Stanovisko Evropského výboru regionů Směrem k udržitelnému využívání přírodních zdrojů ve středomořských ostrovních podmínkách

(2020/C 440/19)

Zpravodajka: Francina ARMENGOL I SOCÍAS (ES/SES), předsedkyně regionální vlády autonomní oblasti Baleárské ostrovy

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Úvod: středomořské ostrovy a jejich specifické výzvy

1.

připomíná, že na evropských ostrovech ve Středomoří je soustředěno 95 % ostrovních obyvatel Evropské unie a že tyto ostrovy mají spolu s ostatními ostrovy této oblasti společné výzvy, problémy a omezení, jež ztěžují jejich hospodářský rozvoj;

2.

konstatuje, že Smlouvy o Evropské unii neobsahují jiná specifická opatření týkající se ostrovů, než jsou opatření vztahující se k nejvzdálenějším regionům, ačkoli zvláštní situace ostrovů téměř zcela vyplývá z jejich ostrovního charakteru;

3.

připouští, že ostrovní oblasti ve Středomoří představují heterogenní hospodářskou, správní, kulturní a sociální realitu. Sdílejí však společné výzvy a problémy, které je třeba vzhledem k roztříštěné povaze Středomoří řešit ve zvláštním, společném rámci;

4.

uznává, že současná zdravotní krize vyvolaná onemocněním COVID-19 zdůraznila zvláštní zranitelnost ostrovních území, která mají nedostatečné zdroje;

5.

vítá skutečnost, že Evropská unie postupuje směrem k Zelené dohodě a k rámci spravedlivého přechodu, který umožní sociálně-ekonomický rozvoj ostrovů ve Středomoří a sladí se s cíli udržitelného rozvoje;

6.

uznává výjimečné bohatství středomořských ostrovních ekosystémů a jejich zvláštní zranitelnost v rámci současného sociálně-ekonomického rozvoje a změny klimatu, přičemž hlavním problémem těchto území je udržitelné řízení jejich nedostatečných přírodních zdrojů;

7.

domnívá se, že Evropská komise by s ohledem na vysokou environmentální a klimatickou zranitelnost středomořských ostrovních území měla zohlednit zvláštní geografickou a sociálně-ekonomickou situaci středomořských ostrovů při stanovování cesty k dosažení cíle klimatické neutrality;

8.

zdůrazňuje, že pokud budou přijata zvláštní legislativní opatření a vytvořen vhodný finanční rámec, představují tato středomořská ostrovní území navzdory specifickým obtížím, kterým čelí, výborné laboratoře pro různé postupy ekologického přechodu prováděného Unií;

9.

žádá členské státy EU a Unii pro Středomoří, aby spolupracovaly na ministerském prohlášení o středomořských ostrovních podmínkách, které uzná středomořské ostrovy jako zvláštní oblast v EU s konkrétními potřebami a jedinečnou kulturou, dědictvím a životním prostředím, jež je třeba spravovat a chránit specifickým a společným způsobem;

10.

žádá členské státy, Evropskou komisi a Unii pro Středomoří, aby vzhledem k tomu, že jde o oblast na hranici mezi Evropou a Afrikou, byly tyto ostrovy zohledněny při tvorbě a provádění evropské politiky sousedství;

11.

zdůrazňuje, že pevná územní soudržnost mezi evropskými ostrovy ve Středomoří přispěje rovněž k posílení pohraniční pozice Unie a nabídne kromě toho spolehlivou protistranu pro upevnění spolupráce s územími středomořských partnerů EU;

12.

zdůrazňuje, že navzdory tomu, že obecné podmínky středomořských ostrovů na sociální, ekonomické a geografické úrovni vykazují jasnou podobu s nejvzdálenějšími regiony EU, neexistuje pro tyto ostrovy zvláštní zacházení, které by jim umožnilo čelit trvalému znevýhodnění zeměpisnými podmínkami postihujícímu jejich hospodářský a sociální rozvoj, jež uznává článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU);

13.

poukazuje na to, že článek 174 SFEU by se měl uplatňovat od prvních fází postupu přijímání rozhodnutí, přičemž by měl zahrnovat zvláštní kompenzační opatření pro překonání výzev a omezení vyplývajících ze středomořských ostrovních podmínek;

Nedostatečné přírodní zdroje ve středomořských ostrovních podmínkách

14.

uvádí, že společným faktorem všech ostrovů Středomoří je existence environmentálních aktiv, která jsou stále nejistější: omezené území s mnohonásobným využitím, omezené vodní zdroje, vysoká energetická závislost na fosilních palivech a zvýšená křehkost a oslabení jejich ekosystémů;

15.

zdůrazňuje, že hlavním nedostatkovým zdrojem na ostrovech je území, přičemž tato situace je vážnější v prostorově omezených regionech, ve kterých fyzická expanze vede k rychlejším a viditelnějším procesům přetížení;

16.

připomíná, že ostrovy Středomoří jsou většinou energeticky závislé na kontinentu a na vnějším zásobování fosilními palivy, a vítá opatření, která EU provedla za účelem dekarbonizace;

17.

připomíná, že ostrovní oblasti Středomoří mají často omezené vodní zdroje, které jsou v mnoha případech vystaveny nadměrnému využívání, které nakonec obvykle vede k jejich vyčerpání, znečištění a zasolení;

18.

domnívá se, že ačkoli je pravda, že mnohé středomořské ostrovy vsadily na odsolení coby mechanismus k zajištění zásobování vodou, ústřední osa vodohospodářské politiky by měla spočívat v politikách zaměřených na poptávku (jako je úspora, opětovné využití, účinnější využívání a přidělování zdrojů) a v politikách zachování, ochrany a integrovaného řízení vodních zdrojů;

19.

upozorňuje, že středomořské ostrovy čelí vzhledem ke specifické povaze svých infrastruktur a skutečných možností přístupu na evropský energetický trh vysokým dodatečným nákladům na výrobu energie a nákladům spojeným s modernizací a restrukturalizací svých hospodářských odvětví;

20.

připomíná, že oblast Středomoří je na celosvětové úrovni ústředním bodem z hlediska biologické rozmanitosti, přičemž v jejích ostrovních regionech je počet endemických druhů obzvláště vysoký;

21.

konstatuje, že na středomořských ostrovech jsou zastoupena četná stanoviště v zájmu Společenství, přičemž některá z nich jsou stanoviště prioritní, jež jsou ohrožena vysokým antropogenním tlakem, úpadkem stanovišť a výskytem exotických invazivních druhů, které narušují rovnováhu ekosystémů;

22.

domnívá se, že EU by měla vytvořit zvláštní opatření na ochranu životního prostředí pro středomořské ostrovy, neboť tyto ostrovy mají jedinečnou suchozemskou a mořskou biologickou rozmanitost, a proto vyžadují přizpůsobené politiky v oblasti udržitelného rozvoje a opatření na ochranu životního prostředí;

Sociálně-ekonomické aktivity a jejich dopad na přírodní zdroje

23.

zdůrazňuje, že středomořské ostrovy představují velmi specializovanou hospodářskou strukturu, ať už v primárním sektoru (zemědělství a rybolov) nebo v terciárním sektoru (cestovní ruch), což obrovským způsobem oslabuje jejich výrobní strukturu ve velmi konkurenčním evropském a světovém sociálně-ekonomickém kontextu;

24.

upozorňuje, že zemědělsko-potravinářské odvětví je pro středomořské ostrovy strategické pro dosažení větší udržitelnosti přírodních zdrojů, a to vzhledem k jeho velkému významu na oblastní úrovni, z důvodu vysokého podílu území, které zabírá jeho činnost, a coby zdroj potravin pro obyvatelstvo;

25.

naléhavě žádá Evropskou komisi a členské státy, aby zvýšily odolnost zemědělsko-potravinářského systému středomořských ostrovů tak, aby umožnila dostatečnou míru potravinové nezávislosti, aby bylo možné čelit případným událostem, jako jsou přírodní katastrofy, politicko-sociální konflikty nebo zdravotní krize, jako je krize spojená s onemocněním COVID-19, jež znemožňují vnější dodávky;

26.

zdůrazňuje nadměrné využívání některých rybích populací ve Středomoří a naléhavě vyzývá k vypracování přizpůsobených plánů řízení rybolovu pro tuto oblast, které by posílily a inovovaly místní rybářská loďstva a systémy chovu na moři, přičemž by propojily způsoby tradičního řízení s inovativnějšími způsoby;

27.

poukazuje na význam drobného rybolovu pro hospodářský ekosystém středomořských pobřežních komunit a vyzývá středomořské ostrovy, aby prozkoumaly modely společného řízení rybolovu, jež zapojí různá sociálně-ekonomická odvětví. V této souvislosti je velmi důležité podpořit rybářský cestovní ruch a mořskou ekoturistiku, k nimž je zapotřebí specifických dovedností;

28.

domnívá se, že vytváření nových chráněných mořských oblastí na ostrovech by měly souběžně doprovázet inovativní hospodářské strategie v zájmu udržitelného využívání rybolovných zdrojů ze strany správců těchto oblastí, zástupců odvětví rybolovu a zástupců odvětví cestovního ruchu;

29.

zdůrazňuje, že většina středomořských ostrovů není činná v průmyslovém odvětví kvůli jeho nízké produktivitě související s nedostatkem surovin, vysokými výrobními náklady a logistickými problémy v dopravě;

30.

upozorňuje, že vysoká míra zvláštnosti poptávky v odvětví služeb a specializace nabídky v oblasti cestovního ruchu obecně vede k tomu, že jsou jejich hospodářství méně stabilní než hospodářství na pevnině. Jejich hospodářský vývoj je přitom do velké míry ovlivněn mezinárodními okolnostmi – příkladem může být zdravotní krize vyvolaná rozšířením onemocnění COVID-19 na světové úrovni a její zvláštní dopad na středomořská ostrovní hospodářství, která jsou ve velké většině závislá na odvětví služeb;

31.

naléhavě žádá Evropskou komisi a členské státy, aby zohlednily skutečnost, že středomořské ostrovy mají vysoký počet návštěvníků, což znásobuje potřeby rezidentů v oblasti infrastruktury a vede k napětí v oblasti poptávky po všech typech veřejných služeb;

32.

domnívá se, že provádění akčního plánu EU pro oběhové hospodářství by mělo zahrnovat specifická opatření, která by zohlednila existenci vysokého počtu návštěvníků v souvislosti s přílivem turistů a vysokou servitizaci mnoha středomořských ostrovních hospodářství;

33.

žádá Evropskou komisi a členské státy, aby podporovaly výměnu osvědčených postupů v oblasti udržitelného cestovního ruchu na středomořských ostrovech, jako je tomu v současnosti u programů prováděných v rámci Interreg MED (1);

34.

poukazuje na to, že nízká úroveň kvalifikace středomořských ostrovních regionů oproti průměru Evropské unie, především v oblasti postsekundárního vzdělávání a odborné přípravy, podněcuje předčasný odchod ze vzdělávání a předčasný vstup na trh práce v hospodářstvích, která jsou vysoce servitizována;

35.

zdůrazňuje, že ostrovy jsou obecně vysoce závislé na letecké a námořní dopravě, a vyzývá Evropskou komisi, aby odpovědně zvážila jejich specifické vlastnosti (2);

36.

upozorňuje, že přeprava zboží je dvakrát až čtyřikrát dražší než na pevnině (3), což představuje zásadní faktor, který má přímý dopad na konkurenceschopnost ostrovní produkce;

37.

navrhuje přezkoumat normy týkající se státních podpor uplatnitelných na území středomořských ostrovů s cílem uznat jejich specifickou povahu a přizpůsobit se jejich znevýhodněným podmínkám;

38.

zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit souhrnné ukazatele udržitelnosti, do nichž se uceleným způsobem začlení ekonomické parametry, jež budou v korelaci s ekonomicko-environmentálními a ekonomicko-sociálními ukazateli a budou se soustředit na biofyzikální podmínky;

39.

upozorňuje na to, že směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 ze dne 11. května 2016 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech (4) má sice umožnit realizaci důležitých cílů v oblasti ochrany životního prostředí, její uplatňování však vedlo k výraznému zvýšení ceny služeb námořní dopravy, v důsledku čehož vznikly obyvatelům a podnikům sídlícím na ostrovech dodatečné náklady. V této souvislosti vyzývá Komisi, aby přijala přechodná odchylná opatření v oblasti státní podpory určená regionálním a místním orgánům na ostrovech, jež hodlají podniknout kroky v odvětví námořní dopravy;

Nový model správy ve středomořském ostrovním rámci

40.

zdůrazňuje, že je důležité vytvořit víceúrovňovou správu, která umožní, aby místní, regionální, státní a nadstátní úrovně správy středomořské oblasti dosáhly pokroku při účinném a flexibilním řízení přírodních zdrojů na ostrovních územích;

41.

žádá, aby Evropská komise přijala víceletý strategický plán pro udržitelný rozvoj evropských středomořských ostrovů na hospodářské, sociální a environmentální úrovni, jakož i soudržný přístup na úrovni evropské politiky sousedství a evropsko-středomořského partnerství;

42.

vybízí k vybudování užšího vztahu mezi středomořskými ostrovy, který umožní výměnu osvědčených postupů a politik mezi různými územími, a k rozšiřování svazků, jako je např. Med Insulae, který tvoří Sardinie, Korsika, Gozo a Baleárské ostrovy;

43.

poukazuje na význam, který má pro hospodářský a sociální model ostrovních komunit integrované řízení pobřežních zón schopné posilovat a podporovat inovativní interakce mezi pobřežím a mořem, a modely jednání, jež umožňují udržitelné využívání ostrovních oblastí a současně mořského prostředí;

44.

naléhavě žádá Evropskou komisi a státy Středomoří, aby vytvořily a rozšířily strategie pro mořské oblasti (5) v zájmu zlepšení spolupráce a integrace celého regionu a aby rozvinuly integrované řízení pobřežních zón, které prohloubí celostní koncepci oblasti Středomoří;

45.

vybízí regiony a státy k tomu, aby vymezily a vytvořily mezinárodní útvary pro ochranu a řízení zvláště citlivých mořských oblastí, jako je tomu v rámci Mezinárodní námořní organizace;

Správné financování pro udržitelné využívání přírodních zdrojů

46.

konstatuje, že izolace, omezená velikost a zranitelnost jsou tři charakteristiky vlastní středomořským ostrovům, které brání jejich harmonickému rozvoji v rámci Unie a ztěžují jejich hospodářskou, sociální a územní soudržnost, přičemž mají přímý a trvalý dopad na jejich schopnost růstu a pokroku;

47.

požaduje, aby byly současné finanční nástroje EU lépe přizpůsobeny skutečné situaci ostrovního Středomoří;

48.

žádá členské státy a Evropskou komisi, aby zefektivnily a koordinovaly své víceleté plány s cílem nalézt řešení, která zlepší rovněž přeshraniční spolupráci mezi středomořskými územími;

49.

naléhavě žádá Evropskou komisi, aby posílila investice do výzkumu, vývoje a inovací, přičemž by měla navýšit své veřejné prostředky a podpořit šíření soukromých investic prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem rozrůznit hospodářskou činnost a pokrok ostrovních regionů Středomoří;

50.

naléhavě žádá Evropskou komisi, aby ve všech programech přeshraniční spolupráce osvobodila středomořské ostrovní regiony od limitu 150 km;

51.

považuje za nezbytné začlenit geoekonomická kritéria, jako je odlehlost a ostrovní povaha, jež představují trvalé fyzické překážky a ztěžují udržitelný rozvoj středomořských ostrovů, do systému přidělování finančních prostředků budoucí politiky soudržnosti;

52.

požaduje, aby byla zvýšena flexibilita požadavků na tematické zaměření, tak aby věnovaly pozornost nejen rozvoji na státní úrovni, ale především skutečné hospodářské, sociální a územní situaci středomořských ostrovních regionů;

53.

požaduje zachování současné míry spolufinancování u fondů EFRR a ESF a její úpravu pro oblasti s vážným a trvalým přírodním znevýhodněním, což umožní lepší přizpůsobení těchto nástrojů skutečné středomořské ostrovní situaci;

54.

požaduje způsobilost investic souvisejících s infrastrukturami týkajícími se přístupnosti a dopravy na letištích, v přístavech a v pozemní oblasti středozemních ostrovů;

55.

požaduje, aby byl vytvořen dílčí program pro ostrovy Středomoří v rámci budoucího programu Interreg MED 2021–2027 coby účinnější způsob, jak zacházet se zdroji EU určenými pro ostrovní území této oblasti;

Závěry

56.

zdůrazňuje, že jednou ze zásad Evropské unie je hospodářská, sociální a územní soudržnost se zvláštní pozorností věnovanou ostrovním územím, jak je stanoveno v článku 174 SFEU;

57.

vítá skutečnost, že díky vypracování zvláštní strategie EU pro nejvzdálenější regiony mají tato území k dispozici zvláštní programy podpory, které jim umožňují lepší udržitelný rozvoj;

58.

konstatuje, že je nezbytné skutečné a účinné uplatňování článku 174 SFEU, pokud jde o středomořské ostrovy, obdobně jako byl článek 349 SFEU aplikován na nejvzdálenější regiony;

59.

naléhavě žádá Evropskou komisi, aby vypracovala strategii pro středomořské ostrovy, která zohlední zvláštní charakteristiky a citlivé stránky středomořských ostrovních území a rozvine posílené partnerství s konkrétními a koordinovanými opatřeními mezi těmito územími, členskými státy a EU.

---

(1)  Byly zahájeny například projekty Blueislands, Mitomed+, Wintermed nebo Smartmed.

(2)  Tento bod obsahuje myšlenku stanoviska Evropská strategie pro pobřežní a námořní cestovní ruch, zpravodaj: Vasco Ilídio Alves Cordeiro (PT/SES) (https://webapi2016.cor.europa.eu/v1/documents/cor-2014-02645-00-00-ac-tra-cs.doc/content).

(3)  PLANISTAT EUROPE-BRADLEY DUNBAR ASS., Rapport Final. 2000. CE. 16. 0. AT. 118. Analyse des régions insulaires et des régions ultrapériphériques de l’Union européenne (Analýza ostrovních a nejvzdálenějších regionů Evropské unie), Evropská unie, březen 2003.

(4)  Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 58.

(5)  Mohlo by jít například o iniciativu pro udržitelný rozvoj modré ekonomiky v západním Středomoří nebo o strategii Evropské unie pro jadransko-jónský region.