(1)

Aby bylo možno dospět k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění, stimulovat vytváření pracovních míst a dodržet dlouhodobé závazky v oblasti dekarbonizace, potřebuje Unie moderní a vysoce výkonnou infrastrukturu, která přispěje k propojení a integraci Unie a všech jejích regionů, včetně odlehlých, nejvzdálenějších, ostrovních, okrajových a horských , v  odvětví dopravy, digitálním odvětví a odvětví energetiky . Toto propojení by mělo pomoci zlepšit volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb. Transevropské sítě by měly usnadnit přeshraniční propojení, posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost a přispět k dosažení konkurenceschopnějšího a udržitelnějšího sociálně tržního hospodářství a k boji proti změně klimatu.

(2)

Nástroj pro propojení Evropy (dále též „program“) má za cíl urychlit investice v oblasti transevropských sítí a stimulovat financování z veřejného i soukromého sektoru, při současném zvýšení právní jistoty a dodržování zásady technologické neutrality. Program by měl umožnit plné využívání synergií mezi dopravou, energetikou a digitálním odvětvím, čímž se zvýší účinnost opatření přijímaných na úrovni Unie a umožní optimalizace nákladů na provádění.

(3)

Program by měl rovněž přispět k opatřením EU proti změně klimatu, podpořit projekty týkající se změny klimatu, ekologicky a sociálně udržitelné projekty a případně opatření ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně. Zejména by se měl zvýraznit příspěvek programu k dosažení cílů Pařížské dohody, jakož i navrhovaných cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a dlouhodobého cíle týkajícího se dekarbonizace.

(3a)

Program by měl zaručit vysokou úroveň transparentnosti a zajistit veřejnou konzultaci v souladu s platnými unijními a vnitrostátními právními předpisy.

(4)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provedení Pařížské dohody a k plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje by toto nařízení proto mělo změnu klimatu zohledňovat a mělo by vést ke splnění celkového cíle, tj. aby se 25 % výdajů z rozpočtu EU vynakládalo na podporu cílů v oblasti klimatu (4). Očekává se, že 60 % z celkového finančního krytí programu by mělo být vynaloženo na opatření, která přispějí k dosažení cílů v oblasti klimatu, a to mimo jiné na základě těchto ukazatelů z Ria („Rio markers“): i)100 % na výdaje na železniční infrastrukturu, dobíjecí infrastrukturu , alternativní a udržitelná paliva, čistou městskou dopravu, přenos elektřiny, skladování elektřiny, inteligentní sítě, přepravu CO2 a energii z obnovitelných zdrojů; ii) 40 % na vnitrozemské vodní cesty a multimodální dopravu a plynárenskou infrastrukturu – bude-li to umožněno větším využitím vodíku z obnovitelných zdrojů nebo bioplynu. Příslušná opatření budou identifikována během přípravy a provádění programu a znovu posouzena v rámci příslušných hodnocení a přezkumných postupů. Aby infrastruktura neutrpěla potenciálními dlouhodobými dopady změny klimatu a aby se zajistilo, že náklady na emise skleníkových plynů, které při projektu vzniknou, budou zahrnuty do ekonomického hodnocení projektu, měly by projekty podporované programem podléhat kontrole z hlediska klimatu v souladu s pokyny, které by Komise měla ve vhodných případech vypracovat soudržně s pokyny připraveným pro jiné programy Unie.

(5)

Aby byly splněny povinnosti týkající se podávání zpráv stanovené v čl. 11 písm. c) směrnice (EU) 2016/2284 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES, pokud jde o využívání finančních prostředků Unie na podporu opatření přijatých za účelem dosažení souladu s cíli této směrnice, je třeba sledovat výdaje související se snižováním emisí nebo látek znečišťujících ovzduší podle této směrnice.

(6)

Důležitým cílem tohoto programu je zajistit větší synergie a doplňkovost mezi dopravou, energetikou a digitálním odvětvím. Pro tento účel by měl program zajistit přijetí meziodvětvových pracovních programů, které by se mohly zabývat konkrétními intervenčními oblastmi, například pokud jde o propojenou a automatizovanou mobilitu nebo udržitelná alternativní paliva. Umožnění digitální komunikace by se mohlo stát nedílnou součásti projektu společného zájmu v oblasti energetiky a dopravy. Program by měl dále v rámci každého odvětví dát možnost zohlednit jako způsobilé některé synergetické součásti náležející do jiného odvětví, pokud tento přístup zlepší socioekonomický přínos investice. Synergie mezi odvětvími by při výběru opatření měly být podněcovány prostřednictvím kritérií pro udělení grantů, i pokud jde o zvýšené spolufinancování.

(7)

Hlavní směry pro transevropskou síť TEN-T, jak jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (5) (dále jen „hlavní směry pro sítě TEN-T“), identifikují infrastrukturu sítě TEN-T, upřesňují požadavky, které musí splňovat, a stanoví pravidla jejich uplatňování. Tyto hlavní směry zejména předpokládají dokončení hlavní sítě do roku 2030 vytvořením nové infrastruktury, ale i zásadní modernizací a rekonstrukcí infrastruktury stávající s  cílem zajistit kontinuitu sítě.

(7a)

Opatření přispívající k rozvoji projektů společného zájmu v odvětví dopravy, které jsou financovány prostřednictvím programu, by měly stavět na doplňkovosti všech druhů dopravy a vytvořit tak účinné, vzájemně propojené a multimodální sítě s cílem zajistit propojení v celé Unii. To by mělo zahrnovat i silnice v členských státech, které stále čelí značným investičním potřebám, pokud jde o dokončení jejich hlavní silniční sítě.

(8)

Aby se dosáhlo cílů uvedených v hlavních směrech pro sítě TEN-T, je nutné přednostně podpořit probíhající projekty sítě TEN-T a přeshraniční spojení, úzká místa, horizontální priority, chybějící spojení a městské uzly, případně zajistit, aby byla podpořená opatření v souladu s pracovními plány koridorů zavedenými podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013 a s celkovým rozvojem sítě z hlediska výkonnosti a interoperability.

(8a)

Zejména plné zavedení evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS) na hlavní síti do roku 2030, jak stanoví nařízení (EU) č. 1315/2013, vyžaduje zvýšit podporu na evropské úrovni a podnítit účast soukromých investorů.

(8b)

Důležitým předpokladem pro úspěšné dokončení hlavní sítě TEN-T a zajištění účinné intermodality je rovněž napojení letišť na síť TEN-T. Pokud tato napojení letišť na hlavní síť TEN-T chybí, je proto nezbytné se na ně přednostně zaměřit.

(8c)

Pro realizaci přeshraničních opatření je nezbytný vysoký stupeň integrace plánování a provádění. Tuto integraci je možné vykázat bez stanovení priority kteréhokoliv z následujících příkladů prostřednictvím zřízení jediné projektové společnosti, společné řídicí struktury, dvoustranného právního rámce, prováděcího aktu podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013 nebo jakékoliv jiné formy spolupráce. Mělo by být podporováno vytváření struktury společných podniků, včetně pomocí vyšší míry spolufinancování.

(8d)

Zefektivnění opatření na podporu realizace sítě TEN-T, která jsou v současnosti vypracovávána, by mělo podpořit efektivnější provádění projektů společného zájmu v oblasti dopravy.

(9)

Aby se zohlednil nárůst objemu dopravy a vývoj sítě, mělo by být upraveno sladění koridorů hlavní sítě a jejich předem určených úseků. Tyto úpravy hlavní sítě by neměly ovlivnit dokončení hlavní sítě do roku 2030, měly by zlepšit pokrytí území členských států koridory a měly by být přiměřené, aby byla zachována soudržnost a účinnost rozvoje koridorů a koordinace. Délka koridorů hlavní sítě by se proto neměla prodloužit o více než 15 %. Ve vhodnou dobu by při vytyčování koridorů hlavní sítě měly být zohledněny výsledky přezkumu realizace hlavní sítě, jak je stanoveno v článku 54 nařízení (EU) č. 1315/2013. Přezkum by měl vzít v úvahu regionální přeshraniční železniční spojení v rámci sítě TEN-T, které byly zrušeny nebo demontovány, a rovněž vývoj globální sítě a dopad vystoupení Spojeného království z Evropské unie.

(10)

Po celé Unii je třeba podporovat veřejné a soukromé investice upřednostňující inteligentní, interoperabilní , udržitelnou, multimodální , inkluzivní, přístupnou, bezpečnou a zabezpečenou mobilitu pro OOSPO , a to pro všechny druhy dopravy . V roce 2017 Komise představila (6)„Evropu v pohybu“, rozsáhlou řadu iniciativ, které mají zvýšit bezpečnost silničního provozu, podpořit inteligentní zpoplatnění silnic, snížit emise CO2, omezit znečištění ovzduší a přetížení dopravy, podpořit propojenou a autonomní mobilitu a zajistit pracovníkům řádné podmínky a dobu k odpočinku. Unie by tyto iniciativy měla finančně podporovat, v příslušných případech prostřednictvím tohoto programu.

(11)

Hlavní směry pro sítě TEN-T s ohledem na nové technologie a inovace vyžadují, aby sítě TEN-T umožňovaly dekarbonizaci u všech druhů dopravy prostřednictvím podněcování energetické účinnosti a používání alternativních paliv při dodržování zásady technologické neutrality . Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU (7) stanoví společný rámec opatření pro zavedení infrastruktury pro alternativní paliva v Unii pro všechny druhy dopravy s cílem co nejvíce snížit závislost dopravy na fosilních palivech a omezit dopad dopravy na životní prostředí a klima a vyžaduje, aby členské státy zajistily, že do 31. prosince 2025 budou vybudovány veřejně přístupné plnicí nebo dobíjecí stanice. Jak je uvedeno v návrzích Komise (8) z listopadu 2017, je k podpoře nízkoemisní mobility zapotřebí komplexního souboru opatření, včetně finanční podpory, jestliže tržní podmínky neposkytují dostatečnou pobídku.

(12)

V rámci svého sdělení „Udržitelná mobilita pro Evropu: bezpečná, propojená a čistá“ (9) zdůraznila Komise, že automatizovaná vozidla a pokročilé systémy pro propojení budou znamenat bezpečnější vozidla, která bude možné snáze sdílet a budou dostupnější pro všechny občany, včetně těch, kteří dosud služeb mobility nemohou využívat, jako jsou starší lidé a  osoby s omezenou schopností pohybu . V této souvislosti Komise rovněž navrhla „Strategický akční plán EU pro bezpečnost silničního provozu“ a revizi směrnice 2008/96/ES o řízení dopravní infrastruktury.

(13)

V zájmu zlepšení realizace dopravních projektů v méně rozvinutých částech sítě by se měla část prostředků z Fondu soudržnosti přesunout do programu na financování dopravních projektů v členských státech způsobilých k čerpání financí z Fondu soudržnosti. Výběr projektů způsobilých pro financování by měl v počáteční fázi ▌respektovat výši prostředků přidělených jednotlivým státům z Fondu soudržnosti. Na konci počáteční fáze by měly prostředky převedené do programu, které nebyly přiděleny dopravní infrastruktuře převáděného finančního rámce, být přiděleny formou soutěže projektům, které se nacházejí v členských státech způsobilých k čerpání z Fondu soudržnosti, kdy přednost mají přeshraniční a chybějící spojení. Komise by měla podpořit členské státy způsobilé k čerpání z Fondu soudržnosti při sestavování vhodného seznamu projektů, a to zejména posílením institucionální kapacity dotčených orgánů veřejné správy.

(14)

Po společném sdělení z 10. listopadu 2017 (10) zdůraznil Akční plán vojenské mobility přijatý 28. března 2018 Komisí a vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, (11), že politika dopravní infrastruktury nabízí jasnou příležitost ke zvyšování synergií mezi potřebami obrany a sítí TEN-T  s celkovým cílem zlepšit vojenskou mobilitu v celé Unii, s přihlédnutím k zeměpisné vyváženosti a se zohledněním potenciálních přínosů pro civilní ochranu.  V souladu s akčním plánem v roce 2018 Rada posoudila a potvrdila vojenské požadavky na infrastrukturu (12) a že útvary Komise v roce 2019 určily části transevropské dopravní sítě, jež jsou vhodné pro dvojí užití vojenskou dopravu, včetně nutných modernizací stávající infrastruktury. Finanční prostředky Unie na realizaci projektů dvojího užití by měly být prováděny prostřednictvím programu na základě zvláštních pracovních programů, v nichž budou uvedeny platné požadavky vymezené v rámci Akčního plánu, s celkovým cílem zlepšit vojenskou mobilitu v celé Unii, s přihlédnutím k zeměpisné vyváženosti a s přihlédnutím k potenciálním přínosům pro civilní ochranu.

(15)

V pokynech pro síť TEN-T se uznává, že globální síť zajišťuje dostupnost a propojenost všech regionů v Unii včetně regionů odlehlých, ostrovních a nejvzdálenějších. Ve svém sdělení „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ (13) Komise dále zdůraznila konkrétní potřeby nejvzdálenějších regionů v oblasti dopravy, energetiky a digitálního odvětví a nutnost poskytnout odpovídající unijní financování k uspokojení těchto potřeb i prostřednictvím programu uplatňováním míry spolufinancování až do maximální výše 70 % .

(16)

S ohledem na významný objem investic potřebných k pokroku směrem k dokončení hlavní sítě TEN-T do roku 2030 (odhadem 350 miliard EUR v letech 2021–2027), globální sítě TEN-T do roku 2050 a investic do dekarbonizace, digitalizace a rozvoje měst (odhadem 700 miliard EUR v letech 2021–2027) je vhodné co nejefektivněji využít různé finanční programy a nástroje Unie, a maximalizovat tím evropskou přidanou hodnotu investic podporovaných Unií. Mělo by se to podařit díky zjednodušení investičního procesu, který by umožnil větší přehlednost připravovaných dopravních projektů a soudržnost mezi příslušnými programy Unie, zejména Nástrojem pro propojení Evropy, Evropským fondem pro regionální rozvoj, Fondem soudržnosti a fondem InvestEU. V příslušných případech je třeba vzít v úvahu zejména základní podmínky uvedené v příloze IV nařízení (EU) č. XXX [nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a finančních pravidlech pro ně a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a nástroj pro finanční podporu správy vnějších hranic a společné vízové politiky].

(17)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 (14) určuje priority transevropské energetické infrastruktury, jež je nezbytné splnit, aby Unie dosáhla svých cílů politiky v oblasti energetiky a klimatu, identifikuje projekty společného zájmu, jež jsou ke splnění těchto priorit nezbytné, a stanoví opatření v oblasti udělování povolení, účasti veřejnosti a regulace, jež mají urychlit či usnadnit realizaci uvedených projektů, včetně kritérií způsobilosti těchto projektů k čerpání finanční pomoci Unie. Určení projektů společného zájmu v souladu s uvedeným nařízením se bude i nadále řídit zásadou „energetická účinnost v první řadě“, a to tak, že posoudí projekty na základě scénářů poptávky po energii, které jsou plně v souladu s cíli EU v oblasti energetiky a klimatu.

(18)

Směrnice [přepracované znění směrnice o energiích z obnovitelných zdrojů] zdůrazňuje potřebu vytvořit podpůrný rámec sestávající ze zlepšeného využívání finančních prostředků Unie, s výslovným odkazem na umožnění opatření na podporu přeshraniční spolupráce v oblasti obnovitelné energie.

(19)

Ačkoli dokončení síťové infrastruktury zůstává prioritou v oblasti rozvoje obnovitelné energie, zařazení přeshraniční spolupráce v oblasti obnovitelné energie a vytváření inteligentního a energeticky účinného systému zahrnujícího řešení v oblasti skladování a řízení poptávky, která pomáhají vyrovnávat síť , odráží přístup přijatý v rámci iniciativy Čistá energie pro všechny Evropany s kolektivní odpovědností za dosažení ambiciózního cíle u obnovitelné energie v roce 2030 a změnu politického kontextu, zajišťující spravedlivou a přiměřenou sociální transformaci, s ambiciózními dlouhodobými cíli v oblasti dekarbonizace.

(20)

Vzhledem k programu Unie v oblasti dekarbonizace jsou nezbytné inovativní technologie v oblasti infrastruktury, které umožňují přechod na nízkoemisní energii a systémy mobility a zlepšují zabezpečení dodávek tím, že se zaměřují na větší energetickou nezávislost Unie . Zejména ve svém sdělení z 23. listopadu 2017„Sdělení o posílení evropských energetických sítí“ (15) zdůraznila Komise, že úloha elektřiny, kdy budou obnovitelné zdroje energie představovat v roce 2030 polovinu výroby elektřiny, bude stále větší hybnou silou dekarbonizace odvětví, v nichž až doposud převažovala fosilní paliva, jako je doprava, průmysl, vytápění a chlazení, a že v souladu s tím se do centra zájmu politiky transevropské energetické sítě musí dostat propojení elektroenergetických soustav, skladování elektřiny, projekty inteligentních sítí a investice do plynárenské infrastruktury . Na podporu cílů Unie v oblasti dekarbonizace, integrace vnitřního trhu a zabezpečení dodávek by se měla věnovat patřičná pozornost a dávat přednost technologiím a projektům přispívajícím k přechodu na nízkoemisní hospodářství. Komise se zaměří na zvýšení počtu přeshraničních projektů v oblasti inteligentních sítí, inovativního skladování a přepravy oxidu uhličitého podporovaných z programu.

(20a)

Přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů umožní nákladově efektivní zavádění obnovitelných zdrojů energie v Unii a splnění závazného cíle Unie dosáhnout alespoň 32 % energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030, jak je uvedeno v článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2001/EU  (16) , a přispějí ke strategickému využívání inovativních technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Mezi názorné příklady způsobilých technologií patří výroba větrné energie na pevnině i na moři, solární energie, energie z udržitelné biomasy, přílivové energie, geotermální energie nebo jejich kombinace, připojení této energie k síti a další prvky, jako jsou zařízení na skladování nebo na přeměnu. Způsobilé akce se neomezují na odvětví elektřiny a mohou se vztahovat i na jiné nosiče energie a potenciální propojení odvětví, například s vytápěním a chlazením, technologiemi přeměny elektřiny na plyn, skladováním a přepravou. Jde pouze o demonstrativní výčet, aby byla zachována flexibilita s ohledem na technologický pokrok a vývoj. Tyto projekty nemusí nutně zahrnovat fyzické propojení mezi spolupracujícími členskými státy. Mohou být realizovány na území pouze jednoho zapojeného členského státu pod podmínkou, že jsou splněna obecná kritéria uvedená v části IV přílohy.

(20b)

Na podporu přeshraniční spolupráce v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a uvádění projektů na trh by Evropská komise měla ulehčit rozvoj přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. V odvětví energetiky by bez dostatečného rozšíření přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na trhu měly být nevyužité rozpočtové prostředky pro přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů využity ke splnění cílů transevropských energetických sítí vymezených v čl. 3 odst. 2 písm. b) pro opatření stanovená v čl. 9 odst. 3, a to před zvážením případného použití mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů podle čl. 7 odst. 6.

(20c)

Je nutná podpora projektů inteligentních sítí, pokud takové projekty zahrnují výrobu elektrické energie, její distribuci nebo spotřebu s využitím systému řízení v reálném čase a mají vliv na přeshraniční toky elektřiny. Energetické projekty by měly dále odrážet klíčovou úlohu inteligentních sítí v energetické transformaci a podpora z programu by měla pomáhat překonat mezery ve financování, které v současné době brzdí investice do širokého zavádění technologií inteligentních sítí.

(20d)

Zvláštní pozornost by měla být v rámci podpory EU věnována přeshraničním propojením energetických soustav, včetně propojení těch, které jsou nezbytné pro splnění cíle 10 % v oblasti propojení elektroenergetických sítí do roku 2020, a cíle 15 % do roku 2030 stanoveného v nařízení (EU) 2018/1999  (17) . Zavádění propojení mezi elektrizačními soustavami má zásadní význam pro integraci trhů, umožnění většího podílu obnovitelných zdrojů energie v soustavě a využívání výhod jejich rozdílných portfolií poptávky a nabídky energie z obnovitelných zdrojů, větrných sítí na moři a inteligentních sítí, čímž se všechny země zapojí do likvidních a konkurenceschopných trhů s energií.

(21)

Realizace jednotného digitálního trhu závisí na základní infrastruktuře pro digitální konektivitu. Digitalizace evropského průmyslu a modernizace odvětví, jako je doprava, energetika, zdravotní péče a veřejná správa, závisí na univerzálním přístupu ke spolehlivým, dostupným sítím s vysokou a velmi vysokou kapacitou. Digitální připojení se stalo jedním z rozhodujících faktorů pro překlenutí hospodářských, sociálních a územních rozdílů, podporu modernizace místních ekonomik a posílení diverzifikace hospodářské činnosti. Rozsah intervence programu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu by se měl upravit tak, aby odrážel její vzrůstající význam pro hospodářství a společnost obecně. Je proto nezbytné stanovit infrastrukturní projekty společného zájmu pro digitální konektivitu, aby Unie mohla splnit své cíle v oblasti jednotného digitálního trhu, a zrušit nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 (18).

(22)

Sdělení „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“ (19) (strategie pro gigabitovou společnost) stanoví strategické cíle do roku 2025, pokud jde o optimalizaci investic do infrastruktury pro digitální konektivitu. Cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady  (20) (EU) 2018/1972 je mimo jiné vytvořit regulační prostředí, které vybízí k soukromým investicím do sítí pro digitální konektivitu. Je však jasné, že zavádění sítí zůstane v řadě oblastí po celé Unii komerčně neúnosné, a to kvůli různým faktorům, jako je odlehlost, územní nebo místní specifika, malá hustota osídlení a různé sociálně-ekonomické faktory a bude naléhavě vyžadovat více pozornosti. Program by proto měl být upraven tak, aby přispíval k dosažení těchto strategických cílů stanovených ve strategii pro gigabitovou společnost rovněž zaměřen na dosažení rovnováhy mezi venkovskými a městskými oblastmi a doplňoval podporu poskytovanou na zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou z jiných programů, zejména z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a fondu InvestEU.

(23)

Ačkoli všechny sítě pro digitální konektivitu, které jsou připojeny k internetu, jsou z podstaty transevropské, zejména v důsledku fungování aplikací a služeb, které umožňují, prioritu pro podporu prostřednictvím programu by měla získat opatření s nejvyšším očekávaným dopadem na jednotný digitální trh, mimo jiné prostřednictvím svého souladu s cíli sdělení Strategie pro gigabitovou společnost, a na digitální transformaci hospodářství a společnosti s ohledem na zjištěná selhání trhu a překážky v provádění.

(24)

Školy, univerzity, knihovny, místní, regionální nebo vnitrostátní správní orgány, hlavní poskytovatelé veřejných služeb, nemocnice a zdravotní centra, dopravní uzly a digitálně intenzivní podniky jsou subjekty a místy, které mohou působit na důležité součásti sociálně-ekonomického vývoje ve svém okolí, včetně venkovských a řídce osídlených oblastí. Tito sociálně-ekonomičtí aktéři musí mít špičkové gigabitové připojení, aby mohli zajišťovat přístup k nejlepším službám a aplikacím pro evropské občany, podniky a místní komunity. Program by měl podporovat přístup k vysokokapacitním sítím včetně 5G a jiným moderním systémům konektivity schopným poskytovat gigabitové připojení těchto pro tyto sociálně-ekonomické aktéry, aby se co nejvíce projevilo jejich pozitivní nepřímé působení na širší hospodářství a společnost v rámci jejich oblasti , včetně vytváření větší poptávky po připojení a službách.

(24a)

Nepřipojená území ve všech oblastech Unie představují úzká místa a nevyužitý potenciál jednotného digitálního trhu. Ve většině venkovských a odlehlých oblastí může hrát vysoce kvalitní internetové připojení zásadní úlohu v předcházení vzniku digitální propasti, izolaci a vylidňování snižováním nákladů na dodávání zboží či poskytování služeb a částečně kompenzovat odlehlost. Vysoká kvalita internetového připojení je nezbytná pro nové hospodářské příležitosti, jako je přesné zemědělství nebo rozvoj biohospodářství ve venkovských oblastech. Program by měl přispět k zajištění pevného nebo bezdrátového připojení s velmi vysokou kapacitou do všech evropských domácností, ať už na venkově nebo ve městech, a zaměřit se na zavádění v místech, kde se projevuje selhání trhu, které lze řešit pomocí grantů s nízkou intenzitou. S cílem maximalizovat synergii opatření podporovaných programem by náležitá pozornost měla být věnována míře koncentrace socioekonomických aktérů v dané oblasti a úrovni financování potřebného na vytvoření pokrytí. Cílem programu by navíc mělo být dosažení globálního pokrytí domácností a území, poněvadž vyplňování mezer v již pokryté oblasti by bylo v pozdější fázi nerentabilní.

(25)

Program by měl dále navázat na úspěch iniciativy WiFi4EU a měl by pokračovat v podpoře poskytování bezplatného, bezpečného , vysoce kvalitního místního bezdrátového připojení v centrech místního veřejného života, včetně subjektů s veřejným posláním, jako jsou orgány veřejné moci a poskytovatelé veřejných služeb, i na venkovních místech dostupných široké veřejnosti s cílem propagovat digitální vizi Unie v místních komunitách.

(25a)

Digitální infrastruktura je důležitým základem inovací. Aby měl program co největší dopad, měl by se zaměřit na financování infrastruktury. Jednotlivé digitální služby a aplikace, jako jsou ty, které zahrnují různé technologie distribuované účetní knihy nebo využívající umělou inteligenci, by proto měly být mimo oblast působnosti programu a namísto toho by se k nim mělo přistupovat prostřednictvím jiných nástrojů, jako je Digitální Evropa. Rovněž důležité je maximalizovat součinnost mezi různými programy.

(26)

Životaschopnost očekávaných digitálních služeb příští generace, jako je internet věcí a aplikace, které mají přinést významné přínosy v rámci různých odvětví a pro společnost jako celek, bude vyžadovat nepřerušené přeshraniční pokrytí systémy 5G, zejména pokud jde o možnost připojení pro uživatele na cestách a pohybující se objekty. Scénáře sdílení nákladů u zavádění sítí 5G v těchto odvětvích jsou však i nadále nejasné a očekávaná rizika komerčního zavádění v některých klíčových oblastech jsou velmi vysoká. Očekává se, že silniční koridory a vlaková spojení budou klíčovými oblastmi pro první fázi nových aplikací v oblasti propojené mobility, a proto budou tvořit zásadní přeshraniční projekty pro financování v rámci programu.

▌

(28)

Je zapotřebí zavádění páteřních sítí elektronických komunikací, včetně podmořských kabelů, které spojují evropská území s třetími zeměmi na jiných světadílech nebo spojují evropské ostrovy, nejvzdálenější regiony nebo zámořské země a území, a to i přes teritoriální vody Unie a výlučnou ekonomickou zónu členských států, aby se zajistila nezbytná redundance pro tuto důležitou infrastrukturu a zvýšila se kapacita a odolnost digitálních sítí v Unii, což přispěje i k územní soudržnosti. Tyto projekty jsou však často bez veřejné podpory komerčně neudržitelné. Kromě toho by měla být k dispozici podpora s cílem doplnit evropské zdroje v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky odpovídajícími připojeními s terabitovou kapacitou.

(29)

Opatření přispívající k projektům společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu musí zavádět technologie, které jsou pro konkrétní projekt nejvhodnější, a přitom vykazují nejlepší poměr mezi nejmodernějšími technologiemi co do kapacity toku dat, bezpečnosti přenosu, odolnosti sítě a nákladové efektivnosti a v pracovních programech by jim měl být dávána přednost s přihlédnutím ke kritériím stanoveným v tomto nařízení. Zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou může zahrnovat pasivní infrastrukturu v zájmu maximalizace socioekonomických a environmentálních přínosů. Při určování priorit se zohlední potenciální pozitivní vedlejší účinky, pokud jde o konektivitu, například může-li realizovaný projekt zlepšit ekonomické opodstatnění dalšího zavádění v budoucnu, což povede k dalšímu pokrytí území a obyvatelstva v oblastech, na něž se dosud nedostalo.

(30)

Unie vyvinula vlastní technologii družicové navigace, určování polohy a času (EGNOS/Galileo) a vlastní systém pozorování Země (Copernicus). Programy EGNOS/Galileo i Copernicus nabízejí vyspělé služby, které přinášejí značné hospodářské výhody veřejným i soukromým uživatelům. Proto by veškerá dopravní, energetická nebo digitální infrastruktura financovaná z programu – využívající služby družicové navigace, určování polohy a času nebo pozorování Země – měla být technicky slučitelná s programy EGNOS/Galileo a Copernicus.

(31)

Pozitivní výsledky první výzvy k podávání návrhů na projekty s kombinovaným financováním uskutečněné v rámci stávajícího programu v roce 2017 potvrdily význam a přidanou hodnotu použití grantů EU ke kombinaci s financováním od Evropské investiční banky nebo národních podpůrných bank či jiných rozvojových a veřejných finančních institucí a rovněž od finančních institucí v soukromém sektoru a soukromých investorů, včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru. Kombinování zdrojů by mělo přispět k přilákání soukromých investic a zajistit pákový efekt celkového příspěvku veřejného sektoru v souladu s cíli programu InvestEU. Program by proto měl i nadále podporovat opatření , která umožňují kombinaci grantů EU s jinými zdroji financování. V odvětví dopravy nesmí operace kombinování zdrojů přesáhnout 10 % účelového krytí v čl. 4 odst. 2 písm. a) bod i).

(31a)

V odvětví dopravy lze operace kombinování zdrojů využívat pro akce související s inteligentní, interoperabilní, udržitelnou, inkluzivní, přístupnou, bezpečnou a zabezpečenou mobilitou, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 2 písm. b).

(32)

Politické cíle tohoto programu by měly být rovněž řešeny prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci okna (oken) politiky fondu InvestEU. Opatření programu by se měla přiměřeným způsobem používat k podpoře investicí určených k nápravě selhání trhu nebo řešení suboptimálních investičních situací, zejména pokud opatření nejsou komerčně životaschopná, aniž by docházelo ke zdvojování činností nebo vytěsňování soukromého financování a zachovala se jasná evropská přidaná hodnota.

(33)

Aby se upřednostnil integrovaný rozvoj inovačního cyklu, je nezbytné zajistit komplementaritu mezi inovativními řešeními vyvinutými v kontextu rámcových programů Unie pro výzkum a inovace a inovativních řešení zaváděných s podporou z Nástroje pro propojení Evropy. Za tímto účelem synergie s programem Horizont Evropa zajistí, aby: a) se potřeby v oblasti výzkumu a inovací v oblastech dopravy, energetiky a digitálního odvětví v EU určovaly a stanovovaly během strategického plánovacího procesu programu Horizont Evropa; b) nástroj pro propojení Evropy podporoval rozsáhlé zavádění inovativních technologií a řešení v oblasti dopravy, energetiky a digitální infrastruktury, zejména těch, které jsou výsledkem programu Horizont Evropa; c) se usnadnila výměna informací a údajů mezi programem Horizont Evropa a Nástrojem pro propojení Evropy, například tím, že se bude klást důraz na technologie z programu Horizont Evropa s vysokou mírou tržní připravenosti, které by bylo možné dále zavádět prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy.

(34)

Toto nařízení stanoví finanční krytí na celé období 2021–2027, které má pro Evropský parlament a Radu při ročním rozpočtovém procesu představovat hlavní referenční částku ve smyslu [odkaz náležitě aktualizovat podle nové interinstitucionální dohody: bod 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (21) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(35)

Na úrovni Unie je evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik rámcem k určování národních reformních priorit a ke sledování jejich provádění. Členské státy vytvářejí své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie, které tyto reformní priority podporují. Tyto strategie by se měly předkládat společně s ročními národními programy reforem jako způsob, jak navrhnout a koordinovat prioritní investiční projekty, které mají být podpořeny z vnitrostátních zdrojů a/nebo z prostředků Unie. Měly by rovněž sloužit k tomu, aby se finanční prostředky Unie využívaly soudržně a maximalizovala se přidaná hodnota finanční podpory zejména z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, Evropské funkce investiční stabilizace, fondu InvestEU a případně Nástroje pro propojení Evropy. V náležitých případech by se finanční podpora měla použít rovněž tak, aby byla v souladu s plány Unie a členských států v oblasti energetiky a klimatu.

(36)

Horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie se vztahují na toto nařízení. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění a umožňují kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť jejich dodržování je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků Unie.

(37)

Typy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V této souvislosti by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které nesouvisí s náklady uvedenými v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(38)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce stanovené Dohodou o EHP, která stanoví provádění programů rozhodnutím podle této dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své příslušné pravomoci.

(39)

Finanční nařízení stanoví pravidla pro udělování grantů. Aby se zohlednila specifičnost opatření, která program podporuje, a zajistilo jednotné provádění mezi odvětvími, na něž se program vztahuje, je třeba dále upřesnit kritéria způsobilosti a kritéria pro udělení grantu. Výběr opatření a jejich financování by měl respektovat pouze podmínky stanovené v tomto nařízení a ve finančním nařízení. Bez odchylky od finančního nařízení lze v pracovních programech stanovit zjednodušené postupy.

(39a)

V souladu s finančním nařízením jsou výběrová kritéria a kritéria pro udělení grantu vymezena v pracovních programech. V odvětví dopravy by kvalita a význam projektu měly být posuzovány také s přihlédnutím k jeho očekávanému dopadu na konektivitu EU, jeho souladu s požadavky na dostupnost a jeho strategii, pokud jde o budoucí potřeby v oblasti údržby.

(40)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (22), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (23), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (24) a nařízením Rady (EU) 2017/193 (25) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (26). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. Podle [odkaz bude aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ:

(41)

Podle odkaz bude odpovídajícím způsobem aktualizován v souladu s novým rozhodnutím o ZZÚ: článek 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (27) jsou subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(42)

Unie by měla usilovat o soudržnost a synergie se svými programy v oblasti vnějších politik, včetně předvstupní pomoci v návaznosti na závazky přijaté v souvislosti se sdělením „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost EU v tomto regionu“ (28).

(43)

Pokud se do opatření přispívajících k projektům společného zájmu nebo do přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie zapojí třetí země nebo subjekty usazené ve třetích zemích, měla by být finanční pomoc poskytnuta pouze v případě, že je nezbytná k dosažení cílů těchto projektů. Pokud jde o část týkající se přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, měla by spolupráce mezi jedním či více členskými státy a třetí zemí (včetně Energetického společenství) splňovat podmínky stanovené v článku 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/XXX [směrnice o obnovitelných zdrojích energie] ohledně nezbytnosti fyzického propojení s EU.

(43a)

Sdělení Komise z 3. října 2017„Zajistit lepší fungování zadávání veřejných zakázek v Evropě a pro Evropu“  (29) uvádí, že EU je nejotevřenějším trhem pro zadávání veřejných zakázek, ale přístup našich společností v jiných zemích není vždy vzájemný. Příjemci podpory z Nástroje pro propojení Evropy by proto měli plně využívat možností strategického zadávání veřejných zakázek, které nabízí směrnice 2014/25/EU.

(44)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (30) je třeba program hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků, jako je kontrola z hlediska klimatu , zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Komise by měla k posouzení účelnosti a účinnosti financování a jeho vlivu na celkové cíle programu provést hodnocení a jeho výsledky sdělit Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a provést veškeré nezbytné úpravy.

(45)

Měla by být zavedena transparentní, odpovědná a přiměřená opatření pro monitorování a vykazování, včetně měřitelných ukazatelů, aby se mohl hodnotit a vykazovat pokrok programu směrem k dosažení obecných a konkrétních cílů stanovených v tomto nařízení a podporovaly se jeho výsledky . Tento systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly vhodné pro hloubkovou analýzu dosaženého pokroku a obtíží, k nimž došlo, a aby se tyto údaje a výsledky shromažďovaly účinně, efektivně a včas. Ke shromáždění příslušných údajů o programu je nezbytné uložit příjemcům finančních prostředků Unie přiměřené požadavky na podávání zpráv.

(45a)

Program by měl být prováděn prostřednictvím pracovních programů. Komise by měla do 31. prosince 2020 schválit první víceleté pracovní programy, které by obsahovaly časový harmonogram výzev k předkládání návrhů na první tři roky programu, jejich témata a orientační rozpočet a dále plánovaný rámec, který by se vztahoval na celé období programu.

(46)

K zajištění jednotných podmínek pro provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijímání pracovních programů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (31).

(47)

Aby bylo možné v případě potřeby upravit ukazatele používané k monitorování programu, orientační procentní podíly rozpočtových prostředků přidělené každému specifickému cíli v odvětví dopravy a definice koridorů hlavní dopravní sítě, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny částí I, II a III přílohy tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(48)

Nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 by měla být z důvodu přehlednosti zrušena. Avšak účinky článku 29 nařízení (EU) č. 1316/2013, kterým se mění příloha nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 (32), pokud jde o seznam koridorů pro nákladní dopravu, by měly být zachovány.

(49)

Aby bylo možné včas přijmout prováděcí akty podle tohoto nařízení, je nezbytné, aby vstoupilo v platnost ihned po vyhlášení,