EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 13.9.2017

COM(2017) 487 final

2017/0224(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie

{SWD(2017) 297 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

Přímé zahraniční investice představují pohyb kapitálu podle článku 63 SFEU. Článek 63 SFEU zakazuje všechna omezení pohybu kapitálu mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi. Prověřovací mechanismy pro investice mohou představovat omezení volného pohybu kapitálu, které však může být odůvodněno, je-li to nezbytné a přiměřené za účelem dosažení cílů vymezených ve Smlouvě, včetně opatření odůvodněných veřejným pořádkem či veřejnou bezpečností (článek 65 SFEU) nebo z naléhavých důvodů obecného zájmu, jak je vymezil Soudní dvůr Evropské unie.

Jak bylo objasněno v judikatuře Soudního dvora, zatímco členské státy mají prostor pro uvážení, aby určily požadavky na veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost s ohledem na své vnitrostátní potřeby 4 , tyto veřejné zájmy nemohou být určovány jednostranně členskými státy bez jakékoli kontroly ze strany orgánů EU a musí být vykládány restriktivně: je tak možné se jich dovolávat jen v případě skutečné a dostatečně závažné hrozby, kterou je dotčen základní společenský zájem 5 . Omezení základních svobod se nesmí zneužívat, aby ve skutečnosti sloužila pro účely čistě hospodářské povahy. Prověřovací mechanismy pro investice by dále měly být v souladu s obecnými zásadami práva EU, zejména se zásadami proporcionality a právní jistoty. Tyto zásady vyžadují, aby postup a kritéria pro prověřování investic byly vymezeny nediskriminujícím způsobem a dostatečně přesně. Potenciální investoři musí mít možnost se s takovými mechanismy seznámit předem a požádat o soudní přezkum.

Navrhované nařízení je s těmito požadavky v souladu. Potvrzuje, že členské státy mohou prověřovat přímé zahraniční investice na základě bezpečnosti nebo veřejného pořádku a stanoví základní procesní požadavky pro prověřovací mechanismy členského státu, jako je transparentnost, zákaz diskriminace mezi různými třetími zeměmi a soudní přezkum.

Přímé zahraniční investice mohou vést k usazení investora ze třetí země v EU, např. když taková investice zajistí získání rozhodujícího podílu v podniku se sídlem v EU. Článek 49 SFEU zakazuje omezení svobody usazování státních příslušníků členského státu na území jiného členského státu. Zatímco se článek 63 SFEU vztahuje i na pohyby kapitálu ze třetích zemí, článek 49 SFEU se nevztahuje na usazování státních příslušníků třetích zemí v EU. Navrhované nařízení tak nemá dopad na ustanovení Smlouvy týkající se svobody usazování.

Za účelem řešení rostoucích obav o zabezpečení cenných surovin pro hospodářství Unie zahájila Komise v roce 2008 evropskou iniciativu pro suroviny. Jedná se o integrovanou strategii, která zavádí cílená opatření pro zajištění a zlepšení přístupu k surovinám pro EU. Jedním z prioritních opatření iniciativy bylo vypracovat seznam kritických surovin na úrovni EU. Tento seznam obsahuje suroviny, které dosahují nebo přesahují prahové hodnoty pro hospodářský význam i rizika dodávek. První seznam Komise vypracovala v roce 2011 a držela se závazku aktualizovat ho alespoň jednou za tři roky, aby odrážel vývoj na trhu, ve výrobě a v oblasti technologií 14 . Druhý seznam byl zveřejněn v roce 2014 a nový seznam se zveřejňuje souběžně s tímto nařízením.

Seznam kritických surovin by měl pomoci stimulovat evropskou produkci kritických surovin a usnadnit zahájení nových těžařských a recyklačních činností. Komise seznam kritických surovin v posledních letech zohledňuje prostřednictvím široké škály opatření v oblasti obchodu, mezinárodních vztahů, výzkumu a inovací, znalostní základny a oběhového hospodářství. EU podporuje doplňující politické iniciativy členských států, které se též zapojují do přípravy seznamu kritických surovin.

Navrhované nařízení nebude mít dopad na kontrolu vývozu zboží dvojího užití, kterou upravuje nařízení (ES) č. 428/2009 22 . Obchod se zbožím dvojího užití je předmětem kontroly za účelem předcházení rizikům, která toto zboží může představovat pro mezinárodní bezpečnost. Kontroly vycházejí z mezinárodních závazků a jsou v souladu se závazky sjednanými v rámci mnohostranných režimů kontroly vývozu. Režim kontroly vývozu EU upravuje nařízení (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití a které stanovuje společná pravidla kontroly, společný seznam zboží dvojího užití, jakož i koordinaci a spolupráci na podporu důsledného provádění a prosazování v celé Unii. Nařízení je závazné a přímo použitelné v celé EU.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

Unie je jednou z ekonomik, které jsou nejvíce otevřeny příchozím přímým zahraničním investicím. Příliv investic do EU neustále roste. Stále více se zaměřují na konkrétní odvětví, na větší než průměrně velké podniky, a v rostoucí míře pocházejí od státních podniků nebo investorů se silnými vazbami na vlády. Naproti tomu se od roku 2016 rozšiřuje na globální úrovni omezování přímých zahraničních investic.

V poslední době došlo k řadě převzetí evropských společností, na nichž se podíleli zahraniční investoři se silnými vazbami na své domovské vlády, jejichž strategií je zaměřit se na nákup evropských společností, které vyvíjejí technologie nebo provozují infrastrukturu zásadní pro výkon kritických funkcí ve společnosti a hospodářství. Největším rizikem je to, že taková investice by mohla ohrozit bezpečnost a veřejný pořádek Unie nebo jejích členských států. Kombinace tohoto vývoje vyvolala obavy evropských občanů, společností a členských států. Tyto obavy vyžadují pečlivou analýzu a patřičné kroky, jak Komise oznámila v diskusním dokumentu o využití potenciálu globalizace vydaném dne 10. května 2017.

S ohledem na rychle se měnící ekonomickou realitu, rostoucí obavy občanů a členských států je návrh výjimečně předložen bez průvodního posouzení dopadů. Návrh se zaměřuje konkrétně na hlavní otázky určené přiměřeně v tomto stadiu. Další prvky budou dále posouzeny ve studii oznámené ve sdělení doprovázejícím toto nařízení. Návrh nařízení Komise je zatím doprovázen pracovním dokumentem útvarů Komise, který poskytuje věcný popis zahraničních převzetí v EU na základě dostupných údajů, jakož i stručnou analýzu dané problematiky.

Sdělení Komise, které doprovází návrh nařízení, oznamuje hloubkovou analýzu toků investic do EU, zejména pak investic do strategických odvětví nebo aktiv, které mohou vzbuzovat obavy z hlediska bezpečnosti nebo veřejného pořádku. Analýza bude zahrnovat sběr údajů, analýzu trendů a posouzení dopadů, a to i pomocí případových studií. Její výsledky přispějí do rozhodovacího procesu.

•Účelnost a zjednodušení právních předpisů

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Nemá žádné jiné rozpočtové důsledky kromě správních nákladů (viz finanční výkaz přiložený k tomuto návrhu).

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Předmět, oblast působnosti a definice (články 1 a 2)

Cílem tohoto nařízení je vytvořit komplexní podpůrný rámec pro prověřování přímých zahraničních investic v Unii. Článek 1 potvrzuje, že členské státy a Komise mohou přímé zahraniční investice prověřovat z důvodu bezpečnosti a veřejného pořádku. Důvody pro prověřování investic jsou vymezeny v souladu s příslušnými požadavky na uložení restriktivních opatření založených na důvodech bezpečnosti nebo veřejného pořádku stanovených v Dohodě o WTO (především včetně čl. XIV písm. a) a článku XIV bis GATS) a v jiných obchodních a investičních dohodách či ujednáních, jichž jsou Unie nebo její členské státy smluvními stranami.

Pro účely tohoto nařízení stanoví článek 2 řadu platných definic. Zejména vyjasňuje, že přímé zahraniční investice zahrnují širokou škálu investic, které vytvářejí nebo zachovávají trvalé a přímé vazby mezi investory z třetích zemí a podniky vykonávajícími ekonomickou činnost v členských státech. Nezahrnuje portfoliové investice.

Jak je uvedeno ve sdělení Komise doprovázejícím tento návrh, zřídí Komise v souvislosti s prověřováním přímých zahraničních investic též koordinační skupinu složenou ze zástupců členských států a Komise. Skupina by se scházela pravidelně, aby posoudila otázky týkající se přímých zahraničních investic plynoucích do EU, včetně otázek vyplývajících z provádění nařízení. Tato skupina by mohla představovat fórum pro výměnu informací mezi členskými státy mimo jiné o tocích a trendech přímých zahraničních investic, jakož i pro výměnu osvědčených postupů pro prověřování přímých zahraničních investic.

2017/0224 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Přímé zahraniční investice přispívají k růstu Unie tím, že zlepšují její konkurenceschopnost, vytvářejí pracovní místa a úspory z rozsahu, přinášejí kapitál, technologie, inovace a odborné poznatky a otevírají nové trhy pro vývoz z Unie. Podporují cíle investičního plánu pro Evropu vypracovaného Komisí a přispívají k dalším unijním projektům a programům.

(2)Unie a členské státy mají otevřené investiční prostředí, které je zakotveno ve Smlouvě o fungování Evropské unie („SFEU“) a zahrnuto do mezinárodních závazků Unie a jejích členských států v souvislosti s přímými zahraničními investicemi.

(3)V souladu s mezinárodními závazky přijatými v rámci Světové obchodní organizace, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a v obchodních a investičních dohodách uzavřených se třetími zeměmi mohou Unie a členské státy s výhradou určitých požadavků přijímat z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku restriktivní opatření týkající se přímých zahraničních investic.

(4)Několik členských států zavedlo opatření, podle nichž mohou z důvodu veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti omezit pohyb kapitálu mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi. Tato opatření odrážejí cíle a obavy členských států v souvislosti s přímými zahraničními investicemi a vedou k řadě různých opatření jak z hlediska rozsahu, tak postupu. Jiné členské státy takové mechanismy nemají.

(5)V současnosti není na úrovni EU žádný komplexní rámec pro prověřování přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku.

(6)Přímé zahraniční investice spadají do společné obchodní politiky. V souladu s čl. 3 odst. 1 písm. e) SFEU má Evropská unie výlučnou pravomoc v oblasti společné obchodní politiky.

(7)Je důležité poskytnout právní jistotu a zajistit rozsáhlou koordinaci a spolupráci v EU stanovením rámce pro prověřování přímých zahraničních investic v Unii z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku. Není tím dotčena výhradní odpovědnost členských států udržovat vnitrostátní bezpečnost.

(8)Rámec pro prověřování přímých zahraničních investic by měl členským státům a Komisi poskytnout prostředek ke komplexnímu řešení rizik pro bezpečnost nebo veřejný pořádek a přizpůsobení se měnícím se okolnostem, přičemž se současně zachová nezbytná flexibilita členských států při prověřování přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti a veřejného pořádku s přihlédnutím k jejich individuální situaci a vnitrostátním okolnostem.

(9)Měla by být zahrnuta široká škála investic, které vytvářejí nebo zachovávají dlouhodobé a přímé vztahy mezi investory z třetích zemí a podniky vykonávajícími ekonomickou činnost v některém členském státě.

(10)Členské státy by měly být schopny přijímat v souladu s právem Unie opatření nezbytná k prevenci obcházení jejich prověřovacích mechanismů a rozhodnutí o ochraně bezpečnosti nebo veřejného pořádku. Sem by měly být zařazeny investice v Unii pomocí umělých ujednání, která neodrážejí ekonomickou realitu a obcházejí prověřovací mechanismy a rozhodnutí o prověření, pokud je investor zcela vlastněn nebo ovládán fyzickou osobou nebo podnikem třetí země. Není tím dotčena svoboda usazování a volný pohyb kapitálu, které jsou zakotveny v SFEU.

(11)Aby měly členské státy a Komise při uplatňování nařízení vodítko jak postupovat, je vhodné poskytnout seznam faktorů, které lze zohlednit při prověřování přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku. Tento seznam zlepší také transparentnost procesu prověřování pro investory, kteří zvažují nebo již uskutečnili přímé zahraniční investice v Unii. Tento seznam faktorů, které mohou ovlivnit bezpečnost nebo veřejný pořádek, by měl zůstat otevřený.

(12)Při rozhodování, zda přímá zahraniční investice může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, by členské státy a Komise měly mít možnost posoudit všechny relevantní faktory, včetně účinků na kritickou infrastrukturu, technologie, včetně klíčových základních technologií, a vstupů, které jsou zásadní pro bezpečnost nebo zachování veřejného pořádku, a narušení, ztráty nebo zničení, které by měly v členském státě nebo v Unii zásadní dopad. V tomto ohledu by členské státy a Komise měly mít možnost zohlednit, zda zahraničního investora ovládá přímo či nepřímo (např. pomocí významného financování, včetně dotací) vláda třetí země.

(13)Je vhodné stanovit základní prvky procesního rámce pro prověřování přímých zahraničních investic členskými státy, aby investoři, Komise a ostatní členské státy pochopili, jak budou takové investice pravděpodobně prověřovány, a aby bylo zajištěno, že tyto investice budou prověřovány transparentně a že nebude docházet k diskriminaci některých třetích zemí. K těmto prvkům by mělo patřit alespoň vytvoření časových rámců pro prověřování a možnost zahraničních investorů využít soudní nápravu rozhodnutí o prověření.

(14)Měl by být vytvořen mechanismus, který členským státům umožní spolupracovat a vzájemně si pomáhat v případech, kdy přímá zahraniční investice v jednom členském státě může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek jiného členského státu. Členské státy by měly mít možnost předložit připomínky členskému státu, v němž je investice plánována nebo byla uskutečněna, bez ohledu na to, zda členské státy předkládající připomínky nebo členské státy, v nichž je investice plánována nebo byla uskutečněna, mají prověřovací mechanismus nebo investici prověřují. Připomínky členských států by měly být též postoupeny Komisi. Komise by rovněž měla mít v příslušném případě možnost vydat stanovisko pro členský stát, v němž je investice plánována nebo byla uskutečněna, bez ohledu na to, zda tento členský stát má prověřovací mechanismus nebo investici prověřuje a zda ostatní členské státy předložily připomínky.

(15)Komise by navíc měla mít možnost z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku prověřovat přímé zahraniční investice, které mohou mít vliv na projekty a programy v zájmu Unie. To by Komisi poskytlo nástroj k ochraně projektů a programů, které slouží Unii jako celku a představují důležitý příspěvek k jejímu hospodářskému růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Měly by sem patřit zejména projekty a programy, které jsou spojeny s podstatným financováním z prostředků EU, nebo ty, které byly zavedeny právními předpisy Unie v souvislosti s kritickou infrastrukturou, kritickými technologiemi nebo kritickými vstupy. Pro větší jasnost by měl být v příloze uveden orientační seznam projektů nebo programů v zájmu Unie, v jejichž souvislosti mohou být přímé zahraniční investice podrobeny prověření ze strany Komise.

(16)Domnívá-li se Komise, že přímá zahraniční investice může mít vliv na projekty či programy v zájmu Unie z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku, měla by mít možnost adresovat členskému státu, v němž je taková investice plánována nebo byla uskutečněna, v přiměřeném časovém rámci stanovisko. Členské státy by měly stanovisko zohlednit v co nejvyšší míře, a pokud se jím neřídí, měly by v souladu se svou povinností loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 SEU poskytnout Komisi vysvětlení. Komise by měla též mít možnost požadovat od těchto členských států informace nezbytné pro prověření takových investic.

(17)V zájmu zjednodušení spolupráce s jinými členskými státy a prověřování přímých zahraničních investic Komisí by členské státy měly Komisi informovat o svých prověřovacích mechanismech a jakékoli jejich změně a měly by podávat pravidelné zprávy o uplatňování svých prověřovacích mechanismů. Z téhož důvodu by členské státy, které nemají prověřovací mechanismus, měly na základě informací, které mají k dispozici, též podávat zprávy o přímých zahraničních investicích, které byly uskutečněny na jejich území.

(18)Za tímto účelem je důležité zajistit minimální míru informací a koordinaci v souvislosti s přímými zahraničními investicemi spadajícími do oblasti působnosti tohoto nařízení ve všech členských státech. Tyto informace by měly členské státy, v nichž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla uskutečněna, zpřístupnit na žádost členských států nebo Komise. Příslušné informace zahrnují takové aspekty, jako je vlastnická struktura zahraničního investora a financování plánované nebo uskutečněné investice, včetně informací o dotacích udělených třetími zeměmi, jsou-li k dispozici.

(19)Komunikace a spolupráce na úrovni členských států a Unie by měly posílit zavedením kontaktních míst pro prověřování přímých zahraničních investic v každém členském státě.

(20)Členské státy a Komise by měly přijmout veškerá nezbytná opatření, aby zajistily ochranu důvěrných a jiných citlivých informací.

(21)Nejpozději tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu o jeho uplatňování. Navrhne-li zpráva změnu ustanovení tohoto nařízení, může k ní být případně přiložen legislativní návrh.

(22)Provádění tohoto nařízení Unií a členskými státy by mělo být v souladu s příslušnými požadavky na uložení restriktivních opatření na základě důvodů bezpečnosti nebo veřejného pořádku stanovených v právu EU, v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru (Dohoda o EHP), v Dohodě o WTO (včetně především čl. XIV písm. a) a článku XIV bis a GATS) a v dalších obchodních a investičních dohodách či ujednáních, jichž jsou Unie nebo její členské státy smluvními stranami.

(23)Představuje-li přímá zahraniční investice spojení spadající do oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 139/2004 25 , nemělo by být prováděním tohoto nařízení dotčeno uplatňování čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 139/2004. Toto nařízení a čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 139/2004 by měly být uplatňovány konzistentně. Pokud se příslušná oblast působnosti obou nařízení překrývá, měly by být důvody pro prověření stanovené v článku 1 tohoto nařízení a pojem oprávněných zájmů ve smyslu čl. 21 odst. 4 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 139/2004 vykládány soudržně, aniž by bylo dotčeno posouzení slučitelnosti vnitrostátních opatření zaměřených na ochranu těchto zájmů s obecnými zásadami a jinými ustanoveními práva Unie.

(24)Toto nařízení je v souladu, aniž jsou dotčeny, s jinými postupy oznamování a prověřování stanovenými v odvětvovém právu Unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic v Unii z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku ze strany členských států a Komise.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1.„přímými zahraničními investicemi“ investice jakékoli povahy, které provádí zahraniční investor a které slouží k tomu, aby vytvořily nebo udržely dlouhodobé a přímé vztahy mezi zahraničním investorem a podnikatelem nebo podnikem, kterému je kapitál určen za účelem výkonu ekonomické činnosti v členském státě, včetně investic, které umožňují skutečnou účast na řízení nebo kontrole společnosti vykonávající ekonomickou činnost;

2.„zahraničním investorem“ fyzická osoba ze třetí země nebo podnik ze třetí země, které mají v úmyslu uskutečnit či uskutečnily přímou zahraniční investici;

3.„prověřováním“ postup umožňující posoudit, prozkoumat, povolit, podmínit, zakázat nebo ukončit přímé zahraniční investice;

4.„prověřovacím mechanismem“ nástroj s obecnou působností, jako je zákon nebo nařízení, a související správní požadavky, prováděcí pravidla či pokyny, stanovující podmínky a postupy pro prověřování přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku;

5.„rozhodnutím o prověření“ opatření přijaté při uplatňování prověřovacího mechanismu;

6.„podnikem ze třetí země“ podnik založený nebo jinak zřízený podle právních předpisů třetí země.

Článek 3

Prověřování přímých zahraničních investic

1.Členské státy mohou udržovat, měnit nebo přijímat mechanismy k prověřování přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku za podmínek a v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

2.Komise může z důvodu bezpečnosti a veřejného pořádku prověřovat přímé zahraniční investice, které by mohly mít vliv na projekty či programy v zájmu Unie.

3.K projektům či programům v zájmu Unie patří zejména ty, které jsou spojeny s financováním z prostředků EU v podstatné výši nebo s významným podílem, nebo ty, na které se vztahují právní předpisy Unie týkající se kritické infrastruktury, kritických technologií nebo kritických vstupů. V příloze 1 je uveden orientační seznam projektů či programů v zájmu Unie.

Článek 4

Faktory, které lze vzít v úvahu při prověřování

Při prověřování přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku mohou členské státy a Komise zvážit potenciální účinky mimo jiné na:

–kritickou infrastrukturu, včetně energetiky, dopravy, komunikací, uchovávání údajů, vesmírné nebo finanční infrastruktury, jakož i citlivých zařízení,

–kritické technologie, včetně umělé inteligence, robotiky, polovodičů, technologií s aplikacemi potenciálního dvojího užití, kybernetické bezpečnosti, vesmírné nebo jaderné technologie,

–bezpečnost dodávek kritických vstupů, nebo

–přístup k citlivým informacím nebo schopnost kontrolovat citlivé informace.

Při určování toho, zda přímá zahraniční investice může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, mohou členské státy a Komise vzít v úvahu, zda je zahraniční investor ovládán vládou třetí země, a to i formou významného financování.

Článek 5

Prevence obcházení opatření

Členské státy mohou udržovat, měnit nebo přijímat opatření nezbytná k prevenci obcházení prověřovacích mechanismů a rozhodnutí o prověření.

Článek 6

Rámec pro prověřování členskými státy

1.Prověřovací mechanismy členských států musí být transparentní a nesmí dopustit diskriminaci mezi třetími zeměmi. Členské státy zejména stanoví okolnosti, které prověřování vyvolají, důvody pro prověřování a použitelná podrobná procesní pravidla.

2.Členské státy stanoví časové rámce pro vydání rozhodnutí o prověření. Takové časové rámce jim umožní zohlednit připomínky členských států podle článku 8 a stanovisko Komise podle článků 8 a 9.

3.Důvěrné informace, včetně obchodně citlivých informací, zpřístupněné dotčenými zahraničními investory a dotčeným podnikem jsou chráněné.

4.Dotčení zahraniční investoři a dotčené podniky mají mít možnost požádat o soudní nápravu proti rozhodnutím o prověření vydaným vnitrostátními orgány.

Článek 7

Oznamování prověřovacích mechanismů členskými státy a každoroční podávání zpráv

1.Členské státy oznámí Komisi své stávající prověřovací mechanismy nejpozději do [...] (30 dnů od data vstupu tohoto nařízení v platnost). Členské státy oznámí Komisi jakoukoli změnu stávajícího prověřovacího mechanismu nebo nově přijatého prověřovacího mechanismu nejpozději 30 dnů od vstupu tohoto mechanismu v platnost.

2.Členské státy, které mají prověřovací mechanismy, předkládají Komisi výroční zprávu o jejich uplatňování. Zpráva za každé vykazované období obsahuje zejména informace o:

(a)přímých zahraničních investicích, které byly prověřeny a které se prověřují;

(b)rozhodnutích o prověření zakazujících přímé zahraniční investice;

(c)rozhodnutích o prověření podrobujících přímé zahraniční investice podmínkám nebo zmírňujícím opatřením;

(d)odvětvích, původu a hodnotě přímých zahraničních investic, které byly prověřeny a které se prověřují.

3.Členské státy, které nemají prověřovací mechanismy, předloží Komisi výroční zprávu o přímých zahraničních investicích, které byly uskutečněny na jejich území, na základě informací, které mají k dispozici.

Článek 8

Mechanismus spolupráce

1.Členské státy informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých přímých zahraničních investicích, které jsou prověřovány v rámci jejich prověřovacích mechanismů, do pěti pracovních dnů od začátku prověřování. V rámci těchto informací se prověřující členské státy v příslušném případě vynasnaží uvést, zda by prověřovaná přímá zahraniční investice mohla podle jejich názoru spadat do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 139/2004.

2.Domnívá-li se členský stát, že přímá zahraniční investice plánovaná nebo uskutečněná v jiném členském státě může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, může členskému státu, kde je přímá zahraniční investice plánována nebo byla uskutečněna, poskytnout připomínky. Připomínky se souběžně postoupí Komisi.

3.Domnívá-li se Komise, že přímá zahraniční investice může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek v jednom nebo více členských státech, může vydat stanovisko určené členském státu, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla uskutečněna. Komise může vydat stanovisko bez ohledu na to, zda ostatní členské státy poskytly připomínky.

4.Komise nebo členský stát, který se důvodně domnívá, že přímá zahraniční investice může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, mohou požádat členský stát, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla uskutečněna, o jakékoli informace nezbytné k poskytnutí připomínek ve smyslu odstavce 2 nebo k vydání stanoviska ve smyslu odstavce 3.

5.Připomínky podle odstavce 2 nebo stanoviska podle odstavce 3 se adresují členskému státu, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla uskutečněna, v přiměřené lhůtě a v každém případě nejpozději 25 pracovních dnů po obdržení informací ve smyslu odstavců 1 nebo 4. V případech, kdy stanovisko Komise následuje po připomínkách jiných členských států, má Komise na jeho vydání dalších 25 pracovních dnů.

6.Členské státy, v nichž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla uskutečněna, připomínky ostatních členských států podle odstavce 2 a stanovisko Komise podle odstavce 3 náležitě zohlední.

7.Spolupráce mezi členskými státy podle tohoto článku probíhá prostřednictvím kontaktních míst ve smyslu článku 12.

Článek 9

Rámec pro prověřování Komisí

1.Domnívá-li se Komise, že přímá zahraniční investice může mít z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku vliv na projekty či programy v zájmu Unie, může vydat stanovisko určené členském státu, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla uskutečněna.

2.Komise může členský stát, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla uskutečněna, požádat o jakékoli informace nezbytné k vydání stanoviska podle odstavce 1.

3.Komise adresuje své stanovisko dotčenému členskému státu v přiměřené lhůtě a v každém případě nejpozději 25 pracovních dnů po přijetí informací, o které požádala podle odstavce 2. Pokud má členský stát prověřovací mechanismus podle čl. 3 odst. 1 a Komise obdržela informace o prověřovaných přímých zahraničních investicích podle čl. 8 odst. 1, stanovisko se doručí nejpozději 25 pracovních dnů od obdržení takových informací. Pokud jsou k vydání stanoviska potřebné dodatečné informace, lhůta 25 dnů započne ode dne obdržení těchto dodatečných informací.

4.Stanovisko Komise se sdělí ostatním členským státům.

5.Členské státy, v nichž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla uskutečněna, v co nejvyšší míře zohlední stanovisko Komise a v případě, že se jejím stanoviskem neřídí, poskytne Komisi vysvětlení.

Článek 10

Požadavky na informace

1.Členské státy zajistí, aby informace, o které Komise a další členské státy požádaly podle čl. 8 odst. 4 a čl. 9 odst. 2, byly Komisi a dožadujícím členským státům zpřístupněny bez zbytečného prodlení.

2.Informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku obsahují zejména:

(a)vlastnickou strukturu zahraničního investora a podniku, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla uskutečněna, včetně informací o vrcholovém kontrolním akcionáři či akcionářích;

(b)hodnotu přímé zahraniční investice;

(c)výrobky, služby a obchodní operace zahraničního investora a podniku, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla uskutečněna;

(d)členské státy, kde zahraniční investor a podnik, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla uskutečněna, vykonávají obchodní operace;

(e)financování investice na základě informací, které má členský stát k dispozici.

Článek 11

Zachování důvěrnosti

1.Informace obdržené v důsledku uplatňování tohoto nařízení se použijí pouze k účelům, ke kterým byly vyžádány.

2.Členské státy a Komise zajistí ochranu důvěrných informací získaných při uplatňování tohoto nařízení.

Článek 12

Kontaktní místa

Každý členský stát určí kontaktní místo pro prověřování přímých zahraničních investic (dále jen „kontaktní místo pro prověřování PZI“) pro účely prověřování přímých zahraničních investic. Komise a ostatní členské státy zapojí tato kontaktní místa pro prověřování PZI do všech otázek souvisejících s uplatňováním tohoto nařízení.

Článek 13

Hodnocení

1.Nejpozději tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost vyhodnotí Komise jeho uplatňování a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Členské státy se do tohoto procesu zapojí a poskytnou Komisi informace nezbytné pro vypracování uvedené zprávy.

2.Doporučí-li zpráva změnu ustanovení tohoto nařízení, může k ní být přiložen příslušný legislativní návrh.

Článek 14

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Povaha návrhu/podnětu

x  Návrh/podnět se týká nové akce 

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 26  

◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.1.Specifické cíle a specifický cíl č. [ ]

1..4.1.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší efektivnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotu ze zapojení Unie“ rozumí hodnota vyplývající ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by se jinak vytvořila činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

◻ Časově omezený návrh/podnět 

–◻    Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

–◻    Finanční dopad od RRRR do RRRR

x Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–– poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 27  

◻ Přímé řízení Komisí

–◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–◻    prostřednictvím výkonných agentur;

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

–◻ EIB a Evropský investiční fond;

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

–◻ veřejnoprávní subjekty;

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

[Tento oddíl se vyplní pomocí tabulky rozpočtových údajů správní povahy (druhý dokument v příloze tohoto finančního výkazu) a pro účely konzultace mezi útvary se vloží do aplikace CISNET.]

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

–x    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–x    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a jiné výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

–x    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–◻    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–X Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    dopad na vlastní zdroje

–◻    dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy. 

(1) Mechanismus umožňující státu monitorovat zahraniční investice ve společnostech/odvětvích považovaných za strategické a za určitých podmínek proti nim podniknout kroky.

(2) Tyto ohledy nemají dopad na otázku plné slučitelnosti všech prověřovacích mechanismů s právem EU.

(3) COM(2015) 497, 14.10.2015.

(4) Věc C-265/95 Komise v. Francie („jahody“) bod 33.

(5) Věc C-463/00 Komise v. Španělsko, bod 34; věc C-212/09 Komise v. Portugalsko, bod 83 a věc C-244/11 Komise v. Řecko, bod 67.

(6) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).

(7) Aby bylo zajištěno hladké fungování prověřovacího mechanismu pro přímé zahraniční investice na vnitrostátní úrovni a postupu podle čl. 21 odst. 4 nařízení EU o spojování, mohlo by být přínosné, aby členské státy, když informují Komisi a ostatní členské státy o tom, že zahájily prověřování podle čl. 8 odst. 1 navrhovaného nařízení, uvedly, zda transakce může spadat do oblasti působnosti nařízení EU o spojování.

(8) Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).

(11) Nové nařízení o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010 je v současnosti v procesu přijímání a očekává se, že vstoupí v platnost na podzim roku 2017.

(12) COM(2016) 318, návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny a o zrušení směrnice 2005/89/ES.

(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).

(14) Sdělení o řešení problémů na komoditních trzích a v oblasti surovin (COM(2011) 25).

(15) JOIN(2013) 1 final, 7.2.2013.

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 14).

(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii.

(18) Sdělení Komise COM(2016) 410 „Posílení evropského systému kybernetické odolnosti a podpora konkurenceschopného a inovativního odvětví kybernetické bezpečnosti“.

(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES.

(20) Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3.

(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru (Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 1–16), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338–436), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1–155), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349–496).

(22) Nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití (Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1).

(23) Viz zejména směrnice 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38); směrnice 2004/25/ES o nabídkách převzetí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12).

(24) Viz například nařízení (ES) č. 2008/114 o určování evropských kritických infrastruktur, směrnice 2009/73 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a směrnice 2009/72 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, nařízení (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, směrnice 2016/1148 o bezpečnosti síťové infrastruktury, nové nařízení o zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (ES) č. 994/2010.

(25) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).

(26) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(27) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(28) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(29) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(30) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(31) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(32) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(33) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(34) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(35) Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(36) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(37) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(38) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(39) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(40) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 13.9.2017

COM(2017) 487 final

PŘÍLOHA

NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie

{SWD(2017) 297 final}

PŘÍLOHA

Seznam projektů nebo programů v zájmu Unie uvedených v čl. 3 odst. 3

–Programy evropského GNSS (Galileo a EGNOS):

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008.

–Copernicus:

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010 (Úř. věst. L 122/44, 24.4.2014).

–Horizont 2020:

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES, včetně akcí v něm uvedených, které se týkají klíčových základních technologií, jako je umělá inteligence, robotika, polovodiče a kybernetická bezpečnost.

–Transevropské dopravní sítě (TEN-T):

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, p. 1–128).

–Transevropské energetické sítě (TEN-E):

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).

–Transevropské telekomunikační sítě:

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES.