52021IR2503

See dokument on väljavõte EUR-Lexi veebisaidilt.

EUROPA
EUR-Lexi avaleht
EUR-Lex - 52021IR2503 - ET

Nõuanded

Vajate rohkem otsinguvõimalusi? Kasutage Täppisotsing

Dokument 52021IR2503

Stanovisko Evropského výboru regionů – Genderový rozměr strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na období 2021–2027 se zaměřením na přípravu operačních programů

COR 2021/02503

Úř. věst. C 97, 28.2.2022, lk 56–59 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Euroopa Liidu Teataja

28.2.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 97/56

Stanovisko Evropského výboru regionů – Genderový rozměr strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na období 2021–2027 se zaměřením na přípravu operačních programů

(2022/C 97/11)

Zpravodajka:

Donatella PORZI (IT/SES)

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Souvislosti a obecné připomínky

připomíná význam politiky soudržnosti, jejímž obecným cílem je podpora hospodářského a sociálního rozvoje Evropské unie a snižování rozdílů v rozvoji jednotlivých regionů za účelem dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

zdůrazňuje, že v této souvislosti by měla být genderová rovnost správně chápána jako: 1) základní zásada při tvorbě právních předpisů v oblasti politiky soudržnosti, 2) horizontální kritérium pro přípravu programů politiky soudržnosti, 3) cíl, který je třeba v programech sledovat, a 4) silný faktor nezbytný pro dosažení cíle politiky soudržnosti, jímž je udržitelný a vyvážený rozvoj;

genderová rovnost se stále řeší obecně, pouze v rámci působnosti Evropského sociálního fondu plus a ve fázi kontextové analýzy a plánování. Této problematice je však třeba věnovat pravidelně větší pozornost ve fázi tvorby právních předpisů, provádění, monitorování a hodnocení;

upozorňuje na to, že genderová rovnost nepřináší prospěch pouze ženám, ale celé společnosti, neboť představuje významnou hybnou sílu sociálního a hospodářského rozvoje, jak se uvádí také ve strategii EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, kde se zdůrazňuje, že genderová rovnost podporuje vyšší zaměstnanost a produktivitu;

je přesvědčen, že genderová rovnost a rovné příležitosti – vedle posílení systémů sociálního zabezpečení, zejména těch, které se týkají ochrany matek a dětí a poskytování péče – usnadní propojení kariéry a rodinného života, což by následně mohlo pomoci zvýšit míru účasti žen na trhu práce a vyřešit závažnou demografickou krizi, s níž se velká část Evropy potýká. Je třeba poskytovat rozsáhlejší podporu evropským rodinám a zvýšit míru účasti žen na trhu práce, jelikož se jedná o důležitá opatření, která umožňují zmírnit problémy s udržitelností systémů sociálního zabezpečení a pomoci mladým lidem při zakládání rodiny;

uznává a oceňuje úsilí, jež vyvíjejí evropské orgány s cílem prosadit začleňování genderového hlediska, jakož i velký význam, který je přikládán dosažení cílů evropského pilíře sociálních práv v rámci legislativního a programového rámce politiky soudržnosti na období 2021–2027, a to zejména s ohledem na základní podmínky a systém sledování výdajových programů v souvislosti s konkrétními cíli;

na druhou stranu vyjadřuje znepokojení nad tím, že v roce 2017 byla míra zaměstnanosti žen v Evropě stále přibližně o 12 % (67,3 % oproti 79 %) a průměrná mzda o 16 % nižší než u mužů a že podle analýz Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) se výsledky zemí EU v oblasti genderového mainstreamingu od roku 2012 zhoršují. Podle institutu EIGE, který hodnotí klíčové prvky genderového mainstreamingu na stupnici od 0 do 16, totiž klesla průměrná hodnota u členských států z 8,4 v roce 2012 na 7,4 v roce 2018;

lituje rovněž, že strategie EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 nestanoví konkrétní opatření pro začlenění genderové rovnosti do všech oblastí politiky EU, a upozorňuje na to, že je nezbytné posílit používání účinných ukazatelů pro měření a posuzování dopadu provádění strategií z hlediska genderové rovnosti;

vyzývá proto Evropskou komisi, aby zvýšila své úsilí o dosažení skutečné genderové rovnosti, které by mělo být realizováno prostřednictvím dvojího přístupu, a to jednak prováděním jednorázových iniciativ zaměřených na odstranění konkrétních nerovností, jednak uplatňováním genderové rovnosti jako horizontálního přístupu zahrnujícího všechny evropské politiky;

10.

připomíná, že pro dosažení skutečné genderové rovnosti je třeba tento cíl zahrnout do všech fází rozhodovacího procesu a do následné fáze provádění, tj. při stanovování priorit, při tvorbě politik a při přidělování zdrojů. Proto je důležité, aby regionální a místní orgány posuzovaly programy z hlediska dopadu na genderovou rovnost;

11.

doporučuje neztrácet při začleňování genderového hlediska ze zřetele konkrétní opatření a investice zaměřené na odstranění příčin diskriminace a na podporu účasti a posílení postavení a role žen ve společnosti a ve světě práce;

12.

vyzývá proto Evropskou komisi, aby více využívala nástroje, které poskytuje institut EIGE, k pravidelnému sledování míry plnění závazků v oblasti genderové rovnosti a soudržnosti. Pokud tyto nástroje nebudou postačovat, pak bude podle něj třeba vytvořit specifické nástroje k měření konkrétních výsledků propojujících rovnost a soudržnost;

13.

v souladu se zásadou zlepšování právní úpravy považuje za nezbytné věnovat větší pozornost tomu, aby přijatá legislativní opatření měla skutečný a účinný dopad na sociální a kulturní kontext a aby písemně stanovené právní záruky podnítily proces strukturální změny vztahů mezi muži a ženami. Za tímto účelem je třeba vypracovat právní předpisy, které nebudou pojímat jednotlivce právně abstraktním způsobem, nýbrž se budou stále více zaměřovat na řešení konkrétních případů diskriminace ve společnosti;

14.

je nutné se zabývat genderovým faktorem a jeho souvislostí s digitální propastí, přičemž je třeba více investovat do digitalizace, digitálních inovací a digitální konektivity. Politika soudržnosti musí podporovat rovný přístup žen a mužů k odborné přípravě a zaměstnání a pomoci zajistit, aby spravedlivá, ekologická a digitální transformace neprohlubovala genderové rozdíly mezi ženami a muži;

15.

naléhavě žádá Evropskou komisi, aby předložila návrh metodiky pro posuzování dopadu programů financovaných EU na genderovou rovnost a aby v souladu s tím, co bylo dohodnuto v poslední interinstitucionální dohodě o rozpočtové kázni zpřístupnila údaje a ukazatele rozdělené podle pohlaví. Vyzývá proto Komisi, aby řídicím orgánům poskytla odpovídající školení s cílem zlepšit uplatňování těchto nových metodik;

16.

zdůrazňuje, že pandemie COVID-19, která zasáhla zejména hospodářská odvětví se silným zastoupením žen, prohloubila nerovnosti mezi muži a ženami. Ženy jsou častěji zaměstnávány v povoláních, která jsou tradičně považována za „ženská povolání“, například v oblastech zdravotní péče, maloobchodu a péče o děti. V důsledku toho se tyto pracovnice během pandemie ocitly v první linii, a byly tudíž neúměrně vystaveny riziku nákazy virem a dopadům krize. Větší dopad pandemie COVID-19 na ženy se odráží nejen v poklesu míry zaměstnanosti, ale také v tom, že pro ženy je – ve srovnání s muži – obtížnější vrátit se do zaměstnání po zrušení omezujících opatření. Je proto třeba zavést vhodné nástroje, které by usnadnily návrat do zaměstnání ženám, které přišly o práci v důsledku omezení volného pohybu osob, a to i s využitím zkušeností z předchozích krizí;

17.

domnívá se, že z hlediska různých politických nástrojů EU je politika soudržnosti obzvláště vhodná k tomu, aby přispěla ke skutečnému zvýšení míry rovnosti žen a mužů, a to s ohledem na objem finančních prostředků a jejich povahu a účel. Zdůrazňuje, že zejména v regionech, jejichž programy představují značný podíl celkového rozpočtu, závisí dopad na genderovou rovnost také na tom, jak jsou programy formulovány a prováděny;

18.

vyzývá Evropskou komisi a zejména členské státy, aby při přípravě dohod o partnerství úzce spolupracovaly s místními a regionálními orgány, a bylo tak možné zohlednit výzvy spojené s účinnou politikou rovnosti na místní a regionální úrovni;

19.

upozorňuje na to, že jednotlivé fondy politiky soudržnosti umožňují provádět opatření přímo zaměřená na prosazování genderové rovnosti v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování, vzdělávání a péče o děti, jako je tomu v případě Evropského sociálního fondu (ESF). Ve větší míře by měl přispívat Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), a to od investic a služeb na podporu podnikání žen až po snižování genderových rozdílů v oblasti výzkumu a inovací a zlepšování přístupu k fyzické infrastruktuře, infrastruktuře IKT a sociální infrastruktuře;

20.

proto žádá, aby podpora dosažení genderové rovnosti nebyla považována pouze za úkol sociálního fondu, který je využíván především ve vztahu k lidem, ale aby se na něm podílely všechny fondy, včetně EFRR, který je zaměřen převážně na podniky, a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), který hraje důležitou úlohu při podpoře rozvoje venkovských a vnitrozemských oblastí, kde je problém genderové rovnosti a účasti žen na trhu práce často palčivější. Je třeba zlepšit součinnost mezi soudržností, fondy na podporu oživení a dalšími stávajícími programy mimo politiku soudržnosti;

21.

důrazně připomíná, že politika soudržnosti se musí zabývat otázkami genderové rovnosti a účasti žen na trhu práce a položit přednostní důraz na související cíle. Je totiž nereálné usilovat o větší hospodářskou a sociální soudržnost, aniž by se zvýšila účast žen na trhu práce a byl odstraněn výskyt diskriminace a nerovností v odměňování;

22.

domnívá se proto, že na této cestě je mimořádně důležité patřičně zohlednit také to, že opatření v oblasti genderové rovnosti musí být chápána i jako nástroj pro praktické provádění cílů politiky soudržnosti. Vítá záměr Komise zahrnout do osmé zprávy o soudržnosti zvláštní oddíl věnovaný genderové rovnosti;

23.

doporučuje, aby řídicí orgány programů na období 2021–2027 spolufinancovaných Evropskou unií vypracovaly projekty a opatření zaměřené na a) podporu sladění pracovního a soukromého života a pobídnutí podniků k vypracování odpovídajících strategií na pracovišti; b) usnadnění opětovného začlenění žen vyřazených z trhu práce z důvodu pandemie COVID-19; c) posílení a zlepšení pečovatelských služeb, aby ženy nebyly vystaveny tak velké zátěži; d) provádění konkrétních a cílených opatření zaměřených na podporu účasti žen v oblastech činnosti, kde tradičně dominují muži; e) boj proti genderovým stereotypům a rolím, jakož i předcházení diskriminaci a obtěžování na základě pohlaví a sexuálnímu obtěžování na pracovišti; f) využívání zvláštních dovedností a odborných poznatků k řízení celkového procesu začleňování genderového hlediska; g) poskytnutí užitečné podpory a pokynů příjemcům prostředků z evropských fondů, aby lépe zohledňovali genderové hledisko v různých oblastech intervence, od politik zaměstnanosti po výzkum a vývoj, od ochrany životního prostředí po veřejnou dopravu a digitální technologie; h) pobízení žen k zahájení podnikatelské činnosti, i) věnování pozornosti cíli zvýšení bezpečnosti žen při navrhování infrastruktur; j) podporování opatření k dosažení koedukace a odbourávání stereotypů a rolí ve třídě a k) zamezení sexistickému vyobrazování žen v médiích;

24.

doporučuje, aby řídicí orgány pro programové období 2021–2027 spolupracovaly, koordinovaly svou činnost a podporovaly orgány pro rovné zacházení při získávání specifických dovedností a znalostí s cílem systematicky genderové hledisko začleňovat do celého cyklu financování, a to jak při přípravě operačních programů, tak při jejich provádění a hodnocení, což umožní sledovat dopad těchto programů na snižování rozdílů mezi muži a ženami během jejich provádění i po něm;

25.

doufá, že se bude ve stále větší míře provádět hodnocení modelů organizace veřejných služeb (např. veřejné dopravy) a modelů intervencí obecně, aby se ověřil jejich soulad s cíli podpory genderové rovnosti;

26.

považuje za mimořádně důležité, aby bylo genderové hledisko začleněno také do národních plánů na podporu oživení vypracovaných v rámci nástroje Next Generation EU a aby se u hlavních projektů uplatňovaly zásady a nástroje pro hodnocení z hlediska genderové rovnosti;

27.

doporučuje, aby byly regionálním a místním orgánům dány k dispozici údaje a statistiky, které jsou nezbytné k provedení odpovídajících hodnocení stávajících genderových nerovností;

28.

vyzývá k tomu, aby se v evropských programech více rozšířily nástroje, jako je posuzování dopadů na genderovou rovnost a genderové rozpočtování, poněvadž se v současné době stále používají příliš zřídka;

29.

upozorňuje na zkušenosti z období 2014–2020, pokud jde o následující kritické body, na které je třeba se zaměřit: a) rozdíl mezi formálními prohlášeními a konkrétními výsledky; b) nedostatek odpovídajících znalostí o tom, jak provádět genderový mainstreaming, zejména v intervencích Evropského fondu pro regionální rozvoj; c) potřeba větší orientace na genderové hledisko ve výběrových kritériích a systémech hodnocení; d) potřeba většího propojení mezi národními strategiemi a opatřeními politiky soudržnosti v oblasti genderové rovnosti; e) užitečnost vytvoření systému řízení pro koordinaci a monitorování genderového mainstreamingu;

30.

zdůrazňuje, že je důležité, aby si řídicí orgány vyměňovaly myšlenky a osvědčené postupy se subjekty občanské společnosti, které působí v oblasti prosazování genderové rovnosti, a aby byly zintenzivněny vzdělávací, koordinační a hodnotící činnosti, a to jak s ohledem na řídicí orgány, tak i na partnery.

V Bruselu dne 2. prosince 2021.

předseda Evropského výboru regionů

Apostolos TZITZIKOSTAS

Üles

Valige katsefunktsioonid, mida soovite proovida