—

s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a na Protokol (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

—

s ohledem na článek 14 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na první zásadu evropského pilíře sociálních práv,

—

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030, a zejména na cíl udržitelného rozvoje OSN č. 4,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 (COM(2020)0625),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 nazvané „Akční plán digitálního vzdělávání 2021–2027: Nové nastavení vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk“ (COM(2020)0624),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. července 2020 nazvané „Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“ (COM(2020)0274),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. května 2018 nazvané „Budování silnější Evropy: úloha politik týkajících se mládeže, vzdělávání a kultury“ (COM(2018)0268),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. listopadu 2017 nazvané „Posílení evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ (COM(2017)0673),

—

s ohledem na usnesení Rady ze dne 26. února 2021 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) (1),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 17. května 2021 o rovnosti a inkluzi ve vzdělávání a odborné přípravě s cílem podpořit úspěch ve vzdělávání pro všechny (2) a o iniciativě „Evropské univerzity“ – Propojení vysokoškolského vzdělávání, výzkumu, inovací a společnosti: příprava podmínek pro nový rozměr evropského vysokoškolského vzdělávání (3),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“) (4),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o podpoře společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru ve výuce (5) a o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (6), ze dne 26. listopadu 2018 o podpoře automatického vzájemného uznávání kvalifikací získaných v rámci vysokoškolského vzdělání a vyššího sekundárního vzdělání a odborné přípravy a výsledků z období studia v zahraničí (7), ze dne 22. května 2019 o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče (8) a o komplexním přístupu k výuce a studiu jazyků (9) a ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (10),

—

s ohledem na pařížské prohlášení ze dne 17. března 2015 o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání,

—

s ohledem na zprávu Eurydice ze dne 24. března 2021 o učitelích v Evropě: profesní dráha, rozvoj a dobré podmínky a na studie zveřejněné tematickou sekcí Strukturální politika a politika soudržnosti generálního ředitelství Parlamentu pro vnitřní politiky Unie v říjnu 2020 s názvem „Směrem k evropskému vzdělávání – kritická stanoviska k budoucím výzvám“ („Towards a European Education – Critical perspectives on challenges ahead“) a v květnu 2021 s názvem „Vzdělávání a mládež v Evropě po skončení pandemie COVID-19 – dopady krize a politická doporučení“ („Education and youth in post-COVID-19 Europe – crisis effects and policy recommendations“),

—

s ohledem na studii zveřejněnou tematickou sekcí Strukturální politika a politika soudržnosti generálního ředitelství Parlamentu pro vnitřní politiky Unie v únoru 2021 s názvem „Realizace Evropského prostoru vzdělávání: současná situace, výzvy a vyhlídky“ („Making the European Education Area a reality: state of affairs, challenges and prospects“),

—

s ohledem na studii zveřejněnou tematickou sekcí Strukturální politika a politika soudržnosti generálního ředitelství Parlamentu pro vnitřní politiky Unie v květnu 2018 s názvem „Evropská identita“ („European Identity“),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o utváření politiky digitálního vzdělávání (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2018 o vzdělávání v digitálním věku: výzvy, příležitosti a ponaučení pro tvorbu politiky EU (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2018 o modernizaci vzdělávání v EU (13),

—

s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 19. března 2021 k vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 (14),

—

s ohledem na článek 57 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A9-0291/2021),

A.

vzhledem k tomu, že každý má právo na vzdělání a na přístup k odbornému a dalšímu vzdělávání;

B.

vzhledem k tomu, že proces evropské integrace, jednotný trh EU a další politiky EU přispěly – byť nesourodým způsobem – k přirozenému rozvoji evropského prostoru vzdělávání, který se historicky opírá o tradice evropského humanismu a základních práv a hodnot;

C.

vzhledem k tomu, že konečným cílem je vybudovat na základě přístupu zdola nahoru Evropský prostor vzdělávání se společnými cíli evropské politiky, které zaručí kvalitní, inkluzivní a dostupné vzdělávání, posílí výměnu osvědčených postupů a zajistí účinný rámec pro evropskou mobilitu, což si vyžádá odstranění stávajících překážek, využívání evropských nástrojů a podporu politického vývoje na vnitrostátní i evropské úrovni s cílem dosáhnout toho, aby byly vzdělávací systémy schopny zabývat se klimatickou krizí, a umožnit úspěšnou ekologickou a digitální transformaci;

D.

vzhledem k tomu, že vzdělávání je třeba pojímat obecně jako „celoživotní učení“, které sahá od předškolního až k terciárnímu vzdělávání, včetně odborného vzdělávání a přípravy (OVP), jakož i neformálního a informálního vzdělávání, a jeho cílem má být získávání průřezových dovedností, jež každému člověku umožní osobně a profesionálně rozvíjet svůj potenciál, plně se účastnit života společnosti a úspěšně zvládnout přechod na trh práce;

E.

vzhledem k tomu, že kvůli výzvám, jimž EU a její členské státy dnes čelí, včetně nedostatečné konkurenceschopnosti, změny klimatu, digitální transformace společnosti, různých forem extremismu a populismu, dezinformací, podrývání vzdělávání založeného na důkazech a prohlubování stávajících nerovností v důsledku pandemie COVID-19, mohou být nutná vhodná a koordinovaná opatření na evropské úrovni;

F.

vzhledem k tomu, že pandemie negativně ovlivnila celé odvětví vzdělávání, přičemž stávající rozdíly ve vzdělávací infrastruktuře, odborných znalostech a přístupu ke zdrojům uvnitř členských států i mezi nimi, jakož i mezi různými úrovněmi a typy vzdělávání se během pandemie COVID-19 ještě prohloubily, a to především v důsledku zvýšené nerovnosti, včetně nedostatečného přístupu osob ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí k infrastruktuře IT, což má negativní dopady na přístup ke vzdělání;

G.

vzhledem k tomu, že prezenční vzdělávání zůstává klíčové pro intelektuální i osobní rozvoj studenta;

H.

vzhledem k tomu, že Parlament s cílem vytvořit udržitelnější, digitální a sociálně soudržnou společnost vyzval členské státy, aby upřednostňovaly investice do vzdělávání a odborné přípravy, například tím, že na příslušné politiky vyčlení alespoň 10 % svého vnitrostátního rozpočtu na podporu oživení a odolnosti, a požadoval výrazně vyšší rozpočet pro program Erasmus+, neboť prostředky vynaložené na vzdělávání považuje za investice do naší společné budoucnosti (15), a nikoli za výdaje; vzhledem k tomu, že Parlament vyzval k tomu, aby investice do vzdělávání a odborné přípravy tvořily podstatnou část nástroje Komise NextGenerationEU;

I.

vzhledem k tomu, že kvalitní investice do vzdělávání mají vysokou návratnost, ačkoli zvýšení výdajů samo o sobě nemusí nutně přinést žádoucí výsledky; vzhledem k tomu, že průměrná celosvětová míra návratnosti soukromých investic do vzdělávání zůstává v posledních desetiletích vysoká a stabilní (16);

J.

vzhledem k tomu, že je třeba poskytovat větší uznání učitelskému povolání, které prochází krizí, mít motivované a kompetentní učitele a školitele a rozšířit další odborné vzdělávání; vzhledem k tomu, že existují značné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o počáteční vzdělávání a zaškolení učitelů, pracovní podmínky, odměňování, hodnocení, profesní dráhu a další profesní rozvoj; vzhledem k tomu, že v roce 2018 pouze 40,9 % učitelů v EU odcestovalo alespoň jednou z profesionálních důvodů do zahraničí, ať již ze studijních, výukových nebo obou důvodů (17);

K.

vzhledem k tomu, že bylo dosaženo pokroku při budování Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, a to v důsledku dlouhodobého úsilí v rámci boloňského procesu, který byl využíván jako referenční bod, což umožnilo poučit se z jeho provádění; vzhledem k tomu, že je třeba podporovat evropské univerzity, neboť přispívají k evropské excelenci a geopolitické úloze EU;

L.

vzhledem k tomu, že odborné vzdělávání a příprava nejsou dostatečně uznávány jako preferovaná cesta k excelenci na stejné úrovni s jinými vzdělávacími dráhami; vzhledem k tomu, že navzdory pokroku, jehož bylo dosaženo v rámci kodaňského procesu, přetrvává mnoho překážek pro mobilitu účastníků vzdělávání, včetně dlouhodobé mobility učňů;

M.

vzhledem k tomu, že členské státy nedosáhly v plném rozsahu cílů a referenčních úrovní rámce „Vzdělávání a odborná příprava 2020“, zejména cílů pro posílení spravedlivého a kvalitního vzdělávání, snížení podílu osob předčasně odcházejících ze vzdělávání a odborné přípravy a snížení podílu patnáctiletých, kteří nemají dostatečné dovednosti ve čtení, matematice a přírodních vědách, pod 15 %;

N.

vzhledem k tomu, že dvěma předpoklady pro to, abychom lépe porozuměli příslušným výzvám v celé EU i rozdílům uvnitř Unie a mohli přispět k odstraňování těchto rozdílů, je shromažďování vysoce kvalitních údajů o vzdělávání a odborné přípravě a vedení statistik v této oblasti;

O.

vzhledem k tomu, že digitální vzdělávání a odpovídající digitální dovednosti by měly být považovány za součást vzdělávání zaměřeného na budoucnost, a nikoli za podmnožinu nebo alternativu stávajících učebních a výukových metod, přičemž je třeba zdůraznit význam prezenčního učení; vzhledem k tomu, že více než třetina Evropanů (42 %) nemá ani základní digitální dovednosti, přičemž uvnitř členských států i mezi nimi existují značné rozdíly; vzhledem k tomu, že cílem agendy dovedností je zajistit, aby do roku 2025 mělo základní digitální dovednosti 70 % osob ve věku 16 až 74 let, což znamená průměrný nárůst o dva procentní body ročně ve srovnání s nárůstem o 0,75 procentního bodu ročně v letech 2015 až 2019;

P.

vzhledem k tomu, že Evropský prostor vzdělávání je významnou příležitostí k větší mezinárodní spolupráci;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.