This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62021CN0600
Case C-600/21: Request for a preliminary ruling from the Cour de cassation (France) lodged on 28 September 2021 — QE v Caisse régionale de Crédit mutuel de Loire-Atlantique et du Centre Ouest
Věc C-600/21: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Francie) dne 28. září 2021 – QE v. Caisse régionale de Crédit mutuel de Loire-Atlantique et du Centre Ouest
Věc C-600/21: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Francie) dne 28. září 2021 – QE v. Caisse régionale de Crédit mutuel de Loire-Atlantique et du Centre Ouest
Úř. věst. C 502, 13.12.2021, p. 15–15
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
13.12.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 502/15 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Francie) dne 28. září 2021 – QE v. Caisse régionale de Crédit mutuel de Loire-Atlantique et du Centre Ouest
(Věc C-600/21)
(2021/C 502/23)
Jednací jazyk: francouzština
Předkládající soud
Cour de cassation
Účastníci původního řízení
Navrhovatel: QE
Odpůrkyně: Caisse régionale de Crédit mutuel de Loire-Atlantique et du Centre Ouest
Předběžné otázky
1) |
Musí být čl. 3 odst. 1 a článek 4 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (1) vykládány v tom smyslu, že ve spotřebitelských smlouvách brání smluvnímu ujednání o zproštění povinnosti zaslat výzvu k plnění, i když je ve smlouvě výslovně a jednoznačně stanovena? |
2) |
Musí být rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 26. ledna 2017, Banco Primus (C-421/14), vykládán v tom smyslu, že prodlení delší než třicet dnů se splacením jediné splátky jistiny, úroků nebo příslušenství může představovat nesplnění závazku, které má s ohledem na dobu trvání a výši úvěru a na celkovou rovnováhu smluvních vztahů dostatečně závažnou povahu? |
3) |
Musí být čl. 3 odst. 1 a článek 4 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 vykládány v tom smyslu, že brání ujednání, které stanoví možnost prohlásit celý dluh za splatný v případě prodlení delšího než třicet dnů, pokud vnitrostátní právo, jež ukládá povinnost zaslat před zesplatněním celého dluhu výzvu k plnění, připouští, aby se strany od tohoto ustanovení odchýlily, přičemž vyžaduje dodržení přiměřené výpovědní doby? |
4) |
Jsou čtyři kritéria stanovená Soudním dvorem Evropské unie v rozsudku ze dne 26. ledna 2017, Banco Primus (C-421/14), k tomu, aby vnitrostátní soud mohl posoudit případnou zneužívající povahu ujednání o zesplatnění celého dluhu z důvodu nesplnění závazků dlužníka po omezenou dobu, kumulativní nebo alternativní? |
5) |
Jsou-li tato kritéria kumulativní, lze nicméně vyloučit zneužívající povahu ujednání s ohledem na relativní význam toho či onoho kritéria? |