This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52011PC0631
Proposal for a REGULATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL amending Council Regulation (EC) No 1234/2007 as regards the regime of the single payment scheme and support to vine-growers
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o režim jednotné platby a podporu pěstitelům révy
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o režim jednotné platby a podporu pěstitelům révy
/* KOM/2011/0631 v konečném znění - 2011/0285 (COD) */
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o režim jednotné platby a podporu pěstitelům révy /* KOM/2011/0631 v konečném znění - 2011/0285 (COD) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Návrh Komise týkající se víceletého
finančního rámce na roky 2014–2020[1]
stanoví rozpočtový rámec a hlavní orientaci společné
zemědělské politiky (SZP). Na tomto základě Komise
předkládá soubor nařízení, jimiž se stanoví legislativní rámec pro
SZP v období let 2014–2020, spolu s posouzením dopadů alternativních
scénářů pro rozvoj této politiky. Stávající reformní návrhy vycházejí ze
sdělení o budoucnosti SZP do roku 2020[2],
které vymezilo široké politické možnosti s cílem reagovat na budoucí úkoly
zemědělství a venkovských oblastí a splnit cíle stanovené pro SZP,
kterými jsou zejména 1) životaschopná produkce potravin; 2) udržitelné
hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu a
3) vyvážený územní rozvoj. Reformním orientacím ve sdělení se již dostalo
široké podpory během interinstitucionální debaty[3] a konzultace
zúčastněných stran, které proběhly v rámci posouzení
dopadů. Společným tématem, které z tohoto procesu
vyplynulo, je potřeba podpořit účinnost zdrojů k dosažení
inteligentního a udržitelného růstu zemědělství a venkovských
oblastí EU podporujícího začlenění v souladu se strategií Evropa 2020
a zachovat strukturu SZP ve dvou pilířích, které k dosažení stejných
cílů využívají vzájemně se doplňující nástroje. Pilíř I se
vztahuje na přímé platby a tržní opatření k poskytování podpory
základního ročního příjmu zemědělců EU a podpory v
případě konkrétního narušení trhu, zatímco pilíř II se zaměřuje
na rozvoj venkova, kdy členské státy vypracovávají a spolufinancují
víceleté plány podle společného rámce[4]. Následné reformy SZP vedly ke zvýšení tržní
orientace zemědělství při poskytování podpory příjmu
producentů, lépe začlenily požadavky v oblasti životního
prostředí a posílily podporu rozvoje venkova jako integrované politiky
určené pro rozvoj venkovských oblastí v celé EU. Tento reformní proces
však také přinesl požadavky na lepší rozdělování podpory mezi
členské státy a v členských státech a rovněž požadavky na lepší
zaměření opatření, jejichž účelem je řešení úkolů
v oblasti životního prostředí, a na účinnější odstraňování
zvýšené nestability trhů. V minulosti reformy především reagovaly
na vnitřní problémy, od obrovských přebytků po krize
bezpečnosti potravin. Sloužily EU dobře jak na domácí, tak na mezinárodní
scéně. Většina dnešních úkolů však vyplývá z faktorů, které
se nacházejí vně zemědělství, a proto si vyžadují politickou
reakci širšího záběru. Očekává se, že tlak na příjmy
zemědělství bude trvat i nadále, neboť zemědělci
čelí většímu počtu rizik, zpomalování produktivity a snižování
marží z důvodu zvyšujících se cen vstupů. Proto je nezbytné zachovat
podporu příjmů a posílit nástroje, aby bylo možné lépe řešit
rizika a reagovat na krizové situace. Silné zemědělství má zásadní
význam pro potravinářský průmysl EU a celosvětové
zabezpečení potravin. Po zemědělství a venkovských
oblastech se zároveň požaduje, aby zvýšily úsilí o dosažení ambiciózních
cílů v oblasti klimatu, energie a strategie biologické rozmanitosti, jež
jsou součástí strategie Evropa 2020. Zemědělcům, kteří
jsou spolu s lesníky hlavními hospodáři s půdou, bude muset být
poskytnuta podpora při příjímání a udržování zemědělských
systémů a postupů, jež co nejvíce přispívají ke splnění
cílů v oblasti životního prostředí a klimatu, neboť tržní ceny
neodrážejí poskytování těchto veřejných statků. Zásadní význam
pro růst podporující začlenění a soudržnost bude mít také co
nejlepší využití rozmanitých možností venkovských oblastí. Budoucí SZP tedy nebude jen politikou, která
se zabývá pouze malou, i když zásadní částí ekonomiky EU, ale také
politikou strategického významu pro zabezpečení potravin, pro životní
prostředí a územní rovnováhu. V tom spočívá přidaná hodnota
skutečně společné politiky EU, která co nejúčinněji
využívá omezených rozpočtových zdrojů a v celé EU zachovává
udržitelné zemědělství, řeší důležité
přeshraniční otázky, jako jsou klimatické změny, posiluje
solidaritu mezi členskými státy a zároveň umožňuje pružnost v
uspokojování místních potřeb. Rámec stanovený v návrhu víceletého
finančního rámce předpokládá, že SZP by si měla uchovat svou
strukturu dvou pilířů s rozpočtem pro každý pilíř v
nominální hodnotě na úrovni roku 2013 a jasné zaměření na
dosahování výsledků v oblasti hlavních priorit EU. Přímé platby by
měly podporovat udržitelnou produkci díky tomu, že se 30 % jejich
rozpočtového finančního krytí přidělí závazným
opatřením, která jsou příznivá pro klima a životní prostředí.
Úrovně plateb by se měly postupně sbližovat a pro platby velkým
příjemcům by se měly postupně stanovit stropy. Rozvoj
venkova by měl být s ostatními sdíleně řízenými fondy EU s
posíleným postupem zaměřeným na výstupy začleněn do
společného strategického rámce a měl by podléhat jasnější a vylepšené
podmíněnosti ex-ante. Pokud jde o tržní opatření, mělo by
financování SZP rovněž být posíleno dvěma nástroji vně
víceletého finančního rámce: 1) nouzovou rezervou pro reakci na krizové
situace a 2) rozšířením oblasti působnosti Evropského fondu pro
přizpůsobení se globalizaci. Na tomto základě jsou hlavní prvky
legislativního rámce pro SZP během období 2014–2020 stanoveny v
těchto nařízeních: –
v návrhu nařízení Evropského parlamentu a
Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby
zemědělcům v režimech podpory v rámci společné
zemědělské politiky (dále jen „nařízení o přímých
platbách“), –
v návrhu nařízení Evropského parlamentu a
Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů se
zemědělskými produkty (nařízení o jednotné společné
organizaci trhů) (dále jen „nařízení o jednotné společné organizaci
trhů“), –
v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady
o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro
rozvoj venkova (EZFRV) (dále jen „nařízení o rozvoji venkova“), –
v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady
o financování, řízení a sledování společné zemědělské
politiky (dále jen „horizontální nařízení“), –
v návrhu nařízení Rady, kterým se určují
opatření na stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se
společnou organizací trhů se zemědělskými produkty, –
v návrhu nařízení Evropského parlamentu a
Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o
poskytování přímých plateb zemědělcům v roce 2013, –
v návrhu nařízení Evropského parlamentu a
Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde
o režim jednotné platby a podporu pěstitelům révy. Nařízení o rozvoji venkova vychází z
návrhu předloženého Komisí dne 6. října 2011, který stanoví
společná pravidla pro všechny fondy fungující podle společného
strategického rámce[5].
Bude následovat nařízení o režimu pro nejchudší osoby, pro který jsou
finanční prostředky v současné době zařazeny v rámci
jiné linie víceletého finančního rámce. Vzhledem k námitkám vysloveným Soudním dvorem
Evropské unie se kromě toho rovněž připravují nová pravidla o
zveřejňování informací o příjemcích, jejichž záměrem je
najít nejvhodnější způsob, jak sloučit právo příjemců
na ochranu osobních údajů se zásadou transparentnosti. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE
ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ Posouzení dopadů na základě
zhodnocení stávajícího politického rámce a analýzy budoucích úkolů a
potřeb posuzuje a srovnává dopad tří alternativních
scénářů. Jedná se o výsledek dlouhého procesu zahájeného v dubnu 2010
a řízeného meziútvarovou skupinou, která shromáždila rozsáhlou
kvantitativní a kvalitativní analýzu, stanovila výchozí hodnotu v podobě
střednědobých projekcí pro zemědělské trhy a příjem do
roku 2020 a vymodelovala dopad různých politických scénářů na
ekonomiku odvětví. Tři scénáře vypracované v posouzení
dopadů jsou: 1) scénář přizpůsobení, který pokračuje
ve stávajícím politickém rámci a řeší jeho největší nedostatky, jako
je rozdělování přímých plateb; 2) scénář integrace, který
přináší zásadní změny politiky ve formě silnějšího
zaměření a ekologizace přímých plateb a posíleného strategického
zaměření politiky rozvoje venkova v lepší koordinaci s ostatními
politikami EU a rozšiřuje právní základ pro širší oblast působnosti
spolupráce producentů, a 3) scénář nového zaměření, který
přesměrovává politiku výlučně na životní prostředí a
navrhuje postupné ukončení přímých plateb za předpokladu, že
produkční kapacitu lze udržet bez podpory a že sociálně ekonomické
potřeby venkovských oblastí vyřeší ostatní politiky. Na pozadí hospodářské krize a tlaku na
veřejné finance, na něž EU reagovala strategií Evropa 2020 a návrhem
víceletého finančního rámce, přikládají všechny tři scénáře
jinou váhu každému ze tří politických cílů budoucí SZP, jež se
zaměřuje na konkurenceschopnější a udržitelnější zemědělství
v dynamických venkovských oblastech. S cílem dosáhnout lepšího souladu se
strategií Evropa 2020, zejména pokud jde o účinnost zdrojů, bude mít
zvýšení zemědělské produktivity za podpory výzkumu, předávání
znalostí a podpory spolupráce a inovací (včetně evropského inovačního
partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti) stále
zásadnější význam. Vzhledem k tomu, že zemědělská politika EU
již nepůsobí v politickém prostředí narušujícím obchod, očekává
se další tlak na odvětví v důsledku pokračující liberalizace,
zejména v rámci rozvojového programu z Dohá nebo dohody o volném obchodu s
organizací Mercosur. Tyto tři politické scénáře byly
vypracovány s ohledem na preference vyjádřené v konzultaci, která
proběhla v souvislosti s posouzením dopadů. Zúčastněné
strany byly vyzvány, aby mezi 23. listopadem 2010 a 25. lednem 2011
předložily příspěvky, a 12. ledna 2011 byl zorganizován poradní
výbor. Hlavní body jsou shrnuty níže[6]:
–
Mezi zúčastněnými stranami panuje široká
shoda, že pro řešení úkolů v oblasti zabezpečení potravin,
udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a územního rozvoje je
zapotřebí silná SZP založená na dvoupilířové struktuře. –
Většina respondentů se domnívá, že SZP by
měla hrát roli při stabilizaci trhů a cen. –
Zúčastněné strany mají rozdílné názory na
zaměření podpory (zejména přerozdělování přímé podpory
a omezení plateb). –
Panuje shoda, že oba pilíře mohou hrát
důležitou roli při zvýšení úsilí v oblasti ochrany klimatu a posílení
environmentálního profilu ve prospěch společnosti EU. Širší
veřejnost argumentuje, že platby v rámci pilíře I mohou být
účinněji využity, ačkoli mnoho zemědělců
věří, že tomu tak je již dnes. –
Respondenti si přejí, aby součástí
budoucího růstu a rozvoje byly všechny oblasti EU, včetně
znevýhodněných oblastí. –
Mnoho respondentů zdůraznilo potřebu
integrace SZP s ostatními politikami, jako jsou politika životního
prostředí, zdravotní politika, politika obchodu a rozvoje. –
Inovace, rozvoj konkurenceschopných podniků a
poskytování veřejných statků občanům EU jsou vnímány jako
způsoby, jak sladit SZP se strategií Evropa 2020. Posouzení dopadů tedy porovnalo tři
alternativní politické scénáře: Scénář nového zaměření by
urychlil strukturální přizpůsobení v odvětví
zemědělství a posunul produkci do nákladově
nejúčinnějších oblastí a nejziskovějších odvětví. Přestože
by výrazně zvýšil finanční prostředky pro životní
prostředí, kvůli omezenému rozsahu tržní intervence by odvětví
rovněž vystavil větším rizikům. Kromě toho by
představoval výrazné náklady pro společnost i životní prostředí,
neboť méně konkurenceschopné oblasti by musely čelit podstatné
ztrátě příjmů a zhoršení životního prostředí, jelikož
politika by přišla o výhodu přímých plateb spojených s
podmíněností. Na druhé straně spektra by scénář
přizpůsobení svým omezeným, nicméně hmatatelným zlepšením konkurenceschopnosti
zemědělství a environmentálního profilu nejlépe umožňoval
politickou kontinuitu. Lze však vážně pochybovat o tom, zda by tento
scénář mohl odpovídajícím způsobem řešit důležité budoucí
úkoly v oblasti klimatu a životního prostředí, na kterých také stojí
dlouhodobá udržitelnost zemědělství. Scénář integrace přináší zásadní
změnu ve formě většího zaměření a ekologizace
přímých plateb. Analýza ukazuje, že ekologizace je možná za rozumných
nákladů pro zemědělce, ačkoli jisté administrativní zátěži
se vyhnout nelze. Rovněž je možné dát rozvoji venkova nový podnět za
předpokladu, že členské státy a regiony účinně využijí
nových možností a že společný strategický rámec spolu s ostatními fondy EU
neodstraní synergie s pilířem I nebo neoslabí hlavní silné stránky rozvoje
venkova. Dojde-li k dosažení správné rovnováhy, tento scénář nejlépe
vyřeší dlouhodobou udržitelnost zemědělství a venkovských
oblastí. Posouzení dopadů proto dospělo k
závěru, že scénář integrace je nejvyrovnanější, neboť
postupně uvádí SZP v soulad se strategickými cíli EU, a tuto rovnováhu lze
rovněž nalézt při provádění různých prvků
legislativních návrhů. Bude také nezbytné vypracovat hodnotící rámec pro
měření výkonnosti SZP pomocí společného souboru ukazatelů
napojených na politické cíle. V průběhu celého procesu bylo
významným hlediskem zjednodušení, jehož by mělo být dosaženo různými
způsoby, například zefektivněním podmíněnosti a tržních
nástrojů nebo struktury režimu pro malé zemědělce. Ekologizace
přímých plateb by kromě toho měla být strukturována tak, aby
minimalizovala administrativní zátěž, včetně nákladů na
kontroly. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU Navrhuje se zachování stávající struktury SZP
ve dvou pilířích s tím, že se každoroční závazná opatření s
obecným použitím v pilíři I doplní o dobrovolná opatření, jež jsou
lépe přizpůsobena vnitrostátním a regionálním zvláštnostem v rámci
víceletého programového pojetí v pilíři II. Účelem nové struktury
přímých plateb je však lepší využití synergií s pilířem II, který je
pak umístěn do společného strategického rámce, aby bylo možné
zajistit lepší koordinaci s ostatními sdíleně řízenými fondy EU. Proto je rovněž zachována stávající
struktura čtyř základních právních nástrojů, ačkoli je
oblast působnosti nařízení o financování rozšířena, aby spojila
společná ustanovení do nástroje nyní zvaného horizontální nařízení. Návrhy jsou v souladu se zásadou
subsidiarity. SZP je vskutku společná politika: jedná se o oblast
sdílených pravomocí mezi EU a členskými státy, která je spravována na
úrovni EU s cílem zachovat udržitelné a rozmanité zemědělství v celé
EU, řešit důležité přeshraniční otázky, jako je změna
klimatu, a posílit solidaritu mezi členskými státy. S ohledem na význam
budoucích úkolů v oblasti zabezpečení potravin, životního prostředí
a územní rovnováhy zůstává SZP strategicky důležitou politikou, která
je nejúčinnější reakcí na politické úkoly a zajišťuje
nejefektivnější využití rozpočtových zdrojů. Dále se navrhuje
zachování stávající struktury nástrojů ve dvou pilířích, kdy členské
státy mají více prostoru přizpůsobit řešení místním zvláštnostem
a spolufinancovat pilíř II. Do pilíře II jsou rovněž
umístěny nové evropské inovační partnerství a soubor nástrojů
pro řízení rizik. Politika zároveň bude v lepším souladu se strategií
Evropa 2020 (včetně společného rámce s ostatními fondy EU) a
byla by zavedena řada zlepšení a zjednodušujících prvků. Analýza
provedená v rámci posouzení dopadů dále jasně ukazuje cenu, kterou by
bylo nutno zaplatit, kdyby nebylo přijato žádné opatření, v
podobě negativních důsledků pro hospodářství, životní
prostředí a společnost. Tato změna stávajícího jednotného
nařízení o společné organizaci trhů stanoví definitivní
přesun podpory pro pěstitele révy do režimu jednotné platby.
Členské státy se musí rozhodnout do 1. prosince 2012 s účinkem od
roku 2014. 4. ROZPOČTOVÉ
DŮSLEDKY Víceletý finanční rámec stanoví, že by
velká část rozpočtu EU měla i nadále být určena pro
zemědělství, které je společnou politikou strategického významu.
Proto se navrhuje, že SZP by měla být během období 2014–2020
zaměřena na své hlavní činnosti a pilíři I by mělo být
přiděleno 317,2 miliardy EUR a pilíři II 101,2 miliardy EUR v
dnešních cenách. Financování pilíře I a II je
doplněno o dodatečné finanční prostředky ve výši 17,1 miliardy
EUR, které sestávají z 5,1 miliardy EUR na výzkum a inovace, 2,5 miliardy EUR
na bezpečnost potravin a 2,8 miliardy EUR na potravinovou podporu pro
nejchudší osoby v ostatních okruzích víceletého finančního rámce a
rovněž 3,9 miliardy EUR na novou rezervu pro případ krizí v
odvětví zemědělství a až 2,8 miliardy EUR na Evropský fond pro
přizpůsobení se globalizaci mimo víceletý finanční rámec,
čímž celkový rozpočet na období 2014–2020 dosáhne výše 435,6 miliardy
EUR. Pokud jde o rozdělení podpory mezi
členské státy, navrhuje se, aby všechny členské státy s přímými
platbami pod hranicí 90 % průměru EU dosáhly snížení této mezery o
jednu třetinu. Na tomto základě jsou vypočítány vnitrostátní
stropy v nařízení o přímých platbách. Rozdělení podpory rozvoje venkova je
založeno na objektivních kritériích spojených s politickými cíli s ohledem na
stávající rozdělení. Stejně jako dnes by méně rozvinuté regiony
měly i nadále využívat vyšších sazeb spolufinancování, které se
rovněž uplatní na některá opatření, jako je předávání
znalostí, seskupení producentů, spolupráce a iniciativa Společenství
pro rozvoj venkova („Leader“). Zavádí se určitá pružnost u
přesunů mezi pilíři (až do výše 5 % přímých plateb), a to z
pilíře I do pilíře II, což členským státům umožní posílit
politiku rozvoje venkova, a z pilíře II do pilíře I pro ty
členské státy, u kterých úroveň přímých plateb zůstává pod
hranicí 90 % průměru EU. Podrobnosti finančního dopadu návrhů
na reformu SZP jsou uvedeny ve finančním výkazu, který je k návrhům
přiložen. 2011/0285 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A
RADY kterým se mění nařízení Rady (ES)
č. 1234/2007, pokud jde o režim jednotné platby a podporu
pěstitelům révy EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ
UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu
vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského
hospodářského a sociálního výboru[7], v souladu s řádným legislativním
postupem[8], vzhledem k těmto důvodům: (1)
Podle článku 103o nařízení Rady (ES)
č. 1234/2007 ze dne 22. září 2007, kterým se stanoví společná
organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro
některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o
společné organizaci trhů)[9],
mohou členské státy poskytnout pěstitelům révy podporu
oddělenou od produkce v rámci režimu jednotné platby. Několik
členských států této možnosti využívá, což ukazuje na užitečnost
uvedeného opatření. (2)
Skutečnost, že členské státy mohou
upravit programy podpory jednou ročně, včetně části
rozpočtu Unie přidělené na režim jednotné platby, a
skutečnost, že programy podpory jsou pětileté, zatímco platební
nároky v rámci režimu jednotné platby jsou poskytovány na dobu neurčitou,
však s sebou přinesla administrativní a rozpočtovou zátěž,
zejména pokud jde o sledování finančních prostředků
přidělených na režim jednotné platby. (3)
Aby se zjednodušilo řízení tohoto
opatření a zohlednila skutečnost, že by se opatření mělo i
nadále uplatňovat prostřednictvím režimu jednotné platby, je
třeba mu dát konečnou podobu. (4)
Nařízení (ES) č. 1234/2007 by proto
mělo být odpovídajícím způsobem změněno, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1
Článek 103o nařízení (ES)
č. 1234/2007 se nahrazuje tímto: „Článek 103o
Režim jednotné platby a podpora pěstitelům révy 1. Členské státy se mohou
do 1. prosince 2012 rozhodnout, že budou od roku 2014 poskytovat podporu
pěstitelům révy ve formě přidělování platebních
nároků ve smyslu hlavy III kapitoly 1 nařízení (ES) č. 73/2009. Pokud výše podpory uvedené v prvním pododstavci je
vyšší než částka stanovená v roce 2013, použije dotyčný členský
stát rozdíl k přidělení platebních nároků pěstitelům
révy ve smyslu hlavy III kapitoly 1 nařízení (ES) č. 73/2009 v
souladu s písmenem C přílohy IX uvedeného nařízení. 2. Členské státy, které
mají v úmyslu poskytnout podporu podle odstavce 1, stanoví tuto podporu ve
svých programech podpory podle čl. 103k odst. 3. 3. Podpora podle odstavce 1 od
počátku své použitelnosti: a) s konečnou platností zůstává v
režimu jednotné platby a není již k dispozici podle čl. 103k odst. 3 na
opatření uvedená v článcích 103p až 103y; b) úměrně snižuje výši
finančních prostředků dostupných v programu podpory pro
opatření uvedená v článcích 103p až 103y.“ Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým
dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto nařízení je závazné v celém
rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne . Za Evropský parlament Za
Radu předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
1.
RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.
Název návrhu/podnětu
- návrh
nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro
přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci
společné zemědělské politiky, - návrh
nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná
organizace trhů se zemědělskými produkty (nařízení o
jednotné společné organizaci trhů), - návrh
nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z
Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), - návrh
nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a
sledování společné zemědělské politiky, - návrh
nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení
Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o poskytování přímých plateb
zemědělcům pro rok 2013, - návrh
nařízení Rady, kterým se určují opatření na stanovení
některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací
trhů se zemědělskými produkty, - návrh
nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení
Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o režim jednotné platby a podporu
pěstitelům révy.
1.2.
Příslušné oblasti politik podle
členění ABM/ABB[10]
Oblast
politiky hlavy 05 z okruhu 2
1.3.
Povaha návrhu/podnětu (legislativní rámec pro
SZP po roce 2013)
x Návrh/podnět se týká nové akce ¨ Návrh/podnět se
týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[11] x Návrh/podnět se týká prodloužení
stávající akce x Návrh/podnět se týká akce
přesměrované na jinou akci
1.4.
Cíle
1.4.1.
Víceleté strategické cíle Komise sledované
návrhem/podnětem
V
zájmu podpory účinnosti zdrojů s ohledem na inteligentní a udržitelný
růst zemědělství EU podporující začlenění a rozvoj
venkova v souladu se strategií Evropa 2020 jsou cíli SZP: –
životaschopná produkce potravin, –
udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti
klimatu, –
vyvážený územní rozvoj.
1.4.2.
Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB
Specifické cíle pro oblast politiky 05: Specifický cíl č. 1: Poskytovat
environmentální veřejné statky Specifický cíl č. 2: Kompenzace
za obtíže při produkci v oblastech se zvláštními přírodními omezeními Specifický cíl č. 3: Provádět
opatření zaměřená na přizpůsobení se změně
klimatu a její zmírňování Specifický cíl č. 4: Spravovat
rozpočet EU (SZP) v souladu s vysokými standardy finančního
řízení Specifický cíl pro ABB 05 02 – Intervence na zemědělských
trzích: Specifický cíl č. 5: Zlepšit
konkurenceschopnost odvětví zemědělství a zvýšit podíl jeho
hodnoty v potravinovém řetězci Specifický cíl pro ABB 05 03 – Přímé podpory: Specifický cíl č. 6: Přispět
k příjmům zemědělských podniků a omezit kolísavost
příjmu zemědělských podniků Specifický cíl pro ABB 05 04 – Rozvoj venkova: Specifický cíl č. 7: Podporovat
ekologický růst inovacemi Specifický cíl č. 8: Podpořit
zaměstnanost na venkově a zachovat sociální strukturu ve venkovských
oblastech Specifický cíl č. 9: Zlepšit
venkovské hospodářství a podporovat diverzifikaci Specifický cíl č. 10: Umožnit
strukturální rozmanitost v zemědělských systémech
1.4.3.
Očekávané výsledky a dopady
V
této fázi není možné stanovit kvantitativní cíle pro ukazatele dopadu.
Ačkoli může politika jít určitým směrem, závisely by široké
ekonomické, environmentální a sociální výsledky měřené těmito
ukazateli v konečném důsledku také na dopadu řady externích
faktorů, které jsou podle nedávných zkušeností výrazné a
nepředvídatelné. Probíhá další analýza, která bude k dispozici pro období
po roce 2013. Pokud
jde o přímé platby, budou členské státy mít možnost v omezeném
rozsahu rozhodnout o provádění některých součástí režimů
přímých plateb. U
rozvoje venkova budou očekávané výsledky a dopad záviset na programech
rozvoje venkova, které členské státy předloží Komisi. Členské
státy budou požádány, aby ve svých programech stanovily cíle.
1.4.4.
Ukazatele výsledků a dopadů
Návrhy
stanoví zřízení společného rámce pro sledování a hodnocení s cílem
měřit výkonnost společné zemědělské politiky. Tento
rámec zahrnuje všechny nástroje týkající se sledování a hodnocení opatření
SZP, a zejména přímých plateb, tržních opatření, opatření pro
rozvoj venkova a uplatňování podmíněnosti. Dopad
těchto opatření SZP se měří ve vztahu k těmto
cílům: a) životaschopná
produkce potravin zaměřená na příjmy zemědělství,
zemědělskou produktivitu a cenovou stabilitu; b) udržitelné
hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu
zaměřené na emise skleníkových plynů, biologickou rozmanitost,
půdu a vodu; c) vyvážený
územní rozvoj zaměřený na zaměstnanost, růst a chudobu ve
venkovských oblastech. Komise
prostřednictvím prováděcích aktů vymezí soubor zvláštních
ukazatelů pro tyto cíle a oblasti. Pokud
jde o rozvoj venkova, navrhuje se mimo jiné posílený systém společného
sledování a hodnocení. Cílem tohoto systému je a) prokázat pokrok a dosažené
výsledky politiky rozvoje venkova a posoudit dopad, účinnost,
účelnost a význam intervencí politiky rozvoje venkova, b) přispět
k lépe zaměřené podpoře rozvoje venkova a c) podpořit
společný proces získávání poznatků týkajících se sledování a
hodnocení. Komise prostřednictvím prováděcích aktů sestaví
seznam společných ukazatelů, které souvisejí s politickými
prioritami.
1.5.
Odůvodnění návrhu/podnětu
1.5.1.
Potřeby, které mají být uspokojeny v
krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu
Cílem
návrhů je stanovit legislativní rámec společné zemědělské
politiky pro období po roce 2013, aby bylo možné dosáhnout víceletých
strategických cílů SZP, jež přímo vyplývají ze strategie Evropa 2020
pro evropské venkovské oblasti, a splnit příslušné požadavky Smlouvy.
1.5.2.
Přidaná hodnota ze zapojení EU
Budoucí
SZP nebude jen politikou, která se zabývá malou, i když zásadní částí
ekonomiky EU, ale také politikou strategického významu pro zabezpečení
potravin, pro životní prostředí a územní rovnováhu. SZP tedy jako
skutečně společná politika co nejúčinněji využívá
omezených rozpočtových zdrojů a zároveň v celé EU zachovává
udržitelné zemědělství, řeší důležité
přeshraniční otázky, jako jsou klimatické změny, a posiluje
solidaritu mezi členskými státy. Jak
uvádí sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“[12], je SZP skutečně
evropskou politikou. Místo 27 samostatných zemědělských politik a
rozpočtů spojily členské státy své zdroje na provádění
jednotné evropské politiky s jednotným evropským rozpočtem. To
přirozeně znamená, že na SZP připadá významná část
rozpočtu EU. Tento přístup je však daleko účinnější a
hospodárnější než nekoordinovaný vnitrostátní přístup.
1.5.3.
Závěry vyvozené z podobných zkušeností v
minulosti
Na
základě zhodnocení stávajícího politického rámce, široké konzultace se
zúčastněnými stranami a analýzy budoucích úkolů a potřeb
bylo provedeno komplexní posouzení dopadů. Další podrobnosti jsou uvedeny
v posouzení dopadů a v důvodové zprávě, jež jsou připojeny
k návrhům právních předpisů.
1.5.4.
Provázanost a možná synergie s dalšími
finančními nástroji
Návrhy
právních předpisů, na něž se vztahuje tento finanční výkaz,
by měly být chápány v širších souvislostech návrhu nařízení o
jednotném rámci se společnými pravidly pro fondy společného
strategického rámce (EZFRV, EFRR, ESF, Fond soudržnosti a Evropský námořní
a rybářský fond). Toto rámcové nařízení významně
přispěje ke snížení administrativní zátěže, k vynakládání
finančních prostředků EU účinným způsobem a k zavedení
zjednodušení do praxe. Rovněž je základem nových koncepcí společného
strategického rámce pro všechny tyto fondy a budoucí smlouvy o partnerství,
které se na tyto fondy rovněž budou vztahovat. Společný
strategický rámec, který bude stanoven, převede cíle a priority strategie
Evropa 2020 na priority EZFRV a rovněž EFRR, ESF, Fondu soudržnosti a
Evropského námořního a rybářského fondu, které zajistí integrované
využívání fondů v zájmu splnění společných cílů. Společný
strategický rámec rovněž stanoví koordinační mechanismy s ostatními
příslušnými politikami a nástroji Unie. Pokud
jde o SZP, bude harmonizací a sblížením pravidel řízení a kontroly u
prvního (EZZF) a druhého (EZFRV) pilíře SZP navíc dosaženo významných
synergií a zjednodušení. Měla by být zachována silná vazba mezi EZZF a
EZFRV a rovněž by měly být udrženy stávající struktury v členských
státech.
1.6.
Doba trvání akce a finanční dopad
x Časově omezený
návrh/podnět (u návrhů nařízení o režimech přímých
plateb, nařízení o rozvoji venkova a přechodných opatřeních) –
x Návrh/podnět s platností 1. ledna 2014 do
31. prosince 2020 –
x Finanční dopad pro období příštího
víceletého finančního rámce. U rozvoje venkova dopad na platby do roku
2023. x Časově neomezený návrh/podnět
(u návrhu nařízení o jednotné společné organizaci trhů a
horizontálního nařízení) –
Provádění od roku 2014.
1.7.
Předpokládaný způsob řízení[13]
x Přímé centralizované řízení
Komisí ¨ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu
svěřeny: –
¨ výkonným agenturám –
¨ subjektům zřízeným Společenstvími[14] –
¨ vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům
pověřeným výkonem veřejné služby –
¨ osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření
podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném
základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení x Sdílené řízení s členskými
státy ¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi ¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte) Poznámky Žádná
podstatná změna ve srovnání se současným stavem, tj. většina
výdajů, kterých se dotýkají legislativní návrhy reformy SZP, bude
řízena sdíleným řízením s členskými státy. Velmi malá část
však bude i nadále spadat pod přímé centralizované řízení Komisí.
2.
SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.
Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Pokud
jde o sledování a hodnocení SZP, předloží Komise každé čtyři
roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu, přičemž první zpráva
má být předložena nejpozději na konci roku 2017. Ta
je doplněna o zvláštní ustanovení ve všech oblastech SZP; různé
požadavky na komplexní zprávy a oznámení budou vymezeny v prováděcích
pravidlech. Pokud
jde o rozvoj venkova, jsou rovněž stanovena pravidla pro sledování
programů, jež budou sblížena s ostatními fondy a jež budou spojena s
hodnoceními ex-ante, průběžnými hodnoceními a hodnoceními ex-post.
2.2.
Systém řízení a kontroly
2.2.1.
Zjištěná rizika
Existuje
více než sedm milionů příjemců SZP, kteří dostávají podporu
v rámci řady různých režimů podpory, z nichž každý má podrobná a
někdy komplexní kritéria způsobilosti. Snižování
míry chybovosti v oblasti společné zemědělské politiky již lze
považovat za trend. Nejnovější míra chybovosti, jež se blíží 2 %,
potvrzuje celkové pozitivní hodnocení minulých let. Záměrem je
pokračovat v započatém úsilí a dosáhnout míry chybovosti nižší než 2
%.
2.2.2.
Předpokládané metody kontroly
Legislativní
balíček, zejména návrh nařízení o financování, řízení a
sledování společné zemědělské politiky, předpokládá
zachování a posílení stávajícího systému zřízeného nařízením (ES)
č. 1290/2005. Stanoví povinnou správní strukturu na úrovni členských
států, jež je soustředěna kolem akreditovaných platebních
agentur, které jsou odpovědné za provádění kontrol u
příjemců v souladu se zásadami stanovenými v bodě 2.3.
Řídící subjekt každé platební agentury musí každý rok předložit
prohlášení o důvěryhodnosti, které se týká úplnosti, přesnosti a
věcné správnosti účetních závěrek, řádného fungování
systémů vnitřní kontroly a zákonnosti a správnosti
uskutečněných operací. Ke všem třem prvkům musí poskytnout stanovisko
nezávislý auditní subjekt. Komise
bude i nadále provádět audit zemědělských výdajů za použití
přístupu založeného na hodnocení rizik, aby zajistila, že se její audity
zaměří na nejvíce rizikové oblasti. Prokáží-li tyto audity, že výdaje
vznikly v rozporu s pravidly Unie, vyloučí v souladu se systémem schvalování
souladu dotčené částky z financování Unií. Pokud
jde o náklady na kontroly, je podrobná analýza obsažena v příloze 8 k
posouzení dopadu, jež je připojeno k legislativním návrhům.
2.3.
Opatření k zamezení podvodů a
nesrovnalostí
Legislativní
balíček, zejména návrh nařízení o financování, řízení a
sledování společné zemědělské politiky, předpokládá
zachování a posílení stávajícího podrobného systému kontrol a sankcí
uplatňovaných platebními agenturami a základní rysy a zvláštní pravidla
přizpůsobená zvláštnostem každého režimu podpory. Systémy obecně
stanoví podrobné správní kontroly 100 % žádostí o podporu, případné
křížové kontroly s ostatními databázemi a kontroly minimálního počtu
operací na místě před provedením plateb, a to v závislosti na riziku,
které daný režim představuje. Pokud tyto kontroly na místě odhalí
vysoký počet nesrovnalostí, musí být provedeny dodatečné kontroly. V
této souvislosti je vůbec nejdůležitějším systémem integrovaný
administrativní a kontrolní systém, který v rozpočtovém roce 2010 pokrýval
přibližně 80 % celkových výdajů v rámci EZZF a EZFRV.
V případě členských států s řádně
fungujícími kontrolními systémy a nízkou mírou chybovosti bude Komise
zmocněna povolit snížení počtu kontrol na místě. Balíček
dále stanoví, že členské státy musí předcházet nesrovnalostem a
podvodům, zjišťovat a napravovat je, ukládat účinné, odrazující
a přiměřené sankce stanovené v právních předpisech Unie
nebo členských států, a zpětně získávat neoprávněné
platby i s úroky. Sem patří automatický mechanismus účetní
závěrky u případů nesrovnalostí, který stanoví, že nedojde-li ke
zpětnému získání plateb do čtyř let od data žádosti o
zpětné získání plateb, nebo do osmi let v případě, že dojde k
soudnímu řízení, nese finanční důsledky toho, že platby nebyly
získány zpět, dotyčný členský stát. Tento mechanismus bude
silným motivačním faktorem, který přiměje členské státy k
co nejrychlejšímu zpětnému získávání neoprávněných plateb.
3.
ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
Částky uvedené v tomto finančním výkaze
jsou vyjádřeny v běžných cenách a v závazcích. Kromě změn vyplývajících z
legislativních návrhů uvedených v tabulkách níže přináší legislativní
návrhy další změny, které nemají žádný finanční dopad. Pro kterýkoli z roků v období 2014–2020 nelze
v této fázi vyloučit uplatnění finanční kázně. To však
nebude záviset na reformních návrzích jako takových, ale na jiných faktorech,
jako je čerpání přímých podpor nebo budoucí vývoj na
zemědělských trzích. Pokud jde o přímé podpory, jsou
rozšířené čisté stropy pro rok 2014 (kalendářní rok 2013)
zařazené do návrhu týkajícího se přechodných opatření vyšší než
částky přidělené přímým podporám uvedeným v
přiložených tabulkách. Aniž je dotčena možná potřeba
uplatnění mechanismu finanční kázně, je účelem tohoto rozšíření
zajistit pokračování stávajících právních předpisů ve
scénáři, v němž by všechny ostatní prvky zůstaly
nezměněné. Reformní návrhy obsahují ustanovení, jež poskytují
členským státům jistou míru flexibility v souvislosti s
přidělováním přímých podpor, respektive rozvojem venkova.
Rozhodnou-li se členské státy této flexibility využít, bude to mít
finanční následky v rámci daných částek, které nelze v této fázi
kvantifikovat. Tento finanční výkaz nezohledňuje možné
využití rezervy pro případ krizí. Je třeba zdůraznit, že
částky zohledněné u výdajů souvisejících s trhem nejsou založeny
na nákupu v rámci veřejné intervence a ostatních opatřeních
týkajících se krizových situací v jakémkoli odvětví.
3.1.
Okruhy víceletého finančního rámce a
dotčené výdajové rozpočtové linie
Tabulka 1: Prostředky pro SZP
včetně doplňujících prostředků stanovené v návrzích
víceletého finančního rámce a v návrzích reformy SZP V milionech EUR (běžné ceny) Rozpočtový rok || 2013 || 2013 upravený (1) || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 2014–2020 || || || || || || || || || || V rámci víceletého finančního rámce || || || || || || || || || || Okruh 2 || || || || || || || || || || Přímé podpory a výdaje související s trhem (2) (3) (4) || 44 939 || 45 304 || 44 830 || 45 054 || 45 299 || 45 519 || 45 508 || 45 497 || 45 485 || 317 193 Odhadované účelově vázané příjmy || 672 || 672 || 672 || 672 || 672 || 672 || 672 || 672 || 672 || 4 704 P1 Přímé podpory a výdaje související s trhem (s účelově vázanými příjmy) || 45 611 || 45 976 || 45 502 || 45 726 || 45 971 || 46 191 || 46 180 || 46 169 || 46 157 || 321 897 P2 Rozvoj venkova (4) || 14 817 || 14 451 || 14 451 || 14 451 || 14 451 || 14 451 || 14 451 || 14 451 || 14 451 || 101 157 Celkem || 60 428 || 60 428 || 59 953 || 60 177 || 60 423 || 60 642 || 60 631 || 60 620 || 60 608 || 423 054 Okruh 1 || || || || || || || || || || Společný strategický rámec pro zemědělství: Zemědělský výzkum a inovace || nepoužije se || nepoužije se || 682 || 696 || 710 || 724 || 738 || 753 || 768 || 5 072 Nejchudší osoby || nepoužije se || nepoužije se || 379 || 387 || 394 || 402 || 410 || 418 || 427 || 2 818 Celkem || nepoužije se || nepoužije se || 1 061 || 1 082 || 1 104 || 1 126 || 1 149 || 1 172 || 1 195 || 7 889 Okruh 3 || || || || || || || || || || Bezpečnost potravin || nepoužije se || nepoužije se || 350 || 350 || 350 || 350 || 350 || 350 || 350 || 2 450 || || || || || || || || || || Mimo víceletý finanční rámec || || || || || || || || || || Rezerva na zemědělské krize || nepoužije se || nepoužije se || 531 || 541 || 552 || 563 || 574 || 586 || 598 || 3 945 Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) || || || || || || || || || || Z toho maximálně dostupné pro zemědělství: (5) || nepoužije se || nepoužije se || 379 || 387 || 394 || 402 || 410 || 418 || 427 || 2 818 || || || || || || || || || || CELKEM || || || || || || || || || || Návrhy Komise (víceletý finanční rámec + mimo víceletý finanční rámec) + účelově vázané příjmy CELKEM || 60 428 || 60 428 || 62 274 || 62 537 || 62 823 || 63 084 || 63 114 || 63 146 || 63 177 || 440 156 Návrhy víceletého finančního rámce (tj. kromě rezervy a EFG) + účelově vázané příjmy CELKEM || 60 428 || 60 428 || 61 364 || 61 609 || 61 877 || 62 119 || 62 130 || 62 141 || 62 153 || 433 393 Poznámky: (1) S ohledem na již schválené legislativní
změny, tj. dobrovolná modulace pro Spojené království a článek 136
„nevyužité prostředky“ přestanou platit do konce roku 2013. (2) Prostředky se týkají navrhovaného
ročního stropu pro první pilíř. Je však třeba vzít na
vědomí, že se navrhuje přesun negativních výdajů ze schválení
účetních závěrek (nyní v rozpočtové položce 05 07 01 06) do
účelově vázaných příjmů (položka 67 03). Podrobnosti viz
tabulka s odhady příjmů na další stránce. (3) Údaje za rok 2013 obsahují
prostředky pro veterinární a fytosanitární opatření, jakož i tržní
opatření pro odvětví rybolovu. (4) Prostředky ve výše uvedené tabulce
jsou v souladu s prostředky uvedenými ve sdělení Komise
„Rozpočet – Evropa 2020“ (KOM(2011) 500 v konečném znění, 29.
června 2011). Je však třeba rozhodnout, zda víceletý finanční
rámec zohlední přesun, který se navrhuje od roku 2014 pro finanční
krytí jednoho členského státu, a to z národního restrukturalizačního
programu v odvětví bavlny do rozvoje venkova, který znamená úpravu (4
miliony EUR ročně) prostředků pro dílčí strop EZZF,
respektive pilíř 2. V následujících tabulkách níže byly prostředky
přesunuty, a to bez ohledu na to, zda je zohlední víceletý finanční
rámec. (5) V souladu se sdělením Komise
„Rozpočet – Evropa 2020“ (KOM(2011) 500 v konečném znění) bude
celková částka ve výši až 2,5 miliardy EUR v cenách roku 2011 k dispozici
v rámci Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, a to na
další podporu zemědělcům, kteří trpí následky globalizace.
Ve výše uvedené tabulce je rozpis podle roků v běžných cenách pouze orientační.
Předloha interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a
Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném
finančním řízení (KOM(2011) 403 v konečném znění, 29.
června 2011) stanoví pro EFG celkovou maximální roční částku ve
výši 429 milionů EUR v cenách roku 2011.
3.2.
Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1.
Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
Tabulka 2: Odhadované příjmy a
výdaje pro oblast politiky 05 v rámci okruhu 2 V milionech EUR (běžné ceny) Rozpočtový rok || 2013 || 2013 upravený || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 2014–2020 PŘÍJMY || || || || || || || || || || 123 – Dávka z výroby cukru (vlastní zdroje) || 123 || 123 || 123 || 123 || || || || || || 246 || || || || || || || || || || 67 03 – Účelově vázané příjmy || 672 || 672 || 741 || 741 || 741 || 741 || 741 || 741 || 741 || 5 187 z toho: ex 05 07 01 06 – Schválení účetních závěrek || 0 || 0 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 483 Celkem || 795 || 795 || 864 || 864 || 741 || 741 || 741 || 741 || 741 || 5 433 VÝDAJE || || || || || || || || || || 05 02 - Trhy (1) || 3 311 || 3 311 || 2 622 || 2 641 || 2 670 || 2 699 || 2 722 || 2 710 || 2 699 || 18 764 05 03 – Přímé podpory (před omezením) (2) || 42 170 || 42 535 || 42 876 || 43 081 || 43 297 || 43 488 || 43 454 || 43 454 || 43 454 || 303 105 05 03 – Přímé podpory (po omezení) (2) || 42 170 || 42 535 || 42 876 || 42 917 || 43 125 || 43 303 || 43 269 || 43 269 || 43 269 || 302 027 || || || || || || || || || || 05 04 – Rozvoj venkova (před omezením) || 14 817 || 14 451 || 14 455 || 14 455 || 14 455 || 14 455 || 14 455 || 14 455 || 14 455 || 101 185 05 04 – Rozvoj venkova (po omezení) || 14 817 || 14 451 || 14 455 || 14 619 || 14 627 || 14 640 || 14 641 || 14 641 || 14 641 || 102 263 || || || || || || || || || || 05 07 01 06 – Schválení účetních závěrek || –69 || –69 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 Celkem || 60 229 || 60 229 || 59 953 || 60 177 || 60 423 || 60 642 || 60 631 || 60 620 || 60 608 || 423 054 ČISTÝ ROZPOČET po zohlednění účelově vázaných příjmů || || || 59 212 || 59 436 || 59 682 || 59 901 || 59 890 || 59 879 || 59 867 || 417 867 Poznámky: (1) Pro rok
2013 předběžný odhad založený na návrhu rozpočtu na rok 2012 a
zohledňující právní úpravy schválené pro rok 2013 (např. strop pro
víno, zrušení prémie na bramborový škrob, sušená krmiva), jakož i
předpokládaný vývoj. Pro všechny roky odhady předpokládají, že
nedojde k další potřebě financování podpůrných opatření z
důvodu narušení trhu nebo krizí. (2) Prostředky
pro rok 2013 zahrnují odhad klučení vína v roce 2012. Tabulka 3: Výpočet finančního
dopadu návrhů reformy SZP, pokud jde o příjmy a výdaje SZP, podle
rozpočtových kapitol V milionech EUR (běžné ceny) Rozpočtový rok || 2013 || 2013 upravený || || CELKEM 2014–2020 || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || PŘÍJMY || || || || || || || || || || 123 – Dávka z výroby cukru (vlastní zdroje) || 123 || 123 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || || || || || || || || || || 67 03 – Účelově vázané příjmy || 672 || 672 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 483 z toho: ex 05 07 01 06 – Schválení účetních závěrek || 0 || 0 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 483 Celkem || 795 || 795 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 483 VÝDAJE || || || || || || || || || || 05 02 - Trhy (1) || 3 311 || 3 311 || –689 || –670 || –641 || –612 || –589 || –601 || –612 || –4 413 05 03 – Přímé podpory (před omezením) (2) || 42 170 || 42 535 || –460 || –492 || –534 || –577 || –617 || –617 || –617 || –3 913 05 03 – Přímé podpory – Odhadovaný výsledek omezení přesunutý do rozvoje venkova || || || 0 || –164 || –172 || –185 || –186 || –186 || –186 || –1 078 05 04 – Rozvoj venkova (před omezením) || 14 817 || 14 451 || 4 || 4 || 4 || 4 || 4 || 4 || 4 || 28 05 04 – Rozvoj venkova – Odhadovaný výsledek omezení přesunutý z přímých podpor || || || 0 || 164 || 172 || 185 || 186 || 186 || 186 || 1 078 05 07 01 06 – Schválení účetních závěrek || –69 || –69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 483 Celkem || 60 229 || 60 229 || –1 076 || –1 089 || –1 102 || –1 115 || –1 133 || –1 144 || –1 156 || –7 815 ČISTÝ ROZPOČET po zohlednění účelově vázaných příjmů || || || –1 145 || –1 158 || –1 171 || –1 184 || –1 202 || –1 213 || –1 225 || –8 298 Poznámky: (1) Pro rok
2013 předběžný odhad založený na návrhu rozpočtu na rok 2012 a
zohledňující právní úpravy schválené pro rok 2013 (např. strop pro
víno, zrušení prémie na bramborový škrob, sušená krmiva), jakož i
předpokládaný vývoj. Pro všechny roky odhady předpokládají, že
nedojde k další potřebě financování podpůrných opatření z
důvodu narušení trhu nebo krizí. (2) Prostředky
pro rok 2013 zahrnují odhad klučení vína v roce 2012. Tabulka 4: Výpočet finančního
dopadu návrhů reformy SZP, pokud jde o výdaje související s trhem V milionech EUR (běžné ceny) ROZPOČTOVÝ ROK || || Právní základ || Odhadované potřeby || Změny oproti roku 2013 || || || || 2013 (1) || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 2014–2020 Výjimečná opatření: efektivnější a rozšířená oblast působnosti právního základu || || články 154, 155, 156 || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm Zrušení intervence pro pšenici tvrdou a čirok || || bývalý článek 10 || pm || – || – || – || – || – || – || – || – Potravinové programy pro nejchudší osoby || (2) || bývalý článek 27 nařízení 1234/2007 || 500,0 || –500,0 || –500,0 || –500,0 || –500,0 || –500,0 || –500,0 || –500,0 || –3 500,0 Soukromé skladování (lněné vlákno) || || článek 16 || nepoužije se || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm || Pm Podpora odvětví bavlny – restrukturalizace || (3) || bývalý článek 5 nařízení 637/2008 || 10,0 || –4,0 || –4,0 || –4,0 || –4,0 || –4,0 || –4,0 || –4,0 || –28,0 Poskytování podpory pro seskupení producentů v odvětví ovoce a zeleniny || || bývalý článek 117 || 30,0 || 0,0 || 0,0 || 0,0 || –15,0 || –15,0 || –30,0 || –30,0 || –90,0 Projekt „Ovoce do škol“ || || článek 21 || 90,0 || 60,0 || 60,0 || 60,0 || 60,0 || 60,0 || 60,0 || 60,0 || 420,0 Zrušení organizací producentů chmele || || bývalý článek 111 || 2,3 || –2,3 || –2,3 || –2,3 || –2,3 || –2,3 || –2,3 || –2,3 || –15,9 Volitelné soukromé skladování sušeného odstředěného mléka || || článek 16 || nepoužije se || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm Zrušení podpory pro použití odstředěného mléka / sušeného odstředěného mléka jako krmiva/kaseinu a použití kaseinu || || bývalé články 101, 102 || pm || – || – || – || – || – || – || – || – Volitelné soukromé skladování másla || (4) || článek 16 || 14,0 || [–1,0] || [–14,0] || [–14,0] || [–14,0] || [–14,0] || [–14,0] || [–14,0] || [–85,0] Zrušení propagační dávky na mléko || || bývalý článek 309 || pm || – || – || – || – || – || – || – || – 05 02 CELKEM || || || || || || || || || || || Čistý dopad reformních návrhů (5) || || || || –446,3 || –446,3 || –446,3 || –461,3 || –461,3 || –476,3 || –476,3 || –3 213,9 Poznámky: (1) Potřeby
pro rok 2013 jsou odhady založené na návrhu rozpočtu Komise pro rok 2012,
s výjimkou a) odvětví ovoce a zeleniny, kde jsou potřeby založeny na
finančním výkaze příslušných reforem, a b) veškerých již schválených
právních změn. (2) Prostředky
pro rok 2013 odpovídají návrhu Komise KOM(2010) 486. Od roku 2014 bude
opatření financováno v rámci okruhu 1. (3) Finanční
krytí pro restrukturalizační program v odvětví bavlny pro Řecko
(4 miliony EUR/rok) bude od roku 2014 převedeno na rozvoj venkova.
Finanční krytí pro Španělsko (6,1 milionu EUR/rok) bude od roku
2018 převedeno na režim jednotné platby (schváleno). (4) Odhadovaný
účinek v případě neuplatnění opatření. (5) Kromě
výdajů v rámci kapitol 05 02 a 05 03 se očekává, že přímé výdaje
v kapitolách 05 01, 05 07 a 05 08 budou financovány z příjmů, které
budou účelově vázány na EZZF. Tabulka 5: Výpočet finančního
dopadu návrhů reformy SZP, pokud jde o přímé podpory V milionech EUR (běžné ceny) ROZPOČTOVÝ ROK || || Právní základ || Odhadované potřeby || Změny oproti roku 2013 || || || 2013 (1) || 2013 upravený (2) || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 2014–2020 || || || || || || || || || || || || Přímé podpory || || || 42 169,9 || 42 535,4 || 341,0 || 381,1 || 589,6 || 768,0 || 733,2 || 733,2 || 733,2 || 4 279,3 – již schválené změny: || || || || || || || || || || || || začleňování EU 12 || || || || || 875,0 || 1 133,9 || 1 392,8 || 1 651,6 || 1 651,6 || 1 651,6 || 1 651,6 || 10 008,1 restrukturalizace odvětví bavlny || || || || || 0,0 || 0,0 || 0,0 || 0,0 || 6,1 || 6,1 || 6,1 || 18,4 kontrola stavu || || || || || –64,3 || –64,3 || –64,3 || –90,0 || –90,0 || –90,0 || –90,0 || –552,8 předchozí reformy || || || || || –9,9 || –32,4 || –32,4 || –32,4 || –32,4 || –32,4 || –32,4 || –204,2 || || || || || || || || || || || || – změny v návaznosti na nové návrhy reformy SZP || || || –459,8 || –656,1 || –706,5 || –761,3 || –802,2 || –802,2 || –802,2 || –4 990,3 z toho: omezení || || || || || 0,0 || –164,1 || –172,1 || –184,7 || –185,6 || –185,6 || –185,6 || –1 077,7 || || || || || || || || || || || || 05 03 CELKEM || || || || || || || || || || || || Čistý dopad reformních návrhů || || || || || –459,8 || –656,1 || –706,5 || –761,3 || –802,2 || –802,2 || –802,2 || –4 990,3 CELKOVÉ VÝDAJE || || || 42 169,9 || 42 535,4 || 42 876,4 || 42 916,5 || 43 125,0 || 43 303,4 || 43 268,7 || 43 268,7 || 43 268,7 || 302 027,3 Poznámky: (1) Prostředky
pro rok 2013 zahrnují odhad klučení vína v roce 2012. (2) S
ohledem na již schválené legislativní změny, tj. dobrovolná modulace pro
Spojené království a článek 136 „nevyužité prostředky“ přestanou
platit do konce roku 2013. Tabulka 6: Složky přímých podpor V milionech EUR (běžné ceny) ROZPOČTOVÝ ROK || || || || || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 2014–2020 Příloha II || || || || || 42 407,2 || 42 623,4 || 42 814,2 || 42 780,3 || 42 780,3 || 42 780,3 || 256 185,7 Platby pro zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (30 %) || || || || || 12 866,5 || 12 855,3 || 12 844,3 || 12 834,1 || 12 834,1 || 12 834,1 || 77 068,4 Maximální částka, která může být přidělena platbám pro mladé zemědělce (2 %) || || || || || 857,8 || 857,0 || 856,3 || 855,6 || 855,6 || 855,6 || 5 137,9 Režim základní platby, platby na oblasti s přírodními omezeními, nepovinná podpora vázaná na produkci || || || || || 28 682,9 || 28 911,1 || 29 113,6 || 29 090,6 || 29 090,6 || 29 090,6 || 173 979,4 Maximální částka, která může být z výše uvedených linií použita na financování režimu pro malé zemědělce (10 %) || || || || || 4 288,8 || 4 285,1 || 4 281,4 || 4 278,0 || 4 278,0 || 4 278,0 || 25 689,3 Přesuny v odvětví vína uvedené v příloze II[15] || || || || || 159,9 || 159,9 || 159,9 || 159,9 || 159,9 || 159,9 || 959,1 Omezení || || || || || –164,1 || –172,1 || –184,7 || –185,6 || –185,6 || –185,6 || –1 077,7 Bavlna || || || || || 256,0 || 256,3 || 256,5 || 256,6 || 256,6 || 256,6 || 1 538,6 POSEI / menší ostrovy v Egejském moři || || || || || 417,4 || 417,4 || 417,4 || 417,4 || 417,4 || 417,4 || 2 504,4 Tabulka 7: Výpočet finančního
dopadu návrhů reformy SZP, pokud jde o přechodná opatření pro
poskytování přímých podpor v roce 2014 V milionech EUR (běžné ceny) ROZPOČTOVÝ ROK || || Právní základ || Odhadované potřeby || Změny oproti roku 2013 || || || 2013 (1) || 2013 upravený || 2014 (2) Příloha IV nařízení Rady (ES) č. 73/2009 || || || 40 165,0 || 40 530,5 || 541,9 Začleňování EU 10 || || || || || 616,1 Kontrola stavu || || || || || –64,3 Předchozí reformy || || || || || –9,9 05 03 CELKEM || || || || || CELKOVÉ VÝDAJE || || || 40 165.0 || 40 530.5 || 41 072,4 Poznámky: (1) Prostředky
pro rok 2013 zahrnují odhad klučení vína v roce 2012. (2) Rozšířené
čisté stropy zahrnují odhad přesunů v odvětví vína na režim
jednotné platby na základě rozhodnutí přijatých členskými státy
pro rok 2013. Tabulka 8: Výpočet finančního
dopadu návrhů reformy SZP, pokud jde o rozvoj venkova V milionech EUR (běžné ceny) ROZPOČTOVÝ ROK || || Právní základ || Prostředky na rozvoj venkova || Změny oproti roku 2013 || || || || 2013 || 2013 upravený (1) || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 2014–2020 Programy pro rozvoj venkova || || || 14 788,9 || 14 423,4 || || || || || || || || Podpora odvětví bavlny – restrukturalizace || (2) || || || || 4,0 || 4,0 || 4,0 || 4,0 || 4,0 || 4,0 || 4,0 || 28,0 Výsledek omezení přímých podpor || || || || || || 164,1 || 172,1 || 184,7 || 185,6 || 185,6 || 185,6 || 1 077,7 Finanční krytí pro rozvoj venkova vyjma technické pomoci || (3) || || || || –8,5 || –8,5 || –8,5 || –8,5 || –8,5 || –8,5 || –8,5 || –59,4 Technická pomoc || (3) || || 27,6 || 27,6 || 8,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 29,4 Cena za projekty místní inovativní spolupráce || (4) || || nepoužije se || nepoužije se || 0,0 || 5,0 || 5,0 || 5,0 || 5,0 || 5,0 || 5,0 || 30,0 05 04 CELKEM || || || || || || || || || || || || Čistý dopad reformních návrhů || || || || || 4,0 || 168,1 || 176,1 || 188,7 || 189,6 || 189,6 || 189,6 || 1 105,7 CELKOVÉ VÝDAJE (před omezením) || || || 14 816,6 || 14 451,1 || 14 455,1 || 14 455,1 || 14 455,1 || 14 455,1 || 14 455,1 || 14 455,1 || 14 455,1 || 101 185,5 CELKOVÉ VÝDAJE (po omezení) || || || 14 816,6 || 14 451,1 || 14 455,1 || 14 619,2 || 14 627,2 || 14 639,8 || 14 640,7 || 14 640,7 || 14 640,7 || 102 263,2 Poznámky: (1) Úpravy
v souladu se stávajícími právními předpisy se použijí pouze do konce
rozpočtového roku 2013. (2) Prostředky
tabulce 1 (oddíl 3.1) jsou v souladu s prostředky uvedenými ve
sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“ (KOM(2011) 500 v
konečném znění). Je však třeba rozhodnout, zda víceletý
finanční rámec zohlední přesun, který se navrhuje od roku 2014 pro
finanční krytí jednoho členského státu, a to z národního
restrukturalizačního programu v odvětví bavlny do rozvoje venkova,
který znamená úpravu (4 miliony EUR ročně) prostředků pro
dílčí strop EZZF, respektive pilíř 2. V tabulce 8 výše byly
prostředky přesunuty, a to bez ohledu na to, zda je zohlední víceletý
finanční rámec. (3) Prostředky
na technickou pomoc pro rok 2013 byly stanoveny na základě původního
finančního krytí pro rozvoj venkova (přesuny z pilíře 1 nejsou
zahrnuty). Technická pomoc pro
období 2014–2020 je stanovena ve výši 0,25 % celkového finančního krytí
pro rozvoj venkova. (4) Pokryto
prostředky, jež jsou k dispozici pro technickou pomoc. Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || „Správní výdaje“ v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Pozn.: Odhaduje se, že legislativní návrhy
nebudou mít dopad na prostředky správní povahy, tj. záměrem je
provedení legislativního rámce se stávající úrovní lidských zdrojů a
správních výdajů. || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM GŘ: AGRI || Lidské zdroje || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 958,986 Ostatní správní výdaje || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 67,928 GŘ AGRI CELKEM || Prostředky || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 1 026,914 CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 1 026.914 v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) || || || Rok N[16] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || || || || || || || || Platby || || || || || || || ||
3.2.2.
Odhadovaný dopad na operační prostředky
–
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních
prostředků –
x Návrh/podnět vyžaduje využití
operačních prostředků, jak je vysvětleno dále: Prostředky na závazky v milionech EUR
(zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM VÝSTUPY Druh výstupu || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Celkem náklady SPECIFICKÝ CÍL Č. 5: Zlepšit konkurenceschopnost odvětví zemědělství a zvýšit podíl jeho hodnoty v potravinovém řetězci || || || || || || || || || || || || || || || || – Ovoce a zelenina: Uvádění na trh organizacemi producentů (OP)[17] || Podíl hodnoty produkce uváděné na trh OP na hodnotě celkové produkce || || || 830,0 || || 830,0 || || 830,0 || || 830,0 || || 830,0 || || 830,0 || || 830,0 || || 5 810.0 – Víno: Finanční krytí v členských státech – RestrukturalizaceError! Bookmark not defined. || Počet hektarů || || 54 326 || 475,1 || 54 326 || 475,1 || 54 326 || 475,1 || 54 326 || 475,1 || 54 326 || 475,1 || 54 326 || 475,1 || 54 326 || 475,1 || || 3 326.0 – Víno: Finanční krytí v členských státech – InvesticeError! Bookmark not defined. || || || 1 147 || 178,9 || 1 147 || 178,9 || 1 147 || 178,9 || 1 147 || 178,9 || 1 147 || 178,9 || 1 147 || 178,9 || 1 147 || 178,9 || || 1 252.6 – Víno: Finanční krytí v členských státech – Destilace vedlejších produktůError! Bookmark not defined. || Hektolitry || || 700 000 || 98,1 || 700 000 || 98,1 || 700 000 || 98,1 || 700 000 || 98,1 || 700 000 || 98,1 || 700 000 || 98,1 || 700 000 || 98,1 || || 686.4 – Víno: Finanční krytí v členských státech – Konzumní alkoholError! Bookmark not defined. || Počet hektarů || || 32 754 || 14,2 || 32 754 || 14,2 || 32 754 || 14,2 || 32 754 || 14,2 || 32 754 || 14,2 || 32 754 || 14,2 || 32 754 || 14,2 || || 14.2 – Víno: Finanční krytí v členských státech – Použití zahuštěného moštuError! Bookmark not defined. || Hektolitry || || 9 || 37,4 || 9 || 37,4 || 9 || 37,4 || 9 || 37,4 || 9 || 37,4 || 9 || 37,4 || 9 || 37,4 || || 261.8 – Víno: Finanční krytí v členských státech – PropagaceError! Bookmark not defined. || || || || 267,9 || || 267,9 || || 267,9 || || 267,9 || || 267,9 || || 267,9 || || 267,9 || || 1 875.3 – Ostatní: || || || || 720,2 || || 739,6 || || 768,7 || || 797,7 || || 820,3 || || 808,8 || || 797,1 || || 5 452.3 Mezisoučet za specifický cíl č. 5 || || 2 621,8 || || 2 641,2 || || 2 670,3 || || 2 699,3 || || 2 721,9 || || 2 710,4 || || 2 698,7 || || 18 763,5 SPECIFICKÝ CÍL Č. 6: Přispět k příjmům zemědělských podniků a omezit kolísavost příjmu zemědělských podniků || || || || || || || || || || || || || || || || – Přímá podpora příjmů[18] || Počet placených hektarů (v milionech) || || 161,014 || 42 876,4 || 161,014 || 43 080,6 || 161,014 || 43 297,1 || 161,014 || 43 488,1 || 161,014 || 43 454,3 || 161,014 || 43 454,3 || 161,014 || 43 454,3 || 161.014 || 303 105.0 Mezisoučet za specifický cíl č. 6 || || 42 876,4 || || 43 080,6 || || 43 297,1 || || 43 488,1 || || 43 454,3 || || 43 454,3 || || 43 454,3 || || 303 105,0 NÁKLADY CELKEM || || || || || || || || || || || || || || || || Pozn.: Bude třeba určit výstupy pro
specifické cíle 1 až 4 a 7 až 10 (viz oddíl 1.4.2 výše).
3.2.3.
Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy
3.2.3.1.
Shrnutí
–
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků –
x Návrh/podnět vyžaduje využití správních
prostředků, jak je vysvětleno dále: v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || Lidské zdroje[19] || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 958,986 Ostatní správní výdaje || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 67,928 Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || Mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || Lidské zdroje || || || || || || || || Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || || || Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || CELKEM || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 1 026,914
3.2.3.2.
Odhadované potřeby v oblasti lidských
zdrojů
–
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů –
x Návrh/podnět vyžaduje využití lidských
zdrojů, jak je vysvětleno dále: Pozn.: Odhaduje se, že legislativní návrhy
nebudou mít dopad na prostředky správní povahy, tj. záměrem je
provedení legislativního rámce se stávající úrovní lidských zdrojů a
správních výdajů. Údaje za období 2014–2020 jsou založeny na stavu pro rok
2011. Odhad vyjádřete v celých číslech
(nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo) || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) || XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 1 034 || 1 034 || 1 034 || 1 034 || 1 034 || 1 034 || 1 034 XX 01 01 02 (při delegacích) || 3 || 3 || 3 || 3 || 3 || 3 || 3 XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || || 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || || Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[20] || XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 78 || 78 || 78 || 78 || 78 || 78 || 78 XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || || XX 01 04 yy || – v ústředí || || || || || || || – při delegacích || || || || || || || XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || || 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || || Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || || CELKEM[21] || 1 115 || 1 115 || 1 115 || 1 115 || 1 115 || 1 115 || 1 115 XX je oblast politiky
nebo dotčená hlava rozpočtu. Potřeby v oblasti
lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již
vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně
přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z
dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout
v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová
omezení. Popis úkolů: Úředníci a dočasní zaměstnanci || Externí zaměstnanci ||
3.2.4.
Soulad se stávajícím víceletým finančním
rámcem
–
x Návrh/podnět je v souladu s NÁVRHY víceletého
finančního rámce NA OBDOBÍ 2014–2020. –
¨ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého
finančního rámce. –
¨ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje flexibility nebo
změnu víceletého finančního rámce.
3.2.5.
Příspěvky třetích stran
–
Návrh/podnět nepočítá se
spolufinancováním od třetích stran. –
X Návrh/podnět týkající se rozvoje venkova
(EZFRV) počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu: prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3
desetinná místa) || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Celkem Upřesněte spolufinancující subjekt || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát Spolufinancované prostředky CELKEM[22] || bude upřesněno || bude upřesněno || bude upřesněno || bude upřesněno || bude upřesněno || bude upřesněno || bude upřesněno || bude upřesněno
3.3.
Odhadovaný dopad na příjmy
–
x Návrh/podnět nemá žádný finanční
dopad na příjmy. –
¨ Návrh/podnět má tento finanční dopad: –
x dopad na vlastní zdroje –
x dopad na různé příjmy v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[23] Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || || || || || || || || U účelově
vázaných různých příjmů upřesněte dotčené
výdajové rozpočtové linie. Viz
tabulky 2 a 3 v oddíle 3.2.1. [1] Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě,
Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru
regionů Rozpočet – Evropa 2020, KOM(2011) 500 v konečném
znění, 29.6.2011. [2] Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému
hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Budoucnost
SZP do roku 2020: Řešení problémů v oblasti potravin
a přírodních zdrojů a územní problematiky, KOM(2010)
672 v konečném znění, 18.11.2010. [3] Viz zejména usnesení Evropského parlamentu ze dne 23.
června 2011, 2011/2015(INI), a závěry předsednictví ze dne 18.
března 2011. [4] Stávající legislativní rámec tvoří nařízení
Rady (ES) č. 73/2009 (přímé platby), nařízení Rady (ES) č.
1234/2007 (tržní nástroje), nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (rozvoj
venkova) a nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 (financování). [5] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o
společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální
rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského
zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a
rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o
obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj,
Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES)
č. 1083/2006, KOM(2011) 615 ze dne 6. října 2011. [6] Přehled 517 obdržených příspěvků viz
příloha 9 posouzení dopadů. [7] Úř. věst C […],[…], s. […]. [8] Úř. věst C […],[…], s. […]. [9] Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1. [10] ABM: řízení podle činností (Activity-Based
Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based
Budgeting). [11] Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b)
finančního nařízení. [12] KOM(2011) 500 v konečném znění, 29.
června 2011. [13] Vysvětlení způsobů řízení spolu s
odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html. [14] Uvedené v článku 185 finančního nařízení. [15] Přímé podpory pro období 2014–2020 zahrnují odhad
přesunů v odvětví vína na režim jednotné platby na základě
rozhodnutí přijatých členskými státy pro rok 2013. [16] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět
začíná provádět. [17] Založeno na předchozím čerpání a odhadech v
návrhu rozpočtu na rok 2012. U organizací producentů v odvětví
ovoce a zeleniny jsou prostředky v souladu s reformou tohoto odvětví
a podle výkazů o činnosti návrhu rozpočtu na rok 2012 budou
výstupy známy až koncem roku 2011. [18] Založeno na možných způsobilých oblastech pro rok
2009. [19] Založeno na průměrných nákladech ve výši 127 000
EUR na pracovní místa podle plánu pracovních míst úředníků a
dočasných zaměstnanců. [20] SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec
agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní
zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník. [21] Nezahrnuje dílčí strop rozpočtové linie
05.010404. [22] Bude stanoveno v programech rozvoje venkova
předkládaných členskými státy. [23] Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z
cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po
odečtení 25% nákladů na výběr.