DOHODA

mezi Evropským společenstvím a Andorrským knížectvím, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ

a

ANDORRSKÉ KNÍŽECTVÍ,

dále jen „smluvní strana“ nebo „smluvní strany“,

s ohledem na zavedení opatření rovnocenných opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru, dále jen „směrnice“, v rámci spolupráce, která bere v úvahu oprávněné zájmy obou smluvních stran, a v souvislosti s tím, že další třetí země, které jsou podobné v situaci jako Andorrské knížectví, budou rovněž používat opatření rovnocenná opatřením této směrnice,

SE DOHODLY NA NÁSLEDUJÍCÍCH USTANOVENÍCH:

Článek 1

Účel

1.   V rámci spolupráce mezi Evropským společenstvím a Andorrským knížectvím podléhají příjmy z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru vyplacených v Andorrském knížectví ve prospěch skutečných vlastníků, kteří jsou fyzickými osobami určenými jako rezidenti členského státu Evropského společenství postupem podle článku 3, srážkové dani vybírané platebním zprostředkovatelem usazeným na území Andorrského knížectví za podmínek stanovených v článku 7.

Tato srážková daň se vybírá s výhradou uplatnění opatření týkajících se dobrovolného poskytnutí informací v souladu s pravidly stanovenými v článku 9. Výnosy odpovídající výši srážkové daně vybrané podle článků 7 a 9 se sdílejí mezi členskými státy Evropského společenství a Andorrským knížectvím v souladu s pravidly stanovenými v článku 8.

Pro zajištění toho, aby tato dohoda byla rovnocenná směrnici, se tato opatření doplňují pravidly o výměně informací na žádost, stanovenými v článku 12, a o postupech konzultací a přezkumu stanovenými v článku 13.

2.   Smluvní strany přijmou opatření nezbytná k provádění této dohody. Andorrské knížectví přijme zejména opatření nezbytná k zajištění toho, aby platební zprostředkovatelé usazení na jeho území splnili povinnosti nezbytné k provádění této dohody, a to bez ohledu na místo usazení dlužníka, z jehož dluhu úroky plynou, a jasně stanoví předpisy o postupech a sankcích.

Článek 2

Definice skutečného vlastníka

1.   Pro účely této dohody se „skutečným vlastníkem“ rozumí fyzická osoba, která přijme výplatu úroků, nebo fyzická osoba, které je výplata úroků zajišťována, pokud neprokáže, že výplata úroků nebyla provedena či zajištěna v její vlastní prospěch, a že tedy:

a)	tato osoba jedná jako platební zprostředkovatel ve smyslu článku 4 nebo

b)	tato osoba jedná jménem právnické osoby, subjektu, jehož zisk je zdaněn v souladu s obecnou úpravou zdanění podnikatelské činnosti, subjektu kolektivního investování do převoditelných cenných papírů usazeného v členském státě Evropského společenství nebo v Andorrském knížectví nebo

c)	tato osoba jedná jménem jiné fyzické osoby, která je skutečným vlastníkem, a která v souladu s čl. 3 odst. 1 informuje platebního zprostředkovatele o totožnosti tohoto skutečného vlastníka.

2.   Pokud má platební zprostředkovatel informace naznačující, že fyzická osoba, které je úrok vyplácen nebo zajišťován, zřejmě není skutečným vlastníkem, učiní platební zprostředkovatel přiměřená opatření pro zjištění totožnosti skutečného vlastníka v souladu s čl. 3 odst. 1. Není-li platební zprostředkovatel schopen zjistit totožnost skutečného vlastníka, považuje za skutečného vlastníka danou fyzickou osobu.

Článek 3

Totožnost a bydliště skutečných vlastníků

1.   Platební zprostředkovatel určí totožnost skutečného vlastníka, která se skládá z údajů o příjmení, jménu a adrese, v souladu s předpisy proti praní špinavých peněz platnými v Andorrském knížectví.

2.   Platební zprostředkovatel určí bydliště skutečného vlastníka na základě pravidel, které se liší podle data uzavření smluvních vztahů mezi platebním zprostředkovatelem a skutečným vlastníkem úroků. S výhradou následujících podmínek se má za to, že se bydliště skutečného vlastníka nachází v té zemi, v níž má skutečný vlastník trvalé bydliště:

a)	u smluvních vztahů uzavřených před 1. lednem 2004 určí platební zprostředkovatel bydliště skutečného vlastníka podle předpisů o praní špinavých peněz platných v Andorrském knížectví;

b)

u smluvních vztahů uzavřených 1. ledna 2004 a později nebo u transakcí provedených v této době bez existence smluvního vztahu určí platební zprostředkovatel bydliště skutečného vlastníka na základě adresy uvedené v úředním dokladu totožnosti, nebo v případě potřeby na základě jakéhokoli průkazného dokladu předloženého skutečným vlastníkem, podle následujícího postupu: u fyzických osob, které předloží úřední doklad totožnosti vydaný členským státem Evropského společenství a které prohlásí, že jsou rezidenty státu, který není členem Evropského společenství, se bydliště určí na základě potvrzení o trvalém pobytu nebo potvrzení o povolení k pobytu vydaného příslušným orgánem té třetí země, o níž tato fyzická osoba prohlašuje, že je jejím rezidentem. Pokud takové potvrzení o trvalém pobytu nebo potvrzení o povolení k pobytu není předloženo, má se za to, že se bydliště nachází v členském státě Evropského společenství, který vydal úřední doklad totožnosti.

Článek 4

Definice platebního zprostředkovatele

Pro účely této dohody se „platebním zprostředkovatelem“ rozumí každý hospodářský subjekt usazený v Andorrském knížectví, který provádí nebo zajišťuje výplatu úroků přímo ve prospěch skutečného vlastníka bez ohledu na to, zda je tento subjekt dlužníkem, z jehož dluhu úroky plynou, nebo subjektem, jenž byl dlužníkem nebo skutečným vlastníkem pověřen výplatu úroků provést nebo zajistit.

Článek 5

Definice příslušného orgánu

1.   Pro účely této dohody se „příslušnými orgány“ smluvních stran rozumí orgány uvedené v příloze I.

2.   V případě třetích zemí je příslušným orgánem orgán definovaný pro účely dvoustranných nebo mnohostranných daňových smluv nebo, pokud takovýto orgán neexistuje, jakýkoli jiný orgán, který je oprávněn vydávat potvrzení o daňovém domicilu.

Článek 6

Definice výplaty úroků

1.   Pro účely této dohody se „výplatou úroků“ rozumí:

a)

vyplacené nebo na účet připsané úroky, které souvisejí s pohledávkami jakéhokoli druhu, bez ohledu na to, zda jsou zajištěny zástavním právem k nemovitosti či nikoliv a zda jsou spojeny s právem účasti na zisku dlužníka či nikoliv, a zejména příjmy z vládních cenných papírů a příjmy z obligací nebo dluhopisů, včetně prémií a výher, které se vážou k těmto cenným papírům; penále uložené za pozdní platbu se za výplatu úroků nepovažuje;

b)	úroky vzniklé nebo kapitalizované při prodeji, splacení nebo zpětném odkupu pohledávek uvedených v písmenu a);

c)

příjmy plynoucí z výplaty úroků prováděné přímo či prostřednictvím subjektu uvedeného v čl. 4 odst. 2 směrnice a rozdělované: i) subjekty kolektivního investování usazenými v členském státě Evropského společenství nebo v Andorrském knížectví; ii) subjekty, které mohou využít možnosti uvedené v čl. 4 odst. 3 směrnice a iii) subjekty kolektivního investování usazenými mimo území uvedené v článku 17;

d)

příjmy z prodeje, splacení nebo zpětného odkupu akcií či podílů v následujících podnicích a subjektech, pokud tyto podniky a subjekty investují přímo či nepřímo, prostřednictvím jiných subjektů kolektivního investování nebo subjektů uvedených níže, více než 40 % svých aktiv do pohledávek uvedených v písmenu a): i) subjekty kolektivního investování usazené v členském státě Evropského společenství nebo v Andorrském knížectví; ii) subjekty, které mohou využít možnosti uvedené v čl. 4 odst. 3 směrnice; iii) subjekty kolektivního investování usazenými mimo území uvedené v článku 17.

Andorrské knížectví však má možnost zahrnout příjmy uvedené v písmenu d) do definice výplaty úroků pouze v rozsahu, v jakém tyto příjmy odpovídají příjmům přímo nebo nepřímo plynoucím z výplat úroků podle písmen a) a b).

2.   Pokud jde o odst. 1 písm. c) a d), nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o podílu příjmů, který plyne z výplat úroků, je za výplatu úroků považována celková výše příjmů.

3.   Pokud jde o odst. 1 písm. d), nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o podílu aktiv investovaných do pohledávek nebo do akcií či podílů vymezených v uvedeném odstavci, je tento podíl považován za vyšší než 40 %. Pokud daný platební zprostředkovatel nemůže určit výši příjmů realizovaných skutečným vlastníkem, má se za to, že tyto příjmy odpovídají výnosům z prodeje, splacení nebo zpětného odkupu akcií či podílů.

4.   Pokud jde o odst. 1 písm. b) a d), může Andorrské knížectví požadovat od platebních zprostředkovatelů na svém území, aby úroky za časové období ne delší než jeden rok přepočetli na roční základ, a takto přepočtené úroky považovat za výplatu úroků i v případě, že během tohoto období nedojde k žádnému prodeji, zpětnému odkupu ani splacení.

5.   Za výplatu úroků podle odst. 1 písm. c) a d) se nepovažují příjmy související s podniky nebo subjekty, jejichž investice do pohledávek ve smyslu odst. 1 písm. a) nepřekročily 15 % jejich aktiv.

6.   Podíl uvedený v odst. 1 písm. d) a v odstavci 3 bude od 1. ledna 2011 činit 25 %.

7.   Podíl uvedený v odst. 1 písm. d) a v odstavci 5 se stanoví na základě investiční politiky vymezené v předpisech či v zakládacích dokumentech těchto podniků či subjektů; v případě neexistence těchto údajů se tento podíl stanoví na základě skutečného složení aktiv těchto podniků či subjektů.

Článek 7

Srážková daň

1.   Pokud je skutečný vlastník úroků rezidentem členského státu Evropského společenství, vybere Andorrské knížectví srážkovou daň ve výši 15 % v průběhu prvních třech let použitelnosti této dohody, 20 % v následujících třech letech a v dalších letech pak ve výši 35 %.

2.   Platební zprostředkovatel odvede srážkovou daň takto:

a)	v případě výplaty úroků ve smyslu čl. 6. odst. 1 písm. a): z částky vyplacených nebo připsaných úroků;

b)	v případě výplaty úroků ve smyslu čl. 6. odst. 1 písm. b) nebo d): z částky úroků nebo příjmů podle uvedených písmen, nebo prostřednictvím dávky s rovnocenným dopadem a hrazené příjemcem z celkové částky výnosů z prodeje, zpětného odkupu nebo splacení;

c)	v případě výplaty úroků ve smyslu čl. 6. odst. 1 písm. c): z částky příjmů podle uvedeného písmene;

d)	v případě, že Andorrské knížectví uplatňuje možnost uvedenou v čl. 6 odst. 4, z částky úroků přepočtených na roční základ.

3.   Pro účely odst. 2 písm. a) a b) se srážková daň vybírá v poměrné výši podle délky období, během něhož skutečný vlastník držel pohledávku. Není-li platební zprostředkovatel schopen toto období určit na základě informací, které mu byly sděleny, má platební zprostředkovatel za to, že skutečný vlastník držel pohledávku po celou dobu její existence, pokud tento nepředloží doklad o dni nabytí této pohledávky.

4.   Jiné daně a srážky, než je srážková daň stanovená touto dohodou, ze stejné výplaty úroků budou započteny proti srážkové dani vypočítané podle odstavců 1 až 3.

5.   S výhradou článku 10 výběr srážkové daně platebním zprostředkovatelem usazeným v Andorrském knížectví nebrání členskému státu Evropského společenství, jehož je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, ve zdanění příjmů v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy.

Pokud daňový poplatník ohlásí daňovým orgánům členského státu Evropského společenství, jehož je rezidentem, příjem z úroku vyplaceného platebním zprostředkovatelem usazeným v Andorrském knížectví, zdaní se tento příjem ve stejné sazbě jako té, která se vztahuje na úroky získané v daném členském státě.

Článek 8

Sdílení výnosů

1.   Andorrské knížectví si ponechá 25 % výnosů plynoucích ze srážkové daně uvedené v článku 7 a 75 % těchto výnosů převede členskému státu Evropského společenství, jehož je skutečný vlastník rezidentem.

2.   Tyto převody se uskuteční pro každý kalendářní rok v jedné transakci za každý členský stát, a to nejpozději do šesti měsíců po skončení kalendářního roku, ve kterém byla daň vybrána.

Andorrské knížectví přijme opatření nezbytná k zajištění řádného fungování systému sdílení výnosů.

Článek 9

Dobrovolné poskytnutí informací

1.   Andorrské knížectví stanoví postup, který skutečnému vlastníkovi umožní vyhnout se srážkové dani podle článku 7, pokud skutečný vlastník předloží svému platebnímu zprostředkovateli potvrzení vydané na své jméno příslušným orgánem členského státu, jehož je rezidentem, v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

2.   Na žádost skutečného vlastníka vystaví příslušný orgán členského státu, jehož je rezidentem, potvrzení, které obsahuje následující údaje:

a)	příjmení, jméno, adresu a daňové či jiné identifikační číslo skutečného vlastníka; pokud takové číslo není k dispozici, datum a místo narození skutečného vlastníka;

b)	jméno a adresu platebního zprostředkovatele;

c)	číslo účtu skutečného vlastníka nebo, pokud není číslo účtu k dispozici, označení cenného papíru.

Toto potvrzení je platné nejdéle po dobu tří let. Potvrzení se vystaví všem skutečným vlastníkům, kteří o ně požádají, do dvou měsíců po předložení žádosti.

Článek 10

Zamezení dvojího zdanění

1.   Členský stát Evropského společenství, jehož je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, zajistí, aby bylo zamezeno jakémukoliv dvojímu zdanění, k němuž by mohlo dojít v důsledku uplatnění srážkové daně uvedené v článku 7, a to podle odstavců 2 a 3 tohoto článku.

2.   Pokud úroky přijaté skutečným vlastníkem podléhají v Andorrském knížectví srážkové dani podle článku 7, započte členský stát Evropského společenství, jehož je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, skutečnému vlastníkovi daň ve výši daně sražené podle vnitrostátních právních předpisů tohoto členského státu. Přesáhne-li tato částka výši daně splatné v souladu s vnitrostátními právními předpisy tohoto členského státu z celkové výše úroků, které podléhají srážkové dani, vyplatí členský stát, jehož je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, skutečnému vlastníkovi rozdíl mezi částkou sražené a splatné daně.

3.   Pokud byl na úroky přijaté skutečným vlastníkem uplatněn kromě srážkové daně podle článku 7 ještě jiný druh srážkové daně a členský stát Evropského společenství, jehož je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, započte tuto jinou srážkovou daň v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy nebo smlouvou o zamezení dvojího zdanění, započte se tato jiná srážková daň před uplatněním postupu podle odstavce 2.

4.   Členský stát Evropského společenství, jehož je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, může nahradit postup daňového zápočtu podle odstavců 2 a 3 vrácením srážkové daně podle článku 7.

Článek 11

Obchodovatelné dluhové cenné papíry

1.   Ode dne použitelnosti této dohody a dokud bude Andorrské knížectví uplatňovat srážkovou daň podle článku 7 a pokud alespoň jeden členský stát Evropského společenství rovněž uplatňuje podobnou srážkovou daň, avšak nejpozději do 31. prosince 2010, nebudou domácí ani mezinárodní dluhopisy ani jiné obchodovatelné dluhové cenné papíry, které byly poprvé emitovány před 1. březnem 2001 nebo u kterých byl původní prospekt schválen před tímto datem příslušnými orgány ve smyslu směrnice Rady 80/390/EHS, příslušnými orgány Andorrského knížectví nebo příslušnými orgány třetích zemí, považovány za pohledávky ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. a), pokud k 1. březnu 2002 nebo později nedojde k žádné další emisi těchto obchodovatelných dluhových cenných papírů.

2.   Pokud však alespoň jeden členský stát Evropského společenství rovněž uplatňuje obdobná ustanovení, použije se ustanovení tohoto článku i po 31. prosinci 2010 ve vztahu k obchodovatelným dluhovým cenným papírům:

—	které obsahují doložku „gross-up“ a doložku předčasného splacení a

—	u kterých je platební zprostředkovatel podle článku 4 usazen v Andorrském knížectví a

—	u kterých tento platební zprostředkovatel vyplácí úrok nebo zajišťuje výplatu úroku přímo ve prospěch skutečného vlastníka, který je rezidentem členského státu Evropského společenství.

Přestanou-li všechny členské státy uplatňovat obdobná ustanovení, použijí se nadále ustanovení tohoto článku pouze ve vztahu k obchodovatelným dluhovým cenným papírům:

—	které obsahují doložku „gross-up“ a doložku předčasného splacení a

—	u kterých je platební zprostředkovatel emitenta usazen v Andorrském knížectví a

—	u kterých tento platební zprostředkovatel vyplácí úrok nebo zajišťuje výplatu úroku přímo ve prospěch skutečného vlastníka, který je rezidentem členského státu Evropského společenství.

Pokud došlo k 1. březnu 2002 nebo později k další emisi některého z výše uvedených obchodovatelných cenných papírů vydaných vládou či obdobným subjektem jednajícím jako orgán veřejné moci nebo subjektem, jehož úloha je uznána mezinárodní smlouvou, je celá emise takového cenného papíru skládající se z původní emise a ze všech emisí pozdějších považována za pohledávku ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. a).

Pokud došlo k 1. březnu 2002 nebo později k další emisi výše uvedeného obchodovatelného cenného papíru vydaného jiným emitentem neuvedeným v předchozím pododstavci, považuje se tato další emise za pohledávku ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. a).

3.   Tento článek nebrání členským státům Evropského společenství a Andorrskému knížectví ve zdanění příjmů z obchodovatelných dluhových cenných papírů uvedených v odstavci 1 v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy.

Článek 12

Výměna informací na žádost

1.   Příslušné orgány Andorrského knížectví a členských států Evropského společenství si vyměňují informace o jednání, které je pro příjmy, na které se vztahuje tato dohoda, podle právních předpisů dožádaného státu daňovým podvodem nebo podobný protiprávním činem. „Podobným protiprávním činem“ se rozumí pouze činy se stejnou úrovní protiprávnosti, jakou má podle právních předpisů dožádaného státu trestný čin daňového podvodu.

Dokud Andorrské knížectví nezavede skutkovou podstatu trestného činu daňového podvodu do svých vnitrostátních právních předpisů, zavazuje se, je-li dožádaným státem, považovat pro účely prvního pododstavce za trestný čin daňového podvodu jednání, které v důsledku podvodného jednání poškozuje finanční zájmy daňových orgánů žádajícího státu a podle právních předpisů Andorrského knížectví je trestným činem podvodu.

Na řádně odůvodněnou žádost poskytne dožádaný stát informace týkající se uvedených záležitostí, které v rámci trestního nebo jiného řízení žádající stát vyšetřuje nebo může vyšetřovat.

2.   Při rozhodování o tom, zda určité informace mohou být v odpovědi na žádost poskytnuty, uplatní dožádaný stát promlčecí lhůty použitelné podle právních předpisů žádajícího státu namísto promlčecích lhůt dožádaného státu.

3.   Dožádaný stát poskytne informace, pokud žádající stát má důvodné podezření, že určité jednání je trestným činem daňového podvodu nebo podobným protiprávním činem. Pokud je dožádaným státem Andorrské knížectví, musí být o přípustnosti žádosti rozhodnuto ve lhůtě dvou měsíců soudním orgánem Andorrského knížectví na základě předložených důvodů vzhledem k podmínkám stanoveným tímto článkem.

4.   Podezření žádajícího státu na spáchání protiprávního činu může vycházet z:

a)	dokumentů, ať ověřených či neověřených, mimo jiné včetně účetních knih, účetních dokladů nebo dokladů týkajících se bankovních účtů;

b)	svědectví daňového poplatníka;

c)	informací získaných od informátora nebo jiné třetí osoby, které byly nezávisle potvrzeny nebo je lze jinak považovat za důvěryhodné nebo

d)	nepřímých důkazů vyplývajících z okolností.

5.   Každá informace vyměněná tímto způsobem je považována za důvěrnou a může být sdělena jen osobám nebo příslušným organům smluvní strany, které mají vědět o zdanění výplat úroků podle článku 1, buď s ohledem na srážkovou daň a příslušné výnosy, které jsou uvedeny v článcích 7 a 8, nebo s ohledem na dobrovolné poskytnutí informací podle článku 9. Tyto osoby nebo orgány mohou sdělit takto získané informace v průběhu veřejných soudních jednání nebo v rozsudcích, které se tohoto zdanění týkají.

Informace mohou být sděleny jiné osobě nebo orgánu pouze s písemným a předběžným souhlasem příslušného orgánu strany, která informace sdělila.

6.   Andorrské knížectví souhlasí s tím, že zahájí dvoustranná jednání s každým členským státem, který si to bude přát, jejichž cílem je vymezit jednotlivé kategorie případů spadajících pod „podobné protiprávní činy“ podle postupu používaného v tomto členském státě.

Článek 13

Konzultace a přezkum

1.   Alespoň každé tři roky nebo na žádost kterékoliv smluvní strany se uskuteční vzájemná konzultace smluvních stran za účelem přezkoumání a, považují-li to smluvní strany za nutné, zlepšení technického fungování této dohody a zhodnocení mezinárodního vývoje. Konzultace proběhnou do jednoho měsíce od předání žádosti nebo, v naléhavých případech, co nejdříve.

Na základě tohoto zhodnocení mohou smluvní strany uskutečnit konzultace za účelem přezkoumání toho, zda je nutné provést změny v této dohodě s ohledem na mezinárodní vývoj.

2.   Jakmile budou k dispozici dostatečné zkušenosti z plného provádění čl. 7 odst. 1, proběhne vzájemná konzultace smluvních stran za účelem přezkoumání, zda je nutné provést změny v této dohodě s ohledem na mezinárodní vývoj.

3.   Pro účely konzultací uvedených v odstavcích 1 a 2 se smluvní strany informují o možném vývoji, který by mohl ovlivnit řádné fungování této dohody. To zahrnuje i jakoukoliv příslušnou dohodu mezi jednou smluvní stranou a třetím státem.

4.   Dojde-li mezi příslušnými orgány Andorrského knížectví a jedním nebo více příslušnými orgány členských států Evropského společenství podle článku 5 této dohody k jakékoli neshodě týkající se výkladu nebo provádění této dohody, snaží se tyto orgány svůj spor vyřešit vzájemnou dohodou. O výsledcích svých konzultací neprodleně informují Komisi Evropských společenství a příslušné orgány ostatních členských států. Pokud jde o otázky výkladu, může se Komise na žádost kteréhokoliv příslušného orgánu těchto konzultací zúčastnit.

Článek 14

Provádění

1.   Provádění této dohody je podmíněno přijetím a prováděním opatření, která odpovídají opatřením směrnice nebo této dohody nebo jsou s nimi rovnocenná a která stanoví stejné dny provedení, závislými nebo přidruženými územími členských států uvedenými ve zprávě Rady (Hospodářské a finanční záležitosti) pro zasedání Evropské rady v Santa Maria da Feira ve dnech 19. a 20. června 2000, stejně jako Spojenými státy americkými, Monakem, Lichtenštejnskem, Švýcarskem a San Marinem.

2.   Nejméně šest měsíců přede dnem uvedeným v odstavci 6 přijmou smluvní strany vzájemnou dohodou rozhodnutí o tom, zda bude splněna podmínka stanovená v odstavci 1, s ohledem na to, kdy v dotčených třetích zemích a závislých nebo přidružených územích vstoupí příslušná opatření v platnost. Pokud smluvní strany nerozhodnou o tom, že tato podmínka bude splněna, stanoví vzájemnou dohodou pro účely odstavce 6 nové datum.

3.   Aniž jsou dotčeny jeho institucionální předpisy, bude Andorrské knížectví tuto dohodu provádět ode dne uvedeného v odstavci 6 a oznámí to Evropskému společenství.

4.   Pokud v souladu s právem Společenství pozbude směrnice nebo její část dočasně nebo trvale použitelnosti nebo pokud členský stát pozastaví uplatňování svých prováděcích předpisů, může kterákoliv smluvní strana s okamžitou platností pozastavit provádění této dohody nebo některých jejích částí, a to oznámením druhé smluvní straně.

5.   Pokud některá z uvedených pěti třetích zemí (Spojené státy americké, Monako, Lichtenštejnsko, Švýcarsko a San Marino) nebo některé ze závislých nebo přidružených území členských států Evropského společenství uvedených v odstavci 1 následně přestane uplatňovat opatření, která odpovídají opatřením směrnice nebo jsou s nimi rovnocenná, může kterákoliv smluvní strana rovněž pozastavit provádění této dohody, a to oznámením druhé smluvní straně. K pozastavení provádění dojde nejdříve dva měsíce po oznámení. Provádění dohody se obnoví co nejdříve po opětovném zavedení opatření.

6.   Smluvní strany přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto dohodou nejpozději do 1. července 2005.

Článek 15

Podpis, vstup v platnost a vypovězení

1.   Tato dohoda bude ratifikována nebo schválena smluvními stranami v souladu s jejich vnitřními postupy. Dokončení těchto postupů si smluvní strany vzájemně oznámí. Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po posledním oznámení.

2.   Kterákoli smluvní strana může tuto dohodu vypovědět prostřednictvím oznámení druhé smluvní straně. V takovém případě pozbude dohoda platnosti dvanáct měsíců od oznámení.

Článek 16

Žádosti a konečné vyúčtování

1.   Vypovězením nebo úplným či částečným pozastavením této dohody nejsou dotčeny žádosti fyzických osob.

2.   V takovém případě vystaví Andorrské knížectví do konce období platnosti této dohody konečné vyúčtování a provede konečnou platbu členským státům Evropského společenství.

Článek 17

Územní působnost

Tato dohoda se na jedné straně vztahuje na území, na která se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství za podmínek v ní stanovených, a na území Andorrského knížectví na straně druhé.

Článek 18

Přílohy

1.   Obě dvě přílohy tvoří nedílnou součást této dohody.

2.   Seznam příslušných orgánů v příloze I může být změněn pouhým oznámením zaslaným druhé smluvní straně Andorrským knížectvím, pokud jde o orgán uvedený v písmeniu a) této přílohy, a Evropským společenstvím, pokud jde o ostatní orgány.

Seznam obdobných subjektů uvedený v příloze II lze změnit vzájemnou dohodou.

Článek 19

Jazyky

1.   Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, německém, nizozemském, polském, portugalském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a katalánském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

2.   Maltské znění ověří smluvní strany na základě výměny dopisů. Toto znění má stejnou platnost jako znění uvedená v odstavci 1.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této dohodě své podpisy.

MEMORANDUM O POROZUMĚNÍ

mezi Evropským společenstvím, Belgickým královstvím, Českou republikou, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Estonskou republikou, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Polskou republikou, Portugalskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a Andorrským knížectvím

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ,

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

ČESKÁ REPUBLIKA,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ESTONSKÁ REPUBLIKA,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

KYPERSKÁ REPUBLIKA,

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKÁ REPUBLIKA,

REPUBLIKA MALTA,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

POLSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

SLOVENSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA

a

ANDORRSKÉ KNÍŽECTVÍ,

SE DOHODLY TAKTO:

U příležitosti uzavření dohody o přijetí opatření rovnocenných opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru (dále jen „směrnice“) Evropské společenství, jeho členské státy a Andorrské knížectví podepsaly toto memorandum o porozumění, které doplňuje uvedenou dohodu.

1.

Signatáři tohoto memoranda o porozumění považují uvedenou dohodu mezi Evropským společenstvím a Andorrským knížectvím a toto memorandum o porozumění za přijatelnou dohodu, která chrání oprávněné zájmy stran. Proto budou dohodnutá opatření provádět v dobré víře a bez řádného důvodu nepodniknou jednostranné kroky, které by bez řádného důvodu narušily tuto dohodu. Pokud bude zjištěn jakýkoliv významný rozdíl mezi oblastí působnosti směrnice přijaté dne 3. června 2003 a této dohody, zejména pokud jde o článek 4 a článek 6 této dohody, zahájí smluvní strany neprodleně konzultace v souladu s čl. 13 odst. 4 této dohody s cílem zajištění toho, že rovnocenný charakter opatření stanovených touto dohodou zůstane zachován.

2.	Evropské společenství se zavazuje, že během přechodného období stanoveného ve směrnici zahájí jednání s dalšími významnými finančními centry, aby tyto subjekty uplatňovaly opatření rovnocenná opatřením směrnice.

3.

S ohledem na uplatnění článku 12 uvedené dohody se Andorrské knížectví zavazuje zavést během prvního roku platnosti dohody do svých právních předpisů vymezení skutkové podstaty trestného činu daňového podvodu, která bude zahrnovat alespoň použití falešných či padělaných dokladů nebo dokladů uznaných za obsahově nesprávné s úmyslem oklamat daňové orgány v oblasti zdanění příjmů z úspor. Signatáři tohoto memoranda o porozumění berou na vědomí, že tato definice daňového podvodu se týká pouze potřeb souvisejících se zdaněním úspor v rámci dohody a nijak nebrání vývoji nebo rozhodnutím týkajícím se daňového podvodu za jiných okolností a na jiných fórech.

4.	Andorrské knížectví a každý členský stát Evropského společenství, který si tak bude přát, zahájí dvoustranná jednání za účelem vymezení správního postupu výměny informací.

5.

Signatáři tohoto memoranda o porozumění slavnostně prohlašují, že podpis dohody o zdanění úspor představuje společně se zahájením jednání o měnové dohodě významný krok v prohlubování spolupráce mezi knížectvím a Evropskou unií. V rámci tohoto prohlubování a souběžně s dvoustrannými jednáními podle bodu 4 zahájí Andorrské knížectví a každý členský stát Evropského společenství konzultace o vymezení širší oblasti hospodářské a daňové spolupráce. Tyto konzultace budou probíhat v duchu vzájemné spolupráce, se zřetelem na snahu Andorrského knížectví o sbližování v oblasti daní, důkazem čehož je podepsání této dohody. Tyto konzultace by mohly vést zejména k uskutečnění: — dvoustranných programů hospodářské spolupráce s cílem podpořit integraci andorrské ekonomiky do ekonomiky evropské, — dvoustranné spolupráce v daňové oblasti zaměřené na přezkoumání podmínek, za kterých by mohlo dojít ke zrušení nebo snížení srážkové daně vybírané členskými státy z výnosů poskytování služeb a finančních produktů.