Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 52022AE5991

    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke zprávě Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Stav energetické unie 2022 (podle nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu) (COM(2022) 547 final)

    EESC 2022/05991

    Úř. věst. C 184, 25.5.2023, p. 88–92 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    25.5.2023   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 184/88

    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke zprávě Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Stav energetické unie 2022 (podle nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu)

    (COM(2022) 547 final)

    (2023/C 184/16)

    Zpravodajové: Marcin NOWACKI, Angelo PAGLIARA, Lutz RIBBE

    Žádost o vypracování stanoviska

    Evropská komise, 25. 11. 2022

    Právní základ

    článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

    Odpovědná sekce

    Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost

    Přijato v sekci

    7. 3. 2023

    Přijato na plenárním zasedání

    22. 3. 2023

    Plenární zasedání č.

    577

    Výsledek hlasování

    (pro/proti/zdrželi se hlasování)

    208/4/7

    1.   Závěry a doporučení

    1.1

    		 Evropská komise ve své zprávě o stavu energetické unie za rok 2022 předkládá poměrně optimistickou úvahu o opatřeních přijatých během posledních měsíců a cílech stanovených v tomtéž období.

    1.2

    		 Z obsahu této zprávy jasně vyplývá, že mnohé cíle, které byly před válkou proti Ukrajině považovány za příliš ambiciózní, jsou nyní prezentovány coby realistická odpověď na energetickou krizi. Nabízí se otázka, co EU jako celku bránilo v tom, aby byla ohledně ochrany klimatu, bezpečnosti dodávek, energetické autonomie a odolnosti evropského energetického systému důraznější už před 24. únorem 2022.

    1.3

    		 Je jistě poučné seznámit se s různými fakty a čísly, které jsou ve sdělení uvedeny, energetická unie však není založena pouze na matematicky či statisticky vyjádřitelných cílech týkajících se rozsáhlejšího využívání energie z obnovitelných zdrojů, úspor energie nebo snižování emisí. EHSV zdůrazňuje, že energetická unie je především politickým projektem s těmito přesně definovanými politickými cíli, které jsou označovány jako vize (1):

    (1)

    vytvořit energetickou unii, v níž bude panovat solidarita a důvěra mezi členskými státy a která bude v globálním měřítku vystupovat jednotně,

    (2)

    vytvořit integrovaný energetický systém, v němž bude energie volně plynout přes hranice v souladu s pravidly hospodářské soutěže a při účinné regulaci a co nejlepším využití zdrojů,

    (3)

    vybudovat udržitelnou nízkouhlíkovou ekonomiku, která bude šetrná k životnímu prostředí a bude mít trvalý ráz,

    (4)

    zajistit, aby byly evropské podniky silné, inovativní a konkurenceschopné a vyvíjely výrobky a technologie, jež jsou potřebné k dosažení energetické účinnosti a nízkých emisí uhlíku, a to s cílem snížit náklady, aktivně se podílet na trhu a chránit zranitelné spotřebitele,

    (5)

    zprostředkovat pracovníkům v Evropě dovednosti, které jsou nezbytné k budování a řízení evropského energetického hospodářství,

    (6)

    vybudovat důvěru investorů na základě cenových signálů odrážejících dlouhodobé potřeby a cíle politiky, což předpokládá mimo jiné postupné ukončení dotací na energii z fosilních zdrojů, a

    (7)

    zajistit, aby v rámci energetické unie hráli ústřední roli občané, kteří převezmou odpovědnost za transformaci energetického systému, budou využívat výhod plynoucích z nových technologií ke snížení svých účtů za energie a budou se aktivně podílet na trhu, a aby se zranitelným spotřebitelům dostalo ochrany.

    Ve zprávě jsou popsána opatření, která již byla v zájmu naplnění uvedených vizí přijata nebo mají být realizována v budoucnu. EHSV nicméně s politováním konstatuje, že přehled opatření, který je ve zprávě uveden, se netýká těchto vizí, nýbrž pěti vzájemně se posilujících a úzce propojených dimenzí, jejichž účelem je dosáhnout větší energetické bezpečnosti, udržitelnosti a konkurenceschopnosti. Vzhledem k tomuto dvojímu souboru cílů či vizí na jedné straně a dimenzí na straně druhé je nesmírně obtížné sledovat uskutečňování těchto vizí, mj. z toho důvodu, že například ústřední role občanů v rámci energetické unie nebo potřeba prohlubování dovedností a změny kvalifikace pracovníků je zmíněna v několika dimenzích. EHSV vyjadřuje politování nad tím, že tato okolnost značně ztěžuje sledování pokroku při realizaci cílů strategie energetické unie.

    1.4

    		 Sdělení zcela správně odkazuje na plán REPowerEU, jejž EHSV podporuje a který posílil Zelenou dohodu pro Evropu a balíček „Fit for 55“ a dodal těmto nástrojům nový impuls, přičemž se zaměřil na diverzifikaci, úspory, bezpečnost dodávek a urychlení rozvoje výroby energie z obnovitelných zdrojů. Je nicméně třeba poukázat na to, že v důsledku současné klimatické a energetické krize a absence bezpečnosti, stability a předvídatelnosti dodávek a cen je Evropská unie pod obrovským tlakem. Krize by byla mírnější, pokud by byla již dříve přijata cílenější opatření a pokud by například byly brány vážněji cíle, které si EU vytyčila (jako jsou cíle evropské energetické unie).

    1.5

    		 Ve zprávě o energetické unii za rok 2022 se odhaduje, že v zájmu dosažení úplné nezávislosti na ruských fosilních palivech bude nutné investovat v období od současnosti do roku 2030 z veřejných zdrojů 300 miliard EUR do opatření v různých oblastech, což bude mít značný dopad na celkový rozpočet EU. Kromě toho budou zapotřebí další soukromé investice, a to i ze strany evropských občanů. EHSV se domnívá, že tyto finanční prostředky musí být vynaloženy tak, aby to přispělo k dosažení výše uvedených cílů energetické unie. Zároveň by tyto výdaje neměly vést ke snížení prostředků vyčleněných na spravedlivou transformaci, výzkum a inovace nebo prostředků určených podnikům a spotřebitelům dotčeným rostoucími cenami energií.

    1.6

    		 Bezprecedentní nárůst cen energií vyvolaný invazí Ruska na Ukrajinu má obrovské sociální a hospodářské důsledky a dopadá také na průmyslovou a výrobní strukturu jednotlivých zemí. EHSV poukazuje na absenci jasné koordinace na evropské úrovni v průběhu energetické krize a žádá, aby byl v této souvislosti mj. vytvořen nástroj, který bude vycházet z nástroje SURE a sloužit k podpoře pracovníků a podniků v obtížné situaci.

    1.7

    		 V důsledku aktuálního dění se zvýšilo riziko kybernetických útoků a aktů sabotáže na kritické infrastruktury, jako jsou energetické sítě a elektrárny. EHSV tudíž doporučuje, aby byla vypracována a přijata komplexní strategie na ochranu EU před tímto druhem hrozeb.

    1.8

    		 Hlavním střednědobým strategickým cílem členských států EU – zejména s ohledem na události spojené s válkou na Ukrajině a také vzhledem k možné další komplikaci mezinárodní situace – musí zůstat energetická autonomie. „Strategická energetická autonomie“ pro nás představuje politický koncept, který přispěje k utvoření budoucího trhu EU s energií, na němž bude díky autonomně přijatým rozhodnutím EU zaručena energetická nezávislost ve vztahu k nespolehlivým dodavatelům. EHSV lituje skutečnosti, že toto téma není ve zprávě náležitě zohledněno a je mimo centrum pozornosti a že se Komise zaměřuje pouze na nezávislost na dovozu energie z Ruska.

    1.9

    		 EHSV vyzývá Radu a Komisi, aby v zájmu dosažení cílů strategické autonomie EU vytvořily vhodné nástroje, mj. zřízením Evropského fondu suverenity, na podporu investic do technologií a infrastruktury pro čistou domácí energii. Mimoto bude zapotřebí pobídnout členské státy k optimálnímu a účinnému využívání finančních prostředků za účelem rozvoje čisté energie. V rámci této strategie bude rovněž nezbytné poskytnout instrukce ohledně toho, jakým způsobem lze zajistit, aby podniky, veřejné instituce, občané a energetická společenství investovaly více. Nástroje a zdroje, které jsou k dispozici v současnosti, se zdají být nedostatečné, vezmeme-li v potaz závažné výzvy, které je třeba řešit. EHSV vyzývá Komisi, aby věnovala mimořádnou pozornost dopadu nových zdrojů a dodávek na životní prostředí a vzniku nové závislosti na třetích zemích.

    1.10

    		 EHSV navrhuje řídit se při posilování energetické autonomie přístupem zdola nahoru, poněvadž tak bude snazší dosáhnout cílů uvedených v odstavci 1.3.

    1.11

    		 Zelenou dohodu pro Evropu zatím nedoprovázejí odpovídající opatření sociální politiky, která by zajistila, aby tato transformace byla transformací spravedlivou. Vzhledem k tomu, že proces transformace bude mít velký dopad na systémy zaměstnanosti a průmyslové systémy, EHSV lituje skutečnosti, že zpráva náležitě nezohledňuje význam komplexních politik v oblasti zaměstnanosti a dovedností a v sociální oblasti. Investice do vzdělávání, změnu kvalifikace a prohlubování dovedností je třeba chápat jako socioekonomickou odpovědnost.

    2.   Obecné připomínky

    2.1

    		 Co se týče otřesu v dodávkách vyvolaného ruskou agresí vůči Ukrajině, nejvhodnějším řešením, které zároveň nejvíce odpovídá strategickým cílům energetické unie, by byl energetický systém založený ze 100 % na čisté domácí energii. Jsme si vědomi, že nepanuje jednotný názor ohledně toho, zda je možné tento cíl splnit. Avšak v očekávaném scénáři by měl takový energetický systém zásadní přínos v podobě naprosté autonomie a vysoké odolnosti. Jakmile by byly refinancovány kapitálové výdaje investované do zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, inteligentních technologií, čisté dopravy a energetické účinnosti, pak by tento systém umožnil dodávat konečným spotřebitelům energii za nejpříznivější ceny a současně by posílil místní a regionální ekonomiku a vytvořil více pracovních příležitostí než dosavadní systém. Všechny tyto přínosy jsou jasně popsány v příslušných bodech odůvodnění balíčku opatření týkajících se čisté energie. Energie z obnovitelných zdrojů sice teoreticky může zaručit energetickou autonomii z provozního hlediska, bude ovšem nutné zajistit, aby byla místní výroba podpořena celým ekosystémem, včetně místní výroby materiálů použitých v zařízeních na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Ze zprávy o stavu energetické unie je však patrné, že evropský energetický systém má k uskutečnění tohoto cíle ještě velmi daleko.

    2.2

    		 Vzhledem k tomu bude třeba diferenciovat: není-li možné dosáhnout naprosté autonomie, musí se EU zaměřit na autonomii strategickou. V souvislosti s touto strategickou autonomií by bylo nezbytné určit, do jaké míry bude v budoucnu i nadále nevyhnutelné dovážet energii a jakým způsobem se to promítne do zranitelnosti či odolnosti evropského energetického systému. Zpráva o stavu energetické unie na to však nedává žádnou odpověď a ani jiné strategické dokumenty Komise takové informace neobsahují.

    2.3

    		 Abychom odpověděli na otázku nastíněnou v odstavci 2.2, je třeba vypočítat příspěvek obnovitelných zdrojů energie, včetně skladování elektřiny a řízení poptávky a dalších řešení umožňujících flexibilitu, k pokrytí poptávky v odvětvích elektřiny, vytápění a dopravy (tzv. kapacitní kredit). Kapacitní kredit je podílem instalovaného výkonu elektrárny, na který se v daném čase lze spolehnout. Energie z obnovitelných zdrojů je distribuovanou energií, a proto je zcela logické zahájit toto posouzení v místě, kde se vyrábí. V souladu s tímto přístupem by první kapacitní kredit měl být posouzen na místní úrovni (například na úrovni okresu), přičemž by měl být vyjádřen přínos, kterého mohou dosáhnout prozumenti, společenství pro obnovitelné zdroje a další výrobci. Právě na místní úrovni je třeba realizovat jeden z cílů či jednu z vizí energetické unie – záměr zajistit, aby v rámci energetického systému hráli ústřední roli občané. Další úrovní by byla regionální úroveň, kde by mohly být v co největší možné míře vyrovnány deficity (kapacitní kredit nižší než 100 %) a přebytky (kapacitní kredit vyšší než 100 %). Následovala by meziregionální a vnitrostátní úroveň a nakonec úroveň evropská. Vzhledem k tomu, že s obnovitelnými zdroji jsou spojeny vysoké systémové náklady na energetickou infrastrukturu, je třeba usilovat především o to, aby byla energie vyrobená z těchto zdrojů využívána na místní úrovni. Pokud tomu tak není, pak musí nést příslušné náklady výrobci energie.

    2.4

    		 Tento přístup zdola nahoru popsaný v odstavci 2.3 nejlépe odpovídá povaze obnovitelných zdrojů energie a řešení umožňujících flexibilitu ve vztahu k výrobcům bez ohledu na jejich velikost, včetně velkých elektráren a také drobných výrobců zahrnujících rovněž tzv. prozumenty.

    2.5

    		 Z hlediska energetické unie má přístup popsaný v odstavci 2.3 tři základní výhody.

    2.5.1

    		 Zaprvé je z hlediska plánování investic nutné předem určit, jaký objem energie musí EU dovážet, a to jak v současnosti, tak do budoucna. Jen tak lze zabránit chybným investicím a zejména efektu ustrnutí. Konkrétně řečeno to znamená, že bez popsané analýzy není možné správně zjistit skutečnou poptávku po zkapalněném zemním plynu v roce 2025, 2030 a 2035. Veškerá rozhodnutí o nákupu, zejména rozhodnutí založená na dlouhodobých smlouvách, se mohou ukázat jako nesprávná, pokud nebudou na místní, regionální, meziregionální a evropské úrovni posouzeny kapacitní kredity. Má to mimořádný význam, protože dlouhodobé smlouvy k zajištění dodávek zkapalněného zemního plynu je třeba uzavřít již nyní. Na této analýze závisí úspěch energetické unie, zatím však není k dispozici.

    2.5.2

    		 Druhou výhodou analýzy kapacitních kreditů obnovitelných zdrojů, včetně řešení umožňujících flexibilitu, na místní, regionální, meziregionální a evropské úrovni je to, že by pomohla realizovat systém výhledového plánování energetické infrastruktury zahrnující elektrizační soustavu, síť pro nízkouhlíkový plyn a soustavy dálkového vytápění. Zde je zásadní uvést, že plynárenská infrastruktura v Evropě musí být uzpůsobená pro využití vodíku. V současnosti však neexistuje spolehlivé kritérium pro posouzení připravenosti na využití vodíku. EHSV vyzývá Komisi, aby přistoupila k vypracování norem v tomto ohledu, aby tak bylo možné co nejdříve předložit příslušný návrh.

    2.5.3

    		 Třetí výhoda je úzce spojena s výhodou uvedenou v odstavci 1.10: je třeba přehodnotit stabilitu systému. Budoucí systém přenosových a distribučních soustav v Evropě a na úrovni členských států EU by měl být maticí standardizovaných spojení, jež budou propojena a budou pokrývat jak ústředně řízená vedení vysokého napětí, tak energetická družstva založená na komercializovaných vedeních středního a nízkého napětí. Na místní úrovni je nezbytné urychlit zavádění a zjednodušený rozvoj distribuované energie prostřednictvím právních a organizačních mechanismů, které umožní využití tzv. přímých vedení, sdružování kabelů a spolupráci s výrobci energie z obnovitelných zdrojů na společných a vymezených zásadách ohledně smluv o nákupu elektřiny (PPA).

    2.6

    		 Provozovatelé přenosových soustav na vnitrostátní úrovni v současnosti nejeví dostatečný zájem o rozvoj místních sítí, který by zajistil větší flexibilitu v odvětví elektřiny, neboť podle nich to může narušit stabilitu energetického systému. Ani provozovatelé distribučních soustav nejsou motivováni k tomu, aby investovali do místních sítí, poněvadž stávající regulační a politický rámec v tomto ohledu neskýtá jasné instrukce. Předpisy regulující síťové poplatky podporují pouze přenos a distribuci energie. Neexistují žádné pobídky k zavádění inteligentního řízení v oblasti elektrické energie. EHSV je přesvědčen o tom, že rozvoj energetických družstev a prozumentského modelu výroby energie umožňuje posílit energetickou bezpečnost na místní úrovni a snížit zátěž energetické sítě. Díky místnímu využívání energie vyrobené z intermitentních obnovitelných zdrojů se snižuje tlak, kterému síť čelí, a proto je třeba, aby byl kladen přednostní důraz na místní spotřebu, pokud je to efektivní z hlediska zdrojů a nákladů. Prozumenti a energetická společenství (za účasti distributorů energie, místních orgánů, podnikatelů a občanů) mohou ve svých domácnostech, podnicích a veřejných budovách vyvážit dostupné zdroje a poptávku po elektřině – zejména díky rozvoji technologií pro ukládání energie a digitálních technologií. EHSV upozorňuje, že u distributorů elektřiny může v tomto ohledu dojít ke střetu zájmů, a žádá, aby příslušné orgány dohledu zvážily přijetí opatření, která by zamezila negativním dopadům vertikální integrace.

    2.7

    		 V souvislosti se špatnými praktikami uvedenými v odstavci 2.6 je ještě důležitější řídit se přístupem popsaným v odstavci 2.3, aby bylo možné docílit tří výhod vysvětlených v odstavcích 2.5.1, 2.5.2 a 2.5.3. EHSV tedy vyzývá Komisi, aby vypracovala návrh, jak tento přístup začlenit do politiky týkající se energetické unie. V zájmu dosažení strategické perspektivy energetické nezávislosti, a to s odhlédnutím od mimořádných intervencí, které bylo nutné provést během loňského roku, bude nezbytné trvale monitorovat a rozvíjet tyto aspekty:

    —

    rovnováha stávajících zdrojů (ropa, plyn, obnovitelné zdroje, jaderné zdroje atd.),

    —

    rovnováha potenciálních zdrojů (průzkum, těžba tradičních zdrojů, rozvoj inovativních technologií atd.),

    —

    plán a hierarchie optimálního rozvoje různých zdrojů energie v Evropě; systém financování programu energetické nezávislosti.

    V této souvislosti je mimoto nutné posoudit, která stávající zařízení, jež jsou stále v provozu, by měla být zachována a které staré zdroje, včetně tradičních kapacit, by měly být nahrazeny v rámci hladkého a doplňkového procesu. Mělo by se rovněž prozkoumat, jaké přínosy a náklady jsou spojeny s technologiemi parního reformování methanu (SMR), zachycování a ukládání uhlíku (CCS) a zachycování a využívání uhlíku (CCU).

    2.8

    		 V tomto ohledu EHSV připomíná, že je mimořádně důležité urychlit udělování povolení pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Jedná se o důležitý krok, který lze z procesního hlediska poměrně snadno provést. Byrokratická zátěž jasně zpomaluje některé projekty, zejména ty, které se týkají velkých výrobních kapacit. EHSV si uvědomuje a oceňuje úsilí Komise v této oblasti, domnívá se však, že je načase provést skutečné změny.

    2.9

    		 Při plnění úkolu stanoveného v odstavci 2.5.3 by Komise měla rovněž zohlednit strategickou vazbu mezi evropskou energetickou strategií a potřebou silného, udržitelného a inovativního evropského průmyslového systému, což zatím ve zprávách o stavu energetické unie nebylo zohledněno. EHSV ve svém stanovisku Stav energetické unie v roce 2021 (TEN/767) doporučil, aby byl při správě a řízení energetické unie kladen větší důraz na součinnost s novou průmyslovou strategií EU. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby počínaje příští zprávou zohlednila význam této strategické vazby a aby zajistila lepší koordinaci se zprávou o strategickém výhledu.

    2.10

    		 Stejně tak není v dokumentu ani v přílohách náležitě zohledněna stěžejní a aktivní úloha občanů, kteří by měli být v rámci politik centrem pozornosti. EHSV je pevně přesvědčen o tom, že občané by měli být ústředním prvkem energetické unie a měli by být začleněni do trhu a stát se skutečnými „prozumenty“. Je nutné rozšířit pojetí prozumentství a zahrnout do něj také sdílení energie, virtuální vlastní spotřebu a další formy prozumentství, při nichž je využívána veřejná síť. Za tímto účelem EHSV vyzývá tvůrce politik, aby podporovali a prosazovali všechna nezbytná opatření s cílem umožnit lidem stát se prozumenty energie.

    2.11

    		 Členské státy jsou povinny předložit do června 2023 návrhy svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu. V tomto směru musí členské státy obdržet jasné informace včetně plánu, který jim umožní náležitě si naplánovat vlastní kroky v rámci procesu transformace energetiky, jak je popsáno v odstavci 2.3, se zohledněním doporučení uvedených v odstavcích 2.7, 2.8 a 2.9.

    2.12

    		 Činnosti naplánované za účelem nového uspořádání trhu musí být zasazeny do kontextu výše uvedených aspektů. EHSV souhlasí s tím, že je třeba podniknout kroky s cílem optimalizovat a zlepšit uspořádání trhu EU s elektřinou, a to i s ohledem na budoucí vývoj energetického prostředí, jak je popsáno v odstavci 2.3, nově vznikající technologie, geopolitický vývoj a ponaučení ze současné krize. EHSV bere s potěšením na vědomí, že má Komise v úmyslu přezkoumat rámec nařízení REMIT s cílem zmírnit rizika zneužití trhu, a žádá ji, aby přijala veškerá nezbytná opatření s cílem zachovat fungující trh a zamezit narušujícímu efektu z hlediska stanovování cen a spekulacím. Evropský trh s energií by totiž neměl fungovat jako finanční trhy. Náš vnitřní trh s energií musí realisticky odrážet situaci, v jaké se nachází energetický systém v Evropě. EHSV poukazuje na nedávno zveřejněnou zprávu, v níž Evropský účetní dvůr upozornil, že Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) nemá k dispozici dostatek zdrojů, aby mohla monitorovat trh s cílem zabránit jeho zneužití. EHSV vyzývá Komisi, aby zajistila, že tato agentura bude moci plnit úkoly, které jí v tomto ohledu byly svěřeny.

    2.13

    		 EHSV je znepokojen snížením dotací na energii z obnovitelných zdrojů, k němuž došlo v roce 2021, zatímco dotace na fosilní paliva zůstávají stabilní. Po odeznění krize bude nutné podniknout rozhodné kroky s cílem ukončit toto soupeření v oblasti dotací, v němž proti sobě stojí obnovitelné a fosilní zdroje. Komise se však o ničem takovém ve své zprávě nezmiňuje.

    2.14

    		 EHSV poukazuje na to, že zpráva o stavu energetické unie za rok 2022 nevěnuje řádnou pozornost otázce nákladů a důsledků souvisejících s pilířem evropské strategie týkajícím se snížení poptávky po energii. EHSV proto doporučuje Komisi, aby důkladněji prozkoumala, jak by toto snížení mohlo ovlivnit různé regionální souvislosti, a aby načrtla nástroje potřebné ke zmírnění jeho dopadů.

    2.15

    		 Politiky v oblasti klimatu budou mít výrazný dopad na pracovníky a podniky a budou vyžadovat rozsáhlé úsilí v oblasti odborné přípravy, změny kvalifikace a prohlubování dovedností. Tato transformace by měla být využita jako příležitost k vytvoření kvalitních pracovních míst s dobrými pracovními podmínkami ve všech odvětvích a regionech. Ve zprávě nebyla otázka spravedlivé transformace dostatečně zohledněna. EHSV naléhavě vyzývá Komisi, aby posílila mechanismus pro spravedlivou transformaci a zaměřila se při tom zejména na dopad na pracovníky, pracovní místa a průmyslový systém. Stejně tak je nutné, aby byli sociální partneři soustavně a strukturálně zapojeni do koncipování politik zaměřených na udržitelnost, bezpečnost a solidaritu. Spravedlivá transformace se netýká jen způsobu, jakým je financována. Jedním z jejích cílů je i ochrana práv pracovníků, zajištění důstojné práce, kvalitních pracovních míst a sociálního zabezpečení a zachování a další zvyšování konkurenceschopnosti evropských podniků, což vyžaduje konkrétní opatření na všech úrovních, zejména na úrovni regionů.

    V Bruselu dne 22. března 2023.

    Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

    Christa SCHWENG

    (1)  Viz COM(2015) 80 final Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu.

    Top