Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 32009R1020

    Nařízení Komise (ES) č. 1020/2009 ze dne 28. října 2009 , kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 o hnojivech za účelem přizpůsobení příloh I, III, IV a V technickému pokroku (Text s významem pro EHP)

    Úř. věst. L 282, 29.10.2009, p. 7–14 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    ⏵Dokument byl zveřejněn v rámci zvláštního vydání (HR)

    Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 15/07/2022; Implicitně zrušeno 32019R1009

    ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/1020/oj

    29.10.2009   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    L 282/7

    NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1020/2009

    ze dne 28. října 2009,

    kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 o hnojivech za účelem přizpůsobení příloh I, III, IV a V technickému pokroku

    (Text s významem pro EHP)

    KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

    s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

    s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech (1), a zejména na čl. 31 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení,

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)

    Článek 3 nařízení (ES) č. 2003/2003 stanoví, že hnojivo, které patří k některému z typů hnojiv uvedených v příloze I daného nařízení a splňuje podmínky stanovené v uvedeném nařízení, může být označeno jako „hnojivo ES“.

    (2)

    Částečně rozložený fosfát je typem hnojiva s hlavními živinami uvedeným v příloze I nařízení (ES) č. 2003/2003. Článek 16 uvedeného nařízení dovoluje přidání druhotných živin do všech typů hnojiva s hlavními živinami. Minimální obsah oxidu fosforečného stanovený pro stávající hnojivo typu částečně rozloženého fosfátu je však stanoven příliš vysoko, než aby umožňoval přidání druhotných živin. Měl by proto být zaveden nový typ hnojiva, který umožní, aby mohly být směsi částečně rozloženého fosfátu a hořčíku jakožto druhotné živiny uváděny na trh jako „hnojivo ES“.

    (3)

    Síran hořečnatý nebo oxid hořečnatý se přidává do mletého přírodního fosfátu za účelem kompenzace nedostatků fosfátu a hořčíku v některých zemědělských půdách. Částečný rozklad fosfátu a hořčíku umožňuje jejich rychlou krátkodobou použitelnost u plodin, zatímco nerozložené složky zajišťují pomalejší, ale trvalé dodání fosfátu a hořčíku. Fosfát i hořčík by jako živiny měly být ve prospěch zemědělců k dispozici v jediném typu hnojiva.

    (4)

    Síran hořečnatý je typem hnojiva s druhotnými živinami uvedeným v příloze I nařízení (ES) č. 2003/2003. Článek 20 uvedeného nařízení dovoluje přidání stopových živin do všech typů hnojiva s druhotnými živinami. Minimální obsah oxidu sírového a oxidu hořečnatého stanovený pro stávající hnojivo typu síranu hořečnatého je však stanoven příliš vysoko, než aby umožňoval přidání stopových živin. Vzhledem ke vzrůstajícímu zájmu o vyváženou výživu rostlin se míra používání stopových živin zvýšila. Směs síranu hořečnatého a stopových živin by zemědělcům usnadnila používání takových stopových živin. Hnojivo typu síranu hořečnatého by proto mělo být upraveno tak, aby mohly být směsi síranu hořečnatého a stopových živinami uváděny na trh jako „hnojivo ES“.

    (5)

    Příloha III nařízení (ES) č. 2003/2003 obsahuje technická ustanovení pro kontrolu hnojiv typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku. Mělo by být upřesněno, že metody analýzy mohou být použity v případě různých forem hnojiva typu dusičnanu amonného (částice nebo granule). Uvedené popisy metod analýzy navíc používají zastaralé jednotky tlaku namísto současných jednotek SI.

    (6)

    Ustanovení čl. 29 odst. 2 nařízení (ES) č. 2003/2003 požaduje, aby kontroly hnojiv ES, která patří k typům hnojiv uvedeným v příloze I daného nařízení, byly prováděny metodami analýzy podrobně popsanými v příloze III a IV daného nařízení. Vzhledem k tom, že uvedené metody nejsou mezinárodně uznávány, byl Evropský výbor pro normalizaci (CEN) pověřen vypracováním ekvivalentních norem EN, které mají stávající metody nahradit.

    (7)

    Jako částečný výsledek pověření Evropského výboru pro normalizaci M/335 týkajícího se modernizace analytických metod, pokud jde o hnojiva a materiály k vápnění půd, bylo vypracováno 20 norem EN, které by měly být zařazeny do přílohy IV nařízení (ES) č. 2003/2003. Některé z uvedených norem by měly nahradit stávající metody analýzy, zatímco jiné jsou nové.

    (8)

    Validované metody zveřejněné jako normy EN obvykle zahrnují kruhový test (mezilaboratorní zkoušku) k ověření reprodukovatelnosti analytických metod mezi různými laboratořemi. Předběžné zhodnocení metod, které mají být zavedeny v rámci pověření, ale ukázalo, že některé z těchto metod se používají jen zřídka. V tomto případě se považovala za dostatečnou redakční revize a kruhový test se nepovažoval za nezbytný. Mělo by se proto rozlišovat mezi validovanými normami EN a nevalidovanými metodami, aby se lépe určily normy EN, které prošly mezilaboratorní zkouškou, a aby byli kontroloři o statistické spolehlivosti norem EN správně informováni.

    (9)

    V zájmu zjednodušení právních předpisů a usnadnění budoucích revizí je vhodné nahradit úplné znění norem v příloze IV nařízení (ES) č. 2003/2003 odkazy na normy EN, jež mají být zveřejněny Evropským výborem pro normalizaci.

    (10)

    Článek 30 nařízení (ES) č. 2003/2003 požaduje, aby laboratoře byly způsobilé a schválené členským státem, pokud provádějí analýzu vzorků hnojiv pro úřední kontroly. Takové schválené laboratoře musí splňovat normy pro akreditaci zmíněné v oddíle B přílohy V. Vzhledem k tomu, že akreditace v praxi trvá déle, než se původně předpokládalo, měla by být příloha V změněna tak, aby se zajistila účinná kontrolní opatření tím, že se členským státům dovolí schvalovat laboratoře, které jsou způsobilé k úředním kontrolám, ale nebyly dosud akreditovány.

    (11)

    Nařízení (ES) č. 2003/2003 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

    (12)

    Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 32 nařízení (ES) č. 2003/2003,

    PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

    Článek 1

    Nařízení (ES) č. 2003/2003 se mění takto:

    1)

    Příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

    2)

    Příloha III se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

    3)

    Příloha IV se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení.

    4)

    Příloha V se mění v souladu s přílohou IV tohoto nařízení.

    Článek 2

    Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

    Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

    V Bruselu dne 28. října 2009.

    Za Komisi

    Günter VERHEUGEN

    místopředseda

    (1)  Úř. věst. L 304, 21.11.2003, s. 1.

    PŘÍLOHA I

    Příloha I nařízení (ES) č. 2003/2003 se mění takto:

    1)

    V tabulce A.2 se vkládá nová položka 3 a), která zní:

    Číslo

    Označení typu

    Údaje o způsobu výroby a hlavních složkách

    Minimální obsah živin

    (v hmotnostních procentech)

    Údaje o vyjádření živin Další požadavky

    Další údaje o označení typu

    Živiny, jejichž obsah musí být deklarován

    Formy a rozpustnost živin

    Další kritéria

    1

    2

    3

    4

    5

    6

    „3a)

    Částečně rozložený fosfát s hořčíkem

    Výrobek získaný částečným rozkladem mletého surového fosfátu kyselinou sírovou nebo kyselinou fosforečnou s přidáním síranu hořečnatého nebo oxidu hořečnatého a obsahující jako hlavní složky monokalciumfosfát, trikalciumfosfát, síran vápenatý a síran hořečnatý

    16 % P2O5

    6 % MgO

    Fosfor vyjádřený jako P2O5 rozpustný v minerálních kyselinách; minimálně 40 % deklarovaného obsahu P2O5 ve vodorozpustné formě

    Velikost částic:

    —

    nejméně 90 % propadne sítem 0,160 mm

    —

    nejméně 98 % propadne sítem 0,630 mm

     

    Celkový oxid fosforečný (rozpustný v minerálních kyselinách)

    Oxid fosforečný rozpustný ve vodě

    Celkový oxid hořečnatý

    Vodorozpustný oxid hořečnatý“

    2)

    V tabulce D se položka 5 nahrazuje tímto:

    Číslo

    Označení typu

    Údaje o způsobu výroby a hlavních složkách

    Minimální obsah živin

    (v hmotnostních procentech)

    Údaje o vyjádření živin

    Další požadavky

    Další údaje o označení typu

    Živiny, jejichž obsah musí být deklarován

    Formy a rozpustnost živin

    Další kritéria

    1

    2

    3

    4

    5

    6

    „5

    Síran hořečnatý

    Výrobek obsahující heptahydrát síranu hořečnatého jako hlavní složku

    15 % MgO

    28 % SO3

    Jsou-li přidány stopové živiny a deklarovány podle čl. 6 odst. 4 a čl. 6 odst. 6:

    10 % MgO

    17 % SO3

    Hořčík a síra vyjádřeny jako vodorozpustný oxid hořečnatý a oxid sírový

    Lze doplnit obvyklými obchodními názvy

    Vodorozpustný oxid hořečnatý

    Vodorozpustný oxid sírový“

    PŘÍLOHA II

    Příloha III oddíl 3 nařízení (ES) č. 2003/2003 se mění takto:

    1)

    V metodě 2 se bod 6.2 nahrazuje tímto:

    6.2   Pomocí zkušebního síta (5.4) se odstraní částice menší než 0,5 mm. S přesností na 0,01 g se do kádinky (5.2) naváží přibližně 50 g vzorku. Přidá se dostatečné množství plynového oleje (4), aby se zcela zakryly všechny částice nebo granule, a opatrně se promíchá, aby povrch všech částic nebo granulí byl plně smočen. Kádinka se přikryje hodinovým sklíčkem a nechá se stát jednu hodinu při 25 ± 2 °C.“

    2)

    V metodě 3 se bod 4.3.5 nahrazuje tímto:

    4.3.5.   Drechselova láhev D sloužící k zachycení přebytku kyseliny, která může vydestilovat.“

    3)

    V metodě 3 se první odstavec bodu 5.2 nahrazuje tímto:

    „Zkušební vzorek se umístí do reakční baňky B. Přidá se 100 ml H2SO4 (3.2). Částice nebo granule se rozpouštějí asi 10 min. při okolní teplotě. Způsobem uvedeným na nákresu se sestaví aparatura: jeden konec absorpční trubice (A) se přes zpětnou záklopku o tlaku 667 až 800 Pa připojí ke zdroji dusíku (4.2) a druhý konec se připojí k zaváděcí trubičce, která ústí do reakční baňky. Nasadí se Vigreuxova dělící kolona (C) a chladič (C) s připojeným zdrojem chladicí vody. Nastaví se mírný průtok dusíku roztokem, roztok se přivede k varu a zahřívá se dvě minuty. Na konci této doby by již nemělo docházet k šumění. Je-li patrné šumění, pokračuje se v zahřívání po dobu 30 min. Roztok se nechá za průtoku dusíku chladnout po dobu alespoň 20 min.“

    PŘÍLOHA III

    Příloha IV oddíl B nařízení (ES) č. 2003/2003 se mění takto:

    1)

    Metoda 1 se nahrazuje tímto:

    „Metoda 1

    Příprava vzorků k analýze

    EN 1482-2: Hnojiva a materiály k vápnění půd – Vzorkování a příprava vzorku – Část 2: Příprava vzorku“

    2)

    Metody 2 se nahrazují tímto:

    a)

    Metoda 2.1 se nahrazuje tímto:

    „Metoda 2.1

    Stanovení amonného dusíku

    EN 15475: Hnojiva – Stanovení amonného dusíku.

    Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.“

    b)

    Metoda 2.2.1 se nahrazuje tímto:

    „Metoda 2.2.1

    Stanovení dusičnanového a amonného dusíku podle Ulsche

    EN 15558: Hnojiva – Stanovení dusičnanového a amonného dusíku podle Ulsche

    Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.“

    c)

    Metoda 2.2.2 se nahrazuje tímto:

    „Metoda 2.2.2

    Stanovení dusičnanového a amonného dusíku podle Arnda

    EN 15559: Hnojiva – Stanovení dusičnanového a amonného dusíku podle Arnda

    Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.“

    d)

    Metoda 2.2.3 se nahrazuje tímto:

    „Metoda 2.2.3

    Stanovení dusičnanového a amonného dusíku podle Devardy

    EN 15476: Hnojiva – Stanovení dusičnanového a amonného dusíku podle Devardy

    Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.“

    e)

    Metoda 2.3.1 se nahrazuje tímto:

    „Metoda 2.3.1

    Stanovení celkového dusíku v dusíkatém vápnu bez dusičnanů

    EN 15560: Hnojiva – Stanovení celkového dusíku v kyanamidu vápenatém bez obsahu dusičnanů

    Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.“

    f)

    Metoda 2.3.2 se nahrazuje tímto:

    „Metoda 2.3.2

    Stanovení celkového dusíku v dusíkatém vápnu obsahujícím dusičnany

    EN 15561: Hnojiva – Stanovení celkového dusíku v kyanamidu vápenatém s obsahem dusičnanů

    Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.“

    g)

    Metoda 2.3.3 se nahrazuje tímto:

    „Metoda 2.3.3

    Stanovení celkového dusíku v močovině

    EN 15478: Hnojiva – Stanovení celkového dusíku v močovině

    Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.“

    h)

    Metoda 2.4 se nahrazuje tímto:

    „Metoda 2.4

    Stanovení kyanamidového dusíku

    EN 15562: Hnojiva – Stanovení kyanamidového dusíku

    Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.“

    i)

    Metoda 2.5 se nahrazuje tímto:

    „Metoda 2.5

    Spektrofotometrické stanovení biuretu v močovině

    EN 15479: Hnojiva – Stanovení biuretu v močovině spektrofotometricky

    Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.“

    j)

    Metoda 2.6.1 se nahrazuje tímto:

    „Metoda 2.6.1

    Stanovení různých forem dusíku přítomných vedle sebe v hnojivech obsahujících dusík ve formě dusičnanové, amonné, močovinové a kyanamidové

    EN 15604: Hnojiva – Stanovení různých forem dusíku ve vzorku obsahujícím dusičnanový, amonný, močovinový a kyanamidový dusík

    Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.“

    3)

    Metoda 4.1 se nahrazuje tímto:

    „Metoda 4.1

    Stanovení obsahu vodorozpustného draslíku

    EN 15477: Hnojiva – Stanovení obsahu vodorozpustného draslíku

    Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.“

    4)

    Doplňují se nové metody, které znějí:

    „Metody 11

    Chelátotvorná činidla

    Metoda 11.1

    Stanovení obsahu chelátových stopových živin a chelátové frakce stopových živin

    EN 13366: Hnojiva – Použití iontoměničové pryskyřice pro stanovení obsahu chelátových mikroživin a chelátové frakce mikroživin

    Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.

    Metoda 11.2

    Stanovení EDTA, HEDTA a DTPA

    EN 13368-1: Hnojiva - Stanovení chelátových látek v hnojivech iontovou chromatografií – Část 1: EDTA, HEDTA a DTPA

    Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.

    Metoda 11.3

    Stanovení železa chelatovaného o,o-EDDHA a o,o-EDDHMA

    EN 13368-2: Hnojiva – Chromatografické stanovení chelatačních činidel v hnojivech – Část 2: Stanovení železa chelatovaného o,o-EDDHA a o-EDDHMA iontovou párovou chromatografií

    Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.

    Metoda 11.4

    Stanovení železa chelatovaného EDDHSA

    EN 15451: Hnojiva - Stanovení chelatačních činidel – Stanovení železa chelatovaného EDDHSA iontovou párovou chromatografií

    Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.

    Metoda 11.5

    Stanovení železa chelatovaného o,p-EDDHA

    EN 15452: Hnojiva - Stanovení chelatačních činidel – Stanovení železa chelatovaného o,p-EDDHA reverzní fázovou HPLC

    Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.

    Metody 12

    Inhibitory nitrifikace a ureázy

    Metoda 12.1

    Stanovení dikyandiamidu

    EN 15360: Hnojiva – Stanovení dikyandiamidu - Metoda vysokoúčinné plynové chromatografie (HPLC)

    Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.

    Metoda 12.2

    Stanovení NBPT

    EN 15688: Hnojiva – Stanovení inhibitoru ureázy N-(n-butyl)thiofosforečnan triamidu (NBPT) metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie

    Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.

    Metody 13

    Těžké kovy

    Metoda 13.1

    Stanovení obsahu kadmia

    EN 14888: Hnojiva a materiály k vápnění půd – Stanovení obsahu kadmia

    Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.“

    PŘÍLOHA IV

    Příloha V oddíl B nařízení (ES) č. 2003/2003 se nahrazuje tímto:

    „B.   POŽADAVKY PRO SCHVÁLENÍ LABORATOŘÍ ZPŮSOBILÝCH POSKYTOVAT NEZBYTNÉ SLUŽBY PRO KONTROLU DODRŽOVÁNÍ POŽADAVKŮ TOHOTO NAŘÍZENÍ A JEHO PŘÍLOH U HNOJIV ES

    1.

    Normy použitelné na úrovni laboratoří:

    —

    Laboratoře akreditované podle normy EN ISO/IEC 17025: Posuzování shody – Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří, pro alespoň jednu z metod uvedených v příloze III nebo IV.

    —

    Do 18. listopadu 2014 laboratoře, které ještě nebyly akreditovány, za předpokladu, že laboratoř:

    —

    prokáže, že zahájila a provádí nezbytné akreditační postupy v souladu s EN ISO/IEC 17025 pro jednu nebo více metod uvedených v příloze III nebo IV, a

    —

    poskytne příslušnému orgánu důkazy o tom, že se laboratoř účastní mezilaboratorních zkoušek s dobrými výsledky.

    2.

    Normy použitelné na úrovni akreditačních orgánů:

    EN ISO/IEC 17011: Posuzování shody – Všeobecné požadavky na akreditační orgány akreditující orgány posuzující shodu.“
    Top