Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52022AE5904

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Na cestě k silnému a udržitelnému odvětví řas v EU (COM(2022) 592 final)

EESC 2022/05904

Úř. věst. C 228, 29.6.2023, pp. 126–131 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

29.6.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 228/126


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Na cestě k silnému a udržitelnému odvětví řas v EU

(COM(2022) 592 final)

(2023/C 228/18)

Zpravodaj:

Zsolt KÜKEDI

Žádost o vypracování stanoviska

Evropská komise, 8. 2. 2023

Právní základ

Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

Rozhodnutí plenárního shromáždění

27. 4. 2023

Právní základ

čl. 52 odst. 2 jednacího řádu

Odpovědná sekce

Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí

Přijato v sekci

13. 4. 2023

Přijato na plenárním zasedání

27. 4. 2023

Plenární zasedání č.

578

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

147/0/1

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá sdělení Komise o vybudování silného a udržitelného odvětví řas v EU. Řasy mohou v mnoha ohledech přispět ke zmírnění dopadů změny klimatu a k udržitelnému zásobování rychle rostoucí světové populace potravinami a energií.

1.2.

Evropská veřejnost nemá na řasy jednotný názor. Zejména v oblastech sousedících se znečištěnými vodami vyvolává přemnožení řas obavy. Zároveň jsou však řasy v mnoha zemích, částečně i díky evropským inovacím, považovány za možné řešení problémů. EHSV upozorňuje, že v souvislosti s rozvojem odvětví řas je třeba posílit důvěru v tyto produkty a věnovat větší pozornost jejich bezpečnosti.

1.3.

EHSV konstatuje, že ve sdělení se dostatečně nezdůrazňuje možnost využití řas pěstovaných ve sladkovodních podmínkách jako zdroje potravy. To se navíc nemusí nutně týkat pouze sladkovodních podmínek, ale také eutrofizované sladké vody, použité termální vody a jiné odpadní vody, které mohou sloužit k ekologickým nebo energetickým účelům. Tento obrovský, ale nedostatečně využívaný zdroj by měl být využit k rozvoji Evropy, a zejména venkovských oblastí v EU.

1.4.

Makrořasy v mořských pobřežních vodách mohou pro rybářské podniky představovat dodatečný zdroj příjmů. Jejich těžba snižuje eutrofizaci a může vést k cenným ekosystémovým produktům a službám, zejména tím, že pro některé druhy poskytuje nová stanoviště. Odvětví sladkovodních makrořas se teprve začíná rozvíjet a mělo by být zohledněno v připravovaných dokumentech týkajících se této politiky.

1.5.

V EU je kontinuální pěstování mikrořas možné především v uzavřeném reaktoru, což s sebou nese obrovské kapitálové nároky. Na druhou stranu je však vysoce produktivní a spolehlivé a má předvídatelnou kvalitu. Kromě toho je možné mikrořasy pěstovat také ve sladkých vodách a jezerech v jižní Evropě.

1.6.

Pro některé členské státy, které nemají mořské pobřeží (např. Maďarsko, Česko a Slovensko), představuje produkce mikrořas prakticky jedinou možnost, kterou mohou využít. Některé z těchto zemí zároveň disponují vysokou úrovní vědeckých a technologických znalostí, které by měly být využity při budování evropského odvětví řas.

1.7.

K makrořasám a mikrořasám je zapotřebí přistupovat odlišně, neboť nabízejí širokou škálu možností a mají odlišné vlastnosti, odlišný vliv a je nutné je také odlišným způsobem regulovat. EHSV má za to, že ve sdělení je věnována přiměřená pozornost jak makrořasám, tak mikrořasám, doporučuje však prozkoumat, jak by pro některé členské státy (které nemají mořské pobřeží) mohly být přínosné řasy pěstované ve sladkovodním prostředí. EHSV doporučuje zaujmout vyváženější a integrovanější přístup k souvisejícím odvětvím, jasně rozlišovat mezi pravomocemi EU a pravomocemi členských států a případně chránit vnitřní trh před levnými výrobky z dovozu.

1.8.

Na rozdíl od dostupnosti a cen energie (jak z hlediska výroby, tak dovozu), hnojiv a krmných přísad, rostoucího množství organického odpadu a úbytku orné půdy nepředstavují dodávky potravin v EU zatím problém. Technologie schopné komplexně vyřešit tyto naléhavé problémy, včetně produkce a využití řas, si zaslouží širokou podporu.

1.9.

EHSV konstatuje, že podle sdělení mají řasy obrovský hospodářský potenciál, nicméně teoreticky má jejich pěstování je ještě vyšší potenciál, a je tedy schopno uspokojit rostoucí poptávku. Finanční prostředky EU však lze využít jen na životaschopná a udržitelná ekonomická řešení, a proto EHSV žádá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost hospodářské účinnosti produkce řas a brala v potaz také environmentální a sociální hledisko.

1.10.

Jak navrhl EHSV, v zájmu přijetí ze strany společnosti a trhu je třeba při rozvoji odvětví řas podporovat šíření znalostí a informací o tomto novém odvětví, a žádá proto Evropskou komisi, aby na toto navrhované opatření kladla zvláštní důraz prostřednictvím reprezentativních průzkumů, akčních plánů pro jednotlivé země a zapojením odvětvových organizací, případně vytvořením nových.

1.11.

EHSV doporučuje, aby Evropská komise, příslušné členské státy a subjekty působící v odvětví řas zvážily v souvislosti s rozvojem tohoto odvětví následující návrhy:

začlenit produkci řas do stávajících hodnotových řetězců zemědělských potravin, krmiv a průmyslových a energetických surovin;

klást ve sdělení větší důraz na produkci řas ve sladkovodním prostředí;

zahájit proces standardizace zahrnující všechny řasy, který by mohl zahrnovat i vypracování integrované strategie pro mořské produkty;

na základě osvědčených správních postupů odstranit roztříštěnost právních předpisů a rozšířit modely udělování povolení i na řasy;

zařadit různé druhy řas do katalogu potravin EU;

odstranit nedostatky, pokud jde o technické znalosti, technologie a inovace, a to prostřednictvím ambiciózního programu krátkodobého a střednědobého financování výzkumu;

zřídit banky množitelského materiálu řas, financovat jejich provoz a zajistit, aby suroviny určené pro producenty řas a projekty výzkumu a vývoje byly dostupné za rozumnou cenu;

v zájmu vytvoření ekonomicky životaschopného odvětví řas je třeba přezkoumat ekonomické aspekty jejich produkce a potenciálního využití a zajistit ochranu vnitřního trhu před levným dovozem.

1.12.

EHSV vyzývá evropské orgány a instituce, aby se začaly prioritně zabývat problematikou vody a vypracovaly „modrou dohodu pro Evropu“ s cílem chránit vodní zdroje, lépe je využívat a odpovídajícím způsobem řešit související problémy. Rozvoj odvětví řas v EU představuje v této souvislosti důležitý krok.

2.   Obecné připomínky

2.1.

Evropská komise předložila dne 15. listopadu 2022 sdělení s názvem Na cestě k silnému a udržitelnému odvětví řas v EU (1). Navrhuje v něm vyvinout nové a udržitelné způsoby výživy a zajistit udržitelné dodávky energie pro rychle rostoucí celosvětovou populaci. Zároveň zdůrazňuje, že pro zajištění bezpečnosti dodávek surovin a energie musíme plně využívat potenciálu řas jako obnovitelného zdroje v Evropě.

2.2.

Sdělení Evropské komise je zcela logické a v souladu s řadou dosud zveřejněných dokumentů na toto téma, které uznávají značný hospodářský potenciál i sociální a ekologické přínosy pěstování mikrořas a makrořas ve velkém měřítku v EU. Ve sdělení je uvedeno 23 opatření zaměřených na zlepšení správního rámce a legislativy, vytvoření příznivějšího podnikatelského prostředí pro využívání řas, zvýšení společenského povědomí a přijetí řas a produktů z nich ze strany spotřebitelů a také na odstranění nedostatků z hlediska znalostí, výzkumu a technologií.

2.3.

V evropských politikách, ať už v Zelené dohodě pro Evropu (2) nebo ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (3), se zdůrazňuje potenciál (mořských) řas a dalších produktů na bázi řas coby zdroje bílkovin pro výrobu potravin a krmiv s nízkou uhlíkovou stopou. Ve sdělení Strategické zásady pro udržitelnější a konkurenceschopnější akvakulturu v EU na období 2021–2030 (4) se uvádí, že je třeba podporovat pěstování řas, a to jak makrořas (mořských řas), tak mikrořas, jako způsobu, kterým lze přispět k dosažení několika cílů stanovených v Zelené dohodě pro Evropu. Komise ve svém sdělení Udržitelné uhlíkové cykly (5) uznává potenciál řas pro modrou nízkouhlíkovou ekonomiku. Potenciál řas pro zajištění udržitelného potravinového systému a celosvětové potravinové zabezpečení je zmíněn rovněž ve sdělení o udržitelné modré ekonomice (6).

2.4.

Řasy jsou nejen surovinou šetrnou k životnímu prostředí (a tedy „zelenou“), ale jejich systémové využívání je v souladu s hlavní zásadou minimalizace odpadu, která je základem modré ekonomiky, takže jsou potenciálně jak „modrým“, tak „zeleným“ produktem.

2.5.

Pěstování řas je přínosné z hlediska téměř všech aspektů Zelené dohody pro Evropu:

ochrana klimatu prostřednictvím dekarbonizace;

zásobování energií prostřednictvím výroby bioplynu a biopaliv;

dosažení oběhového hospodářství díky nakládání s odpady a absenci znečišťujících látek;

podpora zdravého potravinového systému šetrného k životnímu prostředí;

zachování a obnova ekosystémů a biologické rozmanitosti a rozvoj environmentálních služeb;

nezpůsobuje znečištění.

Intenzifikace produkce řas otevírá konkrétně následující možnosti (7):

udržitelná výroba potravin (včetně dětských příkrmů) nebo potravinových doplňků (například vitamínů nebo karagenanů) bez využití orné půdy;

výroba bioplynu a biopaliv nejnovější generace;

výroba kosmetiky, výrobků pro zdravotní péči (léčivé výtažky, pigmenty, talasoterapie) a průmyslových surovin (buničina/vláknina z z biologického materiálu) s vysokou přidanou hodnotou;

výroba doplňků stravy (zlepšení výnosů nebo kvality, snížení potřeby sójové nebo rybí moučky);

výroba biostimulantů pro plodiny (pomocné půdní látky, postřik listů);

přínosy pro ochranu životní prostředí (čištění odpadních vod, měření čistoty vody, povolenky na emise uhlíku).

2.6.

Komise se v předmětném sdělení „zabývá potenciálem řas v EU a stanoví jednotný přístup, včetně cílených opatření zaměřených na podporu rozšíření regenerativního pěstování a produkce řas v celé EU a za účelem rozvoje a posílení masového charakteru trhů s potravinářskými i nepotravinářskými produkty na bázi řas“.

2.7.

„Regenerativní pěstování a produkce řas“ nejenže umožňuje přeměnit sluneční energii a živiny na rostlinnou biomasu a podpořit obnovu ekosystémů, ale „pěstování mořských řas může poskytovat cenné ekosystémové statky a služby, včetně zajištění nových stanovišť pro ryby a pohyblivé druhy bezobratlých“.

2.8.

Moře a oceány zatím představují obrovský, ale prakticky nevyužívaný zdroj: poskytují „v současné době pouhá 2 % lidské stravy, přestože pokrývají více než 70 % zemského povrchu“. Využívání vodního prostředí se přitom může týkat nejen moří a oceánů, ale také eutrofizované sladké vody (ať už řek a jezer nebo umělých nádrží, zavlažovacích kanálů atd.), užitkové termální vody a odpadních vod.

2.9.

Řasy by mohly účinně a udržitelně zmírnit problém s dostupností hnojiv, složek krmiv a energie způsobený rusko-ukrajinskou válkou (8).

2.10.

Potenciál růstu poptávky po řasách je obrovský (9): zatímco v roce 2019 činila evropská poptávka po mořských řasách přibližně 270 000 tun, do roku 2030 by mohla vzrůst na 8 milionů tun a dosáhnout hodnoty 9 miliard EUR. Takové zvýšení by mohlo vytvořit přibližně 85 000 pracovních míst, odstranit z evropských moří tisíce tun fosforu a dusíku ročně, snížit emise CO2 až o 5,4 milionu tun ročně a zmírnit tlak na souš. EHSV konstatuje, že pěstování řas má teoreticky ještě vyšší potenciál, než je současná poptávka, a je tedy schopno nárůst poptávky uspokojit.

3.   Konkrétní připomínky

3.1.

Průměrný Evropan, ale i podniky, obecně vnímají řasy negativně: vybaví se jim představa pláže zarostlé chaluhami nebo sladkovodního jezera, které kvůli přemnožení řas mění barvu. Řasy jsou však díky své fyzické struktuře a způsobu života jedinečné a užitečné organismy.

3.2.

Pojem „řasy“ ve skutečnosti označuje skupinu přibližně 72 500 druhů (10) vodních fotosyntetických organismů. 20 % těchto druhů tvoří makrořasy, tj. velké mnohobuněčné řasy, které se obvykle vyskytují v moři, zatímco zbytek jsou mikrořasy, které lze účinně pěstovat i uměle a mají všestrannější využití, ale jejich produkce je dražší. V iniciativě se k makrořasám a mikrořasám přistupuje vyváženě, neboť v současné době se na celém světě produkuje 36 milionů tun makrořas a 0,05 milionu tun mikrořas.

3.3.

Sdělení nabízí pro evropské odvětví produkce řas ambiciózní, ale realistické vyhlídky. Odvětví řas je včetně svých možností a omezení do značné míry přesně analyzováno, program je soudržný a opatření se zdají být obecně konkrétní a relevantní pro rozvoj evropského odvětví řas v blízké budoucnosti. Některé detaily je však třeba dále objasnit a vysvětlit. Pokud jde o provádění, je třeba zajistit soudržnost s dalšími odvětvími, jako je tradiční zemědělsko-potravinářské odvětví a odvětví mořských plodů (rybolov a živočišná akvakultura).

3.4.

V současné době je produkce řas zcela oddělena od ostatních odvětví zemědělské produkce. Je však důležité, aby produkce řas nebyla vnímána jako zcela samostatné odvětví, ale aby byla spíše začleněna do stávajících hodnotových řetězců zemědělských potravin, krmiv a průmyslových a energetických surovin. EHSV zdůrazňuje, že je třeba regulovat produkci řas a související činnosti v rámci společného systému, zejména s ohledem na tyto aspekty:

odvětví elektráren a čištění odpadních vod (komplexní čištění odpadních vod, zpětné získávání odpadního tepla a CO2);

integrace zemědělských bioplynových stanic s výrobou nebo využíváním řas (například využití kejdy, snížení poptávky po zemědělské půdě, využití řas jako doplňkového substrátu pro výrobu bioplynu);

částečná náhrada potřeby bílkovinných krmiv pro hospodářská zvířata (související výzkum v oblasti výživy a dietetiky);

udržitelná obnova ekosystémů vodních toků postižených eutrofizací.

3.5.

Vzhledem k tomu, že se jedná o nové a nedostatečně rozvinuté odvětví, je třeba věnovat zvláštní pozornost podpoře jeho rozvoje a zahájení procesu standardizace. Současně by mohla být vypracována integrovaná strategie pro mořské plody a další mořské potraviny, která by zahrnovala činnosti, jako je rybolov, využívání volně žijících organismů a živočišná akvakultura, a kromě potravinářského odvětví by se zabývala také otázkou biopaliv na bázi řas. Pěstování mořských řas může být také alternativní činností pro rybáře, kteří se potýkají s klesající produkcí jiných surovin a rostoucími náklady a možná budou muset přeorientovat své tradiční činnosti. Tento integrovaný přístup se v tomto sdělení téměř neodráží.

3.6.

Řada opatření uvedených ve sdělení se zaměřuje především na pěstování mořských řas. Tento přístup je vzhledem k nynější míře produkce makrořas a mikrořas a současné nedostatečně rozvinuté produkci mikrořas v Evropě pochopitelný, nicméně cíl rozvoje by se měl týkat všech druhů řas. Mořské řasy lze v závislosti na jejich druhu a využití pěstovat v zemích s mořským pobřežím a na ostrovech, obvykle v přírodních podmínkách. Pěstování mikrořas, které obvykle probíhá na souši, má však také velký význam, zejména z hlediska výroby bílkovin a lipidů, a nemělo by se na něj zapomínat. Jde především o sladkovodní mikrořasy i makrořasy a plodiny využívané v odpadních vodách, které jsou slibným zdrojem biomasy určené pro využití jako biologické suroviny, díky nimž lze diverzifikovat hospodářskou strukturu izolovaných a vylidněných území, a přispět tak k Dlouhodobé vizi pro venkovské oblasti EU (11).

3.7.

Jednou z hlavních obecně známých překážek produkce, zejména makrořas, a to jak v moři, tak na souši, je roztříštěnost právních předpisů a jejich velké rozdíly nejen mezi členskými státy, ale i mezi regiony v rámci jedné země, nebo dokonce neexistence jakýchkoli právních předpisů týkajících se řas, neboť modely pro udělování povolení byly zpravidla navrženy jen pro vodní živočichy (ryby, měkkýše atd.). Ve formulářích používaných v povolovacím řízení nejsou řasy často vůbec uvedeny, takže o povolení k jejich pěstování nelze ani požádat. EHSV doporučuje, aby byl vypracován komplexní celoevropský přehled všech právních předpisů a správních postupů platných pro jednotlivé fáze pěstování řas a pro každou oblast jejich použití (potraviny, krmiva, biopaliva, kosmetika, léčiva atd.), který by sloužil členským státům jako vodítko pro rozvoj osvědčených správních postupů a pro vytvoření rovných podmínek pro obchod v rámci EU i mimo ni.

3.8.

V zájmu rozvoje skutečně evropského potravinářského odvětví řas je nezbytné podpořit zařazení druhů nebo skupin řas do katalogu potravin EU. Mnoho v současnosti uznaných druhů pochází ze třetích zemí (zejména z Asie), což může být překážkou zejména pro menší podniky a investory, kteří chtějí pěstovat blízce příbuzné nebo podobné evropské druhy. Kromě toho by měly být přezkoumány části katalogu potravin, které se týkají řas, a mělo by být podpořeno zařazení nových druhů nebo čeledí.

3.9.

Vzhledem ke značné společenské zdrženlivosti vůči řasám, která je neopodstatněná a způsobená nedostatkem znalostí v této oblasti, by měly být na všech úrovních správy podporovány znalosti a zvyšování povědomí o tomto novém odvětví, ale také jeho integrace a systematizace, což by se mělo odrazit v navrhovaných opatřeních. Bylo by vhodné zvážit následující kroky:

provádět jednotné, celostátně reprezentativní průzkumy mezi širokou veřejností a podniky, s jednotnými otázkami a metodikou;

vypracovat na tomto základě akční plány s cílem změnit chování v jednotlivých zemích.;

založit odvětvové organizace.

3.10.

Vzhledem k tomu, že odvětví řas je pro Evropu novým odvětvím, existují značné nedostatky v oblasti technických dovedností, technologií a inovací. Nedostatky z hlediska znalostí byly do značné míry identifikovány, ale je třeba je odstranit prostřednictvím ambiciózního programu krátkodobého a střednědobého financování výzkumu. V tomto ohledu je nezbytný základní (strategický) i aplikovaný výzkum na všech úrovních produkce řas:

prioritní podpora základního výzkumu: především výzkumu souvisejícího s technologií pěstování (u mikrořas), účinností sklizně a testováním škály druhů v mořských vodách různých zemí (u makrořas) a s možnostmi využití u všech druhů řas;

pokud jde o aplikovaný výzkum s vysokou přidanou hodnotou (léčiva, kosmetika, listová hnojiva, potraviny), zlepšení tržního prostředí.

3.11.

Vzhledem k tomu, že zaručené kvality (škály druhů) a vysokých výnosů řas lze v Evropě dosáhnout pouze v uzavřených nebo polouzavřených systémech, které vyžadují čistý množitelský materiál, jehož produkce v průmyslových systémech není nákladově efektivní, je nezbytné zřídit dostatečný počet bank množitelského materiálu řas, financovat jejich provoz a zajistit, aby pro producenty řas a projekty v oblasti výzkumu a vývoje byly k dispozici suroviny za rozumnou cenu.

3.12.

Odvětví řas má velký potenciál pro vytváření pracovních míst, která by měla být dobře placená a měla by se vyznačovat důstojnými pracovními podmínkami. Toto odvětví by mělo těžit zejména z rozvoje dovedností potřebných k vytvoření modré dohody pro EU; důležité jsou investice do odborné přípravy. Malým a středním podnikům by nic nemělo bránit v tom, aby v odvětví řas začaly podnikat. EHSV vítá vytvoření výrobních řetězců zaměřených na mořské řasy, které zabrání nekalým praktikám.

3.13.

Pro účinný růst odvětví řas je nezbytné zlepšit podnikatelské prostředí. Je třeba pečlivě posoudit ekonomické aspekty výroby a potenciálního využití a také možnosti, jak je lze zlepšit. Například opatření č. 7 se zaměřuje na podporu nahrazení krmiva z ryb krmivem na bázi řas (v akvakultuře). V krmivech pro ryby lze téměř všechny rybí složky snadno nahradit složkami na bázi řas (bílkoviny, mastné kyseliny atd.), ale jejich výroba je mnohem dražší než výroba produktů na bázi ryb nebo sóji s podobnými vlastnostmi. Vzhledem k tomu, že krmiva představují pro chovatele ryb, jejichž ziskové marže jsou obecně nízké, jeden z hlavních výrobních nákladů, není krmivo na bázi řas z hospodářského hlediska jednoduše únosné. Měla by být proto přijata opatření ke snížení výrobních nákladů na složky na bázi řas a zároveň by se mělo zamezit přísnějším požadavkům na monitorování a standardizaci řas, než jak je tomu u jiných zemědělských produktů. Se všemi výrobci (složek) potravin by se mělo zacházet stejně, aby byly zajištěny rovné podmínky na trhu. Pokud se prokáže, že přísady na bázi řas jsou udržitelnější, mohlo by jejich používání podléhat environmentální certifikaci (ekoznačka), což by mohlo spotřebitele motivovat k tomu, aby akceptovali vyšší cenu za produkt, který je z hlediska životního prostředí šetrnější.

V Bruselu dne 27. dubna 2023.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Oliver RÖPKE


(1)  Na cestě k silnému a udržitelnému odvětví řas v EU, COM(2022) 592 final, 15. listopadu 2022.

(2)  Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final, 11. prosince 2019.

(3)  Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“, COM(2020) 381 final, 20. května 2020.

(4)  Strategické zásady pro udržitelnější a konkurenceschopnější akvakulturu v EU na období 2021–2030, COM(2021) 236 final, 12. května 2021.

(5)  Udržitelné uhlíkové cykly, COM(2021) 800 final, 15. prosince 2021.

(6)  Přeměna modré ekonomiky EU pro udržitelnou budoucnost, COM(2021) 240 final, 17. května 2021.

(7)  Odkaz a další možnosti: Babich et al, Algae: Study of Edible and Biologically Active Fractions, Their Properties and Applications, Plants 2022, 11(6), 780, https://doi.org/10.3390/plants11060780, a Poonam Sharma, Nivedita Sharma (2017), Industrial and Biotechnological Applications of Algae: A Review, Journal of Advances in Plant Biology – 1(1):01-25. DOI 10.14302/issn.2638-4469.japb-17-1534, https://openaccesspub.org/article/530/japb-17-1534.pdf.

(8)  Zasedání Evropské rady (23. a 24. června 2022) – závěry.

(9)  Odhady uvedené ve studii koalice Seaweed for Europe nazvané Hidden Champion of the Ocean: Seaweed as a Growth Engine for a Sustainable European Future (Skrytý šampion oceánů: mořské řasy jako motor růstu pro udržitelnou evropskou budoucnost).

(10)  Michael D. Guiry ve své studii How many species of algae are there? (Kolik druhů řas existuje?) odhaduje počet druhů řas na 1 milion, nicméně zmíněný údaj 72 500 pochází z online taxonomické databáze AlgaeBase. Viz Guiry (2012), https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27011267/, DOI: 10.1111/j.1529-8817.2012.01222.x.

(11)  Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU – na cestě k posílenému, propojenému, odolnému a prosperujícímu venkovu do roku 2040 (COM(2021) 345 final) a Úř. věst. C 290, 29.7.2022, s. 137.


Top