This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02013R1380-20171120
Regulation (EU) No 1380/2013 of the European Parliament and of the Council of 11 December 2013 on the Common Fisheries Policy, amending Council Regulations (EC) No 1954/2003 and (EC) No 1224/2009 and repealing Council Regulations (EC) No 2371/2002 and (EC) No 639/2004 and Council Decision 2004/585/EC
Consolidated text: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES
02013R1380 — CS — 20.11.2017 — 002.003
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 (Úř. věst. L 354 28.12.2013, s. 22) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
L 354 |
86 |
28.12.2013 |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/812 ze dne 20. května 2015, |
L 133 |
1 |
29.5.2015 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2092 ze dne 15. listopadu 2017, |
L 302 |
1 |
17.11.2017 |
|
Opraveno:
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1380/2013
ze dne 11. prosince 2013
o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES
ČÁST I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Oblast působnosti
1. Společná rybářská politika se vztahuje na:
a) zachování, biologických mořských zdrojů a řízení rybolovu a loďstev, jež tyto zdroje využívají;
b) v souvislosti s opatřeními v oblasti tržních a finančních opatření na podporu provádění společné rybářské politiky: na biologické sladkovodní zdroje, akvakulturu a na zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh.
2. Společná rybářská politika se vztahuje na činnosti uvedené v odstavci 1, pokud jsou prováděny:
a) na území členských států, na které se vztahuje Smlouva;
b) ve vodách Unie, včetně činností prováděných rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou třetích zemí nebo v těchto zemích registrovanými;
c) rybářskými plavidly Unie mimo vody Unie; nebo
d) státními příslušníky členských států, aniž je dotčena prvořadá odpovědnost státu vlajky.
Článek 2
Cíle
1. Společná rybářská politika musí zajistit, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a byly řízeny způsobem, jenž je v souladu s cíli dosáhnout přínosů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti a přispět k dostupnosti dodávek potravin.
2. Společná rybářská politika musí uplatňovat přístup předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu a jejím účelem je zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů obnovilo a zachovalo stavy lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos.
K dosažení cíle postupné obnovy a zachování rybích populací na úrovních biomasy schopných poskytnout maximální udržitelný výnos bude pokud možno postupně a přírůstkově dosaženo míry využití pro maximální udržitelný výnos do roku 2015 a pro všechny populace nejpozději do roku 2020.
3. Společná rybářská politika musí provádět ekosystémový přístup k řízení rybolovu, aby zajistila, že nepříznivé dopady rybolovných činností na mořský ekosystém budou minimalizovány, a musí se snažit zajistit, aby při činnostech v oblasti akvakultury a rybolovu nedocházelo ke zhoršování mořského prostředí.
4. Společná rybářská politika musí přispívat ke shromažďování vědeckých údajů.
5. Společná rybářská politika musí zejména:
a) postupně v jednotlivých případech a se zohledněním nejlepšího dostupného vědeckého poradenství odstranit výměty zamezením případným nežádoucím úlovkům a jejich co nejvýraznějším možným snížením a postupným zajištěním vykládání úlovků;
b) v případě nutnosti co nejlépe využít nežádoucí úlovky, aniž by se zároveň vytvořil trh s takovými úlovky, které nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů;
c) zajistit podmínky pro hospodářsky životaschopné a konkurenceschopné rybolovné a zpracovatelské odvětví a činnosti na pevnině související s rybolovem;
d) stanovit opatření pro přizpůsobení rybolovné kapacity loďstev úrovním rybolovných práv, které jsou v souladu s odstavcem 2, s cílem provozovat hospodářsky životaschopná loďstva bez nadměrného využívání biologických mořských zdrojů;
e) podporovat rozvoj udržitelných činností Unie v oblasti akvakultury s cílem přispět k zajišťování dodávek a zabezpečení potravin a zaměstnanosti;
f) přispívat k přiměřené životní úrovni pro ty, kdo závisejí na rybolovných činnostech s ohledem na pobřežní rybolov a sociálně ekonomické aspekty;
g) přispívat k účinnému a transparentnímu vnitřnímu trhu s produkty rybolovu a akvakultury a přispívat k zajištění rovných podmínek pro produkty rybolovu a akvakultury uváděné na trh v Unii;
h) zohlednit zájmy spotřebitelů i producentů;
i) podpořit pobřežní rybolovné činnosti při zohlednění sociálně ekonomických aspektů;
j) zajistit soulad s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, zejména s cílem dosáhnout dobrého stavu prostředí do roku 2020 podle čl. 1 odst. 1 směrnice 2008/56/ES, a rovněž s dalšími politikami Unie.
Článek 3
Zásady řádné správy
Společná rybářská politika se musí řídit následujícími zásadami řádné správy:
a) jasné vymezení odpovědností na úrovni Unie a na regionální, vnitrostátní a místní úrovni;
b) zohlednění regionálních zvláštností prostřednictvím regionalizovaného přístupu;
c) stanovení opatření v souladu s nejlepším dostupným vědeckým poradenstvím;
d) dlouhodobý náhled;
e) efektivita administrativních nákladů;
f) vhodné zapojení zúčastněných stran, zejména poradních sborů, ve všech fázích od vypracování po provádění opatření;
g) prvořadá odpovědnost státu vlajky;
h) soulad s ostatními politikami Unie.
i) využívání posouzení dopadů podle potřeby;
j) soudržnost mezi vnitřním a vnějším rozměrem společné rybářské politiky;
k) transparentnost při zpracovávání údajů v souladu se stávajícími právními požadavky, s patřičným respektováním soukromého života, ochranou osobních údajů a pravidel důvěrnosti; dostupnost údajů pro příslušné vědecké subjekty, jiné subjekty se zájmem o vědecké poznatky nebo řízení a další vymezené konečné uživatele.
Článek 4
Definice
1. Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) „vodami Unie“ vody spadající pod svrchovanost nebo do jurisdikce členských států s výjimkou vod přiléhajících k územím uvedeným v příloze II Smlouvy;
2) „biologickými mořskými zdroji“ dostupné a dosažitelné živé mořské vodní druhy, včetně anadromních a katadromních druhů během jejich života v moři;
3) „biologickými sladkovodními zdroji“ dostupné a dosažitelné živé sladkovodní druhy;
4) „rybářským plavidlem“ jakékoli plavidlo vybavené pro účely obchodního využívání mořských biologických zdrojů nebo pastí na tuňáka obecného.
5) „rybářským plavidlem Unie“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou členského státu a zapsané v Unii;
6) „vstupem do rybářského loďstva“ rozumí zápis rybářského plavidla do rejstříku rybářských plavidel členského státu;
7) „maximálním udržitelným výnosem“ nejvyšší teoretický vyvážený výnos, který je možné nepřetržitě v průměru získávat z populace za stávajících průměrných environmentálních podmínek, aniž by byl významně narušen proces reprodukce;
8) „přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu“ v souladu s článkem 6 dohody OSN o rybích populacích přístup, podle kterého by nedostatek příslušných vědeckých údajů neměl být důvodem k odložení nebo nepřijetí řídicích opatření pro zachování cílových druhů, přidružených nebo závislých druhů a necílových druhů a jejich životního prostředí;
9) „ekosystémovým přístupem k řízení rybolovu“ integrovaný přístup k řízení rybolovu v rámci ekologicky účelných hranic, který usiluje o řízení využívání přírodních zdrojů s ohledem na rybolov a jiné lidské činnosti, při zachování jak biologického bohatství, tak biologických procesů nezbytných k ochraně složení, struktury a fungování stanovišť příslušného ekosystému, a při zohlednění poznatků i nejistých údajů o biotických, abiotických a lidských složkách ekosystémů;
10) „výměty“ úlovky, které se vracejí zpět do moře;
11) „rybolovem s malým dopadem“ používání selektivních rybolovných postupů, jež mají nízký škodlivý dopad na mořské ekosystémy nebo se případně vyznačují nízkými hodnotami emisí z paliv;
12) „selektivním rybolovem“ rybolov pomocí rybolovných metod či zařízení, jež v průběhu rybolovu umožňují cíleně lovit organismy podle jejich velikosti a druhu a umožňují, aby necílové druhy nebyly loveny nebo aby byly bez újmy vráceny zpět do moře;
13) „mírou úmrtnosti způsobenou rybolovem“ míra, v níž se v daném období v rámci rybolovné činnosti odloví z populace biomasa nebo jedinci;
14) „populací“ biologické mořské zdroje, které se vyskytují v dané oblasti řízení;
15) „omezením odlovu“ podle potřeby buď množstevní omezení úlovků populace ryb nebo skupiny populací ryb během daného období, pokud se na tyto populace ryb nebo skupiny populací ryb vztahuje povinnost vykládky, nebo množstevní omezení vykládek populace ryb nebo skupiny populací ryb během daného období, na které se povinnost vykládky nevztahuje;
16) „referenčními body pro zachování“ hodnoty parametrů rybí populace (jako je biomasa nebo míra úmrtnosti způsobená rybolovem) používané při řízení rybolovu, například pokud jde o přijatelnou úroveň biologického rizika nebo požadovanou úroveň výnosu;
17) „minimální referenční velikostí pro zachování zdrojů“ velikost žijících mořských vodních druhů stanovená právními předpisy Unie s přihlédnutím k dospělosti, pod kterou se uplatňují omezení nebo pobídky zaměřené na zamezování odlovu v rámci rybolovné činnosti; tato velikost v příslušných případech nahrazuje minimální velikost při vykládce;
18) „populací v rámci bezpečných biologických limitů“ populace, u níž je vysoce pravděpodobné, že její odhadovaná biomasa reprodukující se populace na konci předchozího roku je nad hranicí referenčního bodu biomasy (Blim) a její odhadovaná míra úmrtnosti způsobená rybolovem v předchozím roce je pod hranicí referenčního bodu míry úmrtnosti způsobené rybolovem (Flim);
19) „ochranou“ preventivní opatření, jejichž cílem je zabránit nežádoucím situacím;
20) „technickým opatřením“ opatření, které stanoví podmínky používání a strukturu lovných zařízení a omezení přístupu do rybolovných oblastí, a tím reguluje druhové a velikostní složení úlovků a dopady na části ekosystémů v důsledku rybolovných činností;
21) „intenzitou rybolovu“ součin kapacity a činnosti rybářského plavidla; pro skupinu plavidel součet intenzit rybolovu všech plavidel ve skupině;
22) „členským státem s přímým zájmem na řízení“ členský stát, jehož zájem se zakládá na rybolovných právech nebo rybolovu prováděném ve výlučné hospodářské zóně dotčeného členského státu nebo – ve Středozemním moři – na tradičním rybolovu na volném moři;
23) „převoditelnými koncesemi k rybolovu“ odvolatelné nároky uživatele na konkrétní část rybolovných práv přidělených členskému státu nebo stanovených v plánech řízení přijatých členským státem v souladu s článkem 19 nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ( 1 ), které může držitel převést;
24) „rybolovnou kapacitou“ prostornost plavidla v GT (hrubá prostornost) a jeho výkon v kW (kilowatty), jak jsou definovány v článcích 4 a 5 nařízení Rady (EHS) č. 2930/86 ( 2 );
25) „akvakulturou“ pěstování nebo chov vodních organismů za použití postupů určených ke zvýšení produkce těchto organismů nad přirozenou kapacitu životního prostředí, přičemž tyto organismy zůstávají po dobu pěstování nebo chovu majetkem fyzické nebo právnické osoby až do doby svého sběru a po tuto dobu;
26) „licencí k rybolovu“ licence ve smyslu čl. 4 bodu 9 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ( 3 );
27) „oprávněním k rybolovu“ oprávnění ve smyslu čl. 4 bodu 10 nařízení (ES) č. 1224/2009;
28) „rybolovnou činností“ vyhledávání ryb, nahazování, kladení, vlečení a vytahování lovného zařízení, naložení úlovku na palubu, překládka, uchovávání na palubě, zpracovávání na palubě, přemísťování, umísťování do klecí, výkrm a vykládka ryb a produktů rybolovu;
29) „produkty rybolovu“ vodní organismy vzešlé z jakékoli rybolovné činnosti nebo produkty z nich získané;
30) „hospodářským subjektem“ fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo vlastní jakýkoli podnik vykonávající jakékoli činnosti související s jakoukoli fází produkce, zpracování, uvádění na trh, distribuce a maloobchodního prodeje produktů rybolovu a akvakultury;
31) „závažným porušením předpisů“ porušení, které je jako takové definováno příslušnými právními předpisy Unie, včetně čl. 42 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ( 4 ) a čl. 90 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009;
32) „konečným uživatelem vědeckých údajů“ subjekt se zájmem o vědeckou analýzu údajů v odvětví rybolovu pro účely výzkumu nebo řízení;
33) „přebytky přípustného odlovu“ ta část přípustného odlovu, již pobřežní stát neodloví, takže celková míra využívání jednotlivých populací zůstává pod úrovněmi, které umožňují samoobnovu, a populace lovených druhů jsou udržovány nad požadovanými úrovněmi stanovenými na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství;
34) „produkty akvakultury“ vodní organismy v jakémkoli stadiu svého životního cyklu vzešlé z jakékoli činnosti akvakultury nebo produkty z nich získané;
35) „biomasou reprodukující se populace“ odhad hmotnosti ryb konkrétní populace, které se v určenou dobu reprodukují, včetně samců i samiček a ryb, které se rozmnožují živorodým způsobem;
36) „smíšeným rybolovem“ rybolov, v němž se vyskytuje více druhů a při němž je pravděpodobné, že dojde ve stejné rybolovné operaci k odlovu různých druhů;
37) „dohodami o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu“ mezinárodní dohody uzavřené s třetím státem za účelem získání přístupu do vod a ke zdrojům s cílem udržitelně využívat určitou část přebytku mořských biologických zdrojů výměnou za finanční kompenzaci od Unie, která může zahrnovat odvětvovou podporu;
2. Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto zeměpisné definice zeměpisných oblastí:
a) „Severním mořem“ se rozumí oblasti ICES ( 5 ) IIIa a IV;
b) „Baltským mořem“ se rozumí oblasti ICES IIIb, IIIc a IIId;
c) „severozápadními vodami“ se rozumí oblasti ICES V (vyjma Va a v případě Vb pouze vody Unie), VI a VII;
d) „jihozápadními vodami“ se rozumí oblasti ICES VIII, IX a X (vody v okolí Azor) a oblasti CECAF ( 6 ) 34.1.1, 34.1.2 a 34.2.0 (vody v okolí Madeiry a Kanárských ostrovů);
e) „Středozemním mořem“ se rozumí mořské vody Středozemního moře na východ od 5°36′ západní délky;
f) „Černým mořem“ zeměpisná podoblast GFCM definovaná v usnesení GFCM/33/2009/2.
ČÁST II
PŘÍSTUP DO VOD
Článek 5
Obecná pravidla pro přístup do vod
1. Rybářská plavidla Unie musí mít rovný přístup do vod a ke zdrojům ve všech jiných vodách Unie, než jsou vody uvedené v odstavcích 2 a 3, s výhradou opatření přijatých podle části III.
2. Členské státy jsou do 31. prosince 2022 oprávněny ve vodách do 12 námořních mil od základních linií, které jsou pod jejich svrchovaností nebo jurisdikcí, omezit rybolov na rybářská plavidla, která tradičně působí v těchto vodách z přístavů na přilehlém pobřeží,. Tímto oprávněním nejsou dotčena pravidla pro rybářská plavidla Unie, která plují pod vlajkou jiných členských států v rámci stávajících sousedských vztahů mezi členskými státy, a opatření uvedená v příloze I, která pro každý členský stát stanoví zeměpisné oblasti v rámci pobřežních pásem jiných členských států, kde se tyto činnosti provozují, a druhy, kterých se tyto činnosti týkají. Členské státy informují Komisi o omezeních zavedených podle tohoto odstavce.
3. Ve vodách do 100 námořních mil od základních linií nejvzdálenějších regionů Unie podle čl. 349 prvního pododstavce Smlouvy jsou dotyčné členské státy oprávněny do 31. prosince 2022 omezit rybolov na plavidla zapsaná v přístavech těchto území. Výjimku tvoří plavidla Unie, která tradičně loví v těchto vodách, pokud tato plavidla nepřekračují tradičně používanou intenzitu rybolovu. Členské státy informují Komisi o omezeních zavedených podle tohoto odstavce.
4. Opatření, která se použijí po uplynutí platnosti úprav stanovených v odstavcích 2 a 3, budou přijata do 31. prosince 2022.
ČÁST III
OPATŘENÍ PRO ZACHOVÁNÍ A UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ BIOLOGICKÝCH MOŘSKÝCH ZDROJŮ
HLAVA I
Opatření pro zachování zdrojů
Článek 6
Obecná ustanovení
1. Unie přijme opatření pro zachování zdrojů uvedená v článku 7 za účelem splnění cílů společné rybářské politiky, které spočívají v zachování a udržitelném využívání biologických mořských zdrojů, jak jsou stanoveny v článku 2.
2. Při uplatňování tohoto nařízení Komise konzultuje příslušné poradní orgány a příslušné vědecké subjekty. Opatření pro zachování zdrojů se přijímají s přihlédnutím k dostupnému vědeckému, technickému a ekonomickému poradenství, včetně zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR) a jinými poradními orgány, poradenství poskytnutého poradními sbory a společných doporučení členských států podle článku 18.
3. Členské státy mohou navzájem spolupracovat pro účely přijetí opatření podle článků 11, 15 a 18.
4. Členské státy navzájem koordinují svou činnost před přijetím vnitrostátních opatření podle čl. 20 odst. 2.
5. V konkrétních případech, zejména pokud jde o oblast Středomoří, mohou být členské státy zmocněny přijímat právně závazné akty v oblasti společné rybářské politiky, včetně opatření pro zachování zdrojů. Podle potřeby se použije článek 18.
Článek 7
Druhy opatření pro zachování zdrojů
1. Opatření pro zachování a udržitelné využívání biologických mořských zdrojů mohou kromě jiného zahrnovat:
a) víceleté plány podle článků 9 a 10;
b) cíle pro zachování a udržitelné využívání populací a související opatření pro minimalizaci dopadu rybolovu na mořské prostředí;
c) opatření pro přizpůsobení rybolovné kapacity rybářských plavidel dostupným rybolovným právům;
d) pobídky, včetně pobídek hospodářské povahy, jako jsou rybolovná práva, s cílem podpořit postupy při rybolovu, které přispívají k selektivnějšímu rybolovu, zamezení případným nežádoucím úlovkům a jejich co nejvýraznějšímu možnému snížení a k rybolovu s nízkým dopadem na mořský ekosystém a rybolovné zdroje;
e) opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv;
f) opatření za účelem plnění cílů stanovených v článku 15;
g) minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů;
h) pilotní projekty týkající se alternativních způsobů řízení rybolovu a lovných zařízení, které zvyšují selektivitu nebo minimalizují negativní dopad rybolovných činností na mořské prostředí;
i) opatření nezbytná pro dodržení povinností podle právních předpisů Unie týkajících se životního prostředí přijatá podle článku 11;
j) technická opatření uvedená v odstavci 2.
2. Technická opatření mohou zahrnovat mimo jiné:
a) vlastnosti lovných zařízení a pravidla týkající se jejich používání;
b) specifikace týkající se konstrukce lovných zařízení, včetně:
i) úprav nebo doplňkových zařízení na zlepšení selektivity nebo pro minimalizaci negativního dopadu na ekosystém;
ii) úprav nebo doplňkových zařízení ke snížení vedlejších úlovků ohrožených, bezprostředně ohrožených a chráněných druhů a ke snížení dalších nežádoucích úlovků;
c) omezení nebo zákaz používání určitých lovných zařízení a provádění rybolovných činností v určitých oblastech nebo obdobích;
d) požadavky na rybářská plavidla na ukončení činnosti ve vymezené oblasti po vymezenou minimální dobu za účelem ochrany dočasných nahromadění ohrožených druhů, ryb ve tření, ryb pod minimální referenční velikostí pro zachování zdrojů a jiných zranitelných mořských zdrojů;
e) konkrétní opatření na minimalizaci negativního dopadu rybolovných činností na biologickou rozmanitost moří a mořské ekosystémy, včetně opatření pro zamezení případným nežádoucím úlovkům a jejich co nejvýraznějšímu možnému snížení;
Článek 8
Zřízení oblastí na obnovu rybích populací
1. Unie při patřičném zohlednění stávajících oblastí ochrany usiluje o zřízení chráněných oblastí na základě jejich biologické citlivosti, včetně oblastí, kde je jasně prokázána vysoká koncentrace ryb pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, a oblastí tření ryb. V takových oblastech mohou být rybolovné činnosti omezeny nebo zakázány s cílem přispět k zachování živých vodních zdrojů a mořských ekosystémů. Unie i nadále poskytuje dodatečnou ochranu stávajícím biologicky citlivým oblastem.
2. Pro tyto účely členské státy určí, je-li to možné, vhodné oblasti, které mohou tvořit součást soudržné sítě, a popřípadě vypracují společná doporučení v souladu s čl. 18 odst. 7, aby umožnily Komisi předložit návrh v souladu se Smlouvou.
3. Komise může být v rámci víceletého plánu zmocněna zřídit takové biologicky citlivé chráněné oblasti. Použije se čl. 18 odst. 1 až 6. Komise pravidelně podává Evropskému parlamentu a Radě zprávy o chráněných oblastech.
HLAVA II
Zvláštní opatření
Článek 9
Zásady a cíle víceletých plánů
1. Víceleté plány se přijímají prioritně na základě vědeckého, technického a hospodářského poradenství a obsahují opatření pro zachování zdrojů za účelem obnovy a zachování stavů rybích populací nad úrovněmi, které jsou schopny poskytnout maximální udržitelný výnos v souladu s čl. 2 odst. 2.
2. V případech, kdy z důvodu nedostatečných údajů není možné určit cíle související s maximálním udržitelným výnosem podle čl. 2 odst. 2, víceleté plány stanoví opatření na základě přístupu předběžné opatrnosti, která zajistí přinejmenším srovnatelný stupeň zachování příslušných populací.
3. Víceleté plány se vztahují buď:
a) na jednotlivé druhy; nebo
b) v případě smíšeného rybolovu nebo tam, kde jsou dynamiky populací navzájem propojeny, na rybolov využívající několik populací v příslušné zeměpisné oblasti, s ohledem na znalosti ohledně vzájemného působení mezi rybími populacemi, rybolovem a mořskými ekosystémy.
4. Opatření, která mají být zahrnuta do víceletých plánů, jakož i harmonogram jejich provádění, jsou úměrná zamýšleným účelům a cílům a stanovenému časovému horizontu. Před zahrnutím opatření do víceletých plánů bude zohledněn jejich pravděpodobný hospodářský a sociální dopad.
5. Víceleté plány mohou obsahovat konkrétní cíle pro zachování druhů a opatření založená na ekosystémovém přístupu s cílem řešit konkrétní problémy smíšeného rybolovu ve vztahu k dosahování cílů stanovených v čl. 2 odst. 2 pro směs populací, na které se plán vztahuje, pokud vědecké poradenství naznačuje, že zvýšení selektivity není dosažitelné. Pokud je to nutné, víceletý plán zahrne zvláštní alternativní opatření pro zachování zdrojů pro některé z populací, na které se vztahuje, na základě ekosystémového přístupu.
Článek 10
Obsah víceletých plánů
1. Víceletý plán případně a aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci podle Smlouvy, zahrnuje:
a) oblast působnosti z hlediska populací, rybolovu a oblasti, na které bude víceletý plán uplatňován;
b) cíle, které jsou slučitelné s cíli stanovenými v článku 2 a s příslušnými ustanoveními článků 6 a 9;
c) vyčíslitelné cíle, jako jsou míra úmrtnosti způsobená rybolovem nebo biomasa reprodukující se populace;
d) jasné časové rámce pro dosažení vyčíslitelných cílů;
e) referenční body pro zachování zdrojů slučitelné s cíli stanovenými v článku 2;
f) cíle pro opatření pro zachování zdrojů a technická opatření, která je třeba přijmout za účelem dosažení cílů stanovených v článku 15, a opatření určená k zamezení nebo co nejvýraznějšímu snížení nežádoucích úlovků;
g) ochranná opatření, která mají zajistit splnění vyčíslitelných cílů, jakož i nápravná opatření, jsou-li zapotřebí, a to i v situacích, kde zhoršující se kvalita nebo dostupnost a údajů ohrožují udržitelnost dané populace.
2. Víceletý plán může rovněž zahrnovat:
a) jiná opatření pro zachování zdrojů, zejména opatření s cílem postupně odstranit výměty s ohledem na nejlepší dostupné vědecké poradenství nebo minimalizovat nepříznivý dopad rybolovu na ekosystém, která budou případně upřesněna v souladu s článkem 18;
b) vyčíslitelné ukazatele pro pravidelné monitorování a hodnocení pokroku v dosažení cílů víceletého plánu;
c) popřípadě konkrétní cíle pro sladkovodní část životního cyklu anadromních a katadromních druhů;
3. Víceletý plán stanoví, že po počátečním hodnocení ex-post dojde k revizi plánu, zejména s cílem zohlednit změny ve vědeckém poradenství.
Článek 11
Opatření pro zachování zdrojů nezbytná pro dodržení povinností vyplývajících z právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí
1. Členské státy jsou zmocněny přijímat opatření pro zachování zdrojů, která nemají vliv na rybářská plavidla jiných členských států a která jsou použitelná ve vodách spadajících pod jejich svrchovanost nebo do jejich jurisdikce a jsou nutná pro účely plnění jejich povinností podle čl. 13 odst. 4 směrnice 2008/56/ES, článku 4 směrnice 2009/147/ES nebo článku 6 směrnice 92/43/EHS, pokud jsou tato opatření slučitelná s cíli podle článku 2 tohoto nařízení, splňují cíle příslušného právního předpisu Unie, k jehož provádění jsou určeny, a jsou alespoň tak přísná jako stávající opatření stanovená v právních předpisech Unie.
2. Pokud se členský stát (dále jen "členský stát, který daný proces zahájil") domnívá, že je zapotřebí přijmout opatření za účelem dodržení povinností uvedených v odstavci 1, a jiné členské státy mají přímý zájem na řízení rybolovu dotčeného těmito opatřeními, je Komisi svěřena pravomoc přijmout na žádost taková opatření prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 46. Pro tyto účely se použije čl. 18 odst. 1 až 4 a 6 obdobně.
3. Členský stát, který daný proces zahájil, poskytne Komisi a ostatním členským státům s přímým zájmem na řízení relevantní informace o požadovaných opatřeních, včetně odůvodnění, vědeckých podkladů a podrobností o praktickém provedení a prosazování. Členský stát, který daný proces zahájil, a ostatní členské státy s přímým zájmem na řízení mohou předložit společné doporučení podle čl. 18 odst. 1 do šesti měsíců ode dne poskytnutí dostatečných informací. Komise zohlední veškerá dostupná vědecká poradenství a přijme daná opatření ve lhůtě tří měsíců ode dne přijetí kompletní žádosti.
Pokud se na společném doporučení, které má být předloženo Komisi v souladu s prvním pododstavcem, všechny státy neshodnou ve lhůtě uvedené tamtéž nebo pokud se má za to, že společné doporučení není v souladu s požadavky stanovenými v odstavci 1, může Komise předložit návrh v souladu se Smlouvou.
4. Odchylně od odstavce 3, není-li k dispozici společné doporučení uvedené v odstavci 3, může Komise přijmout opatření v naléhavých případech. Opatření, která mají být přijata v naléhavých případech, jsou omezena na opatření, bez nichž by bylo ohroženo dosažení cílů souvisejících se zavedením opatření pro zachování zdrojů v souladu se směrnicemi uvedenými v odstavci 1 a záměry daného členského státu.
5. Opatření uvedená v odstavci 4 se použijí nejdéle po dobu 12 měsíců, již lze prodloužit o další období 12 měsíců, pokud nadále přetrvávají podmínky stanovené v uvedeném odstavci.
6. Komise napomáhá spolupráci mezi dotčeným členským státem a ostatními členskými státy s přímým zájmem na řízení dotčeného rybolovu v rámci procesu provádění a prosazování opatření přijatých podle odstavců 2, 3 a 4.
Článek 12
Opatření Komise v případě vážného ohrožení biologických mořských zdrojů
1. V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech, pokud jde o doložené vážné ohrožení zachování biologických mořských zdrojů nebo mořského ekosystému, může Komise na základě odůvodněné žádosti členského státu nebo z vlastního podnětu přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty platné po dobu nejvýše šesti měsíců postupem podle čl. 47 odst. 3 s cílem zmírnit uvedené ohrožení.
2. Členský stát oznámí žádost uvedenou v odstavci 1 současně Komisi, ostatním členským státům a dotčeným poradním sborům. Ostatní členské státy a poradní sbory mohou předložit písemné připomínky do sedmi pracovních dnů od přijetí oznámení. Komise rozhodne do patnácti pracovních dnů od obdržení žádosti uvedené v odstavci 1.
3. Předtím, než skončí původní období platnosti okamžitě použitelného prováděcího aktu přijatého podle odstavce 1 obsahujícího naléhavé opatření, může Komise, jsou-li splněny podmínky podle odstavce 1, přijmout okamžitě použitelný prováděcí akt, kterým se prodlužuje platnost tohoto naléhavého opatření na dobu nejvýše 6 měsíců s okamžitým účinkem. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 47 odst. 3.
Článek 13
Naléhavá opatření členských států
1. Na základě důkazů o vážném ohrožení zachování biologických mořských zdrojů nebo mořského ekosystému v souvislosti s rybolovnými činnostmi ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo jurisdikci členského státu, které vyžaduje okamžitý zásah, může tento členský stát přijmout naléhavá opatření ke zmírnění ohrožení. Taková opatření musí být v souladu s cíli stanovenými v článku 2 a nesmí být méně přísná než opatření stanovená ve stávajících opatřeních podle právních předpisů Unie. Taková opatření se použijí po dobu nejdéle tří měsíců.
2. Pokud by naléhavá opatření, která má členský stát přijmout, mohla mít vliv na rybářská plavidla jiných členských států, přijmou se tato opatření pouze po konzultaci s Komisí, dotčenými členskými státy a příslušnými poradními sbory ohledně návrhu opatření, který se předkládá s důvodovou zprávu. Pro účely takových konzultací může konzultující členský stát stanovit přiměřenou lhůtu pro konzultaci, která však nesmí být kratší než jeden měsíc.
3. Pokud má Komise za to, že opatření přijaté podle tohoto článku není v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 1, může s výhradou uvedení relevantních důvodů požádat, aby dotčený členský stát toto opatření pozměnil nebo zrušil.
Článek 14
Zamezení nežádoucím úlovkům a jejich snižování
1. Pro usnadnění zavedení povinnosti vykládky všech úlovků v rámci příslušného rybolovu v souladu s článkem 15 (dále jen "povinnost vykládky") mohou členské státy provádět pilotní projekty založené na nejlepším dostupném vědeckém poradenství a zohledňující stanoviska příslušných poradních sborů, s cílem zevrubně posoudit všechny použitelné metody pro zamezení nežádoucím úlovkům, jejich snižování a odstranění v rámci určitého rybolovu.
2. Členské státy mohou vytvořit „atlas výmětů“ zachycující úroveň výmětů v každém druhu rybolovu, na nějž se vztahuje čl. 15 odst. 1.
Článek 15
Povinnost vykládky
1. Všechny druhy úlovků podléhajících omezení odlovů a ve Středozemním moři i druhy úlovků podléhajících minimální velikosti stanovené v příloze III nařízení (ES) č. 1967/2006, ulovené během rybolovných činností ve vodách Unie nebo rybářskými plavidly Unie mimo vody Unie ve vodách, které nespadají pod svrchovanost nebo jurisdikci třetích zemí, v rámci níže uvedených druhů rybolovu a zeměpisných oblastí, musí být vyloveny a uchovávány na palubě rybářských plavidel a zaznamenány, vyloženy a případně započítány do příslušných kvót, s výjimkou případů, kdy se používají jako živá návnada, v souladu s tímto časovým rámcem:
a) nejpozději od 1. ledna 2015:
— drobný pelagický rybolov (tj. rybolov makrely obecné, sledě obecného, kranase obecného, tresky modravé, drsnatce obecného, sardele obecné, stříbrnice evropské, sardinky obecné, šprota obecného);
— pelagický rybolov velkých druhů, (tj. rybolov tuňáka obecného, mečouna obecného, tuňáka křídlatého, tuňáka velkookého, marlína modrého a plachetníka bílého);
— komerční rybolov (zejména rybolov huňáčka severního, smačkovitých a tresky Esmarkovy);
— rybolov lososa obecného v Baltském moři;
b) nejpozději od 1. ledna 2015 v případě druhů charakteristických pro daný rybolov a nejpozději od 1. ledna 2017 v případě všech ostatních druhů v rámci rybolovu ve vodách Unie Baltského moře, pokud jde o druhy podléhající omezení odlovu kromě druhů uvedených pod písmenem a);
c) nejpozději od 1. ledna 2016 v případě druhů charakteristických pro daný rybolov a nejpozději od 1. ledna 2019 v případě všech ostatních druhů:
i) Severní moře
— rybolov tresky obecné, tresky jednoskvrnné, tresky bezvousé, tresky tmavé;
— rybolov humra severského;
— rybolov jazyka obecného a platýse velkého;
— rybolov štikozubce obecného;
— rybolov garnáta severního;
ii) Severozápadní vody
— rybolov tresky obecné, tresky jednoskvrnné, tresky bezvousé, tresky tmavé;
— rybolov humra severského;
— rybolov jazyka obecného a platýse velkého;
— rybolov štikozubce obecného;
iii) Jihozápadní vody
— rybolov humra severského;
— rybolov jazyka obecného a platýse velkého;
— rybolov štikozubce obecného;
iv) jiné druhy rybolovu druhů podléhajících omezení odlovu;
d) nejpozději od 1. ledna 2017 v případě druhů charakteristických pro daný rybolov a nejpozději od 1. ledna 2019 v případě všech ostatních druhů v rámci rybolovu neuvedeného v písmenu a) ve Středozemním moři, v Černém moři a ve všech dalších vodách Unie a vodách mimo Unii, jež nespadají pod svrchovanost nebo jurisdikci třetích zemí.
2. Odstavcem 1 nejsou dotčeny mezinárodní závazky Unie. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 46 za účelem provedení takových mezinárodních závazků v právu Unie, a to zejména včetně výjimek z povinnosti vykládky podle tohoto článku.
3. Pokud se všechny členské státy s přímým zájmem na řízení určitého rybolovu dohodnou, že by se povinnost vykládky měla vztahovat na jiné druhy, než které jsou uvedeny v odstavci 1, mohou předložit společné doporučení za účelem rozšíření uplatňování povinnosti vykládky na tyto další druhy. Pro tyto účely se obdobně použije čl. 18 odst. 1 až 6. V případě předložení takového společného doporučení je Komisi svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 46 obsahující tato opatření.
4. Povinnost vykládky uvedená v odstavci 1 se nepoužije na:
a) druhy, jejichž rybolov je zakázán a které jsou jako takové určeny v právním aktu Unie přijatém v oblasti společné rybářské politiky;
b) druhy, u kterých vědecké podklady prokazují vysoké míry přežití, přičemž se zohledňují charakteristiky lovného zařízení, rybolovných postupů a ekosystému;
c) úlovky, na něž se vztahují výjimky de minimis;
d) ryby, které vykazují poškození způsobené predátory.
5. Podrobnosti pro provádění povinnosti vykládky uvedené v odstavci 1 se uvedou ve víceletých plánech uvedených v článcích 9 a 10 a případně se dále vymezí v souladu s článkem 18, včetně:
a) zvláštní ustanovení, která se týkají způsobů a oblastí rybolovu nebo druhů, na něž se vztahuje povinnost vykládky, uvedených v odstavci 1, jako například technická opatření uvedená v čl. 7 odst. 2, jejichž cílem je zvýšit selektivitu lovných zařízení nebo omezit nežádoucí úlovky nebo jim pokud možno zabránit;
b) specifikace výjimek z povinnosti vykládky pro druhy uvedené v odst. 4 písm. b);
c) ustanovení o výjimkách de minimis až do 5 % celkových ročních úlovků všech druhů podléhajících povinnosti vykládky uvedené v odstavci 1. Výjimky de minimis se použijí v těchto případech:
(i) je vědecky prokázáno, že zvýšení selektivity lze velmi těžko dosáhnout; nebo
(ii) je třeba zamezit nepřiměřeným nákladům na zacházení s nežádoucími úlovky u takových lovných zařízení, kde nežádoucí úlovky na jedno lovné zařízení nepředstavují více než určitý procentuální podíl celkového ročního odlovu tímto zařízením, který bude stanoven ve víceletém plánu.
Úlovky podle tohoto písmene se nezapočítávají do příslušných kvót, ale všechny tyto úlovky musí být v plném rozsahu zaznamenány.
Po dobu přechodného období čtyř let je procento celkových ročních úlovků podle tohoto písmene zvýšeno:
i) o dva procentní body v prvních dvou letech platnosti povinnosti vykládky úlovků; a
ii) o jeden procentní bod v následujících dvou letech;
d) ustanovení o dokumentaci úlovků;
e) případné stanovení minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů v souladu s odstavcem 10.
6. Pokud není pro daný rybolov přijat žádný víceletý plán ani plán řízení podle článku 18 nařízení (ES) č. 1967/2006, je Komisi svěřena pravomoc přijímat, a to podle článku 18 tohoto nařízení, akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 46 tohoto nařízení, jimiž dočasně stanoví zvláštní plány výmětů obsahující podrobnosti uvedené v odst. 5 písm. a) až e) tohoto článku pro počáteční období nejvýše tří let, které lze prodloužit o další celkové období tří let. Členské státy mohou spolupracovat v souladu s článkem 18 tohoto nařízení při vypracovávání tohoto plánu, aby Komise pak přijala zmiňované akty nebo aby předložila návrh v souladu s řádným legislativním postupem.
7. Pokud nejsou za účelem upřesnění výjimky de minimis uvedené v odst. 4 písm. c) přijata žádná opatření ani ve víceletém plánu přijatém podle odstavce 5 ani ve zvláštním plánu výmětů přijatém podle odstavce 6, přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 46, jímž stanoví výjimku de minimis, která s výhradou podmínek uvedených v odst. 5 písm. c) bodu i) nebo ii) není vyšší než 5 % celkových ročních úlovků všech druhů, na něž se vztahuje povinnost vykládky podle odstavce 1. Tato výjimka de minimis se přijme tak, aby platila ode dne použití příslušné povinnosti vykládky.
8. Odchylně od povinnosti započítat úlovky do příslušných kvót v souladu s odstavcem 1, úlovky druhů podléhajících povinnosti vykládky, které přesahují rámec kvót příslušných populací, nebo úlovky druhů, k nimž daný členský stát nemá žádné kvóty, mohou být odečteny od kvóty cílových druhů za podmínky, že nepřesahují 9 % kvóty cílových druhů. Toto ustanovení platí pouze v případě, že populace necílových druhů se nachází v bezpečných biologických mezích.
9. V případě populací, na něž se vztahuje povinnost vykládky, mohou členské státy využívat meziroční flexibilitu až do výše 10 % povolených vykládek. Za tímto účelem členský stát může povolit vykládku dodatečných množství populace, na níž se vztahuje povinnost vykládky, pokud tato množství nepřesahují 10 % kvóty přidělené tomuto členskému státu. Použije se článek 105 nařízení (ES) 1224/2009.
10. Může být stanovena minimální referenční velikost pro zachování zdrojů s cílem zajistit ochranu nedospělých mořských organismů.
11. U druhů podléhajících povinnosti vykládky podle odstavce 1 se využití úlovků druhů pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů omezuje na účely jiné než přímá lidská spotřeba, zejména na rybí moučku, rybí tuk, krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, potravinářské přídatné látky, léčivé přípravky a kosmetické výrobky.
12. U druhů nepodléhajících povinnosti vykládky podle odstavce 1 platí, že úlovky druhů pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nejsou uchovávány na palubě, ale okamžitě se vracejí do moře.
13. Za účelem sledování plnění povinnosti vykládky členské státy zajistí podrobnou a přesnou dokumentaci všech rybářských výjezdů a přiměřenou kapacitu a prostředky, jako pozorovatele, kamerové systémy (CCTV) a jiné prostředky. Členské státy tak respektují zásadu efektivity a proporcionality.
14. Do 31. května 2016 a do 31. května každého následujícího roku až do roku 2020 včetně předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění povinnosti vykládky vycházející z informací zaslaných Komisi členskými státy a poradními sbory, jakož i z informací obdržených z jiných relevantních zdrojů.
Výroční zprávy obsahují:
— opatření přijatá členskými státy a organizacemi producentů k zajištění dodržování povinnosti vykládky,
— opatření přijatá členskými státy ke kontrole dodržování povinnosti vykládky,
— informace o socioekonomickém dopadu povinnosti vykládky,
— informace o dopadu povinnosti vykládky na bezpečnost na palubě rybářských plavidel,
— informace o použití a odbytištích úlovků druhů, na něž se vztahuje povinnost vykládky a které nedosahují minimální referenční velikost pro zachování zdrojů,
— informace o přístavních infrastrukturách a o vybavení plavidel, pokud jde o povinnost vykládky,
— pro každou rybolovnou oblast informace o problémech zjištěných při provádění povinnosti vykládky a doporučení k jejich řešení.
Článek 16
Rybolovná práva
1. Rybolovná práva přidělená členským státům zajistí každému členskému státu relativní stabilitu rybolovu pro každou populaci ryb nebo druh rybolovu. Při rozdělování nových rybolovných práv budou zohledněny zájmy každého členského státu.
2. Při zavedení povinnosti vykládky pro určitou rybí populaci jsou rybolovná práva stanovena s ohledem na to, že ze způsobu stanovení rybolovných práv na základě vykládky se přešlo na způsob stanovení těchto práv na základě úlovků, neboť v prvním roce i v dalších letech již u dané populace nebudou povoleny výměty.
3. Pokud z nových vědeckých podkladů vyplývá, že rybolovná práva stanovená pro určitou populaci jsou ve značném rozporu se současným stavem dané populace, členské státy s přímým zájmem na řízení mohou Komisi předložit odůvodněnou žádost, aby předložila návrh na zmírnění tohoto rozporu při dodržení cílů uvedených v čl. 2 odst. 2.
4. Rybolovná práva se stanoví v souladu s cíli stanovenými v čl. 2 odst. 2 a v souladu s vyčíslitelnými cíli, časovými rámci a rozpětími stanovenými v souladu s čl. 9 odst. 2 a čl. 10 odst. 1 písm. b) a c).
5. Opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, která jsou k dispozici třetím zemím ve vodách Unie, se zavedou v souladu se Smlouvou.
6. Každý členský stát rozhodne o způsobu, jakým mohou být rybolovná práva, která mu byla přidělena a na která se nevztahuje systém převoditelných rybolovných koncesí, přidělena rybářským plavidlům plujícím pod jeho vlajkou, například vytvořením individuálních rybolovných práv. Uvědomí Komisi o metodě přidělování.
7. Při přidělování rybolovných práv týkajících se smíšeného rybolovu členské státy zohlední pravděpodobné složení úlovků plavidel účastnících se takového rybolovu.
8. Členské státy si mohou poté, co informují Komisi, vzájemně vyměnit všechna rybolovná práva, která jim byla přidělena, nebo jejich část.
Článek 17
Kritéria pro přidělování rybolovných práv členským státům
Členské státy při přidělování rybolovných práv, která mají k dispozici podle článku 16, uplatňují transparentní a objektivní kritéria, včetně kritérií environmentální, sociální a ekonomické povahy. Používaná kritéria mohou mimo jiné zahrnovat dopad rybolovu na životní prostředí, dosavadní dodržování předpisů, přínos pro místní hospodářství a dosavadní objemy úlovků. V rámci rybolovných práv, která jim byla přidělena, se členské státy vynasnaží poskytovat pobídky rybářským plavidlům, jež používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí, například s menší spotřebou energie či menší mírou poškození přírodních stanovišť.
HLAVA III
Regionalizace
Článek 18
Regionální spolupráce v oblasti opatření pro zachování zdrojů
1. Pokud byla Komise nadána pravomocí, a to též prostřednictvím víceletého plánu stanoveného podle článků 9 a 10 nebo v případech uvedených v článku 11 a čl. 15 odst. 6, přijmout opatření prostřednictvím aktů v přenesené působnosti nebo prováděcích aktů, týkající se opatření Unie pro zachování zdrojů vztahujících se na příslušnou zeměpisnou oblast, členské státy s přímým zájmem na řízení, jehož se tato opatření dotýkají se mohou ve lhůtě stanovené v příslušném opatření pro zachování zdrojů nebo víceletém plánu dohodnout na předložení společných doporučení za účelem splnění cílů stanovených v příslušných opatřeních Unie pro zachování zdrojů nebo víceletých plánech nebo zvláštních plánech výmětů. Komise nepřijme žádné takové akty v přenesené pravomoci nebo prováděcí akty, dokud neskončí lhůta pro předložení společných doporučení členských států.
2. Pro účely odstavce 1 členské státy s přímým zájmem na řízení, jehož se opatření uvedená v odstavci 1dotýkají, spolupracují navzájem na formulaci společných doporučení. Rovněž konzultují příslušný poradní sbor či sbory. Komise usnadňuje spolupráci mezi členskými státy a pokud je to nutné, zajišťuje mimo jiné možnost získat vědecký příspěvek od příslušných vědeckých subjektů.
3. Je-li předloženo společné doporučení podle odstavce 1, může Komise přijmout taková opatření prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů za předpokladu, že uvedené doporučení je slučitelné s příslušnými opatřeními pro zachování zdrojů nebo s víceletým plánem.
4. Pokud se příslušné opatření pro zachování zdrojů použije na konkrétní rybí populaci sdílenou s třetími zeměmi a řízenou mnohostrannými organizacemi pro rybolov nebo podle dvoustranných či mnohostranných dohod, Unie se vynasnaží dohodnout s příslušnými partnery nutná opatření pro dosažení cílů stanovených v článku 2.
5. Členské státy zajistí, aby společná doporučení k opatřením pro zachování zdrojů, která mají být přijata podle odstavce 1, byla založena na nejlepším dostupném vědeckém poradenství a splňovala všechny tyto požadavky:
a) byla v souladu s cíli stanovenými v článku 2;
b) byla v souladu s oblastí působnosti a cíli příslušných opatření Unie pro zachování zdrojů;
c) byla v souladu s oblastí působnosti a účinně plnila záměry a vyčíslitelné cíle stanovené v příslušném víceletém plánu;
d) nebyla méně přísná než opatření stanovená v právních předpisech Unie.
6. Pokud se všem členským státům nepodaří dohodnout se na společných doporučeních, která mají být předložena Komisi podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě, nebo pokud nejsou společná doporučení k opatřením pro zachování zdrojů považována za slučitelná se záměry a vyčíslitelnými cíli příslušných opatření pro zachování zdrojů, Komise může předložit návrh vhodných opatření v souladu se Smlouvou.
7. Kromě případů uvedených v odstavci 1 mohou členské státy mající přímý zájem na řízení rybolovu ve vymezené zeměpisně oblasti rovněž vypracovat společná doporučení určená Komisi ohledně opatření, která má Komise navrhnout nebo přijmout.
8. Jako doplňující či alternativní způsob regionální spolupráce budou členské státy opatřením Unie pro zachování zdrojů pro příslušnou zeměpisnou oblast, zejména víceletým plánem stanoveným podle článků 9 a 10, zmocněny přijmout ve stanovené lhůtě opatření, jimiž dané opatření pro zachování zdrojů dále upřesní. Dotyčné členské státy při přijímání těchto opatření úzce spolupracují. Odstavce 2, 4 a 5 tohoto článku se použijí obdobně. Komise je do spolupráce zapojena a její připomínky jsou zohledněny. Členské státy přijmou svá příslušná vnitrostátní opatření pouze tehdy, pokud se na obsahu těchto opatření dohodnou všechny dotčené členské státy. Pokud se Komise domnívá, že opatření členského státu nesplňuje podmínky stanovené v příslušném opatření pro zachování zdrojů, může dotyčný členský stát vyzvat ke změně či zrušení uvedeného opatření, přičemž uvede příslušné důvody.
HLAVA IV
Vnitrostátní opatření
Článek 19
Opatření členských států platná pro rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou nebo pro osoby usazené na jejich území
1. Členský stát může přijmout opatření pro zachování populací ryb ve vodách Unie pod podmínkou, že tato opatření splňují všechny tyto požadavky:
a) vztahují se pouze na rybářská plavidla plující pod vlajkou tohoto členského státu nebo v případě rybolovných činností, které nejsou prováděny rybářským plavidlem, na osoby usazené na té části jeho území, na kterou se vztahuje Smlouva;
b) jsou v souladu s cíli stanovenými v článku 2;
c) nejsou méně přísná než opatření stanovená v právních předpisech Unie.
2. Členský stát informuje za účelem kontroly další dotčené členské státy o ustanoveních přijatých podle odstavce 1.
3. Členské státy zpřístupní veřejnosti informace týkající se opatření přijatých v souladu s tímto článkem.
Článek 20
Opatření členského státu v pásmu 12 námořních mil
1. Členský stát může přijmout nediskriminační opatření pro zachování a řízení populací ryb a udržení nebo zlepšení stavu mořského ekosystému z hlediska ochrany v pásmu 12 námořních mil od svých základních linií za předpokladu, že Unie nepřijala opatření, která řeší otázky zachování a řízení zdrojů výslovně pro danou oblast nebo která řeší konkrétně problém označený dotčeným členským státem. Opatření členského státu musí být v souladu s cíli stanovenými v článku 2 a nesmí být méně přísná než opatření stanovená v právních předpisech Unie.
2. Pokud by opatření, která má členský stát přijmout k zachování a řízení zdrojů, mohla mít vliv na rybářská plavidla jiných členských států, musí být tato opatření přijata teprve poté, co jsou Komise, dotčené členské státy a příslušné poradní sbory konzultovány o návrhu těchto opatření, který obsahuje důvodovou zprávu, z níž také vyplývá, že tato opatření nejsou diskriminační. Pro účely takových konzultací může konzultující členský stát stanovit přiměřenou lhůtu, která však nesmí být kratší než dva měsíce.
3. Členské státy zpřístupní veřejnosti příslušné informace týkající se opatření přijatých v souladu s tímto článkem.
4. Pokud má Komise za to, že opatření přijaté podle tohoto článku není v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 1, může s výhradou uvedení relevantních důvodů požádat, aby dotčený členský stát příslušné opatření pozměnil nebo zrušil.
ČÁST IV
ŘÍZENÍ RYBOLOVNÉ KAPACITY
Článek 21
Stanovení systémů převoditelných koncesí k rybolovu
Členské státy mohou zavést systém převoditelných koncesí k rybolovu. Členské státy mající takový systém zřídí a vedou rejstřík převoditelných koncesí k rybolovu.
Článek 22
Úprava a řízení rybolovné kapacity
1. Členské státy zavedou opatření, kterými se postupně upraví rybolovná kapacita jejich loďstva s ohledem na jejich rybolovná práva, s přihlédnutím ke směru vývoje a na základě nejlepšího vědeckého poradenství, za účelem dosažení stabilní a trvalé vyváženosti mezi nimi.
2. V zájmu dosažení cíle uvedeného v odstavci 1 členské státy zašlou Komisi každoročně do 31. května zprávu o vyváženosti mezi rybolovnou kapacitou svého loďstva a svými rybolovnými právy. Pro usnadnění společného přístupu v rámci Unie se tato zpráva vyhotoví v souladu se společnými pokyny, které může Komise vypracovat s uvedením příslušných technických, sociálních a ekonomických parametrů.
Zprávy obsahují roční hodnocení kapacity vnitrostátního loďstva a všech skupin loďstva příslušného členského státu. Cílem zpráv je zjistit nadměrnou strukturální kapacitu podle skupin a odhadnout dlouhodobou ziskovost podle skupin. Tyto zprávy se zpřístupní veřejnosti.
3. Pokud jde o hodnocení podle odst. 2 druhého pododstavce, členské státy při svých analýzách vycházejí z vyváženosti mezi rybolovnou kapacitou svých loďstev a svými rybolovnými právy. Pro loďstva působící v nejvzdálenějších regionech a pro plavidla působící výlučně ve vodách mimo Unii se vypracují samostatná hodnocení.
4. Pokud hodnocení jasně prokáže, že rybolovná kapacita není účinně vyvážena s rybolovnými právy, členský stát připraví a uvede ve své zprávě akční plán pro skupiny loďstva se zjištěnou nadměrnou strukturální kapacitou. Akční plán stanoví cíle úpravy a nástroje na dosažení vyváženosti a jasný časový rámec pro jeho provedení.
Komise každý rok vypracuje pro Evropský parlament a Radu zprávu o výše uvedené vyváženosti rybolovné kapacity loďstev členských států a jejich rybolovných práv v souladu s pokyny uvedenými v odst. 2 prvním pododstavci. Zpráva zahrnuje akční plány uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce. První zpráva se předloží do 31. března 2015.
Pokud nedojde k předložení příslušné zprávy podle odstavce 2 nebo k provedení akčního plánu uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce, může to mít za následek úměrné pozastavení nebo přerušení příslušné finanční pomoci Unie takovému členskému státu pro investice do jedné nebo více skupin loďstva v souladu s budoucím právním aktem Unie, jímž se stanoví podmínky finanční podpory námořní politiky a politiky rybolovu pro období 2014-2020.
5. Výstup z loďstva s poskytnutím veřejné podpory se povoluje pouze tehdy, pokud mu předcházelo odebrání licence k rybolovu a oprávnění k rybolovu.
6. Rybolovná kapacita odpovídající rybářským plavidlům staženým s veřejnou podporou se nenahrazuje.
7. Členské státy zajistí, že ode dne 1. ledna 2014. rybolovná kapacita jejich loďstev nikdy nepřesáhne stropy rybolovné kapacity stanovené v příloze II.
Článek 23
Režim vstupu a výstupu
1. Členské státy řídí vstupy do svých loďstev a výstupy z nich tak, aby byl vstup nové kapacity do loďstva bez veřejné podpory vyrovnán předcházejícím stažením alespoň stejně velkého podílu kapacity.
2. Komise může přijmout prováděcí akty stanovící prováděcí pravidla k tomuto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 47 odst. 2.
3. Do 30. prosince 2018 Komise vyhodnotí fungování režimu vstupu a výstupu s ohledem na měnící se vazbu mezi kapacitou loďstva a plánovanými rybolovnými právy, a případně navrhne změnu tohoto režimu.
4. Odchylně od odstavce 1 je Francie oprávněna zavést do 31. prosince 2025 novou kapacitu, aniž by odstranila rovnocennou kapacitu v jednotlivých částech loďstva na Mayotte jakožto nejvzdálenějším regionu ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování EU (dále jen „Mayotte“), uvedených v příloze II.
Článek 24
Rejstříky rybářských loďstev
1. Členské státy zaznamenávají u rybářských plavidel Unie plujících pod jejich vlajkou údaje o majitelích, vlastnostech a lovných zařízeních plavidla a o jeho činnosti, které jsou nezbytné pro řízení opatření stanovených v rámci tohoto nařízení.
2. Členské státy předloží údaje uvedené v odstavci 1 Komisi.
3. Komise vede rejstřík rybářského loďstva Unie obsahující údaje, které získá podle odstavce 2. Poskytne veřejnosti přístup k rejstříku rybářského loďstva Unie, přičemž zároveň zajistí, aby osobní údaje byly odpovídajícím způsobem chráněny.
4. Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví technické provozní požadavky pro zaznamenávání, formát a způsob předávání údajů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 47 odst. 2.
ČÁST V
VĚDECKÁ ZÁKLADNA PRO ŘÍZENÍ RYBOLOVU
Článek 25
Požadavky na údaje pro řízení rybolovu
1. Členské státy v souladu s pravidly přijatými v oblasti shromažďování údajů shromažďují biologické, environmentální, technické a sociálně ekonomické údaje potřebné pro řízení rybolovu, spravují je a zpřístupňují konečným uživatelům vědeckých údajů, včetně subjektů, které určí Komise. Získávání a správa těchto údajů jsou způsobilé pro financování z Evropského námořního a rybářského fondu v souladu s budoucím právním aktem Unie, jímž se stanoví podmínky finanční podpory námořní politiky a politiky rybolovu pro období 2014-2020. Tyto údaje umožňují zejména vyhodnocení:
a) stavu využívaných biologických mořských zdrojů;
b) úrovně rybolovu a dopadu rybolovných činností na biologické mořské zdroje a na mořské ekosystémy; a
c) sociálně ekonomické výkonnosti rybolovu, akvakultury a zpracovatelských odvětví ve vodách a mimo vody Unie.
2. Shromažďování, správa a využívání údajů se zakládá na těchto zásadách:
a) správnost a spolehlivost, jakož i včasné shromažďování,
b) používání koordinačních mechanismů s cílem zabránit dvojímu shromažďování údajů pro různé účely;
c) bezpečné uchovávání a ochrana shromážděných údajů v počítačových databázích a jejich případná dostupnost veřejnosti, a to i na souhrnné úrovni, za účelem zajištění důvěrnosti shromážděných údajů;
d) Komise nebo subjekty určené Komisí mají přístup k vnitrostátním databázím a systémům používaným ke zpracování shromážděných údajů pro účely ověření existence a kvality údajů;
e) včasná dostupnost příslušných údajů a metodik, jimiž jsou tyto údaje získávány, pro subjekty se zájmem o vědeckou analýzu údajů v odvětví rybolovu pro účely výzkumu nebo řízení, jakož i všem stranám, které o dané údaje projeví zájem, s výjimkou okolností, kdy je podle příslušných právních předpisů Unie požadována ochrana a důvěrnost;
3. Členské státy každoročně předloží Komisi zprávu o provádění svých vnitrostátních programů shromažďování údajů a zveřejní ji.
Komise posoudí výroční zprávu o shromažďování údajů po konzultaci se svým vědeckým poradním orgánem a případně příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, v nichž je Unie smluvní stranou nebo pozorovatelem, jakož i s příslušnými mezinárodními vědeckými subjekty.
4. Členské státy zajistí vnitrostátní koordinaci shromažďování a správy vědeckých údajů pro řízení rybolovu, včetně sociálně ekonomických údajů. Za tímto účelem určí národního zpravodaje a organizují každoročně vnitrostátní koordinační zasedání. Komise je informována o vnitrostátních koordinačních činnostech a je zvána na koordinační zasedání.
5. Členské státy koordinují v úzké spolupráci s Komisí své činnosti shromažďování údajů s ostatními členskými státy ve stejném regionu a vyvíjejí veškeré úsilí o koordinaci svých činností s třetími zeměmi se svrchovaností nebo jurisdikcí nad vodami ve stejném regionu.
6. Shromažďování, správa a využívání údajů se provádí nákladově efektivním způsobem.
7. Pokud členský stát údaje včas neshromažďuje nebo neposkytuje konečným uživatelům, může to mít za následek úměrné pozastavení nebo přerušení příslušné finanční pomoci Unie tomuto členskému státu v souladu s budoucím právním aktem Unie, jímž se stanoví podmínky finanční podpory námořní politiky a politiky rybolovu pro období 2014-2020.
Článek 26
Konzultace vědeckých subjektů
Komise konzultuje příslušné vědecké subjekty. Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství je případně konzultován, pokud jde o záležitosti týkající se zachování a řízení živých mořských zdrojů včetně biologických, hospodářských, environmentálních, sociálních a technických hledisek. Při konzultaci vědeckých subjektů se zohledňuje řádné hospodaření s veřejnými prostředky, s cílem zabránit zdvojování činnosti těchto subjektů.
Článek 27
Výzkum a vědecké poradenství
1. Členské státy provádějí programy pro výzkum a inovace v odvětví rybolovu a akvakultury. V úzké spolupráci s Komisí a případně při zapojení příslušných poradních sborů koordinují s dalšími členskými státy své programy zaměřené na výzkum, inovace a vědecké poradenství v odvětví rybolovu v kontextu rámců Unie pro výzkum a inovace. Tyto činnosti jsou způsobilé pro financování z rozpočtu Unie v souladu s příslušnými právními akty Unie.
2. Členské státy za účasti příslušných zúčastněných stran, při použití kromě jiného dostupných finančních zdrojů Unie a prostřednictvím vzájemné koordinace zajistí dostupnost příslušných kompetencí a lidských zdrojů, které mají být zapojeny do vědeckého poradenského procesu.
ČÁST VI
VNĚJŠÍ POLITIKA
Článek 28
Cíle
1. Za účelem zajištění udržitelného využívání, řízení a zachování biologických mořských zdrojů a mořského prostředí udržuje Unie vnější vztahy v oblasti rybolovu v souladu se svými mezinárodními závazky a politickými cíli a s cíli a zásadami uvedenými v článcích 2 a 3.
2. Unie zejména
a) aktivně podporuje rozvoj vědeckých poznatků a poradenství a přispívá k němu;
b) zdokonaluje politickou soudržnost iniciativ Unie, zejména s ohledem na činnosti v oblasti životního prostředí, obchodu a rozvoje, a posiluje důslednost opatření přijatých v rámci rozvojové spolupráce a vědeckotechnické a hospodářské spolupráce;
c) přispívá k udržitelným rybolovným činnostem, které jsou hospodářsky životaschopné, a podporuje zaměstnanost v rámci Unie;
d) zajišťuje, aby rybolovné činnosti Unie mimo unijní vody byly založeny na stejných zásadách a normách, jaké existují v platných právních předpisech Unie v oblasti společné rybářské politiky, a podporuje rovné podmínky pro hospodářské subjekty Unie vůči jiným hospodářským subjektům třetích zemí;
e) na všech mezinárodních fórech prosazuje a podporuje opatření nezbytná k vymýcení nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu;
f) podporuje vznik a posilování kontrolních výborů regionálních organizací pro řízení rybolovu, pravidelné nezávislé kontroly plnění a příslušná nápravná opatření, včetně účinných a odrazujících sankcí, které je třeba provádět transparentním a nediskriminačním způsobem;
3. Ustanoveními této části nejsou dotčena konkrétní ustanovení mezinárodních dohod přijatá podle článku 218 Smlouvy.
HLAVA I
Mezinárodní organizace pro rybolov
Článek 29
Činnosti Unie v mezinárodních organizacích pro rybolov
1. Unie aktivně podporuje činnosti mezinárodních organizací zabývajících se rybolovem, včetně regionálních organizací pro řízení rybolovu, a přispívá k těmto činnostem.
2. Postoje Unie v mezinárodních organizacích zabývajících se rybolovem a v regionálních organizacích pro řízení rybolovu jsou založeny na nejlepším dostupném vědeckém poradenství, aby bylo zajištěno řízení rybolovných zdrojů v souladu s cíli stanovenými v článku 2, zejména v odstavci 2 a odst. 5 písm. c) uvedeného článku. Unie usiluje o vedoucí postavení při posilování výkonnosti regionálních organizací pro řízení rybolovu s cílem umožnit jim lépe chránit a řídit mořské živé zdroje v rámci jejich působnosti.
3. Unie aktivně podporuje vypracování spravedlivého a transparentního systému přidělování rybolovných práv.
4. Unie podporuje spolupráci mezi jednotlivými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, soulad mezi jejich příslušnými regulačními rámci a rozvoj vědeckých poznatků a poradenství, aby zajistila, že jejich doporučení jsou založena na tomto vědeckém poradenství.
Článek 30
Dodržování mezinárodních ustanovení
Unie, mimo jiné prostřednictvím Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (dále jen „agentura“), spolupracuje s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi zabývajícími se rybolovem, včetně regionálních organizací pro řízení rybolovu, s cílem posílit dodržování opatření, zejména opatření pro potírání nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, aby se zajistilo přísné dodržování opatření přijatých těmito mezinárodními organizacemi.
HLAVA II
Dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu
Článek 31
Zásady a cíle dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu
1. Dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu s třetími zeměmi stanoví rámec správy v právní, environmentální, hospodářské a sociální oblasti pro rybolovné činnosti prováděné rybářskými plavidly Unie ve vodách třetích zemí.
Tyto rámce mohou zahrnovat:
a) rozvoj a podporu nezbytných vědeckých a výzkumných institucí;
b) kapacity pro sledování, kontrolu a dohled;
c) další prvky budování kapacit, které se týkají rozvoje politiky udržitelného rybolovu v dané třetí zemi.
2. Za účelem zajištění udržitelného využívání přebytků biologických mořských zdrojů Unie usiluje o to, aby dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu se třetími zeměmi byly oboustranným přínosem pro Unii i dotčenou třetí zemi, včetně místního obyvatelstva a odvětví rybolovu dané země, a aby přispívaly k pokračování činnosti loďstev Unie a zaměřovaly se na získávání přiměřeného podílu z dostupného přebytku, v souladu se zájmy loďstev Unie.
3. Aby bylo zajištěno, že se na plavidla Unie provádějící rybolov v rámci dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu vztahovaly podobné normy, jaké se vztahují na rybářská plavidla Unie provádějící rybolov ve vodách Unie, se Unie vynasnaží zahrnout do dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu příslušná ustanovení o povinnosti vykládky ryb a produktů rybolovu.
4. Rybářská plavidla Unie loví pouze přebytky přípustného odlovu v souladu s čl. 62 odst. 2 a 3 Úmluvy UNCLOS, určené jasným a transparentním způsobem na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství a výměny příslušných informací mezi Unií a danou třetí zemí o celkové intenzitě rybolovu dotčených populací ze strany všech loďstev. Pokud jde o tažné populace ryb a vysoce stěhovavé rybí populace, určení zdrojů, k nimž se umožní přístup, by mělo náležitě zohledňovat vědecká posouzení provedená na regionální úrovni, jakož i opatření na zachování a řízení přijatá příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu.
5. Rybářská plavidla Unie mohou působit ve vodách třetí země, s níž existuje platná dohoda o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu, pouze pokud mají oprávnění k rybolovu, které bylo vydáno v souladu s uvedenou dohodou;
6. Unie zajistí, aby dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu zahrnovaly ustanovení týkající se dodržování demokratických zásad a lidských práv, které představuje zásadní prvek těchto dohod.
Tyto dohody rovněž v nejvyšším možném rozsahu zahrnují:
a) ustanovení, které zakazuje udělit různým loďstvům lovícím v těchto vodách výhodnější podmínky, než jsou podmínky poskytnuté hospodářským subjektům Unie, včetně podmínek týkajících se zachování, rozvoje a řízení zdrojů, nebo finanční ujednání a poplatky a práva vztahující se na vydávání oprávnění k rybolovu;
b) ustanovení o výlučnosti týkající se pravidla uvedeného v odstavci 5.
7. Na úrovni Unie je vyvíjeno úsilí o monitorování činností rybářských plavidel Unie, která působí ve vodách třetích zemí mimo rámec dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu.
8. Členské státy zajistí, aby rybářská plavidla Unie plující pod jejich vlajkou a působící mimo vody Unie byla schopna poskytovat podrobnou a přesnou dokumentaci o všech rybolovných a zpracovatelských činnostech.
9. Oprávnění k rybolovu podle odstavce 5 se neuděluje plavidlu, které bylo vyňato z rejstříku rybářského loďstva Unie a následně do něj bylo do 24 měsíců opět zapsáno, ledaže majitel tohoto plavidla poskytl příslušným orgánům členského státu vlajky veškeré údaje nezbytné k určení toho, že v uvedeném období bylo plavidlo provozováno způsobem, který je plně v souladu s normami, které se vztahují na plavidla plující pod vlajkou některého členského státu Unie.
Kromě toho musí být stanoveno, že pokud stát, který plavidlu v době, kdy je odhlášeno z rejstříku Unie, umožní plout pod jeho vlajkou, je podle právních předpisů Unie označen jakožto nespolupracující stát, pokud jde o boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, jeho potírání a odstranění, nebo jakožto stát, který umožňuje neudržitelné využívání živých mořských zdrojů, rybolovné činnosti tohoto plavidla ustanou a majitel přijme bezprostřední opatření na odhlášení plavidla z rejstříku uvedeného státu.
10. Komise zajistí nezávislá hodnocení každého protokolu k dohodě o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu ex ante a ex post a zpřístupní je Evropskému parlamentu a Radě v dostatečném předstihu, než předloží Radě doporučení týkající se zmocnění k zahájení jednání ohledně nástupnického protokolu. Shrnutí těchto hodnocení se zpřístupní veřejnosti.
Článek 32
Finanční pomoc
1. Unie poskytne prostřednictvím dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu třetím zemím finanční pomoc s cílem:
a) nést část nákladů na přístup k rybolovným zdrojům ve vodách třetí země; část nákladů na přístup k rybolovným zdrojům, které mají být vynaloženy ze strany unijních majitelů plavidel, musí být stanovena pro každou dohodu o partnerství v oblasti rybolovu nebo protokol k ní a musí být spravedlivá, nediskriminační a přiměřená přínosům zajištěným přístupovými podmínkami;
b) stanovit rámec správy včetně vytvoření a zachování potřebných vědeckých a výzkumných institucí, podporovat konzultační procesy v rámci zájmových skupin a kapacity určené ke sledování, kontrole a dozoru a další prvky budování kapacit, které souvisí s rozvojem politiky udržitelného rybolovu prováděné třetí zemí. Tato finanční pomoc je podmíněna dosažením konkrétních výsledků a doplňuje rozvojové projekty a programy uskutečňované v dané třetí zemi a je s nimi v souladu.
2. Finanční pomoc pro odvětvovou podporu je v rámci každé dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu oddělena od plateb za přístup k rybolovným zdrojům. Jako podmínku pro platby v rámci finanční pomoci vyžaduje Unie dosažení konkrétních výsledků a pečlivě sleduje pokrok.
HLAVA III
Řízení populací společného zájmu
Článek 33
Zásady a cíle řízení populací společného zájmu pro Unii a třetí země a dohody o výměně a společném řízení
1. Pokud jsou populace společného zájmu využívány i třetími zeměmi, Unie spolupracuje s těmito třetími zeměmi s cílem zajistit, aby tyto populace byly řízeny udržitelným způsobem slučitelným s tímto nařízením, zejména s cílem stanoveným v čl. 2 odst. 2. Není-li dosaženo formální dohody, Unie vynaloží veškeré úsilí k dosažení společných ujednání o rybolovu těchto populací s cílem umožnit udržitelné řízení, zejména pokud jde o cíl uvedený v čl. 2 odst. 2, a podpořit tak rovné podmínky pro hospodářské subjekty v Unii.
2. V zájmu zajištění udržitelného využívání populací sdílených se třetími zeměmi a zaručení stability rybolovných činností svých loďstev usiluje Unie v souladu s Úmluvou UNCLOS o sjednání dvoustranných nebo mnohostranných dohod se třetími zeměmi, jejichž cílem je společné řízení populací, včetně případného stanovení přístupu do vod a ke zdrojům a podmínek tohoto přístupu, harmonizace opatření pro zachování zdrojů a výměny rybolovných práv.
ČÁST VII
AKVAKULTURA
Článek 34
Podpora udržitelné akvakultury
1. Komise stanoví nezávazné strategické směry Unie v oblasti společných priorit a cílů pro rozvoj udržitelných činností v oblasti akvakultury s cílem podpořit udržitelnost a přispět k zabezpečení a dodávkám potravin, růstu a zaměstnanosti. Tyto strategické směry zohlední příslušné výchozí pozice a rozdílné podmínky v rámci celé Unie a utvoří základ pro víceleté národní strategické plány a zaměří se na:
a) zvýšení konkurenceschopnosti odvětví akvakultury a podporu jeho rozvoje a inovace;
b) snížení administrativní zátěže a dosažení toho, aby provádění právních předpisů Unie bylo účinnější a lépe reagovalo na potřeby zúčastněných stran;
c) podporu hospodářské činnosti;
d) diverzifikaci a zlepšení kvality života v pobřežních a vnitrozemských oblastech;
e) začlenění činností v oblasti akvakultury do územního plánování mořských, pobřežních a vnitrozemských oblastí.
2. Členské státy stanoví víceletý vnitrostátní strategický plán pro rozvoj činností v oblasti akvakultury na svých územích nejpozději do 30. června 2014.
3. Víceletý národní strategický plán zahrnuje cíle členského státu a opatření a časové rozvrhy potřebné k jejich dosažení.
4. Víceleté národní strategické plány se zaměří zejména na:
a) zjednodušení správních postupů, zejména co se týče hodnocení a studií dopadu a udělování licencí;
b) přiměřenou jistotu pro hospodářské subjekty v odvětví akvakultury v souvislosti s přístupem k vodám a prostoru;
c) ukazatele environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti;
d) hodnocení jiných možných přeshraničních vlivů, zejména na biologické mořské zdroje a mořské ekosystémy v sousedních členských státech;
e) vytvoření synergií mezi vnitrostátními výzkumnými programy a navázání spolupráce mezi průmyslem a vědeckou obcí;
f) podpora konkurenční výhody udržitelných potravin vysoké jakosti;
g) podpora postupů a výzkumu v odvětví akvakultury s cílem zvýšit pozitivní účinky na životní prostředí a zdroje ryb a snížit negativní dopady, včetně snížení tlaku na rybí populace používané k výrobě krmiva a zvýšení účinného využívání zdrojů.
5. Členské státy si vyměňují informace a osvědčené postupy prostřednictvím otevřené metody koordinace vnitrostátních opatření obsažených ve víceletých vnitrostátních strategických plánech.
6. Komise podpoří výměnu informací a osvědčených postupů mezi členskými státy a usnadní koordinaci vnitrostátních opatření uvedených ve víceletém vnitrostátním strategickém plánu.
ČÁST VIII
SPOLEČNÁ ORGANIZACE TRHŮ
Článek 35
Cíle
1. Zavádí se společná organizace trhů s produkty rybolovu a akvakultury (dále jen „společná organizace trhů“), která:
a) přispěje k dosažení cílů stanovených v článku 2, a zejména k udržitelnému využívání živých biologických mořských zdrojů;
b) umožní odvětví rybolovu a akvakultury uplatňovat společnou rybářskou politiku na příslušné úrovni;
c) posílí konkurenceschopnost odvětví rybolovu a akvakultury Unie, zejména producentů;
d) zlepší transparentnost a stabilitu trhů, zejména pokud jde o hospodářské poznatky a porozumění unijním trhům s produkty rybolovu a akvakultury v rámci celého dodavatelského řetězce, zajistí vyváženější rozdělení přidané hodnoty v celém dodavatelském řetězci odvětví, zlepší informovanost spotřebitelů a zvýší povědomí, a to prostřednictvím oznámení nebo označení poskytujících srozumitelné informace;
e) přispěje k zajištění rovných podmínek pro všechny produkty uváděné na trh v Unii podporou udržitelného využívání rybolovných zdrojů.
f) přispěje k zajištění rozmanitých dodávek produktů rybolovu a akvakultury pro spotřebitele;
g) poskytne spotřebitelům ověřitelné a správné informace týkající se původu produktu a způsobu jeho produkce, zejména prostřednictvím etiket a štítků.
2. Společná organizace trhů se použije na produkty rybolovu a akvakultury uvedené v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ( 7 ), které jsou uváděny na trh v Unii.
3. Společná organizace trhů zahrnuje zejména:
a) organizaci odvětví, včetně opatření ke stabilizaci trhu;
b) plány produkce a uvádění na trh organizací producentů v oblasti rybolovu a akvakultury;
c) společné obchodní normy;
d) informovanost spotřebitelů.
ČÁST IX
KONTROLA A PROSAZOVÁNÍ
Článek 36
Cíle
1. Dodržování pravidel společné rybářské politiky musí být zajišťováno účinným režimem Unie pro kontrolu rybolovu, včetně boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu.
2. Kontrola a prosazování společné rybářské politiky jsou založeny na následujících zásadách a zahrnují:
a) globální, integrovaný a společný přístup;
b) spolupráci a koordinaci mezi členskými státy, Komisí a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu;
c) efektivitu nákladů a proporcionalitu;
d) používání účinných moderních technologií kontroly pro dostupnost a kvalitu údajů o rybolovu;
e) rámec Unie pro kontrolu, inspekci a prosazování;
f) strategii zohledňující míru rizika zaměřenou na systematické a automatické křížové kontroly všech dostupných vhodných údajů;
g) rozvoj kultury dodržování pravidel a spolupráci mezi všemi hospodářskými subjekty a rybáři;
Unie přijme vhodná opatření s ohledem na třetí země, které umožňují neudržitelný rybolov.
3. Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění kontroly, inspekcí a prosazování ve vztahu k činnostem prováděným v rámci společné rybářské politiky, včetně zavedení účinných přiměřených a odrazujících sankcí.
4. Odchylně od odstavce 1 je Francie do 31. prosince 2021 vyňata z povinnosti zapsat do svého rejstříku rybářských plavidel Unie ta plavidla, jejichž celková délka nepřesahuje 10 metrů a která jsou provozována z Mayotte.
5. Do 31. prosince 2021 Francie vede prozatímní rejstřík rybářských plavidel, jejichž celková délka nepřesahuje 10 metrů a která jsou provozována z Mayotte. Uvedený rejstřík obsahuje nejméně název, celkovou délku a identifikační kód každého plavidla. Plavidla zanesená do prozatímního rejstříku se považují za plavidla registrovaná na Mayotte.
Článek 37
Skupina odborníků pro dodržování pravidel
1. Komise zřídí skupinu odborníků pro dodržování pravidel, jejímž úkolem bude posuzovat, usnadňovat a posilovat provádění a dodržování povinností v rámci režimu Unie pro kontrolu rybolovu.
2. Skupina odborníků pro dodržování pravidel je složena ze zástupců Komise a členských států. Na žádost Evropského parlamentu může Komise vyzvat Evropský parlament, aby vyslal odborníky k účasti na zasedání skupiny odborníků. Skupině odborníků pro dodržování pravidel může napomáhat agentura, která se účastní zasedání v roli pozorovatele.
3. Skupina odborníků zejména:
a) provádí pravidelný přezkum otázek týkajících se dodržování pravidel a provádění v rámci režimu Unie pro kontrolu rybolovu a identifikuje možné obtíže společného zájmu při provádění pravidel společné rybářské politiky;
b) poskytuje poradenství týkající se provádění pravidel společné rybářské politiky, včetně stanovení priorit pro finanční pomoc Unie; a
c) provádí výměnu informací o kontrolních a inspekčních činnostech, včetně boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu.
4. Skupina odborníků pravidelně poskytuje Evropskému parlamentu a Radě úplné informace o činnostech v oblasti dodržování pravidel uvedených v odstavci 3.
Článek 38
Pilotní projekty v oblasti nových technologií kontroly a systémů pro správu údajů
Komise a členské státy mohou uskutečňovat pilotní projekty v oblasti nových technologií kontroly a systémů správy údajů.
Článek 39
Příspěvek na náklady kontroly, inspekce, prosazování a shromažďování údajů
Členské státy mohou po svých hospodářských subjektech požadovat, aby přiměřeně přispěly na provozní náklady související s prováděním režimu Unie pro kontrolu rybolovu a shromažďování údajů.
ČÁST X
FINANČNÍ NÁSTROJE
Článek 40
Cíle
Za účelem přispění k dosažení cílů stanovených v článku 2 lze poskytnout finanční pomoc Unie.
Článek 41
Podmínky poskytnutí finanční pomoci pro členské státy
1. Za podmínek, které budou stanoveny v příslušných právních aktech Unie, je finanční pomoc Unie pro členské státy podmíněna dodržováním pravidel společné rybářské politiky ze strany členských států.
2. Nedodržování pravidel společné rybářské politiky členskými státy může mít za následek přerušení nebo pozastavení plateb nebo provedení finanční opravy finanční pomoci Unie poskytované v rámci společné rybářské politiky. Tato opatření jsou přiměřená povaze, závažnosti, délce trvání a opakování nedodržování.
Článek 42
Podmínky finanční pomoci pro hospodářské subjekty
1. Za podmínek, které budou stanoveny v příslušných právních aktech Unie, je finanční pomoc Unie pro hospodářské subjekty podmíněna dodržováním pravidel společné rybářské politiky ze strany hospodářských subjektů.
2. S výhradou zvláštních pravidel, která budou přijata, mají závažná porušení pravidel společné rybářské politiky, kterých se dopustí hospodářské subjekty, za následek dočasný nebo trvalý zákaz přístupu k finanční pomoci Unie nebo snížení finanční pomoci. Tato opatření přijatá členským státem jsou odrazující, účinná a přiměřená povaze, závažnosti, délce trvání a opakování závažných porušení pravidel.
3. Členské státy zajistí, že je finanční pomoc Unie poskytována pouze tehdy, pokud nebyly dotčenému hospodářskému subjektu uloženy žádné sankce za závažná porušení pravidel v období jednoho roku před datem podání žádosti o finanční pomoc Unie.
ČÁST XI
PORADNÍ SBORY
Článek 43
Zřízení poradních sborů
1. Pro každou ze zeměpisných oblastí nebo oblastí působnosti stanovených v příloze III jsou zřízeny poradní sbory s cílem podpořit vyvážené zastoupení všech zúčastněných stran v souladu s čl. 45 odst. 1 a přispět k dosažení cílů stanovených v článku 2.
2. Zejména se v souladu s přílohou III zřizují tyto nové poradní sbory:
a) poradní sbor pro nejvzdálenější regiony, rozdělený do tří sekcí pro každou z těchto tří mořských oblastí: západní Atlantik, východní Atlantik a Indický oceán;
b) poradní sbor pro akvakulturu;
c) poradní sbor pro trhy
d) poradní sbor pro Černé moře.
3. Každý poradní sbor přijme svůj jednací řád.
Článek 44
Úkoly poradních sborů
1. Komise při uplatňování tohoto nařízení případně konzultuje poradní sbory.
2. Poradní sbory mohou:
a) předkládat Komisi a dotčeným členským státům doporučení a návrhy ohledně otázek týkajících se řízení rybolovu a sociálně ekonomických aspektů a aspektů souvisejících se zachováním rybolovu a akvakultury. Poradní sbory mohou zejména předkládat doporučení o tom, jak zjednodušit pravidla pro řízení rybolovu;
b) informovat Komisi a členské státy o problémech týkajících se řízení, sociálně ekonomických aspektů a aspektů týkajících se zachování rybolovu a případně akvakultury v jejich zeměpisné oblasti nebo oblasti působnosti, a navrhovat řešení k překonání těchto problémů;
c) v úzké spolupráci s vědci přispívat ke shromažďování, předávání a analýze údajů potřebných pro vypracování opatření pro zachování zdrojů.
Je-li záležitost ve společném zájmu dvou nebo více poradních sborů, koordinují své postoje v zájmu přijetí společných doporučení k dané otázce.
3. Poradní sbory se konzultují na základě společného doporučení podle článku 18. Komise a členské státy mohou vést se sbory konzultace, i pokud jde o jiná opatření. Jejich poradenství se zohledňuje. Těmito konzultacemi není dotčena konzultace Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství nebo jiných vědeckých subjektů. Stanoviska poradních sborů mohou být předložena všem dotčeným členským státům a Komisi.
4. Komise a případně dotčené členské státy odpoví do dvou měsíců na každé doporučení, návrh nebo informace, které obdrží podle odstavce 1. Pokud se přijatá konečná opatření liší od stanovisek, doporučení a návrhů poradních sborů obdržených podle odstavce 1, Komise nebo dotčený členský stát uvede podrobné důvody, proč se liší.
Článek 45
Složení, fungování a financování poradních sborů
1. Poradní sbory sestávají z:
a) organizací zastupujících hospodářské subjekty působící v odvětví rybolovu a případně akvakultury a zástupců odvětví zpracování a uvádění na trh;
b) ostatních zájmových skupin dotčených společnou rybářskou politikou, jako jsou organizace zabývající se ochranou životního prostředí a spotřebitelské skupiny.
2. Každý poradní sbor se skládá z valné hromady a výkonného výboru, jeho součástí jsou případně sekretariát a pracovní skupiny zabývající se otázkami regionální spolupráce podle článku 18; každý poradní sbor přijímá nezbytná vnitřní zřizovací a organizační opatření.
3. Poradní sbory fungují a jsou financovány, jak je stanoveno v příloze III.
4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 46, jimiž se stanoví podrobná pravidla fungování poradních sborů.
ČÁST XII
PROCESNÍ USTANOVENÍ
Článek 46
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 11 odst. 2, čl. 15 odst. 2, 3, 6 a 7 a čl. 45 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 29. prosince 2013. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 11 odst. 2, čl. 15 odst. 2, 3, 6 a 7 a čl. 45 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý v souladu s čl. 11 odst. 2, čl. 15 odst. 2, 3, 6 a 7 a čl. 45 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty uvědomí Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 47
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Pokud výbor nevydá žádné stanovisko k návrhu prováděcího aktu, který má být přijat podle článku 23, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.
ČÁST XIII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 48
Zrušení a změny
1. Nařízení (ES) č. 2371/2002 se zrušuje.
Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.
2. Rozhodnutí 2004/585/ES se zrušuje s účinkem ode dne vstupu v platnost pravidel přijatých podle čl. 45 odst. 4 tohoto nařízení.
3. Článek 5 nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 ( 8 ) se zrušuje.
4. Nařízení Rady (ES) č. 639/2004 ( 9 ) se zrušuje.
5. V článku 105 nařízení (ES) č. 1224/2009 se vkládá nový odstavec, který zní:
„3a. Odchylně od odstavce 2 a 3 se žádný násobící koeficient nepoužije na úlovky, na něž se vztahuje povinnost vykládky podle článku 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ( *1 ), za předpokladu, že rozsah přečerpání v poměru k povolené vykládce nepřesáhne 10 %.
Článek 49
Přezkum
Do 31. prosince 2022 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování společné rybářské politiky.
Článek 50
Výroční zpráva
Komise podává každoročně Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku při dosahování maximálního udržitelného výnosu a o stavu rybích populací co nejdříve po přijetí ročního nařízení Rady, kterým se stanoví rybolovná práva pro plavidla Unie ve vodách Unie a v některých vodách mimo Unii.
Článek 51
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2014.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
PŘÍSTUP DO POBŘEŽNÍCH VOD VE SMYSLU ČL. 5 ODST. 2
1. Pobřežní vody spojeného království
A. PŘÍSTUP PRO FRANCII
|
Zeměpisná oblast |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Pobřeží Spojeného království (6 až 12 námořních mil) |
|
|
|
1. Berwick-upon-Tweed východním směrem Coquet Island východním směrem |
Sleď obecný |
Bez omezení |
|
2. Flamborough Head východním směrem Spurn Head východním směrem |
Sleď obecný |
Bez omezení |
|
3. Lowestoft východním směrem Lyme Regis jižním směrem |
Všechny druhy |
Bez omezení |
|
4. Lyme Regis jižním směrem Eddystone jižním směrem |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
5. Eddystone jižním směrem Longships jihozápadním směrem |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
Hřebenatkovití |
Bez omezení |
|
|
Humr |
Bez omezení |
|
|
Langusta |
Bez omezení |
|
|
6. Longships jihozápadním směrem Hartland Point severozápadním směrem |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
Langusta |
Bez omezení |
|
|
Humr |
Bez omezení |
|
|
7. Hartland Point k linii severně od Lundy Island |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
8. Od linie přímo na západ od Lundy Island po Cardigan Harbour |
Všechny druhy |
Bez omezení |
|
9. Point Lynas severním směrem Morecambe Light Vessel východním směrem |
Všechny druhy |
Bez omezení |
|
10. County Down |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
11. New Island severovýchodním směrem Sanda Island jihozápadním směrem |
Všechny druhy |
Bez omezení |
|
12. Port Stewart severním směrem Barra Head západním směrem |
Všechny druhy |
Bez omezení |
|
13. 57°40' severní šířky Butt of Lewis západním směrem |
Všechny druhy kromě korýšů a měkkýšů |
Bez omezení |
|
14. St Kilda, Flannan Islands |
Všechny druhy |
Bez omezení |
|
15. Západně od linie spojující maják Butt of Lewis s bodem 59°30'severní šířky – 5°45' západní délky |
Všechny druhy |
Bez omezení |
B. PŘÍSTUP PRO IRSKO
|
Zeměpisná oblast |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Pobřeží Spojeného království (6 až 12 námořních mil) |
|
|
|
1. Point Lynas severním směrem Mull of Galloway jižním směrem |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
Humr |
Bez omezení |
|
|
2. Mull of Oa západním směrem Barra Head západním směrem |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
Humr |
Bez omezení |
C. PŘÍSTUP PRO NĚMECKO
|
Zeměpisná oblast |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Pobřeží Spojeného království (6 až 12 námořních mil) |
|
|
|
1. Východně od Shetland a Fair Isle mezi liniemi vedoucími přímo na jihovýchod od majáku Sumbrugh Head, přímo na severovýchod od majáku Skroo a přímo na jihozápad od majáku Skadan |
Sleď obecný |
Bez omezení |
|
2. Berwick-upon-Tweed východním směrem, maják Whitby High východním směrem |
Sleď obecný |
Bez omezení |
|
3. Maják North Foreland východním směrem, nový maják Dungeness jižním směrem |
Sleď obecný |
Bez omezení |
|
4. Pásmo okolo St Kilda |
Sleď obecný |
Bez omezení |
|
Makrela |
Bez omezení |
|
|
5. Maják Butt of Lewis západním směrem k linii spojující maják Butt of Lewis a bod 59°30' severní šířky –5°45' západní délky |
Sleď obecný |
Bez omezení |
|
6. Pásmo okolo North Rona a Sulisker (Sulasgeir) |
Sleď obecný |
Bez omezení |
D. PŘÍSTUP PRO NIZOZEMSKO
|
Zeměpisná oblast |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Pobřeží Spojeného království (6 až 12 námořních mil) |
|
|
|
1. Východně od Shetland a Fair Isle mezi liniemi vedoucími přímo na jihovýchod od majáku Sumbrugh Head, přímo na severovýchod od majáku Skroo a přímo na jihozápad od majáku Skadan |
Sleď |
Bez omezení |
|
2. Berwick upon Tweed východním směrem, Flamborough Head východním směrem |
Sleď |
Bez omezení |
|
3. North Foreland východním směrem, nový maják Dungeness jižním směrem |
Sleď |
Bez omezení |
E. PŘÍSTUP PRO BELGII
|
Zeměpisná oblast |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Pobřeží Spojeného království (6 až 12 námořních mil) |
|
|
|
1. Berwick-upon-Tweed východním směrem Coquet Island východním směrem |
Sleď |
Bez omezení |
|
2. Cromer severním směrem North Foreland východním směrem |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
3. North Foreland východním směrem Nový maják Dungeness jižním směrem |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
Sleď obecný |
Bez omezení |
|
|
4. Nový maják Dungeness jižním směrem, Selsey Bill jižním směrem |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
5. Straight Point jihovýchodním směrem, South Bishop severozápadním směrem |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
2. Pobřežní vody irska
A. PŘÍSTUP PRO FRANCII
|
Zeměpisná oblast |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Pobřeží Irska (6 až 12 námořních mil) |
|
|
|
1. Erris Head severozápadním směrem Sybil Point západním směrem |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
Humr |
Bez omezení |
|
|
2. Mizen Head jižním směrem Stags jižním směrem |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
Humr |
Bez omezení |
|
|
Makrela |
Bez omezení |
|
|
3. Stags jižním směrem Cork jižním směrem |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
Humr |
Bez omezení |
|
|
Makrela |
Bez omezení |
|
|
Sleď obecný |
Bez omezení |
|
|
4. Cork jižním směrem, Carnsore Point jižním směrem |
Všechny druhy |
Bez omezení |
|
5. Carnsore Point jižním směrem, Haulbowline jihovýchodním směrem |
Všechny druhy kromě korýšů a měkkýšů |
Bez omezení |
B. PŘÍSTUP PRO SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
|
Zeměpisná oblast |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Pobřeží Irska (6 až 12 námořních mil) |
|
|
|
1. Mine Head jižním směrem Hook Point |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
Sleď obecný |
Bez omezení |
|
|
Makrela |
Bez omezení |
|
|
2. Hook Point Carlingford Lough |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
Sleď obecný |
Bez omezení |
|
|
Makrela |
Bez omezení |
|
|
Humr |
Bez omezení |
|
|
Hřebenatkovití |
Bez omezení |
C. PŘÍSTUP PRO NIZOZEMSKO
|
Zeměpisná oblast |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Pobřeží Irska (6 až 12 námořních mil) |
|
|
|
1. Stags jižním směrem Carnsore Point jižním směrem |
Sleď |
Bez omezení |
|
Makrela |
Bez omezení |
D. PŘÍSTUP PRO NĚMECKO
|
Zeměpisná oblast |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Pobřeží Irska (6 až 12 námořních mil) |
|
|
|
1. Old Head of Kinsale jižním směrem Carnsore Point jižním směrem |
Sleď obecný |
Bez omezení |
|
2. Cork jižním směrem Carnsore Point jižním směrem |
Makrela |
Bez omezení |
E. PŘÍSTUP PRO BELGII
|
Zeměpisná oblast |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Pobřeží Irska (6 až 12 námořních mil) |
|
|
|
1. Cork jižním směrem Carnsore Point jižním směrem |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
2. Wicklow Head východním směrem Carlingford Lough jihovýchodním směrem |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
3. Pobřežní vody belgie
|
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
3 až 12 námořních mil |
Nizozemsko |
Všechny druhy |
Bez omezení |
|
|
Francie |
Sleď obecný |
Bez omezení |
4. Pobřežní vody dánska
|
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Pobřeží Severního moře (od dánsko-německé hranice až po Hanstholm) (6 až 12 námořních mil) |
|
|
|
|
|
|
||
|
Od dánsko-německé hranice až po Blåvands Huk |
Německo |
Platýsovité ryby |
Bez omezení |
|
Garnáti a krevety |
Bez omezení |
||
|
Nizozemsko |
Platýsovité ryby |
Bez omezení |
|
|
Ryby jiné než platýsovité |
Bez omezení |
||
|
Od Blåvands Huk až po Bovbjerg |
Belgie |
Treska obecná |
Bez omezení pouze od 1. června do 31. července |
|
Treska jednoskvrnná |
Bez omezení pouze od 1. června do 31. července |
||
|
Německo |
Platýsovité ryby |
Bez omezení |
|
|
Nizozemsko |
Platýs velký |
Bez omezení |
|
|
Jazyk obecný |
Bez omezení |
||
|
Od Thyborøn až po Hanstholm |
Belgie |
Treska bezvousá |
Bez omezení pouze od 1. června do 31. července |
|
Platýs velký |
Bez omezení pouze od 1. června do 31. července |
||
|
Německo |
Platýsovité ryby |
Bez omezení |
|
|
Šprot obecný |
Bez omezení |
||
|
Treska obecná |
Bez omezení |
||
|
Treska tmavá |
Bez omezení |
||
|
Treska jednoskvrnná |
Bez omezení |
||
|
Makrela |
Bez omezení |
||
|
Sleď obecný |
Bez omezení |
||
|
Treska bezvousá |
Bez omezení |
||
|
Nizozemsko |
Treska obecná |
Bez omezení |
|
|
Platýs velký |
Bez omezení |
||
|
Jazyk obecný |
Bez omezení |
||
|
Skagerrak (od Hanstholm až po Skagen) (4 až 12 námořních mil) |
Belgie |
Platýs velký |
Bez omezení pouze od 1. června do 31. července |
|
Německo |
Platýsovité ryby |
Bez omezení |
|
|
Šprot obecný |
Bez omezení |
||
|
Treska obecná |
Bez omezení |
||
|
Treska tmavá |
Bez omezení |
||
|
Treska jednoskvrnná |
Bez omezení |
||
|
Makrela |
Bez omezení |
||
|
Sleď obecný |
Bez omezení |
||
|
Treska bezvousá |
Bez omezení |
||
|
Nizozemsko |
Treska obecná |
Bez omezení |
|
|
Platýs velký |
Bez omezení |
||
|
Jazyk obecný |
Bez omezení |
||
|
Kattegat (3 až 12 námořních mil) |
Německo |
Treska obecná |
Bez omezení |
|
Platýsovité ryby |
Bez omezení |
||
|
Humr |
Bez omezení |
||
|
Sleď obecný |
Bez omezení |
||
|
Severně od Zeeland k rovnoběžce se zeměpisnou šířkou procházející majákem Forsnæs |
Německo |
Šprot obecný |
Bez omezení |
|
Baltské moře (včetně Velkého a Malého Beltu, Soundu, Bornholmu) 3 až 12 námořních mil |
Německo |
Platýsovité ryby |
Bez omezení |
|
Treska obecná |
Bez omezení |
||
|
Sleď obecný |
Bez omezení |
||
|
Šprot obecný |
Bez omezení |
||
|
Úhoř |
Bez omezení |
||
|
Losos obecný |
Bez omezení |
||
|
Treska bezvousá |
Bez omezení |
||
|
Makrela |
Bez omezení |
||
|
Oblast Skagerraku (4 až 12 námořních mil) |
Švédsko |
Všechny druhy |
Bez omezení |
|
Kattegat (3 až 12 námořních mil (1)) |
Švédsko |
Všechny druhy |
Bez omezení |
|
Baltské moře (3 až 12 námořních mil) |
Švédsko |
Všechny druhy |
Bez omezení |
|
(1) Měřeno od pobřežní linie. |
|||
5. Pobřežní vody německa
|
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Pobřeží Severního moře (3 až 12 námořních mil) Všechna pobřeží |
Dánsko |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
Šprot obecný |
Bez omezení |
||
|
Smáček menší |
Bez omezení |
||
|
Nizozemsko |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
|
Garnáti a krevety |
Bez omezení |
||
|
Od dánsko-německé hranice až po severní výběžek ostrova Amrum na 54°43′ severní šířky |
Dánsko |
Garnáti a krevety |
Bez omezení |
|
Pásmo okolo Helgolandu |
Spojené království |
Treska obecná |
Bez omezení |
|
Platýs velký |
Bez omezení |
||
|
Baltské pobřeží (3 až 12 námořních mil) |
Dánsko |
Treska obecná |
Bez omezení |
|
Platýs velký |
Bez omezení |
||
|
Sleď obecný |
Bez omezení |
||
|
Šprot obecný |
Bez omezení |
||
|
Úhoř |
Bez omezení |
||
|
Treska bezvousá |
Bez omezení |
||
|
Makrela |
Bez omezení |
6. Pobřežní vody francie a zámořských departementů
|
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Severovýchodní pobřeží Atlantského oceánu (6 až 12 námořních mil) |
|
|
|
|
Od belgicko-francouzské hranice až po východní část departementu Manche (ústí Vire-Grandcamp les Bains 49° 23' 30" severní šířky – 1° 2 'západní délky severoseverovýchodním směrem) |
Belgie |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
Hřebenatkovití |
Bez omezení |
||
|
Nizozemsko |
Všechny druhy |
Bez omezení |
|
|
Dunkerque (2° 20' východní délky) k mysu Antifer (0° 10' východní délky) |
Německo |
Sleď obecný |
Bez omezení pouze od 1. října do 31. prosince |
|
Od belgicko-francouzské hranice až po mys Alprech západním směrem (50° 42' 30" severní šířky — 1° 33' 30" východní délky) |
Spojené království |
Sleď obecný |
Bez omezení |
|
Pobřeží Atlantského oceánu (6 až 12 námořních mil) |
|
|
|
|
Od španělsko-francouzské hranice až po 46° 08′ severní šířky |
Španělsko |
Sardelovití |
Cílený rybolov, bez omezení pouze od 1. března do 30. června |
|
Rybolov na živou návnadu pouze od 1. července do 31. října |
|||
|
Sardinka obecná |
Bez omezení pouze od 1. ledna do 28. února a od 1. července do 31. prosince |
||
|
Mimoto musí být činnosti týkající se výše uvedených druhů provozovány v souladu s činnostmi provozovanými během roku 1984 a v rámci jejich omezení pro rok 1984 |
|||
|
Pobřeží Středozemního moře (6 až 12 námořních mil) |
|
|
|
|
Španělská hranice / mys Leucate |
Španělsko |
Všechny druhy |
Bez omezení |
7. Pobřežní vody španělska
|
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Pobřeží Atlantského oceánu (6 až 12 námořních mil) |
|
|
|
|
Od francouzsko-španělské hranice až k majáku na mysu Mayor (3° 47' západní délky) |
Francie |
Pelagické druhy |
Bez omezení v souladu s činnostmi provozovanými během roku 1984 a v rámci jejich omezení pro tento rok |
|
Pobřeží Středozemního moře (6 až 12 námořních mil) |
|
|
|
|
Francouzská hranice / mys Creus |
Francie |
Všechny druhy |
Bez omezení |
8. Pobřežní vody chorvatska ()
|
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
12 mil omezených na chorvatské výsostné vody severně od rovnoběžky o souřadnici 45° 10′ severní šířky, podél západního pobřeží Istrie, od vnější hranice chorvatských teritoriálních vod k místu, kde se tato rovnoběžka dotýká pevniny západního pobřeží Istrie (mys Grgatov rt Funtana) |
Slovinsko |
Druhy žijící při dně a malé pelagické druhy včetně sardinky obecné a sardele obecné |
100 tun na maximální počet 25 rybářských plavidel, což zahrnuje 5 rybářských plavidel vybavených vlečnými sítěmi |
|
(1) Uvedený režim se použije ode dne, kdy bude plně proveden nález rozhodčího soudu v souladu se smírčí dohodou mezi vládou Republiky Slovinsko a vládou Chorvatské republiky, podepsanou dne 4. listopadu 2009 ve Stockholmu. |
|||
9. Pobřežní vody nizozemska
|
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
(3 až 12 námořních mil) celé pobřeží |
Belgie |
Všechny druhy |
Bez omezení |
|
Dánsko |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
|
Šprot obecný |
Bez omezení |
||
|
Smáček menší |
Bez omezení |
||
|
Kranas obecný |
Bez omezení |
||
|
Německo |
Treska obecná |
Bez omezení |
|
|
Garnáti a krevety |
Bez omezení |
||
|
(6 až 12 námořních mil) celé pobřeží |
Francie |
Všechny druhy |
Bez omezení |
|
Jižní bod Texelu, západním směrem až po nizozemsko-německou hranici |
Spojené království |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
10. Pobřežní vody slovinska ()
|
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
12 mil omezených na slovinské výsostné vody severně od rovnoběžky o souřadnici 45° 10′ severní šířky, podél západního pobřeží Istrie, od vnější hranice chorvatských teritoriálních vod k místu, kde se tato rovnoběžka dotýká pevniny západního pobřeží Istrie (mys Grgatov rt Funtana) |
Chorvatsko |
Druhy žijící při dně a malé pelagické druhy včetně sardinky obecné a sardele obecné |
100 tun na maximální počet 25 rybářských plavidel, což zahrnuje 5 rybářských plavidel vybavených vlečnými sítěmi |
|
(1) Uvedený režim se použije ode dne, kdy bude plně proveden nález rozhodčího soudu v souladu se smírčí dohodou mezi vládou Republiky Slovinsko a vládou Chorvatské republiky, podepsanou dne 4. listopadu 2009 ve Stockholmu. |
|||
11. Pobřežní vody finska
|
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Baltské moře (4 až 12 námořních mil) (1) |
Švédsko |
Všechny druhy |
Bez omezení |
|
(1) 3 až 12 námořních mil okolo ostrovů Bogskär. |
|||
12. Pobřežní vody švédska
|
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Skagerrak (4 až 12 námořních mil) |
Dánsko |
Všechny druhy |
Bez omezení |
|
Kattegat (3 až 12 námořních mil (1)) |
Dánsko |
Všechny druhy |
Bez omezení |
|
Baltské moře (4 až 12 námořních mil) |
Dánsko |
Všechny druhy |
Bez omezení |
|
Finsko |
Všechny druhy |
Bez omezení |
|
|
(1) Měřeno od pobřežní linie. |
|||
PŘÍLOHA II
STROPY RYBOLOVNÉ KAPACITY
Stropy kapacity
|
Členský stát |
GT |
kW |
|
Belgie |
18 962 |
51 586 |
|
Bulharsko |
7 250 |
62 708 |
|
Dánsko |
88 762 |
313 333 |
|
Německo |
71 117 |
167 078 |
|
Estonsko |
21 677 |
52 566 |
|
Irsko |
77 568 |
210 083 |
|
Řecko |
84 123 |
469 061 |
|
Španělsko (včetně nejvzdálenějších regionů) |
423 550 |
964 826 |
|
Francie (včetně nejvzdálenějších regionů) |
214 282 |
1 166 328 |
|
Chorvatsko |
53 452 |
426 064 |
|
Itálie |
173 506 |
1 070 028 |
|
Kypr |
11 021 |
47 803 |
|
Lotyšsko |
46 418 |
58 496 |
|
Litva |
73 489 |
73 516 |
|
Malta |
14 965 |
95 776 |
|
Nizozemsko |
166 859 |
350 736 |
|
Polsko |
38 270 |
90 650 |
|
Portugalsko (včetně nejvzdálenějších regionů) |
114 549 |
386 539 |
|
Rumunsko |
1 908 |
6 356 |
|
Slovinsko |
675 |
8 867 |
|
Finsko |
18 066 |
181 717 |
|
Švédsko |
43 386 |
210 829 |
|
Spojené království |
231 106 |
909 141 |
Stropy kapacity
|
Nejvzdálenější regiony Unie |
GT |
kW |
|
Španělsko |
||
|
Kanárské ostrovy (1): D < 12 m. Vody Unie |
2 617 |
20 863 |
|
Kanárské ostrovy: D < 12 m. Vody Unie |
3 059 |
10 364 |
|
Kanárské ostrovy: D < 12 m. Mezinárodní vody a vody třetí země |
28 823 |
45 593 |
|
Francie |
||
|
Ostrov Réunion: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. D < 12 m |
1 050 |
19 320 |
|
Ostrov Réunion: Pelagické druhy. D > 12 m |
10 002 |
31 465 |
|
Francouzská Guyana: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. Délka < 12 m |
903 |
11 644 |
|
Francouzská Guyana: Plavidla lovící garnáta obecného. |
7 560 |
19 726 |
|
Francouzská Guyana: Pelagické druhy. Příbřežní plavidla. |
3 500 |
5 000 |
|
Martinik: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. D < 12 m |
5 409 |
142 116 |
|
Martinik: Pelagické druhy. D > 12 m |
1 046 |
3 294 |
|
Guadeloupe: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. D < 12 m |
6 188 |
162 590 |
|
Guadeloupe: Pelagické druhy. D > 12 m |
500 |
1 750 |
|
Mayotte plavidla lovící vlečnou sítí |
13 916 (1) |
24 000 (1) |
|
Mayotte plavidla < 23 m používající mechanická zařízení pro dlouhé lovné šňůry |
2 500 (1) |
8 500 (1) |
|
Mayotte Druhy žijící u dna a pelagické druhy. Plavidla < 10 m |
p.m. (2) |
p.m. (2) |
|
Portugalsko |
||
|
Madeira: Druhy žijící při dně. D < 12 m |
604 |
3 969 |
|
Madeira: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. D > 12 m |
4 114 |
12 734 |
|
Madeira: Pelagické druhy. Vlečná síť. D > 12 m |
181 |
777 |
|
Azory: Druhy žijící při dně. D < 12 m |
2 617 |
29 870 |
|
Azory: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. D > 12 m |
12 979 |
25 721 |
|
(1) D je celková délka plavidla. (*1) Podle rozvojového plánu předloženého IOTC dne 7. ledna 2011. (*2) Stropy budou v této tabulce uvedeny, jakmile budou k dispozici, nejpozději však do 31. prosince 2025. |
||
PŘÍLOHA III
PORADNÍ SBORY
1. Název poradního sboru a oblast jeho působnosti
|
Název |
Oblasti působnosti |
|
Baltské moře |
Oblasti ICES IIIb, IIIc a IIId |
|
Černé moře |
Zeměpisná podoblast GFCM definovaná v usnesení GFCM/33/2009/2 |
|
Středozemní moře |
Mořské vody Středozemního moře na východ od 5°36′ západní délky |
|
Severní moře |
Oblasti ICES IV a IIIa |
|
Severozápadní vody |
Oblasti ICES V (kromě Va a pouze vody Unie ve Vb), VI a VII |
|
Jihozápadní vody |
Oblasti ICES VIII, IX a X (vody v oblasti Azor) a oblasti CECAF 34.1.1, 34.1.2 a 34.2.0 (vody v oblasti Madeiry a Kanárských ostrovů) |
|
Nejvzdálenější regiony |
Vody Unie v oblasti nejvzdálenějších regionů, jak jsou uvedeny v čl. 349 prvním pododstavci Smlouvy, rozdělené do tří mořských oblastí: západní Atlantik, východní Atlantik, Indický oceán. |
|
Pelagické populace (treska modravá, makrela obecná, kranas obecný, sleď obecný, drsnatec obecný) |
Všechny zeměpisné oblasti kromě Baltského moře a Středozemního moře |
|
Oceánské/zámořské loďstvo |
Všechny vody mimo Unii |
|
Akvakultura |
Akvakultura, jak je vymezena v článku 4 |
|
Trhy |
Všechny oblasti trhu |
2. Fungování a financování poradních sborů
a) Ve valné hromadě a výkonném výboru se 60 % míst přidělí zástupcům rybářů a členům poradnímu sboru pro akvakulturu, hospodářským subjektům v oblasti akvakultury a zástupcům odvětví zpracování a uvádění na trh a 40 % zástupcům ostatních zájmových skupin dotčených společnou rybářskou politikou, například organizacím zabývajícím se ochranou životního prostředí a spotřebitelským skupinám.
b) S výjimkou poradního sboru pro akvakulturu a poradního sboru pro trhy, je členem výkonného výboru alespoň jeden zástupce pododvětví odlovu z každého dotčeného členského státu.
c) Členové výkonného výboru přijímají doporučení pokud možno na základě konsensu. Není-li možné dosáhnout konsensu, zaznamenají se odlišné názory vyjádřené členy v doporučeních přijatých většinou přítomných a hlasujících členů.
d) Každý poradní sbor určí na základě konsensu svého předsedu. Předseda jedná nestranně.
e) Každý poradní sbor přijme opatření nezbytná k zajištění transparentnosti a dodržování všech vyjádřených stanovisek.
f) Doporučení přijatá výkonným výborem musejí být bezprostředně poskytnuta valné hromadě, Komisi, dotčeným členským státům a na žádost každému zástupci veřejnosti.
g) Zasedání valné hromady jsou veřejná. Zasedání výkonného výboru jsou veřejná, pokud většina výkonného výboru ve výjimečných případech nerozhodne jinak.
h) Evropské a vnitrostátní organizace zastupující odvětví rybolovu a jiné zájmové skupiny mohou dotčeným členským státům navrhovat členy. Tyto členské státy se dohodnou na členech valné hromady.
i) Zástupci vnitrostátních a regionálních správ, které mají rybolovné zájmy v dané oblasti, a výzkumní pracovníci z vědeckých a rybářských výzkumných ústavů členských států a z mezinárodních vědeckých institucí, kteří radí Komisi, se mohou účastnit zasedání poradního sboru jako aktivní pozorovatelé. Lze přizvat i jiné kvalifikované vědce.
j) Zasedání poradního sboru se jako aktivní pozorovatelé mohou účastnit i zástupci Evropského parlamentu a Komise.
k) Jsou-li projednávány otázky, jež se jich týkají, mohou být zástupci odvětví rybolovu a dalších zájmových skupin ze třetích zemí, včetně zástupců regionálních rybolovných organizací, které mají rybolovný zájem v dané oblasti nebo v rybolovných zdrojích v působnosti některého poradního sboru, přizváni k účasti jako aktivní pozorovatelé.
l) Poradní sbory se mohou ucházet o finanční pomoc Unie jakožto subjekty, které sledují cíl obecného evropského zájmu.
m) Komise s každým poradním sborem podepíše dohodu o udělení dotace s cílem přispět na provozní náklady, včetně nákladů na překlady a tlumočení.
n) Komise může provádět veškerá ověření, která považuje za nutná s cílem zajistit soulad s úkoly přidělenými poradním sborům.
o) Každý poradní sbor každoročně předkládá Komisi a dotčeným členským státům svůj rozpočet a zprávu o činnosti.
p) Komise nebo Účetní dvůr mohou dát kdykoli provést audit buď jimi vybraným vnějším subjektem, nebo přímo útvary Komise nebo Účetního dvora.
q) Každý poradní sbor jmenuje oprávněného auditora na období, po které využívá prostředky Unie.
( 1 ) Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11).
( 2 ) Nařízení Rady (EHS) č. 2930/86 ze dne 22. září 1986 o vymezení charakteristických znaků rybářských plavidel (Úř. věst. L 274, 25.9.1986, s. 1).
( 3 ) Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).
( 4 ) Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (OJ L 286, 29.10.2008, p. 1).
( 5 ) Oblasti ICES (Mezinárodní rada pro průzkum moří) jsou vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 70).
( 6 ) Oblasti CECAF (středovýchodní Atlantik nebo hlavní rybolovná oblast FAO 34) vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v některých oblastech mimo severní Atlantik (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 1).
( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).
( 8 ) Nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o řízení intenzity rybolovu některých rybolovných oblastí a zdrojů Společenství, kterým se mění nařízení (ES) č. 2847/93 a zrušují nařízení (ES) č. 685/95 a (ES) č. 2027/95 (Úř. věst. L 289, 7.11.2003, s. 1).
( 9 ) Nařízení Rady (ES) č. 639/2004 ze dne 30. března 2004 o řízení rybářského loďstva zapsaného v nejvzdálenějších regionech Společenství (Úř. věst. L 102, 7.4.2004, s. 9).
( *1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 23) rozhodnutí Rady 2004/585/ES“