This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62020CA0385
Case C-385/20: Judgment of the Court (Fourth Chamber) of 7 April 2022 (request for a preliminary ruling from the Juzgado de Primera Instancia no 49 de Barcelona — Spain) — EL, TP v Caixabank SA (Reference for a preliminary ruling — Unfair terms in consumer contracts — Directive 93/13/EEC — Principle of effectiveness — Principle of equivalence — Judicial proceedings seeking a declaration that a contractual term is unfair — National court's power of review of its own motion — National proceedings for taxation of costs — Costs recoverable in respect of lawyers’ fees)
Věc C-385/20: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 7. dubna 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de Primera Instancia n° 49 de Barcelona – Španělsko) – EL, TP v. Caixabank SA („Řízení o předběžné otázce – Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách – Směrnice 93/13/EHS – Zásada efektivity – Zásada rovnocennosti – Soudní řízení o žalobě na určení zneužívající povahy smluvního ujednání – Pravomoc vnitrostátního soudu k přezkumu i bez návrhu – Vnitrostátní řízení o určení výše nákladů řízení – Nahraditelné náklady řízení vynaložené z titulu odměny advokáta“)
Věc C-385/20: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 7. dubna 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de Primera Instancia n° 49 de Barcelona – Španělsko) – EL, TP v. Caixabank SA („Řízení o předběžné otázce – Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách – Směrnice 93/13/EHS – Zásada efektivity – Zásada rovnocennosti – Soudní řízení o žalobě na určení zneužívající povahy smluvního ujednání – Pravomoc vnitrostátního soudu k přezkumu i bez návrhu – Vnitrostátní řízení o určení výše nákladů řízení – Nahraditelné náklady řízení vynaložené z titulu odměny advokáta“)
Úř. věst. C 213, 30.5.2022, p. 9–10
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
30.5.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 213/9 |
Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 7. dubna 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de Primera Instancia no 49 de Barcelona – Španělsko) – EL, TP v. Caixabank SA
(Věc C-385/20) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách - Směrnice 93/13/EHS - Zásada efektivity - Zásada rovnocennosti - Soudní řízení o žalobě na určení zneužívající povahy smluvního ujednání - Pravomoc vnitrostátního soudu k přezkumu i bez návrhu - Vnitrostátní řízení o určení výše nákladů řízení - Nahraditelné náklady řízení vynaložené z titulu odměny advokáta“)
(2022/C 213/10)
Jednací jazyk: španělština
Předkládající soud
Juzgado de Primera Instancia no 49 de Barcelona
Účastníci původního řízení
Žalobci: EL, TP
Žalovaná: Caixabank SA
Výrok
1) |
Článek 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách musí být vzhledem k zásadě efektivity vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která v rámci řízení o určení výše nákladů souvisejících s žalobou na určení zneužívající povahy smluvního ujednání stanoví horní hranici použitelnou na odměnu advokáta, jejíž náhrada může být přiznána spotřebiteli, který ve sporu věcně uspěl, k tíži prodávajícího nebo poskytovatele, jemuž byla uložena náhrada nákladů, za podmínky, že tato horní hranice umožňuje spotřebiteli získat z tohoto titulu částku, která je přiměřená a úměrná nákladům právního zastoupení, jež musel objektivně vynaložit na podání takové žaloby. |
2) |
Článek 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice 93/13 musí být vzhledem k zásadě efektivity vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, podle které musí být hodnota předmětu řízení, která je základem pro výpočet náhrady nákladů řízení přiznatelné spotřebiteli, jenž měl úspěch v řízení o žalobě týkající se zneužívajícího smluvního ujednání, určena v žalobě nebo, není-li to možné, stanovena v této právní úpravě a není možné ji později změnit, jestliže soud, který rozhoduje in fine o určení výše nákladů řízení, může bez omezení určit skutečnou hodnotu předmětu řízení pro spotřebitele a zajistit tomuto spotřebiteli nárok na náhradu částky, která je přiměřená a úměrná nákladům právního zastoupení, jež musel objektivně vynaložit na podání takové žaloby. |