touto zpětnou působností není dotčena zásada oprávněných očekávání, jelikož členové CCAMLR mají zakázáno lovit v oblasti úmluvy CCAMLR bez oprávnění.

(26)

V souladu s prohlášením Unie určeným Bolívarovské republice Venezuele („Venezuela“) o udělení rybolovných práv ve vodách EU rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Venezuely výlučné ekonomické zóně při pobřeží Francouzské Guyany (14) je třeba stanovit rybolovná práva pro chňapalovité pro Venezuelu ve vodách EU.

(27)

Na využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení, která jsou k dispozici plavidlům EU, se vztahuje nařízení (ES) č. 1224/2009, a zejména články 33 a 34 uvedeného nařízení týkající se zaznamenávání úlovků a intenzity rybolovu a oznamování údajů o vyčerpání rybolovných práv. Je proto nezbytné upřesnit kódy, které členské státy mají používat, když Komisi zasílají údaje týkající se vykládky populací, na něž se vztahuje toto nařízení.

(28)

Aby se předešlo přerušení rybářských činností a zajistila obživa rybářů Unie, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení týkajících se omezení intenzity rybolovu, která by se měla použít od 1. února 2013, a zvláštních ustanovení v určitých oblastech, která by měla mít zvláštní datum použitelnosti, jak je uvedeno ve 23. bodě odůvodnění. Z důvodu naléhavosti by mělo toto nařízení vstoupit v platnost ihned po svém vyhlášení.

(29)

Při využívání rybolovných práv by měla být plně dodržováno platné právo Unie,

a)

omezení odlovu pro rok 2013 a tam, kde je to uvedeno v tomto nařízení, pro rok 2014;

b)

omezení intenzity rybolovu v období od 1. února 2013 do 31. ledna 2014;

c)

rybolovná práva pro období od 1. prosince 2012 do 30. listopadu 2013 pro některé rybí populace v oblasti úmluvy CCAMLR; a

d)

rybolovná práva na období stanovená v článku 27 v případě některých populací v oblasti úmluvy IATTC pro rok 2013 a tam, kde je to uvedeno v tomto nařízení, pro rok 2014.

a)

plavidla EU;

b)

plavidla třetích zemí ve vodách EU.

a)

„plavidlem EU“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou členského státu a registrované v Unii;

b)

„plavidlem třetí země“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou třetí země a registrované ve třetí zemi;

c)

„vodami EU“ vody pod svrchovaností nebo jurisdikcí členských států s výjimkou vod přiléhajících k zámořským zemím a územím uvedeným v příloze II Smlouvy;

d)

„celkovým přípustným odlovem“ (TAC) množství, které může být každý rok uloveno z každé populace ryb a vyloženo;

e)

„kvótou“ podíl TAC přidělený Unii, členskému státu nebo třetí zemi;

f)

„mezinárodními vodami“ vody, které nepodléhají svrchovanosti ani jurisdikci žádného státu;

g)

„velikostí ok“ velikost ok rybářských sítí určená v souladu s nařízením (ES) č. 517/2008 (15).

a)

„oblastí ICES“ (Mezinárodní rada pro průzkum moří) zeměpisné oblasti vymezené v příloze III nařízení (ES) č. 218/2009 (16);

b)

„Skagerrakem“ zeměpisná oblast, která je na západě ohraničena linií vedoucí od majáku Hanstholm k majáku Lindesnes a na jihu hranicí vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží;

c)

„Kattegatem“ zeměpisná oblast vymezená na severu linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží a na jihu hranicí vedoucí od Hasenøre ke Gnibens Spids, od Korshage ke Spodsbjergu a od Gilbjerg Hoved ke Kullenu;

d)

„oblastí CECAF“ (Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku) zeměpisné oblasti vymezené v příloze II nařízení (ES) č. 216/2009 (17);

e)

„oblastí NAFO“ (Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku) zeměpisné oblasti vymezené v příloze III nařízení (ES) č. 217/2009 (18);

f)

„oblastí úmluvy SEAFO“ (Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku) zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o ochraně a řízení rybolovných zdrojů v jihovýchodním Atlantiku (19);

g)

„oblastí úmluvy ICCAT“ (Mezinárodní komise na ochranu tuňáků v Atlantiku) zeměpisná oblast vymezená v Mezinárodní úmluvě na ochranu tuňáků v Atlantiku (20);

h)

„oblastí úmluvy CCAMLR“ (Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě) zeměpisná oblast vymezená v čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 601/2004 (21);

i)

„oblastí úmluvy IATTC“ (Meziamerická komise pro tropické tuňáky) zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949 (22);

j)

„oblastí úmluvy IOTC“ (Komise pro tuňáky Indického oceánu) zeměpisná oblast vymezená v Dohodě o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu (23);

k)

„oblastí úmluvy SPRFMO“ (Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří) zeměpisná oblast na volném moři jižně od 10° s. š., severně od oblasti úmluvy CCAMLR, východně od oblasti úmluvy SIOFA vymezené v Dohodě o rybolovu v jižním Indickém oceánu (24) a západně od oblastí pod rybářskou jurisdikcí států Jižní Ameriky;

l)

„oblastí úmluvy WCPFC“ (Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu) zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu (25);

m)

„oblastí volného moře Beringova moře“ zeměpisná oblast volného moře Beringova moře vzdálená více než 200 námořních mil od základních linií, odkud se měří šířka teritoriálních vod pobřežních států Beringova moře.

a)

plavidlo používá televizní kamery s uzavřeným okruhem (CCTV) napojené na systém čidel (souhrnně dále jen „systém CCTV“), které zaznamenávají všechny rybolovné a zpracovatelské činnosti na palubě;

b)

dodatečné kvóty přidělené jednomu plavidlu účastnícímu se zkoušek řádně zdokumentovaného rybolovu, nepřesáhne žádný z těchto limitů:

c)

veškeré úlovky plavidla z populace, na niž se vztahuje dodatečná kvóta, včetně ryb nedosahujících minimální velikosti při vykládce určené v příloze XII nařízení (ES) č. 850/98, se započítají do individuální kvóty plavidla stanovené po přidělení jakékoli dodatečné kvóty podle tohoto článku;

d)

jakmile plavidlo plně využilo individuální kvótu pro kteroukoli populaci, na niž se vztahuje dodatečná kvóta, musí v příslušné oblasti TAC ukončit veškerou rybolovnou činnost;

e)

u populací, pro něž lze použít tento článek, mohou členské státy povolit převody individuálních kvót či jejich částí z plavidel, jež se neúčastní zkoušek řádně zdokumentovaného rybolovu, na plavidla, jež se těchto zkoušek účastní, za předpokladu, že lze prokázat, že se výměty plavidel, jež se neúčastní zkoušek řádně zdokumentovaného rybolovu, nezvyšují.

a)

míra výmětů populace odhadovaná pro příslušný typ plavidla je nižší než 10 %;

b)

zahrnutí tohoto typu plavidla je důležité pro posouzení potenciálu systému CCTV pro kontrolní účely;

c)

nedojde k překročení celkového limitu 75 % odhadovaných výmětů populace prováděných všemi plavidly, jež se účastní zkoušek.

a)

seznam plavidel plujících pod jejich vlajkou a účastnících se zkoušek řádně zdokumentovaného rybolovu;

b)

specifikace zařízení pro dálkové elektronické sledování umístěného na palubě těchto plavidel;

c)

kapacitu, druh a specifikace lovných zařízení používaných těmito plavidly;

d)

odhadované výměty pro každý typ plavidla, které se účastní zkoušek;

e)

množství úlovků populace, na niž se vztahuje příslušný TAC, odlovené v roce 2012 plavidly, které se účastní zkoušek.

a)

odlov byl proveden plavidly plujícími pod vlajkou členského státu, jenž má kvótu, která není dosud vyčerpána; nebo

b)

odlov představuje tu část kvóty EU, která nebyla v podobě kvót rozdělena mezi členské státy, a uvedená kvóta EU není vyčerpána.

a)

Skagerrak;

b)

část divize ICES IIIa, která nepatří do oblastí Skagerrak a Kattegat;

c)

podoblast ICES IV;

d)

vody EU divize ICES IIa a

e)

divize ICES VIId.

a)

výměny provedené podle čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002;

b)

přerozdělení provedená podle článku 37 nařízení (ES) č. 1224/2009 nebo podle čl. 10 odst. 4 nařízení (ES) č. 1006/2008;

c)

dodatečné vykládky povolené podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96;

d)

množství převedená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 847/96;

e)

odpočty provedené podle článků 37, 105, 106 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009.

f)

převody a výměny kvót podle článku 15 tohoto nařízení.

a)

žraloka velikého (Cetorhinus maximus) a žraloka bílého (Carcharodon carcharias) ve všech vodách;

b)

žraloka nosatého (Lamna nasus) ve všech vodách, není-li v příloze I části B nařízení (EU) č. 39/2013 (28) stanoveno jinak;

c)

polorejnoka křídlatého (Squatina squatina) ve vodách EU;

d)

rejnoka hladkého (Dipturus batis) ve vodách EU divize ICES IIa a podoblastí ICES III, IV, VI, VII, VIII, IX a X;

e)

rejnoka vlnitého (Raja undulata) a rejnoka bílého (Raja alba) ve vodách EU podoblastí ICES VI, VII, VIII, IX a X;

f)

pilohřbetovité (Rhinobatidae) ve vodách EU podoblastí ICES I, II, III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X a XII;

g)

mantu obrovskou (Manta birostris) ve všech vodách.

a)

za použití formuláře uvedeného v příloze V části C svůj úmysl lovit krunýřovku krilovou;

b)

za použití formuláře uvedeného v příloze V části D konfigurace sítí.

a)

úplné údaje o předpokládaném náhradním plavidle nebo plavidlech, včetně informací stanovených v článku 3 nařízení (ES) č. 601/2004;

b)

úplný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a příslušné podpůrné dokumenty nebo odkazy.

a)

na průměrnou úroveň úlovků nebo parametrů intenzity za toto období a

b)

pouze na takové části oblasti úmluvy SPRFMO, kde probíhal rybolov při dně v kterékoli z předcházejících rybářských sezón.

a)

od 29. července do 28. září 2013, nebo od 18. listopadu 2013 do 18. ledna 2014 v oblasti vymezené těmito hranicemi:

b)

od 29. září do 29. října 2013 v oblasti vymezené těmito hranicemi:

a)

pokud jsou ryby shledány jako nevhodné pro lidskou spotřebu z jiných důvodů, než je velikost, nebo

b)

během posledního výjezdu, pokud není na plavidle dostatečný prostor pro uložení všech tuňáků ulovených při tomto výjezdu.

a)

zaznamenají počet vypuštěných jedinců s uvedením stavu (uhynulý nebo živý);

b)

zašlou údaje určené v písmeni a) členskému státu, jehož jsou státními příslušníky. Členské státy předají tyto údaje Komisi do 31. ledna 2013.

—

rejnokovitých (Rajidae),

—

ostrouna obecného (Squalus acanthias),

—

světlouna Bigelowova (Etmopterus bigelowi),

—

světlouna krátkoocasého (Etmopterus brachyurus),

—

světlouna velkého (Etmopterus princeps),

—

světlouna malého (Etmopterus pusillus),

—

máčky přízračné (Apristurus manis),

—

světlouna šupinkatého (Scymnodon squamulosus)

—

hlubinných žraloků nadřádu Selachimorpha.

a)

nepoužívá ani neobsluhuje FAD nebo související elektronické zařízení;

b)

neprovádí rybolov za použití FAD v hejnech mořských savců.

a)

během posledního výjezdu, pokud dotyčnému plavidlu nezbývá dostatek místa pro uskladnění všech ryb;

b)

pokud jsou ryby nevhodné pro lidskou spotřebu z jiných důvodů, než je velikost, nebo

c)

pokud nastane závažná porucha mrazicího zařízení.

a)

žraloka velikého (Cetorhinus maximus) a žraloka bílého (Carcharodon carcharias) ve vodách EU;

b)

polorejnoka křídlatého (Squatina squatina) ve vodách EU;

c)

rejnoka hladkého (Dipturus batis) ve vodách EU divize ICES IIa a podoblastí ICES III, IV, VI, VII, VIII, IX a X;

d)

rejnoka vlnitého (Raja undulata) a rejnoka bílého (Raja alba) ve vodách EU podoblastí ICES VI, VII, VIII, IX a X;

e)

žraloka nosatého (Lamna nasus) ve vodách EU;

f)

pilohřbetovité (Rhinobatidae) ve vodách EU podoblastí ICES I, II, III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X a XII;

g)

mantu obrovskou (Manta birostris) ve vodách EU.