1.

Musí být unijní právo, zejména články 1, 2 a 6 směrnice 2000/78/ES (1) ve spojení s článkem 21 Listiny základních práv, vykládáno v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, kterou je nahrazen systém odměňování diskriminující na základě věku, systémem odměňování, v němž se zařazení úředníka do platového stupně i nadále řídí služebním věkem pro účely odměňování vypočteným diskriminujícím způsobem podle starého systému odměňování k určitému měsíci převedení (únor 2015) a přitom je sice podroben opravě ohledně původně vypočtených předchozích dob služby pomocí stanovení srovnávacího rozhodného data, u nějž ale ohledně dob dosažených po 18. roku života podléhají přepočtu pouze ostatní doby zohledňované z poloviny a v němž je s rozšířením období, v němž musí být zohledněny předchozí doby služby, o čtyři roky, nakládáno tak, že ostatní z poloviny zohledňované doby musí být při stanovení srovnávacího rozhodného data použity pouze do té míry, v níž překračují rozsah čtyř let zohledněných z poloviny (paušální odpočet čtyř let zohledněných z poloviny)?

2.

Je nutno na první otázku odpovědět jinak, pokud jde o takové případy, v nichž před vstupem 2. Dienstrechts-Novelle 2019 (2. novela služebního práva z roku 2019) v platnost sice již bylo pravomocně stanoveno rozhodné datum pro platový postup, to ale ještě nemělo vliv na platové zařazení úředníka, protože ještě nebylo přijato rozhodnutí úřadu za přímého použití unijního práva, a v nichž musí být nyní nově bez přihlédnutí k již mezitím stanovenému rozhodnému datu pro platový postup stanoveno srovnávací rozhodné datum opět s ohledem na rozhodné datum pro platový postup stanovené způsobem diskriminujícím na základě věku a ostatní z poloviny zohledňované doby podléhají paušálnímu odpočtu?

3.

Musí být unijní právo, zejména články 1, 2 a 6 směrnice 2000/78/ES ve spojení s článkem 21 Listiny základních práv, vykládáno v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, kterou se navzdory novému výpočtu služebního věku pro účely odměňování a platového zařazení doby získané v učňovském poměru u tuzemského územně správního celku při stanovení srovnávacího rozhodného data zohlední pouze v případě, že úředník nastoupil do služebního poměru po 31. březnu 2000, a v opačném případě se tyto doby zpětně započtou pouze jako ostatní doby zohledněné z poloviny a podléhají tak paušálnímu odpočtu, přičemž tato právní úprava tendenčně znevýhodňuje služebně starší úředníky?