Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2023/C 80/12)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Pită de Pecica“

EU č.: PGI-RO-02826 – 6.1.2022

CHOP ( ) CHZO (X)

1.   Název (názvy) [(CHOP či CHZO)]

„Pită de Pecica“

2.   Členský stát nebo třetí země

Rumunsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.    Druh produktu

Třída 2.3 Chléb, pečivo, cukrářské výrobky, cukrovinky, sušenky a ostatní pekařské zboží

3.2.    Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Pită de Pecica“ je pekařský výrobek, pečený nebo pečený a zmrazený, z kynutého těsta a pečený v peci.

„Pită de Pecica“ se vyrábí z pšeničné mouky, čerstvého droždí, vody a jodizované soli.

Má nepravidelný, mírně podlouhlý tvar s výraznou prasklinou a hmotnost 4 kg, 2 kg, 1 kg nebo 0,5 kg.

„Pită de Pecica“ se prodává ve dvou variantách:

pečený,

pečený a zmrazený.

3.2.1.   Organoleptické vlastnosti

Vzhled „Pită de Pecica“, pečeného nebo pečeného a zmrazeného, je: celistvý bochník s pololesklým hnědým, nikoli však spáleným povrchem, beze stop popela. Výrobek je správně nakynutý, není zploštělý ani deformovaný. Na povrchu má silnou kůrku a na řezu lze zřetelně rozpoznat vrstvy kyprého těsta.

Vzhled:
— tvar:	— mírně podlouhlý s výraznou prasklinou.
Kůrka:
— povrch	— hrubší, pololesklý, lehce křupavý,
— barva:	— hnědá.
Střídka:
— vzhled:	— neodděluje se od kůrky,
— struktura:	— po celém průřezu je kyprý, bez hrudek mouky, pružný, s rovnoměrnými póry (některé póry mohou být i větší),
— barva:	— žlutavě bílá.
Chuť:	— sladká a slaná (sladká díky sacharidům z lepku a slaná díky obsahu soli).

3.2.2.   Fyzikální a chemické vlastnosti

Obsah vody:	min. 40 % – max. 50 %
Kyselost:	min. 1,0° – max. 2,5°
Pórovitost:	min. 70 % – max. 85 %
Pružnost:	min. 80 % – max. 98 %
Obsah soli:	min. 0,5 % – max. 2 %

3.3.    Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

—

3.4.    Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny fáze produkce výrobku „Pită de Pecica“ probíhají ve vymezené zeměpisné oblasti. Výrobní proces výrobku „Pită de Pecica“ zahrnuje tyto jednotlivé kroky: kvantitativní a kvalitativní přijetí surovin, přípravu a odměření surovin, založení kvásku, hnětení těsta, kvašení těsta, rozdělení těsta, odpočinutí těsta, tvarování, kynutí, pečení, chlazení a rychlé zmrazení (pouze u zmrazených pečených výrobků).

3.5.    Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

3.6.    Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Výrobek je označen v souladu s platnými evropskými a rumunskými právními předpisy.

Na etiketě jsou uvedeny následující údaje:

—	název výrobku „Pită de Pecica“, za kterým následují slova „Indicație Geografică Protejată“ (chráněné zeměpisné označení) nebo zkratka „IGP“ (CHZO) (přeložená do jazyka nebo jazyků země, ve které je produkt uváděn na trh),

—	druh výrobku (pečený nebo mražený),

—	na obalu je vyznačen symbol CHZO v souladu s právními předpisy EU,

—	Asociația Producătorilor de Produse Tradiționale Arădeanca din Județul Arad (Sdružení výrobců tradičních výrobků Arădeanca z župy Arad),

—	jméno výrobce,

—	logo kontrolního a certifikačního orgánu.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast zahrnuje správní územní jednotku Pecica v župě Arad, která je vymezena podle rumunského územně-správního členění.

Správní územní jednotka Pecica je souvislá oblast na západě Rumunska.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Příčinná souvislost se zeměpisným původem a vlastnostmi výrobku spočívá v dobré pověsti výrobku, lidském faktoru a vlastnostech výrobku.

Dobrá pověst

Důvody, proč je produkt spojen s danou zeměpisnou oblastí:

—	v názvu výrobku „Pită de Pecica“ je uveden název zeměpisné oblasti Pecica,

—	„Pită de Pecica“ se vyrábí pouze v této zeměpisné oblasti,

—	na konci roku 2011 získal výrobek „Pită de Pecica“ osvědčení o zápisu ochranné známky,

—	výrobek „Pită de Pecica“ je vyobrazen ve znaku města Pecica.

Dokladem současné dobré pověsti výrobku „Pită de Pecica“ jsou publikace a místní akce spojené s tímto výrobkem:

—	v časopise Ferma, ročník XI, č. 8 (75), srpen 2009, se uvádí, že oblast Pecica za svou slávu dodnes vděčí právě výrobku „Pită de Pecica“,

—	v publikaci Glasul Aradului, ročník III, č. 514, 17. srpna 2009, se uvádí, že se dodnes udržuje tradice oslav výrobku „Pită de Pecica“ v podobě slavností nového chleba,

—	v novinách Pecicanul, ročník IV, č. 35, srpen 2013, se píše o mezinárodním folklorním festivalu „Valle di Comino“ v Itálii: „Obyvatelé města Pecica … přivezli balíčky s tradičními výrobky, mezi nimiž zaujímal čestné místo ‚Pită de Pecica‘.“,

—

v roce 2016, v novinách Pecicanul, ročník VII, č. 65, červen 2016: „Chléb z Pecicy a folklór – celebrity v Bruselu“. „Pecica byla hvězdou oslav na třídě Tervueren … obyvatelé Pecicy připravili stánek města … výstavu starožitných předmětů … a pestrou nabídku tradičních jídel, včetně ‚Pită de Pecica‘ … Úředníci z Woluwe-Saint-Pierre přijali pozvání k návštěvě Pecicy v srpnu, na slavnosti nového chleba …“,

—	„Tanečníci a ‚Pită de Pecica‘ udělali na Němce dojem“, píší v červenci 2019 noviny Pecicanul (ročník X, č. 100), ve kterých obyvatelé Pecicy vyzdvihují svou místní značku „Pită de Pecica“,

—	v časopise Pecicanul, ročník XI, č. 104, únor 2020, se píše o „Hudbě a Pită de Pecica ve Vídni“, což byla událost, kdy „Pecica přivezla svou místní ochrannou známku do Vídně a výrobek ‚Pită de Pecica‘ byl nabízen … jako výhra … i k ochutnání“.

Věhlas výrobku je způsoben historickými důkazy o jeho starobylosti, které se přenášejí ústními doklady sebranými a zaznamenanými v časopisech a knihách, aby se tak předávaly dalším generacím.

„Pită de Pecica“ je odedávna vyhlášený svou chutí („Pită … hnětený pitari [pekaři] z obce Peșca je ještě chutnější než cozonac“) a stal se ochrannou známkou města Pecica.

Jeho jedinečnost byla pověstná i na aradském trhu, kde se prodával ještě horký a jedl se samotný, neboť byl tak chutný, že se „přímo rozplýval na jazyku“, jak vzpomínali pamětníci.

Prodávat „Pită de Pecica“ bylo „tím nejvýnosnějším a nejbezpečnějším obchodem, protože kabát, bota nebo střevíc se dají leckdy ještě opravit, ale ‚náš každodenní chléb‘ na stole nikdy nesmí chybět“.

„Pită de Pecica“ byl pro město nejen symbolem věhlasu, ale i dovedností a pracovitosti jeho obyvatel. „Lidé z obce Peșca, a především hospodyně, mistrně ovládali pečení chleba“.

„Pită de Pecica“ byl tak populární, že se dostal do obecného povědomí; pro svou chuť byl známý po celé zemi a na velkých oslavách se vždy pronášel přípitek: „Ať žije národ a nadace … a zahrada … a pită!“

Díky své popularitě se „Pită de Pecica“ začal každoročně v srpnu oslavovat v rámci takzvaných „slavností nového chleba“ (Praznicul de Pită Nouă).

Oslavuje se chléb vyrobený z pšenice, která se v daném roce sklidila.

Slavnosti nového chleba proměňují sklizeň pšenice ve skutečný svátek a pečení chleba ve starobylý rituál, kterého se účastní všichni členové komunity.

Slavnosti nového chleba se od nepaměti konaly v neděli, která je nejblíže svátku Nanebevzetí Panny Marie, a přetrvávaly až do roku 1913, kdy byly přerušeny kvůli první světové válce. K obnovení těchto slavností došlo v roce 1974 zásluhou aradského učitele dějepisu Emila Crăciuna Lăzureanu.

Lidské faktory

Pro kvalitu výrobku „Pită de Pecica“ je důležitý zejména lidský faktor.

V minulosti nakupovali pitari z Pecicy pšenici na místním trhu, dopravovali ji do mlýna, kde se ještě týž den namlela, a pytle s moukou pak mlynář odvážel do jejich domácností. Rodina pak po celou noc zadělávala chlebové těsto a dávala ho péct do pece. Toto pečivo se prodávalo i místním obyvatelům na trhu v Aradu. „Pečením chleba se zabývaly desítky, ne-li stovky rodin“.

Za starých časů ženy pekly k radosti všech, a zejména dětí, chléb podle receptů, které jim předali jejich předkové.

Věděly, jak z mouky připravit těsto, ať už kynuté pomocí chmele nebo droždí. Těsto se muselo prohníst tak důkladně, „až se stropní trám zapotil“, a pak se nechalo kynout, dokud nenastal čas dát ho do pece upéct.

Stejně tak byla důležitá i doba pečení a způsob vytápění pece.

Díky kombinaci všech těchto faktorů vydržel chléb „Pită de Pecica“ čerstvý po mnoho dní. „Chléb pro rodinu se pekl jednou týdně; chléb pită připravovali pitari denně nebo i častěji a prodávali jej na trhu v Aradu, a to ve formě klasických (crișca) a velkých (cărhănoc) bochníků“.

Tradice výroby tohoto chleba, příprava těsta, hnětení a způsob pečení se předávají z generace na generaci, takže se s tímto tradičním výrobkem můžeme setkat na stolech spotřebitelů dodnes.

Chuť místního chleba je dána jedinečnou recepturou a zvláštním způsobem přípravy.

Říká se, že za starých časů dokázala každá rodina podle chuti poznat, který chléb se upekl právě v jejich domě. Výjimečnost chleba „Pită de Pecica“ je uznávaná na celostátní úrovni, neboť je považován za nejlepší chléb pečený v peci.

Umění přípravy a pečení chleba „Pită de Pecica“ si místní obyvatelé předávají z generace na generaci.

Proto se dnes používá následující způsob přípravy:

—	k výrobě kvásku se používá voda apă de pită, kterou umí připravit pouze pitari (pekaři) z Pecicy,

—	pitari z Pecicy bezchybně ovládají metody kynutí těsta, kterým se učili po celé generace; těsto nesmí být příliš tuhé, aby si pekař, jak se říká, „nepolámal ruce“, a musí získat určitou pružnost,

—	chléb se tvaruje třemi různými způsoby. Pouze pitari z Pecicy vědí, jak dlouho je třeba těsto během tvarování zpracovávat a jak správně provést virguire nebo solgare, díky kterým chléb získá svůj specifický tvar,

—	pouze pitari z Pecicy znají správnou teplotu pečení, dobu pečení a způsob sázení chleba do speciální pece.

Specifičnost produktu

Specifičnost výrobku je dána zručností a pracovním postupem obyvatel Pecicy, které se dědí z generace na generaci. Příprava kvásku s vodou „pită“, doba a způsob mísení, kynutí těsta, sázení do pece, způsob pečení a specifičnost pece, díky tomu všemu je „Pita de Pecica“ mezi lidmi tolik známý a oblíbený.

Na rozdíl od jiných podobných výrobků se „Pită de Pecica“ vyznačuje těmito charakteristickými vlastnostmi:

—

má mírně podlouhlý tvar s výraznou prasklinou vzniklou při tvarování (překládání, virguire, solgare), váží 4 kg, 2 kg, 1 kg nebo 0,5 kg, má lesklý povrch a křehkou kůrku, které se docílí tím, že se chléb po upečení potře štětcem namočeným ve vodě, a díky pečení v peci kůrka získá hnědou barvu. Díky procesu odpočívání, kynutí a pečení je chléb vysoký,

—	na řezu se „Pită de Pecica“ od ostatních výrobků tohoto druhu liší tím, že jeho střídka je vlhká a splývá s kůrkou v jeden celek (což je způsobeno specifickými vlastnostmi pece), a také svou pružností, kterou získává během doby kynutí těsta,

—	chuť je slaná a mírně nasládlá díky obsahu sacharidů v lepku, čímž se chléb liší od ostatních výrobků tohoto druhu,

—	chléb je nadýchaný díky vzduchovým bublinám, které během procesu kynutí těsta zvětšují svůj objem.

Další vlastnosti „Pită de Pecica“

V minulosti místní obyvatelé vyráběli a pekli „Pită de Pecica“ ve zvláštních pecích (každý z nich měl svou vlastní pec, vyrobenou mistrem pecařem). Těm, kteří chléb prodávali, se říkalo pitari; ti chléb vyráběli a pekli v pecích stejným způsobem: „V domácnostech pitari se všem a všemu dařilo, protože jejich báječný chléb se prodával rychle jako housky na krámě.“

V současné době se „Pită de Pecica“ vyrábí a peče pouze v pekárnách, a to podle původních technologických postupů, protože pece, které jsou pro tento účel určeny, se dnes nacházejí pouze v pekárnách.

Odkaz na zveřejnění specifikace

www.madr.ro

https://www.madr.ro/docs/ind-alimentara/2022/Caiet-de-sarcini-Pita-de-Pecica-actualizat-nov.2022.pdf

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.